!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./

Transkript

1

2

3 !"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564

4 !#7.% " ##(("82$9:;44<4 =>#"#% *(1'!!#?,*7 +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ ('#E/ 6AA<55D!"EF7G%"!!E&''( ()# # "*E, E,64H6ID46F / EF7(G% EJ '1!# ( *E-D5<6I65IFK!EF7G J(7 +'%3)#./ L +'0M- D ('!!#@'## K'( *0$F 5;<N455LC! 0!!#KEO!16<66<5D6 P(!% 0!!#KQ J #'!!#( 4N4564F6<4D5 R /8H<;F;5F<L4<F645FD

5 "#$Pšenice jednozrnka je nejstarším domestikovaným druhem pšenice. Byla však vytlaena produktivnjšími tetraploidními (pšenice dvouzrnka, pšenice tvrdá) a následn hexaploidními pšenicemi (pšenice setá, pšenice špalda). Jedná se o pluchatý druh, který poskytuje nižší výnosy, ale pi vysoké jakosti produkce. Pedností je vysoký obsah bílkovin, který mže v nkterých pípadech dosáhnout až 20%. Na druhou stranu není lepek pšenice jednozrnky vhodný pro klasické pekaské zpracování. Hodí se pro rzné výrobky nekynutého charakteru, jako jsou sušenky, kroupy, arabský chléb apod. Je velmi vhodná pro pstování v ekologickém zemdlství. Nemá velké nároky na živiny a prakticky není napadána bžnými chorobami pšenice. %&$ ekologické zemdlství, pšenice jednozrnka, pstování, využití '()) "#$ Einkorn is the oldest domesticated wheat species. It has been forced out and substituted by more productive tetraploid (emmer wheat, hard wheat) and hexaploid wheat species (bread wheat, spelt wheat). It belongs to the hulled wheat species, providing a good-quality crops in spite of a lower yield rate. It has the following strengths: a high proportion of proteins amounting up to 20 per cent in some cases. On the other hand, einkorn gluten is not suitable for the baking process and industry. It is, however, suitable for a production of unyeasty products, e. g. biscuits, groats, Arabic pita, etc. Einkorn is highly suitable to be grown under the organic farming conditions. It does not have any serious requirements for a nutrient supply, it is not usually infested with any common wheat diseases. %($organic farming, einkorn, growing, use %*+*,-*.+*/-*0+*%*1+*2*3+*45 *"+*16* 2+789$ +:;<:* +++*-*

6 C#- I. Cíl metodiky.. 7 II. Popis metodiky Úvod Pšenice jednozrnka Historie pstování Fylogenetický vývoj Pstování v ekologickém zemdlství Nároky na prostedí Zaazení v osevním postupu Výživa rostlin a hnojení Odrdy Píprava pdy a setí Regulace plevel Regulace chorob a škdc Sklize a posklizové ošetení Kvalita produkce Shrnutí informací o pšenici jednozrnce Obrazová píloha Další informace o možnostech pstování a využití pšenice jednozrnky O projektu III. Srovnání novosti postup. 29 IV. Popis uplatnní metodiky. 30 V. Ekonomické aspekty. 31 VI. Seznam související literatury VII. Seznam publikací, které pedcházely metodice. 35

7 Cílem pedkládané metodiky je podpora rozvoje ekologického zpsobu zemdlského hospodaení na orné pd. Stane se tak prostednictvím využití širší druhové diverzity pstovaných plodin, konkrétn v R zatím nepstované pšenice jednozrnky (Triticum monococcum L.). Tento cíl by ml také podpoit zvýšení nabídky nedostatkových cereálních bioprodukt domácího pvodu. Metodika je urena pedevším ekologicky hospodaícím zemdlcm a poradcm. Mohou ji ale také využít studenti píbuzných obor a široká odborná veejnost s cílem zvýšení efektivity zemdlského hospodaení pomocí penosu poznatk získaných ve vdecko-výzkumné práci autor. 7

8 Lidstvo si již delší dobu uvdomuje potebu ochrany genetické rozmanitosti organism pro zajištní setrvalého rozvoje agrárního sektoru. Význam biodiverzity byl deklarován na Konferenci OSN o rozvoji a životním prostedí (UNICED) v Rio de Janeiro v roce 1992 a zakotven v Úmluv o biologické rozmanitosti, kterou R rovnž ratifikovala. Biodiverzita je souhrnným názvem pro všechny formy života existující na Zemi a ekosystémy, které tyto formy vytváejí. Souasná biodiverzita je výsledkem evoluce probíhající po miliardy let, ovlivované pírodními procesy a v poslední dob stále více i lovkem. Je asto chápána jako široká druhová škála rostlin, zvíat a mikroorganism (Dotlail, 2004). Zúženým pojmem biodiverzita pro zemdlství je pak tzv. Agrobiodiverzita, která zahrnuje všechny komponenty biologické diverzity (druhy, odrdy, plemena, mikroorganismy) související s potravinami a zemdlstvím (Harlan, 1992). V souasné dob jsou zemdlské plodiny charakteristické nízkým stupnm biodiverzity (Kühbauch, 1998). Pes 50% denní kalorické spoteby zajišují ve svt pouze ti hlavní plodiny kukuice, pšenice a rýže (FAO, 1996). Z globálního hlediska je pak relativn významných cca 150 plodin. Naproti tomu, z etnobotanických studií je patrné, že lovk v minulosti využíval (sbr nebo pstování) až 7000 rostlinných druh (Wilson, 1992). Diverzita zemdlských plodin je nedílnou souástí biologické rozmanitosti a pvodní genetické zdroje na teritoriu každého státu jsou cenným píspvkem k tomuto celosvtovému ddictví (Kühbauch, 1998). Praktické uplatnní pro krajové odrdy lze nalézt nejen u málo prošlechtných druh, ale též u takových plodin, u kterých zvlášt oceujeme nkteré specifické vlastnosti, jako je nap. kvalita, adaptace na uritý typ stres apod. (Dotlail, 2003). Zpravidla se produktivitou nevyrovnají souasným prošlechtným a rozšíeným druhm (Ehdaie et al., 1988, 1991), pesto zájem o jejich pstování roste, zejména v souvislosti s nkterými jejich kvalitativními vlastnostmi (Dotlail, 2002). Tyto plodiny jsou pro svoji nižší náronost a vyšší pizpsobivost k podmínkám prostedí (Dengcai et al., 2003) vhodné k hospodaení se sníženými vstupy i pro ekologické zemdlství (Dotlail, 2002). 8

9 Pšenice jednozrnka (Triticum monococcum L.) byla rozšíena po tisíce let na Blízkém východ a v Evrop. Spolu s pšenicí dvouzrnkou patí mezi první domestikované pšenice ped tisíci lety. V souasnosti je pšenice jednozrnka pstována pouze na omezených plochách v nkterých regionech a pedevším v podmínkách low input nebo ekologického zemdlství. Vzhledem ke vzrstající poptávce po tradiních potravinách a vyššímu pírodnímu charakteru potravin je ze strany konzument o pšenici jednozrnku zájem. Souvisí to také se zvýšenou poptávkou po celozrnných výrobcích a celkovou orientací spolenosti na zdravý životní styl. Název pšenice jednozrnky vychází z nminy a znamená jedno zrno. V ostatních jazycích je možné se setkat ješt s následujícím oznaením, jako jsou small spelt (anglicky), petit épeautre nebo engrain (francouzsky), esprilla nebo escanda menor (španlsky) a farro piccolo (italsky). Jednozrnka, stejn jako dvouzrnka nebo špalda, patí do skupiny pluchatých pšenic, což znamená, že zrno je po sklizni chránno pluchami. Bhem sklizn se zpravidla klas rozpadá na jednotlivé klásky, které jsou jinak spojeny klasovým vetenem. Pšenice jednozrnka, jak již napovídá její oznaení, má vtšinou jedno zrno v klásku. Mže se vyskytnout i klásek, obsahující dv zrna. Ped potravináským zpracováním je nutné klásky vyloupat. Vyloupané zrno má plochý, zaoblený tvar a je pomrn malé. V roce 1926 se ruské expedici podailo najít v Turecku formu pšenice jednozrnky s nahými zrny. Tento nález byl klasifikován jako T. sinskajae. Tato jednozrnka má velmi jemné pluchy a více než polovina zrn je po sklizni vyloupána. 9

10 Vznik pšenice jednozrnky je úzce spojen s poátkem uvdomlého zemdlství na území tzv. Úrodného plmsíce. V této oblasti došlo k nálezm jak semen planého pedka, tak zámrn pstované pšenice jednozrnky. První domestikované obilniny byly nalezeny v horní ásti toku ek Eufrat a Tigris. V této oblasti patrn leží poátky zemdlství (Lev-Yadun et al., 2000). T. bæoticum, planý pedek pšenice jednozrnky byl nalezen ve vykopávkách z doby více než 12 tisíc let p. n. l. Analýza DNA velkého množství vzork T. bæoticum a domestikované jednozrnky (Heun et al., 1997) urila jako místo domestikace pšenice jednozrnky v pohoí Karacada (obr. 1). Bezpochyby byla pšenice jednozrnka velmi významnou obilninou v období mladší doby kamenné, nicmén její význam nebyl všude stejný. V Evrop byla jednozrnka spíše minoritní plodinou (pevažovalo pstování pšenice dvouzrnky a/nebo jemene). Ve Stední Asii, v údolí eky Indus dominovala spolen s jemenem (Nesbitt a Samuel, 1996). Jedno z archeologických naleziš, které potvrdilo pstování pšenice jednozrnky mimo území tzv. Úrodného plmsíce je jeskyn Franchthi v ecku (6800 p. n. l.) (Nesbitt a Samuel, 1996; Zohary a Hopf, 2000). Z ecka se jednozrnka rozšíila na Balkán a do údolí Dunaje. Západním smrem se rozšiovala do stedomoí podél pobeží. V archeologických nalezištích z mladší doby kamenné pocházejí nálezy z Balkánu a východoevropských zemí (Zohary a Hopf, 2000). Do stední Evropy se zemdlství rozšíilo asi 4500 p. n. l. O dv st let pozdji pak dorazilo do Skandinávie, švýcarských Alp a na Britské ostrovy. Ve stejném období se také rozšiovala pšenice jednozrnka, což dokládají etné archeologické nálezy (Zohary a Hopf, 2000). V prvním tisíciletí našeho letopotu došlo k úpadku pstování pluchatých pšenic v celé Evrop. Prakticky všude pevládly odrdy s nahými zrny. K tomuto úpadku však nedošlo z nenadání, zaal již 3000 p. n. l. ve východním Turecku a skonil ve 20 století v jižním Nmecku a severním Švýcarsku. V souasnosti je jednozrnka pstována hlavn v mén píznivých oblastech pro zemdlské hospodaení a pi nízkých vstupech. Užití produkce má lokální nebo domácí charakter. Jednozrnka je využívána pro výrobu celozrnných nebo pufrovaných výrobk, nebo i s pluchami jako krmivo pro monogastry. Ménasto je sláma pšenice jednozrnky využívána také pro výrobu tradiních doškových stech, jako stelivo anebo pro výrobu slamných výrobk. Omezené pstitelské plochy jsou napíklad ve Francii, Albánii, Rumunsku, Itálii a Turecku (Karagöz, 1996; Peña-Chocarro, 1996; Vallega, 1996a). V minulých letech se stala jednozrnka spolen s ostatními pluchatými pšenicemi pedmtem zájmu výrobc potravin, konzument a vdc. V souasnosti je realizováno 10

11 nkolik projekt podporujících pstování a zpracování pluchatých pšenic napíklad ve Francii, Švýcarsku, Nmecku, Švédsku nebo Rakousku.! "#$%&'()**+, 11

12 !"# $$ Základní sada chromozominí 7, s duplikací ve vegetativních bukách. Rod Triticum má ti úrovn ploidie. Jednozrnka je diploidní (2x=14; AA), dvouzrnka tetraploidní (4x=28; BBAA) a pšenice špalda hexaploidní (6x=42; BBAADD). Pstovaná pšenice jednozrnka, T. monococcum, nehrála žádnou roli bhem evoluce pšenice tvrdé (T. durum) a pšenice seté (T. aestivum) (obr. 2). Dárce hexaploidní ásti genomu A byl planý druh pšenice jednozrnky, T. urartu. Pro jasné odlišení genomu pstované domestikované pšenice jednozrnky, která byla odvozena od T. bæoticum, je používáno oznaení A m nebo A b. T. monococcum se podílela jako dárce ásti genomu pi vývoji T. zhukovskyi (6x=42; GGAAA m A m ) a hybridizaci s T. timopheevi (4x=28; GGAA) (Breiman a Graur, 1995). 12

13 -'.! ('/01#2#)-33, kulturní plané obilka pluchatá obilka nahá d ostatní zaniklé a dochované druhy Sitopsis genom S x S x Ae. speltoides genom SS T. urartu genom AA Ae. tauschii genom DD T. monococcum ssp. aegilopoides genom A m A m T. monococcum ssp. monococcum genom A m A m T. timopheevi T. timopheevii T. turgidum ssp. armeniacum genom GGAA ssp. timopheevii ssp. parvicoccum genom GGAA ssp. durum t ssp. turgidum T. turgidum ssp. dicoccoides genom BBAA T. turgidum ssp. dicoccon ssp. paleocolchicum genom BBAA ssp. polonicum ssp. turanicum ssp. carthlicum genom BBAA T. zhukovskyi genom GGAAA m A m h T. aestivum ssp. spelta T. aestivum ssp. aestivum ssp. macha genom BBAADD ssp. sphaerococcum ssp. compactum genom BBAADD Pozn.: d - diploidní (2n = 14); t - tetraploidní (2n = 28); h - hexaploidní (2n = 42) 13

14 % #& Praktických zkušeností s pstováním pšenice jednozrnky není v ekologickém zemdlství mnoho. Na omezených plochách (ádov tisíce hektar ron) se nkolik posledních let pstuje v ekologickém zemdlství v Rakousku nebo Nmecku. Urité zkušenosti s pstováním pšenice jednozrnky jsou také ve stedomoských státech (Itálie nebo Španlsko) (Vallega, 1992). Zde panují odlišné pdn-klimatické podmínky než ve stední Evrop. Velmi asto se také jedná spíše o low input zemdlství než certifikované ekologické zemdlství. Pi stanovení vhodné agrotechniky mžeme vycházet z osvdených postup, které se využívají pi pstování mén nároných druh obilnin. Pšenice jednozrnka má však nkterá specifika, která budou podrobnji uvedena v následující ásti. %' ( Historicky byla pšenice jednozrnka pstována v chladných klimatických podmínkách marginálních oblastí (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). U ozimých odrd je v literárních pramenech uvádna vysoká odolnost k vymrznutí. Pšenice jednozrnka snáší písité a kamenité pozemky, na kterých by bylo obtížné pstovat jiné druhy pšenice. Naopak nevhodné jsou pozemky zamokené, s tžkou jílovitou pdou. %)( ** Na pedplodinu nemá velké nároky. Pi zaazování do osevního postupu platí obdobné zásady jako pi azení ovsa nebo žita. Její pstování není v úrodných oblastech vhodné po plodinách zanechávajících v pd nadbytek dusíku, protože se zvyšuje riziko poléhání. Na druhou stranu v mén píznivých oblastech pro pstování obilnin je vhodné ji zaadit po zlepšujících pedplodinách, které ale v pd nezanechávají nadbytek dusíku. %+$, - Harmonická výživa fosforem, draslíkem a hoíkem by mla vycházet ze zpracovaného plánu hnojení a výsledk agrochemického zkoušení pd. K zajištní výživy postaují pouze malé dávky živin. U pluchatých pšenic byla zaznamenána negativní výnosová odezva na zvyšující se dávky dusíkatých hnojiv. Napíklad Codianni et al. (1993) in Troccoli a Codianni (2005) popsal pokles výnosu pšenice jednozrnky v závislosti na zvyšujících se dávkách dusíkatého hnojiva. Optimální dávka dusíku (z organických hnojiv v ekologickém 14

15 zemdlství) pro pšenici dvouzrnku se pohybuje v rozmezí kg N/ha -1 (Marino et al., 2009). V pípad zvýšení dávky hrozí riziko polehnutí a výnosový efekt bude spíše negativní (Castagna et al., 1995). %!./ Získat kvalitní osivo osvdené odrdy pšenice jednozrnky není snadné. K dispozici je nkolik odrd s rznou dostupností. Vždy platí, že se jedná o materiály, které nemají takový charakter odrdy, jako je tomu u pšenice seté. Genotypy pšenice jednozrnky mohou být právn chránny, mohou projít zkouškami odlišitelnosti, jednotnosti a uniformity (tzv. DUS testing - Distinctiveness, Uniformity, Stability). Neprocházejí ale zkouškami užitné hodnoty (VCU Value for Cultivation and Use). Obecn se dostupné odrdy vyznaují vysokou odnožovací schopností a vitalitou. Jsou odolné vi houbovým chorobám. Problémem je nízký sklizový index a celkov snížená výnosová úrove. Velké problémy také mže zpsobit náchylnost vtšiny odrd k poléhání. V nkterých zemích se pstují ozimé formy, v jiných spíše jarní formy. ada odrd je také tzv. pesívkového typu (je možné je sít na jae i na podzim). Výnos tvoí odrdy pšenice jednozrnky vyšším potem zrn v klasu. Zrna jsou pomrn drobná (hmotnost tisíce zrn se pohybuje v rozmezí g). Charakteristickým znakem je také velmi hustý klas, kdy poet klásk na stejnou délku klasu je oprosti pšenici seté tém dvojnásobný (tabulka 1). V eské republice není pšenice jednozrnka zaazena v Druhovém seznamu Zákona 219/2003 Sb. a v dsledku toho nejsou pípadné odrdy této plodiny v eské Republice registrovány. Mohou však být právn chránny. Osivo žádné eské odrdy pšenice jednozrnky není v distribuní síti v eské republice k dispozici. Farmái mají pouze možnost pstovat namnožené osivo pocházející z genetických zdroj (pšenice jednozrnka není v Druhovém seznamu výše citovaného Zákona 219/2003 Sb. plné znní Zákon 316/2006 Sb. a nevztahují se na ni tudíž ustanovení o obhu osiva a sadby, viz též 1 odst. 2 tohoto zákona) anebo využít osivo dovezené. Mezi genetickými zdroji pšenice je v R v souasnosti 57 vzork Triticum monococcum L. se zhruba poloviním zastoupením jarních a ozimých forem. V Rakousku je na omezených plochách pšenice jednozrnka seta. Farmái využívají vlastní osivo díve pstovaných krajových odrd. K dispozici je také odrda s oznaením Bio-einkorn (pesívkový charakter), kterou distribuuje Saatbau Linz. Jedná se však o tzv. SLK = Seltene Landwirtschaftliche Kulturart (tedy farmái udržovanou odrdu bez registrace). V Maarsku byla vyšlechtna z genetických zdroj ve výzkumné stanici v Martonvásáru odrda Mv Alkor (prodává Elitmag Kft.). Tato odrda je pesívkového charakteru a byla šlechtna a testována v podmínkách ekologického zemdlství. 15

16 V Nmecku byly v minulých letech vyšlechtny ti ozimé odrdy pšenice jednozrnky na šlechtitelské stanici Cereal Breeding Research Darzau (Albini, Tifi, Terzino). Z mimoevropských stát vnuje pozornost jednozrnce také Kanada a USA. Zde byla vyšlechtna nahá forma této pšenice. Osivo však není v souasné dob v Evrop dostupné, nicmén je to zajímavý píklad práce s genetickými zdroji. Filatenko a Kurkiev (1975) popsali nahou formu pšenice jednozrnky jako Triticum monococcum L. convar. sinskajae (A. Filat. et Kurk.). Nahá zrna byla nalezena ve vzorcích ze sbrové expedice, kterou poádal Zhukovskij v roce 1926 v Turecku. Tento vzorek je uložen v genové bance VIR v Petrohradu. Díky kížení a následnému výbru byla získána další jednozrnka sinskajae. U této odrdy došlo ke zlepšení vzcházivosti, rychlejšímu dozrávání a odnožování (Vallega, 1996b). V souasnosti je uložena v genové bance v Aberdeenu (Idaho) v USA ! /&0,!-:47); 49, Odrda Hmotnost Délka klasu zrna na klas (cm) (g) Hustota klasu 3 HTS(g) Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.) J1 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,4±0,1 ab 5±0,2 bc 38±8,2 b 27±1,4 a J2 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,4±0,3 ab 4±0,3 a 39±5,3 b 28±4,1 a J3 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,4±0,1 ab 5±0,1 c 38±7,9 b 24±5,1 ab J4 - No (ECN 01C ) 0,6±0,1 b 5±0,6 ab 41±4,9 b 26±2,5 a J5 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,5±0,2 ab 5±0,2 bc 38±7,2 b 28±4,5 a J6 - Schwedisches Einkorn 0,3±0,0 a 4±0,4 a 47±4,4 c 21±2,1 b Kontrolní odrdy pšenice seté (Triticum aestivum L.) Jara 1,3±0,2 c 10±0,2 d 18±3,2 a 39±3,3 c Granny 1,3±0,4 c 10±0,1 d 18±0,9 a 33±6,0 d SW Kadrilj 1,1±0,1 c 7±0,3 e 22±2,1 a 41±0,9 c %%(/ Zásady zpracování pdy a pípravy pdy ped setím jsou stejné jako u ostatních obilnin. Po sklizni pedplodiny provedená podmítka bývá spojená se zasetím meziplodiny (je-li to z asových a organizaních dvod možné). Vyhovující je stední a kvalitn provedené orba. Seové lžko by mlo být pipraveno do hloubky 3-4 cm. Je-li pozemek zaplevelený pýrem (Elytrigia repens), je vhodné pi pedseové píprav využít klasické hebové brány a pýr vyvláet. 16

17 K setí se volí zásadn nevyloupané klásky, protože pi loupání dochází asto k porušení zárodené ásti obilky a vyloupaná zrna rychle ztrácejí klíivost.celé nevyloupané klásky musí být zbavené osin, protože jinak hrozí riziko ucpání výsevního ústrojí secího stroje.podzimní výsev ozimých odrd je vhodný v obdobném termínu jako u pšenice seté (Triticum aestivum L.). asný jarní výsev jarních odrd by ml být proveden do hloubky 2-3 cm. Po zasetí pispívá za suchého poasí válení rýhovanými válci ke zlepšení zásobování klíících obilek vláhou. Na základ našich zkušeností je možné doporuit pi ekologickém pstování jarních forem pšenice jednozrnky snížený výsevek oproti pšenici seté na obilek na metr tverení. Hmotnost tisíce zrn (vyloupaných) se v prmru u pšenice jednozrnky pohybuje mezi g. Pluchatost iní asi 30 %. Prmrná klíivost zrn v neloupaných kláscích bývá bžn 90 %. V tomto pípad by výsevek inil kg neloupaných klásk na jeden hektar. Distributor maarské odrdy Mv Alkor doporuuje výsevek klíivých obilek na metr tverení ( < = >?4? : 4 = 6 A )-33B, V zahraniní literatue jsou hlavn u ozimých forem v dsledku zvýšeného odnožování uvádny výsevky ješt nižší. Vychází se z toho, že idší porost pispívá ke zvýšení odolnosti rostlin vi poléhání. Snížený poet rostlin je dále kompenzován zvýšením produktivního odnožování. Podle údaj, které publikovali Troccoli a Codianni (2005) je zejmé, že ozimé formy pšenice jednozrnky potebují dostatek prostoru a výnos 17

18 tvoí pedevším zvýšením produktivního odnožování (3-4 odnože na rostlinu). Jak je patrné z grafu 1, se zvyšujícím se výsevkem klesal hektarový výnos zrna. Jako nejproduktivnjší porost se jevila varianta s výsevkem 100 klíivých obilek na metr, což ped sklizní inilo 360 klas na metr tverení. Díve publikovaná data s tímto zjištním nesouhlasí, napíklad Codianni et al. (1993). Možnou píinou odlišných zjištní je odolnost k poléhání a aktuální prbh roníku u daného experimentu. %01#*/ Zvýšená pozornost musí být vnována regulaci plevel, protože jednozrnka má v dob odnožování pomalý rst a mladé rostliny jimi mohou být snadno poškozeny. Na druhou stranu od období sloupkování již plevele nepedstavují závažný problém, protože odnožující a pomrn vysoké rostliny pšenice jednozrnky dokážou plevelné rostliny potlait (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). Z tohoto dvodu se doporuuje pevláení porostu plecími branami neprodlen po nárstu tetího listu u mladých rostlin pšenice jednozrnky. Možné je také vláení pozemku lehkými (síovými) branami nkolik dn po zasetí, kdy dojde ke zniení nitkujících plevel. K omezování plevel mže docházet také pi dlené pedseové píprav pdy. Dovolí-li to podmínky prostedí (u ozimých odrd dostatek asu; u jarních odrd asný nástup jara a vyschnutí pozemku), je vhodné nejprve prokypit povrch pdy napíklad prutovými branami a tím podpoit vzcházení plevel. Nitkující plevele jsou poté s odstupem nkolika dn znieny pi pedseové píprav pdy. Dalším rizikovým faktorem pi pstování pšenice jednozrnky je její náchylnost k poléhání (tabulka 2). Ta mže vést v kombinaci s delší vegetaní dobou ady odrd k vážnému poškození porostu plevely. Nejdležitjšími preventivními opateními je volba odolných (mén poléhavých odrd), nepehoustlý porost a vyvarování se pstování pšenice jednozrnky na siln zaplevelených pozemcích (plevele s rychlým poátením rstem). %21#*-3// Odrdy pšenice jednozrnky nejsou napadány bžnými chorobami pšenice, jako je padlí travní (Blumeria graminis) nebo rez pšeniná (Puccinia triticina) (tabulka 2). Jednozrnka se asto využívá jako šlechtitelský zdroj rezistence vi tmto chorobám. Ve vlhkém roce a pi polehnutí porostu mže docházet k rozvoji klasových fuzarióz. Na druhou stranu pi srovnání s ostatními druhy pšenice (dvouzrnka, špalda, pšenice setá) je toto napadení vždy nejnižší (Konvalina et al., 2011).Výjimku iní každoron nkteré odrdy pšenice jednozrnky, kdy jsme v klasech zaznamenali ojedinlý výskyt sklerocií palikovice nachové (Claviceps purpurea). Výskyt palikovice nachové by mohl zpsobit vážné zdravotní potíže, protože je siln toxická (Lev-Yadum a Halpern, 2007). Vzhledem k vysoké odolnosti pšenice jednozrnky vi bžným chorobám pšenice budou postaovat 18

19 v ekologickém zemdlství bžná preventivní opatení jako dobe sestavený osevní postup, volba zdravého osiva a nepehoustlý a nepehnojený porost. Zvláš významné napadení porost škdci jsme nezaznamenali a ani není uvádno v literatue. Na nkterých stanovištích mže být pšenice jednozrnka napadena bžnými škdci obilnin, pedevším pak kohoutkem erným (Oulema melanopus) a modrým (Oulema lichenis). Tento škdce zpsobuje podélné úzké pruhy mezi listovými žebry vykousané brouky a larvami. Jako ochranu je možné využít nkterá z doporuených preventivních opatení, jako je volba odrd s ochmýenými listy. Pozitivn se také uplatuje pirozená regulace kohoutk vycházející z potravních vztah (larvy i vajíka kohoutk jsou napadána slunéky, stevlíky, depíky, zlatookami, dravými plošticemi a entomopatogenní houbou Entomophthora (Agromanuál, 2012). %4566& ( Pro sklize je teba upravit kombajn tak, aby zachytil drobná vyloupaná zrna i celé jednozrnné klásky. Jednozrnka by mla být sklizena v plné zralosti pi nižší vlhkosti, v opaném pípad hrozí nedostatené vymlácení pevných a plochých klásk. Po sklizni je nutné zrno provtrávat a dosušit, aby nedošlo k zapaení. Pedevším ve vlhkém roce mže docházet k podrstání a zvýšení podílu nedozrálých ástí klas. V každém pípad je nutné skladovat zrno jednozrnky zásadn nevyloupané. Loupání je vhodné až tsn ped koneným zpracováním. Podíl pluch iní u vtšiny odrd asi 30%. Pi pln mechanizovaném loupání mžeme poítat až se ztrátami 20% zrn v dsledku jejich mechanického poškození. Z praktického hlediska bude init vyloupané zrno 50 60% sklizených klásk (Graugruber et al., 2004). 19

20 . 4 ->7 9C47? 474?647! /&0,!- :47) ; 49,) 4 D4 " )D$ Odrda Rez pšeniná Padlí travní Výška rostliny (cm) Poléhání (prmr DC 59; 87) Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.) J1 - T. monococcum (ECN 01C ) 9,0±0,0 a 9,0±0,0 a 136±5,5 a 5,9±0,4 ac J2 - T. monococcum (ECN 01C ) 9,0±0,0 a 9,0±0,0 a 137±5,0 a 5,8±0,5 a J3 - T. monococcum (ECN 01C ) 9,0±0,0 a 8,7±0,4 ab 135±5,8 a 5,9±0,0 a J4 - No (ECN 01C ) 9,0±0,0 a 9,0±0,0 a 131±1,7 a 6,5±0,8 c J5 - T. monococcum (ECN 01C ) 9,0±0,0 a 8,7±0,4 ab 132±4,2 a 5,8±0,8 a J6 - Schwedisches Einkorn 9,0±0,0 a 9,0±0,0 a 94±8,3 b 7,5±0,5 d Kontrolní odrdy pšenice seté (Triticum aestivum L.) Jara 7,5±0,8 c 7,1±0,5 c 130±13,6 a 8,5±0,6 b Granny 5,5±0,8 b 8,6±0,5 b 96±0,8 b 9,0±0,0 b SW Kadrilj 8,5±0,8 a 8,8±0,3a b 100±0,8 b 9,0±0,0 b! "## $ %"&#!## & ' (). 4 ;>7 9C47? 474?647! /&0,!- :47); 49,) 4 D4 " )D$ Odrda HI Výnos zrna (t.ha -1 ) Obsah proteinu (%) Výnos proteinu (t.ha -1 ) Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.) J1 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,35±0,1 ac 2,3±1,8 bc 17,5±1,4 b 0,37±0,3 abc J2 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,37±0,1 ab 1,6±1,2 a 18,1±2,1 b 0,26±0,2 ab J3 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,29±0,0 c 1,0±0,5 a 17,5±1,3 b 0,18±0,1 b J4 - No (ECN 01C ) 0,42±0,0 b 1,9±0,7 bc 15,1±0,2 a 0,28±0,1 ab J5 - T. monococcum (ECN 01C ) 0,36±0,0 ab 2,0±1,3 bc 18,3±0,7 b 0,38±0,2 abc J6 - Schwedisches Einkorn 0,32±0,1 ac 2,4±1,9 bc 15,2±0,8 a 0,37±0,3 abc Kontrolní odrdy pšenice seté (Triticum aestivum L.) Jara 0,38±0,0 ab 3,9±2,3 bc 14,7±0,4 a 0,57±0,3 ac Granny 0,38±0,1 ab 3,9±3,1 bc 13,2±0,5 c 0,52±0,4a c SW Kadrilj 0,42±0,0 b 4,7±2,5 c 14,3±0,9 ac 0,65±0,3 c 20

21 < =->?9EFG H&IJ *+!,-./0"1!"$2&34 +$,-./0"1!"$ '!/0"1!"$22$

22 07 * Je obecn známo, že pšenice jednozrnka ve srovnání s pšenicí setou vyniká vysokým obsahem proteinu a na druhou stranu nízkými hodnotami sedimentace a reologických znak. Velmi vysoký obsah proteinu (více než 20 %) zaznamenali napíklad Borghi et al. (1996) nebo Grausgruber et al. (2004a). V obsahu bílkovin jsou velké rozdíly, z hlediska aminokyselinového složení (množství aminokyselin na gram zrna) nejsou ve srovnání s pšenicí setou významné rozdíly (Acquistucci et al., 1995; Grausgruber a Arndorfer, 2002). Urité rozdíly ve prospch pšenice jednozrnky byly zjištny pouze v pípad kyseliny glutamové (Abdel-Aal a Hucl, 2002). Obsah celkové vlákniny je mén než 10 % a je prkazn nižší než u pšenice tvrdé nebo seté (Abdel-Aal et al., 1995; Grausgruber et al. 2004b). Tento rozdíl je zpsoben nerozpustnou složkou vlákniny (Abdel-Aal et al., 1995). Z hlediska minerálního složení zrna zaznamenali Bálint et al. (2001) nepatrn vyšší obsah železa a hoíku ve srovnání s pšenicí setou, zatímco Jantsch a Trautz (2003) uvádí zvýšený obsah zinku a hoíku. Abdel-Aal et al. (1995) zaznamenali prokazateln vyšší obsah fosforu a draslíku ve srovnání s pšenicí setou. Obsah popelovin v celozrnné nebo klasické mouce byl zpravidla vyšší než u pšenice tvrdé nebo seté (D Egidio et al., 1993; Abdel-Aal et al., 1995; Grausgruber et al., 2004b). Pestože tvrdost zrna vykazuje znanou variabilitu, vtšina vzork pšenice jednozrnky má velmi mkkou texturu zrna (Corbellini et al., 1999). Tvrdost zrna je jedním z podstatných znak pro determinaci koneného využití zrna. V dsledku mkkého zrna jsou jednotlivé zrnitostní frakce pi mletí vtší a produkce otrub je nižší, pokud hodnotíme podíl jednotlivých pasáží mouky (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). D Egidio et al. (1993) vysvtluje vyšší výtžnost mouky pi mletí jako výsledek absence hlubší rýhy na obilce, což je charakteristické pro druhy s vyšší ploiditou. Mnoho autor popisuje vysoký obsah proteinu, ale lepek je velmi roztékavý. Nízká pekaská jakost pšenice jednozrnky vychází z nízké pevnosti lepku, nízkých hodnot sedimentace a reologických vlastností tsta. Z toho dvodu není pšenice jednozrnka vhodná pro pípravu klasického kynutého chleba (D Egidio et al., 1993). Kvalita lepku peduruje perspektivní využití pšenice jednozrnky napíklad pro výrobu sušenek, rzných druh mouník a dalších sladkých produkt. Pomr gliadinové a gluteninové frakce bílkovin pšenice jednozrnky je odlišný ve srovnání s pšenicí setou. Pšenice jednozrnka má podíl 2:1, zatímco pšenice setá zpravidla 1:1 (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). Pesto byly nalezeny odrdy s lepšími vlastnostmi (vysoký objem peiva, apod.) (Borghi et al., 1996). Tito autoi tak konstatují, že nkteré odrdy mohou mít pekaské vlastností blížící se vlastnostem pšenice seté. V souasnosti jsou tyto odrdy registrovány v Itálii a na trhu jsou obchodovány pod oznaením Monlis. 22

23 Pšenice jednozrnka má také vyšší obsah karotenoid ve srovnání s ostatními druhy pšenice (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005; Hidalgo et al., 2006; Kirchmaier et al., 2012). Karotenoidy jsou v endospermu pomrn stabilní i pi delším skladování (Hidalgo a Brandolini, 2008), patrn v dsledku snížení lipoxygenázové aktivity (Leenhardt et al., 2006).. 4 GJ 4?6479 6! A 9 )-33*, Parametr Obsah N-látek (%) Obsah mokrého lepku (%) Gluten Index SDS-test (ml) íslo poklesu (s) Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.) 24 krajových odrd Prmr 15,40 40, Smrodatná odchylka 0,88 3,62 8,25 5,21 19,45 Varianí koeficient (%) 5,58 8,95 48,05 34,34 5,21 Kontrolní odrdy pšenice seté (Triticum aestivum L.) Jara prmr 13,07 30, Granny prmr 12,52 28, SW Kadrilj - prmr 12,39 28,

24 25-* 8 "KL Latinský název Triticum monococcum L. Místo domestikace Území tzv. Úrodného plmsíce. as domestikace Nejstarší domestikovaná pšenice, cca 10 tis. let p. n. l. Pstitelské plochy V R se prakticky nepstuje. Nejvtší pstitelské plochy jsou v nmecky mluvících zemích, ve Franci a Itálii. Ploidie Diploidní pšenice. Zrno Malá zrna, která se musí ped zpracováním loupat. Typ vývoje Jsou k dispozici jarní, ozimé a pesívkové formy. "K-#M4 647 Nároky na Snáší kamenité a písité pdy. Lze pstovat na mén úrodných prostedí pozemcích. Nevhodné pstování na zamokených a tžkých pdách. Po pedplodinách nezanechávajících píliš dusíku v pd. Vhodné jsou Osevní postup napíklad okopaniny. Na mén úrodných pozemcích luskoviny. Výživa rostlin a Živiny zanechané pedplodinou. Pehnojení dusíkem zvyšuje riziko hnojení poléhání a vede k poklesu výnos. V Rakousku napíklad odrda Bio - Einkorn nebo maarská Mv Odrdy Alkor. Možnost volby osvdených odrd z genetických zdroj (Zákon 219/2003 Sb.- v plném znní jako 316/2006 Sb.). Bžná píprava jako pro ostatní obilniny. Seové lžko 3-4 cm. Píprava pdy a Doporuený výsevek klíivých obilek/m 2. Nižší výsevky jsou setí doporueny pro ozimé formy, vyšší pro jarní formy. Regulace Dobrá konkurenní schopnost. Vyšší riziko pi polehnutí porostu. Bžné plevel Regulace chorob a škdc Sklize ošetení za použití vláení. Bžné choroby pšenice prakticky jednozrnku nenapadají. Zvýšené riziko výskytu palikovice nachové (námel). V plné zralosti. Pi sklizni by nemlo dojít k vymlácení zrn z pluch (snížení klíivosti a jakosti). Po sklizni vyistit a dosušit. "K;J 647 Obsah bílkovin Bžn se pohybuje okolo 15 %, je možné nalézt genotypy i s obsahem pevyšujícím 20 %. Perspektivní výrobky Produkty nekynuté povahy, jako jsou sušenky, arabský chléb apod. Je možné pipravovat produkty jako je rýže apod. Zápory Nízká pekaská jakost (nízká bobtnavost bílkovin). Klady Vyšší obsah karotenoid. Dostupnost výrobk V ad zemí je možné zakoupit produkty z pšenice jednozrnky (Rakousko, Nmecko, Francie, Itálie, ). 24

25 4.3 (- ;564!7)4 7)4947), 25

26 G

27 9:8, - *, Webové stránky projektu PS_ECO, který eší problematiku hodnocení a využití krajových odrd rodu Triticum L. Webové stránky projektu SUFA, který eší problematiku využití pluchatých pšenic v rámci esko-rakouské peshraniní spolupráce. Zajímavé odkazy o možnostech získání odrd, pstování nebo zpracování pluchatých pšenic (v Aj nebo Nj)

28 ;. * Projekt NAZV QH Využití jarních forem vybraných druh pšenice v ekologickém zemdlství si klade za cíl využití genetických zdroj jarních forem opomíjených druh pšenice se specifickou kvalitou zrna v trvale udržitelných systémech hospodaení (ekologické zemdlství, low input) a rozšíení spektra produkt vhodných pro racionální výživu. Pedmtem ešení je rozšíení sortimentu plodin pstovaných v udržitelných systémech hospodaení o genotypy jarních forem okrajových pšenic (Triticum aestivum L., T. monoccum L., T. dicoccum SCHUEBL, T. spelta L.). Bude vypracována metodika výbru a hodnocení vhodnosti genotyp pro ekologické a low-input systémy hospodaení a výrobu biopotravin a regionálních produkt s vyšší pidanou hodnotou. Budou navrženy vhodné genotypy a zpracovány návrhy pstebních technologií pro uvedené agroekosystémy a možnosti potravináského využití okrajových pšenic. Doba ešení: Projektový tým: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (koordinátor projektu) Jihoeská univerzita v eských Budjovicích eská zemdlská univerzita v Praze Další informace: 28

29 5 */ Pedkládaná metodika je zcela novým souborným zpracování poznatk o možnostech pstování a využití pšenice jednozrnky v ekologickém zemdlství. Získaná data nebyla doposud ucelen publikována v eské republice. K dispozici jsou pouze údaje ze zahraniní literatury, které nejsou vždy vzhledem k použitým odrdám a asto odlišným pdn-klimatickým podmínkám relevantní pro podmínky eské republiky. Vlastní výsledky vycházejí z ptiletého pstování vybraných odrd z kolekcí genetických zdroj, které nikdy ped tím nebyly hodnoceny v podmínkách certifikovaného ekologického zemdlství. Výsledky jsou doplnny také o praktické poznatky získané v poloprovozních podmínkách na ekologické farm. 29

30 +* Smluvním uživatelem certifikované metodiky je spolenost PRO-BIO obch. spol. s r.o. (Staré msto pod Snžníkem), která se dlouhodob zabývá zpracováním a obchodem s obilninami (a výrobky) v bio kvalit. Certifikovanou metodiku bude distribuovat mezi své dodavatele (ekologické zemdlce). Druhým smluvním uživatelem certifikované metodiky je Spolek PRO BIO poradenství (EPOS). Metodika bude distribuována prostednictvím sít poradc mezi ekologické zemdlce a další zájemce z ad široké odborné veejnosti. 30

31 +<& Tržní produkce (výnos vyištných celých klásk) se reáln dle podmínek prostedí a aktuálního prbhu roníku bude v podmínkách ekologického zemdlství pohybovat v rozmezí 1-2 t.ha -1. V experimentálních podmínkách byl výnos u jednotlivých odrd v prmru v rozmezí 0,8-2,4 t.ha -1 (graf 2). Pro pšenici jednozrnku je charakteristický nízký sklizový index (podíl zrna k nadzemní biomase iní 30-40%). Naopak pozitivn je hodnocen hektarový výnos proteinu, kde je rozdíl oproti pšenici seté nižší (tabulka 3). Náklady na pstování pšenice jednozrnky jsou velmi obdobné jako pi pstování pšenice seté. Na druhou stranu dosahuje výnosová úrove pšenice jednozrnky % výnosové úrovn pšenice seté. V pípad smluvního pstování a realizace zrna v biokvalit by mlo být pstování pšenice jednozrnky rentabilní. Ceny vyloupaného zrna se v maloobchodní síti pohybují v Polsku na úrovni 2 EUR za 1 kg. V nmecky mluvících zemích nad 3 EUR za 1 kg. Na americkém trhu je 1 kg vyloupaného zrna nabízeno až za 6 EUR. V pípad prodeje celých klásk zpracovatelské organizaci bude cena samozejm výrazn nižší. Podle Akního plánu Ministerstva zemdlství pro rozvoj ekologického zemdlství ( ) by celková výmra orné pdy mla v ekologickém zemdlství init ha. Podíl obilnin v osevních postupech iní zpravidla cca 50%, tzn. že by mlo být pstováno ha obilnin. Podíl pluchatých pšenic (jednozrnka) bude narstat velmi pomalu. V souladu s vývojem v sousedním Rakousku lze oekávat v prvních letech pstování oseté plochy pluchatými pšenicemi maximáln ve výši ha (pro další výpoty vycházíme ze stední hodnoty 750 ha = 250 ha pro každou plodinu). Výpoet tržeb pšenice jednozrnka: 250 ha x výnos 2 t/ha = 500 t produkce x k/t (cena jednozrnky v biokvalit) = 8 mil. K ron. V pípad zájmu pstitel o pstování pšenice jednozrnky mže roní obrat init 8 mil. K. Je však obtížné vypoítat zisk, protože výnosy a výkupní cenu ovlivuje ada nepedvídatelných faktor. Pi pedpokládaném zisku 10 % by pak roní zisk inil 800 tis. K. 31

32 +5*, &* * Abdel-Aal, E. S. M., Hucl, P. (2002): Amino acid composition and in vitro digestibility of selected ancient wheats and their end products. Journal of Food Composition and Analysis, 15: Abdel-Aal, E. S. M., Hucl, P., Sosulski, F. W. (1995) Compositional and nutritional characteristics of spring einkorn and spelt wheats. Cereal Chemistry, 72: Acquistucci, R., D Egidio, M. G., Vallega, V. (1995): Amino acid composition of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum L. Cereal Chemistry, 71: Agromanuál (2012): ( ) Bálint, A. F., Kovács, G., Erdei, L., Sutka, J. (2001): Variability of mineral element concentrations in the whole grain of Triticum L. and Aegilops L. species. In: Swiecicki, W., Naganowska, B., Wolko, B. (Eds.), Broad variation and precise characterization Limitation for the future. Institute of Plant Genetics, Polish Academy of Sciences, Poznan, Poland, pp Borghi, B., Castagna, R., Corbellini, M., Heun, M., Salamini, F. (1996): Bread making quality of einkorn wheat (Triticum monococcum ssp. monococcum). Cereal Chemistry, 73: Breiman, A., Graur, D. (1995): Wheat evolution. Israel Journal of Plant Sciences, 43: Castagna, R., Borghi, B., Di Fonzo, N., Heum, M., Salamini, F. (1995): Yield and related traits of einkorn (T. monococcum spp. monococcum) in different environments. European Journal of Agronomy, 4: Codianni, P., Paoletta, G., Castagna, R., Li Destri Nicosia, O., Di Fonzo, N., Agronomical performance of farro in southern Italy environments. L Informatore Agrario 38, Corbellini, M., Empili, S., Vaccino, P., Brandolini, A., Borghi, B., Heun, M., Salamini, F. (1999): Einkorn characterisation for bread and cookie production in relation to protein subunit composition. Cereal Chemistry, 76: D Egidio, M. G., Nardi, S., Vallega, V. (1993): Grain, flour, and dough characteristics of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum L. Cereal Chemistry, 70: Etitmag (2012): ( ) Filatenko, A.A., Kurkiev, U. K. (1975): A new species Triticum sinskajae A. Genetike i Selektsii, 54: Frégeau-Reid, J., Abdel-Aal, E-S. M. (2005): Einkorn: A potential functional wheat and genetic resource. In: Abdel-Aal, E-S. M., Wood, P. (Eds), Speciality grains for food and feed, American Association of Cereal Chemists Inc., Minnesota, pp Grausgruber, H., Arndorfer, M. (2002): Current situation of einkorn (Triticum monococcum subsp. monococcum) and emmer (Triticum turgidum subsp. dicoccum) cultivation in Austria. In: Marè, C., Faccioli, P., Stanca, A. M. (Eds.), Biodiversity to 32

33 genomics: Breeding strategies for small grain cereals in the third millennium. Proceedings of the EUCARPIA Cereal Section Meeting, , Salsomaggiore, Italy. Experimental Institute for Cereal Research, Fiorenzuola d Arda, Italy, pp Grausgruber, H., Sailer, C., Ghambashidze, G., Bolyos, L., Ruckenbauer, P. (2004a): Genetic variation in agronomic and qualitative traits of ancient wheat. In: Vollmann, J., Grausgruber, H., Ruckenbauer, P. (Eds), Genetic variation for plant breeding. Proceedings of the 17th EUCARPIA General Congress, , Tulln, Austria. BOKU - University of Natural Resources and Applied Life Sciences, Vienna, Austria, pp Grausgruber, H., Scheiblauer, J., Schönlechner, R., Ruckenbauer, P., Berghofer, E. (2004b): Variability in chemical composition and biologically active constituents of cereals. In: Vollmann, J., Grausgruber, H., Ruckenbauer, P. (Eds), Genetic variation for plant breeding. Proceedings of the 17th EUCARPIA General Congress, , Tulln, Austria. BOKU - University of Natural Resources and Applied Life Sciences, Vienna, Austria, pp Heun, M., Schäfer-Pregl, R., Klawan, D., Castagna, R., Accerbi, M., Borghi, B., Salamini, F. (1997): Site of einkorn wheat domestication identified by DNA fingerprinting. Science, 278: Hidalgo, A., Brandolini, A. (2008): Protein, ash, lutein and tocols distributions in einkorn (T. monococcum L. subsp. monococcum) seed fractions. Food Chemistry, 107: Hidalgo, A., Brandolini, A., Pompei, C., Piscozzi, R. (2006): Carotenoids and tocols of einkorn wheat (T. monococcum L. subsp. monococcum). Journal of Cereal Science, 44: Jantsch, P., Trautz, D. (2003): Einkorn (Triticum monococcum) und Emmer (Triticum dicoccum) im Ökologischen Landbau: Zweijährige Forschungsergebnisse zu Anbau und Qualität. In: Freyer, B. (Ed.), Beiträge zur 7. Wissenschaftstagung zum Ökologischen Landbau Ökologischer Landbau der Zukunft, , Vienna, Austria. Institut für ökologischen Landbau, Universität für Bodenkultur, Wien, Austria, pp Karagöz, A. (1996): Agronomic practices and socioeconomic aspects of emmer and einkorn cultivation in Turkey. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, , Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp Kirchmaier, S., Vollmann, J., Negash Geleta Ayana, Siebenhandl-Ehn, S., Prückler, M., Grausgruber, H. (2012): Phänotypisierung mittels Nahinfrarot-Spektroskopie am Beispiel Gelbpigmentgehalt des Weizens. 62. Tagung der Vereinigung der Pflanzenzüchter und Saatgutkaufleute Österreichs, , Raumberg- Gumpenstein, Austria. HBLFA Raumberg-Gumpenstein, Irdning, Austria, pp Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý J. jr., Moudrý J. (2011b): Fusarium Identification by PCR and DON content in grain of ancient wheat. Journal of Food, Agriculture & Environment, 9: Leenhardt, F., Lyan, B., Rock, E., Boussard, A., Potus, J., Chanliaud, E., Remesy, C. (2006): Genetic variability of carotenoids concentration, and lipoxygenase and 33

34 peroxidase activities among cultivated wheat species and bread wheat varieties. European Journal of Agronomy, 25: Lev-Yadun, S., Halpern, M. (2007): Ergot (Claviceps purpurea) - An aposematic fungus. Symbiosis, 43: Lev-Yadun, S., Gopher, A., Abbo, S. (2000): The cradle of agriculture. Science, 288: Marino, S., Tognetti, R., Alvino, A. (2009): Crop yield and grain quality of emmer populations grown in central Italy, as affected by nitrogen fertilization. European Journal of Agronomy, 31: Nesbitt, M., Samuel, D. (1996): From a staple crop to extinction? The archaeology and history of the hulled wheats. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, , Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp Peña-Chocarro, L. (1996): In situ conservation of hulled wheat species: the case Spain. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, , Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp Troccoli, A., Codianni, P. (2005): Appropriate seeding rate for einkorn, emmer, and spelt grown under rainfed condition in southern Italy. European Journal of Agronomy 22: Vallega, V. (1992): Agronomic performance and breeding value of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum. Euphytica, 61: Vallega, V. (1996a): The quality of Triticum monococcum L., in perspective. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, , Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp Vallega, V. E. (1996b): Registration of partially free-threshing diploid wheat germplasm. Crop Science, 36: Zohary, D., Hopf, M. (2000): Domestication of plants in the Old World, 3 rd Ed. Oxford University Press, New York. 34

35 + 5*3= &(- Capouchová, I., Stehno, Z., Konvalina, P., Škeíková, A., Moudrý, J., Dotlail, L. (2009): Selection of minor wheat species landraces and other genetic resources for organic farming, with emphasis on baking quality parameters. Lucrri tiinifice, Seria Agronomie 52 (1): , ISSN Capouchová, I., Škeíková, A., Stehno, Z., Konvalina, P. (2010): Kvalita minoritních druh jarní pšenice z ekologického zpsobu hospodaení a možnosti jejich využití. Sb. 19. odborného semináe QUALIMA 2010, Pardubice, s , ISSN Capouchová, I., Škeíková, A., Stehno, Z., Konvalina, P. (2011): Využití jarních forem vybraných druh pšenice v ekologickém zemdlství. Sborník 20. odborného semináe QUALIMA 2011, Pardubice, s , ISBN Konvalina, P. (2010): Growing and quality of hulled wheat genetic resources in organic farming. 3rd International conference on the organic sector development in Central/Eastern European and Central Asian countries, , Astana, Kazakhstan, pp Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z. (2012): Genetic resources of hulled wheat species in Czech organic farming. In.: 62. Tagung der Vereinigung der Pflanzenzüchter und Saatgutkaufleute Österreichs 2011, Lehr- und Forschungszentrum für Landwirtschaft, Raumberg-Gumpenstein, Austria, pp , ISBN: Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý J. jr., Moudrý J. (2011): Fusarium identification by PCR and DON content in grain of ancient wheat. Journal of Food, Agriculture & Environment, 9 (3-4): , ISSN: Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. (2010): Agronomic characteristics of the spring forms of the wheat landraces (einkorn, emmer, spelt, intermediate bread wheat) grown in organic farming. Journal of Agrobiology 27 (1): 9-17, ISSN Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. (2010): Morphological and biological characteristics of the land races of the spring soft wheat grown in the organic farming system. Journal of Central European Agriculture 11 (2): , ISSN Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. jr., Moudrý, J. (2010): Vlastnosti krajových odrd pšenice jednozrnky (Triticum monococum L.) a jejich vhodnost pro ekologické zemdlství. Úroda 58 (12 - vdecká píloha): , ISSN: Konvalina, P., Moudrý, J. jr, Moudrý, J. (2010): Intensity of use of the genetics resources of cereals in various sustainable farming systems. Congreso de co-innovación de sistemas sostenibles de sustento rural , Lavalleja, Uruquay, pp , ISBN: Konvalina, P., Moudrý, J., Kalinová, J., Capouchová, I., Stehno, Z. (2008): Pstování obilnin a pseudoobilnin v ekologickém zemdlství. JU ZF v. Budjovicích, 65 s., ISBN:

36 Konvalina, P., Stehno, Z., Capouchová, I., Moudrý, J. (2011): Wheat growing and quality in organic farming. In: Nokkoul, R. (Ed.): Research in Organic Farming, Intech, Rijeka, Croatia, pp , ISBN Konvalina, P., Šrámek, J., Stehno, Z., Moudrý, J. jr. (2009): Efficiency of alternative wheat growing in organic farming. Lucrâri tiinifice, Management Agricol, Seria I. 11 (1): , ISSN Moudrý, J., Bárta, J., Bártová, V., Bubeník, J., Diviš, J., Dostálová, R., Hýbl, M., Konvalina, P., Ondej, M., Peterka, J., Pexová Kalinová, J., Ponížil, A., Seidenglanz, M., Strašil, Z., Šmirouz, P., Štolcová, M., Vaculík, A. (2011): Alternativní plodiny. Profi Press, Praha, 144 p., ISBN Moudrý, J., Konvalina, P., Stehno, Z., Capouchová, I., Moudrý, J. jr. (2011): Ancient wheat species can extend biodiversity of cultivated crops. Scientific Research and Essays, 6(20): Stehno Z., Bradová J., Dotlail L., Konvalina P. (2010): Landraces and obsolete cultivars of minor wheat species in the Czech collection of wheat genetic resources. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 46 (Special issue): , ISSN Stehno, Z., Konvalina, P., Capouchová, I., Janovská, D., Káš, M., Poštová, A. (2011): Requirements on properties and characters of wheat species grown in organic system. In: Šarapatka, B. (Ed): 3 rd Scientific Conference Proceedings New findings in organic farming research and their possible use for Central and Eastern Europe, , Bioinstitut, Olomouc, pp , ISBN Škeíková, A., Capouchová, I., Konvalina, P., Stehno, Z. (2010): Skladba bílkovinného komplexu zrna minoritních druh jarní pšenice z ekologického systému hospodaení a možnosti jejich využití. Úroda 58 (12 - vdecká píloha): , ISSN: Škeíková, A., Capouchová, I., Konvalina, P., Stehno, Z. (2011): Technological quality of minor spring wheat species from organic farming andpossibilities of their utilization. In: Šarapatka, B. (Ed): 3 rd Scientific Conference Proceedings New findings in organic farming research and their possible use for Central and Eastern Europe, , Bioinstitut, Olomouc, pp , ISBN: Škeíková, A., Capouchová, I., Stehno, Z., Konvalina, P., Moudrý, J., Dotlail, L. (2009): Technologická jakost minoritních druh pšenice z ekologického zpsobu pstování a možnosti jejich využití. Úroda 57 (12 - vdecká píloha): , ISSN: Šrámek, J., Konvalina, P., Moudrý, J. jr., Zdrhová, I., Moudrý, J. (2008): Selection criteria of wheat with respect to weed competiveness. Lucrri tiinifice, Seria Agronomie 51 (1): , ISSN Šrámek, J., Zdrhová, I., Konvalina, P., Moudrý, J. jr., Moudrý, J. (2009): Selection of optimum varieties of genus wheat (Triticum L.) in organic farming with respect to weed competitivenes. Lucrri tiinifice, Seria Agronomie 52 (1): , ISSN