KVALITA PASTEVNÍCH POROSTŮ V OKOLÍ ŠVÝCÁRNY, OVČÁRNY A PRADĚDU

Transkript

1 KVALITA PASTEVNÍCH POROSTŮ V OKOLÍ ŠVÝCÁRNY, OVČÁRNY A PRADĚDU Marie Mrázková 7. listopadu 2018 Rapotín

2 Obsah prezentace I) Úvod a metodika II) Výsledky kvality pastevních porostů IIa) Švýcárna IIb) Ovčárna IIc) Praděd III) Shrnutí 2

3 ÚVOD Při realizaci pastvy v ZCHÚ je často nutné nalézt soulad mezi přírodními podmínkami, cíli ochrany přírody a požadavky pasoucích se zvířat. Mládek et al. (2006), Veselý et al. (2012) 3

4 ÚVOD Kvalitou krmiva obecně rozumíme soubor charakteristik, které udávají schopnost krmiva uspokojit přesně vymezené požadavky zvířat a určují vhodnost daného krmiva pro jeho příjem zvířaty. Konečným vyjádřením kvality krmiva je dosažená úroveň živočišné produkce. (Míka a kol., 1997) 4

5 METODIKA Základní informaci o kvalitě krmiv získáváme při laboratorních rozborech, které zpravidla začíná Weendeskou analýzou (organický rozbor). 5

6 Obsah živin a energie závisí na: vývojové fázi rostlin při sklizni obsahu živin v půdě způsobu ošetřování a hnojení klimatických podmínkách (teplota a množství srážek) způsobu konzervování (zprav. sušením či silážováním) dalších faktorech, jako je znečištění apod.

7 Zpracování vzorků (předběžné sušení, mletí) a stanovení sušiny pro rozbor. 7

8 FiberCap System (firma FOSS). 8

9 Metody stanovení stravitelnosti organické hmoty in vivo (bilanční pokusy na zvířatech) in vitro (v laboratoři) A) gravimetrické metody používající inokula (bachorové šťávy) př.: - metoda Tilley & Terry (1968) - metoda umělého bachoru podle Lampetera (1970) alternativa : - metody in situ (in sacco) B) gravimetrické metody používající enzymové preparáty př.: - celulázová metoda podle De Boevera (1986) C) gazometrické metody používající inokula př.: - Hohenheimský test (Steingass & Menke, 1986) - zařízení Vitrogest (užitný vzor ČR 6134) D) pomocí techniky NIRS

10 Izolační klec ke zjišťování výnosu nadzemní biomasy u pastvin - přímá metoda ( Clip and Weigh ). Zjišťování výnosu nepřímou metodou - kalibrovaná tyč ( Rising Plate Meter ). 10

11 Vztah mezi průměrnou stlačenou výškou porostu metlice trsnaté [cm] a její produkcí [t.ha -1 suš.]. 11

12 Vztah mezi průměrnou stlačenou výškou porostu biky lesní [cm] a její produkcí [t.ha -1 suš.]. 12

13 Vztah mezi průměrnou stlačenou výškou porostu smilky tuhé [cm] a její produkcí [t.ha -1 suš.]. ŠTÝBNAROVÁ, M. (2016): Odhad výnosu pastevních porostů o rozdílném botanickém složení pomocí talířového měřidla. Výzkum v chovu skotu, č. 3, s

14 Využití talířového měřidla k měření míry vypasení porostů na podzim. 14

15 Místa odběru: VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Nadm. v.: m Expozice: JZ svah Sklon:

16 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Souhrnná tabulka koncentrací organických živin, makroprvků a mikroprvků Legenda: N-látky = dusíkaté látky; BNLV = bezdusíkaté látky výtažkové 16

17 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích N-látek a vlákniny: V průběhu vegetačního období se s narůstající produkcí postupně snižuje výživná hodnota porostu, přičemž k nejrapidnějším změnám dochází v jarním období. Porosty s dominancí smilky tuhé a metlice trsnaté lze hodnotit jako porosty srovnatelné, avšak horší kvality. O málo vyšší kvalitu vykazují porosty metlice trsnaté. 17

18 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru ve stravitelnosti organické hmoty (SOH): (stanovováno in vitro metodou Tilley a Terry (1968) v modifikaci podle Resche (1991)): 80 Current effect: F(3, 16)=1.8279, p= Vertical bars denote 0.95 confidence intervals SOH (%) Místo odběru-domin. druh P1 - Nar Místo odběru-domin. druh P2 - Des 25 květen červen červenec srpen Termín odběru Metlice trsnatá (dominující pod chatou) lignifikuje o něco pomaleji než druhy přítomné nad chatou, proto pokles SOH těchto porostů není tak prudký. 18

19 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích P, Ca, Mg, K: Ca [g/kg suš.] Current effect: F(3, 12)=.46922, p= Vertical bars denote 0.95 confidence intervals Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des) Porosty pod chatou vykazovaly mírně vyšší koncentraci Ca, Mg a K oproti porostům nad chatou. (koresponduje se zjištěnými obsahy živin v půdě) -1-2 červen červenec srpen září Měsíc odběru 1.8 Current effect: F(3, 12)=.25011, p= Vertical bars denote 0.95 confidence intervals Mg [g/kg suš.] Sublokalita P1 (Nar) Sublokalita P2 (Des) červen červenec srpen září Měsíc odběru 19

20 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Grafické vyjádření rozdílů mezi místy a termíny odběru v koncentracích Ca a K: Zjara listy rostlin hromadí N, P, K, pak rychlost produkce biomasy převýší příjem minerálních živin, zvyšuje se podíl organické hmoty. Se stárnutím listů se v nich hromadí hůře pohyblivé prvky, kterým je např. Ca. Výsledkem je vzrůst poměru Ca : K v listech v průběhu roku. (Kováčiková, 2012; Ulrychová, 2014)

21 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci vlákniny a N-látek mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Švýcárna 21

22 Mg [g/kg suš.] Ca [g/kg suš.] Workshop Obnovená pastva skotu a ovcí v okolí Pradědu VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci hořčíku a vápníku mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Švýcárna 5,0 10,0 4,5 c 9,0 b 4,0 8,0 b 3,5 7,0 3,0 6,0 2,5 2,0 1,5 1,0 a a b ab ab a 5,0 4,0 3,0 2,0 a ac ac c a 0,5 1,0 0,0 smilka tuhá metlice trsnatá bika lesní brusnice borůvka sítina rozkladitá třtina chloupkatá rdesno hadí kořen Mg 1,025 1,147 2,081 1,604 1,373 0,908 4,318 0,0 smilka tuhá metlice trsnatá bika lesní brusnice borůvka sítina rozkladitá třtina chloupkatá rdesno hadí kořen Ca 1,612 3,379 3,540 7,414 4,028 1,715 8,502 Bylinná složka (např. rdesno hadí kořen) se podílí na zvýšení výživné hodnoty porostu pro svou dobrou stravitelnost i vyšší obsah živin (N-látky, makroprvky ). 22

23 VÝSLEDKY - ŠVÝCÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci zinku a kadmia mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Švýcárna 23

24 Místa odběru: VÝSLEDKY - OVČÁRNA P2 P1 Expozice: SV svah (svažitost: 5 10 ) Nadm. v.: m 24

25 VÝSLEDKY - OVČÁRNA Z hlediska koncentrace N-látek a vlákniny byla na Ovčárně o málo vyšší prům. kvalita porostu než na Švýcárně. (Příčinou může být vyšší zastoupení bylin na Ovčárně.) V rámci Ovčárny byla na P2 zjištěna o málo vyšší kvalita porostu než na P1. 25

26 VÝSLEDKY - OVČÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci vlákniny a N-látek mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Ovčárna 26

27 VÝSLEDKY - OVČÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci hořčíku a vápníku mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Ovčárna 27

28 VÝSLEDKY OVČÁRNA Rozdíly v průměrné koncentraci zinku a kadmia mezi jednotlivě odebranými druhy z lokality Ovčárna 28

29 Místa odběru: VÝSLEDKY PRADĚD Expozice: SZ svah (svažitost: 5 10 ) Nadm. v.: m 29

30 VÝSLEDKY PRADĚD Místo odběru Datum odběru Druh ve vzorku Prům. výška porostu (cm) Produkce sušiny (t/ha) Popel Vlák Tuk N-látky BNLV Mg Ca P K Na Zn Cd Pb (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (mg/kg suš.) (mg/kg suš.) (mg/kg suš.) P-A metlice trsnatá 35 0,819 48,8 207,6 20,41 184,3 538,9 1,468 2,429 1,933 15,76 0,26 80,98 < 1 < 5 P-B metlička křivolaká, bika hajní, tomka vonná 25 0,398 40,6 242,9 21,05 138,9 556,6 1,686 2,814 2,095 11,17 0,19 85,94 < 1 < 5 P-C metlice, bika hajní, starček, havez 45 0,950 58,1 192,5 19,00 196,6 533,8 1,520 5,015 2,692 16,28 0,16 66,22 < 1 < 5 P-D brusnice brusinka a borůvka, metlička 15 0,540 35,2 290,5 22,72 89,7 561,9 1,744 6,583 1,279 5,55 0,29 60,23 < 1 < 5 P-E metlička křivolaká, bika hajní, tomka vonná 25 0,450 41,5 263,4 19,96 128,0 547,1 1,571 5,606 1,113 5,81 0,27 63,26 < 1 < 5 P-F brusnice brusinka a borůvka, metlička 15 0,652 35,6 316,1 34,48 93,6 520,2 2,043 2,551 2,507 18,27 0,39 62,69 < 1 < 5 Průměr 27 0,635 43,3 252,2 22,9 138,5 543,1 1,672 4,167 1,936 12,14 0,26 69,89 < 1 < 5 Průměrná kvalita a produkce porostu se podobá lokalitě Švýcárna. 30

31 Srovnání lokalit z hlediska koncentrace vlákniny na jaře 31

32 SHRNUTÍ Dosavadní zjištění ( ): - porosty na všech sledovaných lokalitách jsou charakteristické nižší kvalitou - na Ovčárně o málo vyšší prům. kvalita porostu než na Švýcárně a na Pradědu - porosty na Ovčárně jsou však charakteristické nižší produkcí (souvisí s botanickým složením) - některé rostliny (např. rdesno hadí kořen, koprníček bezobalný aj.) zvyšují výživnou hodnotu porostů - plemeno Highland i valašská ovce - snáší dobře zhoršené podmínky při pastvě, vhodnost k údržbě travních porostů v horských podmínkách 32

33 Děkuji za pozornost. Marie Mrázková Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Výzkumníků 267 Rapotín Práce byla řešena v rámci projektu TAČR č. TH Kolektiv Agrovýzkumu Rapotín s.r.o. děkuje Lesům ČR, s.p. za umožnění tohoto výzkumu na jejich pozemcích, a dále Správě CHKO Jeseníky za udělení potřebných výjimek. 33