WB Regionální a municipální marketing DÍLČÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZA 3. PROBLÉMOVÝ OKRUH

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "WB-14-04. Regionální a municipální marketing DÍLČÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZA 3. PROBLÉMOVÝ OKRUH"

Transkript

1 WB Regionální a municipální marketing DÍLČÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZA 3. PROBLÉMOVÝ OKRUH Ostrava, leden 2006

2 OBSAH REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ MARKETING VYUŽÍVÁNÍ MARKETINGU V REGIONÁLNÍM A MÍSTNÍM ŘÍZENÍ Regionální politika, rozvoj a marketing Diskuse k územním pojmům (v souvislosti s marketingem) Členění teritoriálního (územního) marketingu Atributy teritoriálního marketingu Vymezení teritoriálního marketingu a zdroje efektů Východiska přínosů marketingu k efektivnímu regionálnímu a místnímu řízení ROZŠÍŘENÝ MARKETINGOVÝ MIX PRO POTŘEBY ŘÍZENÍ Marketingový mix Produkt a produktová politika Komunikační politika a využitelné nástroje v teritoriálním marketingu Ceny a cenová politika Distribuční politika MARKETING VZTAHŮ V REGIONÁLNÍM A MĚSTSKÉM MARKETINGU Postavení obce v konkurenčním prostředí Segmentace teritoriálního marketingu Cíle a cílové skupiny územního marketingu Základní diferenciace územního marketingu Aktéři a financování teritoriálního marketingu Financování teritoriálního marketingu Fáze procesu teritoriálního marketingu STAV VYUŽÍVÁNÍ MARKETINGU V REGIONÁLNÍM A MÍSTNÍM ŘÍZENÍ V ČR Světové ekonomicko-politické okolnosti vzniku územního marketingu Obecné charakteristiky teritoriálního marketingu v České republice Vnější vlivy formující marketingové prostředí obcí a regionů České republiky Územní dimenze působení sdělovacích prostředků v České republice Zahraniční přístupy Vnitřní síly určující marketingové aktivity obcí a regionů České republiky Situace ve využívání marketingu v městech ČR v roce Situace ve využívání marketingu v městech ČR v roce ZÁVĚR Literatura (základní) PŘÍLOHY Příloha 1: Využívání marketingu v regionálním a místním řízení typy a koncepty Příloha 2: Charakteristiky fordismu a postfordismu z hlediska vzniku územního marketingu

3 Příloha 3: Dopady postfordismu na vznik územního markteingu Příloha 4: New public management jako východisko vzniku územního marketingu Příloha 5: Příloha 6: Výsledky průzkumu o zavádění marketingu ve městech Moravskoslezského kraje v roce Dotazníkové šetření provedené v obcích Moravskoslezského a Jihomoravského kraje a v kraji Vysočina v roce

4 Tato dílčí zpráva za problémový okruh 3, Regionální městský marketing, představuje výtah z téměř 100 stránkového rešeršního materiálu a asi 30 stánkového hrubého podkladu z provedeného průzkumu (dále nazýván jako podkladová studie k okruhu 3), který byl v rámci řešeného úkolu zejména v roce 2005 na katedře regionální ekonomiky k této problematice shromážděn. Širší výchozí materiál bude využit k dalšímu zpracování a bude ke konci řešení tohoto projektu předložen jako ucelený dokument. V následující části najdeme proto jen relevantní získané poznatky a názory na regionální a místní marketing. REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ MARKETING Zadaný rámec třetího hlavního řešeného problémového okruhu byl vymezen jako regionální a municipální marketing se čtyřmi dílčími tématy. K tomuto rámci a vnitřní struktuře je však nutné uvést nejprve dvě poznámky než se přistoupí k tomu co bylo zjištěno. První poznámka ukáže spojení (rozdíly) mezi zadanou a zde použitou strukturou obsahu (postupu) tohoto okruhu. Druhá pak stručně podává hlavní argumenty z diskuse k základním pojmům, ke kterým jsme se museli vrátit, abychom mohli v popisu výsledků výzkumu postupovat terminologicky jednodušeji. Může se zdát, že druhá poznámka by měla být uvedena nejdříve (týká se základních pojmů, uváděných v názvu okruhu i témat ), ale protože se zde chce uvést poněkud více argumentů než k první, byl zvolen (na první pohled) nelogický, opačný postup. Navíc je tato diskuse zařazena jako součást první kapitoly této dílčí zprávy k okruhu 3., a ne jako součást tohoto úvodu ) je tomu u první poznámky. Přitom tato druhá poznámka (popsaná a zařazená v první kapitole) ovlivnila upřesnění názvů i dalších Nejdříve je nutné uvést, že pro tuto dílčí zprávu byla zvolena jiná struktura, jiný název prvního dílčího tématu než byl uveden v zadání řešení výzkumného úkolu. Téma: Efektivní využívání marketingu v regionálním a místním řízení, bylo změněno na: Využívání marketingu v regionálním a místním řízení. I když i tento poněkud zúžený přístup popisuje některé první efekty, nepředstavuje tím ucelený celek, který v této etapě (průběžného řešení) zcela naplňuje původně názvem naznačený cíl řešení tohoto dílčího tématu. Vedle toho řešitelé počítají, že v rámci konečného výstupu k tomuto okruhu bude tato kapitola řazena v závěrečných částech tohoto okruhu (chápeme toto dílčí téma za završení předchozího rozboru témat okruhu). Chceme tím říci, že zde budou také uvedeny návrhy opatření k efektivnímu využívání marketingu v řízení regionálního rozvoje. K druhé poznámce, týkající se pojmů (a je jak jsme uvedli výše rozvedena první kapitole) chceme upozornit čtenáře, že i když v první kapitole přijímáme určité závěry, nepromítli jsme je do názvů jednotlivých témat tohoto okruhu. Původní (ze zadání) názvy nebyly upraveny. Respektování zadání bylo přednější, aby bylo ukázáno co bylo vyřešeno. 4

5 1 VYUŽÍVÁNÍ MARKETINGU V REGIONÁLNÍM A MÍSTNÍM ŘÍZENÍ Pokud je možno o současném územním marketingu něco konstatovat s jistotou, je to skutečnost, že tento stále frekventovanější a populárnější koncept nebyl dosud uspokojivě definován, a to ani v teoretické ani v praktické rovině. Možnost přesnějšího uchopení územního (teritoriálního) marketingu je dále ztížena jeho značně diferencovaným vnímáním v literatuře (srovnej např. Kotler, 2003; Ashworth, Voogd, 1990; Janečková, Vaštíková, 1999 či Rumpel, 2002; Hanuláková, 2004). Jedná se totiž o poměrně nový pojem, který se utváří jako výsledek průniku dvou, doposud relativně samostatně a dynamicky se rozvíjejících společenských disciplín: regionálního rozvoje a marketingu. 1.1 Regionální politika, rozvoj a marketing Každá z těchto dvou disciplín, regionální politika a marketing, poskytla společnému produktu územnímu / teritoriálnímu marketingu, své osvědčené nástroje, metody a přístupy: regionální politika poskytla na bázi veřejně-samosprávných zájmů ty své metody, cíle a nástroje, které integrují vnější projevy a dopady vnitřních rozhodovacích procesů subjektů v rámci určitého územního celku a marketing pak na bázi soukromně-konkurenčních zájmů takové metody, cíle a nástroje, které integrují vnitřní rozhodovací procesy subjektu k získání úspěchů (u zákazníků, na trzích) v rámci svého vnějšího prostředí. Marketing byl ještě nedávno považován za pilíř úspěchu firem. Marketingoví manažeři dnes řeší stejné základní problémy, ale v jiných podmínkách (Smith, P., 2005). Vždy pracovali v určitých fázích s územím, které získávalo s cíleným utužováním vztahů firmy k zákazníkům stále důležitější pozici v řízení marketingových a komunikačních kanálů. 5

6 U počátečního jednoduchého postupu, který využíval jednoduchých řídících marketingových metod a zaměřoval se pouze na získávání zákazníků (nových), nebylo území a jeho charakteristiky tak významným faktorem. Současné marketingové přístupy, u kterých jde o vytvoření a udržení dlouhodobých kontaktů se zákazníky např. prostřednictvím řízení komunikačních kanálů, tzn., že vedou k výběru (segmentaci) zákazníků, jsou podrobné charakteristiky území, ve kterém se zákazníci a další subjekty (potenciální, referenční, ovlivňovatelé) vyskytují, velmi důležité. Marketingoví manažeři a agentury využívají každé příležitosti k získání co nejvíce vhodných územních informací a kanálů k zajištění péče o zákazníky 1 (Smith, P., 2005; Kotler, P., 2003). Regionální politika (anebo politika regionu, municipality) decentralizací svých programovacích mechanismů a rozšiřováním projektového přístupu dospěla dnes také k tomu, že endogenní potenciál jakéhokoliv území je velmi závažnou kategorií, který vede k úspěšnému regionálnímu rozvoji. Manažeři veřejného sektoru v regionech si již ověřili, že regionální konkurenceschopnost vyžaduje moderní metody řízení projektových záměrů participujících regionálních aktérů. Strategie regionálního rozvoje se stále více zaměřují na hledání svých regionálních zákazníků a zkušenější politici a manažeři plánují ve svých regionálních rozvojových dokumentech udržování si vybraných zákazníků svého území s dlouhodobým horizontem. Tento ekonomicko-tržní trend vývoje regionální politiky respektující sociální a kulturní zvláštnosti regionu (obce, lokality) začal nutně využívat metody, postupy a cíle, které jsou postaveny na konkurenci a také ekonomickém úspěchu. Regionální politika nachází u marketingu pět společných bodů: při uspokojování potřeb, v oblasti služeb, územní dimenzi marketingového mixu služeb a u marketingové orientace. Vedle toho územní charakter veřejného sektoru přinesl nová marketingová úsilí. Prvním společným bodem je uspokojování potřeb, které mají na jedné straně především tržní charakter a u regionální politiky zase více společenský (sociální) náboj. V prvém případě potřeb jde zejména o tržní uspokojování potřeb zákazníků-kupujících výrobků a služeb organizace a v druhém případě o sociální (společenské) uspokojování potřeb obyvatel-uživatelů výrobků a služeb území. Faktor místa, lokality nebo území nakonec může vést (a často vede) k tomu, že oba typy zákazníků se prolínají, nebo jsou totožné. Pojem zákazník (v uvozovkách) je dále chápán jako zákazník i obyvatel. Marketing se dnes rychle zaměřuje také na veřejný sektor (marketing služeb, sociální marketing apod.), jenž tvoří významnou část rozvojového potenciálu pro regionální a místní řízení. 1 Např. větrná farma může uskutečnit ročně mnoho jednání a získat celou řadu kontaktů s nejrůznějšími partnery, které mohou ovlivnit jejich podnikatelské zájmy (postavení větrných elektráren) v určité lokalitě, území. Každý z nich zastupuje nebo představuje typické územní stanoviska: např. nátlakové skupiny (loby proti, ochránci přírody), dodavatelé fondů (podnikatelé, banky), vlády (národní, místní, místní spolky, podnikatelské agentury), vlastníci půdy (zemědělci, místní úřady, svazy turistů) a zákazníci (velké instituce, podniky dodávající energii). (Smith, P., 2005, str. 19) 6

7 Druhým společným bodem obou relativně samostatných disciplín je oblast služeb. Marketing jako podniková disciplína se z původní orientace (v třicátých letech m.s.), kdy šlo především o snižování nákladů nabídkou zboží (než o poskytování zboží a služeb), posunula (v sedmdesátých a osmdesátých letech m.s.) na orientaci směrem ke službám, tržním i netržním. (Janečková, Vašíková, 1999) Uspokojování potřeb služeb je zpravidla složitější než uspokojování potřeb zboží. Regionální politika a marketing rozšiřovaly své aktivity, metody a postupy s ohledem na specifické vlastnosti zejména netržních (veřejných) služeb. Od tržních služeb mají veřejné služby jiný vývoj (tzv. spirála služeb podle [5]), specifickou směnu (s externími užitky, nepřímým tokem peněz anebo způsobe doruční), širší pojetí určování jejich hodnoty (více např. formou srovnávání) a nakonec mají zvláštní pozici zákazníci (spolurozhodavtelskou) a trhy u veřejných služeb. Třetím společným bodem je územní dimenze marketingového mixu služeb. Tím se marketing ještě více přiblížil regionální (municipální) politice. K původně čtyřem prvkům (v angličtině 4P, produkt, price, place, promotion ) se díky vlastností služeb (viz výše) přijaly pro organizaci další 3P: lidé ( poeple, ke vzájemné interakci), materiální předpoklady ( psychical evidence, ke zhmotnění služeb) a procesy ( procesing, k analýzám zefektivnění služeb pro zákazníky ). Územní faktor má důležitou roli zejména při využívání marketingového mixu u veřejných služeb. Územní (tzn. lokální a regionální) specifika začaly hrát důležitou roli jak u základních prvků marketingového mixu (lokální vnímání ceny, podpora a distribuční kanály regionu), tak u jeho třech doplněných prvcích (např. městskou kulturou lidí jako zaměstnanců i zákazníků, místním vnímáním materiální pozice poskytovatel a procesy municipálních politik). Čtvrtým společným bodem pro regionální politiku je marketingová orientace (vztahů). Tři důležité složky marketingové orientace (podle Nerver, Slater, uvádí Hanuláková, 2004) mají velmi mnoho společného s vývoj orientace regionální politiky. Marketingová orientace na zákazníka znamená schopnost organizace zákazníkům snižovat udržovat znalost cílových zákazníků organizace k tomu, aby se zákazníkům snižovaly náklady a zvyšovala hodnoty nabízenými produkty organizace. Orientace na konkurenci u marketingu se vysvětluje jako znalost svých konkurentů a nakonec orientace na koordinaci v organizaci znamená takové zapojení vnitřních funkcí a zdrojů organizace, které vytváří vysokou hodnotu pro zákazníka. Vývoj orientace regionální politiky se ubírá podobným směrem. Vedle teritoriální marketingové orientace (vtahů) k zákazníkům a konkurentům se města (kraje, obce) navíc orientují na dvojí vnitřní koordinaci v daném území: na koordinaci aktérů (vztahů) v regionu nebo městě (tzv. forma např. partnerství) a na lidí v úřadu města nebo kraje (interní orientace). Často se v těchto úvodních souvislostech v literatuře objevují jak pojmy územní marketing, tak pojmy teritoriální marketing a v české terminologii pak pojmy jako regionální anebo městský marketing. Než se přistoupí k obsahu regionálního a 7

8 městského marketingu (kapitola 3.2), je na místě zareagovat na význam a použitelnost nosných pojmů regionální politiky, které se s marketingem spojují, tj. území, teritorium, region a město atd Diskuse k územním pojmům (v souvislosti s marketingem) Je na místě vyjádřit se ke třem problémům územních pojmů: první se týká dvou neobecnějších územních pojmů, u druhého problému je zdůrazněno chápání vztahu mezi dvěma pojmy region a municipalita a třetí problematika se týká několika možným územním pojmům používaných pro nejnižší územní jednotku. Pojmy "území" a "teritorium" Nejdříve je na místě se vyjádřit k pojmu území a ke slovu teritorium, které se často spojuje s marketingem. V odborné literatuře se tak setkáme s územním marketingem a s teritoriálním marketingem. Podle prozkoumaných zdrojů nejde o dva různé marketingové přístupy, ale o použití dvou pojmů (území, teritorium) v marketingu. Pojem území vyjadřuje širší, obecnější význam pro část geografické sféry. Teritorium 2 však také vyjadřuje část geografické sféry, tzn. území, které však sebou nese určité vlastnosti pozorovatele nebo uživatele, který takové teritoriální území např. využívá nebo má zájem využívat. Z anglického překladu pojmu territory, lze odvodit, že v případě používání pojmu teritorium jde o zvláštní chápání významu pojmu území, v tom odlišném smyslu, že s teritoriem jsou vždy spojeny zájmy určitého subjektu (člověka I živočicha) uskutečňovat prostřednictvím svých vlivů a vztahů nějakou (pro tento subjekt) prospěšnou činnost. Buď si tento svůj zájem např. určitý živočich vydobyl a udržuje sám a nebo byly zájmy (vztahy k území) danému subjektu (člověku, organizaci) svěřeny společností formu i určitých stupňů vlastnictví a pravomocí k území. Může jít tak o vztahy přírodního charakteru k území-teritoriu a také o vztahy společenské, které nás v řešené problematice především zajímají. Tzn., že na / v teritoriu (i) probíhá určitá makro- (a kvazi makro-) ekonomicko-politická vláda (tzn. správa či řízení státní nebo samosprávné jako např. státní, krajské, městské vládnutí) a nebo (ii) určité mikroekonomické podnikatelské zájmy obchodního subjektu, tzn. obchodní zastoupení firmy, společnosti nebo určité divize podniku. (Využito Hais, K., 1991, IV. díl, str. 48) Pro vyjádření těchto vlastnických anebo vládnoucích (a dalších) vztahů v k určité geografické sféře se lépe hodí pojem teritorium. Používání pojmu teritorium se stále rozšiřuje zejména v terminologii EU. Jako příklad lze uvést použití tohoto pojmu při klasifikaci územních statistických jednotek NUTS, kde slovo teritorium je součástí tohoto mezinárodního standardu a nebo jeho použití u jednoho z Cílů Unie na léta , kde třetí je zaměřen na teritoriální spolupráci. 2 Z anglického territorial = územní, místní, oblastní, regionální, teritoriální. (využito Hais, K., 1991) 8

9 Tyto trendy v používání dvou základních, obecných územních pojmů jako je území a teritorium, vedou k používání pojmu teritorium. Pokud však přijmeme zjednodušující názor, že oba pojmy (a to jak pojem území, tak pojem teritorium) budou i u marketingu vyjadřovat určitý vztah nějakého subjektu k určité geografické sféře, pak oba pojmy jsou kompatibilní a zaměnitelné. Doporučujeme na základě tohoto rozboru dále používat při spojení s marketingem týkající se území pojem "teritorium", tzn. termín teritoriální marketing, s tím, že: termín územní marketing vyjadřuje totéž (nese sebou specifické charakteristiky pojmu teritorium, tzn. vztahy subjektu k území, např. ve smyslu vlády nad určitým územím, ovládání nebo využívaní určitého území určitým subjektem za určitým účelem). V následujícím textu se střídavě používají oba, když pojmu územní v marketingu jsme přiřadili vlastnosti teritoria. Pojem území i teritorium se může dále členit, co do velikosti nebo funkčnosti anebo obojího. Vztah mezi pojmy region a municipalita Druhou skupinou pojmů, které souvisí s pojmem území ( teritorium ) a blíže je specifikují nejen co do velikosti, příslušnosti k určité hierarchické velikostní úrovni, ale vyjadřují také rozdílné funkční charakteristiky, jsou např. tyto dva pojmy: region, municipalita (anebo další jak jsou uvedeny v názvech témat tohoto okruhu, tj. termíny městský, obecní a místní ). Termíny municipium, město, obec se vyjadřuje, že jde o nejnižší, základní územní správní jednotku. Pojem municipalita přitom vyjadřuje oba české termíny: obec i město, stejně jako (ovšem teoreticky) pojmem region, který je ještě obecnější a můžeme jim vyjádřit všechny předcházející pojmy. Pojem město jsme ve spojení s marketingem nacházeli v prostudované literatuře velmi často (zejména v anglickém pojetí city marketing), zato marketing obce (či obecní marketing) a municipální marketing téměř ne. Pojem region představuje větší územní celek 3 než pojem obec, město. Rozeznáváme několik základních stupňů velikosti regionu. Pro regionální politiku je vhodná definice podle Maier, Tödtling, Regionem mohou být tři základní seskupení území, když základním územním celkem je stát. Regionem pak může být území sestávající z dílčí územích částí státu (obecně označované jako subregiony, např. kraje, NUTS) nebo území skládající se ze dvou a více států (tzv. supraregiony) anebo území skládající se ze dvou anebo více dílčích území dvou a více států (tzv. transregiony, v praxi např. Euroregiony). Tím, že se pojem region váže k většímu územnímu celku, i odborné používání v literatuře přijalo zásadu, že nejnižší územní velikost regionu končí před pojmy obec, 3 Povaha většího územního celku pro pojem region vyplývá z významu latinského slova regio, regionis. 9

10 město. Téměř se pro město nepoužívá pojem region, i když obecně pro větší metropolitní města je použití tohoto pojmu možné a z jeho významu na místě. Pokud uvádíme tyto dva pojmy jako relativně samostatné kategorie, chceme tím vyjádřit dvě rozdílné obsahové charakteristiky: územní a funkční. Funkční rozdílnost spočívá u obou pojmů v tom, že k pojmu region se nemusí vztahovat přímo určité vlastnické vztahy (je spíš obecným výrazem pro určité území), u druhého pojmu pak určité vlastnictví s pojmem přímo souvisí. Územní a velikostní rozdílnost u obou pojmů spočívá v tom, že: municipalita vyjadřuje (zejména ve Francii) městkou radu, zastupitelstvo, spravující pozemky a stavby ve vlastnictví na území města, region vyjadřuje určitý územní celek větší velikosti než územní celek municipality ohraničený hranicí (administrativní i neadministrativní). Tím, že uvádíme oba pojmy (region i municipalita), říkáme že se od sebe liší nejen jejich význam samostatně, ale také marketing obou stojí za odlišení z řady důvodů. S ohledem na stručně popsaný rozbor pojmů nejnižších (tzn. nejmenších) velikostně i správně řídící územní jednotek, vzhledem k rychlému přijímání anglického termínu city pro marketing města a nakonec dále proto, že marketing zavádí u nás především města, doporučujme ve spojení s řešeným tématem (marketingem) používat termín městský, tzn. městský marketing (city marketing), ne municipální či místní marketing), s tím, že, že je možné v české terminologii používat marketing obce (obecní marketing). Přijmeme-li tuto zásadu, pak z principu skladebnosti u pojmu region vyplývá, že nejmenším regionem co do územní, je vždy území větší než základní územně správní celek obce / města. Jestliže základní velikostní struktura regionů odpočítává svou nejnižší úroveň od mikroregionu (viz Tab. 1), může ji vytvářet dvě a více obcí / měst anebo okolí kolem obce /města (i dvou), které však nemusí mít administrativní hranice. Toto splňuje variabilní funkci v používání pojmu region. Mikroregion s administrativními hranicemi (dvou a více obcí /měst) je pak většinou spojován s pojmem sdružení / svazek (nebo obec s rozšířenou pravomocí), a mikroregion bez administrativních hranic vyjadřuje účelově vytvořené území podle subjektivně stanovaných kriterií (např. ekonomický, příhraniční, marketingový mikroregion). Podobně volněji, ale opačně, je možno přistoupit k vysvětlení vztahu pojmů region a kraj. Termín kraj, který se u nás více používá pro vyjádření samosprávné administrativní jednotky, představuje větší územní celek (větší než základní územní správní jednotka) a proto je na místě používat pro administrativní území kraje také pojmu region. Podobně jako tomu bylo pří skládání územní obcí na úrovni miroregionu, tak i zde pak regionem je také územní administrativního územní jednoho kraje a jeho okolí 10

11 administrativně nevymezené (např. marketingové regiony cestovního ruchu ČR nebo marketing destinačního managementu Moravskoslezského kraje). Používání termínu regionální marketing je proto teoreticky možné a v praxi běžně. Můře tak u regionálního marketingu hovořit o: Marketing mikroregionu (sdružení obcí), Marketing kraje (NUTS 3), Marketing státu a o Marketing supraregionu (několika států). Tato prostředí mohou mít tyto tři základní úrovně: makroúroveň (stát), mezzoúroveň (region), mikroúroveň (municipalita). Podle Janečkové a Vašíková se projevy státu v těchto úrovních vyskytují v určité podobě. (Janečková, 1999) Vedle toho však městský (obecní) úřad (a jeho obvody) jako samosprávná instituce může zajišťovat marketingové aktivity zaměřené na dílčí části svého území, na konkrétní místo, lokalitu, pozemek nebo zónu. Zde se většinou v praxi jedná o marketing určité plochy ve městě, obci, pro kterou se uplatňují marketingové postupy cíleně zaměřené na určitou využitelnost místa, lokality. Setkáme se s marketingem průmyslové zóny, rekreační městské oblasti apod. Nabízí se zde možnost používat obecnější pojem pro marketing dílčích částí měst (obcí) jako je např. lokální marketing. S ohledem na to, že řada měst již tento typ místního marketingu realizuje, je možné, že tento pojem se ujme a budou např. vytvořena oddělení lokálního marketingu na městských nebo krajských úřadech v ČR. Lokální (nebo také místní) marketing je určitě spojován s konkrétním produktem, které může mít povahu zboží (zóna pro bydlení, průmysl, rekreaci apod. pro podnikatele, investory, návštěvníky) a služby (tržní i netržní zdravotní, sociální, kulturní apod.). Podobně tomu může být u regionálního marketingu. V podstatě se zde (řekněme vracíme) ke klasickému pojetí marketingu, ale s významným akcentem na územní povahu nabízeného zboží nebo služby. Marketing jak je uvedeno výše se také zaměřuje i na marketing veřejných služeb, sociální a interní marketing, kde důležitou roli hraje specifikace místa nebo území. Proto se i zde nabízí možnost v rámci regionálního marketingu a městské marketingu (možná u lokálního marketingu) vymezit (jakýsi) veřejný marketing, který bude územní samosprávný orgán na svém území (regionu, městě, lokalitě) realizovat v rámci sektoru veřejných služeb, sociální politiky nebo své vnitřní nebo vnější koordinační politiky. Např. městský marketing ke koordinaci se již objevuje při přípravě a realizaci rozvojových programových dokumentů. Metody, cíle a nástroje marketingu jsou velmi účinné např. při propagaci strategie rozvoje města (kraje) nejen směrem k vlastním obyvatelům a podnikům, ale také k vnější cílovým skupinám zákazníků města (regionu). Oprávněnou námitka k nepoužívání pojmu veřejný marketing v tomto pojetí je postavena na tvrzení, že tento typ veřejného marketingu je součástí městského nebo regionálního marketingu. Opačný argument podporující zavedení pojmu veřejný marketing staví na stanovisku, že městský (a nebo regionální) marketing je chápán jako marketing za celkové předmětné území (s vybranými aspekty podnikatelského, veřejného a např. i sociálního charakteru) a 11

12 veřejný marketing pak jako dílčí, odvětová či sektorová, část městského a nebo regionálního marketingu. Ve pospěch tohoto posledního tvrzení stojí skutečnost, že veřejný marketing bude mixovat jinou kombinaci marketingových prvků než např. městský marketing a více se bude blížit tzv. podnikovému marketingu. Předcházející rozbor v používání základních pojmů jako je pojem území, region, měst či obec, ve spojení s marketingovými aktivitami ukazuje na základě poznaných definic a na základě zkoumání případových studií včetně zatím neúplných výsledků z provedeného průzkumu v zavádění marketingu u samosprávných orgánů v ČR, že: Opodstatnění má používání termín teritoriální marketing, i přesto, že územní marketing lépe vyhovuje české terminologii.teritorium i se svým českým pojmem území vytváří dále obecnější rámec pro případné jeho další členění. Za součást teritoriálního marketingu lze považovat regionální marketing a městský marketing. Představují specifické konkrétní typy územního marketingu, které se výrazně odlišují především co do rozsahu předmětného spravovaného území. Otázkou dalšího zkoumání (a zejména podle praktických marketingových aktivit samospráv a agentur) je zda zavést nebo vyčkat na možné utváření lokálního marketingu nebo dokonce veřejného marketingu jako relativně samostatné disciplíny. 1.3 Členění teritoriálního (územního) marketingu Rozbor dvou relativně samostatných disciplín, jakými byly marketing a regionální politika, a to v možných vzájemných souvislostech a vztazích (viz kapitola 3.1.1), včetně rozboru základních územních pojmů (viz předcházející kapitola 3.1.2), ukazuje na to, že z hlediska území, jako nosného aspektu provedené analýzy, můžeme hovořit a v praxi poznat tuto strukturu teritoriálního (územního) marketingu: 1 Marketing podnikový (podniků, organizací ziskové i neziskové s důležitým územním aspektem) 1.1 Marketink zboží 1.2 Marketing služeb (včetně veřejných, neziskových služeb) 1.3 Sociální marketing (produktem je společenská myšlenka ) 1.4 Interní marketing (pracovního místa jako produkt) 2 Teritoriální marketing (územní marketing) 2.1 Regionální marketing (samosprávy a státní správy) Marketing mikroregionu, sdružení obcí (včetně Euroregionu) Marketing kraje, (NUTS2) Marketing státu Marketing supraregionu 12

13 2.2 Městský marketing (city marketing) Marketing města, obce ( city marketing ) 2.3 Lokální marketing (místa, pozemku, zóny, jako územní část města, obce: průmyslové zóny, centra, rekreační oblasti) 2.4 Neziskový marketing (veřejných neziskových organizací regionu, obce) Marketing veřejných služeb (např. v obvodu města) Sociální marketing (např. regionu) Interní marketing (např. krajského úřadu). Z výše uvedeného přehledu je patrné (je odlišeno i barvou), že typy marketingu v bodě 1. a v bodě 2.4 se vzájemně přibližují až shodují. Chce se tím naznačit, že původní podnikový (nebo obecný) marketing se začíná aplikovat čím dále více na sektor veřejných služeb se sociálními a koordinačními cíli. Regionální a municipální politika pracuje s tímto sektorem a těmito dvěma cíli dlouhodoběji než marketing, a je proto zatím otázkou zda si vytvoří u svých samosprávných orgánů relativně samostatný typ veřejného marketingu. 1.4 Atributy teritoriálního marketingu Teritoriální/územní marketing vychází z metod a přístupů, které se používaly a vyvíjely v podnikové sféře v minulém století (Příloha 1). Teritoriální marketing: sice na jedné straně začíná budovat své základy na počátečních jednoduchých podnikových marketingových principech (spotřebitelského a podnikatelského marketingu), ale na druhé straně, aby obstál v soudobé konkurenceschopnosti regionů, přebírá (vstupuje) přímo do nejnovějších metod a praktik současného manažerského pojetí marketingu podniku (managementu marketingu anebo komunikačního marketingu). Aniž by se mnoho přemýšlelo nad tvorbou vlastních jednoduchých základních principů (pojmů) teritoriálního marketingu, tvoří se podobně jako regionální management případ od případu. Jednou se setkáme s příkladem city marketingu, jindy v jiné studii s marketingem lokálním nebo (regionální) destinace. Tento spontánní (málo teoreticky propracovaný) přístup nutně ovlivňuje a obohacuje obecné chápání marketingu. Marketing (obecně) se i díky vývoje teritoriálního marketingu stává proměnlivou záležitostí. Objevuje nové pohledy na věc, nové nástroje, příležitosti a překážky ke zdolávání. Zlepšuje se téměř každému přístup ke stále většímu počtu zákazníků na celém světě, ale současně se tím vyvolává hrozba, že se dnešní naší zákazníci mohou zítra stát zákazníky nových (našich) soupeřů. (Smith, 2005) Objevují se také nové tlaky, jelikož manažeři začínají pracovat v organizacích, které již nemají strnulé organizační stupně (struktury s nekompatibilními pravomocemi) a které se 13

14 již nemohou opřít o podřízené podpůrné organizační činnosti. Organizace oklestěné o podpůrné i marketingové služby musí učit své manažery vyhledávat a správně vybírat vhodnou marketingovou (či komunikační) agenturu a nebo se účastnit aktivit samosprávných či státních územních orgánů, které vedou k formulování nového rozměru zákazníka, spotřebitele jak pro podnik, tak pro např. region. Marketing se mění i v tom, že všichni ti, kteří v marketingu již mnoho vykonali, vidí v územním marketingu novou příležitost jak oslovit zákazníky z jiného pohledu, jak uplatnit své marketingové znalosti a zkušenosti s novými cíli (územními vizemi), které nemusí být vždy zaměřeny na tvorbu zisku. Současný stav chápání a používání metod teritoriálního marketingu přináší marketingu (obecnému) nové pohledy v těchto třech zásadních kategoriích: rozšiřuje chápání kategorie spotřebitele, zákazníka o možný a stále početnější netržní (neziskový) typ cílové skupiny marketingu, posiluje v marketingu váhu jedinečnosti výskytu zboží (výjimečného a neopakovatelného územního produktu ), a to jen v určitém místě oproti zajišťování prodeje velkého množství stejného zboží kdekoliv na světě a začleňuje do rozhodovacích cest a distribučních kanálů marketingu správní a samosprávné systémy (příp. občanské principy chování) s jejich specifickými rozhodovacími pravomocemi mající často netržní, tzn. sociální charakter. Z chronologického hlediska prošel územní marketing několika vzájemně se prolínajícími se (a proto jen obtížně vymezitelnými) fázemi svého vývoje. Obecně lze hovořit o posunu od jednoduchého vnímání určitého místa jako běžné komodity až po současné nahlížení na lokality jako na zcela svébytné entity. Tyto a další teoretické i praktické východiska územního marketingu (a jeho specifik uváděných níže) přinesly řadu dílčích anebo obecnějších definic týkající se územního marketingu. Můžeme tak říci, že teritoriální (územní) marketing se svým často sociálním charakterem produktů, procesů atd., plně zapadá do definice marketingu P. Kotlera (2003): Marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotových produktů a služeb s ostatními. Skupiny (co získávají to co si přejí a co potřebují) v pojetí této definice marketingu klidně mohou tvořit občané (zastupitelé komunity, skupina aktérů) určitého (administrativního, katastrálního) nebo neurčitého (regionálního, přeshraničního) územního celku, ale i jednotlivci teritoria, kteří tvoří, nabízí a směňují (i neziskově) určitou jedinečnost území. Jiné užší definice marketingu (s charakterem podstatného jména) podle P. Smithse (2005, str. 4) říká, že: 14

15 Marketing je způsob přesunu zboží (hmotného i služeb) od výrobce ke spotřebiteli. I v tomto případě lze v definici vidět specifické charakteristiky územního marketingu. Výrobcem zboží může být klidně vlastníka teritoria-pozemku (na kterém se nachází např. významná kaple), tzn. určitá stavba spravovaná určitou společenskou komunitou jako je např. sdružení, nadace nebo obec či město. Další definice zase zdůrazňuje nutnou řídící složku u marketingu (Smith, P., 2005): Marketing je proces řízení, v němž se za účelem zisku určují, odhadují a uspokojují požadavky zákazníků. Největší potíž marketingu tkví v tom, aby dokázal úspěšně přilákat a udržet zákazníka, který přináší zisk. U teritoriálního marketingu se tento problém rozšiřuje o to, že část (neli většina) zákazníků nemusí přinášet zisk protože, území jako zboží se nabízí jako charitativní akce. Nová americká definice marketingu (podle American Marketing Association) obsahovala jednu velkou změnu, která je blíž a koherentní k teritoriálnímu marketingu. Touto změnou je vypuštění slova zisk. Pravděpodobně proto, že se slovem zisk se pod marketing nemohla zařadit stále širší a širší řada agentur a marketinkových profesionálů, kteří samostatně nebo v různých marketingových agenturách pracují pro neziskové, občanské a charitativní (sociální) účely. V Evropských poměrech se vyloučení slova zisk nahrazuje pojmem efektivní nebo ještě obecnějším termínem "za účelem dosažení cílů organizace, mezi kterými může být zisk až na posledních místech v první fázi zavádění marketingu ve městech. (Rumpel, 2002). Můžeme proto říci, že: Marketing je řízení zákaznických požadavků ve všech jejich fázích (určování, odhadování, uspokojování i kontrole) k dosahování cílů organizace, které nemusí být po celé cestě řízení vždy ziskové. Nutná je zapojení celé organizace na řízení požadavků zákazníků. Samozřejmě se tím myslí i vedení organizace s jehož podporou se může marketingové řízení integrovat do celé organizace. Orgány městských a regionálních samospráv (ale také různé státní územní instituce) jsou obvykle hlavními organizacemi (organizátory) územního marketingu. Jejich řídící procesy jsou příkladnými nositeli překážek, které brzdící zavedení integrovaného územního marketingu (nepružná funkční síla, dušená tvořivost, konflikty s časovým plánem a nakonec nedostatek znalostí o řízení). Proto je důležitou součástí těchto marketingových řídících procesů také schopnost řídit příslušné obslužné služby. 15

16 1.5 Vymezení teritoriálního marketingu a zdroje efektů Z těchto předcházejících rozborů vybraných definic marketingu můžeme říci, že: Teritoriální (územní) marketing je integrované řízení vnitřních i vnějších sociálních procesů v území, které prostřednictvím určování, odhadování a uspokojování požadavků zákazníků a obyvatel územní utváří a udržují změny postojů či chování ekonomických i správních subjektů k určité lokalitě, území v souladu s hospodářskými a sociálními cíli 4, vytýčenými v regionálních rozvojových dokumentech. Společné jmenovatele teritoriálního marketingu s marketingem podniku tak lze hledat spíše v používaných nástrojích, metodách a přístupech a deklarovaných cílech, které se dají shrnout pod pojem rozvoje území. Panuje přitom všeobecná shoda, že automatické přenesení podnikového marketingu do komunální praxe je příliš zjednodušující a v zásadě i nežádoucí, protože mezi komunálními a podnikovými úkoly, záměry a oblastmi působení existují značné rozdíly (Ježek, 2004). Kromě toho představuje město či region nepoměrně složitější entitu, než samotný podnik (Malinovský, Kutscherauer, Sucháček, 2003). Z chronologického hlediska prošel územní marketing několika vzájemně se prolínajícími a proto jen obtížně vymezitelnými fázemi svého vývoje. Obecně lze hovořit o posunu od jednoduchého vnímání určitého místa jako běžné komodity až po současné nahlížení na lokality jako na zcela svébytné entity. Teritoriální marketing vytvořil cestu pro uplatnění nových kvalit místních rozvojových politik s důrazem na komplexitu, kreativitu a flexibilitu. Zdroje v podobě inovačních myšlenek, kapitálu a schopnosti porozumět komplexitě dané lokality jsou mobilizovány v rámci nových progresivních komunálních politik, které jsou utvářeny ve spolupráci s aktéry určitým způsobem zainteresovanými na chodu a rozvoji dané municipality. Všeobecně se hovoří o transformaci původního governmentu (vlády) na současné podstatně flexibilnější governance (vládnutí). Výsledky dosavadního výzkumu vedou ke dvěma směrům, které vysvětlují základní rysy a pojetí teritoriálního marketingu. Teritoriální marketing je nutno chápat jako prostorovou odnož klasického marketingu. Zatímco marketing je obecně vnímán jako dosahování cílů organizace prostřednictvím uspokojování potřeb zákazníků, marketing teritoriální se zaměřuje na dosahování cílů obcí a regionů prostřednictvím uspokojování potřeb pro municipalitu / kraj relevantních cílových skupin tedy obyvatelstva, návštěvníků a potenciálních investorů. Tento typ marketingu se objevil jako důsledek narůstající konkurence mezi městy, regiony, ale i celými zeměmi. Pro teritoriální marketing jsou charakteristické následující rysy: 4 Využito definice: Kotler, P., Armstrong, G., s [11] 16

17 Je založen na dobrovolných kooperacích různých aktérů zdola (bottom-up approach), je to tedy měkký koncept územního rozvoje, který není podchycen v legislativě České republiky. Cílem je flexibilizace, debyrokratizace a ekonomizace procesů řízení územního rozvoje a tím také urychlení adaptace na změny vnějšího prostředí. Vztahy mezi aktéry teritoriálního marketingu nejsou předem regulovány definováním závazných právních vztahů a vymezením kompetencí jednotlivých aktérů, což vede k flexibilizaci rozhodování, k výrazné redukci rozhodovacích hierarchií, k aktivizaci aktérů a optimalizaci využívání endogenního rozvojového potenciálu. Specifikou je tzv. networking vytváření kooperačních sítí mezi aktéry veřejného a privátního sektoru a na možnost zapojení občanů do řízení územního rozvoje. Teritoriálního marketing vytváří protiklad vůči tvrdým konceptům územního rozvoje, které jsou realizovány shora (top-down approach), na bázi právních předpisů a postupů a příp. nadřazených cílů, z hierarchicky vyšších úrovní. Vztah mezi teritoriálním marketingem coby měkkým konceptem a nástrojem místního / regionálního rozvoje a tvrdými koncepty a nástroji územního rozvoje, zakotvenými např. regionální politikou státu, je tedy komplementární. Teritoriální marketing působí tam, kde nepůsobí dostatečně rychle a kvalitně tvrdé koncepty (např. změna image, dojmu o obci). Je nepochybné, že v současné České republice dochází k praktickému uplatňování mnoha prvků teritoriálního marketingu. Spíše než o jeho programové využití se však jedná o spontánní aplikace jeho dílčích částí či prvků. Nosným tématem celého okruhu proto je zmapování využití marketingu v regionálním a místním řízení a identifikace možností jeho dalšího rozvoje. Teritoriální marketing: nabízí metody a nástroje k zabezpečení rozvoje daného území a dosažení jeho prosperity včetně prosperity subjektů působících na jeho území, definuje produkt (-ty) a perspektivu rozvoje příslušné lokality na základě prodejnosti tohoto produktu, přispívá k souladu nabídky lokality s potřebami trhu a ekonomicko-sociálními potřebami subjektů na jeho území, a tím optimalizuje využití zdrojů území a jeho potenciálu, směřuje k uspokojování komerčních i nekomerčních potřeb lokality a jeho subjektů zohledňující oproti podnikovému marketingu veřejný zájem. Teritoriální marketing je přitom aplikací filozofické koncepce marketingu, která vychází z podmínek trhu a je na trh orientovaná, přičemž využívá v podmínkách území specifické marketingové metody a nástroje. Teritoriálního marketing pomáhá zesouladit specifickou 17

18 nabídku území s tržní prostorovou poptávkou po určitém prostředí (milieu). V zásadě se jedná o zabezpečení kontinuity prosperity užíváním území (jeho prvků a procesů) s cílem růstu životní úrovně a spokojenosti jeho občanů. Nositeli (spíše v roli zadavatelů) teritoriálního marketingu jsou instituce veřejné správy (podle působnosti ústřední orgány státní správy a orgány územních samospráv), které vykonávají správu a řídí koordinaci aktivit v území-teritoriu k využití jeho zdrojů. Za hlavní realizátory teritoriálního marketingu se obvykle považují výkonné instituce, agentury (a příp. i oddělení samosprávných územních orgánů), kterým nositelé svěřují příslušné kompetence a prostředky k zajišťování cílů rozvoje území, kterými mohou být např. rozvoj území jako celku, anebo jeho dílčích částí, růst blahobytu, minimalizace rizik spojených se vstupem území na trh a prosazením se mezi konkurujícími si územními celky (blíže např. Bernátová, Váňová, 2000). Rozvoj území a tím i územní marketing ovlivňuje celá řada subjektů a jejich skupin. Jsou to obyvatelé, návštěvníci, soukromé firmy, neziskové organizace, které ovlivňují dané území svými sledovanými cíli, zatímco orgán veřejné správy do jisté míry odpovídá za rozvoj celého spravovaného území. Teritoriální marketing všeobecně zahrnuje: marketing lokalit pro podnikatele, marketing míst pro rekreaci a cestovní ruch a marketing služeb neziskového sektoru. Marketing pro podnikatele a marketing pro rekreaci a cestovní ruch je většinou známým pojmem. Proto se zde (dílčí zprávě z průběhu řešení) dále blíže nerozvádí. Koncept územního marketingu však obsahuje i neziskový marketing 5. Jak uvádí např. E. Hanuláková [8] podle Kotlera, P. a Levyho, S. se tento pojem objevil v odborné marketingové terminologii počátkem 70. let 20. století. Zdůrazňovala se přitom skutečnost, že marketingové aktivity nejsou aplikovatelné jen na podnikatelský sektor, ale také na takové témata jako je ochrana životního prostředí a recyklace. Později tento neziskový přístup začali využívat politici, umělci a sportovci. Neziskový marketing představuje takové marketingové aktivity, které se zaměřují na dosahování neziskových cílů, kde proces výměny (zboží) se zde vyznačuje společenským aspektem. (Hanuláková, 2004) Nehmotný charakter této výměny přináší do územního marketingu charakter kompromisu mezi potřebami a zájmy subjektů daného území (obyvateli, návštěvníky, podnikateli, ) a potřebami a zájmy jeho nositelů (orgány veřejné správy včetně orgánů územních samospráv), které mají kompetence a nástroje k ovlivňování rozvoje příslušného území. Neziskový marketing se vztahuje na obyvatele, místa či lokality, poznatky a určitou část 5 Neziskový marketing definuje Hanulálová [8] jako každé marketingové úsilí, které vynakládají organizace anebo jednotlivci na dosahování neziskových cílů. 18

19 veřejných služeb organizací. Cíle se v tomto případě dají velmi těžko kvantifikovat, proto také i složité plnit a kontrolovat. Přínos neziskového marketingu není podložen přímými platbami a má spíše sociálně-společenský charakter. Území musí uplatňovat i ziskově orientovaný marketing. Zde jsou cíle kvantitativně vyjádřené a jejich přínos vždy souvisí s přímými platbami zákazníků. Uplatňování územního marketingu nabývá stále větší význam v zájmu nejen v zájmu zkvalitňování služeb veřejného (neziskového) sektoru, ale také při hledání optimálních efektů spojených s existenčními motivy území. (Hanuláková, 2004) 1.6 Východiska přínosů marketingu k efektivnímu regionálnímu a místnímu řízení Na základě zkušeností západoevropských měst a regionů, ale také z příkladů v USA, je nutné počítat také u nás s nastartováním určitých procesů, které zaváděním marketingových činností do regionálního a obecního řízení zefektivní samosprávné rozhodovací procesy a vytvoří větší efekty na svých výstupech. Decentralizace kompetencí a zájem o flexibilitu na hierarchicky nižších úrovních vyvolává potřebu zakládat příslušné instituce a orgány (nebo využívat marketingových agentur), které svou specializací budou tyto efekty a mechanismy vytvářet např. odborným zajišťováním: vnitřních kontrolních, monitorovacích a evaluačních mechanizmů uvnitř veřejného sektoru (od expertního auditu až po spokojenosti občanů), možnosti volby a vytváření konkurence uvnitř původně výhradně veřejného sektoru pomocí mechanismů analogických podmínkám tržní ekonomiky, podnikatelské orientace na zákazníky a jejich potřeby, které vyústí do tvorby nabídky žádaných služeb a produktů odpovídající kvality ( občan jako zákazník ), managementu lidských zdrojů ve veřejném sektoru a jejich profesionalizace s důrazem na motivovanost, ochotu a schopnost učit se, využívat informační a komunikační technologie (ICT) ve veřejné správě, řídící funkce centra ( lean management štíhlé řízení znamenající méně úředníků - ale více profesionálů se schopností vykonávat a vymáhat) a zaváděním metod managementu analogické stylu managementu v privátním sektoru do regionálního a místního řízení rozvoje a správy vlastnictví samosprávných institucí. Hlavní nástroje, které byly používány v USA, ve Velké Británii a později také v Německu či v Rakousku, a to ve větší či menší míře v projektech územního marketingu v různých zemích, pak tvoří: dílčí privatizace veřejných služeb, 19

20 institucionální změny zvyšující efekty organizacím poskytující veřejné služby a vytváření privátních agentur, kontraktace, tj. zadávání některých veřejných služeb formou zakázek privátním firmám a tvorbu partnerství veřejného sektoru a privátního sektoru. 20

29.10.2014. Marketing

29.10.2014. Marketing Marketing Lekce 5 Marketing v regionálním managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Marketing je v nejobecnější rovině proces slaďování produktů s potřebami trhu. Marketing je proces vnímání, porozumění,

Více

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

MARKETINGOVÝ PLÁN. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod. Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013

MARKETINGOVÝ PLÁN. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod. Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 MARKETINGOVÝ PLÁN Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Stanovení marketingových cílů Čeho si podnik přeje dosáhnout v rámci

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. vladimir.sochor@svn.cz Abstrakt Energetické služby poskytované

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

13.10.2013. Komplementy regionálního a municipálního managementu. Subsidiarita v regionálním managementu. Partnerství v regionálním managementu

13.10.2013. Komplementy regionálního a municipálního managementu. Subsidiarita v regionálním managementu. Partnerství v regionálním managementu Subsidiarita v regionálním managementu Komplementy regionálního a municipálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. http://alkut.cz Subsidiarita v politice je pojímána jako princip, podle něhož

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 7.19 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo

Více

Řízení v podniku je velmi složitý proces, proto je nutné členit 2 způsoby: vertikální, horizontální.

Řízení v podniku je velmi složitý proces, proto je nutné členit 2 způsoby: vertikální, horizontální. PODNIK Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. K podniku patří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podniku a slouží mu v souvislosti s podnikáním. Z toho plyne,

Více

7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 7.20 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ MARKETING UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze, GH, JT 1 Obsah Obsah...2 Úvod...3 1 Charakteristika a význam marketingu...4 2 Segmentace trhu...5 3 Marketingový

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha 1 Inovace a klastry Nejvíce inovací pramení z osobních kontaktů v rámci týmů.

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace Příklad I.vrstvy integrované dokumentace...víte co. Víme jak! Jak lze charakterizovat integrovaný systém managementu (ISM)? Integrovaný systém managementu (nebo systém integrovaného managementu) je pojem,

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Regionálního programování

Regionálního programování VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Marketing v pojišťovnictví seminární práce

Marketing v pojišťovnictví seminární práce Marketing v pojišťovnictví seminární práce Úvod... 1 1 Marketing jako proces a marketingový mix... 1 1. 1 Marketingové plánování... 1 1. 2 Marketingový výzkum... 2 1. 3 Marketingový mix... 2 2 Specifika

Více

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Předmět: Podnikový a personální management Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1276_Marketingová komunikace. Vztahy s veřejností_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy:

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Paradoxy rozvoje venkova

Paradoxy rozvoje venkova Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití Paradoxy rozvoje venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity

Více

Marketing ve veřejné správě (N_MarVS)

Marketing ve veřejné správě (N_MarVS) Marketing ve veřejné správě (N_MarVS) Magisterské studium Garant předmětu: Vyučující: Typ studijního předmětu: Doporučený roč./sem.: Rozsah studijního předmětu:.. Způsob zakončení: Počet kreditů: 3 Forma

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Petra Koudelková VUT Brno, Fakulta Podnikatelská Tel.: 793 649 578 Email: koudelkova@fbm.vutbr.cz Abstrakt V závislosti na finanční krizi je

Více

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 M A N A G E M E N T 3 MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 V Ý Z N A M S T R A T E G I C K É H O M A N A G E M E N T U MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 2 Strategický management Představuje souhrn aktivit jako

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA, INVESTOVÁNÍ, OCEŇOVÁNÍ, RIZIKO, FLEXIBILITA Dana Dluhošová a kol. Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. prof. Ing. Jozef

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti 1. Výsledky průzkumu č. 1 AMSP ČR Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti Zadání průzkumu Průzkum se zaměřil na tři hlavní oblasti: 1) Hodnocení konkurenceschopnosti českých firem a bariér

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v krajích POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Beroun 2005 1 Lisabon: podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci

Více

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Projekt reg. č.: CZ.1.04/3.4.04/88.00372 je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, název projektu: PODNIKATELSKÝ MINIINKUBÁTOR. Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO

Více

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VÝZNAMNOST (MATERIALITA) PŘI PLÁNOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ AUDITU (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod

Více

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V.

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří,o.s. v letech 2007 2013 P O O D Ř Í D V E Ř E D O K O Ř Á N Zhottoviittell:: MAS Regiionu Poodříí,,o..s..,, Barttošoviice Konzullttantt:: CpKP sttředníí

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

1. Politika integrovaného systému řízení

1. Politika integrovaného systému řízení 1. Politika integrovaného systému řízení V rámci svého integrovaného systému řízení (IMS) deklaruje společnost AARON GROUP spol. s r.o. jednotný způsob vedení a řízení organizace, který splňuje požadavky

Více

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU Typy, definice, základní pojmy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Osnova - ZÁKLADNÍ

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba Číslo projektu Název 1 J 075/05-DP2 Neziskové organizace v oblasti sociálních a zdravotnických služeb Ekonomická efektivnost a sociální aspekty Doba řešení Březen 2005 prosinec 2008 Řešení projektu v průběhu

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP Poradenství OPPI 1. výzva Praha, srpen 2008 1/7 1. Uznatelnými náklady v projektu Poradenství jsou: náklady na služby poradců, expertů

Více

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Rozhodování Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

Certifikační orgán CIMA

Certifikační orgán CIMA Český institut pro marketing (CIMA), o.s. Certifikační orgán CIMA člen EMC - Evropské marketingové konfederace Těšnov 5, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 805 543 E-mail: cima@cima.cz Fax: +420 224 805 544

Více