ROČNÍK 5 / ČÍSLO 4 / LISTOPAD Inaugurace rektorky. Konference Lidský kapitál

Transkript

1 OBČASNÍK STUDENTŮ, PEDAGOGŮ, VEDENÍ A PŘÍZNIVCŮ ŠKOLY ROČNÍK 5 / ČÍSLO 4 / LISTOPAD Inaugurace rektorky Konference Lidský kapitál Údolí Aba Huab ještěrka listopad 2006 Jezero Jökulsárlón 1

2 2 roënìk 5 / ËÌslo 4

3 vod ï Obsah V ûenì a milì Ëten i Xadonie, vìtejte po pr zdnin ch. OpÏt used te do uëeben a k poëìtaë m, abyste rozhojnili svè vïdomosti a intelektu lnì potenci l, Ëili abyste se duchovnï obohatili. BohatstvÌ je cìlem sou- Ëasnosti a silì dos hnout ho se st v spoleëenskou vizitkou. Jenûe vöimli jste si, ûe soubïûn m rysem obohacovacìho trendu se paradoxnï st v chudoba? M m na mysli chudobu nikoliv materi lnì, ale kulturnì, tedy chudobu jazyka, jìmû se dnes vyjad ujeme a s jehoû pomocì se v ûivotï i pr ci uplat- Úujeme; m m na mysli chudobu mate ötiny.»eötina je jazyk bohat a terminologicky vyspïl, disponuje rozs hlou slovnì z sobou, p esahujìcì Ëtvrt milionu slovnìch jednotek a adì se k nejrozvinutïjöìm jazyk m. Ovöemûe tato z soba obsahuje i mnoho slov star ch a jiû nepouûìvan ch; to je d kaz jejìho kulturnïhistorickèho v voje. AktivnÌ slovnì z soba vzdïlanèho ËlovÏka, tj. poëet slov, jeû pouûìv ke sdïlov nì sv ch myölenek, ËÌt asi slov. Poslouch m-li ovöem dneönì rozhlas Ëi televizi, nebo Ëtu-li noviny (knihy mnoha souëasn ch autor nevyjìmaje), pak ke svèmu rozëarov nì zjiöùuji, ûe poëet frekventovan ch slov, je znaënï, ba mnohem vìc neû desateron sobnï niûöì. Sice se v nich hemûì dostatek slov cizìch, zejmèna anglick ch, to jako d sledek spoleëenskoekonomickèho rozvoje, nicmènï celek ûivèho jazyka vyvol v dojem anorexie. V psanèm, ne ku-li mluvenèm projevu se opakujì stejn slova, stejnè fr ze a napapouökovan slovnì kliöè, jako by mluvëì m lo p em ölel o tom, co chce Ìct Ëi napsat, komu to Ìk, a potaûmo co tìm vypovìd o sobï samèm. TakÈ jste si vöimli tohoto jevu? Pokud ano, jak se v m lìbì? MnÏ se nelìbì, a to nejen proto, ûe jsem filolog a redaktor a jazykovou kulturou se profesnï zab v m cel sv j ûivot. V laxnìm a nedbalèm vztahu k jazyku jako nejmarkantnïjöìmu prost edku lidskèho sebevyj d enì spat uji nejen intelektu lnì lenost, o chudobï ducha nemluvï, ale z roveú i nedostatek cty k sobï i druh m. Chud m, nedbal m jazykem nikdo nikoho neobohatì a niëemu neprospïje, pouze jaksi vegetuje na povrchu ûivota, resp. myölenì. LidÈ vysokoökolskèho vzdïl nì by mïli b t mimo jinè pïstiteli svè mate ötiny,mïli by ji rozvìjet a peëovat o ni stejnï jako o svou profesi, uëinit ji souë stì svè osobnosti. Chud jazyk ËinÌ svèho uûivatele chud m a nezajìmav m. Co vy na to, milì Ëten i Xadonie?»as studia, kter se p ed vïtöinou z v s prostìr, je nejvhodnïjöìm Ëasem,kdy se m ûete st t bohat mi pokladem, jìmû naöe mate ötina bezesporu je. Vyuûijete tèto p Ìleûitosti? P eji v m mnoho zdaru. V ö Josef ämatl k UD LOST 4 SlavnostnÌ inaugurace rektorky VäFS 6 InauguraËnÌ projev Bohuslavy äenk ovè 8 Ohlasy na jmenov nì novè rektorky VäFS VÃDA A V ZKUM 9 Konference Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì éivot äkoly 10 Zb vajì n m jen vzpomìnky a dobr pocit ZaËÌn me! KonËÌme! 12 AkreditaËnÌ komise provedla institucion lnì hodnocenì VäFS 13 StudentskÈ v hody s»eskou spo itelnou 14 Kurzy financovanè Evropsk m soci lnìm fondem 15 P edstavujeme doc. Ing. ZdeÚka»astor la, DrSc. 16 Estonsk 500 ñ v lety do historie, 2 17 BezpeËnost v IT ñ Spyware 18 StavÌme pro v s klub 18 VäFS expanduje 19 NejstaröÌ (?) hymna 20 P edn öky Ing. K. HavlÌËka v USA 21 VäFS byla prvnì soukromou vysokou ökolou, kde zasedala SK RVä 21 Pozv nka na ples PERISKOP 22 Letem svïtem do Namibie 24 Jak jsem propadla kouzlu adrenalinu STUDENTSK AR NA 26 Who is who aneb absolventi VäFS 28 T i mïsìce na Islandu 30 PracovnÌ trh EU ñ Anglie 31 IT okènko»õslo 4, DATUM VYD NÕ: listopad 2006 RedakËnÌ rada: Hana Ambroûov, Bc. Radek Buöta, Bc. Radoslava»ern, Patrik Doldûev, doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov, Magdalena ÿeznìëkov (öèfredaktorka), dr. Bohuslava äenk ov, Bc. David äìma, PhDr. Josef ämatl k. VeökerÈ informace v tomto obëasnìku jsou bez z ruky. P ebìr nì materi l je povoleno s prokazateln m souhlasem autora a redakënì rady. Fotografie od autor p ÌspÏvk Ëi z archivu VäFS, nenì-li uvedeno jinak. NepodepsanÈ p ÌspÏvky jsou autorizov ny redakcì. ov adresa: xadonia@mail.vsfs.cz ï VäFS ï Registrace: MK»R E ï Design a prepress Eva ÿìhov ï Tisk PrintActive, s.r.o. Trocha murphologie k zah jenì akademickèho roku: Schopnost v sobï vûdy skr v z rodek neschopnosti. listopad

4 Ud lost SlavnostnÌ inaugurace rektorky VäFS V d stojn ch prostor ch Panteonu N rodnìho muzea probïhla 7. z Ì 2006 slavnostnì inaugurace rektorky VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì Dr. Bohuslavy äenk ovè. Ceremoni lu se z Ëastnila ada akademick ch pracovnìk Ëesk ch vysok ch ve ejn ch i soukrom ch ökol a projevit svou podporu p iölo novè rektorce i mnoho v znamn ch host, jako ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chvy PhDr. Miroslava Kopicov a ministr financì Ing. Vlastimil Tlust, CSc. Ceremoni l byl zpest en netradiënìm vystoupenìm dìv- ËÌho houslovèho tria Nobles, kterè p esvïdëilo vöechny z - ËastnÏnÈ o tom, ûe i v ûn hudba m ûe b t pod na nev ûnï a p itom s noblesou. SlavnostnÌ ceremoni l pr vï zaëìn za zvuk st tnì hymny. Ëast z stupc z akademick ch ad byla skuteënï hojn. S prvnìm proslovem za VäFS vystoupil prorektor pro vïdu a v zkum prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc. NastupujÌcÌ rektorku p edstavil p edseda spr vnì rady VäFS Ing. AntonÌn Kol Ëek. Dr. Bohuslava äenk ov slibuje na insignii. SouË stì ceremoni lu je p ed nì rektorskèho etïzu. Velikost neschopnosti je p Ìmo mïrn v öi postavenì. 4 roënìk 5 / ËÌslo 4

5 Ud lost Se zdravicì vystoupila nov ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy PhDr. Miroslava Kopicov, Ëlenka akademickè rady VäFS. V ad ch rektor uvìtal Dr. äenk ovou p edseda»eskè konference rektor a rektor Univerzity Tom öe Bati prof. Ing. Petr S ha, CSc. HodnÏ ötïstì pop l novè rektorce i celè VäFS ve svèm projevu i prof. Ing. Richard Hindels, CSc., rektor VysokÈ ökoly ekonomickè.»len akademickè rady VäFS, ministr financì Ing. Vlastimil Tlust, CSc. zavzpomìnal ve svè zdravici na dlouhou cestu, kterou VäFS uöla od svèho zaloûenì. Skladby R ûov panter a Fate v pod nì dìvëìho houslovèho tria Nobles vzbudily v posluchaëìch opravdovè nadöenì. Pop t hodnï ötïstì p iöla novè rektorce i JUDr. Petra Buzkov. Nov rektorka p ijala po skonëenì ceremoni lu nespoëet gratulacì. listopad 2006 Na vedenì je nejtïûöì nemìt je dlouhè. 5

6 Ud lost InauguraËnÌ projev Bohuslavy äenk ovè, rektorky VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì P i p Ìleûitosti slavnostnì inaugurace pronesla rektorka VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì Bohuslava äenk ov projev na tèma etickè dimenze vzdïl v nì i vzdïl vacìho procesu. Pro mimo dn ohlas mezi posluchaëi se rozhodla redakënì rada uve ejnit projev v plnèm znïnì. V ûen panì ministrynï, v ûen pane minist e, Rectores Magnifici, Spectabiles, Honorabiles, studenti, v ûenì hostè, d my a p novè, dovolte mi, abych podïkovala spr vnì radï za d vïru, kterou mi projevila potvrzenìm do funkce rektorky. Povinnosti spojenè s touto funkcì budu vykon vat s plnou odpovïdnostì a nasazenìm sv ch sil. Se ökolou, jejìm v vojem, problèmy i spïchy jsem zce spojena od samèho poë tku. Tak, jak se postupnï utv ela pracovnì historie ökoly, jak rostla zkuöenost pedagogick ch kolektiv, formovaly se a vyzr valy i mè postoje a n - zory na dalöì perspektivu rozvoje ökoly i na kvalitu, funkci a posl nì vzdïl nì v dneönì dobï, ale zejmèna na lohu vysokè ökoly a toho, co vytv Ì a poskytuje nejen sv m student m, ale i sv m pracovnìk m, spolupracovnìk m, sv m partner m i prost edì, v nïmû p sobì. Bylo moûno, a snad to i nïkdo mohl oëek vat (a p izn m se, pro mne by to bylo asi jednoduööì), hovo it o perspektivï a dalöìm rozvoji ökoly. Ale o tom zde p ed rokem mluvil m j p edch dce a vöe podstatnè je obsaûeno v dokumentu ÑDlouhodob z mïr rozvoje VäFSì. B v jistou tradicì, ûe nastupujìcì rektor se ve svèm projevu zamï uje spìöe na svè vlastnì ÑodbornÈ z zemìì, na oblast, kter je spojena s jeho teoretickou a zpravidla i badatelskou ËinnostÌ. M j osobnì v voj zp sobil, ûe vïdnì obor, kter jsem vystudovala, se mi stal vìcemènï Ñteoretick m z zemìmì pro vlastnì praktickè manaûerskè p sobenì, kterè je dlouhodobï spojeno s oblastì vzdïl v nì, ökolskou a zejmèna vysokoökolskou sfèrou. Proto mi dovolte, abych se nïkolika slovy zmìnila o problematice, kterou povaûuji z hlediska vysokoökolskèho vzdïl v nì a funkce vysokè ökoly za velmi d leûitou a v mnoha aspektech podstatnou. Velmi struënï ji lze charakterizovat jako Ñetickou dimenziì vzdïl nì i vzdïl vacìho procesu. Samotn pojem Ñetikaì Ëi Ñmor lkaì b v velmi Ëasto spojov n s normativnìmi charakteristikami v podobï soubor pravidel Ëi kodex, coû navozuje p edstavu hodnotìcìch soud, k rajìcìch v rok Ëi moralizov nì. Od takovèho pojetì etickè dimenze povaûuji za nutnè se distancovat. Etiku a etickou dimenzi ch pu jako z kladnì atribut lidskèho jedn nì, lidskè praktickè aktivity, tedy v tom smyslu, jak se s nì setk v me na jednè stranï nap. u I. Kanta (dominantnï v jeho ÑKritice praktickèho rozumuì), ale takè, na stranï druhè, u p ednìch myslitel klasickè ekonomie (nap. u A. Smitha). Pr vï v tomto kontextu, v souvislosti se vzdïl nìm Ëi ÑvÏdÏnÌmì jako disponibilnìm kapit lem, nab vajì etickè aspekty mimo dnè z vaûnosti. Jejich v znam vzr st tìm vìce, ËÌm vìce je spoleënost Ñsvobodn ì, ËÌm öiröì prostor pro seberealizaci obëan vytv Ì, ËÌm v raznïji m ûe obëan uplatúovat svoji individualitu, svè znalosti a vïdomosti. Knowledge is power. Byl-li tento v rok Francise Bacona pravdiv v jeho dobï, tj. na poë tku XVII. stoletì, kdy nov modernì vïda vìcemènï hledala svoji tv a nïkdy velmi zprost edkovanï, jindy zase velmi bezprost ednï hledala i svoji cestu k ÑpraktickÈmuì dïnì, sfè e ekonomickèho a politickèho ûivota, tìm d raznïji vyznìv dnes, kdy, jak je vöeobecnï p ijìm no, ûijeme ve znalostnì spoleënosti, ve spoleënosti, kde vïdïnì a znalosti jsou nejen z kladnìm a nejvïtöìm bohatstvìm ËlovÏka-individua i spoleënosti, n brû jsou i nejv raznïjöìm stimul torem spoleëenskèho v voje a pokroku. Jestliûe byl tento Bacon v zn m v rok v jeho dobï vìcemènï konstatov nìm (Ëi, jak se domnìvajì nïkte Ì znalci Baconova dìla, upozornïnìm urëen m v prvè adï panovnìkovi, Jakubovi I.), m ûeme, ale spìöe bychom mïli, jej dnes ch pat nejen jako v zvu, ale takè jako varov nì. Varov nì p ed jednostrannou dominancì aû absolutizacì technokraticko-redukcionistickèho pojetì v voje vïdeckèho pozn nì, kterè se izoluje od jak chkoliv humanitnìch Ëi etick ch postoj a hodnot, m ûe vy stit aû v situaci, kdy se mohou v sledky vïdy postavit proti ËlovÏku i lidstvu, proti humanitï a pokroku. ÑSÌlaì vïdy a vïdïnì a nutnost jejì hum nnïetickè kontroly b v dnes zpravidla velmi Ëasto vzpomìn na v souvislosti s rozvojem p edevöìm technick ch a p ÌrodnÌch vïd. ZodpovÏdnost tïch, kte Ì disponujì v sledky tïchto vïd a vöìm, co s tìm souvisì, je p edmïtem nejen etick ch vah a studiì, n brû st v se p edmïtem Ëi inspiracì pro velmi p sobiv umïleck dìla (jako klasick p Ìklad lze uvèst D rrenmatta a jeho ÑFyzikyì). MÈnÏ pozornosti, ze zornèho hlu mor lnì odpovïdnosti, b v vïnov no oblastem, kterè jsou p edmïtem vïdnìch disciplin a obor, s nimiû je sv m zamï enìm spojena naöe ökola - oblastem ekonomiky, podnik nì, ve ejnè politiky a ve ejnè spr vy. Lze ocenit vöechny publikace (a jejich autory) vïnovanè etice v podnik nì a etice ve ve ejnè spr vï, stejnï jako skuteënost, ûe vïtöina vysok ch ökol odpovìdajìcìho zamï enì vëetnï naöì ökoly za adila do pl n studia p Ìsluön ch obor p edmïty se stejnou obsahovou n plnì. To vöe vöak p edstavuje sice d leûit a ze systèmovèho hlediska nezbytn a v nejlepöìm slova smyslu z sluûn, ale pouze vìcemènï Ñverb lnì apelì, kter je moûno, a bylo by Chcete-li vp ed, ohnïte h bet. 6 roënìk 5 / ËÌslo 4

7 Ud lost to velmi û doucì, vzìt na vïdomì, Ëi se k nïmu (verb lnï) p ihl sit, ale eëeno slovy naöeho klasika J ry Cimrmana: ÑTo je tak vöe, co lze od nïj oëek vat.ì DomnÌv m se, a jsem o tom dokonce pevnï p esvïdëena, ûe vysok ökola, vysokoökolskè prost edì a p edevöìm lidè, kte Ì je v podstatnè mì e utv ejì, majì moûnost, ale takè povinnost udïlat pro posìlenì etickè dimenze jako organickè souë sti lidskè aktivity p edevöìm u tïch, kte Ì disponujì tou nejvyööì mìrou Ñform lnïì dosaûitelnèho vzdïl nì - vysokoökolsk m vzdïl nìm, daleko vìce. Vysok ökola p ipravuje svè posluchaëe na budoucì profesnì dr hu. Lze Ìci: v prvè adï na budoucì profesnì dr hu, ale p ipravuje je rovnïû pro ûivot a dr hu obëana, ûijìcìho ve svobodnè demokratickè spoleënosti. Pr vï v tèto spoleënosti budou realizovat sv j pracovnì ûivot a svou profesnì karièru. Tato spoleënost a jejì instituce vytv ejì Ñr mecì pro vöechny profesnì, ale i obecnè obëanskè aktivity, na jejìm charakteru a kvalitï z visì v mnohèm i profesnì spïönost jak pracovnìk, tak i korporacì. ÑDemokracie je diskuseì. Dobr a kvalitnì demokracie vöak je nezbytnï podmìnïna Ñdobrouì, kvalitnì diskusì, tj. diskusì, kter je tìm kvalitnïjöì, ËÌm lèpe ti, kdo se jì ËastnÌ, znajì a rozumïjì jejìmu p edmïtu, tedy tomu, o Ëem diskutujì. Jiû z toho plyne velk zodpovïdnost p edevöìm tïch, kte Ì disponujì vysokou odbornostì a kvalifikacì. Ale nejsou to jen znalosti, vïdomosti, hloubka jejich osvojenì, co podmiúuje kvalitu a spïönost v odbornè, stejnï jako politickè diskusi. Je to i schopnost svè znalosti a vïdomosti ÑkorektnÌmì zp sobem uplatnit. Nem m zde na mysli û dn z osvïdëen ch a zaruëen ch n vod, jak b t spïön, n brû p edevöìm z kladnì, p irozen zp sob jedn nì a vystupov nì, proces, v nïmû svè zìskanè znalosti a vïdomosti prakticky, spoleëensky i individu lnï ËlovÏk zhodnocuje. V nïm se re lnï projevujì nejen jeho znalosti a vïdomosti, n brû i jeho hodnotov orientace, jeho postoje i to, co oznaëujeme jako mor lnì odpovïdnost. VzdÏl vacì proces a zejmèna vysokoökolskè studium nenì jedin m prost edkem Ëi n strojem formov nì osobnosti mladèho ËlovÏka. Na vysokou ökolu p ich zejì velmi Ëasto lidè, kte Ì majì jiû urëitou ûivotnì zkuöenost, jeû se promìt do jejich osobnostnìho profilu. Vysok ökola nenì takè jedin m prost edìm, v nïmû se ËlovÏk v dobï studia seberealizuje. Je vöak mìstem, kterè sehr v lohu, jejìmuû v znamu m ûe jen m lo co konkurovat. VysokoökolskÈ studium v mnohèm a velmi Ëasto radik lnï naruöuje navyklè ûivotnì, ale i pracovnì a dosavadnì studijnì stereotypy. Sv m charakterem si vynucuje aktivnì p Ìstup a vyûaduje, jde-li o skuteënï modernï pojatè vysokoökolskè studium - a o takovè naöe ökola usiluje - zaujìm nì vlastnìch stanovisek a postoj, spojenè velmi Ëasto s p ehodnocov nìm dosavadnìch n zor. To otevìr cestu i k daleko hluböìm osobnostnìm zmïn m. listopad 2006 Jak si stojìte, z visì na vaöem postavenì. 7

8 Ud lost Smysl studia nespoëìv jen v osvojov nì si poznatk a kolem pedagoga nenì jen p ed v nì znalostì, n brû p edevöìm formov nì aktivnìho osobnìho vztahu k jejich zìsk v nì, ale takè dalöìmu uûìv nì a zhodnocov nì. To nejhodnotnïjöì, co m ûe zkuöen vysokoökolsk pedagog poskytnout nejen posluchaë m, n brû i sv m koleg m, je jak jeho zp sob profesnìho myölenì, tak i odbornè a ob- ËanskÈ hodnotovè postoje, a to nikoliv jejich verb lnìm deklarov nìm, n brû sv m bïûn m kaûdodennìm jedn nìm a vystupov nìm, bïûnou kaûdodennì komunikacì. Prost edì vysokè ökoly vytv Ì vz jemnè pracovnì i osobnì vztahy mezi vöemi, kdo se na ûivotï ökoly, na pedagogickè, vïdecko - v zkumnè, ale i bïûnè standardnì Ëinnosti podìlejì Ëi jsou jejìmi nositeli. Hodnotov orientace a osobnostnì, mor lnì postoje jsou tìm, co urëuje jejich lidskou, hum nnì kvalitu, jejìû absence m ûe b t, a velmi Ëasto takè je, z - kladnì p ÌËinou znehodnocenì, byù jinak vysokè rovnï odbornosti a profesionality. Odbornost, profesionalita Ñan sichì, eëeno Kantov m termìnem, je abstraktum, jehoû metodologick v znam je nepopirateln, ale jako empirick, re ln - Ñûit ì skuteënost neexistuje. Je vûdy integrov - na do procesu svèho ÑuskuteËÚov nìì, kterè nutnï probìh prost ednictvìm vz jemnè komunikace a spolupr ce ve spoleëenskèm prost edì, kterè je v znamnï regulov no a spoluutv eno nejen odbornï profesnìmi, n brû i bytostnï lidsk mi, hum nnìmi a mor lnìmi hodnotami, mezi nimiû zejmèna v akademickèm, vysokoökolskèm prost edì majì urëujìcì postavenì vz jemn cta, d vïra, vst Ìcnost a kolegialita. Jsou to hodnoty, kterè nejsou ÑnadekretovatelnÈì ani vynutitelnè û dn m mor lnìm kodexem Ëi na ÌzenÌm. Za jejich neakceptov nì neexistuje û dn sankce, jako postih. P esto jsou to pr vï ony, kterè mnohon sobnï zvyöujì Ñlidskouì i ÑprofesnÌì cenu kaûdèho ËlovÏka, vysokoökolsky vzdïlanèho odbornìka pak zcela mimo dnï. Proto budu vyuûìvat vöech moûnostì a prost edk, kterè mi moje postavenì poskytuje, a vïnovat maxim lnì osobnì silì tomu, aby to byly pr vï principy vz jemnè cty, d vïry, otev enosti, vst Ìcnosti, ale takè p telskè n roënosti a odpovïdnosti, co bude utv et prost edì a pracovnì i osobnì vztahy na naöì ökole, a co v tom nejlepöìm slova smyslu, pokud moûno trvale, poznamen nejen pracovnìky, spolupracovnìky a posluchaëe naöì ökoly, n brû vöechny, kdo p ijdou s naöì ökolou do styku. ObracÌm se proto s prosbou a v zvou na svè spolupracovnìky, svè kolegy a p tele, aby mi byli v tomto silì n - pomocni. J sama budu tomuto z mïru vïnovat vöechny svè sìly. DÏkuji za pozornost. Bohuslava äenk ov rektorka OHLASY na jmenov nì novè rektorky VäFS Na Vysokou ökolu finanënì a spr vnì p iölo po ËervnovÈm jmenov nì novè rektorky mnoûstvì ohlas a gratulacì. Ty nejzajìmavïjöì z nich se redakce rozhodla uve ejnit: ÑÖ up ÌmnÏ poblahop l k Vaöemu jmenov nì do funkce rektorky VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, o. p. s., se kterou dlouhodobï spolupracujeme a m me spoleënou snahu o zv öenì vzdïlanosti v naöem regionu.ì Ing. Rudolf Jung p edseda OkresnÌ hospod skè komory Most ÑP eji V m nad le hodnï sìly, n - pad i aktivit p i prosazov nì a napl- Úov nì vöech Vaöich cìl i kol v rezortu ökolstvì. Budu se tïöit na naöi dalöì vz jemnou spolupr ci.ì Ing. Ji Ì äulc hejtman steckèho kraje ÑVaöÌ pr ce si nesmìrnï v ûìm, proto mi dovolte, abych V m ve VaöÌ dalöì Ëinnosti pop l mnoho zdaru a uspokojenì.ì Ing. Martin äkopek Ëlen p edstavenstva a n mïstek gener lnìho editele»eskè spo itelny, a.s. V jimka potvrzuje pravidlo - a bankrot rozpoëet. 8 roënìk 5 / ËÌslo 4

9 VÏda a v zkum Konference Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì Ve dnech 19. a 20. z Ì 2006 probïhl uû 9. roënìk mezin rodnì konference Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì, tentokr t se zamï enìm na problematiku barièr efektivnosti a konkurenënìch v hod v glob lnì konkurenci. Konferenci po dala Vysok ökola finanënì a spr vnì ve spolupr ci s BankovnÌ akademiì. Z - ötitu nad nì letos p evzal prim tor hlavnìho mïsta Prahy MUDr. Pavel BÈm. HlavnÌm partnerem konference se jiû tradiënï stala»esk spo itelna. Jedn nì konference probìhalo ve 3 blocìch: 1. Zv öenì efektivnosti vzdïl vacìch proces - klìë k realizaci reforem soci lnï investiënìch a soci lnï pojiöùovacìch systèm. 2. TeoretickÈ n stroje anal zy lidskèho a soci lnìho kapit lu. 3. PsychologickÈ, soci lnì a ekonomickè aspekty vytv enì soci lnìch sìtì ve firm ch, regionech a institucìch. Dlouhodob koncepce konference Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì v znamnï p ispìv k vypracov nì, zdokonalenì a kritickèmu projedn nì modelu investiënìho principu v oblasti financov nì vysokèho ökolstvì. LetoönÌ roënìk v tomto smïru p ispïl k diskusi na tèma implementace navrhovanèho modelu financov nì vysokèho ökolstvì, a to zejmèna z hlediska odstraúov nì barièr br nìcìch jeho vyuûitì. Konference se z Ëastnilo na sto odbornìk z»r i ze zahraniëì. Radim ValenËÌk odborn garant konference vedoucì Katedry ekonomie a mezin rodnìch vztah Mgr. Jarmila Plach, editelka Odboru korpor tnìho marketingu a sponzoringu»eskè spo itelny, a. s., ocenila spolupr - ci s VäFS na po d nì odborn ch konferencì. P edn ökov s l budovy PricewaterhouseCoopers byl zcela zaplnïn. Prof. PhDr. Petr MatÏj, Ph.D., n mïstek ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy p edn öel na tèma: Jak (ne)pl tvat lidsk m kapit lem? VzdÏlanostnÌ aspirace v selektivnìm vzdïl vacìm systèmu. P edn öku na tèma Lidsk kapit l a investice do vzdïl nì ñ pohledy Ventura kapit lovèho investora p ednesl Jaroslav Hor k z American Chamber of Commerce. JednÌm ze zahraniënìch p edn öejìcìch byl Dr. Ing. T. Menbere Workie, Ph.D. ze City University. Jeho p ÌspÏvek Investment into human capital accumulation and international competitiveness vzbudil mezi ËastnÌky konference velk ohlas. Moudrost znamen vïdït, kdy se vyvarovat dokonalosti. listopad

10 éivot ökoly Zb vajì n m jen vzpomìnky a dobr pocitö Kdyû jsem do ÌjnovÈho ËÌsla Xadonie v roce 2003 p ipravoval Ël nek o tom, co n s Ëek v akademickèm roce 2003/2004, nazval jsem ho ÑRok jako malovan ì a pokusil jsem se v nïm uk zat, jakè novinky tento rok p inese. KromÏ zah jenì navazujìcìho magisterskèho studia byla specifikou tohoto akademickèho roku p Ìprava a realizace st tnìch z vïreën ch bakal sk ch zkouöek, a to hned v ÑdvojÌm vyd nìì. Nechci zapìrat, ûe vedenì ökoly mïlo z tèto kumulace trochu Ñnahn noì, ale vöe dopadlo velmi dob e a VäFS opït dok zala, ûe pr vï eöenì sloûit ch situacì je jejì silnou str nkou. Za t i roky, kterè uplynuly od publikov nì zmìnïnèho Ël nku, se na VäFS Ñleccosì zmïnilo, ale ÑdvojÌ vyd nìì st tnìch z vïreën ch zkouöek (d le jen ÑStZkì) z stalo st le nemïnn m atributem jejì existence. A abych nebyl p Ìliö skromn, doölo k jeho dalöìmu ÑutuûenÌì, kdyû v akademickèm roce 2005/2006 vstoupily do hry, jako by toho nebylo dost, jeötï Etapa Bc/Mgr PS/KS Obor Z Ëastnilo se NeuspÏlo NeuspÏlo % AI PS FFS ,8 ÿppf ,1 Bakal skè VS 0 studium AI KS FFS ,1 ÿppf ,5 VS Celkem PS+KS ,1 PS FFS ,25 ÿppf ,1 MagisterskÈ VS studium FFS ,1 KS ÿppf ,4 VS ,1 Celkem PS+KS ,9 AI ,1 PS FFS ÿppf ,5 Bakal skè VS ,2 studium AI KS FFS ÿppf ,9 VS ,6 Celkem PS+KS ,3 FFS 0 PS ÿppf ,8 MagisterskÈ VS ,3 studium FFS ,6 KS ÿppf ,3 VS ,6 Celkem PS+KS ,7 NOR 2006 SRPEN 2006 st tnì z vïreënè magisterskè zkouöky, a to opït v ÑdvojÌm vyd nìì. HodnocenÌm tohoto akademickèho roku, respektive StZk, kterè v nïm probïhly, se budu v dalöì Ë sti tohoto Ël nku podrobnï zab vat, vodem si vöak neodpustìm prozradit nïkolik dobr ch informacì. Po kaûdèm vyvrcholenì doch zì k uklidnïnì a moûno Ìci, ûe vïtöinou i k n stupu novèho v vojovèho trendu. Nov trend se zaëne uplatúovat i v organizaci StZk na VäFS, a to Ë steënï jiû v letoönìm akademickèm roce. ÑJarnÌì StZk budou ve svè rozhodujìcì Ë sti pouze magisterskè (pochopitelnï, ûe se i nad le budeme setk vat s tìm, ûe se k hlavnìmu proudu p ipojì i reprobace a Ñdodatk iì) a budou v tèto podobï poslednì. DalöÌ v znamnou novinkou tohoto roku, a to jste jiû jistï zjistili p i studiu ÑPr vodce studiemì je to, ûe ÑletnÌì StZk se ze srpna p esouvajì na Ëerven. Moûn, ûe si jeötï dnes neuvïdomujete z vaûnost tèto zmïny, ale prosìm, abyste se, p edevöìm Vy, kter ch se to t k, co nejrychleji Ñprobudiliì a vzali tuto skuteënost na vïdomì ñ Ñdva mïsìce jsou dva mïsìceì. Od akademickèho roku 2007/2008, bude tedy organizace StZk plnï kompatibilnì s jejich obvyklou organizacì na ostatnìch Vä, a to nejen v naöem n rodnìm r mci. A nynì tedy koneënï zpït k z kladnìmu z mïru mèho Ël nku ñ zhodnocenì StZk, kterè probïhly na VäFS v uplynulèm akademickèm roce. Nejprve tedy nïkolik ËÌsel: V norovè etapï StZk se p ed celkem 46 komisemi prezentovalo 365 student, z nichû uspïlo 332, tj. 91 % (bliûöì daje viz tabulka). V srpnovè etapï, kter byla mnohem ÑmohutnÏjöÌì, se celkem p ed 83 komisemi prezentovalo 705 student (to je tèmï dvojn sobek p edchozì etapy), z nichû uspïlo 596, tj. 84,5 %. P i posuzov nì v sledk obou etap StZk je na prvnì pohled z ejmè, ûe v sledky dosaûenè v magisterskèm studiu jsou lepöì neû ve studiu bakal skèm a v raznï lepöì v norovè etapï neû v etapï srpnovè. Pokud jde o rozdìly mezi prezenënìm a kombinovan m studiem, pak v norovè etapï byly mìrnï lepöì v sledky dosaûeny u prezenënì formy, a to p edevöìm u bakal skèho studia, u magisterskèho studia byly v sledky vìcemènï obdobnè, s v jimkou oboru Ve ejn spr va, kde dopadly StZk u kombinovanèho studia v raznï h e. V srpnovè etapï se u bakal skèho studia p edch zejìcì trend potvrdil pouze u oboru Ve ejn spr va, u ostatnìch obor bylo naopak dosaûeno lepöìch v sledk u kombinovanèho studia, a to p edevöìm u oboru Finance a finanënì sluûby a ÿìzenì podniku a podnikovè finance. U magisterskèho studia doölo k v raznèmu zhoröenì v sledk v prezenënìm studiu oboru VS (3x) a k ponïkud mènï v znamnèmu u obor ÿppf a FFS. Posuzujeme-li uvedenè v sledky z jeötï specifiëtïjöìho zornèho hlu, pak se nutnï dostaneme aû k rozdìl m mezi jednotliv mi studijnìm st edisky PoradÌte-li se s odbornìky, m ûete souhlasit s jak mkoliv n zorem 10 roënìk 5 / ËÌslo 4

11 éivot ökoly ñ u magisterskèho studia oboru Ve ejn spr va v srpnovè etapï jde velmi nep Ìzniv v sledek u prezenënìho studia tèmï cel na kor praûsk ch student a relativnï sluön v sledek u kombinovanèho studia ve prospïch student mosteck ch. Z jeötï hluböìho pohledu se nezbytnï dostaneme i k rozdìln m v sledk m, zaznamenan m u jednotliv ch st tnicov ch komisì zasedajìcìch u konkrètnìho oboru ve stejnèm dni nebo r zn ch dnech i u r zn ch p edmït, ze kter ch se StZk skl dajì. Tak nap Ìklad u StZk v bakal skèm studiu byl pro studenty oboru ÿppf a FFS nejdramatiëtïjöì p edmït Ekonomie, a pr vï on bude tedy d vodem pro opakov nì StZk. Pokud jde o organizaënì zajiötïnì StZk, je moûno konstatovat, ûe jejich pr bïh je vìcemènï bezproblèmov, a to dìky jejich st le dokonaleji propracovanè i realizovanè p ÌpravÏ i vlastnìmu pr bïhu, i kdyû i v tèto oblasti je st le jeötï moûno nalèzt moûnosti dalöìho zdokonalov nì. V r mci hodnocenì srpnovè etapy bylo nap Ìklad doporuëeno, aby mìstnost pro p Ìpravu student byla trvale dozorov na, aby nemohlo dojìt k naruöenì pr bïhu zkouöek, a to jak z hlediska obsahovèho ñ nïkte Ì studenti se snaûì vyuûìt kaûdè moûnosti, jak zìskat ÑdoplÚkyì ke sv m znalostem ñ tak form lnìho ñ hluk z chodby m ûe negativnï ovlivnit klima ve zkuöebnì mìstnosti. Toto doporuëenì bylo na jedn nì kolegia rektora projedn no a akceptov no. Z vïrem bych tedy r d zd raznil, ûe StZk, kterè probïhly v roce 2006, je celkovï moûno hodnotit jako relativnï spïönè, i kdyû û dnèmu z n s nem ûe b t lhostejnè zjiötïnè zhoröenì v sledk v srpnovè etapï. Anal za tohoto zjiötïnì musì b t jednìm ze z kladnìch kol pro nejbliûöì i dalöì jedn nì oborov ch, ale i vöech dalöìch kateder VäFS a z vïry a n vrhy, kterè budou na tïchto zased nìch formulov ny, je t eba v maxim lnï kr tkè dobï zapracovat do obsahu i forem v uky i do vöech ostatnìch jedn nì se studenty. Jen tak je totiû moûnè dos hnout v budoucnosti jeötï lepöìch v sledk, a to je jistï z jmem n s vöech. AntonÌn KubÌËek prorektor pro pedagogickou pr ci ZaËÌn me! KonËÌme! Oba tyto v k iky se mohly oz vat bïhem slavnostnìch ceremoni l, kterè bïhem z Ì a Ìjna probìhaly ve vöech st ediscìch VäFS. Imatrikulace nov ch student i promoce absolvent majì svoji neopakovatelnou atmosfèru, kaûd rok se na nï tïöìme a proûìv me je s oëek v nìm i trochou nostalgie. I letos se odehr valy v reprezentativnìch a kr sn ch prostor ch dod vajìcìch jim slavnostnì a d stojn r z. Vraùme se tedy k okamûik m zaë tk i konc, kterè k ûivotu ökoly neodmyslitelnï pat Ì. V KladnÏ se imatrikulace jiû tradiënï odehr vajì ve St edoëeskèm divadle ñ 25. z Ì I v MostÏ je hostitelem imatrikulacì MÏstskÈ divadlo ñ 2. Ìjna Pot etì probïhla imatrikulace praûsk ch student v KongresovÈm centru Praha ñ 30. z Ì Promoce v kostele NanebevzetÌ Panny Marie v MostÏ dne 12. Ìjna Promoce v kostele äimona a Judy v Praze ve dnech 16. aû 18. Ìjna NetradiËnÌ pohled na absolventku skl dajìcì slib v kostele äimona a Judy 16. Ìjna listopad 2006 I ta nejjednoduööì myölenka se d vyj d it sloûitï. 11

12 éivot ökoly AkreditaËnÌ komise provedla institucion lnì hodnocenì VäFS V z Ì 2006 za Ëasti rektorky a dvou prorektor projednala AkreditaËnÌ komise (AK) z vïreënou zpr vu z hodnocenì VäFS. Vysoce ocenila kvalitu vlastnì hodnotìcì zpr vy, kter obsahovala kritickou anal zu a otev enï hovo ila nejen o siln ch, ale i slab ch str nk ch ökoly. SouËasnÏ konstatovala, ûe pokud jde o rozvoj vïdy a v zkumu, je VäFS v znamnï p ed ostatnìmi soukrom mi vysok mi ökolami. RovnÏû hodnocenì rovnï navazujìcìho magisterskèho studia a pr ce mimopraûsk ch studijnìch st edisek dopadlo vesmïs pozitivnï. AK uvedla t i doporuëenì, ke kter m mïlo vedenì ökoly moûnost se vyj d it. V n sledujìcìm textu si tak m ûete p e- ËÌst jako p ipomìnky AK, tak vyj d enì vedenì VäFS k nim: 1. Vytv et p edpoklady pro omlazenì pedagogickèho sboru profesor a docent, aby byly vytvo eny p edpoklady pro udrûenì kvality pedagogickè i vïdeckov zkumnè pr ce v perspektivï n sledujìcìch 5-10 let. VäFS m jako neuniverzitnì Vä omezenè moûnosti. Pr bïûnï vytv Ì podmìnky perspektivnìm odborn m asistent m k rozvoji publikaënì Ëinnosti, participaci na vïdecko-v zkumnè pr ci, tak aby bylo moûno ve st ednïdobè perspektivï p ipravit odpovìdajìcì podklady k û dosti o zah jenì habilitaënìho ÌzenÌ. TotÈû se t k i perspektivnìch docent ve vztahu k zah jenì profesorskèho jmenovacìho ÌzenÌ. V souëasnè dobï lze p edpokl dat, ûe do pïti let m ûe b t zah jeno habilitaënì ÌzenÌ u t Ì pracovnìk a profesorskè jmenovacì ÌzenÌ u dvou pracovnìk ökoly. Zav dì rovnïû motivaënì systèm, kter podporuje p Ìliv nov ch perspektivnìch pracovnìk. Hospod skè v sledky v akademickèm roce 2005/06 umoûnily vyplatit internìm pracovnìk m aû 15 plat, dalöì Ë stky byly vypl ceny za pr ci na projektech. äkola investovala za poslednì 4 roky vìce neû 33 milion KË do rekonstrukcì a vybavenì ökoly, coû takè stimulovalo p Ìchod nov ch docent, profesor a dalöìch perspektivnìch pracovnìk. 2. Vytv et p edpoklady pro rovnomïrnïjöì rozloûenì vïdeckov zkumnè a publikaënì Ëinnosti. Hledat cesty, jak eöit problèm niûöìho zapojenì akademick ch pracovnìk u oboru ÿìzenì podniku a podnikovè finance do vïdeckov zkumnè a publikaënì Ëinnosti. P edmïtem hodnocenì byl stav do V pr bïhu akademickèho roku 2005/06 byly vytvo eny p edpoklady ke zlepöenì stavu a ve st vajìcìm akademickèm roce jiû doölo ke zv öenì poëtu internìch pracovnìk katedry ÿìzenì podniku a podnikovè ekonomiky, coû umoûnilo efektivnïjöì rozdïlenì pedagogickè pr ce, a v d sledku toho byly vytvo eny lepöì podmìnky pro zapojenì pracovnìk do vïdeckov zkumn ch aktivit. St vajìcì ÑnerovnomÏrnost rozloûenì vïdeckov zkumnè a publikaënì Ëinnostiì je d na r zn m stupnïm odbornè a vïdeckè Ñvyzr lostiì pracovnìk ökoly. (VÌce je rozvinuta u pracovnìk s vïdeckou a pedagogickou hodnostì neû u asistent a ÑzaËÌnajÌcÌchì odborn ch asistent, coû vìcemènï odpovìd jejich odbornèmu r stu.) 3. IntenzivnÏ pracovat na odstranïnì problèm ve studijnìm st edisku v MostÏ, aby byly vytvo eny p edpoklady pro srovnatelnost podmìnek, v nichû studenti studujì v praûskèm st edì VäFS a na studijnìm st edisku v MostÏ. Jedn se zejmèna o doplnïnì knihovnìho fondu knihovny v MostÏ, tak aby vytv ela akceptovatelnè z zemì pro bakal skè i navazujìcì magisterskè studium a vy eöenì komunikaënìch problèm mezi praûskou centr lou VäFS a studijnìm st ediskem v MostÏ. SoubÏûnÏ s probìhajìcìm hodnocenìm AkreditaËnÌ komise byla p ijata prvnì opat enì smï ujìcì k n pravï situace: Do konce srpna 2006 byl zv öen poëet svazk v knihovnï studijnìho st ediska Most na p ibliûnï 1000 kus (coû je tèmï trojn sobek stavu z kvïtna 2006). Byl zpracov n a je realizov n systèm metodickè pomoci knihovnï studijnìho st ediska ze strany centr lnì knihovny VäFS. Byla zv öena frekvence hospitacì vedoucìch kateder na v uce v MostÏ (stejnï jako poëet hospitacì pracovnìk vedenì ökoly). Byla provedena provïrka zaëlenïnì pedagogick ch pracovnìk studijnìho st ediska v MostÏ do p Ìsluön ch kateder VäFS. Byly vytvo eny podmìnky k tomu, aby se internì pracovnìci p sobìcì ve studijnìm st edisku Most pravidelnï z ËastÚovali porad, v zkumn ch a tv rëìch aktivit kateder. Doölo ke zmïn m v person lnìm obsazenì studijnìho oddïlenì v MostÏ a souëasnï bylo posìleno jeho metodickè ÌzenÌ editelkou odboru pro studijnì z leûitosti v Praze. Rektorka a prorekto i se budou pravidelnï Ëastnit jedn - nì studentskèho parlamentu v MostÏ. Kvestorka zv öi supervizi nad vedenìm studentskèho studijnìho st ediska. Bohuslava äenk ov rektorka Kaûd rozvinutïjöì technologie je k nerozezn nì od kouzel. 12 roënìk 5 / ËÌslo 4

13 StudentskÈ v hody s»eskou spo itelnou éivot ökoly Nadace»eskÈ spo itelny pat Ì jiû 3 roky k hlavnìm partner m VäFS a vz jemn spolupr ce se neust le v znamnï rozvìjì. K dynamickèmu rozvoji tèto spolupr ce doölo p edevöìm v minulèm roce a stejn trend oëek v me i v tomto akademickèm roce. K tradiënìm form m podpory pat Ì i pravidelnè p ÌspÏvky Nadace»S do stipendijnìho fondu VäFS. Naöe ökola se proto vûdy snaûila Nadaci»S a»eskou spo itelnu v znamnï propagovat. V poslednì dobï ale zìsk v spolupr ce VäFS a»eskè spo itelny dalöì rozmïr.»esk spo itelna podporuje projekty, na nichû se VäFS podìlì, p edevöìm pak ty, jejichû eöenì se z ËastÚujÌ naöi studenti. Z poslednìho obdobì bych chtïl jmenovat hlavnï dva takovèto projekty. PrvnÌ byl spojen s p edn ökou profesora Nollena v minulèm akademickèm roce, kdy studentskè t my v r mci p edmïtu vyuëovanèho profesorem Nollenem eöily konkrètnì problèmy vybran ch institucì. Jednou z tïchto institucì byla pr vï»esk spo itelna a t m student VäFS v znamnï p ispïl k eöenì konkrètnï poloûen ch ot zek z oblasti marketingu tak, jak si tyto ot zky nadefinoval zadavatel. Druh m takov m projektem byl ÑEuromanagerì, kde»esk spo itelna byla patronem jednoho t mu VäFS a podìlela se tedy na vedenì a spolupr ci s nìm. T m pod patronacì»eskè spo itelny postoupil mezi 64 nejlepöìch a jen tïsnï mu unikl postup mezi osmiëku nejlepöìch. V souvislosti s tïmito dvïma projekty»esk spo itelna zaëìn st le vìce podporovat vïdu a v zkum na VäFS a vyhled v dalöì moûnosti spolupr ce v tèto oblasti.»esk spo itelna spolupracuje s VäFS i na po d nì vïdeck ch konferencì. Jak jistï vìte, VäFS po d kaûdoroënï nïkolik tèmaticky zamï en ch konferencì vyhled van ch p ednìmi odbornìky. Je to nap Ìklad konference ÑLidsk kapit l a investice do vzdïl nìì, jejìû dev t roënìk jsme uspo dali letos v z Ì nebo druh roënìk konference ÑZnalostnÌ ekonomikaì po dan letos v kvïtnu a koneënï i konference ÑV voj finanënìch trh, jejich regulace a dozorì, jejìû t etì roënìk je pl nov n na Ëerven p ÌötÌho roku. HlavnÌm partnerem vöech tïchto konferencì, a r d bych zd raznil, ûe dìky jejì vlastnì iniciativï, je pr vï»esk spo itelna. Pro ökolu je zìsk nì tak v znamnèho partnera dokladem profesionality a vzr stajìcì kvality po dan ch konferencì.»esk spo itelna podporuje publikaënì aktivity naöì ökoly, jako je vyd v nì skript a dalöìch publikacì. I v tèto oblasti si vybìr p Ìmo ty tituly, kde chce b t v znamnïjöìm zp sobem prezentov na. Pro naöe studenty takè»esk spo itelna p ipravila nezanedbatelnè rozöì enì nabìdky produkt. Aû do minulèho roku byl hlavnìm produktem nabìzen m naöim student m spot ebitelsk vïr poskytovan ze strany»eskè spo itelny p edevöìm na hradu ökolnèho, a to za zv hodnïnou, dop edu zn mou sazbu. vïr byl ze strany naöich student hojnï vyuûìv n a je t eba Ìci, ûe»esk spo itelna zde vyöla naöim student m vst Ìc i v tom smyslu, ûe jej nabìzì nejen student m vyööìch roënìk, ale i student m nastupujìcìm do prvnìho roënìku. Produkt je nabìzen nejen student m v prezenënì a kombinovanè formï studia, ale i student m celoûivotnìho vzdïl v nì a student m v programech MBA nebo BSBA.»esk spo itelna tedy nabìdkou tohoto produktu pokryla popt vku vöech naöich student. V tomto akademickèm roce se poda ilo st vajìcì nabìdku d le rozöì it. V tèto chvìli nabìzì»esk spo itelna vöem naöim student m vedle jiû zmìnïnèho spot ebitelskèho vïru i kreditnì kartu. Jedn se o embasovanou kreditnì kartu s limitem KË, kterou kaûd student v kombinovanè Ëi prezenënì formï studia obdrûì pouze na z kladï sdïlenì p Ìsluön ch daj bez dalöìho ovï ov nì finanënì situace. P i tom samoz ejmï moûnost Ëerp nì vïr z st v d le zachov na a limit Ëerp nì kreditnì karty s limitem Ëerp nì spot ebitelskèho vïru je moûno kumulovat. Tato karta je poskytov na bezplatnï a p i vëasnèm splacenì vyëerpanè Ë sti vïru neplatì student û dn rok. Tato kreditnì karta tvo Ì jakousi vstupnì br nu k dalöìm produkt m»eskè spo- itelny, kterè budou naöim student m nabìzeny tèû s v hodou, kdy nap Ìklad budou snìûeny, p ÌpadnÏ odpuötïny nïkterè poplatky. Z dalöìch produkt nabìzen ch student m bych r d jmenoval penzijnì p ipojiötïnì, stavebnì spo enì, hypoteënì vïr, pojiötïnì a takè sluûby spojenè se spr - vou portfoliì, p ÌpadnÏ s n kupem, Ëi prodejem cenn ch papìr. Vöechny tyto sluûby zajiöùuje pro naöe studenty poboëka»eskè spo itelny na VröovickÈm n mïstì, tedy v tïsnè blìzkosti ökoly.»esk spo itelna je v r mci vynikajìcì spolupr ce s VäFS p ipravena p ijìt za naöimi studenty p Ìmo do naöì ökoly nejen v Praze, ale i v KladnÏ nebo v MostÏ.»esk spo itelna bude pokraëovat v nabìdce sv ch produkt pro naöe studenty bïhem mïsìc listopadu a prosince. V listopadu nabìdne tyto produkty p edevöìm v Praze, v budov ch EstonskÈ a VltavskÈ, p iëemû na konci listopadu a v prosinci je p ipravena nabìdka pro studijnì st ediska v MostÏ a v KladnÏ. ZatÌm se vöechny tyto v hody setk vajì s ohlasem mezi studenty. NabÌdka»eskÈ spo itelny se ovöem neomezì jen na studenty VäFS, ale bude se t kat i zamïstnanc. Naöim zamïstnanc m bude k dispozici celè v öe uvedenè spektrum produkt»eskè spo itelny, a to opït za zv hodnïn ch podmìnek. P edpokl d me, ûe k nabìdce pro zamïstnance naöì ökoly dojde jeötï v pr bïhu mïsìce listopadu. Na z vïr bych r d projevil uspokojenì nad skuteënï nadstandardnì spolupracì mezi VäFS a NadacÌ»eskÈ spo itelny, respektive s»eskou spo itelnou. SvÏdËÌ o tom i kaûdoroënì n r st spoleën ch aktivit. Petr Budinsk prorektor pro obchod a vnïjöì vztahy Fakta sama jsou ned leûit, d leûitè je, jak je dok ûete pojmenovat. listopad

14 éivot ökoly Kurzy financovanè Evropsk m soci lnìm fondem Vysok ökola finanënì a spr vnì podala v roce 2005 v r mci prvnì v zvy OPRLZ (OperaËnÌ program rozvoje lidsk ch zdroj ) û dost o finanënì podporu grantovèho projektu zamï enèho na podporu a rozvoj bakal skèho a magisterskèho studijnìho programu. Projekt VäFS ve v bïrovèm ÌzenÌ uspïl a byl zah jen v zimnìm semestru CÌlem projektu je rozöì it a prohloubit teoretickè i praktickè znalosti student VäFS a zlepöit tak jejich konkurenceschopnost na trhu pr ce. Projekt je financov n ze Struktur lnìch fond EU (konkrètnï ESF), a po danè kurzy jsou proto student m nabìzeny zdarma, a to na studijnìch st ediscìch v KladnÏ a MostÏ. V öe zmìnïnè kurzy jsou rozdïleny do dvou z kladnìch kategoriì, a to na semin e vyuëovanè v anglickèm jazyce Tabulka 1 Semin VyuËovacÌ jazyk DoporuËeno pro Uznatelnost v Bc. a Mgr. studijnìm programu Macroeconomics AJ Bc Makroekonomie nebo International Business Microeconomics AJ Bc Mikroekonomie nebo International Business Regional Economics and Development AJ Bc International Business International Finance AJ Bc International Business EU Structural and Economic Policy AJ Bc International Business Aplikovan makroekonomie»j Bc, Mgr Makroekonomie I. Aplikovan mikroekonomie»j Bc, Mgr Mikroekonomie I. Aplikovan region lnì ekonomie a rozvoj»j Bc Struktur lnì fondy EU Aplikovan struktur lnì politika EU»J Bc Struktur lnì fondy EU Aplikace teorie mezin rodnìch financì»j Bc, Mgr Struktur lnì fondy EU Tabulka 2 Ot zky 1. Obsah tèmatu splnil moje oëek v nì? 2. P ed vanè poznatky byly pro mï novè? 3. ZÌskanÈ poznatky v praxi vyuûiji? 4. Semin byl dob e strukturov n? 5. V klad byl srozumiteln? 6. P edn öejìcì dok zali zaujmout Vaöi pozornost? 7. Prostor pro dotazy byl dostateën? 8. P edn öejìcì pouûìvali p i v kladu p Ìklady z praxe? 9. S organizaënìm zabezpeëenìm jsem byl/a spokojen/a? HodnocenÌ 1 SouhlasÌm. 2 SpÌöe souhlasìm. 3 SpÌöe nesouhlasìm. 4 NesouhlasÌm. 5 Nedok ûi posoudit. a semin e orientovanè na praktickè aplikace teoretick ch znalostì (ÑaplikovanÈ kurzyì vyuëovanè Ëesky). P edmïty vyuëovanè v anglickèm jazyce jsou prim rnï zamï eny na posìlenì schopnosti student porozumït odborn m problèm m a formulovat vlastnì hypotèzy a kvalifikovanè z - vïry v angliëtinï. Tyto kurzy v z sadï kopìrujì p edmïty vyuëovanè v ËeskÈm jazyce v r mci standardnìho studijnìho programu VäFS. ObdobnÏ je tomu i u p edmït aplikovan ch, kterè jsou cìleny zejmèna na posìlenì praktickè vyuûitelnosti teoretick ch znalostì, v r mci v uky je vyuûìv no eöenì konkrètnìch problèm a p Ìklady z praxe. V - Ëet nabìzen ch semin a jejich uznatelnost v r mci VäFS ukazuje tabulka 1. Ot zka (pr mïrn v sledek KLADNO/MOST (lèto 2006) uveden pod kaûdou ot zkou kurzìvou) Kurz VyuËujÌcÌ Respondent Aplikovan mikroekonomie KaÚkov /Tom ökov 5 1,8 2, Aplikace v region lnìm rozvoji TrhlÌnov /Hellmich 10 1,2 1,4 2,2 1,1 1 1, AplikovanÈ mezin rodnì finance Babka/H jek 5 2 2,4 3 2,4 1,8 1,8 1,2 1,4 2,2 Aplikovan struktur lnì politika Je bek/netolick 5 1 1, ,2 Aplikovan makroekonomie Wawrosz/Jetmar 15 1,3 2,0 1,9 1,6 1,3 1,6 1,5 1,3 1,5 International Finance Babka/H jek 4 3, ,5 3, ,5 Microeconomics F bry/zouhar 11 1,2 2,5 1,4 1,1 1,1 1,1 1,0 1,2 1,5 Regional Economics and Development Jetmar/Hergesselov 6 1,2 1,8 2,2 1,5 2,0 1,5 1,0 1,3 1,5 EU Structural and Economic Policy Je bek/äimonov 5 1,4 1,2 1,8 1 1,2 1,2 1 1,4 1,2 Macroeconomics»adil 18 1,9 2,8 2,7 1,7 1,7 1,8 1,5 1,8 2,7 Nic nenì nemoûnè, pokud to nemusìte sami dïlat. 14 roënìk 5 / ËÌslo 4

15 éivot ökoly Z jem student VäFS o kurzy vyuëovanè v r mci projektu je vysok. V roce 2005 absolvovalo 259 student, z nichû nïkte Ì vyuûili moûnosti studovat vìce nabìzen ch semin. PodmÌnkou absolvov nì je spïönè naps nì dvou test (kurzy v AJ), resp. zpracov nì a prezentace semin rnì pr ce na danè tèma (aplikovanè kurzy). Po spïönèm zakonëenì zìsk vajì studenti absolventsk certifik t, jehoû p ed nì se uskuteëúuje v r mci minikonference, na kterè prezentujì svè pr ce nejlepöì studenti kurz. SouË stì projektu je i anketa, ve kterè studenti mohou zhodnotit kvalitu danèho semin e, a to na z kladï nïkolika kritèriì. V Ëet kritèriì a pr mïrnè v sledky ankety v letnìm semestru 2006 (oddïlenï za obï st ediska) ukazuje tabulka 2. Vzhledem k blìûìcìmu se zah jenì zimnìho semestru vyz v me vöechny studenty, aby se v p ÌpadÏ z jmu o nabìzenè kurzy hl sili prost ednictvìm internetu ( p ÌpadnÏ p Ìmo na studijnìch oddïlenìch st edisek v KladnÏ a MostÏ. Za realizaënì t m Jan»adil, odborn garant projektu P edstavujeme doc. Ing. ZdeÚka»astor la, DrSc. S nov m akademick m rokem stanul v Ëele katedry ÌzenÌ podniku a podnikovè ekonomiky doc. Ing. ZdenÏk»astor l, DrSc. Jde nejen o v znamnèho odbornìka v oblasti podnikovè ekonomiky, ale takè osobu zn mou v majetkopr vnì oblasti. Mezi jeho nejvïtöì kauzy pat Ì mj. likvidace HarvardskÈho pr myslovèho holdingu, a.s., po Viktoru KoûenÈm. Z roveú je prezidentem»eskè komory spr vc majetku»r. Vzhledem k jeho zap lenosti pro pr ci na kated e, otev enosti a ochotï podìlet se o svè zkuöenosti nebylo tïûkè ho poû dat o rozhovor. ï Jak dlouho v m trvalo, neû jste se rozhodl p ijmout nabìdku vèst nejvïtöì katedru naöì ökoly? Na VäFS jsem jiû externï uëil adu semestr a mïl jsem tak moûnost se pr bïûnï seznamovat jak se ökolou, tak z druhè strany sledovat pozitivnì ohlas ve ejnosti na jejì v sledky. Z d ÌvÏjöÌ pedagogickè spolupr ce jsem znal pana prorektora doc. A. KubÌËka. Takûe potè, co jsem obdrûel nabìdku od panì rektorky, jsem jiû dlouh Ëas k uvedenèmu rozhodnutì nepot eboval. ï M te jiû p edstavu, kam smï ovat a v jak ch oblastech d le rozvìjet zamï enì katedry? P edstava vych zì ze sdìlen ch hodnot a vizì VäFS, dlouhodobèho z mïru ökoly do roku 2010 a kol na akademick rok 2006/2007. Svou vstupnì prioritu bych formuloval asi takto: Budovat a rozvìjet katedru ÌzenÌ podniku a podnikovè ekonomiky jako z kladnì akademickè pracoviötï ökoly v p ÌsluönÈm oboru. RozhodnÏ nav ûu na vöechno pozitivnì, co bylo jiû vykon - no, a nenì toho m lo, coû je urëit v hoda. ï M ûete rozvèst a konkretizovat nïkterè dìlëì priority? V oblasti ÌzenÌ a rozvìjenì aktivit katedry to je p edevöìm zefektivnïnì vlastnìho chodu katedry a prohloubenì vnit nì komunikace mezi pedagogy, zejmèna s externisty, posìlit poëet internìch pracovnìk na kated e a stabilizovat kmenovou person lnì strukturu katedry, vyuûìvat strukturovanèho odmïúov nì k zv öenì aktivity pracovnìk katedry. S tìm souvisì zajiötïnì oboru vlastnìmi kvalitnìmi uëebnìmi texty, zamï enì Ë sti v zkumn ch aktivit na tvorbu nov ch teoretick ch poznatk a metodologick ch v chodisek pro vyuëovan p edmït. Jako takovou t eöniëkou na dortu je p Ìprava doktorskèho studijnìho oboru ÿìzenì podniku a podnikov ekonomika v r mci studijnìho programu Ekonomika a management k akreditaci a p ipravovat zapojenì budoucìch doktorand do v uky. V oblasti vïdy a v zkumu bychom spoleënï chtïli p ipravit re lnè person lnì kapacity pro v zkumnou Ëinnost, rozvinout systèm pomocn ch vïdeck ch sil, nach zet pr niky z jm jednotliv ch pedagog k tvorbï odborn ch t m k efektivnìmu zapojenì do v zkumnè Ëinnosti, rozvinout aktivity v organizaci odborn ch semin a konferencì, usilovat o zapojenì do mezin rodnìch v zkumn ch projekt. TakÈ bychom chtïli katedru vìce otev Ìt navenek, posìlit mezikatedr lnì vazby v r mci ökoly a odbornè kontakty s katedrami obdobnèho zamï enì na st tnìch a soukrom ch vysok ch ökol ch. PodnikatelskÈ sfè e bychom prost ednictvìm vedenì VäFS nabìzeli konzultaënì sluûby v oblasti ÌzenÌ podniku a podnikovè ekonomiky. ï O studijnì obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance je dlouhodobï na naöì ökole nejvïtöì z jem.»ìm to podle v s je? To bychom se asi mïli zeptat student. DomnÌv m se vöak, ûe tento z - jem je jak msi barometrem, kter ukazuje z jednè strany aktu lnì pot ebu praxe a v znam mal ch a st ednìch podnik v hospod stvì zemï a z druhè strany moûnosti öiröìho uplatnïnì naöich student v praxi. Tento obor se velmi dynamicky rozvìjì a je kompasem na cestï k efektivnosti podnik a spïönosti podnik nì. listopad 2006 Kaûd, kdo p ijde odjinud, platì za odbornìka. 15

16 éivot ökoly sobï pamatujte! My jsme my ñ a nikdo nenì vìc. Pot eby svè nakupujte jen u obchodnìk z Vröovic!ì A do t etice: rostly tu i dalöì stavby a objekty: rodinnè a ËinûovnÌ domy, vily, reprezentaënì budovy, sìdla spolk, ale i kostely a ne ledajakè. (V znaën m stavb m vïnujeme samostatn v let v nïkterèm z p ÌötÌch ËÌsel Xadonie.) Pro Vröovice pracovali slovutnì architekti, jako nap Ìklad mist i secese AntonÌn Balö nek, Osvald PolÌvka nebo Alois Dry k, Ëi ikona architektonickè avantgardy Josef GoË r a jeho pokraëovatel Jan Gillar nebo Jan KotÏra, Pavel Jan k a dalöì tv rci dnes jiû mezin rodnï uzn vanè modernì ËeskÈ architektury. Fixuje se urbanistick koncepce, zaloûen zemnìm pl nem starosty HoleËka, vytv Ì se tzv. infrastruktura a dalöì za ÌzenÌ. Hospod sk v znam obce resp. mïsta podtrhlo i z ÌzenÌ penïûnìho stavu ñ ObËanskÈ z loûny, jeû si bïhem dvou desetiletì nahospoda ila na stavbu vlastnì reprezentaënì budovy v secesnìm stylu na VröovickÈm (d Ìve KomenskÈho) n mïstì; dnes v nì sìdlì»esk spo itelna. A v roce 1922 nastal dalöì velk okamûik mìstnì historie: Vröovice se staly souë stì tzv. VelkÈ Prahy a spolu se Straönicemi, Z bïhlicemi, Hostiva Ì a Roztyly vytvo ily t in ct praûsk obvod (z tehdejöìch 19). Tehdy jiû Vröovice mïly 668 budov a vìce neû st l ch obyvatel. RozkvÈtal tu spoleëensk a kulturnì ûivot, mnoûily se ökoly, vznikaly spolky: hasiësk sbor, st eleck jednota, k esùanskè spolky, vzdïl vacì a z bavnè spolky, ale takè ñ a zde prosìm pozor! ñ tïlov chovnè organizace a kluby. PrvnÌ sportovnì (a pochopitelnï vlasteneckou) organizacì byl vröovick Sokol, zaloûen jiû roku 1869, tj. pouh ch sedm let po vzniku prvnìho Sokola PraûskÈho. K sokol m se pak p ipojily dalöì organizace, p edevöìm Orel a DÏlnick tïlov chovn jednota a sportovnì ruch vedl i ke zrodu fotbalovèho SK Vröovice (v roce 1900) a souï Ano, malè a st ednì podniky p edstavujì p te pro vöechny ekonomiky, u n s se podìlejì tèmï 60 % na tvorbï HDP. M me jim jako ökola co nabìdnout? Jsem p esvïdëen, ûe ano. JistÏ neprozradìm û dnè tajemstvì, ûe se p ipravuje z vaûn krok a opat enì, jak p ispït do tèto klìëovè oblasti. Jde o propojenì akademick ch pracoviöù s podnikatelskou praxì tak, aby na z kladï spoleënèho z mïru a informacì bylo moûnè sdìlet vïdeckè p Ìstupy, znalosti, dovednosti a n klady na eöenì praktick ch problèm. To p inese metodickou, pedagogickou a expertnì pomoc mal m a st ednìm podnik m. Katedra ÌzenÌ podniku a podnikovè ekonomiky bude do tèto Ëinnosti plnï zapojena. ï M te konkrètnì n mïty? SmÏr v oblasti vïdy a v zkumu jsem jiû naznaëil. M dlouhodobïjöì charakter. Mezi zajìmav tèmata, na kter se pt te, pat Ì: efektivnì management a finanënì ÌzenÌ v mal ch a st ednìch podnicìch, restrukturalizace podnik ñ Ëeln zmïna organizaënìch struktur, teorie adaptace a uëenì se managementu organizacì v glob lnìm prost edì, znalostnì principy efektivnì organizace, modelov nì a optimalizace ÌdÌcÌch proces v podmìnk ch neurëitosti, nov ekonomick teorie padku (i s aspekty, jak se padku br nit a jak Ëelit ekonomickè kriminalitï), novè ÌdÌcÌ technologie a inovace. Jak patrno, jde o tèmata nesmìrnï aktu lnì a z hlediska propojenì teorie a praxe, ökoly a ûivota velmi nosn. ï Z vïrem se vûdy pt me na ûivotnì krèdo? Nem m r d vzneöen slova. Ale struënï eëeno: ChtÏl bych vyuûìt sv ch zkuöenostì ke sluûbï vïdï, pozn nì a vzdïl v nì, p ispït k dalöìmu rozvoji VäFS. Ptal se Milan KaöÌk. Estonsk 500 ñ v lety do historie (V let druh ) V prvnìm v letu do historie Vröovic jsme doputovali do doby jejich pov öenì na mïsto, k nïmuû doölo v roce To pov öenì nebylo jen vyvrcholenìm ambic p edstavitel obce, ale p edevöìm logick m d sledkem jejìho rostoucìho hospod skèho a soci lnìho v znamu. (V tomtèû roce takè byla zaloûena i vröovick kronika a jejìm seps nìm byl povï- en ñ kdo jin? ñ mìstnì patriot Bed ich äplìchal, uëitel, knihovnìk, spolkov funkcion a zakladatel dnes jiû neexistujìcìho VröovickÈho muzea, jehoû prospïönè p sobenì p ipomìn pamïtnì deska na budovï obchodnì akademie v Heroldov ch sadech.) Bou liv rozvoj Vröovic, zah jen v polovinï 19. stoletì, pokraëoval s neztenëenou intenzitou: vyr staly pr myslovè podniky, nap Ìklad tov rna na d mskè klobouky S. Bartoöe (od nì poch zì n zev ulice KlobouËnickÈ), tov rna na n bytek J. KlÌmy (v DruûstevnÌ, ale v KodaÚskÈ ulici, karos rna M. HolÌka (na t ÌdÏ kr le Ji Ìho), autozbrojovka B. é Ëka (opït v KodaÚskÈ) a ada dalöìch. Jeden z mìstnìch podnik se ovöem stal jak msi mate sk m znamenìm Vröovic, podobnï jako pro Mladou Boleslav äkodovka: byla to a dodnes je tov rna na v robu drobnèho kovovèho zboûì, resp. öatnìch spìnadel (p edevöìm knoflìk a tzv. patentek) Jind icha Waldese (1878ñ1941), zvan zprvu Waldeska, od 1939 p ejmenovan na Koh-inoor. JejÌ svïtozn mou firemnì znaëku ñ dìv- ËÌ hlavu s patentkou na levèm oku ñ spoluvytvo ili dva proslulì ËeötÌ v tvarnìci Frantiöek Kupka a VojtÏch Preisig. SouËasnÏ s pr myslov mi podniky rostly obchody a provozovny sluûeb a byly jich desìtky, p iëemû m m na mysli p edevöìm ty velkè. Nakupovalo se tu totiû dost a dost a jak by takè ne, kdyû reklamnì plochy ovl dl slogan ÑJedno Nic nenì nemoûnè - pokud nevìte, o Ëem mluvìte. 16 roënìk 5 / ËÌslo 4

17 éivot ökoly bïûnï AtletickÈho fotbalovèho klubu; odtud pak krystalizoval proslul fenomèn prosperujìcìho vröovickèho fotbalu doloûen skuteënostì, ûe û dn mïstsk Ë st se nem ûe pochlubit hned dvïma öpiëkov mi manöafty ñ Bohemkou a SlaviÌ. Na sklonku prvnì republiky p edstavovaly Vröovice hospod sky v znamnou aglomeraci, p itahujìcì novè a novè podnikatele a obyvatele; za 15 let existence ve VelkÈ Praze se z stavba zdvojn sobila a poëet obyvatel dos hl bezm la DalöÌ v voj po desetiletè pauze naordinovanè nacistickou okupacì probìhal jiû podle pov leënèho regulaënìho pl nu, definitivnï schv lenèho v roce VztyËily se zde bloky Ëinû k a mohutnè korpusy sìdliöù, mezi nimi pror ûely novè komunikace s st ednì dopravnì tepnou ñ t Ìdou SNB (dnes Vröovickou), vzrostla obsluûnost mïstskou hromadnou dopravou tramvajovou, autobusovou i trolejbusovou, stïhovaly se sem v zkumnè stavy i centr lnì ady (Ministerstvo lesnìho a vodnìho hospod stvì a»esk pl novacì komise ñ dnes MéP), formovala se n mïstì ñ V chodnì (pozdïji Kub nskè revoluce, dnes Kub nskè), stavïly se a p estavovaly sportovnì st nky Slavie a Bohemians a kulturnìch dom Mars a Eden. Po roce 1989 nabral trend rozvoje novè obr tky, podle poslednìho zemnìho pl nu rozvoje byla nastartov na dostavba centr lnìho n mïstì v Edenu obchodnìm komplexem Tesco, bytov v stavba pronik do nov ch ploch p ed vröovick m n draûìm, mïstskou dopravu ËinnÏ posiluje praûskè metro linkou A vedenou po hranicìch obvodu (stanice Straönick )Ö A last but not least, jak by pravil klasik, zamì ila sem v znamn vzdïl vacì instituce, jìû myslìm samoz ejmï Vysokou ökolu finanënì a spr vnì, jeû ve VröovicÌch nalezla bezpeën a komfortnì p Ìstav; ale to je tèma pro samostatn v let v nïkterèm z p ÌötÌch ËÌsel. Na z vïr tohoto, druhèho v letu do vröovickè historie v m nabìzìm opït jeden mìstnì rèbus: zdalipak vìte, proë se proslul fotbalov klub jmenuje Bohemians a proë m ve svèm znaku neëesk motiv klokana? Tato z hada je star 80 let, p estoûe historie klubu se odvìjì jiû od roku 1905, resp Tehdy, v pion rsk ch Ëasech ËeskÈ kopanè p ipadl vröovick m fotbalist m nav sost Ëestn kol ñ reprezentovat Republiku Ëeskoslovenskou na zahraniënìm turnè po Austr lii. AustralskÈ pozv nì bylo tenkr t adresov - no n rodnìmu muûstvu, jehoû j dro se skl dalo z hr Ë obou proslul ch praûsk ch S ñ Sparty a Slavie; ty vöak nechtïly svè borce postr dat a reprezentaënì los doputoval nakonec do vröovickèho ÑÔolÌËkuì. VröoviËtÌ vyrazili z Prahy 7. dubna 1927 a vr tili se po Ëty ech mïsìcìch, 30. Ëervence. V Austr lii vystupovali pod anglick m oznaëenìm Bohemians (tj.»eöi), a to jim uû z stalo i po n vratu dom. Z australskèho turnè, bïhem nïhoû sehr li 21 z pas (16 vyhr li, ve 2 remizovali a 3 prohr li), fotbalistè p ivezli prezidenti T. G. Masarykovi hostitelsk dar ñ p rek klokan. Tak se toto exotickè zvì e dostalo do klubovèho znaku. PokraËov nì p ÌötÏ. Josef ämatl k V minulèm povìd nì o bezpeënosti v oblasti IT jsme si nastìnili problematiku bezpeënostnìch aktualizacì, kterè majì mimo jinè za kol chr nit naöe data p ed zneuûitìm. NynÌ bychom se v kostce sezn - mili s velmi frekventovan m pojmem Ñspywareì. Ten ve svïtï poëìtaë p edstavuje podmnoûinu ökodlivèho softwaru, jehoû kolem je zìsk v nì tajn ch informacì (nap. hesla) nebo umoûúuje Ë steënou kontrolu nad postiûen m strojem bez vïdomì jeho uûivatele. V dobï bïûnï dostupnèho internetu je z ejmè, ûe n kaza a odesìl nì tajn ch informacì probìh pr vï p es internetovè p ipojenì. Spyware m ûe shromaûôovat r znè informace o uûivateli a jeho n vycìch. PoËÌnaje zaznamen v - nìm, kterè webovè str nky nejëastïji navötïvuje, aû po zìsk v nì hesel BezpeËnost v IT ñ Spyware a ËÌsel kreditnìch karet. Tyto informace mohou b t v prvnìm p ÌpadÏ zasl ny reklamnìm agentur m, kterè uûivatele obtïûujì nevyû danou poötou, v horöìm p ÌpadÏ m ûe dojìt k p ÌmÈmu zneuûitì p Ìstupov ch hesel, pin a ËÌsel kreditnìch karet. Velk m problèmem pro uûivatele je pomïrnï mal informovanost o moûnostech spywaru. VÏtöina laik ûije ve faleönè p edstavï, ûe instalacì antivirovèho produktu m o bezpeënost postar no. Smutn m faktem bohuûel je, ûe vïtöinu spywaru neumïjì antivirovè programy zachytit. Pro tyto Ëely vyvìjejì bezpeënostnì firmy speci lnì antispywarovè produkty, kterè s vïtöì Ëi menöì spïönostì bojujì s tìmto ökodliv m softwarem. Zde povaûuji za nezbytnè uûivatele upozornit na ÑfaleönÈì antispywarovè produkty, kterè jsou naopak samy spywarem, a proto je pot eba soust edit se na svïtovï zn mè spoleënosti, kterè jsou garancì spolehlivosti (Symantec, McAfee, Ewido, Microsoft, Panda, Ad-AwareÖ). Pro dom - cì uûivatele existujì ËetnÈ produkty zdarma, mezi nejzajìmavïjöì pat Ì online varianta kontroly bez nutnosti permanentnì instalace na adrese i s n sledn m odstranïnìm ökodliv ch soubor. Tv rci spywaru vöak pouûìvajì st le ËastÏji rafinovanïjöì zp soby, jak skr t Ëinnost ökodlivèho softwaru na PC, a v dneönì dobï m ûe b t detekce spywaru nad sìly i velmi znalèho uûivatele. Typick m p Ìkladem je p ibliûnï p l roku star afèra spoleënosti Sony, kter bez vïdomì uûivatele instalovala öpion ûnì program do jeho PC za pouûitì technologiì na hranici detekce ñ viz problematika rootkit na www. sysinternals.com. Proto pro vöechny uûivatele bez v jimky platì z sada dodrûov nì prevence, p edevöìm nenavötïvovat webovè str nky s pochybn m obsahem, neotvìrat podez elè p Ìlohy a bezhlavï neinstalovat r znè volnï dostupnè programy. Frantiöek Folttiny editel odboru IT listopad 2006 Banality se eöì okamûitï, vïci z sadnì nikdy. 17

18 éivot ökoly StavÌme pro v s klub StavebnÌ pr ce jsou v plnèm proudu, b val jìdelna v p ÌzemÌ budovy Estonsk 411 pomalu mïnì svou tv. ZatÌm se to zd k neuvï enì, ale uû v prosinci budete mìt moûnost zajìt do ÑsvÈhoì klubu. Podle n lady a pot eby se budete moci zabavit v hernï, nïco dobrèho smlsnout v bistru nebo si d t dobrou k vu v kav rniëce. Klub bude nabìzet i tepl jìdla a prostor pro odpoëinek nebo t eba pracovnì sch zky. Ceny budou p ÌznivÈ a otevìracì doba bude vych zet z pot eb ökoly. Ale hlavnï klub bude nabìzet program. PravidelnÏ ve Ëtvrtek se v s budeme snaûit nal kat na dobrou muziku, zajìmavè povìd nì s mimo dn m hostem nebo t eba k tanci. Na vaöe tipy, co by se v klubu mïlo dìt, s k m v jimeën m se setkat nebo t eba jak muzika by v m udïlala nejvïtöì radost se budeme tïöit na u magdalena.reznickova@ vsfs.cz. NezapomnÏli jsme na nïco? Ano! N ö klub m uû i jmèno. Na p es 350 n vrh od tèmï 100 autor, byl vybr n n zev TIM (time is money). Kr tk rozhovor s autorkou n zvu p ineseme v p ÌötÌm vyd nì äortek VäFS. Takûe nezapomeúte, uû v prosinci se sejdeme na k vï u TIMa! Kav rna a bistro Herna z kladï soutïûe, ve kterè se seölo MultifunkËnÌ prostor VäFS expanduje SÌdlo VäFS v poslednìch mïsìcìch proölo a st le jeötï proch zì mnoha stavebnìmi - pravami a dostavbami. JistÏ jste zaznamenali novou aulu i uëebny ve 4. pat e a vaöì pozornosti nepochybnï neunikla ani p dnì vestavba, kde svoje sìdlo nalezly mimo jinè i katedry. A pr vï slavnostnì otev enì p dnì Ing. Martin SlavÌk, tajemnìk adu mïstskè Ë sti Prahy 10, a Mgr. Vladislav Lipovsk, z stupce starosty pro oblast ökolstvì, vzdïl v nì, kulturu a granty, p ed pamïtnì deskou vestavby dne 1. z Ì 2006 se stalo p ÌleûitostÌ k podïkov nì zastupitel m MÏstskÈ Ë sti Prahy 10 a Magistr tu hl. mïsta Prahy. Bez jejich podpory a mnohamilionov ch investic by se VäFS nemohla rozvìjet tak dynamicky a nabìzet tak p ÌjemnÈ prost edì. R di bychom proto jeötï jednou i na prostoru Xadonie vyslovili svè uzn nì a podïkovali za neutuchajìcì z jem a pomoc. Moûn by bylo na mìstï zd raznit, ûe ani ökola nez st v ve sv ch investicìch pozadu. Od roku 2004, kdy jsme zìskali od MÏstskÈ Ë sti Prahy 10 do pron jmu budovy Estonsk 411 a 500 a rozhodli se zde umìstit svè sìdlo, vloûila VäFS do rekonstrukce a vybavenì jiû tèmï 19 milion korun z vlastnìch finanënìch zdroj. Tyto finanënì prost edky byly nezbytn m p edpokladem pro vytvo enì vst ÌcnÈho, inspirujìcìho prost edì a v znamnou mïrou p ispïly k posìlenì image ökoly jako modernì instituce schopnè poskytnout sv m student m a zamïstnanc m z zemì pro studium i pr ci. ZvyöujÌcÌ se poëet student i pedagog klade na vybavenost ökoly neust le rostoucì n roky. StojÌme p ed dalöì f zì v stavby a prav st vajìcìch prostor. O klubu, kter bude jeötï bïhem tohoto semestru otev en, se m ûete doëìst vlevo. DalöÌmi pravami projde i vnit nì trakt ökoly, vybudov ny budou novè uëebny a kancel e, mìsto tïlocviëny vznikne aula s kapacitou aû 160 osob. Toto vöechno nedïl me samo ËelnÏ. PÈËe, kterou vïnujeme rekonstrukcìm a technickèmu vybavenì naöich budov, doplúuje naöi snahu o rostoucì kvalitu v uky a posunuje n s k naplnïnì naöich dlouhodob ch z mïr. ProhlÌdka nov ch prostor V Americe nez leûì na tom, kolik co stojì, ale kolik na tom uöet Ìte. 18 roënìk 5 / ËÌslo 4

19 NejstaröÌ (?) hymna éivot ökoly Pod slovem hymna snad kaûdèmu z n s (zde myslìm nejen Ëten e Xadonie) vytane na mysli Tylova a äkroupova pìseú ze hry FidlovaËka, jeû bezm la jiû devades t let je st tnì hymnou»eskoslovenskè, od roku 1993 pak»eskè republiky. Hymna jako hudebnì, povïtöinï pìsúov tvar p edstavuje velebnou slavnostnì pìseú, urëenou k oslavï v znamnè ud losti Ëi osobnosti a v podobï tzv. st tnì hymny pat Ì ke st tnìm symbol m. é nrovï se vyvinula ze staro eckèho hymnu, coû byla sûlov nebo sborov pìseú na poëest nïkterèho z olympsk ch boh, nap. ApollÛna, Dion sa, DÈmÈtry aj. PozdÏji se hymnem pïla chv la na oslavu rek a jejich hrdinsk ch Ëin. K esùanstvì p etvo ilo hymnus do slavnostnì pìsnï velebìcì Boha a svïtce a uëinilo ji souë stì n boûensk ch ob ad. Charakteristick mi rysy hymnickè skladby jsou oslavn r z, patos, vzneöenost a pr vï ty ji p edurëily v modernì dobï k roli skladby nav sost ofici lnì, symbolizujìcì v hudebnì formï myölenku n rodnì identity. Ovöem hymnu, tedy Ñsvou erbovnì pìseúì m dnes nap Ìklad i fotbalov klub nebo hudebnì festival, olympi da apod. M ji i tzv. akademick obec neboli rozs hl skupina lidì nab vajìcìch (ale i nabyvöìch) vysokoökolskèho, pov tce univerzitnìho vzdïl nì: je to skladba nazvan podle prvnìho veröe Gaudeamus igitur (Nuûe, radujme se). Na rozdìl od obvykl ch dneönìch hymen je skladbou starou; zrodila se kdesi ve vrcholnèm st edovïku v prost edì studentskèm, formujìcìm se od 12. stoletì kolem univerzit. JejÌ autor nenì zn m, ostatnï jako u vïtöiny tïchto a podobn ch skladeb. JejÌ zn most se öì ila spolu s interprety neboli studenty, kte Ì putovali za studiem mezi univerzitami po celè EvropÏ, naz vali se vaganti ñ potulnì û ci. JejÌm origin lnìm jazykem je latina a v latinï se dodnes zpìv a hraje p i akademick ch ceremoni lech, jak mi jsou imatrikulace, promoce apod. M lokdo ji ovöem zn celou (obvykle se zpìv 1. a 4. sloka), nuûe zde jest ve svèm plnèm znïnì origin lnìm i v p ekladu: Gaudeamus igitur, juvenes dum sumus! Post jucundam juventutem, post molestam senectutem nos habebit humus! Radujme se, hola hej, dokud ml dì m me! Aû sladk vïk uplyne, po nïm st Ì klopotnè, Ëek na n s zemï. Ubi sunt, qui ante nos in mundo fuere? Transite ad superos, vadite ad inferos: Ubi jam? Fuere! Vita nostra brevis est, brevi finietur; venit mors velociter, rapit nos atrociter, nemini parcetur. Kde jsou ti, co p ed n mi na tom svïtï byli? Moûn v Ìöi nebeskè, nebo sluji podzemskè: kde asi teô sìdlì? éivot n ö je kratiëk, zakr tko se skonëì; smrtka p ijde vz pïtì surovï n s uchv tì, nic ji neobmïkëì. Vivat academia, Aù jen ûije ökola n m, vivant professores! taky profeso i! Vivat membrum quodlibet, Aù ûije,kdo tvo Ì ji, vivant membra quaelibet, aù ûijì, kdo tvo Ì ji, semper sint in flore! aù se dob e da Ì! Vivat et respublica, et qui illam regit! Vivat nostra civitas, Maecenatum caritas, quae nos hic protegit! Vivant omnes virgines, faciles, formosae! Vivant et mulieres, tenerae, amabiles, bonae, laboriosae! Pereat tristitia, pereant osores! Pereat diabolus. quivis antiburschius atque irrisores! Aù ûije i cel zem, i ten, kdo ji ÌdÌ! Aù ûijì obëanè naöi, milovanì mecen öi, co n s chr nì r di. Aù ûijì panny vöechny ochotnè a sliënè! Aù ûijì taky ûeny poddajnè, l sky hodny, dobrè a sluûnè. Vöechny smutky pryë aù jsou, ti, co n m nep ejì! PryË aù zmizì, kdo ökodì, studenty nen vidì, Ëi se vysmìvajì. Tato skladba, jak jiû bylo svrchu zmìnïno, pat Ì do û nru tzv. vagantskè nebo û kovskè poezie, jeû p edstavuje nejûivotnïjöì Ë st st edovïkè latinskè literatury. Dochovaly se v nì b snï a pìsnï nejr znïjöìho obsahu a formy: od pìsnì o l sce, vìnu a h e v kostky p es veröe o jaru a ötïstì aû po epigramy, satiry a parodie. Jejich autory byli st edovïcì klerici, û ci katedr lnìch ökol a univerzit,kte Ì ovl dli znalost antickè latinskè literatury a jejìch poetick ch forem. P estoûe se dochovala jmèna nïkter ch autor, jako nap. Primas z OrlÈansu, Archipoeta nebo Gualterus Castellionsk, vïtöina vagantskè poezie jmèno svèho autora nem, je anonymnì. é kovskè pìsnï vznikaly i v prost edì praûskè Karlovy univerzity. NejvÏtöÌ soubor tïchto skladeb se dochoval ve sbìrce nazvanè Carmina Burana Ëili PÌsnÏ z Benediktbeuern (podle bavorskèho kl ötera, kde byla koncem 13. stoletì zaps na). Do povïdomì öirokè ve ejnosti vstoupila p edevöìm dìky fenomen lnìmu zhudebnïnì od Carla Orffa z let V bor z û kovskè poezie p evedl do Ëeötiny Rudolf MertlÌk pod n zvem PÌsnÏ û k dareb k (1971). Josef ämatl k listopad 2006 Z sadnìch omyl si nikdo nevöimne. 19

20 éivot ökoly P edn öky Ing. K. HavlÌËka v USA Ing. Karel HavlÌËek, Ph.D., MBA, lektor VäFS a souëasnï editel pro obchodnì a marketingovou strategii pr myslovèho holdingu Sindat Group, spïönï reprezentoval VäFS na zahraniënì st ûi na Chapman University, Argyros School of Business, Orange, California, USA. Ing. HavlÌËek p edn öel pro skupiny 25ñ35 student na tato tèmata: 1. Competitiveness of European Enterprises SouËasn pozice evropsk ch firem na svïtov ch trzìch a faktory hospod skèho r stu podnik v EU. 2. New growth territories äance a hrozby nov ch glob lnìch trh ñ Indie,»Ìna, Rusko. P edpoklady r stu rozvojov ch teritoriì ñ Afrika, Latinsk Amerika. 3. Czech Republic & European Union»R a v chodoevropsk region z pohledu vstupu do EU, pohled spot ebitelsk, podnikov, akademick. 4. Opportunities and threats of business & trade in EU SlabÈ a silnè str nky podnik nì v EU, budov nì konkurenënìch v hod a p Ìleûitosti r stu na pr myslov ch a spot ebitelsk ch trzìch EU. 5. Globalization and EU Porovn nì svïtov ch glob lnìch trh s vazbou na EU, definov nì svïtov ch velmocì, öance a hrozby globalizace. P vodnï bylo pl nov no 10 p edn öek, avöak p edn öky Ing. HavlÌËka byly natolik zajìmavè a û danè, ûe se jich uskuteënilo nakonec 15. PoslednÌ p edn öka byla za azena do tzv. sèrie ÑDistinguished Speakers of Chapman universityì. Tato p edn öka byla urëena pro b valè absolventy MBA, profesory univerzity a pozvanè v znamnè hosty z regionu. Celkem p edn öku navötìvilo 100 posluchaë. Ing. Karel HavlÌËek, Ph.D., MBA, p edn öì na Argyros School of Business. Dle vlastnìho hodnocenì Ing. HavlÌËka byli studenti velmi komunikativnì, p edn öky byly z tèmï 50 % diskusemi na p edn öen tèma. Velmi vst ÌcnÌ byli tèû vöichni profeso i a management Chapman University. Z vïrem bych r da zve ejnila p r ohlas na vystoupenì Ing. HavlÌËka: ÑProfessor Dehning, I wanted to thank you very much for scheduling Mr. Havlicek to lecture in our class this week. He was very fascinating and I was intrigued about everything that he said. He was very insightful about the European Union and the workings of entrepreneurs and businesses in those European countries. Please send him my thanks for his kindness in coming to speak during our classes. I throughly enjoyed it. Thanks!ì Alice McWilliams (studentka) ÑHi Karel, I would also like to thank you for visiting us. Iím certain the students learned a lot from your visit because I learned a lot from your visit and presentations. So far the feedback from your presentations has been very positive. Obviously people see that you are an expert in your field and respect what you have to say.ì Bruce Dehning (profesor) ÑDear Dr. Havlicek: I want to thank you for teaching my two sections of BUS- 100 about the EU. I thought you did a terrific job, and the feedback Iíve gotten from students has also been quite positive. As a result, Iím sure the rest of your time here at Chapman University was probably also very well received. I sincerely appreciate your willingness to share your knowledge with my students.ì Doug Tuggle (profesor) P edn öka ÑDistinguished Speakersì. Iveta Jon öov vedoucì zahraniënìho oddïlenì Nic nenì tak pomìjivè jako to, co m trvat vïënï. 20 roënìk 5 / ËÌslo 4

21 éivot ökoly VäFS byla prvnì soukromou vysokou ökolou, kde zasedala SK RVä 15. Ëervna 2006 zasedala Studentsk komora Rady vysok ch ökol (SK RVä) na p dï VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì. VäFS se tak stala prvnì soukromou vysokou ökolou v naöì zemi, kter mohla hostit tuto studentskou reprezentaci vöech vysok ch ökol v»r, sloûenou ze 35 z stupc. SK RVä se dlouhodobï zab v problematikou ËeskÈho a evropskèho vysokèho ökolstvì nejen z pohledu student. PoslednÌm v razn m spïchem SK RVä v oblasti srovn v nì soci lnìch podmìnek student soukrom ch a st tnìch Vä je uzn nì soci lnìch a zejmèna ubytovacìch stipendiì pro studenty soukrom ch Vä (SVä). V tèto z leûitosti mïla studentsk komora velikou oporu v RadÏ vysok ch ökol (RVä), ve kterè jsou naöimi z stupci prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc., a Bc. Martin Kadrman. Na svè 5. pracovnì sch zi, kterou poctili svou n vötïvou rektorka dr. Bohuslava äenk ov a prorektor prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc., se SK RVä vïnovala p ÌpravÏ po d nì General Assembly EURODOC 2007, coû je evropsk studentsk organizace, moûnosti pomoci student m VOä p i zaloûenì Asociace VOä, volila kandid ta za SK RVä do EURODOC a volila koordin tora pro Visegr dskou skupinu, kter m za kol udrûovat kontakty se studentsk mi organizacemi Visegr dskè Ëty ky. Z titulu Ëlena p edsednictva SK RVä dïkuji rektorce dr. BohuslavÏ äenk ovè za moûnost uskuteënit toto setk nì a vöem, kte Ì se podìleli na organizaci zased nì SK RVä na p dï naöì ökoly. Formov nì reprezentace Vä ZaË tkem roku 1990 vznikla iniciativnì skupina z stupc vysok ch ökol, kter se zab vala p edevöìm p Ìpravou novèho z kona o vysok ch ökol ch. P i zased nì tèto skupiny se 20. nora 1990 poprvè jednalo o ustavenì Rady vysok ch ökol. Jiû tehdy se navrhlo, aby kaûd vysok ökola byla zastoupena dvïma deleg ty a kaûd fakulta jednìm deleg tem. Diskutovalo se i o tom, ûe je t eba zabezpeëit tèû zastoupenì student. Na zased nì snïmu RVä 5. listopadu 1992 byly schv leny zmïny statutu RVä, byla ustavena Studentsk komora RVä sloûen ze student delegovan ch akademick mi sen ty vysok ch ökol, po jednom za kaûdou ökolu. SK se stala Ñorg nem RVäì, jejì ËlenovÈ ovöem nebyli Ëleny RVä. V roce 1994 zah jila Ëinnost nov RVä pro funkënì obdobì 1994ñ1996. Na dalöìch zased nìch p edloûila SK n vrh na pravu statutu RVä. V pr bïhu celèho roku 1994 se SK zab vala p ipomìnkami k z konu a ke ökolnèmu, k nïmuû tentokr te zaujala odmìtavè stanovisko. St l pozornost byla vïnov na i nad le problematice kolejì a menz. Velk pozornost se soust edila na vznik jednotnè reprezentace student»r. Rok 1996 byl p elomov m pro dalöì Ëinnost SK v r mci RVä i ve smyslu reprezentace student»eskè republiky. Na zaë tku roku mïla RVä 153 Ëlen a pouze 1 z nich byl student. PRVä p edloûilo n vrh transformace RVä, ke kterèmu SK vyslovila dìlëì nesouhlas, neboù poûadovala, aby se ËlenovÈ p edsednictva SK stali Ëleny PRVä. Tyto v hrady byly poslèze p ijaty a 11. dubna 1996 p ijal snïm RVä novelu statutu RVä, na jejìmû z kladï se z stupci student, kte Ì byli delegov ni vysok mi ökolami, stali dn mi Ëleny RVä, p edseda a mìstop edsedovè SK se stali Ëleny PRVä a z stupce SK se stal mìstop edsedou RVä. Bylo rovnïû statut rnï upraveno postavenì n hradnìka SK. SK zìskala rovnïû pr vo vstupovat po souhlasu PRVä do mezin rodnìch studentsk ch organizacì. TÌm doölo k v raznèmu posìlenì v znamu SK a tato prava statutu je st le platn. V noru 1996 se usnesla SK na tom, ûe je z konem uznanou organizacì samospr vy student. Historie zastoupenì soukrom ch Vä v SK RVä ZastoupenÌ SVä v SK RVä existuje od poë tku jejich vzniku. V roce 2002 jiû SK disponovala tolika Ëleny ze soukrom ch vysok ch ökol, ûe byla ustavena samostatn komise pro soukromè vysokè ökoly. Vzhledem k tomu, ûe v tomto obdobì poëet ökol i jejich z stupc v SK vzr stal (poëet existujìcìch SVä moûn uû v tè dobï p evyöoval poëet VVä), bylo nutno eöit moûnè dramatickè rozöì- enì ËlenskÈ z kladny v SK, neboù systèm byl nastaven tak, ûe kaûd ökola bez ohledu na poëet student byla zastoupena jednìm deleg tem a jednìm n hradnìkem deleg ta. V dubnu 2002 proto byla zaloûena sekce soukrom ch vysok ch ökol jako Ë steënï autonomnì Ë st SK, kter eöì problèmy student SVä. Martin Kadrman Pozv nka na ples Vysok ökola finanënì a spr vnì a BankovnÌ akademie V s zvou na reprezentativnì ples. KDY? V sobotu od 19 hodin. KDE? TradiËnÏ v pal ci éofìn. PROGRAM? Jako vûdy bohat. VeËerem bude prov zet Karel Vo Ìöek, k tanci a poslechu bude hr t orchestr Jind icha V chy, tïöit se m ûete na velkolepè p edtanëenì, Ëek v s mûdnì p ehlìdka, cimb lov muzika i ûhavè tûny africkè hudby. A HVÃZDA VE»ERA? Letos jsme pro v s p ipravili PÿEKVAPENÕ. TÏöte se na skvïlou SHOW. JAK? Od budou k zakoupenì vstupenky v budov ch ökoly Estonsk a Vltavsk. Zkuöenost vzr st mïrnï ke zniëenèmu za ÌzenÌ. listopad

22 Periskop Letem svïtem do Namibie Z denìëku cestovatelky (Ë st 1.) Sv j cestovatelsk katalog jsem letos rozöì ila o africkou Namibii. P ist nì na letiöti v pouöti asi 45 km od Windhoeku bylo doprov zeno siln mi turbulencemi. Ne nadarmo znamen hlavnì mïsto Namibie v p ekladu VÏtrn hora. JeötÏ p ed p ist nìm jsme letïli stovky kilometr nad pouötì a polopouötì. Opravdu je Namibie drahokam Afriky?! Hotel vlastnil nïjak NÏmec. Jak jinak, kdyû Namibie byla v minulosti nïmeckou koloniì. ÿada mìstopisn ch n zv je z nïmëiny, nïmecky se pomïrnï dob e domluvìte, zejmèna ve mïstech, neboù siln nïmeck menöina toho zde vlastnì hodnï. Windhoek je vysokohorskè velkomïsto. Vysok nadmo sk v öka se vûdy projevì tak, ûe mï zaëne pobolìvat hlava a smrk m krev. TakÈ je zde plno obchod, kde dostanete koupit vöe, pokud m te penìze. My vöak chtïli hlavnï auto s idiëem a vyrazit do ÑterÈnuì. To se poda ilo a p ed n mi bylo neskuteën ch 4500 km nap ÌË NamibiÌ. Rtuù na teplomïru p ed hotelovou recepcì ukazovala minim lnì teplotu z noci. NevÏ ila jsem sv m oëìm! Minus 2 Celsia! A to m m za p r dnì sp t pod stanem. To asi nep eûiji. P ed obïdem uû teplomïr na slunci ukazuje 28. KoneËnÏ jsme si vybrali cestovnì kancel, najali auto s idiëem a pr vodcem a vyjeli. Pr vodce se jmenoval Nessy, mluvil anglicky a nïmecky. ÿidië mï öokoval, neboù na uvìtanou ekl: ÑJako sa vol ö? Budeö mï kamaratka?ì Jmenoval se Penda. Pendovi rodiëe bojovali ve v lce mezi Angolou a NamibiÌ. B valè socialistickè st ty chtïly pomoci, ÑposbÌralyì dïti a odvezly je do Evropy. Nessy se ocitl v NDR, Penda se asi ve Ëty ech letech dostal na Slovensko do PovaûskÈ Bystrice. Str vil tam pït let a, jak s m Ìk, pat ila k tïm nejkr snïjöìm v jeho ûivotï. Kdyû se vr til do Afriky, otec uû neûil. Matka na n sledky zranïnì zem ela kr tce potè. A aby toho nebylo m lo, nikdo mu nerozumïl, protoûe v Namibii se slovensky nemluvì. T ebaûe je mu dnes uû 24 let, rozpomnïl se na adu slovensk ch dïtsk ch pìsniëek a slov. Cesta k Fish River Canyon Jedeme na jih. Asi 600 km po asfaltovè cestï, na hranici s Jihoafrickou republikou je Fish River Canyon. Krajina se mïnì, ub v vegetace a p r desìtek km p ed cìlem lije jako z konve, t ebaûe je obdobì sucha. Do toho prosvìtajì sluneënì paprsky, takûe v sledkem jsou duhy a takè rozhodnutì, ûe dnes ve mïsteëku Ai-Ais ve stanu sp t nebudemeö Druh den jsme vyrazili do Fish River Canyonu. Je to ûasn, naprosto ohromujìcì podìvan. Je to druh nejvïtöì kaúon na svïtï a nach - zì se v mìstï, kde se pr dïlily kontinenty. Jsou to vlastnï Fish River Canyon S Pendou Euforbia NeodpovÌdajÌ-li fakta vaöì teorii, je t eba se jich co nejrychleji zbavit. 22 roënìk 5 / ËÌslo 4

23 Periskop dva kaúony v sobï, kaûd vznikl v jinè dobï. V okolnì kamenitè p dï roste mnoho euforbiì, sukulent a takè aloì. Euforbie jsou jedovat k ovì. NesmÏjÌ se p ikl dat na oheú, neboù jejich kou je jedovat. Z rozlomenè vïtviëky vytèk jedovatè mlèko. VÏtve pono enè do vody paralyzujì ryby. JedinÏ Ëern nosoroûec si pr na nich pochutn v bez n sledk. D ÌvÌ, kromï dvou druh z aloe, se v Namibii nesmì sbìrat, je to trestnè. Z kaúonu jsme se p emìstili k hradu. Ano, opravdu, nespletla jsem se. Duwishib Castle je skuteën rarita. Na zaë tku 20. stoletì nïmeck baron von Wolf v dobï kolonizace Namibie postavil na kr snèm mìstï hrad. Veöker materi l i interièry dovezl z NÏmecka. NÏco neskuteënèho! Muûi Ëasto dïlajì bl znivè kousky kv li ûen m. Cherchez la femme! Tentokr t ölo o kr sku z velmi bohatè nïmeckè rodiny, otec pr byl ambassador v USA. SleËna sem p ijela dvakr t na n vötïvu, pot etì jiû nemïla z jem. Baron von Wolf se pr velmi tr pil. PochopitelnÏ. Aû jednoho dne nepochopitelnï zmizel. Vöe zanechal na svèm mìstï. Diwinshib Castle Traduje se kolem toho nïkolik historek ñ buô si na nïho poëìhali Ëernoöi, kte Ì s nìm mïli nevy ÌzenÈ Ëty z jeho krvelaënèho dïnì, nebo se souûenìm zbl znil a zmizel v nehostinnè krajinï, nebo se bez rozlouëenì vr til do svè vlasti, anebo se stalo jeötï nïco plnï jinèhoö J m m na toto mìsto takè svè hororovè vzpomìnky. Byla to vlastnï naöe prvnì noc pod stanem. Ve velikèm stanu jsem se mohla sice i postavit, ale to mi v noci k niëemu dobrè nebylo. SpÌö naopak. Byla totiû nejchladnïjöì noc, jakou jsem v Namibii pod stanem zaûila. NeuvÏ iteln nula!! Myslela jsem, ûe se nedoûiji zimou r na. Nepomohla mi ani moravsk slivovice, ocenïn na soutïûi slivovic cenou nejvyööì kvality. SpÌö jeötï zhoröila moji depresi. NavlÈkla jsem si plnï vöechno, co jsem v kufru nalezla, vëetnï rukavic. Straön zima. P edstava, ûe jednu noc vydrûìm, ale zbyl ch deset asi tïûko, mï znova vrhla do beznadïje a jeötï vïtöì deprese. Vst valo se po öestè a j v bec nemluvila. Nemohla jsem. Rychl jednoduch snìdanï a hlavnï trochu horkè k vy mï mìrnï rozmrazily. Vyrazili jsme na dalöì cestu. Teprve stoupajìcì teplota, jak jsme se p ibliûovali k pouöti Namib, mïla na moji n ladu blahod rnè Ëinky. Dnes dojedeme do Sesriem, kde se ut bo Ìme. Cesta byla praön, sam dìra. MÌjÌme stromy s obrovit mi ptaëìmi hnìzdy, kde ûijì celè ptaëì kolonie. Teplota naötïstì v raznï stoup, vöude se vzn öì prach a j koneënï rozt v m. Za chvìli m me v kolech uû 1300 km. MÌjÌme chvatnè sk ly, jednou s Ñuseknut miì vröky, jindy vypadajìcì jako hromada kamenì, kterou nïkdo p ed chvìlì vysypal z auta. Po nïjakè dobï se objevuje prvnì pìsek. VÌt n s pouöù Namib. Je hroznè vedro, ale v noci pr bude zase zima. Ach jo, povzdechnu si, snad to nejhoröì uû m m za sebou. Po öestè hodinï zapadlo slunce a byla zase zima. Dostala jsem do stanu plynovou lampu a trochu si to tam zah la. Nic nenech m n hodï, ÑnabalÌmì se hned. Spala jsem bez probuzenì aû do p l p tè. Po tradiënì snìdani, kter se obvykle skl d z nïkolika krekr, pl tku s ra, ban nu a k vy s mlèkem, jsme vyjeli na duny. P esedli jsme na mìstnì dopravu s n honem na vöechna kola, protoûe n ö VW tranzit by tolik pìsku nezvl - dl. Jako prvnì jsme zdolali dunu Sossusvlei. NenÌ to plnï snadnè. Nohy se bo Ì do pìsku, strmï stoup me, fouk vìtr a proto tolik necìtìme ûhnoucì slunce. Bez vody jsme ztraceni, sucho by se dalo kr jet. M m z toho rozpraskanè rty. VÌtr zved pìsek, musìme se smì it s tìm, ûe ho m me absolutnï vöude. Zato pohled, kter se n m z vrcholku naskytne, je nïco, co se ned slovy popsat, je to nïco, co se musì vidït! KaûdÈho ohromì d lka. Kam jen oko dohlèdne, se zvedajì pìseënè duny. OhromÌ n s i v öka. Kdo to kdy vidïl, aby p Ìroda nakupila pìsek aû do v öky 200 m! A co teprve tvary, ty jsou opravdu chvatnè. A kdyû se k tomu p id hra svïtel a stìn, z stane kaûd zcela urëitï, stejnï Duna v pouöti Namib Nessy a j listopad 2006 Vöechny velkè objevy p iöly na svït omylem. 23

24 Periskop Etosha ñ sloni Etosha ñ ûirafa jako j, fascinovanï zìrat. Jak to n dhera! Srdce mi buöì v krku, do oëì se derou slzy emocì. M j syn by asi poznamenal, ûe jsem ÑmÏkk ì. Penda se pomalu rozmlouv slovensky. Je mi moc sympatick. TÏch pït let v b valèm»eskoslovensku a pozdïji jeötï Ëty i roky v Anglii ho hodnï poznamenaly. AËkoli je Ëernoch, zd se mi, jako by plnï do Afriky nepat il. M takovè to evropskè, noblesnïjöì chov nì, sebevïdomì, sröì energiì. Moûn to tak vnìm m proto, ûe je prvnìm Ëernochem, kterèho jsem mohla poznat ÑzblÌzkaì. Palko, Ìk m mu, j tï adoptuji, budeö m j adoptivnì syn. A od toho okamûiku mï oslovuje Ñmoja mamiëkaì. DalöÌ zast vka byla u duny Ë. 45. Je bezesporu nejzn - mïjöì a nejfotogeniëtïjöì. St v se nejëastïjöì obïtì turist i profesion lnìch fotograf. Nikdo nevì, zda se tak jmenuje proto, ûe je 45 km od Sossusvlei, nebo p i ËÌslov nì dun na ni vyölo pr vï toto ËÌslo. JejÌ aû smyslnè tvary nenechajì nikoho chladn m. ÑVlasyì jì vanou ve vïtru a vyz vavï vybìzì ke zdol nì. A vyvolenè pak odmïnì. Jako Pendu. Zdolal ji hravï, neboù on je gejzìr energie, optimismu a je neust le v pohybu. Na vrcholku zmizel v pìseënèm oparu. Vr til se se öirok m z iv m smïvem na tv i a s Ñnovouì köiltovkou na hlavï. Jeho oëi mìrnï zalitè slzami dojetì se st etly s m mi. Na Ëepici bylo totiû naps no: Vysok ökola chemicko-technologick v Praze. Bohuslava äenk ov Fotografie jsou z archivu autorky. (PokraËov nì p ÌötÏ) Jak jsem propadla kouzlu adrenalinu Asi tak v b eznu tohoto roku jsem usoudila, ûe je nejvyööì Ëas pro v bïr dovolenè, cìl hled nì z jezdu byl p edem jasn ñ kombinace raftingu a horolezectvì. Po delöìm prohled v nì webov ch str nek jsem koneënï narazila na z jezd, kter zcela vyhovoval naöim p edstav m, i kdyû jeho n zev byl ponïkud neobvykl ñ ÑDrogov z vislost.ì KoneËnÏ nadeöel netrpïlivï oëek van den odjezdu. Autobus na n s Ëekal u stanice metra na Pankr ci, odjezd ve veëernìch hodin ch, poslednì raftolezci nastupujì takè v Plzni. P i proplèt nì se plzeúsk mi uliëkami a vzpomìnk ch na vysokoökolsk studia v tomto mïstï mï napadlo, ûe si v bec nep ipad m jako na z jezdu, ale spìöe jako na nïjakèm ze ökolnìch kurz. Proslov jednoho z naöich Ñguid ì mï v tom jen utvrdil, vöichni si uû tyk me a hrajeme seznamovaëky. It lie n s uvìtala ponïkud nemilosrdnï deötïm a zimou, po tropick ch vedrech v»ech ch docela öok, i kdyû ËlovÏk vì, ûe Dolomity zkr tka nejsou RiviÈraÖ Postavili jsme stan za neust vajìcìho deötï, zah li se Ëajem a vydatnou snìdanì a vyrazili nedoëkavï na prvnì k est Ñitalskou vodouì eky Eisack. Po prvnìm nadöenì chvilka zklam nì ñ je m lo vody. Naöi guidovè mïnì ke vöeobecnèmu zklam nì sportovnì program za kulturnì (n vötïva nedalekèho Brixenu) a ujiöùujì n s, ûe vzhledem k tomu, ûe st le vydatnï pröì, voda do odpoledne ÑdoteËe.ì P Ìliö tomu nevï Ìme, ale douf - me. Je to neuvï itelnè, ale jejich slova se za nïkolik m lo hodin ukazujì jako pravdiv Ö voda skuteënï dotekla asi o 10 centimetr. NenÌ to sice û dn divok eka, ale na rozcviëenì a sehr nì pos dek se ukazuje jako v teën. Do pos dek jsme Historie se opakuje. To je takè jedna z jejìch nejvïtöìch chyb. 24 roënìk 5 / ËÌslo 4

25 Periskop rozdïleni n hodnï a zaëìn me se tedy seznamovat s ostatnìmi ËastnÌky z jezdu a p edevöìm s naöì pos dkou. N ö guide, zvan äùovìk, n s nech v po dnï Ñmakatì, projìûdìme vûdy jinak neû ostatnì pos dky, d eme aû do konce s kr sn m pocitem, ûe jsme se i nïco p iuëili. VeËer m me nezbytnè ÑproökolenÌì p ed v stupem na Piz Sella dlouhou exponovanou via ferratou. Kdyby nïkte Ì z n s vïdïli do Ëeho jdou, moûn by radïji cel den prolenoöili v kempu. Pr vodci na z kladï sv ch bohat ch zkuöenostì spr vnï neprozradili, jak bude v stup vypadat a jakou bude mìt obtìûnostö»ern ferrata dost la slovu exponovan a o pozvolnèm zaë tku nemohlo b t ani slova, zaëìnala jsem mìt neodbytn pocit, ûe i j jsem jaksi p ecenila sebe a tohle je ta nejhoröì via ferrata, kterou zn mö propad m dojmu, ûe na tomto mìstï bìdnï zahynu, ujiöùuji p Ìtele o svè l sce a snaûìm se nepropadnout hysteriiö mou, se postupnï zbavuji sv ch nejëernïjöìch p edstav a zaëìn m si cestu po dnï vychutn vatö V stup je dlouh, p edevöìm ËasovÏ, leze n s okolo Ëty iceti a musìme Ëekat, neû se m ûeme Ñp ecvaknoutì na lanov sek dalöìho lezce nad sebou. Ale pohled z vrcholu stojì za to, je to nïco p ekr snèho, stojìme v nïmèm ûasu a pak se nesëetnïkr t fotìme, ûe jsme to dok zali, ûe jsme tam skuteënï byliö cel v stup i s cestou zp tky dol trv p es 8 hodinö Dolomity v plnè kr se ZaË tek v stupu na Piz Sella Vöichni, aû na jednu dìvku, vyr ûejì nahoru, pomocì autosugestivnìch v rok, ûe uû jsem p eci nïco vylezla a ûe p eci nejsem srab, a pod tìhou vïdomì, ûe ostatnì jdou, p em h m sv j strach a jdu takè do toho. Po prvnìm seku, kdy se mi neklepe snad jenom ö tek pod hel- V pl nu na dalöì dva zb vajìcì dny je intenzivnì rafting na ece Noce.»ekal n s vskutku vod ck z ûitek, na kter se jen tak nezapomìn, druh den stoupla voda natolik, ûe metrovè vlny byly naprost m standardem. N ö guide na n s val a se slovy ÑP dlujte nebo se zabijeme!ì a ÑNejste tady na dovolen!ì n s povzbuzoval k lepöìm v kon m. Jako nej ËinnÏjöÌ z hesel se uk zalo jedno, v nïmû n m ozn mil, ûe st Ìk nì vody na obliëej je za p Ìplatek. S ohledem na jiû zmìnïnè vlny jsme vöichni usoudili, ûe jsme na mizinï, protoûe za tïchto podmìnek se tato dovolen st v nejdraûöì v naöem ûivotï a jedinè, co n m tedy nakonec zb v, je projet tuhle eku se ctì, jak nejlèpe to p jde. Kouzlo raftingu KoneËnÏ naho e I takov m ûe b t dovolen, s po dnou d vkou adrenalinu, kdy se horolezeck v bava mïnì za sluöiv oblek z neoprenuö Eva Duökov odbor ÌzenÌ lidsk ch zdroj Doba pot ebn k n pravï situace je nep Ìmo mïrn Ëasu, bïhem nïhoû se nïco pokazì. listopad

26 Studentsk arèna WHO IS WHO aneb absolventi VäFS ï Co tï p ivedlo k pomoci dïtem z dïtsk ch domov? I kdyû vlastnì dïti nem m, tak s dïtmi pracuji dlouho a to formou vedoucìho na dïtsk ch t borech, kterè organizuje celnì spr va; letos jsem byl pojeden ctè ve funkci hlavnìho vedoucìho, takûe k dïtem m m dìky tomu pomïrnï blìzko. Pak jsem vyuûil v zvu, kter se objevila na ISu ökoly s tìm, ûe lidè mohou pom hat St edisku n hradnì rodinnè pèëe v zapojenì dïtì z dïtsk ch domov do ûivota. MÏ to pomïrnï zajìmalo, p ihl sil jsem se a hned napodruhè mï p ijali, kontaktovali, z Ëastnil jsem se vstupnìho ökolenì, kterè organizovalo st edisko, a hned potom jsem zaëal s dïtmi pracovat. V tomto pokraëov nì seri lu Kdo je kdo prolamuje XA- DONIA historicky poprvè dosavadnì tradici a p edstavuje exstudenta VäFS, absolventa, jenû sice v dobï ned vnè, leë p esto jiû opustil br ny naöì alma mater. Laskav Ëten zajistè z hy sezn proë. Projekt PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnì nohy, do nïhoû se zapojila naöe ökola a jejìm prost ednictvìm takè nïkte Ì ze student a zamïstnanc, je charitativnì ËinnostÌ, kter m pomoci p ipravit dïti z dïtsk ch domov na vstup do samostatnèho ûivota. Jinak eëeno, nauëit je ûìt mimo prost edì chr nïnè p ed vnïjöìm svïtem, ve svïtï, nïkdy spìöe dûungli, lidì, coû, jak vöichni dob e vìme, Ëasto nenì zejmèna dìky nïkter m typ m lidì nijak snadnè. ObÏtovat neziötnï Ë st vlastnìho drahocennèho Ëasu, energie i penïz ve prospïch pot ebn ch a v podstatï bezbrann ch, navìc v dobï, jako je ta naöe, kdy za Ñty spr vnèì jsou vesmïs povaûov ni ti ÑtvrdÌ a spïönìì, ale z roveú bez skurpulì nebo dokonce p Ìmo zlodïji a podvodnìci, to je obïù opravdu m lokdy vìdan. JednÌm z tïch, kte Ì se dlouhodobï aktivnï angaûujì v projektu PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnì nohy je pracovnìk pr vnìho oddïlenì Gener lnìho editelstvì cel a z roveú Ëerstv absolvent studia magisterskèho stupnï oboru Ve ejn spr va ve studijnìm st edisku Praha Ing. Aleö Sl dek. ï Nejprve mi dovol, abych ti blahop l k spïönèmu zakonëenì studia. Jak probïhly st tnice? NeËekanÏ dob e. Vyplatilo se to nervov nì, uëenì, v sledek byl takov, ûe jsem ho ani neëekal. NicmÈnÏ jsem r d, ûe to m m za sebou. ï Co vöechno se dïti v tomto projektu uëì a jakou formou? Jedn se o jednodennì setk nì v Praze, kdy se dïti uëì podle danèho tèmatu to, co je v ûivotï Ëek, aù uû je to systèm penïz, co s penïzi, jak s nimi naloûit, kam je uloûit, ûe se penìze ned vajì jenom pod polöt, ale mohou se d t na Ëet do banky, ûe penìze, kdyû jdu nakupovat, nemusìm mìt jenom v penïûence, ale ûe tam m ûu mìt platebnì kartu, kter je sv m zp sobem jiötïn, buô podpisem, nebo PINem, ûe tìmto vöìm si penìze chr nìm. Nebo systèm vstupu do zamïstn nì, co pro to musejì udïlat, jak se majì zachovat, aby si zbyteënï nenabïhly, a zase na druhou stranu, aby vïdïly, jestli to firma s nimi myslì v ûnï nebo jestli je nechce jenom nap lit nebo z nich nïco vyl kat atp.. Jednotliv setk nì s dïtmi jsou pokaûdè jinde, aby dïti p iöly do jin ch prostor. NenÌ to û dn uëebna, dïti pozn vajì r zn mìsta. Naposledy to bylo v budovï VysokÈ ökoly ekonomickè, p edtìm v pal ci YMCA. MÏli jsme i Ëty dennì soust edïnì s dïtmi v DobronicÌch u T bora, ve st edisku VysokÈ ökoly ekonomickè. Tam s n mi p ijelo t icet dïtì z pïti nebo öesti dïtsk ch domov. S dïtmi jsme ûili od r na do veëera, absolvovali jsme s nimi celodennì i ve- ËernÌ program, byli jsme s nimi po d, takûe jsme se poznali plnï perfektnï, a jestliûe takovè setk nì bude, rozhodnï se ho budu chtìt z Ëastnit a svoji dovolenou tomu vïnuji. Pro dïti to znamen straönï moc, ûe zase vypadnou z toho svèho vöednìho dne, kdy p ijdou do domova a majì tam uëitelky, majì tam vychovatelky, a najednou tady majì nïkoho jinèho, najednou jsou cel den s nïk m jin m. NenÌ to forma dïtskèho t bora, ale je to pro dïti zase urëit zmïna, kter, myslìm si, jim v ûivotï takè hodnï pom ûe. DennÌ program je sestaven i s ohledem na ot zky projektu PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnì nohy. Byla to pohoda i v tom, ûe s n mi jeli uëitelè z VysokÈ ökoly ekonomickè, tïlocvik i, a jak program po sportovnì str nce p ipravili, tìm by se mohl chlubit leckter sportovnì t bor, a i j jsem na tomto soust edïnì zìskal hodnï zkuöenostì, kterè jsem samoz ejmï pouûil i na norm lnìm dïtskèm t bo e. B t Ëty i dny s tïlocvik i z VäE, to je perfektnì ökola pro kaûdèho, kdo s dïtmi pracuje. ï ProbÌr te s dïtmi takè, jak si vy izovat osobnì vïci na adech, p esnïji eëeno, jak jednat s institucemi ve ejnè spr vy a samospr vy? ZatÌm jsme doöli s dïtmi pouze na ad pr ce, jinè ady jsme zatìm ve svè n plni nemïli. DÏti se uëì nejenom z pozice toho, ûe bychom jim ekli, jak to tam asi bïûì nebo co tam od nich budou chtìt, jak majì odpovìdat, ale NÏkter ch z sadnìch chyb si ËlovÏk vöimne, aû kdyû je kniha na trhu. 26 roënìk 5 / ËÌslo 4

27 Studentsk arèna v podstatï si to i prakticky vyzkouöejì, kdy nïkte Ì z n s se promïnì v pracovnìka adu pr ce a dïti se tam potom p ijdou zeptat. Nebo zatelefonujì na inzer t, chtïjì o tom nïco vïdït a pak jdou do podniku udïlat vstupnì pohovor. Tohle vöechno si tam dïti mohou vyzkouöet na vlastnì k ûi a potom se od pedagogick ch pracovnìk, kte Ì na st edisku pracujì, rovnou dozvïdì i v sledek z psychologickèho hlediska, jak se zachovaly, jestli to udïlaly dob e nebo v Ëem se p ÌötÏ zlepöit, takûe rovnou i vïdì v sledek. SouË stì naöich sezenì je i videotrènink, kde se konkrètnì situace nahr vajì na video. My si to potom p ehr v me a na tom se uëìm i j, jak j se k dïtem chov m, jak j je uëìm. SouËasnÏ pak na videu vidìm i svoje chyby, kterè dïl m, nebo mï na nï upozornì pracovnice st ediska. M ûeme zhodnotit, jestli jsme jim t eba öpatnï neodpovïdïli na nïjakou ot zku atp. Z roveú nïkdy m ûeme video pustit i dïtem, aby se vidïly, jak se zachovaly, ûe tam t eba jenom mlëì, ûe to vypad öpatnï, takûe i dïti potom vidì na videu, zdali, kdyû jednaly, to bylo to ÑpravÈ o echovèì. ï P ipravujete dïti takè na kontakt s mnohdy velmi problematick mi lidmi, kte Ì by se je mohli snaûit jakkoli zneuûìt? ProbÌrala se, i kdyû u toho jsem j konkrètnï nebyl, drogov problematika, protoûe dïti z dïtskèho domova jsou lehce zneuûitelnè. MnÏ se stala hrozn zkuöenost, kdyû jednou konëila akce a dïti öly na hlavnì n draûì na vlak. SlÌbil jsem, ûe je vöechny odvedu, protoûe ani mimopraûskè vychovatelky neznaly p esnï cestu. äel jsem s nimi a kdyû jsme p iöli na hlavnì n draûì, tak dïti dostaly perfektnì ökolenì na tèma drogy, kdy vidïly, jak si tam norm lnï p ed n mi, p Ìmo p ed budovou hlavnìho n draûì, chlap vyt hl ruk v, zaökrtil ruku, pìchnul. My jsme s dïtmi mì ili k nïmu, s vychovatelkou jsme se na sebe podìvali, podìvali jsme se na dïti a nevï ili jsme vlastnìm oëìm. Tolik injekënìch st ÌkaËek, kolik jsme na hlavnìm n draûì bïhem tè chvìle vidïli, nem leckter dnes zadluûen nemocnice, ta by moûn byla r da, kdyby jich tolik mïla. ProhlÈdli jsme informaënì tabuli, pak jsme öli s dïtmi ven jeötï asi na p l hodiny do odjezdu vlaku, protoûe jsme nechtïli na Ñhlav kuì z stat, ale to, co jsme tam vidïli, to bylo opravdu tak perfektnì drogovè ökolenì, ûe kdybychom takovè chtïli udïlat, tak se n m nepovede. Kdyû jsem tohle vidïl a dïti na to koukaly opravdu s otev- enou pusou, tak jsem nelenil a napsal jsem stìûnost na Ministerstvo vnitra a na ad Prahy 1. OdpovÏdi, kter ch se mi dostalo, mï docela zarazily, protoûe v podstatï mi bylo ozn meno, ûe aplikace drogy nenì trestn Ëin ani p estupek. Ale kdyû j jsem jednou öpatnï zaparkoval na Praze 1, tak se mnou na oddïlenì mïstskè policie v OpletalovÏ ulici jednali, jako kdybych byl nejvïtöì zloëinec v okolì, jako kdybych sp chal b hvìjak trestn Ëin, kdyû jsem v nedïli veëer zaparkoval na vyhrazenèm parkoviöti, ale to, ûe pod okny se jim prod vajì drogy, ûe si tam feù ci ve ejnï pìchajì, to je nezajìm, to je prostï v po dku, to p estupek nenì, a to mï tedy dost rozëililo. ï Kolik let je dïtem, s nimiû pracujete? To je vïkov kategorie pr vï tïch, kte Ì opouötïjì dïtskè domovy, to znamen od patn cti do osmn cti let. M me tam uû dokonce i nïkterè plnoletè, ale jeötï studujì. V domovï z stanou aû do tè doby, neû jsou schopni postavit se opravdu na svoje vlastnì nohy. DÏtsk domov se star o jejich prvnì bydlenì, kterè dostanou, bohuûel zpravidla jen na dobu urëitou, protoûe i mìstnì ad, kter jim byt poskytne, chce mìt z ruku, ûe budou dnï platit n jem, ûe budou norm lnìmi obëany. NechtÏjÌ to d t nïkomu, kdo by z bytu udïlal nïco, k Ëemu byt nenì urëen. ï Kdo je hlavnìm organiz torem projektu? St edisko n hradnì rodinnè pèëe v JelenÌ ulici, kde je editelkou VÏduna Bubleov a koordin torkou tohoto projektu Renata JanÌËkov. Je jich tam vìc, teô jsem ekl hlavnì jmèna. D se Ìci, ûe uû jsou to i naöe kamar dky, ûe jsme se s lidmi ze st ediska skamar dili, vï Ìm tomu, ûe i kdybych j mïl nïjak problèm sv j, ûe m ûu za nimi p ijìt a urëitï i mnï poradì, protoûe spolupr ce s nimi je opravdu na vynikajìcì rovni a myslìm, ûe za takovouto spolupr ci by se leckter organizace, kter m podobnou n plú pr ce, v bec nemusela stydït. ï JakÈ dalöì v znamnè subjekty kromï VäFS a VäE se angaûujì v tomto projektu? JednÌm z nejvïtöìch pomocnìk je City Bank, kter nejenûe pom h formou dobrovolnìk, to znamen, ûe dobrovolnìci ze City Bank se ËastnÌ spolu s n mi r zn ch akcì, ale z roveú poskytuje i prostory, takûe kdyû se dïti dozvìdajì o tom, jak m zp sobem d t penìze do banky, jak m zp sobem manipulovat s platebnì kartou atd., tak se to dozvìdajì na p dï banky. Banka v sobotu, v dobï, kdy m zav eno, otev e jenom pro n s a my setk nì s dïtmi organizujeme p Ìmo v budovï banky, takûe dïti banku vidì na vlastnì oëi. VyzkouöÌ si tam bankomat, podìvajì se, jak to vypad na p ep ûce, jak to vypad na pokladnï, uvidì opravdovou smïn rnu, vidì tam kurzovou tabuli, protoûe dïti z dïtskèho domova se tïûko s maminkou dostanou do banky, aby si vymïnily valuty na dovolenou. ï Ned vno jsi absolvoval. Co ti ökola dala a co ti vzala? äkola mi dala samoz ejmï v prvnì adï titul, vzdïl nì, rozhled v urëit ch oblastech. NauËil jsem se nïco novèho, od toho ökola je. Vzala mi Ë st volnèho Ëasu, ale toho nelituji. To byly n klady obïtovanè p Ìleûitosti, jak by to ekl docent ValenËÌk. Pracuji na pozici, kde je podmìnkou magisterskè vzdïl nì, takûe j jsem na tèto pozici byl jenom s p edpokladem, ûe ökolu dodïl m. Kdybych ökolu nedodïlal, tak mìsto musìm opustit. MagisterskÈ vzdïl nì je jednou z podmìnek, aby ËlovÏk mohl urëitè profese vykon vat, pryë jsou Ëasy, kdy praxe ökolu nahradila. Takûe to, co mi vzala, vï Ìm, dìky tomu, ûe jsem ji absolvoval, se mi teô zase nahradì trochu jinou formou. A samoz ejmï jsem poznal hodnï fajn lidì, aù uû z ad profesor, nebo spoluû k, s mnoh mi z st v me v kontaktu i po ukonëenì studia. A spoluûaëce G binï chci podïkovat, ûe mï dokopala k tomu, abych pokraëoval v magisterskèm programu ñ G bino dìky! Za rozhovor dïkuje Patrik Doldûev. Chybovati je lidskè - a svalit chybu na druhèho jeötï lidötïjöì. listopad

28 Studentsk arèna T i mïsìce na Islandu T i mïsìce na Islandu ñ je to m lo, nebo hodnï? ÿekl bych, ûe je to tak akor t. Na tuto ot zku jsem se totiû snaûil odpovïdït p ed odjezdem na Island, kde jsem se rozhodl studovat jeden semestr na zdejöì Bifrˆst School of Business v r mci programu Erasmus/Socrates. I teô po n vratu dom m ûu Ìct, ûe na tuto ot zku nenì jednoznaën odpovïô, zda ano Ëi ne. Ale dost moûn z leûì i na poëasì a roënìm obdobì, v jakèm se na tomto sopeënèm ostrovï pr vï nach zìte. RozhodnÏ je tu co vidït, za tu dobu se tu d navötìvit hodnï mìst, ale po d tu zb v mnoho kout, kterè stojì za to objevovat. To, jakè je poëasì, tak na tom asi z leûì vöude na svïtï a d se Ìci, ûe od nïj se odvìjejì dalöì aktivity a to, jak si danou zemi uûijete a zapamatujete. MnÏ se zde poda ilo tr vit celè lèto od konce kvïtna do konce srpna a zaûìt na tomto severnìm ostovï snad vöechny moûnè meteorologickè rozmary tèto zemï. MÌstnÌ tvrdì o oblasti Borgarfjˆrdur, ûe se je to mìsto s nejëastïjöìmi sr ûkami, a my jsme takè mïli p Ìleûitost se o tom p esvïd- Ëit. PoËasÌ je tu opravdu zakletè, nep edpovïditelnè a nevyzpytatelnè. A co ökola äkola se nach zì zhruba 35 kilometr od mïsta Borgarnes v oblasti Borgarfjˆrdur a 110 kilometr od ReykjavÌku. V okolì ökoly je vidït, ûe kaûd m rokem se zde buduje a stavì dalöì novè z zemì pro studenty a zamïstnance ökoly. O tom, ûe tomu tak je, n s p esvïdëil d kaz ËilÈho stavebnìho ruchu za naöeho pobytu, kdy se budovaly novè apartm ny pro studenty a rozöi ovala se i kav rna s restauracì. äkola se neust le rozr st i poëtem student a je velice pravdïpodobnè, ûe p i tomto tempu bude Bifrˆst za chvìli vypadat jako samostatnè mïsto. V souëasnè dobï ûije v tomto univerzitnìm mïsteëku na 600 student vëetnï zamïstnanc ökoly a do budoucna se poëìt s Samotn n zev ökoly Bifrost znamen v islandötinï duha, kter m symbolizovat spojenì s bohy. Toto univerzitnì mïsteëko nabìzì student m vöe, co bïhem studia pot ebujì a po Ëem snad i touûì. K dispozici je tu knihovna, kopìrovacì centrum, posilovna, vì ivky, pr delna, obchod s potravinami a restaurace. O vìkendech se cel ökola vylidnì a z st v tu jen p r student vëetnï tïch zahraniënìch. ZahraniËnÌm student m zde ökola poskytuje auto, coû je velmi milè, ale z roveú v tèto odlehlè oblasti tak trochu i nezbytnè. Protoûe na vïtöì n kupy je t eba jezdit do vzd - lenèho Borgarnesu ba i cestov nì je p ÌjemnÏjöÌ a vzhledem k cen m jìzdenek autobus i v raznïji levnïjöì. SystÈm v uky a hodnocenì p edmït je trochu odliön od toho, co jsem znal z domova. ZdejöÌ vyuëujìcì kladou p edevöìm velk d raz na psan projev a zahrnou v s eseji vöeho druhu. V sledn zn mka je tvo ena pr mïrem dosaûen ch bod za jednotlivè pr - ce. Nespornou v hodu to m v tom, ûe se ËlovÏk otrk v psanì anglickèho textu. Co si vzìt s sebou PoËasÌ je tu velmi promïnlivè a vìtr krut a vöudyp Ìtomn. A ne nadarmo se o Islandu Ìk, a potvrdilo mi to i nïkolik student, ûe Island nem poëasì, ale jen uk zky po- ËasÌ. Pr mïrn teplota v lètï se tu pohybuje v rozmezì od 13 do 15 stupú, takûe kraùasy si tu ËlovÏk moc neuûije. A pr vï z tïchto d vod se tu hodì dobr vïtrovka, Ëepice, rukavice a dobrè, opravdu dobrè pohorky. DobrÈ pohorky z toho d vodu, ûe ch ze po l vov ch polìch je zr dn a kamìnky jsou pomïrnï dost ostrè. DoporuËuji vyvarovat se chyby, kterou jsem udïlal, i kdyû jsem na ni byl upozornïn, a to nebrat si potraviny, jako jsou tïstoviny a r ûe. Ty jsou na Islandu stejnï levnè jako v»ech ch a jeöte se uöet Ì p r kilo v batohu. JedinÈ, co se vyplatì, je vzìt si sebou ko enì vöeho druhu. Term lnì l znï Modr laguna Kam se podìvat V prvè adï doporuëuji navötìvit term lnì l znï Modr laguna, kterè se nach zejì na cestï z KeflavÌku do ReykjavÌku. Protoûe nenì nic p ÌjemnÏjöÌho, neû po dni str venèm v letadle zaëìt n vötïvu Islandu pr vï horkou koupelì. Namodral barva vody je zp sobena rozpadajìcìmi asami a rozpuötïn mi miner ly. ÿìk se, ûe bahno s obsahem soli m lèëebnè Ëinky. Obdobnou atrakci (z ûitek) si lze taktèû dop t u jezera M vatn na severu ostrova. A i kdyû tato krajina m r z opravdu krajiny mïsìënì, vyplatì se nepospìchat a zastavit se v zelenè o ze strom, kter se nach zì v rezervaci u jezera M vatn. S ohledem na malè procento les, co se na Islandu nach zì, p sobì tento les jako balz m na duöi a pohled na stromy, kterè tak trochu p ipomìnajì domov s pozadìm vysok ch hor, je pohledem, kter neomrzì. Kdo se smïje naposled - tomu z ejmï v ö vtip nedoöel. 28 roënìk 5 / ËÌslo 4

29 Studentsk arèna NepochybnÏ nelze opomenout n vötïvu ReykjavÌku a p i tè p Ìleûitosti navötìvit p r mìst v okolì alespoú jednou. SmÏrem na severov chod se nach zejì hned t i turistickè cìle, kterè lze navötìvit p i jednè cestï. Je to Thingvellir, Geysir a Gullfoss. Rezervace v oblasti Thingvellir je zn m p edevöìm jednìm z nejstaröìch z konod rn ch shromaûdiöù a tìm je Alting. OkolÌ jezera je tu vcelku plochè, a tak se tu d str vit velmi kr snè odpoledne nen roën mi proch zkami. DalöÌ z nejnavötïvovanïjöìch atrakcì je pr vï Geysir Strokkur, kter pat Ì mezi nejaktivnïjöì islandskè gejzìry; st Ìk s r znou intenzitou aû do v öky okolo 20 metr a to kaûdè 3 aû 4 minuty. Necel ch 10 kilometr d le po silnici se nach zì podle mne jeden z nejkr snïjöìch vodop d celèho Islandu a tìm je Gullfoss (Zlat vodop d). ÿeka HvÌt zde stèk do kaúonu, kter je hlubok 70 metr a dlouh 2,5 kilometru. Samotn vodop d mï Ì sice jen 32 metr, ale p i sluneënèm dni, kdy se tvo Ì p es cel kaúon duha, nikoho urëitï nezamrzì, ûe se nenach zì u toho nejvyööìho vodop du. SkvÏl m z ûitkem je i pozorov nì velryb, kterè nabìzì hned nïkolik cestovnìch spoleënostì aù uû p Ìmo z ReykjavÌku, nebo z H savìku. V hodou H savìku je, ûe se jedn o klidnïjöì ryb skè mïsteëko, neû je ReykjavÌk, a kr sa zasnïûen ch vrcholk hor na obzoru, kterè sledujete z paluby plachetnice, je neopakovateln. A o d vod vìc, proë pr vï H savìk, m ûe b t i fakt, ûe pro cestovatele, kte Ì si chtïjì udïlat koleëko a objet cel ostrov, m ûe b t zast vka v tomto mïstï p Ìjemn m zpest enìm. DalöÌm fenomènem tohoto ostrova, kter nelze p ehlèdnout, jsou ledovce, jichû je tu hned nïkolik a nenì moûnè p i cest ch na nïjak nenarazit. TÌm nejvïtöìm a takè nejnavötïvovanïjöìm je Vatnajˆkull, kter zabìr plochu okolo 8300 km 2. Tato oblast si zaslouûì pozornost snad kaûdèho n vötïvnìka, kter m tu moûnost cestovat po Islandu. Zvl ötï potom ledovcovè jezero Jˆkuls rlûn, ve kterèm plujì kusy ledu, odlomivöì se z ledovcovèho p su, a p ilehl p ÌrodnÌ rezervace v okolì Skaftafell s Ëetn mi turistick mi stezkami. Island a jeho divok p Ìroda nabìzì mnoho a bïhem 3 mïsìc je nemoûnè stihnout vöe. A to nemluvìm o r z- Jezero M vatn Vodop d Dettifoss n ch festivalech a slavnostech, kterè se p es lèto konajì snad o kaûdèm vìkendu, takûe nenì v sil ch bïûnèho smrtelnìka stihnout opravdu vöechno. Z vlastnì zkuöenosti mohu doporuëit a to nejen milovnìk m adrenalinov ch sport lezenì po ledovci. PokuöenÌ vylèzt (jen v doprovodu pr vodce) na tu hromadu ledu odol jen m lokdo. Aktivit pro milovnìky adrenalinov ch sport je tu poûehnanï a kaûd si tu p Ìjde na svè. OstatnÏ uû sama islandsk p Ìroda k tomu p Ìmo vybìzì. Z vlastnìch zkuöenostì mohu takè jeötï doporuëit rafting na jednè z mnoha ledovcov ch ek a önorchlov nì v k iöù lovï ËistÈm a pr zraënèm jeze e Thingvallavathn. MoûnÈ je vöe od p jëenì snïûn ch sk tr aû po vyhlìdkovè lety nad horami. Snad jen paraglading tu nenì moûnè provozovat z d vod vöudy p ÌtomnÈho a velmi silnèho vïtru. Rada jezdit na Islandu velmi opatrnï zde platì dvojn - sob. V p ÌpadÏ, ûe bude t eba sjet z asfaltovè silnice (a ûe se to stane, je vìc neû jistè), protoûe v nïkter ch Ë stech ostrova a do nïkter ch mìst jinè cesty neû praönè, tvo enè ujeûdïn m ötïrkem a hlìnou s Ëetn mi v moly, nevedou. A takè je t eba d vat bedliv pozor na vöudyp ÌtomnÈ ovce, kterè pobìhajì okolo silnic, a kdyû projìûdì auto, zaënou panika it a jsou schopnè se vrhout p Ìmo pod kola. Velkou tradicì a souë stì islandskè kultury je koup nì ve vì ivk ch a venkovnìch bazènech, kterè se tu nach zejì opravdu na kaûdèm kroku. NenÌ snad û dnèho malèho mïsta, ba i vìkendovèho rodinnèho domku, kde by tato vymoûenost nebyla. A nezn m nic lepöìho po dlouhèm dni, neû ûe ËlovÏk m ûe spoëinout v teplè l zni a kochat se okolnì krajinou. Na z vïr mi dovolte jeötï jednu malou radu: NespÏchat a nesnaûit se stihnout vöe za kaûdou cenu a opravdu si vychutnat kaûd moment, aù uû jste kdekoliv. Tak aby se v m kaûd chvìle a kaûd obraz krajiny, obyvatel a kamar d vryly hluboko do pamïti. Jednou na to budeme jak vy, tak j urëitï s radostì vzpomìnat. Radek Buöta 2. roënìk mgr. studia P tele zìsk v me a ztr cìme, jen nep tel po d jenom p ib v. listopad

30 Studentsk arèna PracovnÌ trh EU (2) ñ ANGLIE Co udïlat p ed odjezdem do Anglie Za pracì do Anglie se m ûete vydat buô na vlastnì pïst a zaëìt hledat pr ci aû konkrètnï ve v mi vybranè anglickè lokalitï, anebo vyuûìt sluûeb r zn ch agentur, internetu atp. V prvnìm p ÌpadÏ musìte poëìtat s tìm, ûe se m ûete vr tit s nepo Ìzenou a tento Ñv letì v s m ûe vyjìt na docela sluönou sumu penïz, nicmènï pokud tak chcete uëinit, tak poëìtejte spìöe s tìm, ûe zpoë tku nenajdete pr ci, kter odpovìd vaöì kvalifikaci, oëek v nìm atp. Je takè dobrè si uvïdomit, ûe s v bïrem lokality roste öance na spïch nalezenì pr ce. V souëasnè dobï zaûìv ÑrozkvÏtì pracovnì trh na severu Anglie tzn. mïsta jako Manchestr, Leeds atp. Tato mïsta a dalöì by na tom p i hled nì ÑprvnÌì pr ce mïla b t urëitï lèpe neû nap. Lond n, kde je obrovsk nabìdka levnè pracovnì sìly p ev ûnï z Polska (nap. sehnat mìsto v McDonalds je pr tèmï nemoûnè). UrËitÏ bych doporuëil i jih Anglie, kam se jezdì rekreovat AngliËanÈ, nap. oblast v okolì mïsta Bournemouth, kde byste mohli nalèzt uplatnïnì v gastronomick ch sluûb ch, tedy v r zn ch hotelìch, barech, restauracìch atp. (TIP: V p ÌpadÏ, ûe budete pracovat jako obsluha, nap. servìrka, ËÌönÌk, pak neoëek vejte, ûe budete dost vat nïjakè ÑspropitnÈì, a proto si dohodnïte co nejvyööì odmïnu jiû p ed samotn m n stupem do pr ce ñ n klady na ûivot jsou v Anglii podstatnï vyööì, neû je tomu v»eskè republice; minim lnì mzda v Anglii je v souëasnè dobï z konem stanovena na 5,05 GBP za odpracovanou hodinu, nicmènï tak jako vöude se tato norma d obejìt, nap. vïtöìm poëtem odpracovan ch hodin atp.) Pokud to s pracì v Anglii mìnìte v ûnï, eknïme alespoú na jeden rok, tak bych doporuëil pro nalezenì pr ce vyuûìt sluûeb pracovnì agentury Ëi vyhled vat pr ci pomocì internetu p Ìmo na str nk ch zamïstnavatel, agentur, inzer t v Anglii a dalöìch. NÏkterÈ solidnì anglickè pracovnì agentury p sobì jiû i v Praze a dalöìch vïtöìch mïstech v»r (staëì, kdyû si do vyhled vaëe zad te ÑpracovnÌ agentury anglieì). SolidnÌ agenturu pozn te dle ÑkvalitnÌchì referencì, dèlky p sobenì na trhu, spolupr ce se zamïstnavateli atp., ale i nap Ìklad podle toho, ûe takov agentura po v s nechce v bec û dnè penìze, û dnè poplatky za registraci atp. Pokud narazìte na agenturu, kter po v s bude poûadovat jakoukoliv Ë stku za poskytovanè sluûby, tak od takovè agentury jednoznaënï dejte radïji Ñruce pryëì. Pouûijete-li k nalezenì pr ce v Anglii internetu (tzn. opït pomocì r zn ch vyhled vaë, p ÌmÈ oslovenì firem, v kter ch byste r di chtïli pracovat atp.), tudìû se nebudete spolèhat na agentury a ani nepojedete na Ñblindì, tak ze zkuöenosti vìm, ûe to chce Ëas a vytrvalost (je moûnè, ûe budete posìlat i desìtky mail, neû nïkdo na v ö zareaguje) a v neposlednì adï mìt dob e napsan ûivotopis. JAK SE ZAÿÕDIT V ANGLII V p ÌpadÏ, ûe jste jiû v Anglii, mïli byste udïlat n sledujìcì: NejjednoduööÌ to budete mìt, pokud seûenete pr ci p es agenturu Ëi p es internet a firma v s tedy v obou p Ìpadech pozve, vïtöinou zajistì ubytov nì a takè poradì se vöìm, co je pot eba ze zaë tku za Ìdit. V p ÌpadÏ, ûe vyrazìte sami potom byste mïli udïlat minim lnï n sledujìcì (toto samoz ejmï platì i v prvnìch dvou p Ìpadech, tzn. kdy jedete do Anglie p es agenturu Ëi si seûenete pr ci p es internet, ale jak jsem jiû uvedl, tam se p edpokl d, ûe v m poradì p Ìmo zamïstnavatel, Ëi byste to po nïm mïli poûadovat). NalÈzt ubytov nì v Anglii vïtöinou nenì problèm, m ûete si pronajmout buô pokoj, anebo p Ìmo nïjak byt (z leûì na vaöich finanënìch moûnostech). Pozor! Pokud budete podepisovat jakoukoliv smlouvu ohlednï n jmu, tak doporuëuji detailnï prostudovat, co podepisujete (toto platì obecnï), p edevöìm na jakou dobu podepisujete pron jem, kolik ËinÌ poë teënì vklad Ñtzv. bondì, kdy ho vr tì a za jak ch podmìnek a dalöì n leûitosti (nebude-li v m cokoliv jasnè, radïji se hned ptejte). Smlouvu tedy vûdy d kladnï prostudujte, a to i v p ÌpadÏ, ûe v m ubytov nì seûene firma, u kterè budete pracovat. Ned slednost by se v m i v tomto p ÌpadÏ mohla v budoucnu velmi nevyplatit. Jakmile jste naöli pr ci i ubytov nì, tak si zajdïte do nïjakèho mìstnìho (lok lnìho) Jobcentre Plus nebo Social Security Office (seznam Jobcentres a Social Security Offices najdete minim lnï na internetu Ëi v mìstnìch Yellow Pages ñ podle toho, kde budete v Anglii pracovat; nebo m ûete zavolat na ËÌslo , kde v m taktèû poradì) a domluvte si sch zku pro zìskanì National Insurance Number (NIN; jde o kombinaci ËÌsel a pìsmen). Na NIN sch zku v s pozvou zhruba po dvou t dnech. Pak absolvujete NIN interview, kde se v s budou vypt vat na r znè vïci (pr ce, jak jste dlouho v Anglii, co dïl te atp.), a pokud projdete (vïtöinou kaûd ûadatel projde), tak do 3ñ4 t dn od interview v m zaölou na adresu v Anglii vaöe unik tnì NIN ËÌslo, kterè m te p idïlenè uû na cel ûivot, tzn. i kdybyste pak jeli zp tky do»ech na eknïme 10 let a vr tili se pak do Anglie, ËÌslo v m z st v st le. NIN ËÌslo se ned p evèst na jinou osobu. Po obdrûenì NIN ËÌsla se m ûete uch zet o snìûenì danì (p ed obdrûenìm a poû d nìm o snìûenì danì platìte cca dvojn sobnè danï, takûe je dobrè si NIN ËÌslo vy Ìdit co nejd Ìve) a to tak, ûe s potvrzenìm NIN ËÌsla zajdete do mìstnì HM Revenue&Customs (seznam HM Revenue&Customs m ûete nalèzt opït na internetu Ëi v mìstnìch Yellow pages, vïtöinou b vajì v kaûdèm vïtöìm mïstï), kde jim p edloûìte NIN ËÌslo, pracovnì smlouvu, v platnì p sku, a je moûnè, ûe budou poûadovat i smlouvu o n jmu bytu (seznam poûadovan ch dokument se m ûe liöit p Ìpad od p Ìpadu, ale vesmïs je to Ñz kladì, kter byste p i û dosti mïli mìt p i sobï). PotÈ co p edloûìte vöechny n leûitosti HR Revenue&Cystome, tak v m poölou Tax Code a budete automaticky platit menöì danï. SouËasnÏ je nutnè zaloûit si bïûn Ëet v bance, a je logickè mìt ho zaloûen d Ìve, neû p ijde prvnì v plata. K tomu budete pot ebovat opït n jemnì smlouvu na vaöe jmèno, pracovnì smlouvu, pop. v platnì p sku, nïjak Ëet (nap. za vodu, plyn atp.), pas a nïjak form lnì dopis z nïjakèho adu, t eba pr vï z adu HR Revenue&Customs atp. S bankou se d vöak domluvit, z leûì na vaöich vyjedn vacìch schopnostech; jakou banku si vyberete, respektive na jakèho obchodnìka narazìte atp. Toto by mïlo postaëit na zaë tek, abyste v Anglii nemïli problèmy s ady, aby vöe bylo v po dku a ofici lnì cestou, abyste neplatili p Ìliö vysokè danï. DalöÌ kroky, kterè Ñpodnikneteì navìc, by uû mïly jen zp Ìjemnit v ö, nejen, pracovnì pobyt v Anglii. spïch na trhu pr ce v Anglii p eje David äìma 2. roënìk mgr. studia Jakmile nïco upustìte, vûdycky to m neblah dopad. 30 roënìk 5 / ËÌslo 4

31 IT okènko JeötÏ st le se ve svèm okolì setk - v m s lidmi, kter m instalace bezpeënostnìch program p ipad jako zbyteënè zatìûenì kapacity poëìtaëe. D vodem nïkter ch m ch koleg pro podstupov nì velmi vysokèho bezpeënostnìho rizika tìm, ûe svè PC nechajì bez pat iënè ochrany, jsou kupodivu samotn Windows (respektive jejich nestabilita). ÑVûdyù stejnï jednou za Ëas musìm celè Winy p einstalovat, tak proë se chr nit.ì P dn m d vodem, proë se chr nit, je p edevöìm to, ûe nezabezpeëenè poëìtaëe neohroûujì pouze data nechr nïnèho uûivatele, ale i dalöì uûivatele internetu. Ned vno zve ejnïn studie spoleënosti PandaLabs mluvì jasnï: Ñ70 % vöech vir a trojsk ch konì bylo naprogramov - no kv li zisku penïz ñ a to vaöich penïzì 1. Nechr nïnè poëìtaëe slouûì jako zombie, kter a) poskytujì svoji kapacitu k nekal m, Ëasto z ke n m Ëinnostem ñ nap Ìklad DoS (denial of service) tok m, b) poskytujì sv data ñ nap Ìklad pro Ëely marketingu. To vöe samoz ejmï ËinÌ bez vïdomì uûivatele. ÑTÈmÏ 90 % vöech PC priv tnìch uûivatel je infikov no spywarem, 60 % postihl adware a asi ve 30 % z nich se usadily trojskè konïì 2. DneönÌ IT okènko se bude, jako jiû obvykle a nejen z v öe uveden ch d vod, vïnovat problematice poëìtaëovè bezpeënosti. ZamÏ Ìme se na programy odstraúujìcì spyware a rootkity. ObÏ tyto kategorie parazit jsou nebezpeënè a vyûadujì naöi pozornost. Zvl ötnì pozornost si zaslouûì p edevöìm rootkity. V p edeölèm Ël nku jsem se zmìnil o existenci program p ipraven ch k boji s rootkity (rootkity jsou nebezpeënì parazitè vyznaëujìcì se velmi vyspïl mi schopnostmi rezistence v Ëi souëasn m antivirov m a antispywareov m program m ñ vìce viz kauza Sony DRM ñ IT OkÈnko, Xadonia, nor 2006 a www. rootkit.cz). M oëek v nì vyj d en v p edeölèm Ël nku byla bohuûel aû moc optimistick. Softwareov eöenì slibujìcì boj s rootkity sice existujì, ale jejich re ln Ëinnost je Ëasto nedostaëujìcì. O tom, jakè eöenì je pro boj se spywarem a rootkity optim lnì, se zde sice nedoëtete, ale probereme si zde v sledky ned vno uve ejnïn ch laboratornìch test vybran ch anti-spyware eöenì zahrnujìcì v sobï 1 Chip 08/06, strana 18 2 Chip 08/06, strana 18 takè prost edky pro detekci rootkit (vzhledem k ml dì windowsovsk ch rootkit nenajdeme na trhu mnoho program specializovan ch pouze na boj s rootkity. P r takov ch n stroj sice existuje, ale dle mèho n zoru jsou naps ny spìöe pro odbornìky neû pro Ñlaickouì ve ejnost), coû n m umoûnì vytvo it si alespoú Ë steënï n stin moûnè strategie obrany naöich Ñmil Ëk ì p ed touto hrozbou. Test antispywareov ch program, kterè podle tvrzenì v robc dok ûì vyhledat a eliminovat rootkity, byl uve ejnïn v z ijovèm vyd nì Ëasopisu Chip. Experti podrobili vybranè programy dvout dennìmu testov nì. V oblasti detekce a likvidace spyware se zamï ili na dvï z kladnì oblasti: 1) vyhled nì neaktivnìho spyware (on-demand test), 2) hled nì aktivnìho spyware (on-access test). V on-demand testu si nejlèpe vedl AntiSpyware 2006 od spoleënosti McAfee, kter dok zal rozpoznat 82 % neaktivnìho spyware. Nejh e pak dopadly v tèto oblasti n stroje Spybot Search & Destroy, AntiSpion a ZoneAlarm. Tyto odhalily mènï neû 10 % neaktivnìho spyware. P edevöìm n stroj Spybot Search & Destroy je, dle m ch pozorov nì, velmi oblìben m a pomïrnï rozöì en m n strojem ochrany osobnìch poëìtaë pro svoji p ÌvÏtivost, ale p edevöìm proto, ûe je zdarma. V sledky on-access testu dopadly naötïstì o nïco p ÌznivÏji. PrvnÌ mìsto stejnï jako v p ÌpadÏ on-demand testu obsadil produkt AntiSpyware NejhoröÌ v kony pak p edvedly n stroje spoleënostì ZoneLabs (ZoneAlarm) a Data Becker (AntiSpion), kterè odchytily pouze 55 % spyware. Zd lo by se, ûe n stroj Antispyware 2006 je tedy hledanou Ñide lnì volbouì ochrany proti spyware. Pro negativnì odpovïô ale svïdëì p edevöìm jeho ÑzmateËnÈì uûivatelskè prost edì. P ed samotnou instalacì programu vyûaduje spoleënost McAfee instalaci Ñz kladnìho prost edìì balìku Internet Security Suite. Toto prost edì se potè star o aktualizace danèho produktu a p ÌpadnÏ o dokupov nì dalöìch produkt, kterè jsou dìky tomuto Ñz kladnìmu prost edìì pod jednou st echou. Vöechny, aû na AntiSpyware. Ten m v menu speci lnì poloûku (jako by ani nemïl b t souë stì balìku)! Druhou nep ÌjemnostÌ m ûe b t pomïrnï dlouh Ëas pot ebn ke skenov nì (nejdelöì ze vöech testovan ch produkt ) a ÑjednoduchÈì uûivatelskè rozhranì. Laik (pokud se dostane do hlavnìho okna programu) nad uûivatelsk m Studentsk arèna prost edìm zaj s ñ û dnè podrobnïjöì nastavov nì, par da. Nep ÌjemnÈ ovöem je, ûe moûnosti podrobnïjöìho nastavenì nejsou ÑumnÏì skryty p ed zraky za- Ë teënìk ñ chybïjì zcela! Nalezneme-li v poëìtaëi prost ednictvìm anti-spyware programu spyware, m ûeme zaj sat. SkvÏlÈ, teô uû staëì jen zm Ëknout tlaëìtko pro odstranïnì nalezen ch parazit a m me vyhr no. Chyba l vky. Jiû zmiúovan AntiSpyware dok ûe efektivnï odstranit pouze 70 % ökodlivèho kûdu a jen polovinu z znam v registrech (nutno podotknout, ûe mnoho spyware naruöuje bezpeënost operaënìho systèmu pr vï prost ednictvìm registr ). NejlÈpe v odstraúov nì tïchto parazit dopadl program SpySweeper, kter dok zal odstranit 75 % nalezenèho spyware a 70 % z znam z registr. Na poslednìch p ÌËk ch se umìstily n stroje SimonTools AntiSpyware a AntiSpion. V kategorii rozpozn nì rootkit si naopak nejlèpe vedly n stroje od Ashampoo a SimonTools, kterè rozpoznaly 100 % neaktivnìch rootkit. Na poslednìch p ÌËk ch se umìstily n stroje od Microsoftu, Data Beckeru a Lavasoftu (velmi zn m a velmi rozöì en n stroj AdAware). Tyto n stroje nenaöly ani jeden neaktivnì rootkit. Detekce aktivnìch rootkit dopadla velmi neuspokojivï. NejlÈpe dopadl n - stroj spoleënosti Ashampoo, kter dok zal detekovat pouze 78 % aktivnìch rootkit. Vzhledem k nebezpeënosti a z ke nosti tïchto parazit nelze toto procento povaûovat za uspokojivè. Jak vidno, nalezenì nejlepöì ochrany v oblasti zabezpeëenì p ed spyware a rootkity nenì v bec jednoduchè. Na z kladï v öe uveden ch dat nemohu pro ochranu soukromì a bezpeënosti v tèto oblasti doporuëit samostatnï ani jeden z v öe uveden ch produkt. Dle mèho n zoru je nutno pro zajiötïnì poûadovanè rovnï zabezpeëenì pouûìt kombinaci tïchto n stroj nebo n kup drahèho komplexnìho bezpeënostnìho balìku. Ani ten vöak nezaruëì uûivateli 100% bezpeëì. Pavel Skotnica 2. roënìk mgr. studia listopad 2006 NevÌö-li si s nïëìm rady, udïlej z toho p ednost. 31

32