Zvýšení konkurenceschopnosti širšího centra města Plzeň Závěrečná zpráva projektu LISTOPAD 2016

Transkript

1 Zvýšení konkurenceschopnosti širšího centra města Plzeň Závěrečná zpráva projektu LISTOPAD 2016

2 Účel a charakter studie Předpoklady a cíle studie Cílem tohoto dokumentu je zpracování návrhu postupu/opatření k posílení konkurenceschopnosti komerční vybavenosti v centru města Plzně a zvýšení jeho atraktivity pro obyvatele i návštěvníky. Struktura dokumentu Manažerský souhrn 3 Analýza cílové oblasti 7 Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti 41 Kontaktní údaje Pavel Prokop Manager Grant Thornton Advisory s.r.o. T: E: pavel.prokop@cz.gt.com Grant Thornton Advisory, s.r.o. Jindřišská Praha 1 Czech Republic 2

3 Manažerský souhrn 1/2 V předloženém dokumentu je zpracována analýza v oblastech: Demografická analýza cílové oblasti Socio-ekonomická analýza cílové oblasti Stávající struktura maloobchodu v Plzni a její vývoj od roku 2009 Obecná charakteristika nákupního chování obyvatel Plzeňského kraje Kvalitativní analýza aktérů obchodu Při zpracování analýzy bylo čerpáno z: ÚKR Plzeň - Tematická analýza ČSU GTA On-street interview Analýza společnosti GfK Czech Výroční zprávy vzdělávacích zařízení (SŠ a VŠ) Sumář z provedených analýz z demografické a socio-ekonomické analýzy: Rostoucí počet trvale či obvykle žijících obyvatel nad 65 let (tedy faktor stárnutí obyvatelstva) Vylidňování cílové oblasti ve prospěch jiných plzeňských obvodů (Plzeň 9 a Plzeň 10) Starší bytový fond (dáno rovněž památkovou zónou a historickými budovami) Cílová oblast je významným dopravním uzlem (tato situace se zintenzivní po vybudování autobusového terminálu u hlavního nádraží) Cílová oblast je významným turistickým centrem. Cílová oblast je jedním z center zaměstnanosti ve městě Plzeň. V cílové oblasti či jeho bezprostřední blízkosti se nachází řada vzdělávacích institucí. Pro cílovou oblast je charakteristické vysoké dopravní zatížení a nedostatek parkovacích míst. 3

4 Manažerský souhrn 2/2 Sumář z analýzy maloobchodní sítě: Plzeň v současné době disponuje dostatkem GLA pro své potřeby s možností limitovaného navýšení ve vybrané oblasti. Od roku 2009 se stav maloobchodní vybavenosti v Plzni nijak významně nezměnil. Pro nákup potravinového zboží lidé nejčastěji využívají hypermarkety, diskonty a supermarkety. Pro nákup nepotravinového zboží lidé preferují hypermarkety (domácí potřeby), velké specializované prodejny (oblečení, obuv)a specializované malé prodejny (hračky, domácí a spotřební prodejny). Mezi nejfrekventovaněji nakupované zboží patří zejména obuv, oděvy a papírenské zboží, nejméně naopak lidé nakupují nábytek, spotřební elektroniku a hobby sortiment. Z hlediska návštěvy kavárenských a restauračních zařízení jsou nejvíce navštěvovány food courty v obchodních centrech, kavárny s obsluhou a restaurace s obsluhou. Tyto druhy občerstvení jsou také nejvíce preferovány spotřebiteli. Podrobnosti k jednotlivým analytickým závěrům jsou uvedeny v příslušných kapitolách předloženého materiálu. Přehled doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti: 1. Podporovat rekonstrukce bytového fondu v cílové oblasti s cílem zvýšení jeho obytné funkce pro mladší a střední generaci. 2. Podporovat podnikatele v centrální oblasti a proaktivně vést komunikaci s nimi.. 3. Vybudovat administrativní a coworkingové centrum. 4. Vytvořit pěší koridor mezi dopravními uzly a centrální oblastí 5. Aktivně podporovat cyklodopravu po městě.. 6. Zřídit záchytné parkoviště P + R s vhodným napojením na MHD.. 7. Podporovat dopravu po cílové oblasti prostřednictvím MHD jako alternativu k individuální automobilové dopravě. 8. Provést revizi současných parkovacích kapacit v centrální oblasti 9. Vytvořit komunikační a marketingovou strategii zaměřenou na obyvatele cílové oblasti. Podrobnosti k jednotlivým doporučením jsou uvedeny v příslušné kapitole předloženého materiálu. 4

5 Obsah # Popis 1. Vymezení analyzovaného území v Plzni Cílová oblast 2. Demografická analýza cílové oblasti 3. Socio-ekonomická analýza a SWOT cílové oblasti 4. Stávající struktura maloobchodu v Plzni a její vývoj od roku Obecná charakteristika nákupního chování obyvatel Plzeňského kraje 6. Kvalitativní analýza aktérů obchodu 7. Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti 8. Závěrečné shrnutí analytické části 5

6 Demografická a socioekonomická analýza 6

7 Vymezení analyzovaného území v rámci Plzně Cílová oblast Plzeň je vnitřně dělena do desíti obvodů, pro potřeby projektu byla jako cílová oblast zvolena část obvodu Plzeň 3, který je největším (centrálním) obvodem s obyvateli. Obvod Plzeň 3 Historické, kulturní a turistické centrum Plzně zahrnuje: Areál Plzeňského Prazdroje Katedrála sv. Bartoloměje, Velká Synagoga Sportoviště Doosan arény OC Plaza Centrum veřejné správy města (Magistrát) Na území třetího Plzeňského obvodu leží také největší průmyslové podniky v Plzni - Plzeňský Prazdroj, a. s. a společnosti vzniknuvší na základech bývalé Škoda k. p., včetně velké průmyslové zóny Borská pole, která se významnou mírou podílí na zaměstnanosti v regionu. V městském obvodu Praha 3 sídlí také Západočeská univerzita. Jako cílovou oblast pro naši analýzu pak vnímáme Centrální část obvodu Plzeň 3 (vyznačena na mapě). Zdroj: ÚKR Plzeň - Tematická analýza 7

8 Charakteristika demografické situace v Plzeňském kraji a Plzni Situace v Plzeňském kraji Podobně jako ve zbytku ČR, lze i v Plzeňském kraji lze sledovat trend stárnutí populace. Dle informací z ČSÚ (2011) je Plzeňský kraj nejrychleji stárnoucím krajem v ČR. V porovnání s ČR je Plzeňský kraj charakteristický: Nízkým podílem dětské složky populace (14,1 % osob ve věku 0-14 let). Nižším podílem obyvatel v produktivním věku (66,0 % ve věku let). Vysoký podíl osob v poproduktivním věku (19,9 % ve věku 65 a více let). Plzeňský kraj je však charakterizovaný dlouhodobě kladným migračním saldem (ČSÚ) 5365 vs (vč. cizinců). Stejně jako ve zbytku ČR dochází v Plzeňském kraji k postupné změně ve struktuře domácností. V roce 2011 tvořily v Plzeňském kraji úplné rodiny tvoří 48,7%, většina neúplných rodin je tvořena matkou + dítětem (dětmi). Více než polovina domácností jednotlivců je tvořena vdovami. Situace v Plzni Plzeň je výrazným hospodářským centrem kraje, je zde soustředěno množství pracovních příležitosti, jsou zde střední i vysoké školy, a proto dojížďka do zaměstnání a škol do Plzně výrazně převyšuje vyjížďku z města. V Plzni se zvyšuje zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a klesá podíl osob se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Snižuje se počet a podíl osob zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví. Počet obyvatel velkých městských obvodů Plzeň 1, Plzeň 2-Slovany, Plzeň 3 a Plzeň 4 stagnuje s tendencí k mírnému poklesu. Počet obyvatel všech ostatních menších obvodů se zvyšuje, velmi rychlý nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán u obvodů Plzeň 10- Lhota, Plzeň 8- Černice a Plzeň 9-Malešice. V posledním období došlo ke snížení velikosti migračních ztrát Plzně ve prospěch okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever (proces oslabení suburbanizace). Zdroj: ÚKR Plzeň - Tematická analýza Migrační saldo Zaměstnání Škola Přistěhovalí Vystěhovalí 40% 60% Zdroj: ČSÚ Dojíždějící Vyjíždějící 21% 79% Zdroj: ČSÚ Dojíždějící Vyjíždějící 9% 91% Zdroj: ČSÚ 8

9 Demografická situace v cílové oblasti a struktura bydlení Demografická situace v obvodu Plzeň 3 Městský obvod Plzeň 3 je z demografického hlediska charakterizován: Vysokým počtem obyvatel v produktivním věku, Vysokou koncentrací obyvatel, kteří do centra cestují za určitým účelem (zaměstnanci, studenti, turisté), Po roce 2009 bylo zaznamenáno i zmírnění intenzity suburbanizace, kdy obvod Plzeň 3 z pohledu počtu obyvatel mírně posílil. Demografické složení obvodu Plzeň 3 dle věku obyvatel ,5% 18,1% 11,7% Demografická situace v cílové oblasti Demografická situace v cílové oblasti je charakterizována zejména: Historickou zástavbou Plzeň 3 disponuje nejstarším bytovým fondem: 45% budov bylo naposledy rekonstruováno před rokem % budov bylo naposledy rekonstruováno před rokem ,3% budov bylo rekonstruováno naposledy před rokem Vysokým počtem jednotek v osobním vlastnictví V osobním vlastnictví bylo v roce 2011 celkem 9887 bytových jednotek. Ze všech obvodů nejvyšším počtem nájemních bytů (celkem 7019, tedy 35% ze všech bytových jednotek v Plzni). Úbytkem trvale žijícího obyvatelstva Centrum obvodu Plzeň 3 je momentálně v záporném migračním saldu a to ve prospěch dalších plzeňských obvodů (Plzeň 8, 9 a Plzeň 10) ,8% Vývoj počtu obyvatel obvodu Plzeň 3 (v tis. obyvatel) Zdroj: ČSÚ Zdroj: ÚKR Plzeň - Tematická analýza 9

10 Demografická situace v cílové oblasti a struktura bydlení Problematika úbytku trvale žijícího obyvatelstva v centrální oblasti Cílová oblast se v dlouhodobé perspektivě potýká s úbytkem trvale žijícího obyvatelstva. Během posledních 10 let klesl počet obyvatel celkem o 20% (tedy zhruba 3000 obyvatel), přičemž nejmarkantnější je tento trend v obvodech 003 a 001, kde počet obyvatel klesl téměř o 1/3 třetinu. Do výčtu nejsou zahrnuty osoby s obvyklým pobytem v cílové oblasti v roce 2011 jich bylo přibližně Detailní analýza důvodu vylidnění cílové oblasti nebyla ze strany Plzně podrobně zpracována. Vývoj počtu obyvatelstva v cílové oblasti Historické jádro Plzně (UO 001) Centrum - východ (UO 002) Centrum - jih (UO 003) Centrum - jihozápad (UO 004) Centrum - západ (UO 005) U Spartaku (UO 009) Autobusové nádraží (UO 094) Zdroj: ÚKR Plzeň - SLFB Zdroj: ÚKR Plzeň - SLFB

11 Demografická situace v cílové oblasti a struktura bydlení 11

12 Sociálně ekonomická analýza cílové oblasti Cílová oblast Oblast je charakterizována třemi klíčovými skupinami, které se v cílové oblasti aktivně pohybují: Turisté ( turistů/rok) Zaměstnanci & studenti SŠ+VŠ studentů (1 838 zam. škol) Trvale a obvykle žijící obyvatelstvo ( obyvatel) Každá z definovaných skupin tráví v cílové oblasti jiné množství času a má rozdílné potřeby Denní rytmus cílové oblasti Nákupy Jídlo Přesun do/ z práce či zaměstnání Kultura

13 Přehled středních a vysokých škol v cílové oblasti Přehled středních škol v cílové oblasti a počty zaměstnanců Název Adresa Počet žáků Počet zaměstnanců Sportovní a podnikatelská střední škola sady 5. května 21, Plzeň Konzervatoř Kopeckého sady 10, Plzeň Integrovaná střední škola živnostenská Škroupova 13, Plzeň Obchodní akademie nám. T. G. Masaryka 13, Plzeň Masarykovo gymnázium Petákova 2, Plzeň Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu Nerudova 33, Plzeň Střední průmyslová škola stavební Chodské nám. 2, Plzeň Celkem Zdroj: Výroční zprávy škol Přehled studentů vysokých škol, jejichž fakulty jsou v cílové oblasti a počty zaměstnanců Název Adresa Počet studentů Počet zaměstnanců Fakulta filozofická Sedláčkova 15, Plzeň Fakulta pedagogická Veleslavínova Klatovská 51 Fakulta ekonomická Husova 11, Plzeň Lékařská faktulta UK Husova 654/3, Plzeň Celkem Zdroj: Výroční zprávy škol 13

14 Přehled středních a vysokých škol v cílové oblasti Zdroj: Výroční zprávy škol 14

15 Hlavní cílové zájmy v oblasti Hlavní zájmové body v cílové oblasti Liší se pro cílové skupiny, jedná se zejména o Turistické a kulturní památky, hotely, centra zaměstnanosti, školy, veřejné budovy a kulturní instituce a obchodní jednotky 15

16 Základní charakteristika dopravní situace v cílové oblasti Dopravní situace v Plzni je dlouhodobě komplikovaná a ovlivňuje velkou část aspektů bránící aktivnímu rozvoji cílové oblasti. Dlouhodobě nepříznivá situace v blízkosti cílové oblasti vede obsáhlá komunikační síť (Silnice I. a II. třídy) a je ovlivněna rovněž dálnicí D5, která vede přes Jižní předměstí Plzně. Individuální automobilová doprava (IAD) Vzestupná tendence na úkor MHD dopravy = Vysoký stupeň automobilizace (463 automobilů na 1000 ob.), pokles využívání MHD na úkor IAD. Město situaci aktivně řeší, například snahou o efektivní implementaci a použití technologií Smart (inteligentní řízení semaforů, kamerový systém). Parkování V okolí historického jádra se nacházejí parkovací objekty provozované v režimu Park & Go (P+G), které poskytují kapacitu celkem 725 parkovacích míst. Omezené využití nástrojů restrikce parkování v cílové oblasti (např. zdarma pro residenty, placené pro turisty). Neuplatňuje se systém P+R - snížená motivace využití MHD i pro dojíždějící zaměstnance/studenty. Snížená efektivita propojení integrované dopravy + MHD. Nedostatečné parkovací kapacity pro zásobování obchodních jednotek mimo obchodní centra. Zdroj: ÚKR Plzeň - Tematická analýza 16

17 Základní charakteristika dopravní situace v cílové oblasti MHD Sytém MHD v cílové oblasti zahrnuje dopravu trolejbusovou, autobusovou, tramvajovou a integrovanou (vlakové či autobusové spojení). Pro autobusy či trolejbusy neexistují preferenční pruhy, město rovněž příliš nevyužívá systém dopravy v klidu a v exponovaných hodinách. Funkční je také systém nočních linek v celém městě. Pěší doprava a cyklodoprava Cyklodoprava je limitovaná geografickým profilem Plzně (kopcovitý ráz). Na podporu ekologické cyklodopravy je pořádána řada akcí (komunitní cyklomapa Plzně, výroční cyklojízdy). Pěší doprava je limitovaná povrchem a sítí komunikací. Centrum je homogenně propojeno s jinými oblastmi prostřednictvím pěších lávek přes řeku (Plzeň 2), chybí však pěší propojení na trase Hlavní nádraží Centrum OC Plaza. Zdroj: ÚKR Plzeň - Tematická analýza 17

18 Shrnutí demografické a socio-ekonomické situace v cílové oblasti Cílová oblast se potýká s dvěma zásadními jevy, které v budoucnu ovlivní demografické složení celé Plzně 3: Rostoucí počet trvale či obvykle žijících obyvatel nad 65 let (tedy faktor stárnutí obyvatelstva) Vylidňování cílové oblasti ve prospěch jiných plzeňských obvodů (Plzeň 9 a Plzeň 10). Pro cílovou oblast je charakteristický starší bytový fond (dáno rovněž památkovou zónou a historickými budovami). Cílová oblast se potýká s oslabením bytové funkce, stále však slouží jako významný středobod pro řadu jiných aktivit: Je významným dopravním uzlem (tato situace se zintenzivní po vybudování autobusového terminálu u hlavního nádraží). Je významným turistickým centrem. Je jedním z center zaměstnanosti ve městě Plzeň. V cílové oblasti či jeho bezprostřední blízkosti se nachází řada vzdělávacích institucí. Pro cílovou oblast je charakteristické vysoké dopravní zatížení a nedostatek parkovacích míst. Zároveň je však oblast kvalitně obsloužena Městskou hromadnou dopravou, její atraktivita však mezi obyvateli postupně upadá ve prospěch osobní individuální dopravy (IAD). 18

19 SWOT cílové oblasti MALOOBCHODNÍ VYBAVENOST Plzeň se potýká s umrtvením centra a klesajícím zájmem o jeho komerční vybavenost. Jako klíčovým problémem se zdá nedostatečná spolupráce a komunikace mezi hlavními aktéry (magistrát, obchodníci, residenti, turisté), a protichůdné názory na další směrování centra. Z hlediska maloobchodních ploch se Plzeň řadí na přední místa v rámci ČR, Plzeň je pak spádovým místem Plzeňského kraje. V současné době je řešena otázka možné výstavby další obchodní jednotky v centru města v blízkosti Hlavního nádraží Plzeň. DOPRAVA Veřejná doprava je pro centrum města Plzeň trvale komplikovaná a problematická. Město zaznamenalo úspěchy s výstavbou externích parkovacích míst, stále je však jeho centrum enormně zatížené osobní automobilovou dopravou. Centrum města je kvalitně obsloužené sítí MHD, město ale neuplatňuje (vyjma Plzeňské karty) žádné motivační nástroje, která by využití MHD zpopularizovaly. Taktéž město v současné době neuplatňuje žádné restriktivní nástroje týkající se vjezdu do centra města. TURISMUS Plzeň je dlouhodobě atraktivním turistickým cílem, zejména díky pivovaru Pilsner a historického centra. Určitým defektem centra města je nedostatek obchodů zaměřených na turisty, případně absence nových turistických cílů motivujících k opakovaným návštěvám. Bonusem je pak potenciál v rozmáhajícím se průmyslově orientovaném turismu a odvětví strojírenství (návštěvy dalších společností, tematicky zaměřené konference, výstavy, festivaly, užší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a průmyslovými podniky, aj.). ATRAKTIVITA CENTRA + OBYVATELSTVO Plzeň je velmi atraktivní revitalizovanou zelení a dostatkem relaxačních míst. Jako slabé místo se jeví malé zapojení různých segmentů obyvatelstva a podnikatelů do diskuze ohledně dalšího rozvoje centra. Slabým místem je také nedostatečná komunikace napříč subjekty města, které by mohly k oživení centra města přispět (např. studenti). 19

20 Analýza maloobchodní sítě 20

21 Stávající struktura maloobchodní sítě v Plzni V současné době operuje na území města Plzně 5 tradičních nákupních center s celkovou hrubou pronajímatelnou plochou 130 tis. m 2. Další desítky tisíc m 2 GLA jsou umístěny v retail parcích a samostatných velkoplošných prodejnách. Největší z těchto projektů je nákupní centrum Olympia na jižním okraji města. Rozsah GLA je na město o velikosti Plzně poměrně vysoký a patří v tomto směru k nejvyšším v ČR. Na druhé straně je třeba prohlásit, že maloobchodní síť města Plzně slouží širokému okolí města, což je zřejmé z intenzity dojížďky do města. Spádovost Plzně a její maloobchodní sítě zasahuje většinu Plzeňského regionu. Stávající nejvýznamnější obchodní projekty v Plzni Zdroj: GFK 21

22 Stávající struktura maloobchodní sítě v Plzni Zdroj: GfK Czech 22

23 Saturace a charakter hlavních obchodních ploch a porovnání s dalšími městy Na území města Plzně je v současné době umístěno 190 tis. m 2 hrubých pronajímatelných ploch (GLA; Gross Lease Area) v rámci nákupních centrech, retail parků and hypermarketů s malými pasážemi. Přepočítáno na 1000 obyvatel, rozsah GLA v těchto objektech dosahuje m 2, což je více, než 1 m 2 na osobu. Mezi porovnatelnými městy se Plzeň v tomto směru pohybuje na 3. místě za Libercem a Olomoucí. Rozsah hrubých pronajímatelných ploch (GLA) v nákupních centrech, retail parcích a hypermarketech v Plzni a porovnatelných městech Město Celkový rozsah GLA v tis. m 2 GLA na obyvatele v m 2 Liberec Olomouc Plzeň České Budějovice Ostrava Brno Zdroj: GfK Czech 23

24 Analýza maloobchodní sítě v cílové oblasti rozdíly vůči roku 2009 V roce 2009 provedla společnost INCOMA GfK census maloobchodní sítě v Plzni. V centrální části Plzně bylo zaznamenáno (včetně nákupních center) celkem 758 prodejen s celkem 42 tisíce m 2 prodejních ploch, z toho 30% byly prodejny módy a obuvi. Z tohoto počtu prodejen bylo v roce tisíc m 2 umístěno ve dvou velkých obchodních komplexech, které představují OC Plaza a OD Tesco. Mimo centra bylo tehdy rozmístěno 23 tisíc m 2 prodejních ploch. V letech 2009 a 2015 nedošlo v rámci centrálních částí města k realizaci žádného významnějšího obchodního projektu. I v roce 2015 jsou největšími obchodními projekty OC Plaza a OD Tesco se zhruba stejnou prodejní plochou a charakterem nabídky, jako v roce K potenciálnímu doplnění obchodní nabídky v rámci centrálních částí města nedošlo, i když se v průběhu doby objevilo několik zpráv o umístění nových obchodních prostor. Řeč je především o uvažované realizaci OC Corso na místě bývalého Kulturního domu v Americké ulici či uvažovaného rozšíření OC Plaza a OD Tesco. Změny v maloobchodu v centrálních částí města se odehrávaly především v rámci stávajících prostor ve spodních parterech zdejší zástavby a dle získaných informací nedošlo ano v tomto směru k velkým změnám (v rámci stávajících budov nelze příliš navýšit prostor pro maloobchod a služby, pouze změny v rámci rozložení služeb a sortimentů). V sortimentu potravin např. došlo pouze k mírnému navýšení prodejních ploch při téměř nezměněné struktuře (4 prodejny nového řetězce Žabka). 24

25 Analýza maloobchodní sítě v cílové oblasti rozdíly vůči roku 2009 Prodejny potravin v centru Plzně (všechny prodejny - řetězce i nezávislé) Charakteristika Počty prodejen potravin Plochy 2009 (modré body na mapě) (červené body na mapě) Zdroj: GfK Czech Census maloobchodu provedený společností INCOMA GfK v roce 2009 zjistil, že v centrálních částech města bylo v provozu celkem 95 prodejen potravin (široko sortimentních i specializovaných) s celkovou prodejní plochou ve výši 4600 m 2. V novém sčítání prodejen potravin z roku 2014 bylo v tomto prostoru evidováno celkem 105 prodejen potravin s prodejní plochou 5400 m 2. Stejně jako v roce 2009 i v roce 2014 a dnes je i přes rozvoj velkoprodejen potravin v jiných částech Plzně (např. Kaufland v area Bory, Lidl u Prazdroje atd.) síť prodejen potravin obdobná. Na západě a na východě figuruje jeden supermarket (Albert v OC Plaza a Tesco v OD Tesco), které jsou doplněny malými prodejnami, z nichž žádná další nepřesahuje 150 m2 prodejní plochy. Změny oproti roku 2009 spočívají především v umístění 4 prodejen Žabka v centrálních částech města, což je hlavní důvod zvýšení ploch prodejen potravin v daném prostoru. Zajímavostí je, že v období 2009 a 2014 došlo k poměrně výraznému pohybu malých prodejen potravin v rámci centra města, přes tyto změny je jejich počet obdobný v obou sledovaných letech a situace s mírnými obměnami bude podle expertního odhadu obdobná i dnes. Z 105 prodejen potravin v roce 2014 bylo 33 široko sortimentních (obdobně jako v roce 2009), z nichž 45% představovaly asijské prodejny. Ani podíl vietnamských provozovatelů se v letech 2009 a 2014 řádově nezměnil. 25

26 Analýza maloobchodní sítě v cílové oblasti rozdíly vůči roku 2009 Řetězené prodejny nepotravinářských sortimentů umístěné v centrálních částech Plzně (bez prodejen v nákupních centrech) Prodejna Ulice Sortiment Prodejní plocha Baťa Zbrojnická obuv 320 A3 SPORT Klatovská třída 4/3 sport 250 ADIDAS (Lion Sport) Hálkova 10 sport 200 HUSKY OUTDOOR Americká 3 sport 400 Klimatex Klatovská třída 528/6 sport 150 Rock point Americká 2796/54 sport 800 Planeo Americká 22 elektro 100 DM Zbrojnická drogerie 140 Rossmann Bedřicha Smetany drogerie 120 Rossmann Solní drogerie 180 Teta Tylova drogerie 150 Teta Americká drogerie 180 Bushman Františkánská oděvy 200 Triumph Náměstí Republiky oděvy 100 knihy Dobrovský nám. Republiky knihy 350 Levné knihy Radčická knihy 200 Levné knihy B. Smetany knihy 120 Tescoma Americká domácí potřeby 120 Zdroj: GfK Czech V nepotravinářských sortimentech je situace obdobná. V roce 2009 bylo v prostoru městského centra (bez nákupních center) identifikováno celkem 20 prodejen nepotravinářských řetězců (oděvy, obuv, sport, nábytek, hračky, drogerie, knihy, elektro atd., v roce 2015 jich bylo 18. Úbytek je minimální, což opět potvrzuje, že stav maloobchodní sítě se v centrálních částech města kvantitativně ani kvalitativně příliš nemění. 26

27 Analýza maloobchodní sítě v cílové oblasti Zdroj: GfK Czech Lze konstatovat, že z hlediska maloobchodu a z komerčního hlediska obecně jsou v centrálních částech města nejlukrativnější 3 lokality. První je oblast mezi řekou Radbuzou a Hlavním vlakovým nádražím (Americká ulice, OD Tesco), druhá historický střed města s centrem na Náměstí Republiky a třetí OC Plaza v Přemyslově ulici na severozápadě centrálních částí města. Ostatní části centra jsou z komerčního hlediska méně významné či poddimenzované. 2/3 veškerých prodejen nepotravinářských řetězců jsou dnes např. umístěny v OC Plaza. Největší potenciál má z komerčního hlediska do budoucna oblast na východ od řeky Radbuzy při významné dopravní křižovatce a na pravidelné pěší dopravní trase velkého množství lidí z vlakového nádraží. Oblast je lukrativní i z toho hlediska, že zde leží nevyužitý prostor po bývalém Domě kultury. 27

28 Charakteristika nákupního chování 28

29 Obecná charakteristika nákupního chování obyvatel HLAVNÍ NÁKUPNÍ MÍSTO POTRAVIN Oblast Hypermarket Supermarket Diskont Menší prodejna Jinde ČR 49% 17% 22% 12% 1% Plzeňský kraj 40% 17% 28% 15% 0% Zdroj: Diskont, supermarket, hypermarket 2016 GfK Czech Řetězec ČR Plzeňský kraj Kaufland 23% 21% Penny Market 11% 19% COOP 6% 15% Tesco HM 11% 13% Albert SM 7% 9% Billa 6% 6% Lidl 9% 4% Globus 6% 4% COOP Diskont 1% 4% Albert HM 8% 2% Tesco SM 2% 2% Norma 1% 2% Zdroj: Diskont, supermarket, hypermarket 2016 GfK Czech Nejčastějším nákupním místem potravin pro české zákazníky jsou hypermarkety s téměř 50% preferencí, následované diskontními prodejnami. Na Plzeňsku jsou oproti celostátnímu průměru méně preferované hypermarkety a více preferované diskontní prodejny. Díky vysokému podílu venkovského obyvatelstva má Plzeňský kraj vyšší preference také při nákupech v menších potravinářských prodejnách, lokalizovaných především v menších obcích. Obyvatelé Plzeňského kraje nejčastěji navštěvují velká nákupní centra a tradiční nákupní centra. Nejčastěji jmenovaným hlavním nákupním centrem v kraji je Olympia Plzeň, umístěná na jihu města, následovaná hypermarketem Globus v Chotíkově na severním okraji města a nákupním centrem Plaza, ležícím v centrálních částech města. 29

30 Obuv Osobní textil a oděvy Spotřební elektronika Domácí elektropřístroje Papírenské zboží Hračky a zboží pro děti Nábytek Sportovní zboží Hobby sortiment Domácí potřeby Obecná charakteristika nákupního chování obyvatel Frekvence nákupu nepotravinářských sortimentů - ČR Alespoň jednou za 14 dní Zhruba 1x za měsíc Zhruba 1x za čtvrt roku 1-2 x za rok Asi jednou za dva roky Méně často Nikdy bez odpovědi Zdroj: Shopping Monitor 2016 GfK Czech Nejčastěji lidé obecně nakupují papírenské zboží, oděvy a domácí potřeby, nejméně nábytek, domácí elektrospotřebiče a spotřební elektroniku. 30

31 Obuv Osobní textil a oděvy Spotřební elektronika Domácí elektropřístroje Papírenské zboží Hračky a zboží pro děti Nábytek Sportovní zboží Hobby sortiment Domácí potřeby Obecná charakteristika nákupního chování Hlavní místo výdajů za jednotlivé nepotravinářské sortimenty - ČR Hypermarkety preferují lidé především při nákupech domácích potřeb a papírenského zboží. Velké specializované prodejny při nákupech obuvi, oděvů, elektroniky a domácích elektropřístrojů, nábytku, sportovního zboží a hobby sortimentu. V malých specializovaných prodejnách lidé rádi nakupují hračky, papírenské zboží, ale i domácí potřeby, obuv a sport jinde internet přímý prodej zásilkový prodej secondhand stánek / tržnice širokosortimentní obchodní domy pultová prodejna specializ. asijská prodejna malá samoobsluha specializ. velkoplošná samoobsluha specializ. supermarket/samoobsluha hypermarket Zdroj: Shopping Monitor 2016 GfK Czech 31

32 Shrnutí maloobchodní sítě a nákupního chování obyvatel města Plzně Plzeň v současné době disponuje dostatkem GLA pro své potřeby s možností limitovaného navýšení ve vybrané oblasti. Od roku 2009 se stav maloobchodní vybavenosti v Plzni nijak významně nezměnil neprobíhá zde výrazný progres, nedochází ale také k významnému zhoršení kvality maloobchodního vybavení či úbytku maloobchodních ploch. Přestože v Plzni je momentálně nákupních možností dostatek, stále zde existují lokality atraktivní pro budování možných dalších obchodních ploch. Pro nákup potravinového zboží lidé nejčastěji využívají hypermarkety, diskonty a supermarkety. Pro nákup nepotravinového zboží lidé preferují hypermarkety (domácí potřeby), velké specializované prodejny (oblečení, obuv)a specializované malé prodejny (hračky, domácí a spotřební prodejny). Mezi nejfrekventovaněji nakupované zboží patří zejména obuv, oděvy a papírenské zboží, nejméně naopak lidé nakupují nábytek, spotřební elektroniku a hobby sortiment. Z hlediska návštěvy kavárenských a restauračních zařízení jsou nejvíce navštěvovány food courty v obchodních centrech, kavárny s obsluhou a restaurace s obsluhou. Tyto druhy občerstvení jsou také nejvíce preferovány spotřebiteli. 32

33 Kvalitativní analýza aktérů obchodu 33

34 Vyhodnocení vizuálního vzhledu obchodních jednotek V rámci zjištění názorů aktérů obchodu byly hodnoceny také dílčí parametry obchodních jednotek vizuální vzhled výloh, fasád a další kritéria ovlivňující celkovou atraktivitu obchodní jednotky. Zdroj: GTA

35 Názory aktérů obchodu dotazníkové šetření v cílové oblasti V rámci projektu bylo provedeno zjištění názorů aktérů obchodu, a to prostřednictvím dotazníku Osloveno bylo 20 podnikatelských jednotek v cílové oblasti + jedna vzdálenější jednotka na Klatovské. V rámci dotazníku jim byly předloženy otázky ohledně problematických oblastí vyplývajících ze studie, a to: Počty zákazníků Možnosti parkování v centrální oblasti Přítomnost OC v blízkosti obchodní jednotky Komunikace mezi městem Plzeň a podnikateli v cílové oblasti Mapa znázorňuje rozmístění obchodních jednotek Zdroj: GTA

36 Názory aktérů obchodu - vyhodnocení Zdroj: GTA

37 Názory aktérů obchodu - vyhodnocení Zdroj: GTA

38 Názory aktérů obchodu - vyhodnocení Zdroj: GTA 2016 Aktéři obchodu (provozovatelé, majitelé a zaměstnanci obchodních jednotek v cílové oblasti) jako největší problém hodnotí nedostatek parkovacích míst a to nejen zákazníky, ale i pro zásobování, kdy je doba 15 minut pro většinu obchodníků nedostatečná pro výklad/náklad zboží. Zavedené obchodní jednotky mají dostatek zákazníků, či jejich počet stagnuje. Nedostatek zákazníků je dán charakterem zboží, nikoliv polohou obchodu. Většina podnikatelů uvádí, že je kulturní akce na tržbách nijak neovlivňují a když, tak pozitivně. V souvislosti s tím otevírací dobu obchodu neprodlužují, některé obchody tak činí pouze ve výjimečných případech (Vánoční trhy). Většina obchodních jednotek uvádí, že je přítomnost OC na tržbách buď neovlivňuje, nebo ovlivňuje negativně (pociťují odliv zákazníků). Všechny obchodní jednotky dále uvedly, že by preferovaly komunikaci na bázi osobních setkání se zástupci města Plzně a propojenější komunikaci přes internet. Komunikaci s městem část oslovených jednotek hodnotí jako nedostatečnou. Jako hlavní témata k řešení uvádí: 1) Vyřešit špatné podmínky pro zásobování obchodů (pouze 15 minut, pouze jedno místo v ulici). 2) Možnosti zapojení obchodních jednotek do regionálních či místních kulturních akcí. 38

39 Závěrečné shrnutí analytické části Shrnutí socio demografické analýzy Plzeň se, stejně jako další města v rámci ČR, potýká s problematikou stárnutí obyvatelstva V rámci Plzně dochází k vylidňování cílové oblasti projektu, a to ve prospěch jiných plzeňských obvodů (Plzeň 9 a Plzeň 10) Plzeň je město s dlouhodobě kladným migračním saldem, je regionální centrum vzdělání a zaměstnanosti Cílová oblast je zejména: Charakteristická starším bytovým fondem (dáno rovněž památkovou zónou a historickými budovami) Významný dopravní uzel (tato situace se zintenzivní po vybudování autobusového terminálu u hlavního nádraží) Významné turistické centrum. Významné centrum zaměstnanosti ve městě Plzeň. Centrem, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází řada vzdělávacích institucí. Pro cílovou oblast je charakteristické vysoké dopravní zatížení a nedostatek parkovacích míst. Shrnutí analýzy maloobchodní sítě Plzeň v současné době disponuje dostatkem GLA pro své potřeby s možností limitovaného navýšení ve vybrané oblasti. Od roku 2009 se stav maloobchodní vybavenosti v Plzni nijak významně nezměnil. Pro nákup potravinového zboží lidé nejčastěji využívají hypermarkety, diskonty a supermarkety. Pro nákup nepotravinového zboží lidé preferují hypermarkety (domácí potřeby), velké specializované prodejny (oblečení, obuv)a specializované malé prodejny (hračky, domácí a spotřební prodejny). Mezi nejfrekventovaněji nakupované zboží patří zejména obuv, oděvy a papírenské zboží, nejméně naopak lidé nakupují nábytek, spotřební elektroniku a hobby sortiment. Z hlediska návštěvy kavárenských a restauračních zařízení jsou nejvíce navštěvovány food courty v obchodních centrech, kavárny s obsluhou a restaurace s obsluhou. Tyto druhy občerstvení jsou také nejvíce preferovány spotřebiteli. Z hlediska názorů aktérů maloobchodní sítě analýza dokládá, že: Většina podnikatelů v oblasti považuje stávající komunikaci za nedostatečnou. Jako největší negativum vnímá omezené kapacity pro parkování (zejména zásobování). Preferuje osobní setkání a řešení konkrétních problémů. Podrobnosti k jednotlivým analytickým závěrům jsou uvedeny v příslušných kapitolách předloženého materiálu 39

40 Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti 40

41 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 1) Doporučujeme podporovat rekonstrukce bytového fondu v cílové oblasti s cílem zvýšení jeho obytné funkce pro mladší a střední generaci. Doporučujeme významně podpořit obytnou funkci v centrální oblasti města Plzně a zamezit tak dalšímu odlivu trvale obvykle žijících osob prostřednictvím: Aktivní podpory rekonstrukce staršího bytového fondu v centrální oblasti města Plzeň, Podpory tvorby parkovacích míst pro residenty, Podpory vzniku klidových zón, Podpory dostatečné obchodní obslužnosti, Doporučujeme s ohledem na tvorbu klidových zón a zvýšení atraktivity analyzované lokality přesunout méně atraktivní instituce (sanitní centra narkomanů či bezdomovců) do jiných částí města Plzně. Toto doporučení se týká zejména bytového fondu, který je ve vlastnictví Města Plzně (nejstarší bytový fond), přičemž z domů je momentálně: Z domů je momentálně obydlených 69%. Z bytů je momentálně obydlených 64%. Název urbanistického obvodu Počet domů Počet bytů Plzeň-historické jádro Centrum-východ 1 0 Centrum-jih Centrum-jihozápad Centrum-západ U Spartaku 2 0 Autobusové nádraží 5 42 Zdroj: ÚKRMP 41

42 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 2) Doporučujeme nadále podporovat podnikatele v centrální oblasti a proaktivně vést komunikaci s nimi. Na základě datové analýzy doporučujeme v centrální oblasti podporovat podnikatele, kteří mají následující sortiment: Lokální produkty řemeslné výroby (potenciál vytvoření České uličky, obdobně jako Hradec Králové či Praha), Pultové specializované prodejny - papírenské zboží, spotřební elektrospotřebiče a domácí elektrospotřebiče, sportovní zboží, hobby sortiment Malé samoobslužné prodejny potraviny, papírenské zboží, hračky a zboží pro děti, domácí potřeby, obuv Lokální produkty nepotravinového charakteru - textil, obuv Prodejny, kam chodí nakupovat zákazníci nejčastěji - papírenské zboží, osobní textil a oděvy, domácí potřeby V případě výstavby dalšího objektu s možností výstavby (např. v prostoru po bývalém kulturním domu) doporučujeme plně podpořit multifunkční charakter objektu (kombinace obchodních + administrativních prostor, vytvoření atraktivního pěšího koridoru směrem do centra). Podporovat podnikatele prostřednictvím sdílení informací, např. vytvořením informačního internetového portálu pouze pro ně, pro interaktivnější komunikaci (ankety, mapa obchodů, otevírací doby, možnost podání dotazů, propojení podnikatelů s kulturními akcemi v Plzni). Ustanovení kompetentní osoby, která bude komunikaci s podnikateli centralizovat a bude sloužit jako hlavní kontakt. 42

43 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 3) Doporučujeme ve městě vybudovat administrativní a coworkingové centrum. Na základě datové analýzy a diskuze s aktéry obchodu města Plzeň doporučujeme v cílové oblasti podporovat výstavbu administrativních center, kde vzniknou pracovní příležitosti v sektoru služeb. Dále doporučujeme vybudovat coworkingové centrum pro začínající podnikatele (pro pronájem kanceláří, zasedacích místností, případně i společenských akcí aj.). Coworkingové centrum může být vybudováno v jedné z uvedených budov: Bývalé komorní divadlo Dům Hasičů ČR u OC Plazza Budovy po ZČU v Tylově ulici Část budovy plánovaného objektu na místě bývalého Domu kultury. Tato forma podpory bude iniciovat tvorbu nových pracovních příležitostí v centru města a zároveň by přispěla k udržení vysokoškolsky vzdělaných osob ze ZČU ve městě Plzeň. 43

44 Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti 4) Doporučujeme vytvořit pěší koridor mezi dopravními uzly a centrální oblastí. Toto doporučení vyplývá hned z několika skutečností: při vytvoření jednotného dopravního uzlu vznikne v blízkosti plánované výstavby objektu na místě bývalého Domu kultury významný migrační bod. V současné době není pro občany, kteří se pohybují, či mohou pohybovat po městě pěšky, centrum města a hlavní nádraží snadno přístupně. Poptávka po průchozím koridoru stoupne díky vybudování autobusového terminálu. Mimo stávající pěší zóny doporučujeme vytvořit další pěší koridory, zejména ty, které podporují propojení dopravních terminálů s centrem města, hlavních migračních tahů a zaměstnaneckých center. 5) Doporučujeme aktivně podporovat cyklodopravu po městě. Doporučujeme podporovat cyklodopravu jako ekologický způsob dopravy po městě např. vyřešením nejzávažnějších překážek omezující takový pohyb po městě (dobudování cyklostezek), či umístěním stojanů na kola v cílové oblasti. 44

45 Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti 6) Doporučujeme zřídit záchytné parkoviště P + R s vhodným napojením na MHD. Toto doporučení vyplývá z datové analýzy, která dokládá výrazně vyšší počet osob dojíždějící do města, než vyjíždějících. Opatření povede k omezení používání individuální automobilové dopravy (IAD) těmito lidmi k pohybu po městě, je zde však nezbytná kvalitní obslužnost linkami MHD. V současné době taková parkoviště na území města Plzně existují, avšak pouze neoficiálně. Je zde tedy jasná motivace dojíždějícími podobný systém využívat. Vytvoření parkoviště P+R by ideálně mělo vzniknout na okraji města u hlavních vjezdových bodů a kde je zároveň možné provozovat linky MHD s dostačenou frekvencí. U hlavního nádraží, kde bude vybudován autobusový terminál, doporučujeme, aby byl tento dopravní uzel adekvátně vybaven k vysokému počtu dojíždějících osob a to prostřednictvím: Kvalitní obchodní vybaveností oblasti Upraveného a bezpečného okolí dopravního uzlu (prioritní řešení situace s bezdomovci v oblasti) Kvalitní obslužnost linkami MHD. 45

46 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 7) Doporučujeme aktivně podporovat dopravu po cílové oblasti prostřednictvím MHD jako alternativu k individuální automobilové dopravě. Toto doporučení vyplývá z přetížení centra města individuální automobilovou dopravou (IAD), se kterým se centrální oblast města Plzně dlouhodobě potýká. Doporučujeme zavést preferenční pruhy pro MHD v denní době, kdy vrcholí přeprava osob z/do zaměstnání či škol, a to především na hlavních migračních tazích. Doporučujeme podporu větší provázanosti Integrované dopravy a MHD. Doporučujeme cílit na atraktivitu MHD a využít skutečnost, že pod PMDP v dohledné době přejde správa parkovišť ve městě, systémem atraktivních nabídek (při koupi parkovacího lístku 3 hod doprava po městě s tímto lístkem zdarma, apod.). Doporučujeme vytvořit systém benefitů vážicí se k použití Plzeňské karty (slevy na vstupné do kulturních objektů obsloužených MHD, multifunkčnost Plzeňské karty, aj.) 46

47 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 8) Doporučujeme revizi současných parkovacích kapacit v centrální oblasti. Doporučujeme hrubým výpočtem odhadnout potřeby parkovacích kapacit v centrální oblasti a konfrontovat je se skutečným stavem. V současné době žije v cílové oblasti přibližně osob dle demografických údajů je přibližně 70% z nich v produktivním věku. Na základě statistických údajů o počtu rodin v cílové oblasti lze odhadnout přibližný počet aut, a tedy i parkovacích míst potřebných pro residenty v cílové oblasti. Doporučujeme zohlednit potřeby osob, které se v centru pohybují a jaké potřeby směrem k parkování mají: Trvale a obvykle žijící obyvatelé v cílové oblasti využijí parkování zejména ve večerních a nočních hodinách Zaměstnanci a studenti využijí parkování zejména přes den, v blízkosti MHD Turisté využijí krátkodobá parkovací místa, v blízkosti hlavních turistických objektů zájmu. Doporučujeme rovněž provést revizi parkovacích možností v centrální oblasti pro potřeby zásobování obchodních jednotek minimálně prodloužit jejich dobu, neboť ze analýzy názorů aktérů obchodu vyplynulo, že doba 15 minut řadě obchodů k nakládání či vykládání zboží nestačí. 47

48 Doporučení k rozvoji centrální oblasti 9) Doporučujeme městu vytvořit komunikační a marketingovou strategii zaměřenou na obyvatele cílové oblasti. Na základě datové analýzy a diskuze s aktéry obchodu města Plzeň doporučujeme městu vytvořit jednotnou a cílenou komunikační strategii, cílenou především na definované skupiny, které se v centrální oblasti pohybují. Obdobně jako jsou komunikovány turisticky atraktivní místa a kulturní aktivity v centrální oblasti, je třeba nastavit komunikační rovinu také směrem k: Podnikatelům Lidem pracující v centrální oblasti Trvale žijícím obyvatelům v centrální oblasti Komunikační strategie by měla nastavit jednak způsob komunikace mezi jednotlivými skupinami, ale taky jejich frekvenci a formu (v závislosti na komunikovaných tématech). V rámci projektu došlo k osobnímu setkání mezi představiteli města, zástupci ÚKRMP a podnikateli z centrální oblasti. Setkání se setkalo s úspěchem a doporučujeme pokračovat v organizaci takových setkání, ideálně s předem danou tematikou a s návazností na předchozí setkání. Další setkání doporučujeme zorganizovat v lednu roku Komunikaci s podnikateli doporučujeme centralizovat ustanovit kompetentní osobu či orgán, která se bude rozvojem podnikání cíleně zabývat. 48

49 Seznam zkratek a vysvětlivek ČSÚ Český Statistický Úřad GTA Grant Thornton Advisory GLA Gross Lease Area (Hrubá plocha k pronájmu) IAD Individuální Automobilová Doprava OC Obchodní centrum OD Obchodní dům ÚKR Útvar koncepce a rozvoje ÚKRMP Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň ZČU Západočeská universita 49

50 Příloha # Popis 1. Porovnání s vybranými městy v ČR 2. Návštěvnost nákupních center, nákupní chování zákazníků ve vztahu k nákupním centrům 3. Profily největších nákupních center v Plzni 4. Setkání podnikatelů 50

51 Porovnání s vybranými městy v ČR 51

52 Porovnání s městy v ČR Liberec Hradec Králové Zlín VÝHODY MĚSTA Dopravní obslužnost (sezónní busy, tramvajové linky, atraktivní je i cyklodoprava) Regulace osobní automobilové dopravy v centru Široké nákupní možnosti pro obyvatele Dostatek volnočasových a sportovních aktivit (běžky, Ještěd) Blízkost německého trhu, dobrá dostupnost do Prahy Dostatek zelených ploch v širším centru (zámecký park, Botanická zahrada, Zahrady vzpomínek) Technická univerzita v Liberci umístěna v centru Dostatek administrativních budov NEVÝHODY MĚSTA Přesycenost města OC, prakticky vymizelý maloobchodní prodej Násilná modernizace historické části města Stížnosti obyvatel na odpady a nečistotu v centru města Postupné vylidnění centra Nedostatek parkovacích míst v centru města VÝHODY MĚSTA Množství kvalitních vzdělávacích středoškolských i vysokoškolských institucí Extenzivní využití cyklodpravy po městě Klidné centrum Dostatek zeleně v okolí širšího centra i města (městské lesy), revitalizované prostředí okolo řeky Orlice Modernizované centrum, které si ale zachovalo historický prvorepublikový ráz ( Salon republiky ) Velký výskyt volnočasových aktivit (uměleckých, hudebních, galerie, hvězdárna) Velké sportovní vyžití, přítomnost populárních sportovních klubů Dostatek administrativních prostor NEVÝHODY MĚSTA Menší nákupní možnost, OC se nachází na periferii města (OC Aupark, Euro Centrum aj.) Hustota provozu v okolí centra města, časté uzavírky a kolony. VÝHODY MĚSTA Architektonicky unikátní centrum Průmyslová historie centra spojená s T. Baťou Dostatek relaxačních a zelených ploch v blízkosti centra města Obchodní jednotky jsou koncentrované v centru města Rozvinutá síť cyklostezek Universita Tomáš Bati, aktivní zapojení studentů do kulturního dění ve městě (výstavy, Festival animovaných filmů aj.). Přirozené centrum regionu NEVÝHODY MĚSTA Nedostatek parkovacích míst v centru (existují kapacity, obyvatelé Zlína však nepřistupují na kompromisy) Příliš velká koncentrace OC v centru 52

53 Porovnání s městy v ČR VÝHODY MĚSTA Olomouc Centrum kvalitně obsloužené MHD Množství památek UNESCO v centru města, historická hodnota centra Dostupnost centra z hlavních komunikací ze směru Brno i Ostrava Velké množství zelených ploch a jejich revitalizace (Smetanovy sady, Bezručovy sady) Populární Palackého universita (především Pedagogická fakulta), aktivní studentský život v centru města (restaurace, kavárny, kluby) Město Olomouc pořádá pravidelné veřejné akce či happeningy (v průměru jeden týdně) VÝHODY MĚSTA České Budějovice Historické centrum, množství atraktivních turistických bodů na náměstí Přemysla Otakara II. (muzea, galerie, pivovar budvar) Dostatek zeleně v širším okolí centra (parky, revitalizovaná nábřeží řek) i mimo něj atraktivní poloha města u Šumavy. Město se nachází kousek od Českého Krumlova (častou přestupní zastávkou). Dostatek zábavy a volnočasového vyžití pro rodiny s dětmi i studenty jihočeské university Dostatečná dopravní obslužnost MHD díky preferenčním pruhům pro autobusy. Pravidelné sezónní happeningy odehrávající se v centru města. NEVÝHODY MĚSTA Obchodní jednotky umístěné na periferii města Složitá dostupnost centra automobilovou dopravou množství jednosměrek, omezené parkování Neziskové a památkové organizace značně tlačí na zachování historického rázu města, což brzdí modernizaci centra, způsobuje odliv investic a tím i kvalifikované pracovní síly. NEVÝHODY MĚSTA Příliš velká koncentrace OC v centru Nedostatek/absence administrativních prostor Špatná dopravní obslužnost pro osobní automobily úzké ulice, tvorba kolon, nedostatek parkovacích míst. Veškeré nákupní možnosti (vyjma maloobchodu) jsou lokalizovány mimo centrum města. Parkovacích míst v centru (existují kapacity, obyvatelé Zlína však nepřistupují na kompromisy) 53

54 Návštěvnost nákupních center, nákupní chování zákazníků ve vztahu k nákupním centrům 54

55 Návštěvnost nákupních center, nákupní chování zákazníků ve vztahu k nákupním centrům Centrum, ve kterém lidé utratí nejvíce svých výdajů Nákupní centrum podíl v % Olympia, Plzeň 27 Globus Plzeň, Chotíkov 19 Plzeň Plaza, Plzeň 10 NC Borská Pole, Plzeň 10 OC Area Bory, Plzeň 7 ostatní 26 Zdroj: Mall Shopping 2016 GfK Czech Obyvatelé Plzeňského kraje nejčastěji navštěvují velká nákupní centra a tradiční nákupní centra. Nejčastěji jmenovaným hlavním nákupním centrem v kraji je Olympia Plzeň, umístěná na jihu města, následovaná hypermarketem Globus v Chotíkově na severním okraji města a nákupním centrem Plaza, ležícím v centrálních částech města. 55

56 Návštěvnost nákupních center, nákupní chování zákazníků ve vztahu k nákupním centrům Nejčastěji navštěvovaným typem gastronomických aktivit v nákupních centrech jsou food courty a kavárny. Žebříček nejčastěji navštěvovaných gastronomických aktivit v nákupních centrech vedou dva fastfoody s velkým předstihem KFC před McDonald s, následují asijská bistra (vyšší úroveň zapamatování jména má pouze řetězec Panda) a restaurace Globus. Uspořádání navštěvovaných stravovacích zařízení v rámci NC - ČR food court společné místo pro posezení pro různé provozovny, bez obsluhy foodcourt bez obsluhy s odděleným sezením pro jednotlivé provozovny klasické restaurace s obsluhou samoobslužné restaurace kavárny, cukrárny s obsluhou navštěvuji samostatné stánky na ploše nákupního centra navštěvuji nejčastěji mám nejraději Zdroj: Mall Shopping 2016 GfK Czech 56

57 Profily největších nákupních center v Plzni 57

58 Profily největších nákupních center v Plzni OC Olympia Plzeň OC Olympia bylo realizováno v roce 2004 společností AM Development (dnes MultiDevelopment) a posléze prodáno společnosti ING Real Estate. Centrum Olympia je umístěno v jihovýchodní části města v městské části Černice v těsné blízkosti dálničního obchvatu. Olympia je sice umístěna u dálničního obchvatu, nicméně z tohoto obchvatu je přesto poměrně složitě dostupná. Oproti městskému centru jde o nejvzdálenější nákupní centrum. Olympia disponuje cca 25 tis. m 2 prodejních ploch (cca 30 tis. m 2 využitelných ploch a téměř 100 nájemců). Centrum má celkem parkovacích ploch. V rámci centra Olympia je umístěno multikino CineStar. Hlavní potravinářským magnetem je zde hypermarket Albert. Maloobchodní nabídka v prostoru Černice byla v r doplněna o retail park s cca 7 tis. m 2 prodejních ploch a 10 nájemci, nabízejícími spotřební nepotravinářské sortimenty. V prosinci roku 2007 společnost Kika otevřela v Plzni Černicích svoji čtvrtou prodejnu v České republice. Tím byl otevřen největší obchod s nábytkem v Plzni a byl posílen význam celého obchodního projektu v Černicích při dálnici D5. Kika nábytek operuje v Plzni na ploše přibližně m 2. Zdroj: GfK Czech 58

59 Profily největších nákupních center v Plzni SC Borská Pole Nákupní centrum Borská pole je prvním klasickým nákupním centrem umístěným v Plzni. Centrum je umístěno v jihozápadní části Plzně ve čtvrti Bory (Plzeň 3) na okraji nejrozsáhlejší plzeňské průmyslové zóny. Centrum disponuje cca m 2 využitelných ploch, hlavními magnety centra jsou hypermarket Tesco (bývalý Carrefour) a velkoprodejna nábytku Asko. Dále centrum obsahuje cca 50 provozoven, z toho více než 35 maloobchodních prodejen. Zdroj: GfK Czech Po výstavbě druhé prodejny OBI v rámci projektu Area Bory byla plocha stávající prodejny OBI snížena, poté bylo úplně zrušeno. Provozovatel v současné době hledá alternativní nájemce pro tento prostor 59

60 Profily největších nákupních center v Plzni SC Tesco Plzeň Rokycanská Nákupní centrum Plzeň Rokycanská je umístěno ve východní části města při výpadové silniční komunikaci vedoucí směrem na Prahu (Rokycanská). Obchodní centrum (včetně Tesca) disponuje cca m2 využitelných ploch v rámci více než 50 provozoven (cca 40 maloobchod). Hlavním magnetem centra je hypermarket Tesco, dalšími nepotravinářskými magnety jsou prodejny Datart, C&A, New Yorker atd. V těsné blízkosti OC Tesco byl v roce 2004 otevřen retail park Berounka Park s několika středně velkými nepotravinářskými prodejnami, které jsou umístěny v jedné budově (např. OP Prostějov, Humanic, Baby World, Takko Fashion atd.). Tento retail park byl v průběhu dalších dvou let doplněn o několik dalších nepotravinářských prodejen (Mountfield, Jysk, Elektroworld, Gigasport). Centrum částečně ztratilo svou pozici po dokončení obchvatu Plzně, který odklonil transit z Rokycanské ulice, přesto zůstává významným obchodním uzlem pro východní části Plzně. Zdroj: GfK Czech 60

61 Profily největších nákupních center v Plzni SC Area Bory Velkoplošný retail park Area Bory byl v jižní části Plzně na křižovatce Klatovské a Husovy ulice realizován v letech Jeho hlavními magnety hypermarket Kaufland a velkoprodejna d-i-y OBI. Vedle těchto prodejen projekt obsahuje dalších 18 nepotravinářských prodejen s významnými magnety spíše diskontnějšího charakteru, jako např. Takko Fashion, KIK, Deichmann atd. Centrum obsahuje celkem cca 27 tis. m 2 prodejních ploch. Zdroj: GfK Czech 61

62 Profily největších nákupních center v Plzni OC Plzeň Plaza Nákupní centrum Plzeň Plaza je v současné době nejvýznamnějším retailovým komplexem v centrálních částech Plzně. Provozovatelem nákupního centra je společnost Klepierre. Centrum disponuje cca m 2 GLA. Jedná se o vnitroměstské nákupní centrum, což s sebou nese jistá specifika. Centrum je frekventované především v průběhu všedních dnů, zákazníky jsou více lidé, kteří v centrálních částech města pracují či studují. Centrum se svou skladbou orientuje spíše na mladší zákazníky. OC Plzeň Plaza disponuje jedním ze dvou plzeňských multikin. Zdroj: GfK Czech 62

63 Profily největších nákupních center v Plzni SC Globus Chotíkov Hypermarket Globus s cca 13 tis. m 2 prodejní plochy byl v roce 2006 zprovozněn na severozápadní hranici Plzně v katastru obce Chotíkov. Hypermarket je doplněn o cca 10 malých nepotravinářských provozoven včetně několika provozovaných přímo firmou Globus. Globus profituje především z přítomnosti rozsáhlého sídliště (Bolevec, Košutka, Vinice) a zachytává klienty ze severozápadních částí Plzeňského regionu (především v okolí výpadovky na Karlovy Vary). Investor/Developer/Provozovatel Adresa: Web stránky: KONTAKT Praha West Investment Municipality Chotíkov PROFIL Datum otevření: 2006 GLA celkem (v m 2 ): 13,000 Počet nájemců: 11 Lokalita: Chotíkov (severozápadní okraj Plzně) Funkce: maloobchod, služby, gastronomie Počet podlaží: 1 Kotevní nájemci: Globus Kapacita parkoviště: 800 Zdroj: GfK Czech 63

64 Profily největších nákupních center v Plzni SC Rondel Kaufland Hypermarket Kaufland (developer InterCora) a přilehlé menší obchodní centrum leží na rozhraní městského centra a severních plzeňských sídlišť (Plzeň 1) při nejfrekventovanější vnitroměstské silniční komunikaci (Karlovarská). Toto obchodní centrum je díky Kauflandu velice oblíbené a patří mezi nejoblíbenější nákupní centra v Plzni. V rámci obchodní zóny je umístěno až 30 provozoven včetně restaurace McDonald s. Centrum je určeno čistě pro nákupy, bez dalších doprovodných aktivit. Zdroj: GfK Czech 64

65 Profily největších nákupních center v Plzni SC Galerie Slovany Galerie Dvořák se nachází na plzeňském sídlišti Slovany, centrum bylo slavnostně otevřeno 6. listopadu Objekt je situován u zrekonstruovaného kruhového objezdu na náměstí generála Píky mezi ulicemi Koterovská a Francouzská. Jedná se o vícepodlažní centrum trojúhelníkového půdorysu o třech nadzemních podlažích a jednom podzemním (parkovacím), na střeše se dále nachází prostory pro restauraci s výhledem na okolí. První dvě podlaží nabízejí obchody a restaurace, třetí podlaží je využito pro relaxaci a zábavu. Zdroj: GfK Czech 65

66 Profily největších nákupních center v Plzni Nákupní centrum U Prazdroje -Hornbach/Penny Velkoprodejna Hornbach s cca 18 tisíci m2 prodejní plochy leží na spojnici městského centra a východních částí města při transitní ulici (U Prazdroje). V retail parku je kromě Hornbachu umístěna ještě diskontní prodejna Penny Market, elektro Euronics a McDonald s Zdroj: GfK Czech 66

67 Profily největších nákupních center v Plzni TESCO obchodní dům OD Tesco leží na křižovatce Americké a Sirkové ulice ve strategické poloze na rozhraní transitních komunikací a centrálních částech města. OD nabízí supermarket Tesco v přízemí objektu s cca 600 m2 prodejních ploch a 2 dalších pater nepotravinářských sortimentů. Plocha celého obchodního domu činí cca 6 tisíc m2 GLA. Před několika lety uvažovala společnost Tesco o rozšíření projektu směrem k Americké ulici, nicméně od té doby nebyly podniknuty v tomto směru žádné kroky. Zdroj: GfK Czech 67

68 Profily největších nákupních center v Plzni Bauhaus/Decathlon Borská Pole Obchodní zóna s 3 velkoprodejnami leží v jihozápadní části města na Borských polích v oblasti zvané jako green triangle. Velkoprodejna do-it-yourself disponuje cca 15 tisíc m 2 prodejních ploch, sportovní velkoprodejna Decathlon cca 5000 m 2 prodejních ploch, Möbelix má k dispozici cca m 2 GLA. Prodejny přímo sousedí s nákupním centrem Borská Pole, nachází se zde také další obchodní jednotka prodejce nábytku Möbelix. Möbelix Decathlon Bauhaus Zdroj: GfK Czech 68

69 Setkání podnikatelů 69

70 Setkání podnikatelů Zvýšení konkurenceschopnosti širšího centra města Pozvánka na setkání podnikatelů Jak oživit širší centrum města, aby bylo zajímavější jak pro stávající i nové provozovatele obchodu a služeb, tak pro jeho obyvatele a návštěvníky? To je otázka, na kterou hledáme odpovědi. V úvodu vám zástupce společnosti Grant Thornton Advisory představí průběžné výsledky analýzy včetně srovnání s jinými městy a v druhé části se bude diskutovat v pracovních skupinách. Svoji účast prosím potvrďte vyplněním registračního formuláře/registrací. Datum: Čas: 15:00-17:00 Místo: Sál Václava Petáka, historická radnice města Plzeň, náměstí Republiky 1 Registrace: Agenda: 15:00-15:50 - Představení výsledků analýzy SWOT centra města a porovnání s městy v ČR stávající struktury maloobchodu v Plzni a její vývoj od roku 2009 obecná charakteristika nákupního chování obyvatel Plzeňského kraje návštěvnost nákupních center a nákupní chování zákazníků 15:50-16:00 - Rozdělení do skupin 16:00-17:00 - Diskuse v pracovních skupinách podnikatelé s obchodem podnikatelé s provozovnou (kanceláří) začínající podnikatelé Setkání se bude účastnit náměstek primátora Mgr. Pavel Šindelář a zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, Ing. Irena Vostracká a Mgr. Miroslav Pešík. Těšíme se na setkání s vámi! Mgr. Pavel Prokop, MBA Grant Thornton Advisory, s.r.o. manažer Jana H avlíčková, MBA Business for Breakfast Česká republika, s.r.o. oblastní ředitelka Účastníci setkání GadgetIT s.r.o. Perfect World s.r.o. Dare2, s.r.o. (Business for Breakfast Plzeň) Fundhall s.r.o., provozovatel portálu Penězdroj a coworkingového centra Pilshub4M Trade, s.r.o. - franšízant Lovci nemovitostí Whitesoft s.r.o. K&V Elektro a.s. Agionet s.r.o. Ing. Daniel Andrlík Prodejna farmářských potravin U Lidušky Magistrát města Plzně PPC s.r.o.plzeňáček.cz FIRO tour Plzeň United Networks Pracovní skupiny Podnikatelé s obchodem Podnikatelé s provozovnou Začínající podnikatelé 70