NapÏtÌ p ed bakal sk mi st tnicemi

Transkript

1 PrvnÌ promoce na VäFS ZnalostnÌ ekonomika vzbudila z jem NapÏtÌ p ed bakal sk mi st tnicemi V zemi P na prsten

2 Obsah ï vod ZE éivota äkoly 3 PrvnÌ a jedineënè promoce na VäFS 6 St tnì z vïreënè bakal skè zkouöky ñ nor Jak bude VäFS v akademickèm roce 2004/2005? 8 Konference ÑT i role ve ejnè spr vy v energeticeì 9 ZnalostnÌ ekonomika ñ v zva a p Ìleûitost 10 Rozhovor s prorektorem 11 VäFS Most 12 VäFS Kladno PÿEDSTAVUJEME 13 Ing. Jaroslav äulc, CSc. 14 Ing. Ji Ì äulc 15 Ing. Pavel ätïp nek EX CATHEDRA 16 NejlepöÌ bakal skè pr ce 17 Inûen i inspekto i m te zelenou! 18 Tiskov konference aneb Setk v nì za ökolou 18 EUPRESS se p edstavuje 19 O studentskè radï s gener lnì editelkou VäFS MAGAZÕN 20 Co m ûete oëek vat, kdyû vyrazìte na Nov ZÈland 21 Na Karlötejn tam a zpït 23 IT okènko 24 Hra na opravdov ûivot 25 spïch partnera ñ nejkr snïjöì kniha roku 2003 FOCUS 26 Focus onö 30 Reforma nïmeckèho pravopisu V ûenì Ëten i, pozoruji, ûe na mï jde jak si jarnì nava. Pravda, trochu pozdïji, neû je to obvyklè u ostatnìch lidì, ale kaûd jsme jin. Nechce se mi v ûnï nic dïlat a jedinè, co mï v tomto stavu bavì a k Ëemu se dok ûi bez jak chkoliv problèm p inutit a to kdykoliv, je pozorov nì. Zrovna teô sedìm na drah ch dlaûdicìch v jednom nejmenovanèm obchodnìm centru a pozoruji. Pozoruji hemûenì kolem proch zejìcìch lidì. Jak to vöechno pulzuje, jak se lidè ûenou a za nïëìm se ÑpachtÌì. Nech pu, z jakèho d vodu to vöechno dïlajì, vûdyù mnï ke ötïstì staëì tak m lo ñ pozorovat. Nepozoruji vöak jen lidskè hemûenì, ale takè to, jak se lidè tv Ì. Jejich v razy ve tv i, alespoú u vïtöiny z nich, jevì jistè zn mky napïtì Ëi stresu. Nech pu, proë se tak tv Ì, proë jsou tak napjatì, kdyû ÑdÏlajÌì to, co je bavì, respektive to, co si vybrali, ûe budou dïlat. J jsem si vybral pozorov nì a jsem naprosto uvolnïn, d se Ìci, ûe se i usmìv m. Mimochodem, je vïdecky dok z no, ûe Ñtvorì, kter se smïje ñ usmìv, ÑvydrûÌì na tomto svïtï daleko dèle (ceteris paribus). Dokonce ve VelkÈ Brit nii byl zaloûen tzv. Klub sm Ë, kter se po velmi kr tkè dobï stal velmi popul rnìm. VzpomÌn m si, ûe zrovna vëera jsem se dìval na televiznì kan l, byl to Animal Planet (TV kan l, kter se zab v jen a pouze problematikou zvì at) a d vali po ad o hyen ch. V tomto pouënèm po adu jsem post ehl dvï hlavnì myölenky, kterè majì urëitou spojitost s tìm, o Ëem zde pìöi. Hyeny se doûìvajì pomïrnï vysokèho vïku, Ëasto a r dy se smïjì, aû mnï chvìlemi p ipadalo, ûe se smïjì i mnï, televiznìmu div kovi. Na tomto p ÌkladÏ ze svïta zvì tek by se dala najìt urëit souvislost, kterou je moûno p evèst i na n s lidi. Nad le se odd v m svè oblìbenè Ëinnosti, kterou provozuji vsedï na ÑsvÈmì drahèm kameni. Jak jsem jiû uvedl, k pozorov nì jsem p idal i smïv. H eje mï u srdce a jsem spokojen, jelikoû vìm, ûe dïl m maximum pro svè zdravì, a nemusìm se hn t za ÑnÏËÌmì jako TI pozorovanì. ZapomnÏl jsem se zmìnit o tom, ûe tzv. jarnì nava mï chyt pomïrnï Ëasto a m velmi kr tkè trv nì. A to i z toho d vodu, ûe se blìûì konec akademickèho roku a j bych se mïl alespoú podìvat na to, co se dïlo v poslednìm semestru ve ökole, abych ho nïjak m pro mï d stojn m zp sobem ukonëil (velmi subjektivnì pocit). A kdyû jsem u tohoto pozorov nì ñ jistï jste si vöimli novè vylepöenè tv e Ëasopisu, a to na layoutu a nejen na nïm. VÏ Ìm, ûe tuto zmïnu uvìt te, jakoû i novè svïûì psanì uvnit. ChtÏli bychom ve vylepöov nì tohoto v znamnèho komunikaënìho n stroje ökoly d le pokraëovat, a proto Ëek me i na Vaöe rady, p ipomìnky Ëi n mïty. P eji V m jmènem celè redakënì rady spïönè ukonëenì roënìku, pohodovè pr zdniny s co nejmènï razy a p ÌötÌ akademick rok opït na shledanou. V ö David äìma, öèfredaktor»õslo 2, DATUM VYD NÕ: kvïten 2004 RedakËnÌ rada: David äìma (öèfredaktor), PhDr. Josef ämatl k, Radek Buöta, Bc. Radoslava»ern, Dr. Stanislav Mareö, CSc., ä rka Matouökov, PhDr. Lenka Ruppertov, Dr. Bohuslava äenk ov, Patrik Doldûev VeökerÈ informace v tomto obëasnìku jsou bez jakèkoli z ruky. P ebìr nì materi l je povoleno pouze s prokazateln m souhlasem autora/redakënì rady. Fotografie z archivu VäFS, nenì-li uvedeno jinak. NepodepsanÈ p ÌspÏvky jsou autorizovanè redakcì. (xadonia@mail.vsfs.cz) ï VäFS, o. p. s ï Registrace: MK»R E ï Tiskov p Ìprava a v roba: Radix, spol. s r.o. ï 2 roënìk 3 / ËÌslo 2

3 Ze ûivota ökoly PrvnÌ a jedineënè promoce na VäFS Cokoli je prvnì, je z roveú i jedineënè a nezapomenutelnè. Naöi prvnì bakal i skl dali imatrikulaënì slib na Vysokou ökolu finanënì a spr vnì v Panteonu N rodnìho muzea v Praze, ve st nku naöì n rodnì kulturnì pam tky, zasvïcenè velik n m Ëesk ch dïjin. PromoËnÌ slib pak vöichni z ËastnÏnÌ absolventi, kter ch bylo 170, stvrdili v odsvïcenèm kostele sv. äimona a Judy na StarÈm MÏstÏ praûskèm, v mìstï zasvïcenèm pravdï a vì e, tentokr t vì e v nezdolnost lidskèho ducha a touze po pozn - nì a vïdïnì. Jen stïûì si lze p edstavit velebnïjöì mìsta, prost edì a atmosfèru, kter ch jsme byli svïdky. Vydejte se s n mi a nechte se provèst promoënìm ob- adem, kter byl pln dojetì a hrdosti na naöi alma mater a jejì absolventy a p edstavoval vyvrcholenì spoleënèho silì, korunovanèho spïchem a p Ìslibem do budoucnosti, kter leûì jiû plnï na absolventech samotn ch. N stup absolvent, promoënìho kolegia a dalöìch akademik se ud l za doprovodu varhannì hudby, z k ru se pak snesl n dhern hlas mladèho pïvce a zaznïla hymna naöì republiky v pod nì jìmavï vlasteneckèm a chvatnèm. Gener lnì editelka VäFS, Dr. Bohuslava äenk ov, zah jila promoënì akt slavnostnìm projevem: V ûen pane rektore, v ûenì absolventi, d my a p novè. Seöli jsme se dnes v tèto koncertnì sìni kostela äimona a Judy, abychom slavnostnï ñ poprvè v historii VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì ñ p edali vysokoökolskè diplomy naöim absolvent m. Tyto okamûiky proûìv me jistï vöichni s pocitem radosti a uspokojenì. Je to chvìle slavnostnì nejen pro v s, v ûenì promoventi, ale i pro vöechny vaöe blìzkè a p tele, kte Ì se ËastnÌ dneönìho ceremoni lu jistï s pocitem p chy a dojetì. spïönè ukonëenì vysokoökolskèho studia a zìsk nì vysokoökolskèho diplomu je v znamn m ûivotnìm meznìkem. V znamn m meznìkem je i v ûivotï VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì. Vûdyù tito absolventi jsou prvnìm ovocem naöì dosavadnì pr ce. VnÌmejme tedy neopakovatelnou atmosfèru dneönìho slavnostnìho shrom ûdïnì i chvìle radosti z dob e vykonanè pr ce promovent i vöech zamïstnanc VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì. Po staletì bylo univerzitnì a vysokoökolskè prost edì v bec tìm mìstem, kde se rodily novè myölenky, nejen vïdecky, ale i spoleëensky p evratnè. A studenti svou odvahou revoltovat, vyslovovat nespokojenost a instinktivnï ud vat smïr v voje byli oded vna motorem a avantgardou spoleëenskèho v voje. V letech tr ven ch na vysokè ökole nejde jen o vst eb v nì poznatk. Toto obdobì je d leûitè i pro zìsk v nì n zor a hled nì ûivotnìch cest. MnozÌ z naöich promovent p i studiu na VysokÈ ökole finanënì a spr vnì se uëili rozhodovat sami o sobï a nèst d sledky sv ch rozhodnutì. Douf m, ûe studium na naöì vysokè ökole jim k tomu pozitivnï p ispïlo. V ûenì promoventi, proûìv te dnes jeden z nejv znamnïjöìch dn svèho ûivota. ZaûÌv te pocity radosti z spïö- kvïten

4 Ze ûivota ökoly nèho ukonëenì studia, ale moûn i trochu smutku nad ukonëenìm studentsk ch let, moûn i existenënì starosti. VÏ Ìm, ûe m te dost sil vyrovnat se se vöemi p ek ûkami, kterè v m ûivot p ipravì. P eji v m, abyste si dok zali vûdy udrûet svïûìho optimistickèho ducha, nezpohodlnïli a nenechali se udolat rutinou a stereotypem. P eji v m v ûivotï klid a pohodu a abyste se vûdy r di vraceli na svou alma mater ke sv m dnes jiû koleg m a abyste na Vysokou ökolu finanënì a spr vnì vzpomìnali vûdy v dobrèm. Dovolte, abych na z vïr svèho projevu jeötï jednou podïkovala vaöim blìzk m, manûelk m a manûel m, rodië m, p tel m a p Ìbuzn m za jejich podporu a porozumïnì v dobï studia. NezapomeÚte prosìm, v ûenì promoventi, vracet jim jejich pèëi a l sku stejnou mïrou. KoneËnÏ m j dìk pat Ì vöem pedagog m a pracovnìk m VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, kte Ì se nemalou mïrou podìleli na naplnïnì vöech naöich cìl. V ûenì promoventi, p eji v m ve vaöem profesnìm i osobnìm ûivotï vöe dobrè. PromoËnÌ kolegium dalo souhlas k udïlenì diplom a z vïreën ch vysvïdëenì promovent m. Slib absolvent p ednesli za jednotlivè skupiny Ëty i jejich z stupci. ZnÏnÌ slibu Slibuji, ûe po cel sv j ûivot zachov m vïrnost vysokèmu uëenì, kterè jsem absolvoval(a), ûe titul bakal, kter jsem zìskal(a) ve zvolenèm studijnìm oboru, podrûìm v ctï a v ûnosti a ûe veökerè znalosti, jichû se mi bïhem studia na VysokÈ ökole finanënì a spr vnì dostalo, budu pouûìvat k rozvoji svèho oboru a ve prospïch svè vlasti. Lenka Plach Kl ra Schejbalov SlavnostnÌ slib pak potvrdili absolventi p Ìsahou na insignii a pod nìm ruky gener lnì editelce ökoly a rektorovi, od kterèho p ijali i doklady o ukonëenì bakal skèho studia. P Ìsaha na insignii P evzetì diplomu NynÌ jiû k Ëerstv m bakal m promluvil rektor VäFS, prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc., z jehoû projevu vyjìm me poselstvì akademik i ostatnìch zamïstnanc ökoly absolvent m: UkonËenÌ bakal skèho studia, zìsk nì bakal skèho diplomu neznamen v û dnèm p ÌpadÏ ukonëenì Vaöich vzdïl vacìch aktivit. Tento z kladnì stupeú vysokoökolskèho vzdïl nì je vstupem do celoûivotnìho uëenì, do systematickèho, soustavnèho a trvalèho osvojov nì si poznatk a znalostì, kterè V s bude prov zet po cel zbytek ûivota. Proto dneönìm dnem ani pro V s, kte Ì nebudete bezprost ednï pokraëovat v dalöìm studiu, spolupr ce s naöì ökolou, s VaöÌ Ñalma materì, nekonëì. Dost v pouze novou formu. Kdykoliv budete cìtit pot ebu rozöì it ök lu sv ch znalostì, kdykoliv budete pot ebovat prohloubit svè dosavadnì vïdomosti, Ëi novï zìskanè ÑpraktickÈì poznatky zast eöit odpovìdajìcì teoriì, vych zejìcì ze soudob ch poznatk vïdy a v zkumu, budete na naöì ökole vìt ni. Setk te se zde ze strany pedagog a dalöìch pracovnìk ökoly se stejnou vst ÌcnostÌ, s nìû jste se setk vali po celou dobu studia. 4 roënìk 3 / ËÌslo 2

5 Ze ûivota ökoly PodÏkov nì absolvent se stalo jednìm z nejdojemnïjöìch okamûik promoce. Kaûd skupina povï ila svèho z stupce, kaûd projev byl jin, ale vöechny v elè a od srdce. Se svolenìm autora jsme pro V s vybrali projev Bc. Luk öe Vol ka: V ûen panì gener lnì editelko, v ûen pane rektore, v ûenì ËlenovÈ akademickè obce, v ûenì hostè, kolegynï a kolegovè absolventi! Je pro mï velkou ctì promluvit p i tèto slavnostnì p Ìleûitosti! Na zaë tku studia n m v bec nep ipadalo, ûe vöe tak rychle uteëe. Ani jsme se nenad li a Ëas mezi imatrikulacì a promocì utekl jako voda. Tehdy bylo vöe plnï jinè. Byli jsme na zaë tku cesty, kter hrozila spoustou ostr ch zat Ëek, n ledìm a hlavnï byla prudk m stoup nìm. Na druhou stranu jsme se tïöili na kr snou krajinu, kterou tahle cesta povede, a na to, o kolik z ûitk a zkuöenostì budeme bohatöì, aû dorazìme k jejìmu cìli. Zvl ötnostì ale bylo, ûe jsme na startu nest li jen my, studenti, ale i profeso i a vöichni zamïstnanci naöì ökoly. Slova NAäE si prosìm dob e povöimnïte. Snad vöichni studenti naz vajì ökolu, na kterè studujì, tou svou ökolou. U n s m tohle oznaëenì ale opravdu zvl ötnì v znam. MÏli jsme tu jedineënou moûnost naöi ökolu spoluvytv et a to, si myslìm, nenì k zahozenì. Za tuto moûnost pat Ì opravdu up ÌmnÈ podïkov nì vöem profesor m a zamïstnanc m VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, kter m jsme se snaûili b t n pomocni a ochotnï jim st li modelem ve vytv enì naöì alma mater. Tedy ñ dìky za trpïlivost, za to, ûe jste to s n mi vydrûeli aû do dneönìho slavnostnìho dne a ûe jste neopustili ökolstvì potè, co jste zjistili, ûe vïtöina z n s se rozhodla pokraëovat ve studiu i na magisterskèm stupni. PodÏkov nì vöak ale takè pat Ì naöim blìzk m, rodië m, manûelk m, p ÌtelkynÌm, manûel m a p tel m a u nïkter ch z n s i potomk m, za jejich trpïlivost a podporu, zvl ötï za shovìvavost v obdobì zkouöek, kdy jsme se marnï snaûili pochopit, jakûe to ten Samuelson Ëi Keynes vlastnï myslel. Tedy dìky i V m, protoûe bez V s by ta radost z spïönèho projetì cìlem naöì studentskè cesty byla poloviënì. Douf m tedy, ûe V m vöem nynì dok ûeme, ûe pr ce, silì a podpora, kterou jste n m vïnovali, padla na rodnou p du a ûe p evzetì diplomu nebude jen potvrzenìm odbornè zp sobilosti, ale i p i studiu zìskanè samostatnosti a skuteënè dospïlosti. Na zaë tku jsem se pokusil o p irovn nì a zmìnil jsem se, ûe studentsk cesta je prudk m a n roën m stoup nìm. Douf m, ûe teô ale naöe cesty nepovedou dol, tedy eëeno slovy klasika: A za vrcholem nikde û dn sr z! DÏkuji. Luk ö Vol k Alena RouËkov Ceremoni l byl tradiënï ukonëen studentskou hymnou Gaudeamus igitur a nezapomeúme na p eklad: ÑRadujme seöì. S potïöenìm jsme si vöichni zanotovali: Vivat Academia, vivant professores, vivat membrum quodlibet, vivant membra quaelibet, semper sint in flore. Vivat Akademie, zdr vi profeso i, aù se n m tu dob e ûije, aù nikdo z n s nem ho e, aù se vöechno da Ì. Na z vïr jeötï p ipomìn me mènï zn mou sloku tèto pìsnï, kter je nepr vem opomìjena p es svoji st lou aktu lnost: Vivat et respublica et qui illam regit. Vivat nostra civitas, maecenatum caritas, quae nos hic protegit. P ejme naöì obci zdar i tïm, kdo ji ÌdÌ. P ejme zdar naöemu mïstu, mecen ö aù m ke stu, ti aù n s tu ûivì. Bc. Radoslava»ern editelka odboru studijnìho st ediska, Praha PhDr. Lenka Ruppertov editelka odboru komunikace a PR kvïten

6 Ze ûivota ökoly St tnì z vïreënè bakal skè zkouöky ñ nor 2004 StandardnÌ doba studia vöech obor u prvnìch student VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì byla 3,5 roku. ZaËÌnali jsme v roce 2000/2001 s celkov m poëtem student 330. K norov m st tnicìm se p ihl silo 204 student z celkovèho poëtu 234, kte Ì se zapsali do 4. roënìku. 5 student vzdalo norov termìn a ke st tnìm z vïreën m zkouök m se odhodlalo p istoupit 199 student, kte Ì mïli uzav enè p edchozì studium. Z tohoto poëtu jich 174 absolvovalo s klasifikacì ÑprospÏlì a 6 obdrûelo diplom s vyznamen nìm. 19 student, kte Ì neuspïli, m moûnost se p ihl sit k opravn m termìn m a vïtöina jich zvolila jiû dubnov termìn. Podot k me, ûe ti mènï spïönì studenti mïli problèmy jen s nïkter mi p edmïty, kde prvnì mìsto zìskala Ekonomie. PotÏöujÌcÌ zpr va je, ûe z spïön ch absolvent dvï t etiny pokraëujì v navazujìcìm dvouletèm magisterskèm studiu. Zeptali jsme se p edsed jednotliv ch zkuöebnìch komisì, jak se dìvajì na v kony student naöì ökoly: 1/ Jak hodnotìte v kony student u StZK v noru 2004? 2/ M ûete se pokusit o srovn nì spïön ch student VäFS se studenty jin ch ve ejn ch Ëi soukrom ch vysok ch ökol? 3/ MÏli byste pro ökolu Ëi studenty doporuëenì pro p ÌötÏ? Na ot zky odpovìdali: ï Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.,»esk asociace pojiöùoven ad 1/ VesmÏs lze hodnotit znalosti student jako vyööì pr mïr. Co mï p edevöìm zaujalo, a to zvl ötï u student Ñd lka ì, byl hlubok z jem o obor pojiöùovnictvì a pak dobr roveú bakal sk ch pracì, zamï en ch na vybranè problèmy praxe. ad 2/ KonkrÈtnÌ srovn nì poskytnout nemohu. V obecnè poloze r d vyjad uji osobnì n zor, ûe ökola kr ËÌ spr vn m smïrem. ad 3/ Nem m û dnè vyslovenï kritickè pozn mky, spìöe jde o doporuëenì. Student m bych doporuëil, aby p i zpracov nì bakal skè pr ce vìce sledovali cìl, kter si vytkli, a uëitel m zv ûit rozöì enì poëtu zkuöebnìch ot zek. ï Ing. VladimÌr Ezr, PhD., z stupce gener lnìho tajemnìka a editel odboru sluûeb Burzy cenn ch papìr, a.s. ad 1/ V kony student hodnotìm vïtöinou dob e. U nïkter ch jsem byl aû p ekvapen znalostì praktick ch p Ìpad nebo aplikov nìm teorie do praxe. U nïkolika vöak bylo vidït, ûe asi majì p ednïjöì z jmy neû ökolu. ad 2/ Nemohu srovn vat. ad 3/ Na z kladï poznatk, kterè jsem zìskal v pr bïhu zkouöek, nem m û dn doporuëenì. Vöe se mi zd lo p imï enè. ï doc. Ing. Boûena Kade bkov, CSc., ved. katedry ekonomick ch teoriì PEF»ZU ad 1/ CelkovÏ studenti podali standardnì v kon, mile p ekvapili studenti kombinovanèho studia v born mi pracemi a solidnìmi znalostmi i teoretickèho r zu. ad 2/ Studenti VäFS jsou na zcela srovnatelnè rovni se studenty ProvoznÏ-ekonomickÈ fakulty»eskè zemïdïlskè univerzity a VysokÈ ökoly ekonomickè. ad 3/ Je pot eba standardizovat ot zky z ekonomie s ostatnìmi ekonomick mi fakultami v»r. Na z vïr nïkolik praktick ch rad k p ÌpravÏ na st tnì z vïreënè bakal skè pr ce pro budoucì adepty StZK: 1/ Pracujte v dostateënèm p edstihu na uzav enì klasifikace jak v indexu, tak v is.vsfs.cz. Pro studijnì oddïlenì spoëìv nejvïtöì trauma v tom, ûe bychom V s nemohli p ipustit ke StZK z d vodu nepo dku v klasifikaci! 2/ NezapomÌnejte na to, ûe odevzd nìm p ihl öky ke StZK a bakal skè pr ce jeötï nem te vyhr no. Je t eba, aby vedoucì pr ce udïlil z poëet z bakal skèho semin e 2, a tìm uznal Vaöi pr ci k obhajobï. 3/ NezapomeÚte se sezn mit s posudky VaöÌ bakal skè pr ce, kterè by V m oborovè katedry mïly poskytnout nejpozdïji 5 dnì p ed VaöÌm termìnem. 4/ Nenech vejte p Ìpravu na stnì zkouöenì na poslednì chvìli a nezahlùte svè mozkovè z vity a nervovou soustavu. 5/ Jste-li zdaleka, naëasujte si p Ìjezd na mìsto zkouöenì radïji v p edveëer termìnu a p ijôte r no odpoëinuti a nestresov ni moûn mi pozdnìmi p Ìchody z d vodu nedodrûenì jìzdnìch d naöich dopravnìch spoj (stalo se). 6/ Na zkuöebnì komisi zap sobte sebevïdomï a p ÌjemnÏ, budete-li se usmìvat na ni, bude se ona usmìvat na V s a v p ÌjemnÈ atmosfè e jde vöechno samo. 7/ Nenechte se stresovat spïchy Ëi ne spïchy sv ch spoluû k, Vy to zvl dnete a ten pocit je ûasn!!! Mnoho spïch vöem za odbor studijnìch z leûitostì! ZkuöebnÌ komise p i st tnìch z vïreën ch zkouök ch Bc. Radoslava»ern 6 roënìk 3 / ËÌslo 2

7 Ze ûivota ökoly Jak bude VäFS v akademickèm roce 2004/2005? (ot zka pro gener lnì editelku Bohuslavu äenk ovou) To je skuteënï sugestivnì ot zka. TÏûko odpovïdït struënï. Bude rozhodnï z leûet Ñna hlu pohleduì, ale na nïëem se jistï m ûeme shodnout: UrËitÏ mezi 34 v souëasnè dobï existujìcìmi soukrom mi vysok mi ökolami bude nejvïtöì. Podle vöeho lze oëek - vat, ûe na VäFS bude studovat p es 2800 student. Z toho poëtu asi 400 v MostÏ a stejnï tolik v KladnÏ, v Praze to, co zb v, tedy asi 2000 student. P ibliûnï dvï t etiny budou tvo it studenti studujìcì kombinovanou formou, t etina budou tzv. ÑdeÚ ciì. ZatÌm st le platì, ûe nejvìce student chce studovat a studuje obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance. I v p ÌötÌm ökolnìm roce otev eme navazujìcì magisterskè studium, a to dvakr t ñ od Ìjna a od b ezna. V letoönìm roce nastoupilo k tomuto studiu p es 170 student, p ÌötÌ rok by jich mïlo nastoupit asi 350, tedy celkem bude na VäFS p es 500 student studovat navazujìcì magisterskè studium. Aby ökola byla hodnocena nad le pozitivnï i co do kvality poskytovan ch sluûeb, musì zvyöovat kvalitu pedagogickèho sboru i materi lnï technickèho a prostorovèho vybavenì. Proto st l m a dlouhodob m kolem je zvyöov nì podìlu pedagog zamïstnan ch na internì pracovnì pomïr a po- Ëtu docent a profesor zapojen ch do v uky i vïdeckov zkumnè a publikaënì pr ce na VäFS. VedenÌ ökoly rozhodlo rovnïû o doplnïnì studijnìch pl n o tzv. mïkkè dovednosti a douf, ûe budou p ijaty studenty se z jmem. Vûdyù umït spr vnï komunikovat, pracovat v t mu, zvl dat projektovè ÌzenÌ apod., to m ûe b t Ëasto ona konkurenënì v hoda, pro kterou dostanete û danè pracovnì mìsto pr vï vy! RovnÏû bude v uka zahrnovat o nïco vìce semin - a cviëenì na kor p edn öek. V p ÌötÌm ökolnìm roce rozöì Ìme nabìdku manaûerskèho vzdïl v nì v anglickèm jazyce o studium BSBA City University of Washington, jejìû MBA kurzy jiû nïkolik let realizujeme. OËek v me, ûe toto studium bude zajìmat hlavnï zahraniënì studenty, a jejich p Ìchod umoûnì zase ÑdoËasn odchodì naöich vybran ch student na v mïnn pobyt na spolupracujìcì zahraniënì vysokou ökolu. I v p ÌötÌm akademickèm roce budeme vypl cet student m stipendia ñ prospïchov a tzv. Ëelov. PodmÌnky pro vypl cenì prospïchov ch stipendiì, kter ch letos bylo 22 a loni 11, jsou stanoveny, Ë stky pro jednotlivè pr mïry budou urëeny spr vnì radou na jejìm prvnìm popr zdninovèm zased nì a budou z viset i na poëtu stipendist. OËek v me, ûe jich bude o nïco vìce neû letos. Ëelov stipendia budeme jako tradiënï vypl cet zejmèna pomocn m vïdeck m sil m. JednotlivÈ katedry dostanou limity a vypìöì na zaë tku ökolnìho roku tèmata a mìsta pro tzv. ÑpomvÏdyì. Letos jsme ze stipendijnìho fondu vyplatili asi p l milionu KË, p ÌötÌ rok oëek v me, ûe Ë stka dos hne ,- KË. FinanËnÌ prost edky na v platu stipendiì ökola zìsk v hlavnï od sv ch partner, kter mi letos byly nap. Nadace»eskÈ spo itelny a Nadace Duhov energie. V akademickèm roce 2004/2005 opustì naöi ökolu dalöì absolventi. V p ÌpadÏ jejich souhlasu se dostanou do naöì datab ze a spolu s d ÌvÏjöÌmi absolventy se stanou naöimi klìëov mi z - kaznìky a za adì se do tzv. absolventskè sìtï. Budou pravidelnï informov ni o ûivotï ökoly v oblasti vïdeckè i vzdïl vacì a o dalöìch novink ch v nabìdce kurz Ëi o urëit ch p Ìleûitostech, kterè instituce naöì velikosti a v znamu pr bïûnï vytv Ì. VÏ Ìme, ûe n ö vztah bude pokraëovat byù v jinè podobï. Student m, kte Ì na naöì ökole studujì, nabìzìme jiû letos moûnost zaloûit si studentskou radu po vzoru ve ejn ch vysok ch ökol. Douf me, ûe se studenti tèto p Ìleûitosti chopì a p ispïjì tak k rozvoji ökoly, zejmèna ûe se budou institucion lnï starat o z leûitosti student a pomohou rozvinout na naöì mladè ökole to, co je na staröìch vysok ch ökol ch oznaëov no jako Ñstudentsk ûivotì. Uû nynì na VäFS nesmïle funguje divadelnì a turistick krouûek a vedenì ökoly je p ipraveno fungov nì Rady student a jejìch aktivit podpo it. Jednou z nejd leûitïjöìch ud lostì p ÌötÌho roku by se mïla st t zmïna sìdla ökoly a jejì p estïhov nì do novè budovy v Praze a takè stïhov nì studijnìho st ediska v KladnÏ. JedinÏ studijnì st edisko Most by zatìm mïlo z stat na svèm mìstï, to si stïhov nì zaûilo na zaë tku letoönìho ökolnìho roku. I v MostÏ se vöak hovo Ì o budoucìm stïhov nì do Zahraûan, ale o tom snad aû jindy, abychom to nezak ikli. Samoz ejmï by se n m lìbilo, kdyby v Praze mohla ökola fungovat v jedinè budovï, ale zatìm se tato verze nejevì jako re ln. PoËet student jeötï poroste, p ipoëìtat musìme i studenty MBA a budoucì studenty BSBA. TakÈ poëet pedagog a nepedagogick ch pracovnìk nenì pr vï mal. Proto urëitï ökola bude ke svèmu p sobenì pot ebovat nejmènï dvï budovy ñ tu st vajìcì ve VltavskÈ a tu novou. (Smlouva jeötï nenì podepsan, tak to nechci zak iknout. Zd se, ûe bude nedaleko od N mïstì MÌru.) V obou budov ch hodl me proinvestovat nemalè finanënì prost edky do vybavenì a z zemì pro studenty i zamïstnance. TakÈ p ibudou studovny a volnï dostupnè poëìtaëe pro studenty. I v p ÌötÌm ökolnìm roce bude pro v s naöe vydavatelstvì a nakladatelstvì, kterè letos dostalo n zev Eupress, p ipravovat novè publikace, skripta, uëebnice i CD ROMy. TakÈ bude vyd vat v ö oblìben obëasnìk Xadonia, do kterèho m ûete p ispït sv m n - zorem nebo vahou i Vy. A protoûe toto ËÌslo je poslednìm v letoönìm ökolnìm roce, p eji v m z - vïrem hodnï spïch p i zkouök ch a pïknè pr zdniny. Nashledanou na VäFS v p ÌötÌm akademickèm roce! kvïten

8 Ze ûivota ökoly Konference ÑT i role ve ejnè spr vy v energeticeì Ing. VladimÌr Zelen, stav pro energetiku VäFS PrvnÌ setk nì pracovnìk st tnì spr vy a z stupc vöech rovnì samospr vy s odbornou energetickou ve ejnostì se konalo pod z ötitou ministra pro mìstnì rozvoj JUDr. Pavla NÏmce a prim tora hlavnìho mïsta Prahy MUDr. Pavla BÈma. Organiz torem tèto akce byla Vysok ökola finanënì a spr vnì, o.p.s., Praha. Konference se uskuteënila 20. a 21. dubna 2004 v KongresovÈm centru»eskè n rodnì banky v Praze 1 a tematicky se zamï ila na moûnosti a pravidla naplúov nì koncepënì, regulaënì a uûivatelskè role ve ejnè spr vy. Energetika je vïcì ve ejnou a dot k se vöech hospod sk ch aktivit spoleënosti. Je tedy p irozenè spojenì energetiky s jejìm financov nìm, ÌzenÌm a regulacì, spadajìcìm pod ve ejnou spr vu. Jedn nì konference probïhlo ve velmi kr tkè dobï od schv lenì St tnì energetickè koncepce vl - dou»eskè republiky. JejÌ uplatúov nì v praxi, stejnï jako dalöìch v souëasnosti aktualizovan ch nebo p ipravovan ch energetick ch p edpis, bude vyvol vat adu problèm, o kter ch bylo moûnè diskutovat v p edstihu jiû na tomto pracovnìm setk nì. Ing. Petr Forman, Ministerstvo pro mìstnì rozvoj Program konference byl rozdïlen do t Ì tematick ch blok, podle rolì ve ejnè spr vy. V jejich r mci vystoupili se sv mi p ÌspÏvky z stupci Ministerstva pro mìstnì rozvoj, Ministerstva pr myslu a obchodu, krajsk ch a obecnìch ad,»eskè energetickè agentury, EnergetickÈho regulaënìho adu, St tnìho adu pro jadernou bezpeënost, St tnì energetickè inspekce, ÌdÌcÌ pracovnìci energetick ch spoleënostì S»E, a. s., PraûskÈ tepl renskè a. s., Oper tora trhu s elekt inou, a. s., DHV»R spol. s r. o. a z stupce»eskè spo itelny, a. s. Jedn nì Ìdil Ing. Petr Karas, CSc editel stavu pro energetiku p i VysokÈ ökole finanënì a spr vnì, o.p.s. Nebude na ökodu p iblìûit si nïkterè informace a myölenky z refer t a diskusì, kterè na konferenci zaznïly. V bloku ÑKoncepËnÌ roleì byly prezentov ny z mïry vl dy»r v rozvoji energetiky a oëek van rozvoj region a energetiky z pohledu ministerstev rozvoje a pr myslu a obchodu. TÈmatem vystoupenì z stupc kraj byly ot zky pot ebnosti energetick ch koncepcì, p Ìstupy ke zpracov nì zemnìch energetick ch koncepcì obcì a region a p edevöìm vazby na schv lenou St tnì energetickou koncepci»eskè republiky. V diskusi byly zmìnïny i p Ìklady koncepënìho eöenì energetiky kraje a obce, vëetnï vyuûitì obnoviteln ch zdroj energie. Na konkrètnìm p Ìkladu jednoho mïsta byly dokumentov ny n sledky v padku dod vek elektrickè energie s dopadem na p eruöenì dod - vek ostatnìch druh energie a n slednè zastavenì funkce mïsta jako takovèho. Z tèto jednoduchè uk zky vypl v poûadavek na nutnost ovï enì a n vrh eöenì podobn ch krizov ch stav jiû v energetick ch koncepcìch u vöech energiì v zan ch na rozvodnè sìtï a u zdroj energie. BezpeËnost a spolehlivost dod vek energie musì pat it mezi priority koncepcì na vöech rovnìch. Je tomu i v p ÌpadÏ vyuûitì jadernè energetiky, kde je bezpeënost obyvatelstva na prvnìm mìstï. V bloku ÑRegulaËnÌ roleì byla dominantnìm tèmatem regulace cen v energetice a moûnosti jejìho omezenì v p ÌötÌch letech a z jem st tu na hospoda enì s energiì. ËastnÌci setk nì vyslechli aktu lnì informace o p ipravovanè legislativï v oblasti regulace a hospoda enì energiì v»eskè republice a p edevöìm p izp sobenì ËeskÈ legislativy p edpis m EvropskÈ unie. Otev enou ot zkou jsou zatìm moûnosti kraj podìlet se na regulaci energetick ch aktivit a cen energie na spravovanèm zemì. Role kraje, nap Ìklad v integrovanè prevenci v energetice (IPPC), souvisejìcì se snìûenìm emisì a sporami energie p i zav dïnì nejlepöìch dostupn ch technologiì (BAT) je spojen s ochranou ûivotnìho prost edì a zejmèna s ÌzenÌm kvality ovzduöì. Praktick m n strojem kraje v naplúov nì tèto role je akt integrovanèho povolov nì. To je nejv znamnïjöìm prvkem ÑintegrovanÈho rozhodov nìì, stejnï jako flexibili- 8 roënìk 3 / ËÌslo 2

9 Ze ûivota ökoly ta p i stanovov nì individu lnìch emisnìch limit a dalöìch podmìnek provozu zdroj energie. Z region lnìho pohledu integrovan povolenì v naprostè vïtöinï vyd v kraj v p enesenè p sobnosti. Kaûd kraj byl (je) povinen p ipravit Krajsk program sniûov nì emisì a Krajsk program ke zlepöenì kvality ovzduöì. TÌm naplúuje jednu se sv ch regulaënìch rolì a podìlì se na naplúov nì jednè z priorit St tnì energetickè koncepce»r, kterou je trvale udrûiteln rozvoj. V bloku ÑUûivatelsk roleì byla tèmatem role mïsta a regionu jako energetickèho hospod e na svï enèm zemì. Role hospod e se spojuje p edevöìm s pozitivnìm vztahem k ûivotnìmu prost edì a se starostì o vyuûitì mìstnìch zdroj energie zp sobem p ijateln m pro mìstnì obyvatele nejen po str nce ûivotnìho prost edì, ale i akceptovateln ch cen energie. PraktickÈ vyuûitì biomasy pro v robu tepla a elekt iny prezentoval starosta Byst ice nad Pernötejnem. Energetick agentura VysoËiny p edstavila ÑStudii bioteplofikace obcì TelËskaì s vyuûitìm biomasy v öesti obcìch s celkem 484 obyvateli v 1705 domech. Studie poëìt i s cìlen m pïstov nìm energetick ch rostlin. Zaujala snahou o dosaûenì energetickè sobïstaënosti obcì ve shodï s prioritou St tnì energetickè koncepce»eskè republiky. Na tèma pïstov nì fytomasy poskytla praktickè poznatky z nïkolikaletèho provozu spoleënost, zab vajìcì se v robou osiva i fytomasy ve velkèm. Tento blok programu konference se takè zab val i moûnostmi podpory financov nì energetick ch projekt vedoucìch k energetick m spor m, sniûov nì emisì a uplatúov nì obnoviteln ch zdroj energie. O sv ch aktivit ch v podpo e energetick ch investic referovala»esk energetick agentura a»esk spo itelna, a. s. z pohledu sv ch speci lnìch program. O moûnostech podnik nì ve ejnè spr vy na trhu s elekt inou hovo il z stupce Oper tora trhu s elekt inou»r. Upozornil na roli mïst a obcì jako podnikatel a na jejich p Ìleûitosti na liberalizovanèm trhu s elekt inou. Pro rok 2005 je p ipravov na dalöì konference s obmïnïn m n zvem ÑT i role energetiky ve ve ejnè spr vïì. Vysok ökola finanënì a spr vnì, o.p.s., Praha touto ËinnostÌ dala a d v pracovnìk m v energetickèm sektoru, ve ejnè spr vï a finanënìm sektoru v souladu se sv m z kladnìm posl nìm p Ìleûitost k rozöi ov nì sv ch odborn ch vïdomostì. Konference ÑT i role ve ejnè spr vy v energeticeì se uskuteënila dìky laskavè podpo e partnersk ch a sponzorsk ch organizacì: Appian Group a.s.,»esk energetick agentura, HlavnÌ mïsto Praha,»esk spo itelna, a.s., Nadace Duhov Energie, SeveroËesk energetika, a.s., Praûsk tepl rensk, a.s., Kooperativa, pojiöùovna, a.s. a BankovnÌ akademie, a.s. ZnalostnÌ ekonomika ñ v zva a p Ìleûitost Vysok ökola finanënì a spr vnì byla organiz torem konference s n zvem ZnalostnÌ ekonomika, kter se uskuteënila v kongresovèm centru»nb dne Z ötitu nad nì p evzal VladimÌr äpidla, premièr ËeskÈ vl dy, a z Ëastnila se jì vìce neû stovka ËastnÌk a v znamn ch host, zejmèna z stupc SvÏtovÈ banky, n mïstk ministr a z stupc akademickè obce. V vodnìm vystoupenì naznaëil Petr Mareö, mìstop edseda vl dy»r, v znam tèmat konference v kontextu konkurenceschopnosti Evropy v Ëi svïtu a zejmèna ve vztahu k mìstu a rozvoji»r v EU. Podtrhl zcela nov v znam a pohled na celoûivotnì vzdïl v nì charakterizovanè zkratkou 3 L (Life-long-learning). Jeho a dalöì vystoupenì poloûila zcela v znamn akcent na pojem inovacì, v nichû se v produktovè podobï odr ûì znalosti a vïdomosti. K tomuto tèmatu velice fundovanï vystoupila n mïstkynï mìstop edsedy vl dy Jaroslava B. Sporkov, jinak jedna ze spoluinici tor konference a hlavnì autorka v znamnèho dokumentu N rodnì informaënì strategie. Prestiû konferenci dodala takè Ëast z stupc velk ch nadn - rodnìch firem a prezentace jejich poznatk o nadanosti ËeskÈho n roda a o schopnosti p ispìvat vlastnìmi znalostmi k urychlov nì inovaënìch cykl, kdy inovace je ch p na jako v sledek Ëi produkt procesu p etv - enì informacì do znalostì a jejich aplikace v reprodukënìm procesu. Vöichni vystupujìcì se shodli na z - kladnìch charakteristik ch znalostnì spoleënosti a znalostnì ekonomiky. Ta totiû p edstavuje jedinou z - kladnì v zvu a rozhodujìcì p Ìleûitost pro ekonomick rozvoj celè Evropy,»R p itom v r mci LisabonskÈ agendy nevyjìmajìc. Pro»R je to z roveú vysoce aktu lnì moûnost zapojit se PhDr. Petr Mareö, CSc., mìstop edseda vl dy aktivnï a plnohodnotnï do evropsk ch struktur v r mci EvropskÈ unie. Ta si stanovila nesmìrnï vysok, ambiciûznì cìl: st t se do roku 2010 skuteënou znalostnì spoleënostì, kter bude schopna obst t v hyperkonkurenci a ekonomickè soutïûi se svïtem, zejmèna s USA, a bude disponovat masovou vzdïlanostnì kulturou ve vöech vrstv ch spoleënosti. Ji Ì Dev t, gener lnì editel spoleënosti Microsoft v»r v tèto souvislosti a v souvislosti se znalostnì ekonomikou vyslovil zcela kategorick n zor: ÑBudovat tento typ spoleënosti je pro»r jedin rozvojov p Ìleûitostì. ZajÌmavÈ, Ë steënï kritickè, ale konstruktivnì n zory zaznïly p i charakteristice lohy Ëesk ch vysok ch ökol v rozvoji vzdïlanostnì spoleënosti. Zde z ejmï cesta vede p es myölenku, kterou uvedl VladimÌr»ech k, rektor VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì: Ñäkoly musì vèst trval dialog s podnikatelskou praxì, a ne pouze natahovat ruce po penïzìchì. Konference byla vöemi p Ìtomn mi vysoce hodnocena a doprovozena p nìm pokraëovat v diskusi k tomuto v znamnèmu spole- ËenskÈmu tèmatu. KSK kvïten

10 Ze ûivota ökoly Jak jistï vöichni dob- e vìte, naöe vysok ökola m jiû nïkolik mïsìc novèho prorektora pro vïdu a v zkum. Je jìm Dr. Alan Krautstengl, Ph.D. V jednom z minul ch ËÌsel jsme v m pana doktora a jeho pr ci p i VäFS jiû p edstavili, ale od tè doby uû uplynula nïjak doba a mnoho zajìmavèho se ve spojenì Krautstengl a VäFS ud lo. Ned vno jsme se ho na novinky zeptali a zde v m nabìzìme zkr cen rozhovor. ï Pane doktore, slyöeli jsme, ûe v b eznu tohoto roku jste pob val nïjakou dobu ve Spojen ch st tech. Co bylo d vodem vaöì n vötïvy? ÑAno, ve Spojen ch st tech americk ch jsem opravdu v b eznu nïjakou dobu str vil. Byl jsem pozv n na 19. roënìk mezin rodnì matematickè konference, kterou po d kaûd m rokem University of Portoriko. S pozv nìm jsem byl souëasnï vyzv n i k vystoupenì na tèto konferenci. Tomuto nejd Ìve p edch zelo pod nì reöeröe mèho v zkumu, na kterèm jsem p edtìm usilovnï pracoval. Tento m j v zkum byl poslèze posouzen vïdeck m v borem a bylo mi sdïleno, ûe m j p ÌspÏvek byl p ijat k tomu, abych s nìm vystoupil na konferenci a prezentoval svè v sledky. Tak jsem i uëinil.ì ï Byl jste jedin z Evropy kdo tam prezentoval v sledky svè vïdeckè pr ce? ÑZ tïch hlavnìch Ñspeaker ì jsem tam byl s m, ale byli tam i lidè, kte Ì se z Ëastnili tzv. panelov ch diskusì. Byl tam jeden z stupce z Polska, kter tam je na hostov nì, a takè jeden äv car. Ale jinak Ëast na konferenci byla, jako obvykle, velmi siln. Byli tam lidè z USA, St ednì, ale i JiûnÌ Ameriky. Samotn konference byla velmi zajìmav a m j v zkum se tam setkal s velik m ohlasem. Dokonce, a to Ìk m obzvl öù s velk m potïöenìm, jsem byl p emlouv n i dvïma univerzitami k p sobenì na jejich akademickè p dï, protoûe se jim m j v zkum lìbil.ì Rozhovor s prorektorem ï Z jakèho d vodu jste jejich nabìdku nep ijal? ÑV souëasnè dobï jsem velmi r d, ûe p sobìm tady v»ech ch, a p ev ûnï z tohoto d vodu jsem s dìky odmìtl. Pr ce na VäFS je profesnï i spoleëensky bohat a j jsem s nì velmi spokojen. TakÈ je zde velk potenci l a moûnost podìlet se na nïëem zajìmavèm a novèm.ì ï V USA jste i nïjakou dobu p sobil, aù uû v roli studenta, Ëi p edn öejìcìho, nemïl jste touhu setkat se sv mi zn m mi, a ne se z Ëastnit Ñpouzeì konference? ÑSamoz ejmï, ûe do USA jsem jel i z osobnìch d vod. Jak jste jiû uvedl, nïjakou dobu jsem tam byl v obou tïchto rolìch. Dokonce jsem p edn - öel na University of Portoriko, myslìm ûe to bylo od roku 2000 do roku Na tèto univerzitï se mi takè poda ilo udïlat si vysok stupeú americkè profesury. Za celou tu dobu, co jsem tam p sobil, jsem poznal hodnï lidì a s nïkter mi z nich m m st le velmi dobrè osobnì vztahy. Tyto lidi jsem navötìvil a bylo to velmi p ÌjemnÈ setk nì. KromÏ toho jsem se takè seöel nap. s öèfem katedry matematiky, kterèho velmi dob e zn m a se kter m jsme konzultovali moûnosti spolupr ce na matematick ch problèmech.ì ï Vraùme se ale zpït k vaöì vïdeckè pr ci. M ûete n m Ñlaik mìve struënosti p iblìûit, ËÌm se zab v te, resp. ËÌm se zab v vaöe pr ce, se kterou jste vystoupil na jiû zmìnïnè konferenci? ÑJ jsem matematik, vzdïl nìm aplikovan uûit matematik v oblasti uûitè line rnì algebry, tzn. vyuûitì line rnì algebry pro numerickè modelov nì a ur- ËitÈ spektr lnì odhady, vlastnï matic. K tomuto tèmatu jsem dospïl jiû ve svè diplomovè pr ci, kterou jsem psal v Americe. O problèmu, kter se mi p itom poda ilo vy eöit, jsem se zmìnil jiû v p edeölèm ËÌsle Xadonie. Je to obor bohat na problèmy a na p Ìleûitosti k odbornè pr ci. Jsem docela hrd na to, ûe jsem s nïkter mi z nich pohnul o kousek d l.ì ï Byla na vaöì cestï do USA nïjak m zp sobem zviditelnïna i VäFS? ÑSamoz ejmï. Sv j v zkum jsem publikoval pod hlaviëkou VäFS a to p edstavuje v raznè zviditelnïnì tèto ökoly, jelikoû tento v zkum m celosvïtovou publicitu. KromÏ toho jsem tam mïl nïkolik jedn nì s vrcholov mi p edstaviteli University of Portoriko, kde jsme se bavili o moûnosti spolupr ce. Pro nï je nejzajìmavïjöì v mïna pedagog, zejmèna moûnost pobytu jejich pedagog tady u n s, protoûe my tady m ûeme kvalitnï person lnï zajistit v uku v angliëtinï. D le takè moûnost v mïny student, coû se p edpokl - d pro bakal skè programy, a p edevöìm vysl nì naöich student tam. Ze strany Portorika je spìöe z jem vyslat pedagogy neû studenty. DalöÌ zajìmavou oblastì je, ûe University of Portoriko podobnï jako naöe ökola m z jem na vzdïl v nì ednìk st tnì spr vy. A stejnï jako naöe ökola i oni v tomto majì dobrè zkuöenosti, tzn.ûe v tèto oblasti by r di spolupracovali, coû je takè velmi zajìmav öance. PodobnÏ jako my tady na ökole spolupracujeme s r zn mi bankami a finanënìmi institucemi v oblasti matematickèho modelov nì, spolupracujì i oni tam, takûe zap tr me, jestli i tady bychom se mohli zamï it na nïjak spoleën projekt.ì Dr. Krautstengl n s takè informoval o tom, ûe VäFS p ipravuje americk bakal sk studijnì program, kter bude veden v hradnï v anglickèm jazyce. Jedn se o BSBA (Bachelor Science of Business Administration) a jeho cena bude ,- KË za rok. P edpokl dan dèlka 4 roky. Budou zde studovat studenti z USA, ale takè ËeötÌ studenti. Cena je pr velmi konkurenceschopn, jelikoû studium v angliëtinï na st ednì ökole v»r stojì i ,- KË za rok. D le jsou v pl nu v mïnnè pobyty pro studenty VäFS. ZaËne se NÏmeckem a Rakouskem a to jiû zaë tkem roku Tyto v mïnnè pobyty budou p ev ûnï pro studenty bakal sk ch studijnìch program a z ËastnÌ se jich studenti, kte Ì projdou Ñjak msiì v bïrov m ÌzenÌm, kterè bude organizovat katedra jazyk. PoËÌt se i s v mïnn mi programy pro studenty navazujìcìho magisterskèho studia, nicmènï vöe je dosud v jedn nì a Xadonie p inese vëas dalöì informace. Rozhovor zaznamenali David äìma, V clav BÌl. 10 roënìk 3 / ËÌslo 2

11 Ze ûivota ökoly VäFS Most DalöÌ stïhov nì? To snad ne! Tak nïjak podobnï znïly prvnì reakce zamïstnanc studijnìho st ediska Most v okamûiku, kdy jim byly sdïleny informace o moûnèm stïhov nì naöeho pracoviötï do are lu Zahraûany. MajÌ totiû jeötï v ËerstvÈ pamïti stïhov nì st ediska z Velebudic do ulice Pion r a dob e vïdì, ûe tyto akce se neobejdou bez potìûì a nejsou ani pro nï proch zkou r ûovou zahradou. J jako jejich p Ìm nad Ìzen jsem jim mohl d t na naöì poradï pouze jedinou odpovïô: ÑAle ano!ì Potom n sledovala podrobn informace o tom, co naöe ökola spoleënï s mïstem Most v Zahraûanech p ipravuje, a ta vyvolala adu ot zek. V z vïru porady mïli vöichni moûnost prohhlèdnout si v kresy, kterè byly p edbïûnï zpracov ny s cìlem p estavït are l Zahraûan tak, aby mohl slouûit pro Ëely vysokoökolskè v uky ñ pro Ëely naöì ökoly. A i kdyû se bude projektov dokumentace dopracov vat a upravovat na z kladï naöich p ipomìnek, bylo z v kres z ejmè, ûe dalöìm stïhov nìm by naöe ökola zìskala novè moûnosti do budoucna a jejì v voj by mïl nov rozmïr. Bylo zajìmavè sledovat, jak se bïhem pomïrnï kr tkè doby u nïkter ch osob diametr lnï zmïnil postoj k novèmu stïhov nì, a proto jiû dnes m ûu prohl sit jmènem n s vöech, mosteck ch zamïstnanc, ûe se stïhovat chceme. NovÏ rekonstruovan are l totiû bude mìt vöechny vlastnosti modernìho vysokoökolskèho centra s kapacitou pro v uku cca 650 aû 700 student a bude tèû vhodn pro realizaci dalöìch doplúkov ch ËinnostÌ st ediska. V pl nu je mimo jinè aula pro 300 poslucha- Ë, knihovna se studovnou, copy centrum apod. Ke stïhov nì vöak dojde aû za nïkolik let, letos bude zpracov na podrobn projektov dokumentace a rekonstrukce b valèho kina a kulturnìho centra Zahraûany na pracoviötï naöì vysokè ökoly bude zah jena nejd Ìve v p ÌötÌm roce. Jiû dnes se na tuto zmïnu tïöìme a vyuûìv me vst Ìcnosti projektant v Ëi naöim p nìm k podobï n m p islìben ch budoucìch prostor. Ing. Josef ävec editel studijnìho st ediska Most PrvnÌ absolventi bakal skèho studia na studijnìm st edisku v MostÏ jdou do fin le Na studijnìm st edisku v MostÏ studuje ve t ÌletÈm studijnìm programu Hospod sk politika a spr va obor Ve ejn spr va a obor Ve ejnè finance v kombinovanè formï studia 32 student, a ti se za jiû kratiëkou dobu chystajì ke st tnìm z vïreën m zkouök m, kterè se uskuteënì letos v srpnu. 21 student si zvolilo specializaci Ve ejnè finance a 11 student specializaci Ve ejn spr va v EU. V souëasnè dobï studenti aktivnï pracujì a dokon- ËujÌ svè bakal skè pr ce pod vedenìm sv ch vedoucìch bakal sk ch pracì, kte Ì jsou zamïstnanci i externìmi lektory jak studijnìho st ediska v MostÏ, tak i studijnìho st ediska v Praze. V mosteckèm st edisku se nïkolikr t uskuteënilo setk nì vöech vedoucìch bakal sk ch pracì za p Ìtomnosti vedoucìch kateder JUDr. MarkÈty ätalmachovè a doc. Ing. Jitky SrpovÈ, CSc. Tyto sch zky byly velkou pomocì p edevöìm pro naöe lektory, protoûe vïtöina z nich p sobì v pozici vedoucìho bakal skè pr - ce poprvè. Zkuöenosti zìskanè bïhem prvnìho kola bakal sk ch pracì v Praze a z nich vypl vajìcì p ed vanè praktickè rady vöichni velmi ocenili. Z 32 naöich budoucìch ÑBAKAL ÿÿì projevilo celkem 23 student z jem o navazujìcì magisterskè studium ve studijnìm programu Hospod sk politika a spr va, obor Ve ejn spr va. Na z kladï tohoto z - jmu sv ch historicky prvnìch absolvent jsme p ipraveni v akademickèm roce 2004/2005 zah jit magisterskè studium i u n s v MostÏ. Naöim ÑprvnÌm student mì p ejeme plno sil, protoûe jeötï st le nejsou v cìli (to nejn roënïjöì je teprve Ëek ), pevnou v li, optimismus a el n do finiöe studia. VÏ Ìme, ûe n s nezklamou a dok ûou n m, ûe se za t i roky studia na naöì ökole opravdu hodnï nauëili. Uteklo to rychle ñ 3 roky, 3 meznìky studijnìho ûivota. NebuÔte vöak smutnì, louëit se jeötï nemusìme, m te p ece moûnost pokraëovat d l k vyööìm met m a zìskat s naöì pomocì i titul ÑINéEN Rì Ö StudijnÌ oddïlenì studijnìho st ediska VäFS v MostÏ MladÌ ekonomovè soutïûili v MostÏ Dne 17. b ezna 2004 se uskuteënil na p dï ObchodnÌ akademie v MostÏ 1. roënìk region lnì soutïûe mlad ch ekonom pod odbornou garancì VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, o.p.s. ñ studijnìho st ediska Most. SoutÏû se tïöila velkèmu z jmu st ednìch ekonomick ch ökol v regionu, o Ëemû svïdëì fakt, ûe soutïûe se z Ëastnilo celkem öestn ct studentsk ch t m z deseti st ednìch ökol od stì nad Labem aû po éatec. Studenti museli prok zat nejen svè vïdomosti ve znalostnìm testu, ale i svè dalöì dovednosti (vëetnï rètorick ch p edpoklad ) ve druhè Ë sti soutïûe. V tè museli studenti p ed odbornou porotou, ve kterè usedli z stupci v znamn ch organizacì regionu (vëetnï naöì vysokè ökoly), obhajovat jimi Studenti st ednìch ökol v region lnì soutïûi kvïten

12 Ze ûivota ökoly jiû d Ìve zpracovanou p Ìpadovou studii na zadanè tèma. TÌmto tèmatem, kterè bylo pro vöechny studenty stejnè, bylo vytvo enì z jmovèho periodika pro ml deû, respektive jeho marketingovèho pl nu. VÏtöina soutïûìcìch prok zala velmi dobrè znalosti nejen z ekonomie, ale takè nap Ìklad z ËetnictvÌ Ëi z marketingu, ovöem zvìtïzit v tèto zdatnè konkurenci mohlo pouze jedno druûstvo. TÌm se stal t m ObchodnÌ akademie v MostÏ ve sloûenì Jan Jindra, Jan Maksyniuk a MarkÈta Vernerov. Vöechny t my obdrûely vïcnè dary, p iëemû na vìtïze Ëekala finanënì odmïna. SoutÏû byla zajìmav a p Ìnosn i pro naöi ökolu, protoûe jsme mïli moûnost sledovat t my sloûenè z nejlepöìch student obchodnìch akademiì regionu p i eöenì zadan ch kol, a tìm bylo moûnè zjistit roveú a obsah v uky na tïchto ökol ch. Z ötita nad popisovanou soutïûì se jevì takè jako velice dobr marketingov tah, dìky kterèmu se n m otevìrajì dve e pro n bor student pro dalöì akademickè roky. P ÌötÌ rok se p ipravuje dalöì roënìk tèto ekonomickè soutïûe, kterou budou po dat OA stì nad Labem a OA Rumburk. Pokud budeme osloveni, r di opït nad soutïûì p evezmeme garanci, p ÌpadnÏ i ËlenstvÌ v porotï. Ing. VilÈm Kunz Katedra ÌzenÌ podniku a podnikov ch financì StudijnÌ st edisko Most VäFS Kladno N vötïva veletrhu CeBIT v Hannoveru 18. ñ 24. b ezna 2004 Mezi n vötïvnìk, kte Ì CeBIT letos navötìvili, bylo i nïkolik student VäFS v KladnÏ. S n vötïvou veletrhu byli studenti spokojeni. Veletrh byl silnï zamï en na n stup mobilnìch sluûeb 3G (t etì generace) UMTS. Na svè si p iöli i vyznavaëi digit lnìch fotografiì, multimedi lnìch mobilnìch telefon Ëi p enosn ch poëìtaë. NechybÏly prezentace nejnovïjöìch poëìtaëov ch procesor Ëi LCD monitor, bezdr tovèho p Ìstupu na internet nebo nov ch trend vyuûitì informaënìch technologiì v pr myslovè oblasti. Na veletrhu vystavovalo 6411 vystavovatel z celèho svïta, mezi nimiû byly i t i desìtky vystavovatel z»r. VelkÈ technologickè inovace, kterè by softwarovèmu pr myslu pomohly v r stu, zatìm nejsou v dohledu ñ ani na CeBIT. Kl ra Braunspergerov Eduard Tyburec Luk ö Louûeck studenti 1. roënìku prezenënìho studia Studenti VäFS p i n vötïvï veletrhu CeBIT v Hannoveru Lyûov nì v Jansk ch l znìch 16. ñ 19. nora 2004 Relaxace po zkouökovèm obdobì zimnìho semestru Po zkouökovèm obdobì zimnìho semestru vyrazilo nïkolik student prvnìho a druhèho roënìku VäFS v KladnÏ na hory do Jansk ch l znì v KrkonoöÌch. PoËasÌ bylo vyda enè, snïhu nïco kolem metru a tak jsme kaûdè r no vyr ûeli na»ernou horu. VÏtöinou jsme lyûovali nebo jezdili na snowboardu, jindy jsme vyzkouöeli s Úka skou dr - hu, kter je na»ernè ho e jedin v»r. Ti, kte Ì nelyûovali, se öli podìvat do l zeúskèho are lu a po okolì. K veëeru nechybïla stavba snïhul k nebo snïhov v lka. VeËer jsme se vöichni seöli na chatï u spoleëensk ch her. Jindy jsme vyrazili do mìstnìch hosp dek Ëi na vyhl öenou diskotèku Lesanku, kde se hr l kuleënìk, stolnì fotbal nebo öipky. BÏhem pobytu se nikdo nezranil, a tak jsme se vöichni po Ëty ech dnech vr tili odpoëinutì dom. Pro velk - spïch se nepochybnï p ÌötÌ rok pojede znovu. Kl ra Braunspergerov studentka 1. roënìku prezenënìho studia 12 roënìk 3 / ËÌslo 2

13 P edstavujeme Ing. Jaroslav äulc, CSc. n mïstek ministra financì, Ëlen akademickè rady VäFS VÏk: 56 let Ve znamenì: B k Stav: rozveden, 2 dïti ï Jste Ëlenem akademickè rady VäFS. Co v tomto smïru od VäFS oëek v te a v Ëem spat ujete svoji roli? Od VäFS oëek v m totèû, co lze p edpokl dat u institucì tohoto typu ñ zad nì z sadnìch ot zek rozvoje ökoly, na jejichû zodpovïzenì se mohou ËlenovÈ akademickè rady ËinnÏ podìlet. ï Co si myslìte o soukromèm vysokèm ökolstvì? Pat Ì do struktury vzdïl vacìch institucì soukromè ökoly, mohou b t v mnoha ohledech pruûnïjöì neû klasickè fakulty a univerzity. ï Byl jste Ëlenem zkuöebnì komise naöich prvnìch st tnìch z vïreën ch zkouöek. Jak hodnotìte jejich pr bïh a p ipravenost student? LepöÌ standard. roveú student korespondovala s jejich z jmem o obor a p edchozì odbornou praxì. Byl jsem obvykle spìöe mile p ekvapen. ï VzpomnÏl jste si p i tèto p Ìleûitosti i na svè st tnice? ChtÏl byste je znovu proûìt? VzpomnÏl a r d. Byl jsem trochu v prekèrnì situaci, protoûe uû jako posluchaë poslednìho roënìku jsem tu a tam uëil svè spoluû ky, kdyû jsem suploval nep ÌtomnÈho uëitele. MÏl jsem trèmu komisi opakovat u st tnic to, co jsem den p edtìm p edn öel v posluch rnï. ï JakÈ vidìte moûnosti uplatnïnì ÑËerstv chì bakal VäFS? PlatÌ, ûe schopn absolvent se d Ìve Ëi pozdïji prosadì. ï Mohou absolventi VäFS obst t v zahraniënì konkurenci? Nemohu posoudit. ï P sobil jste jako manaûer ve dvou v znamn ch penzijnìch fondech. Jak je perspektiva penzijnìho systèmu v»r po vstupu do EU? Vstup do EU nem vliv ani na perspektivu penzijnìho p ipojiötïnì, ani na z kladnì systèm. Ten st nï hlavnï na dneönì nìzkou porodnost, kter se naplno vymstì za p r let. ï P eûije Ëesk n rod reformu ve ejn ch financì? A pokud ano, jak dlouho se bude vzpamatov vat? Tato republika je sice v bïdnèm stavu, znaën Ë st majetku byla rozkradena, ale i tak si dlouhodobï ûijeme nad pomïry. Dluhy, kterè systematicky dïl naöe generace, nïkdo zaplatit musì. A nebude to nikdo jin neû naöe dïti. NenÌ d vod se utïöovat faktem, ûe ostatnì zemï majì vnit nì dluh absolutnï a relativnï daleko vyööì, neû m me my. Reforma ve ejn ch financì je jen odv ûnou v zvou k odpovïdnosti. VöimnÏte si, jak ji ve ejnost a mèdia p ijìmajì. Pardon ñ odmìtajì. ï Co Ìk te tomu, ûe toto ËtvrtletÌ skonëilo uû tolik mal ch a st ednï velk ch firem, resp. ûivnostnìk, jako za cel minul rok? Aû p Ìliö dlouho jsem se vïnoval statistice a publicistice v oblasti podnikatelskè branûe, neû abych tïmto ËÌsl m p ikl dal smyslupln Ëi dokonce hroziv v znam. Skok m vysvïtlitelnè d vody. Norm lnì Ëesk podnikatel m apriori hr zu z rizika, ûe by snad mïl zavèst nïkde po dek, a o ten se p r z konod rc troufale pokouöì. Proto ten odpor t eba v Ëi registraënìm pokladn m, podvojnèmu ËetnictvÌ, nesmïlèmu a jen Ë steënèmu odstranïnì dotov nì penzijnìho systèmu ve prospïch OSV» na kor zamïstnanc atd. I n znak tèto snahy staëì vydïsit spoustu lidì, kte Ì radïji Ñst hnouì roletu a jdou to zkusit jinam. ï MyslÌte si, ûe odvol nì ministrynï zdravotnictvì byl nutn krok pro ÑozdravenÌì naöeho zdravotnictvì? MÌra fluktuace na postu ministra pr vï tohoto adu svïd- ËÌ o tom, ûe aû tak nez leûì na tom, zda je v k esle Pavel nebo äavel. Jako ekonom soudìm, ûe v p ÌpadÏ tohoto resortu m me opakovanï co do ËinÏnÌ s enkl vou snaûìcì se ûìt na principu Ñpodle sv ch pot ebì, zatìmco vöude okolo bujì trûnì prost edì. kvïten

14 P edstavujeme Ing. Ji Ì äulc hejtman steckèho kraje, Ëlen akademickè rady VäFS VÏk: 45 let Ve znamenì: Rak Stav: ûenat, 3 dïti öìm rozvoji dopravnì infrastruktury v kraji. N ö region musì b t co nejd Ìv napojen prost ednictvìm d lnice jak na naöe saskè sousedy, tak na Prahu. Pr vï na absenci rychlèho a kapacitnìho silniënìho spojenì nar ûìme, kdyû se snaûìme zìskat pro steck kraj strategickèho investora, kter by jeho dalöì rozvoj dok zal nastartovat. ï Jak je budoucnost euroregion? Euroregiony budou hr t v znamnou roli p i p edkl d nì rozvojov ch projekt dotovan ch z program EvropskÈ unie, proto p edpokl d m, ûe jejich v znam po naöem vstupu do EU d l poroste. ï Jste Ëlenem akademickè rady VäFS. Co v tomto smïru od VäFS oëek v te a v Ëem spat ujete svoji roli? Nep edpokl d m, ûe bych mohl j osobnï od VäFS nïco oëek vat ñ spìö bych ekl, ûe se budu snaûit p ispït k dalöìmu rozvoji tèto vysokè ökoly. Jako p edstavitel steckèho kraje m m pomïrnï p esnou p edstavu nap Ìklad o pot eb ch podnik a firem v kraji v oblasti lidsk ch zdroj. MyslÌm, ûe bych proto mohl pomoci nasmïrovat skladbu studijnìch obor perspektivnìm smïrem. ï Co si myslìte o soukromèm vysokèm ökolstvì? SoukromÈ vysokè ökolstvì za kr tkou dobu svèho trv nì jasnï uk zalo, ûe m na trhu vzdïl nì v naöì republice nezastupitelnè mìsto. S tìm, jak roste poëet soukrom ch vysok ch ökol, se vytv Ì konkurence pro ökoly st tnì, a to je podle mèho n zoru do budoucna nezbytnè. ï JakÈ jsou perspektivy rozvoje steckèho kraje po vstupu do EU a na Ëem z visì? steck kraj je region s velk m rozvojov m potenci lem. Jeho poloha ho p edurëuje k tomu, aby se stal spojnicì mezi naöì republikou a Evropou. Rozvoj kraje z leûì p edevöìm na dal- ï Co je podle V s d leûitè pro äulce ñ manûela, äulce ñ otce, äulce ñ region lnìho politika a äulce ñ Ëlena ODS, aby byl öùastn? Vöechny tyto mè role se do urëitè mìry prolìnajì. Pokud m m ale hovo it jako otec a manûel, je pro mï nejd leûitïjöì zdravì a spokojenost m ch dïtì a mè ûeny. Tyto vïci povaûuji ve svèm ûivotï za v bec nejd leûitïjöì. Jako region lnì politik a Ëlen ODS jsem pak spokojen, pokud se mi da Ì prosazovat vïci, kterè zlepöì svobodn a tv rëì ûivot lidì v steckèm kraji. P i svè pr ci se snaûìm napl- Úovat urëitou p edstavu o tom, jak m smïrem by se mïla naöe spoleënost ubìrat. ï M te velmi hlubok vztah k Mostu, kde takè p sobì VäFS. VidÌte zmïny v ûivotï bïûnèho mìstnìho obëana? Ano, Most m m velmi r d. MyslÌm, ûe je to mïsto, kterè se v poslednìch letech v raznï zmïnilo a jsem r d, ûe jsem mïl v minul ch letech jako jeho starosta a prim tor moûnost mnoho zmïn nastartovat a nïkterè dokonëit. S tìm, jak postupuje revitalizace krajiny v okolì, kter je postiûen tïûbou, mïnì se podle mï k lepöìmu celkov atmosfèra v nïm. ObyvatelÈ Mostu to cìtì a urëitou zmïnou zcela jistï proch zì i jejich vztah k tomuto mïstu. ï Mostecko m nejvïtöì nezamïstnanost v»r. V jakèm ËasovÈm horizontu a kdo, podle V s, toto m ûe zmïnit? A je skuteën z jem o zmïnu? Je pot eba zd raznit, ûe steck kraj s problematikou nezamïstnanosti rozhodnï s m o sobï nic neudïl. Nem k tomu pot ebnè n stroje. Podle mèho n zoru je pot eba zmïnit celkovè podnikatelskè klima v naöì republice. Jiû dnes od n s odch zejì investo i, protoûe pracovnì sìla je u n s kv li vysok m danìm a odvod m drah. Z sadnì zmïny v tïchto vïcech vöak musì udïlat vl da. Ot zkou je, zda je nïëeho takovèho ta souëasn v bec schopn. ï Romsk problematika nem trivi lnì eöenì. Co podle V s je t eba dïlat, aby se situace nezhoröovala? NenÌ moûnè nahlìûet na takzvanou romskou problematiku jako na vïc vytrûenou z kontextu. Je pot eba vidït p edevöìm jejì souvislosti se öpatnï nastaven m systèmem soci lnìch d vek, kter podle mï nemotivuje dostateënï lidi k pr ci, coû se bohuûel ve velkè mì e t k i Rom. SystÈm nep sobì na obëany tak, aby je nutil hledat si pr ci a tlaëil je k vytv enì urëit ch soci lnìch, pracovnìch a ûivotnìch n vyk. P i eöenì tèto problematiky proto musìme nejprve p istoupit ke zmïnï celèho systèmu. ï Kdybyste nebyl politikem, ËÌm byste byl? Neû jsem zaëal p sobit v politice, byla mou profesì stava ina. Je to pr ce tvo iv a stejnï jako o politice se o nì d Ìct, ûe pokud ji dïl te dob e, je za v mi i po letech nïco vidït. MyslÌm, ûe po ËlovÏku by tu mïlo nïco z stat, a proto bych si z ejmï stava inu opït vybral. 14 roënìk 3 / ËÌslo 2