Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

Transkript

1 Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory Karel KIBIC ml. A NOTACE: Ranû gotické venkovské kostely na b valém panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory se odli ují od stejnû star ch, pravoúhle ukonãen ch kostelíkû v okolí. Charakteristick m znakem jsou zejména chórové vûïe, v âechách jinak sporadické. PrÛzkum ãtyfi z tûchto kostelû ve Svaté Katefiinû, Svatém Mikulá i, Rohozci a v Církvici prokázal promy lenou koncepci s dûrazem na vytvofiení kvalitních útoãi tn ch prostor. V Rohozci a v Církvici byl dokumentován sloïit pfiístup do patra vûïe otvorem nad vítûzn m obloukem v lodi. PrÛzkum prokázal, Ïe vûï v Církvici byla vztyãena dodateãnû nad star ím presbytáfiem. Klá ter v Sedlci byl zaloïen v roce 1142 ze soukromé iniciativy velmoïe Miroslava, v znamného spojence krále Vladislava II. a pfiítele olomouckého biskupa Jindfiicha Zdíka. 1 Zmínûn Miroslav odkázal klá teru fiadu statkû v bliï ím i vzdálenûj ím okolí, coï je mimochodem velmi ran m dokladem lechtické majetkové drïby v této ãásti stfiedních âech. Cisterciáci v prûbûhu 12. i 13. století své majetky roz ifiovali a zároveà tím, jak se vzdávali statkû vzdálenûj ích a pfiikupovali statky bliï í, smûfiovali k vytvofiení kompaktnûj ího panství. Ucelenou majetkovou drïavu se podafiilo vytvofiit zejména v severním okolí dne ní Kutné Hory. Souãástí tûchto snah bylo i získání lesa Boru, kter se rozkládal severnû od Sedlce v místech ústí fieky Doubravy do Labe, nedaleko od T nce nad Labem. 2 Les byl souãástí královského majetku a cisterciáci ho získali od krále Pfiemysla Otakara II. v ãervnu roku Za bezvládí po Pfiemyslovû smrti nastala klá - teru zlá léta. Archeologické nálezy naznaãují, Ïe drancování té doby zasáhlo nejen klá terní panství, ale i tûsné okolí klá tera. JiÏ roku 1283, s nástupem energického opata Heidenreicha, v ak nastal obrat k lep ímu. Pfiichází jakási druhá vlna klá terní slávy, jistû podpofiená i objevením mimofiádn ch loïisek stfiíbrné rudy na území klá terního panství. Z rozmezí let pochází dne ní konventní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Po roce 1283 klá ter znovu roz ifioval svûj majetek, a to mimo jiné i kolonizací lesa Boru, na jehoï území vysadil tfii nové vesnice: Svatou Katefiinu, Svatého Mikulá e a Rohozec. V tûchto vesnicích byly také zaloïeny kostely, které se ãásteãnû dochovaly; architektonicky zhruba odpovídají dobû pfielomu 13. a 14. století, pfiesnou dobu zaloïení ov em nevíme. V kaïdém pfiípadû pfiedstavují zajímavé, ve srovnání s ranû gotick mi kostely v okolí ponûkud atypické stavby. Tyto stfiedovûké kostely jiï byly zkoumány, a to zejména v souvislosti s jejich charakteristick m znakem, jímï jsou v âechách jinak vzácné vûïe nad pravoúhl m chórem. 3 Jmenované tfii nové vesnice byly zaloïeny na drobném potoce, kter se u Starého Kolína vlévá do Labe. Tento dnes nevelk potok byl je tû roku 1839 podle plánû stabilních katastrû ramenem fiíãky Brslenky (âáslavky), která se dnes pfied Rohozcem stáãí k v chodu a vlévá do Doubravy. V echny tfii vesnice mají irokou ulicovou náves s kostelem uprostfied. Podobné pûdorysy vesnic s jasnû vytyãenou návsí lze vnímat jako projevy vrcholnû stfiedovûké kolonizace. Potok protéká stfiedem návsi a lze pfiedpokládat, Ïe byl do své polohy pfii odvodàování baïinatého terénu umûle sveden. Jeho rovné koryto se pfiitom ve v ech vesnicích zatáãí kolem hfibitovních zdí a evidentnû i tato kliãka je umûlá; situace naznaãuje moïnost zatopení bezprostfiedního okolí hfibitovû a vytvofiení vodních pfiíkopû. Zatopené pfiíkopy kolem kostelních areálû se zfiídkakdy dochovaly, patrnû ale nebyly úplnou vzácností. 4 Tezi o vodním pfiíkopu podporuje v raznû obrann (útoãi tn ) charakter kostelû, patrn zejména Poznámky 1 K historii cisterciáckého kostela v Sedlci u Kutné Hory zejména CHARVÁTOVÁ, Katefiina. Dûjiny cisterckého fiádu v âechách svazek. Fundace 12. století. 1 Není-li uvedeno jinak, je autorem v ech fotografií Karel Kibic ml., Obr. 1. Mapa kutnohorského regionu s vyznaãením obcí se sledovan mi kostely, sever nahofie (platí pro v echny mapové pfiílohy). (Pfiíprava podkladu Karel Kibic) Praha : Karolinum, ISBN Jméno lesa Boru dosud zaznívá v názvu obce Zábofií nad Labem. 3 SOMMER, Jan. Ke stavební podobû gotick ch kostelû s chórovou vûïí ve v chodní ãásti stfiedních âech. Památky a pfiíroda : âasopis státní památkové péãe a ochrany pfiírody. 1986, roã. 12, ã. 10, s ISSN Vodní pfiíkop mûl napfiíklad farní kostel v Rakovníku, kter slouïil jako refugium pro neohrazené mûsto. Na Rakovnicku lze tento obrann prvek pfiedpokládat u více vesnick ch kostelû, dochován je vodní pfiíkop kostela v KnûÏevsi. Na Chrudimsku pfiipomeàme ãásteãnû dochovan vodní pfiíkop u kostela v Koãí. MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory 281

2 3 Obr. 2. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 3. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny s chórovou vûïí, pohled od jihu. Obr. 4. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, pûdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíïkovanû gotické zdivo, teãkovanû zdivo z první poloviny 19. století. Sever nahofie (platí pro v echny plány). (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 5. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, vstup do vûïe z podkroví nad lodí. Obr. 6. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, interiér vûïe nad presbytáfiem, úroveà patra, pohled k severu. Pod oknem horního podlaïí je ve zdivu dráïka po pûvodní podlaze na nejlépe zachovaném z nich ve Svaté Katefiinû. Dominuje mu mohutná vûï nad presbytáfiem; tato stavba drobn mi okny se segmentov mi záklenky. Tfii okna dfievem. Loì je z obou boãních stran osvûtlená dvûma více pfiipomíná tvrz neï kostel. zasahují pod zmínûn ústupek zdiva, ãtvrté okno na severní stranû lodi poblíï kruchty sedí na ústupku. Kostel sv. Katefiiny ve Svaté Katefiinû JiÏní okna dosedají nad stfiechu pfiedsínû, o jejímï dodateãném pûvodu svûdãí právû snaha vyhnout se ok- Kostel sv. Katefiiny ve Svaté Katefiinû má obdélnou, k v chodu se mírnû zuïující loì a pravoúhl presbytáfi, nad nímï stojí vûï. ífika lodi je na západní stra- provedení v ak naznaãuje, Ïe vznikla pouh m roz ífienûm. Okna lze hodnotit jako barokní, jejich skromné nû 11 m, délka cca 13 m, coï vymezuje vnitfiní ním stfiedovûk ch otvorû. prostor o rozmûrech cca 8,4 x 10 m. Odsazen presbytáfi má ãtvercov pûdorys o stranû cca 5,3 m. Loì vítûzn m obloukem. Zdivo presbytáfie je pomûrnû sil- Presbytáfi je od lodi oddûlen jednoduch m hrotit m je pfiístupná hrotit m portálem na jiïní stranû, pfies né ( ífika cca 1,5 m), coï odpovídá chórové vûïi nad novûj í pfiedsíà. Jednoduché kamenné ostûní portálu ním. Prostor presbytáfie o hloubce i ífice cca 5,3 m je je novodobé, stfiechovit záklenek vnitfiní palety v ak v raznû pfiev en, vrchol kfiíïové Ïebrové klenby sahá potvrzuje, Ïe je osazené na pûvodním místû. PÛvodní do v ky 7,5 m nad podlahou. Îebra mají klínov profil s v razn m v Ïlabkem a spoãívají na podseknut ch je zfiejmû i ostfie hrotit tvar záklenku, kter signalizuje sloh poklasické expresivní gotiky, pouïívan v dobû jehlancov ch konzolách s krycími deskami. Ve vrcholu pfied rokem Zdivo lodi je cca 1,2 1,3 m iroké, klenby Ïebra spojuje válcov svorník s pfiedsazen m pozoruhodné je zúïení zdiva u obou podéln ch stûn kruhov m terãem. âela klenby mají hrotit tvar, hrot o cm ve v ce asi 3,6 m nad souãasnou podlahou. Evidentnû stfiedovûk detail nejspí souvisel jsou dva kruhové otvory, symetricky umístûné v kápi probíhá také uprostfied v ech kápí. DÛleÏit m detailem s vynesením stropu a pravdûpodobnû i krovu lodi. Západní ãást lodi vyplàuje jiï podstatnû novûj í dfievûná slouïily pro obsluhu zvonû umístûn ch v horním pod- klenby pfii vítûzném oblouku, které bûhem m e zfiejmû varhanní kruchta. Stejnû star je také dne ní strop lodi; jde o zajímavou konstrukci, jejímï základem jsou proraïení by se jistû projevilo nerovnostmi klenby. laïí vûïe. Jsou pravdûpodobnû pûvodní druhotné cihelné klenbiãky v ocelov ch I nosnících, oplá tûn ch Na severní a v chodní stranû presbytáfie jsou zachována úzká a znaãnû pfiev ená gotická okna (v ka kolem 1,7 m), prûzory mají kamenná hrotitá ostûní. Okno na jiïní stranû vzniklo roz ífiením dfiívûj ího otvoru. K pûvodnímu vybavení presbytáfie náleïí ãtyfii v klenky ve zdivu dva na v chodní, dva na jiïní stranû, pfiiãemï nároãnûji je ztvárnûn jen jeden z v klenkû v jiïní stûnû, kter má dfievûné de tûní s dvífiky. Zaujme vy í poãet odkládacích v klenkû, 5 ov em také to, Ïe mezi nimi chybí bohatûji fie en sanktuáfi ãekali bychom ho poblíï severov chodního kouta kostela. DÛleÏit m detailem, svûdãícím o stfiedovûkém fungování kostela, je pfiístup do horních pater vûïe. V kostele ve Svaté Katefiinû je zachován pûvodní portálek na západní stranû vûïe, jehoï práh je situován zhruba 1,8 m nad podlahou dne ního podkroví lodi. Stfiecha lodi je pomûrnû nízká, krovovou konstrukcí je varianta Ránkova krovu se stfiedním sloupkem (vû adlem), datovatelná do doby po polovinû 19. století. Zfiejmû souãasn je ciheln tít na západní stranû. Podkroví je dnes pfiístupné ze západní kruchty a neobsahuje Ïádn doklad o stfiedovûkém zastfie ení. Vzhledem k uspofiádání otvorû na západní stranû vûïe lze fiíci, Ïe hfieben stfiedovûké stfiechy nemohl oproti dne ku sahat o mnoho v e, je v ak pravdûpodobné, Ïe úroveà paty stfiechy b vala niï í teoreticky mohla sahat aï k úrovni ústupkû v podéln ch stûnách lodi, patrn ch z interiéru. Ostûní vstupu do prostoru nad podkrovím je situované na vnûj ím líci vûïe. Portál má hrotit záklenek z lomového kamene, kter dosedá na kamenné stojky s okosením, vytesané z mu lového pískovce. Na portál navazuje segmentovû sklenutá vnitfiní paleta s témûfi rovn mi boky, v nichï jsou kapsy pro zasunovací trámovou závoru doklad zaji tûní vstupu do vûïe. Poznámky 5 Vût í poãet v klenkû patrnû souvisí s tím, Ïe patronem kostela byla klá terní instituce. Obvykle se pfiedpokládá, Ïe ãást zafiízení kostelû, jejichï patronem byl místní lechtic, bylo moïné uschovat v jeho domû. 282 MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

3 Obr. 7. Svat Mikulá (okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku 1839, poloha kostela vyznaãena ipkou. (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 8. Svat Mikulá (okres Kutná Hora), kostel sv. Mikulá e, pûdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíïkovanû gotické zdivo, teãkovanû západní dostavba, patrnû ze 70. let 19. století. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) VûÏ nad presbytáfiem má v souãasné dobû pouze dvû patra, z nichï horní vyuïívá zvonová stolice. PÛvodnû ale byla dûlená na tfii podlaïí, coï nejlépe dokládají maltové otisky fo nov ch podlah v severní a jiïní stûnû vûïe. Pod uvaïovanou podlahou 2. patra bûïí ve v chodo-západním smûru tfii nerovné dubové trámy, podle v eho ne pûvodní, ov em vsazené do pûvodních kapes na jiïní stranû je tû pfieb vají dvû prázdné kapsy proti sobû v místû dne ního schodi tû do zvonového patra, na v chodní stranû je navíc dal í kapsa zhruba proti záklenku vstupního otvoru. Tyto kapsy odpovídají stropu 1. patra vûïe. Vût í problém je s interpretací dal ích kapes, které jsou patrné na západní i v chodní stranû zhruba o 1 m níïe na západní stranû jsou dvû kapsy na kaïdé stranû portálu, na v chodní stranû jsou v této úrovni celkem tfii kapsy. JiÏní z tûchto kapes na západní stranû má klesající pfieklad, kamenn pfieklad dvou kapes napravo od portálu se v polovinû lomí. Nejde tedy o kapsy po trámech stavebního le ení; v kapsách byly osazeny nûjaké trámy ãi trámové konzoly odpovídající potfiebám interiéru. Je tfieba upozornit na skuteãnost, Ïe v ka kapes koliduje s polohou okenních otvorû. Patro vûïe osvûtlují ãtyfii dovnitfi se rozevírající tûrbinové otvory s rovn mi parapety a s pfieklady z kamenn ch desek. Na severní stranû patra jsou dva tûrbinové otvory, stejná okénka jsou uprostfied v chodní a jiïní stûny. Druhé patro vûïe je prosvûtleno o nûco více. Na v chodní stranû jsou dvû tûrbinová okna stejného typu jako okna v patfie a stejné okénko je je tû v pfiilehlém koutû jiïní stûny. V pravé ãásti jiïní stûny a uprostfied zb vajících stûn jsou ir í otvory, jejichï vnitfiní paleta sahala nevysoko nad podlahu a které opût mají pfieklady z kamenn ch desek. ir í pravoúhlá okna i jejich palety jsou také pûvodní. Dne ní stropní konstrukce 2. patra je novûj í, je v ak v pûvodní poloze, jak opût svûdãí dráïka po fo nové podlaze 3. patra v severní i jiïní stûnû. Ve 3. patfie je umístûna zvonová stolice. I v této úrovni je patrné pûvodní gotické zdivo, peãlivû sestavené z lomového kamene. Na kaïdé stranû zvonového patra jsou dva pûvodní okenní otvory. Okna jsou o nûco ir í, vlastní okna i jejich palety mají segmentové záklenky z lomového kamene. Odli- uje se pouze pravé okno na stranû západní: tûrbinov otvor má rovn kamenn pfieklad a je osovû v raznû smûfiovan na sever. DÛvod neznáme. Stfiecha vûïe spoãívá na asi 1 m vysoké cihelné nadezdívce. Kostel patfií patrnû k nejlépe dochovan m pfiíkladûm kostela s chórovou vûïí u nás. Do urãité míry zde mû- Ïeme rekonstruovat pûvodní komunikaãní schéma. Je zfiejmé, Ïe horní ãást vûïe, která poskytovala minimálnû dvû podlaïí kvalitních útoãi tn ch prostor, byla pfiístupná pfies podkroví nad lodí. Nevíme ov em, jak bylo pfiístupné toto podkroví. Mohlo se do nûho vstupovat pfies západní kruchtu, tedy tribunu (pokud v kostele existovala), mohlo mít také samostatn vstup v západním títû lodi. Nûco více mûïe napovûdût operativní prûzkum pfii budoucí opravû omítek v západní ãásti lodi. Vstup do vûïe byl umístûn pod hfiebenem stfiechy lodi, pravdûpodobnû na úrovni druhého hambalku strmého stfiedovûkého krovu, kter zde mûïeme pfiedpokládat. Portál byl jistû v raznû vyv en nad podlahou pûdy, a to i pokud bychom uvaïovali, Ïe interiér lodi byl otevfien do spodní ãásti podkroví ústupky zdiva na boãních stranách lodi takovou pfiedstavu rozhodnû podporují. Kostel sv. Mikulá e ve Svatém Mikulá i Z kostela sv. Mikulá e ve Svatém Mikulá i se dochoval jen presbytáfi se Ïebrovou klenbou, k nûmuï byla pfiistavûna západní pfiedsíà. Na plánu stabilního katastru obce z roku 1839 je kostel znaãen bez lodi i bez pfiedsínû; ke zbourání lodi zfiejmû do lo na zaãátku 19. století. Krátká pfiedsíà má Ïebrovou novogotickou klenbu, novogotick je i hrotit vítûzn oblouk, nad kter m je z presbytáfie patrn úsek pûvodního gotického vítûzného oblouku. Presbytáfi má kfiíïovou klenbu se Ïebry klínového profilu, vybíhající ze zdiva bez konzol, pouh m zkosením profilu. V zadní ãásti klenby jsou proraïeny dva kruhové otvory, nejspí opût pro obsluhu zvonû. Pfiedpokládáme, Ïe tyto otvory jsou podobnû jako ve Svaté Katefiinû pûvodní; jsou jedin m detailem, kter i zde naznaãuje existenci chórové vûïe (podkroví pod dne ní stanovou stfiechou je nepfiístupné). Stûny presbytáfie jsou pouze 1,2 m silné. Je zachováno pûvodní v chodní okno presbytáfie, které má úzk prûzor, atypicky umístûn na vnûj ím líci prûãelí; tomu odpovídá hluboká vnitfiní paleta. Ostatní okna kostela byla neogoticky upravena. Ve v chodní ãásti presbytáfie jsou tfii pravoúhlé odkládací v klenky, vût inou s nov mi dvífiky. Zdivo severní 7 8 stûny pûvodní lodi mûïe b t obsaïeno v ohradní zdi, která zhruba v její poloze probíhá. Kostel sv. Mafií Magdaleny v Rohozci RovnûÏ kostel sv. Mafií Magdaleny v Rohozci udiví nûkter mi atypick mi znaky. Dnes celkem nenápadn kostel je halová stavba, dlouhá více neï 18,5 m a pouh ch 8 m iroká, jejíï presbytáfi je oddûlen pouze ústupkem ve zdivu; na v chodû pak navazuje odsazená sakristie. Její gotick interiér se Ïebrovou klenbou v ak prozrazuje, Ïe pûvodní pûdorys kostela byl ponûkud odli n. Podobnû jako kostel v sousedních Chotusicích byl kostel v Rohozci pfii barokní pfiestavbû prodlouïen k západu, takïe z pûvodního knûïi tû se stala sakristie a z pûvodní lodi presbytáfi. 6 Stfiedovûká loì patrnû konãila v místech ústupku zdiva. PÛvodní kostel byl nevelk (vnûj í délka lodi ãinila zhruba 8,3 m pfii ífice 8 m, odsazen presbytáfi pokraãuje v délce pouh ch 4,5 m), takïe ponûkud pfiekvapí ífika zdiva (v lodi 1,3 m, v presbytáfii cca 1,45 m). UÏ tato skuteãnost naznaãuje, Ïe lo o masivní, do sebe uzavfienou, mimofiádnû kompaktní stavbu, nepochybnû uzpûsobenou jako útoãi tû. Poznámky 6 Plán stabilního katastru znaãí po severní stranû pûvodního presbytáfie je tû pfiístavbu, coï mohla b t zvenãí pfiístupná márnice. MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory 283

4 Obr. 9. Rohozec (okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 10. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, pohled od severov chodu. Obr. 11. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, otvor na západní stranû patra nad presbytáfiem s interiérov mi omítkami ve paletách. Presbytáfi kostela, pfiestavûn na sakristii a oddûlen pfiíãkou pod vítûzn m obloukem, je dochovan velmi autenticky. Vzhledem k ífice zdiva má interiér minimální velikost (délka cca 3,4 m, ífika nûco pfies 3 m). Knû- Ïi tû je sklenuto kfiíïovou klenbou na Ïebrech o profilu hru kovce; uprostfied vystupuje válcov klenební svorník, obíhan polovinou Ïebrového profilu. Îebra zabíhají do zdiva bez konzol. Na v ech stranách knûïi tû se dochovala pûvodní okénka. Ta mají necel ch 30 cm irok stfiední prûzor, na kter z obou stran navazují hluboké, segmentem sklenuté palety. V prûzorech patrnû byla osazena kamenná hrotitá ostûní, podobná oknûm ve Svaté Katefiinû. Dnes je funkãní jen okno na jiïní stranû, ostatní okna jsou zevnû zazdûná. Díky tomu se ale uchovalo unikátní barokní zasklení okna na severní stranû do kruhov ch olovûn ch terãíkû, vyztuïen ch z vnitfiní strany Ïelezn mi tyãkami. Presbytáfi je i zde na v ech stranách vybaven odkládacími v klenky, i kdyï opût chybí bohatûji fie en sanktuáfi. Prostor b valého presbytáfie má dodateãnû prora- Ïen vstup na v chodní stranû a jeho v chodní ãást je pfiepaïená pfiíãkou, která mimo jiné vymezuje schodi tû do prostoru o patro v e. Ke vstupu do patra nad presbytáfiem slouïí dodateãnû proraïen otvor v klenbû. V raz patro je v tomto pfiípadû uïit zámûrnû. Evidentnû pûvodní kamenné lomové zdivo zde sahá do v ky cca 2 m nad rubem klenby presbytáfie teprve na této úrovni je posazena ro tová konstrukce, vyná ející zvonovou stolici a zároveà vûïiãku nad presbytáfiem. Zdivo patra má ífiku okolo 1,3 m, coï by bylo naprosto nepfiimûfiené, pokud by lo o pûdní nadezdívku, vyrovnávající v kov rozdíl mezi korunou zdiva v presbytáfii a v lodi. Evidentnû nejde o nadezdívku, n brï o prostor nad presbytáfiem, kter lze vnímat jako souãást chórové vûïe. V prostoru patra nebyly zachyceny stopy po okenních otvorech; ty patrnû poãínaly aï ve vy í úrovni. Za pozornost stojí vstup do patra ze západní strany, jehoï záklenek byl sice zniãen pfii sniïování zdiva, ale palety se dochovaly. Jsou pokryté vrstvou lícové omítky, coï pfiekvapuje, neboè vnitfiní prostor má jen lomové zdivo bez povrchové úpravy. Nejde pfiitom o degradované zbytky hrub ch omítek; ty nalezneme téï na vnitfiní paletû vstupu do vûïe ve Svaté Katefiinû a vcelku tam neudivují, i kdyï okolo je jen reïné zdivo z lomového kamene jednak b vá paletû vstupu logicky vûnována vût í pozornost, jednak b vá na nároïích více potfieba zatáhnout maltu vyteklou ze spár. V bocích palety vstupu do patra nad knûïi tûm kostela v Rohozci je utaïená lícová omítka s vrstvami povrchov ch nátûrû. paleta jistû nebyla omítána bezdûvodnû, ale tûïko si lze pfiedstavit, Ïe by dûvodem byl charakter interiéru patra. Spí je pravdûpodobné, Ïe omítka odpovídá omítanému prostoru, ze kterého se do patra nad presbytáfiem vcházelo. Nálezy v prostoru nad presbytáfiem dokládají existenci chórové vûïe ífika zdiva 1,3 m jistû nenasvûdãuje té eventualitû, Ïe by vûï byla jiï v úrovni dne ní koruny zdiva ukonãená a zároveà opût svûdãí o pûvodním komunikaãním schématu kostela. Pokud omítky ve paletû naznaãují, Ïe vûï byla pfiístupná z omítaného prostoru, mohla takov m prostorem v podstatû b t pouze loì kostela. 7 Jednalo by se o otvor situovan nad vítûzn m obloukem, kter by byl pfiístupn pouze po Ïebfiíku. Nutno fiíci, Ïe takov pfiístup z patra vûïe vytvofiil velice kvalitní útoãi tn prostor, byè s minimálními rozmûry. Proporce kostelního interiéru by potom ale byly ponûkud nev ední. Na nízk presbytáfi (v ka 4,2 m k vrcholu klenby) by navazoval nevelk, ale znaãnû pfiev en prostor lodi. MÛ- Ïeme pfiedpokládat, Ïe ífika i hloubka gotické lodi mírnû pfiesahovaly 5 m (pokud platí teze o ukonãení gotické lodi v místech zúïení zdiva), ale otvor do patra vûïe mûl teprve ve v ce nûco pfies 5 m svûj práh: prostor lodi by tedy mûl v ku minimálnû 7 m. I zde si v ak mûïeme pomoci pfiedstavou otevfiení lodi do spodní ãásti krovu. Stfiedovûké zdivo je dnes patrné jen v patfie vûïe, takïe operativní prûzkum a dokumentace pfii opravû mûïe pfiinést mnoho nov ch poznatkû. PrÛzkum mûïe odhalit délku stfiedovûké lodi, na její severní ãi jiïní stranû mohou b t zazdûná stfiedovûká okna a patrnû i pûvodní portál. Pfii opravû omítek v lodi mohou b t zachyceny stopy západní tribuny je moïné, Ïe jejím pozûstatkem jsou dva nízké zdûné sloupky, vystupující ze zdiva pod okny dne ního presbytáfie. Kostel sv. Vavfiince v Církvici Úvaha o chórové vûïi kostela v Rohozci, pfiístupné otvorem nad vítûzn m obloukem, je znaãnû pravdûpodobná, na druhé stranû se ale mûïe zdát, Ïe jen omítky ve paletû otvoru pro doloïení takového fie ení nestaãí. Stejná situace v ak byla zachycena také u chórové vûïe kostela sv. Vavfiince v nedaleké Církvi- Poznámky 7 Teoreticky by takov m prostorem mohlo b t téï patro nad lodí, za velmi nepravdûpodobnou lze ov em povaïovat jak samotnou moïnost jeho existence, tak skuteãnost, Ïe by bylo omítané. Patra nad chrámov mi prostory se v âechách vyskytují velmi zfiídka a vût inou pocházejí aï z vrcholné, ãi spí e pozdní gotiky. 284 MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

5 12 Obr. 12. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, zamûfiení s vyznaãením stavebních fází, kfiíïkovanû gotické zdivo, rafovanû barokní pfiestavba, teãkovanû úpravy z 19. století. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 13. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, fiez presbytáfiem (b valou chórovou vûïí) s pohledem k západu. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) ci, která je zajímav m pfiíkladem tohoto stavebního druhu, neboè byla patrnû dodateãnû zaloïena nad star- ím pravoúhl m presbytáfiem kostela. Církvice náleïela sedleckému klá teru jiï od jeho zaloïení. JiÏ od dávn ch dob zde mûl stát dfievûn kostelík, 8 coï koneckoncû naznaãuje i název obce. Dne ní, pûvodem ranû gotick kostel stojí na nevysoké skalce nad fiíãkou Klejnárkou. Vesnice s ulicov m pûdorysem se pûvodnû rozkládala pod kostelem na západní stranû, dodateãnû se v ak roz ífiila v chodním a severov chodním smûrem, ãímï splynula s osadou Jakub zde stojí, pouh ch 700 m od kostela v Církvici, románsk kostelík s unikátní sochafiskou v zdobou prûãelí, svûcen dle autentiky nalezené v poprsní zdi tribuny roku Ze stfiedovûkého kostela v Církvici, pfiipomínaného roku 1356, se dochoval pouze pravoúhl presbytáfi s chórovou vûïí nad ním, loì kostela s boãními kaplemi je ranû barokní novostavbou z roku Razantní pfiestavba kostela souvisí s obnovou farní sítû po tfiicetileté válce; 10 souãasnû byla zfiízena také farní budova na jiïní a zvonice na jihozápadní stranû b valého hfibitova, ãímï se kostelní celek promûnil v pozoruhodn barokní areál. Je tfieba fiíci, Ïe historie kostela je je tû o nûco sloïitûj í, pfiiãemï nejvíc otázek budí obû v chodní pfiístavby presbytáfie snad je tû renesanãní pfiístavba za v chodní obvodovou zdí presbyteria a barokní sakristie po jeho severním boku, k níï pfiiléhá schodi tû do vûïe. Samotnou barokní pfiestavbu provázely zmatky (dvû okna na severní stranû mají obrácené, ven otevfiené palety, pfiiãemï jedno z nich na severní stranû presbytáfie záhy zakryla stfiecha barokní sakristie), 11 pro úvahu o stfiedovûké chórové vû- Ïi to v ak není pfiíli v znamné. Dne ní krov nad lodí pochází podle dendrochronologické anal zy z doby po roce VûÏ byla pfii barokní pfiestavbû zv ena o zvonové patro, vyzdûné z cihel, pfiesto se její stfiedovûká ãást dochovala velmi autenticky a fiada jejích stfiedovûk ch stavebních detailû umoïàuje rekonstruovat pûvodní uspofiádání kostela. Rovnou zdí uzavfien presbytáfi kostela je nevelk, vnitfiní rozmûry dosahují v obou smûrech cca 4 m. Upoutá rovnûï s ohledem na chórovou vûï pomûrnû malá ífika obvodového zdiva (1,1 1,2 m). Na jihov chodním nároïí je presbytáfi s vûïí zpevnûn irok m opûrn m pilífiem. Presbyterium má valenou klenbu se dvûma velk mi styãn mi lunetami, tedy v podstatû klenbu kfiíïového tvaru. Stfiedovûké odkládací v klenky zachované nejsou nejspí byly zazdûny a nahrazeny velk m uzamykateln m v klenkem v barokní sakristii. Jedin m zji tûn m stfiedovûk m detailem je zazdûné okno, jehoï vnûj í záklenek byl zachycen pfii prûzkumu podstfie í v chodní pfiístavby. 13 Záklenek vnûj í palety byl lehce hrotit, vyskládan z lomového kamene. Zdivo vûïe je aï po zvonové patro evidentnû stfiedovûké. Dne ní podlaha patra se po barokním zaklenutí presbytáfie posunula zhruba do poloviny pûvodní v ky podlaïí, jak dokládají zachovaná a ãásteãnû zakrytá okna. Stfiedovûká okna v 1. a ve 2. patfie vûïe byla podobná, jednalo se o dva tûrbinové otvory, sdruïené v jedné paletû s rovn mi boky a se irok m segmentov m záklenkem. PÛvodní úroveà stropu nad 1. patrem ukazují kapsy po trámech. Nepravidelné kapsy, po kozené pfii vyjímání trámû, jsou v úrovni zhruba 1 m pod dne ním stropem 1. patra vûïe a asi 2 m nad dne ní podlahou. Pfiekvapuje, Ïe kapsy po stropních trámech nejsou rozmístûny ve dvou stûnách naproti sobû, ale jak na stranû jiïní i v chodní (po tfiech kapsách), tak na stranû severní (dvû kapsy). Kapsy chybûjí na západní stranû a v severozápadním rohu prostoru, v místech dne ního vstupu do vûïe z podkroví sakristie. Ze situace mûïeme usuzovat, Ïe právû pfii západní stûnû vûïe vedlo schodi tû do druhého patra. Podobu stropu nad patrem podle zachovan ch zbytkû nelze rekonstruovat. Nad 1. patrem vûïe se zachovala je tû dvû dal í stfiedovûká podlaïí. Druhé patro vû- Ïe, vysoké cca 2,5 m, bylo osvûtleno dvojokny na jiïní a v chodní stranû, kromû toho je tû ze severu drobn m tûrbinov m okénkem. Trámová konstrukce nad 2. patrem spoãívala na ústupku zdiva a podle zachovan ch kapes mûla rovnûï sloïitûj í uspofiádání. Nepravidelnû odlámané kapsy jsou na severní, v chodní a jiïní stranû, v koutech jsou otisky diagonálních trámû. Kapsy chybí na západní stranû, kudy mohlo opût procházet schodi tû. Na severní stranû je pod kapsa- 13 mi a pod ústupkem zdiva zachován stfiedovûk trámek o prûfiezu 9 x 17 cm; jeho úãel není zcela jasn. 14 PfiibliÏnû o 60 cm v e je souãasn strop nad 2. patrem. Kamenné zdivo stfiedovûkého 3. patra vûïe je zachované jen do v ky cca 2 m, pûvodní koruna zdiva se nezachovala. Ve zdivu zde nejsou patrné Ïádné Poznámky 8 ZAVADIL, Antonín Josef. Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2, Místopis okresního hejtmanství, âást II, Soudní okres kutnohorsk. Kutná Hora : Karel olc, 1912, s ZAVADIL, A. J., cit. v pozn. 8; POCHE, Emanuel et al. Umûlecké památky âech. Sv. 1. A J, Praha : Academia, 1977, s Datování pfiestavby potvrdila dendrochronologická anal za trámû druhotnû pouïit ch v krovu vûïe, která jako datum skácení urãila rok 1681 (KYNCL, Tomá. Dendrochronologické datování dfievûn ch konstrukãních prvkû kostela sv. Vavfiince v Církvici, okr. K. Hora. Brno : Dendrolab, V zkumná zpráva ã ) 10 Viz pozn. 8. Fara v Církvici byla obnovena v roce PrÛzkum kostela byl proveden v rámci operativního prûzkumu a dokumentace vûïe, krovu nad lodí a podstfie- í nad sakristií v prûbûhu oprav v letech 2009 a Nálezové zprávy vãetnû dendrochronologické anal zy (viz pozn. 9) jsou uloïeny v archivu NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. (KIBIC, Karel ml. Církvice, kostel sv. Vavfiince, Operativní prûzkum a dokumentace interiéru vûïe, bánû vûïe a krovu nad lodí, ; T Ï. Církvice, kostel sv. Vavfiince, Operativní prûzkum a dokumentace podstfie í nad v chodní pfiístavbou presbyteria, 07/2010.) 12 KYNCL, T., cit. v pozn KIBIC, K. ml., 2010, cit. v pozn Dendrochronologická datace subtilního trámku se nezdafiila. MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory 285

6 Obr. 14. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, pûdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíïkovanû gotické zdivo, ortogonální rastr patrnû pozdnû renesanãní v chodní pfiístavba presbytáfie, hustû rafovanû barokní pfiestavba. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 15. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, pohled od severov chodu. Obr. 16. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, fiez lodí s pohledem na vítûzn oblouk a vûï, silnou ãárou vyznaãena pravdûpodobná situace stfiedovûké lodi se vstupem do vûïe nad vítûzn m obloukem, plnou ãárou doloïen a pfieru ovanou pfiedpokládan stav. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) stfiedovûké detaily. Dodateãnû bylo zdivo uprostfied severní, v chodní a jiïní strany probráno nûco pfies 1 m irok mi nikami s cihelnou vnûj í zdí, na niï jsou osazeny hodinové ciferníky. V e tyto niky pfiecházejí do ir ích palet oken zvonového patra, která uï jsou souãástí barokní cihelné nadezdívky (okno na západní stranû je zazdûné). Mimofiádnû zajímavá je západní stûna interiéru vû- Ïe. Stfiedovûk m otvorem s pfiibliïnû pûlkruhov m záklenkem, vyskládan m z lomového kamene, se vstupuje do dne ního podkroví nad lodí. Pfii barokní pfiestavbû do lo ke sníïení pûvodního prahu, ale jeho stfiedovûká úroveà je patrná na bocích palety. PÛvodní práh byl nûkde v mezipatfie, asi 1 m pod stropem 1. patra. Právû v této úrovni jsou v severní a jiïní stûnû vûïe li ty z mûkkého dfieva, podle v eho osazené do zdiva jiï pfii stavbû. Neodpovídají jim Ïádné kapsy po trámech ãi jin náznak pfiestropení. Pfiesto se v této linii mûní povrch stûn; nad nimi nalézáme na stûnách hlinûnou omazávku, která se jinde ve vûïi nevyskytuje a která sahá aï k úrovni stropu 1. patra. Zdá se tedy, Ïe li ty vymezovaly oddûlen prostor. Jeho podlaha mohla teoreticky spoãívat napfiíklad na samostatné rámové konstrukci, umístûné na ústupku zdiva nad rubem klenby presbyteria. Jinou moïností, kterou li ty mírnû vystupující ze zdiva naznaãují, je podhled zavû en pod stropem 1. patra doklady takov ch konstrukcí jsou nalézány v obytn ch místnostech stfiedovûk ch lechtick ch sídel i mû Èansk ch domû, kde nûkdy mívaly vzdut ãi klenbovit tvar. 15 DÛvody pro pouïití takové konstrukce nad obytn mi prostory byly jednak estetické, jednak tepelnû izolaãní (meziprostorem byl odvádûn koufi z topeni tû), coï ale u kostelního prostoru nepfiipadá v úvahu. Naopak vût í logiku zde má uplatnûní rámové konstrukce, kterou lze téï vyuïít pro vynesení zvonové stolice ta je pak konstrukãnû do znaãné míry oddûlená od zdiva vûïe, coï je s ohledem na pfiená ení dynamického namáhání od pohybu zvonû v hodné. Je zajímavé, Ïe stopy po podobném oddûlení prostoru pod stropem 1. patra byly zaznamenány i u chórové vûïe kostela ve Svaté Katefiinû (viz v e). K moïnému vyuïití takového polopatra se je tû vrátíme. Jak jiï bylo fieãeno, úroveà li t odpovídá prahu pûvodního vstupu do podkroví lodi. Vlevo pod tímto vstupem je patrn segmentov, respektive lehce stfiechovit záklenek dal ího otvoru, jehoï práh patrnû odpovídal pûvodní podlaze patra vûïe. Záklenek sahá zhruba 60 cm nad dne ní podlahu patra, jeho pravá strana byla zniãena v souvislosti s barokním odbouráním zdiva pod vstupem do podkroví, levé ostûní otvoru je zachováno a mizí pod násypem. Situaci dokresluje otisk stfiedovûké stfiechy na protûj ím líci západní stûny vûïe, patrn z podkroví. Otisk stfiechy se uplat- Àuje na pozadí star ch, pfiedbarokních omítek vûïe. Na vnitfiní plo e otisku je patrné stfiedovûké zdivo z lomového kamene bez omítek. Stfiecha lodi mûla strm sklon, pfiesahující 60. K okrajûm stfiechy pfiiléhá hladká omítka vûïe, která poãítala s vystupujícím kvádrováním na nároïích. Na okraji stfie ního otisku jsou patrné úlomky prejzû v omítce, které zfiejmû kryly stfiechu lodi v dobû pfied barokní pfiestavbou. Pod okrajem stfiechy bûïí kapsy s maltov mi otisky stfiedovûk ch stfie ních latí, které jen potvrzují, Ïe otisk stfiechy fixuje stfiedovûk stav. Pozoruhodné ale je, Ïe latû bûïí ve dvou fiadách nad sebou spodní fiada o cca 0,5 m níïe neï horní. Spodní kapsy jsou zcela ãisté (na severní stranû je pût, na jiïní stranû ãtyfii kapsy), zatímco horní okraj stfiechy lemují záseky a kapsy jsou ve vylámaném zdivu. Rozteã spodních kapes ãiní cca 0,5 m, latû patrnû nesly krytinu ze dfievûného indele. Horní latû jsou od sebe vzdálené pouze 35 cm, tudíï lze pfiedpokládat, Ïe odpovídaly keramické krytinû, napfiíklad prejzûm, po nichï se zachovaly úlomky a maltové otisky. 16 Pozoruhodné je, Ïe mezi tûmito dvûma úrovnûmi stfiechy není vûbec Ïádná stopa po exteriérové omítce kamenné zdivo uvnitfi celého otisku stfiechy má zcela jednolit charakter. Vysvûtlení patrnû spoãívá v etapové v stavbû kostela, kterou naznaãuje také slabé zdivo presbyteria pod chórovou vûïí. Pfied v stavbou vûïe jiï stál drobn kostelík s pravo- Poznámky 15 Napfiíklad RYKL, Michael. Pfiíspûvek k v zkumu stfiedovûk ch svûtnic. PrÛzkumy památek. 2007, roã. 14, ã. 2, s ISSN Podrobnûj í popis viz KIBIC, Karel ml. PozÛstatky stfiedovûk ch stfie ních latí a jejich vypovídací schopnost. In Svorník Praha : SdruÏení pro stavebnûhistorick prûzkum a Praha : Unicornis, 2005, s ISSN ISBN MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

7 úhl m presbytáfiem. Byl hotov vãetnû stfiechy lodi, která se pfii stavbû vûïe ponechávala a jejíï stfie ní latû byly zavázány do zdiva. 17 Teprve po dokonãení vûïe bylo zdivo lodi mírnû zv eno a stfiecha lodi byla zvednuta, proto také provázejí horní úroveà latí druhotné záseky. Následnû byla vûï omítnuta. Jistû pfiitom lo o postup jedné stavby, nikoliv o jinou stavební etapu po del í prodlevû, protoïe otvory v západní zdi vûïe se zv enou úrovní podkroví jiï poãítají. 18 Promítnutí nálezové situace z obou lícû západní zdi vûïe dává mnoho informací o pûvodním komunikaãním schématu kostela s chórovou vûïí. Dva stfiedovûké otvory zaznamenané z interiéru 1. patra jsou situované blízko nad sebou. Pfiesto na protûj í stranû musely ústit do odli n ch prostorû, tudíï právû mezi nimi musel b t strop. Otisk stfiedovûké stfiechy pfiitom naznaãuje, Ïe pata stfiechy sahala hluboko pod práh vstupu do podkroví. Vysvûtlení s nejvût í pravdûpodobností opût pfiedstavuje ãásteãné otevfiení prostoru lodi do podkroví tak, Ïe vazné trámy stfiechy byly zhruba ve tfietinû její v ky. Spodní vstup, z nûhoï je patrn záklenek na vnitfiním líci stûny, by pak ústil pod strop lodi byl by situován mírnû napravo nad vítûzn m obloukem, v ku jeho prahu mûïeme odhadovat zhruba 5,5 m nad podlahou lodi. VûÏ tedy opût obsahovala obtíïnû pfiístupné prostory, schopné poskytnout v dobách ohroïení velmi bezpeãné útoãi tû. Je vhodné si znovu pov imnout hlinûné omazávky mezi úrovnûmi vstupu do podkroví lodi a pûvodní podlahy 2. patra vûïe. TfiebaÏe jsou z ní zachované jen zbytky (byla pfiekryta mlad í, hrubû hozenou omítkou), je zfiejmé, Ïe se nejednalo o rozetfienou maltu vyteklou pfii zdûní (zdicí malta navíc nebyla hlinûná), n brï o plo nou omazávku stûn. Nikde jinde ve vûïi se tato povrchová úprava nevyskytuje. Latû, které vymezují spodní úroveà omazávky, byly do severní a jiïní zdi zapu tûny jiï v prûbûhu zdûní. Zdá se, Ïe vzniklá prostorovû oddûlená ãást vûïe, spoãívající velmi pravdûpodobnû na nedochované dfievûné rámové konstrukci, mohla slouïit jako bezpeãné úloïi tû a doplàovat tak útoãi tnou funkci vûïe. Prostora s hlinûnou omazávkou mohla slouïit napfiíklad k uschování osiva ãi jin ch dûleïit ch zemûdûlsk ch komodit. Dal í pfiíklady kostelû s chórovou vûïí Cisterciáci v okolí Sedlce zakládali i dal í kostely, pfiiãemï u vût iny z nich patrnû existovaly i chórové vû- Ïe. Dochovanou chórovou vûï má kostel sv. Václava v Nové Vsi u Kolína podobnû jako v Církvici se ze stfiedovûkého kostela dochovala jen v chodní ãást. Statek získali cisterciáci roku 1290 a snad teprve oni zde vysadili vesnici s pravidelnû rozmûfienou obdélnou návsí, uprostfied níï stojí kostel. Zdivo horní ãásti vûïe je patrnû gotické, nedochoval se v ak Ïádn stfiedovûk detail. 19 Existenci vûïe nad pravoúhl m chórem lze doloïit u kostela sv. Víta v dne ním Kolínû-Zálabí, pûvodnû zvaném Mnichovice podle sedleck ch cisterciákû, jimï náleïel. 20 Pravoúhlé presbytáfie kostelû v osadách Chotusice a Kfiesetice, fiádu rovnûï náleïejících, upoutají znaãnou ífikou obvodov ch zdí, více neï 1,4 m. Aãkoliv se v obou pfiípadech zachovaly pomûrnû slabé stfiedovûké stfie ní títy nad vítûzn mi oblouky, rozdíl mezi ífikou zdiva presbytáfie a lodi naznaãuje, Ïe se s moïností opatfiit kostely chórovou vû- Ïí na poãátku poãítalo. V nûmeck ch oblastech jihozápadnû od na ich hranic i jinde jsou chórové vûïe ãast m doplàkem pozdnû románsk ch ãi ranû gotick ch kostelû a nûkdy se pfiedpokládá, Ïe tomu v na ich zemích neb valo jinak. Ve skuteãnosti jsou u nás dochované stfiedovûké chórové vûïe vzácností a stopy po nich jsou rovnûï nalézány zfiídkakdy. Okres Kutná Hora se docela hodí pro posouzení této otázky, protoïe pravoúhle uzavfiené ranû gotické kostely tu jsou zachovány velmi ãasto mimo panství sedleck ch cisterciákû nalezneme je tû zhruba dvacítku dal ích sakrálních staveb tohoto druhu. PrÛzkum proveden u vût iny tûchto staveb 21 narazil na chórovou vûï v nûkolika pfiípadech, v jin ch pfiípadech chórovou vûï vylouãily stfiedovûké stfie ní títy, respektive jejich zbytky (Ko ice, Slavo ov a dal- í). Patrnû stfiedovûkou vûï má nad pravoúhl m chórem kostel v Îí ovû. Za zmínku stojí kostel s chórovou vûïí v nedalek ch Malejovicích, kter se mimochodem Ïí ovskému kostelu podobá sv m pûdorysem. Malejovice jsou totiï jmenovány mezi statky, jimiï byl klá ter obdarován pfii svém zaloïení. Malejovická vûï je ov em barokní a rovnûï vztah osady k sedleckému klá teru budí pochybnost, neboè v listinû mohlo dojít k zámûnû s Malínem, kter s klá terem bezprostfiednû sousedí a kter byl souãástí stfiedovûkého klá terního panství. Mlad í chórovou vûï, stavûnou podle dendrochronologické datace po roce 1581, 22 má kostel v Dobrovítovû. U drobného kostelíka v Polipsech se dochovala zpráva o po kození klenby presbyteria pádem zvonu bûhem poïáru. 23 Vrchol klenby je zde skuteãnû pfiezdûn ; její nábûhy nasvûdãují tomu, Ïe stfiedovûká kfiíïová klenba byla teprve pfii barokizaci upravena do valeného tvaru s lunetami. Rozsah po kození dává tu it, Ïe ho zpûsobil spí e vût í zvon, kter musela vyná et mohutnûj í konstrukce. Opût tedy máme urãit doklad existence chórové vûïe, o níï ale nic bliï ího nevíme. PozÛstatkem zam lené chórové vûïe je nejspí stûna se irok m hrotit m obloukem, rozepjat m nad obvodov mi zdmi presbyteria kostela v Okfiesanãi tûsnû za gotick m títem nad vítûzn m obloukem, podle chybûjících nábûhû zdiva nad podéln mi zdmi presbytáfie se v ak zdá, Ïe vûï nebyla dokonãena. 24 Uvedené doklady o chórov ch vûïích jsou jistû Poznámky 17 Zavázání stfie ních latí do zdiva patfiilo k bûïn m stfiedovûk m stavebním zvyklostem. Bylo v hodné zejména tehdy, pokud krajní vazba krovu byla odsazená od stfie - ního títu. 18 U chórov ch vûïí venkovsk ch kostelû na Chebsku bylo doloïeno, Ïe se západní zeì vûïe do v ky stfiechy nad lodí vybudovala v pfiedstihu, souãasnû s obvodov mi zdmi lodi (SOMMER, Jan. Ke stavebním zvlá tnostem stfiedovûk ch kostelû s chórovou vûïí v okolí Chebu. Památky a pfiíroda. 1989, roã. 14, ã. 8, s ISSN Obr. 17. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, záklenky a ostûní stfiedovûk ch otvorû na západní stranû patra chórové vûïe. Obr. 18. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, otisk stfiedovûké stfiechy na západní stranû vûïe. Pfii okraji otisku jsou patrné kapsy po stfie ních latích, bûïící ve dvou úrovních nad sebou ). To v pfiípadû kostela v Církvici neplatí, zde byla celá vûï nad chórem stavûna najednou. 19 SOMMER, J., cit. v pozn TamtéÏ. 21 KIBIC, Karel ml. Stfiedovûká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Praha, Disertaãní práce (Ph.D.). âeské vysoké uãení technické, Fakulta architektury, bfiezen 2010; T Ï. Stfiedovûká venkovská sakrální architektura na âáslavsku. Praha : Unicornis, ISBN KYNCL, Tomá. Dendrochronologické datování dfievûn ch konstrukcí z kostela sv. Václava v Dobrovítovû. Brno : DendroLab, V zkumná zpráva 077c 07, nepublikováno. Archiv NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. 23 ZAVADIL, Antonín Josef. Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2. Místopis okresního hejtmanství, âást II. Soudní okres uhlífiskojanovick. Kutná Hora 1914, s Ranû gotick, respektive pozdnû románsk kostel sv. Bartolomûje v Okfiesanãi byl pfiestavûn v období vrcholné gotiky a tehdy také s nejvût í pravdûpodobností vznikla popisovaná zeì. Více viz KIBIC, K. ml., 2010, cit. v pozn. 21, s Jednalo by se o pfiíklad samostatného vyzdûní západní zdi chórové vûïe aï do v e stfiechy lodi, jaké bylo zmínûno v souvislosti s chórov mi vûïemi na Chebsku, viz pozn. 18. MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory 287

8 Obr. 19. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, vnitfiní pohledy na v chodní, jiïní, západní a severní stûnu chórové vûïe, pûdorysy v úrovni pater stfiedovûké vûïe, stfiedovûké zdivo kfiíïkovanû. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 20. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, vnitfiní pohledy na v chodní, jiïní, západní a severní stûnu chórové vûïe, pûdorysy v úrovni pater stfiedovûké vûïe, stfiedovûké zdivo kfiíïkovanû. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) 19 zením vesnic. Jednalo se o nároãn podnik, na kterém se s velkou pravdûpodobností uplatnili cizinci cisterciáck fiád jako mezinárodní instituce jistû disponoval potfiebn mi kontakty. Vedle toho zaujme shodná poloha kostelû vzhledem k zástavbû obce i jejich podobné stavební znaky. V pfiípadû dodateãného doplàování kostelû by pro potfieby duchovní správy postaãil kostel v jedné z vesnic osady jsou od sebe vzdálené maximálnû 3 km. Naopak vybavení kaïdé z vesnic bezpeãn m prostorem k pfieb vání i k uloïení vûcí jiï pfii jejich vysazení mohlo b t v neklidn ch dobách dûleïité i pro hospodáfisk zdar kolonizaãního podniku. Stavbu kostelû mûïeme pfiedpokládat v dobû rozkvûtu fiádu, tedy zhruba mezi léty , kdy klá ter roz ifioval své panství, nikoliv pozdûji, kdy uï je pouze s námahou udrïoval. Útoãi tn charakter kostelû mohla ovlivnit negativní zku enost klá tera, kterou zakusil v neklidn ch letech po smrti Pfiemysla Otakara II. Zdá se, Ïe k zaloïení kostelû do lo je tû v dobû, kdy drancování zûstávalo v Ïivé pamûti, tedy snad nûkdy okolo roku Takové datování by podporoval charakter portálu ve Svaté Katefiinû a ãlánky Ïebrov ch kleneb by je také nevylouãily. Od poãátku 14. století se pak jiï v kraji prosazují kostely s polygonálním presbytáfiem (Kluky, Malín, sv. tûpán a dal í). Chórové vûïe tûchto kostelû cisterciáky, zdá se, inspirovaly ke stavbû podobnû fie en ch kostelû v okolí a v pfiípadû kostela v Církvici také ke stavbû chórové vûïe nad star- ím presbyteriem. 20 zajímavé, jejich poãet je v ak omezen. Z pûti zmiàovan ch pfiíkladû jsou jen dva stfiedovûké, v jednom z nich chórová vûï navíc vznikala dodateãnû nad star ím presbytáfiem. Lze tedy tvrdit, Ïe chórové vûïe v této oblasti nebyly bûïnou souãástí ranû gotick ch kostelû. Závûr âtyfii podrobnûji popsané pfiíklady kostelû na cisterciáckém panství se rozhodnû odli ují od ranû gotick ch kostelû s pravoúhl m presbytáfiem, stavûn ch tou dobou v okolí. PrÛzkum tûchto staveb odhalil promy lenou koncepci, jejímï cílem nebylo jen splnit náboïenské poslání, ale také vytvofiit chránûné útoãi tû a úloïi tû cenn ch vûcí v dobû ohroïení. K posílení útoãi tného charakteru sakrálních staveb patrnû pfiispûlo téï vyuïití vodního prvku (kostely na místû lesa Boru), vûcí zámûrné volby byla také znaãná ífika obvodového zdiva, ze statick ch hledisek nepotfiebná (kostel v Rohozci). Spojení chórov ch vûïí ve v chodní ãásti stfiedních âech se sedleck mi cisterciáky je zcela nepochybné, podobnû jako v západním cípu âech lze u vût iny chórov ch vûïí sledovat napojení na cisterciáck klá ter ve Waldsassenu 25 ten byl mimochodem matefisk m klá terem Sedlce. Popsané kostely v podstatû pfiedstavují specifick typ gotick ch sakrálních staveb, kter se u nás jinde nevyskytuje, a lze jej proto vnímat jako cizí import. Zásadní se zdá b t role tfií kostelû v osadách vysazen ch na místû lesa Boru. Z nûkolika dûvodû je pravdûpodobné, Ïe k zaloïení kostelû do lo v podstatû souãasnû s vysa- PrÛzkumy byly provedeny v rámci institucionálního v zkumného úkolu NPÚ ã Vûdeck v zkum a aplikace metod operativního zpracování stavebnû historick ch a umûleckohistorick ch prûzkumû provádûn ch pfii obnovû kulturních památek a nemovitostí v památkovû chránûn ch územích. Poznámky 25 SOMMER, J., cit. v pozn MATERIÁLIE, STUDIE Karel KIBIC ml. / Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

9 RÒZNÉ Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultury âr Podpora pro památky UNESCO V roce 2008 vyhlásilo Ministerstvo kultury âr dotaãní program Podpora pro památky UNESCO. Jeho hlavním cílem je dostát závazkûm, které âeské republice vypl vají z pfiijetí Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví, a jeho hlavním úãelem je podporovat rozvoj památek zapsan ch na seznam svûtového dûdictví, které se nacházejí na území âeské republiky. 1 Historické jádro mûsta Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci patfií od roku 1995 mezi tyto lokality. Za ãtyfii roky existence programu bylo podpofieno est projektû v oblasti dokumentace a prezentace památek Kutné Hory a Sedlce. Spoleãnost Gema Art Group, a. s., realizovala v letech 2008 a 2009 Dokumentární film rekonstrukce chrámu svaté Barbory v Kutné Hofie. Profesionálnû zhotoven asi dvacetiminutov dokumentární film zachycuje prûbûh obnovy chrámu ve v ech jeho fázích od nároãné projekãní pfiípravy, rozsáhl ch prûzkumû aï po podrobnou dokumentaci prûbûhu a postupu rekonstrukãních a restaurátorsk ch prací. Dokument bude vyuïit pro úãely prezentace a propagace obnovy památky u ãeské i svûtové odborné i laické vefiejnosti a jako metodick materiál památkov ch institucí. Shlédneme jej patrnû v âeské televizi, dokonce na mezinárodních linkách âesk ch aerolinií nebo tfieba v budoucnu ve stálé expozici v chrámu, která seznámí náv tûvníky s nároãn m postupem jeho obnovy. ímskokatolická farnost v Sedlci uspûla v programu se dvûma projekty t kajícími se kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Prvním byl v roce 2008 Multidisciplinární prûzkum katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Projekt pfiinesl zásadní a dosud neznámé informace o pfiedchûdci gotické katedrály o románském konventním kostele a pohfiebi ti, které 1 jej obklopovalo, a také o zpûsobu zaloïení a charakteru základového zdiva gotické katedrály, která ve své dobû (kolem roku 1300) byla první stavbou zaloïenou na katedrálním pûdorysu ve stfiední Evropû. Není v âechách mnoho staveb, kde bylo moïné realizovat prûzkum jejich urãité ãásti v tak irokém odborném spektru z hlediska archeologie, antropologie, geofyzikálních metod, petrologie, fotogrammetrie a stavebnû-historického prûzkumu. V rámci projektu byly z hlediska stavebnû-historického prûzkumu analyzovány pozûstatky románského konventního kostela fragment patrnû prûãelní stûny kostela a fotogrammetricky dokumentováno kvádfiíkové zdivo druhotnû pouïité v základech severního transeptu katedrály. Zásadní informace pak prûzkum pfiinesl v otázce zpûsobu zalo- Ïení vlastní gotické katedrály a o jejím pûvodním pûdorysu, kter byl pfii barokní obnovû ponûkud pozmûnûn. Díky nálezûm fragmentû architektonick ch prvkû z gotické katedrály v pozdûj ích zásypech pod podlahou, jako jsou napfiíklad Ïebra klenby, okenní kruïby, dlaïdice, stfie ní krytina nebo ciheln materiál, bylo moïné utvofiit si konkrétnûj í pfiedstavu o podobû gotické katedrály i v detailech. Z hlediska archeologie prûzkum zachytil star í etáïové pohfiebi tû obklopující románsk kostel. PrÛbûh i v sledky prûzkumu jsou prezentovány na informaãních panelech v katedrále a také na pfiíslu n ch internetov ch stránkách. 2 Druh m podpofien m byl projekt sedlecké farnosti 300 let katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, pfiipomínající v roãí vysvûcení obnovené katedrály v roce Souãástí projektu byl kromû propagace zpfiístupnûné památky po obnovû v letech krátk animovan film Splendissima basilica o dûjinách sedleckého klá tera a katedrály Nanebevzetí Panny Marie, kter vytvofiilo studio Klucivespolek vedené reïisérem Jakubem Obrazem. Tito autofii jsou tvûrci podobné animace o historii mûsta Litomy le. Film Splendissima basilica získal dvû ceny, a to na 36. roãníku Ekofilmu v kategorii Volná tvorba a cenu hejtmana Zlínského kraje na XXXV. roãníku festivalu T ká se to také tebe. Je nutné vyzdvihnout obsahovou i formální stránku filmu, kter líãí dûjiny klá tera a katedrály s pfiívûtivou dávkou nadsázky a humoru. Film se promítá v rámci prohlídky sedlecké katedrály ve zvlá tní k tomu upravené místnosti. Autor ãlánku, pracovník Národního památkového ústavu dlouhodobû povûfien vût inou odborné agen- 2 3 Obr. 1. Splendissima basilica, plakát k animovanému filmu. (Grafika Jakub Obraz, 2009) Obr. 2. Zmizelá Kutná Hora historické obrazové prameny mûsta, titulka projektu. (Grafika Jifií D. Dostál, 2009) Obr. 3. PÛlstoletí Mûstské památkové rezervace Kutná Hora ( ), logo projektu. (Grafika Jifií D. Dostál, 2011) dy pro Kutnou Horu, byl fie itelem projektu Obrazové prameny mûsta Kutné Hory. Pro v stupy projektu byl následnû zvolen v stiïnûj í název Zmizelá Kutná Hora historické obrazové prameny mûsta. Projekt otevírá pohled na historickou podobu dosud stojících staveb nebo tûch staveb, které uï zanikly, a pfiedpokládá urãitou základní orientaci v dûjinách obou lokalit. Není v Ïádném pfiípadû ladûn nostalgicky jako pfiipomínka star ch za l ch ãasû, má za cíl prohloubit na i znalost o historické podobû dvou v znaãn ch sídel Kutné Hory a Sedlce, která formovala dûjiny ãeského státu, a ukázat také pfiístup minul ch generací k tomuto odkazu. Projekt Zmizelá Kutná Hora soustfieìuje zachovan historick obrazov fond, jako jsou fotografie, reprodukce olejû, grafik a nástûnn ch maleb, které dokumentují zaniklou podobu mûsta, v znamn ch staveb, domû a ulic od 17. do 20. století. Tento rozsáhl a unikátní fond slouïí badatelûm z oblasti historie, dûjin umûní a architektury ãi projektantûm a památkáfiûm jako podklad pro zodpovûdnou a kvalitní péãi o historické jádro mûsta, ale i nej ir ímu spektru zájemcû o architektonické a kulturní dûdictví mûsta, jeho obyvatelûm a náv tûvníkûm. V roce 2008 bylo digitalizováno pfies tisíc obrazov ch pramenû ze estnácti státních nebo soukrom ch sbírek a památkov ch objektû, v roce 2009 pak byla vytvofiena propagace a prezentace tohoto obrazového fondu prostfiednictvím Digitálního archivu na internetov ch stránkách Poznámky 1 Detailní podmínky jsou uvedeny na internetov ch stránkách ministerstva kultury (viz detail.php?id=2433), kde jsou kaïdoroãnû zvefiejàovány i aktuální priority a termíny pro podání Ïádostí. 2 Viz RÒZNÉ Ale POSPÍ IL / Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultury âr Podpora pro památky UNESCO 289

10 4 5 Obr. 4. Sedlec (okres Kutná Hora), katedrála Nanebevzetí Panny Marie, rekonstrukce stfiedovûké podoby interiéru závûru podle V. Mlázovského a A. Pospí ila. Dílãí v zkum architektonického dûdictví Kutné Hory a Sedlce. (Vizualizace Jifií Gregor, 2010) Obr. 5. Sedlec (okres Kutná Hora), katedrála Nanebevzetí Panny Marie, srovnávací snímek baroknû-gotick ch kleneb v závûru (srovnej s obr. 4). (Foto Ale Pospí il, 2010) stejnojmenné knihy, v stavy a odborného semináfie na kutnohorském Hrádku. Úspû n m Ïadatelem v letech 2010 a 2011 byla také Nadace Kutná Hora památka UNESCO. Kolektiv autorû ve sloïení Vít Mlázovsk, Ale Pospí il, Eduard Kovalda, Jaroslav Zastoupil a dal í fie il projekt Dílãí v zkum architektonického dûdictví Kutné Hory a Sedlce. Cílem projektu bylo prohloubení znalosti dvou vybran ch objektû a jejich zhodnocení na vûdecké bázi. V pfiípadû kostela Panny Marie na Námûti byly provedeny archivní re er e dûjin stavby a prûzkum a dokumentace vûïe, která pfiedstavuje dominantní souãást architektury kostela. Dûjiny stavby se podafiilo na základû písemn ch pramenû doloïit jiï ve 14. století, mimofiádnû hodnotné jsou napfiíklad úãty stavby z období pozdní gotiky. Pfiekvapující byly v sledky rekonstrukãních modelû podoby zastfie ení kostela v období pozdní gotiky a renesance na základû srovnávacího materiálu a Willenbergovy veduty, která velmi peãlivû a vûrnû zachycuje tehdej í podobu stfiech. Silueta stavby byla oproti souãasnému stavu znaãnû rozdílná. V pfiípadû b valého konventního kostela v Sedlci v zkum primárnû vycházel z poznatkû získan ch z prûzkumû (stavebnû-historického a archeologického) uskuteãnûn ch v rámci poslední generální obnovy chrámu, které dále rozvíjel, a také z projektu Multidisciplinární prûzkum katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, kter byl v roce 2008 podpofien ze stejného programu ministerstva kultury. V zkum se zamûfiil na vy etfiení geometrie pûdorysu a kleneb katedrály; z ní vze ly rekonstrukce pûvodního gotického zaklenutí stavby stejnû jako moïnosti podoby stfiech na v chodním závûru. NejpÛsobivûj ím v stupem tohoto prûzkumu je bezpochyby vizualizace gotického interiéru ochozu a kaplí chrámu. Poprvé si tak mûïeme prostfiednictvím plánové dokumentace vzniklé na základû pfiesného geodetického mûfiení pfiedstavit na v kresech i v 3D modelu konkrétní vizuální podobu, jakou katedrála mûla na poãátku svého sloïitého historického v voje. Nadace Kutná Hora památka UNESCO uspûla také v leto ním roce s projektem PÛlstoletí Mûstské památkové rezervace Kutná Hora ( ). Tento projekt pfiipomíná prostfiednictvím cyklu pfiedná ek, v stavou, odborn m kolokviem a doprovodn m programem v znamné akce, události a osobnosti, které mûly zásadní v znam pro obnovu rezervace za uplynulé pûlstoletí. Ale POSPÍ IL (Westergasfabriek), která získala ocenûní Evropské unie za rok 2010 jako pfiíkladná konverze industriální památky pro iroké novodobé vyuïití. Ve dvou paralelnû organizovan ch blocích jednání své nominované projekty a jejich v sledky pfiedstavovali jednotliví laureáti. Odpoledne zde pokraãoval kontaktní trh znalostí a materiálû k projektûm, doplnûn úãastí studentû oborû kulturního dûdictví amsterdamské univerzity. V podveãer zaznûla pfiedná ka na téma kontextuální architektury od renomovaného britského architekta Sira Davida Chipperfielda, jehoï projekt Nového muzea v Berlínû byl ocenûn v roce Dal í den kongresu zaãal v zajímavé budovû nazvané Felix Meritis. 3 Program odborné konference k tématu Evropského roku dobrovolnictví s plenárním zasedáním a návazn mi panelov mi diskusemi zahájily pfiedná ky zdûrazàující v znam správné pfiípravy akcí, do nichï lze zapojit ãinnost dobrovolníkû. V tomto bloku se o zku enosti podûlila zejména generální fieditelka National Trust ve Velké Británii, organizace, jejíï renomé, organizaãní schopnosti a spoleãenskou prestiï lze jen hluboce obdivovat. V znam udílení ceny zv raznilo podveãerní pfiijetí úãastníkû kongresu Její královskou V sostí, princeznou Margriet, v Královském paláci v centru Amsterda- Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku âeská republika zaznamenala pro rok 2011 dva v znamné úspûchy v získání Ceny Evropské unie pro kulturní dûdictví Europa Nostra Awards Z celkov ch 140 nominací z 31 zemí Evropy vybrala odborná porota 27 vítûzn ch projektû. Jméno âeské republiky jako zemû s dlouholetou tradicí památkové péãe a jejích teoretick ch základû tentokrát zastupují úspûchy ve dvou kategoriích. PfiipomeÀme, Ïe od prvních roãníkû udûlování cen, jejichï jádrem byly akce obnovy nemovit ch památek a areálû, 1 se v posledních letech, kdy v znam této soutûïe oprávnûnû uznala Evropská unie a k udûlování cen se oficiálnû pfiihlásila, soutûïí celkem ve ãtyfiech kategoriích. 2 V roãní kongres celoevropské asociace Europa Nostra se v leto ním roce konal v nizozemském Amsterdamu. Bohat program kongresu, jehoï tûïi - tûm byla slavnostní prezentace a pfiedání cen za vynikající v sledky v oblasti kulturního dûdictví, byl doplnûn odbornou konferencí zamûfienou na dobrovolnou ãinnost v této oblasti. Kongres Europa Nostra byl tradiãnû peãlivû organizaãnû pfiipraven s dûrazem na to, aby jeho úãastníci mohli poznat i fiadu v znamn ch památek hostitelského mûsta. Úvodní uï í jednání v boru asociace, fie ící standardní interní témata, se konalo 8. ãervna v budovû radnice v Amsterdamu a bylo doplnûno exkurzí do Rijksmusea, v nûmï probíhají rozsáhlé stavební úpravy. Ve ãtvrtek 9. ãervna se poãetn kolektiv delegátû shromáïdil v areálu b valé mûstské plynárny Poznámky 1 SoutûÏ o ceny Europa Nostra byla poprvé organizována v roce 1978 s cílem ocenit a mezinárodnû zviditelnit mimofiádné poãiny v oblasti uchování kulturního dûdictví a jeho prezentace. Více z historie cen viz KUâOVÁ, Vûra. Europa Nostra dvacet let oceàování kvalitních poãinû v oblasti kulturního dûdictví. Zprávy památkové péãe. 2000, roã. 60, ã. 4, s ISSN ; LUKÁ OVÁ, Eva. Úspûchy ãeské památkové péãe na mezinárodním poli. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 5, s ISSN ; GIRSA, Václav. Mezinárodní ocenûní Projektu konzervace a prezentace Horního hradu Beãov. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 4, s ISSN Conservation / obnova (obnova památek, kam jsou zahrnuty jak ãistû konzervaãní a restaurátorské akce, tak i v znamnûj í adaptace pro nové úãely), Research / v zkum (odborné teoretické práce, zejména takové, které znamenají velk pfiínos pro potenciál dal í ochrany a obnovy), Dedicated service / zásluhy osobností a skupin (ceny za dlouholet ãi celoïivotní pfiínos pro poznání a ochranu kulturního dûdictví) a Education, training and awareness-raising / vzdûlávání, v chova a zvy ování obecného povûdomí o otázkách kulturního dûdictví. 3 Felix Meritis je nezávislé evropské centrum pro umûní a kulturu a zejména místo, které díky sv m dispoziãním kapacitám umoïàuje pofiádat poãetné akce. Budova nese jméno spoleãnosti, která zde byla zaloïena na sklonku osvícenství, v roce Klasicistní prûãelí s vysok m korintsk m pedimentem je v kontextu okolních tradiãních úzk ch domû podél kanálû jedineãné a zv raz- Àuje v jimeãnou funkci stavby, která v sobû ukr vá ováln koncertní sál s v bornou akustikou a dal í jedineãn prostor b valé observatofie. 290 RÒZNÉ Ale POSPÍ IL / Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultury âr Podpora pro památky UNESCO Naìa GORYCZKOVÁ, Vûra KUâOVÁ / Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku

11 Obr. 1. Prof. PhDr. Tomá Durdík, DrSc., pfii prezentaci v rámci v mûnného trhu informací o úspû n ch projektech. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 2. Laureáti pfii závûreãném slavnostním ceremoniálu s pfiedáváním cen v prostorách hlavní Koncertní budovy, za úãasti komisafiky EU Androullou Vassiliou a prezidenta Europa Nostra Plácida Dominga. (Pfievzato z webu: kde je mnoïství dal ích zábûrû vãetnû ukázek ocenûn ch projektû) Obr. 3. Jeden z autorû ocenûné publikace Dfievûné kostely a zvonice v Evropû Ing. arch. Karel Kuãa s v konn m viceprezidentem Europa Nostra arch. Johnem Sellem. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 4. Diplom pro publikaci Dfievûné kostely a zvonice v Evropû autorské dvojice Jifií Langer, Karel Kuãa. (Reprofoto Karel Kuãa, 2011) mu za úãasti prezidenta Europa Nostra, jímï je od roku 2010 pûvecká osobnost svûtového v znamu, maestro Plácido Domingo. Veãer kongres vyvrcholil slavnostním ceremoniálem pfiedávání cen v prostorách hlavní amsterdamské koncertní budovy, za pfiítomnosti obou v e uveden ch v znamn ch osobností a mnoha ãestn ch hostû. Ocenûní laureátûm pfiedával maestro Plácido Domingo spolu s komisafikou Evropské komise pro vzdûlávání, kulturu, mnohojazyãnost, sport a mládeï, paní Androullou Vassiliou, která také pfiednesla upfiímn projev zdûrazàující potfiebu oceàovat a zviditelàovat v znamné poãiny v oblasti evropského kulturního dûdictví. Struãné charakteristiky ocenûn ch nominací vãetnû tûch z posledních let lze detailnûji studovat pfiímo na stránkách asociace. 4 Mezi ocenûn mi pro rok 2011 byly i dvû v znamné osobnosti, jejichï práce je dlouhodobû spjata s památkov m bohatstvím âeské republiky a jeï jsou spolupracovníky Národního památkového ústavu mimo jiné ãleny Vûdecké rady generální fieditelky NPÚ. Úspû né projekty si (nejen proto) zaslouïí pozornost. V kategorii âinnosti ve prospûch kulturního dûdictví (Dedicated service) byla ocenûna osobnost profesora Tomá e Durdíka, v prostfiedí Europa Nostra respektovaného ãlena jejího vûdeckého v boru. Úctyhodné dílo profesora Durdíka pfiipomnûl ãlánek vûnovan jeho Ïivotnímu jubileu uvefiejnûn v minulém ãísle ãasopisu Zprávy památkové péãe. 5 V prezentaci byl pfiipomenut jeho pfiínos pro obor kastelologie, jektû, které kromû morálního ocenûní a vlastní trofeje V závûru ceremoniálu byla oznámena estice pro- vãetnû rozsáhlé v zkumné, vûdecké, pedagogické (plaketa pro osazení na obnoven ch stavbách nebo a metodologické ãinnosti, stejnû jako jeho pûsobení skulpturální cena pro kategorie 2, 3 a 4) získaly pro v oblasti neziskov ch organizací s oborem spojen ch. K této v znamné cenû panu profesoru Durdíko- nejpoãetnûji obeslané, tedy první kategorii: komplexní rok 2011 i finanãní cenu. Jsou jimi tfii akce v tradiãnû vi na místû blahopfiála fiada pfiítomn ch osobností obnova Centrálního nádraïí v belgick ch Antverpách, a rovnûï v rámci souvisejícího trhu informací byl restaurování drobn ch preindustriálních staveb ve o stánek s jeho prezentací velk zájem. vesniãce Sesga ve panûlské Valencii a nûkolikaletá Na jiï pûknou tradici ocenûní pûvodních ãesk ch regenerace kulturní krajiny Hackfall v severním Yorkshire, která byla realizována právû s vysok m podílem odborn ch prací 6 navázal úspûch publikace Dfievûné kostely a zvonice v Evropû autorské dvojice Jifií Langer, Karel Kuãa. 7 V hodnocení této objemem k dané- udûlena anal ze a zámûru regenerace architektury ve dobrovolnické práce. Z odborn ch studií byla cena mu tématu zcela ojedinûlé publikace porota vyjádfiila velmi ohroïeném nárazníkovém pásmu centra hlavnísvé pfiesvûdãení, Ïe kniha mûïe hrát v znamnou roli v ochranû tohoto zvlá tû ohroïeného segmentu kulturního dûdictví Evropy. V oficiálním v roku i v kuloárech v prûbûhu celého kongresu zaznívalo pfiání, aby 4 Poznámky se hledaly zdroje pro pofiízení anglické verze publikace. Ta zatím vy la pouze v ãeském jazyce, a i kdyï obvi k v znamnému jubileu a velkému Ïivotnímu úspûchu. 5 TULC, Josef. Jubilant a laureát. Pocta Tomá i Durdíkosahuje úctyhodn poãet popiskami vybaven ch fotografií a kreseb, pfiesahující 2500, je ir í evropské ISSN Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 3, s vefiejnosti ménû srozumitelná. Se znalostí situace na 6 V roce 2007 získala zvlá tní uznání v kategorii vynikající na em trhu, kde vydání velkoryse podpofiilo nakladatelství Paseka i s rizikem obtíïné ekonomické návrattecké sloupy a pilífie v âechách kolektivu Vratislav Nejed- studie fiada publikací cyklu Mariánské, trojiãní a dal í svûnosti tohoto ediãního projektu, nebylo moïné naplnûní l, Katefiina Adamcová, Ivana Maxová, Zuzana SlíÏková takového doporuãení pfiislíbit a lze doufat, Ïe alespoà a Pavel Zahradník; v roce 2010 projekt kolektivu ateliéru pozitivní hodnocení publikace, zvefiejnûné ve v ech Girsa AT pfiedstaven v ãlánku GIRSA, V., cit. v pozn. 1. materiálech s udílením cen souvisejících, napomûïe 7 LANGER, Jifií; KUâA, Karel. Dfievûné kostely a zvonice hledat cesty, jak znalosti na ich odborníkû zpfiístupnit v Evropû. Praha, Litomy l : Paseka, ISBN evropskému publiku RÒZNÉ Naìa GORYCZKOVÁ, Vûra KUâOVÁ / Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku 291

12 Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie 5 7 ho mûsta Kypru Nikósie, kde dlouhodobé politické rozdûlení ostrova dovedlo stavební dûdictví na hranici Ïivotnosti. Porota uváïila, Ïe ocenûní projektu mûïe nastartovat fyzickou záchranu zdej ích staveb. Ze skupiny osobností a obãansk ch sdruïení byl ocenûn Polák Szymon Modrzejewski, kter v posledních více neï dvaceti letech obûtavû a systematicky zachraàuje opu tûné hfibitovy a drobné sakrální památky v jihov chodním Polsku a na Ukrajinû, v oblastech se zvlá tû dramatickou historií, a zároveà vychoval fiadu dobrovolníkû, ktefií tuto ãinnost dále rozvíjejí. V kategorii udûlované aï od roku 2008, tedy zamûfiené na edukativní aktivity, byla ocenûna systematická práce s vefiejností v Muzeu v pfiírodû v Chichesteru, zaloïeném pro oblast anglick ch Wealden a Downlands. Mnohaletá praxe muzea, které v souãasné dobû dokáïe v jednom roce uspofiádat kurzy pro více neï 1300 uchazeãû, je zamûfiena na tradiãní technologie. Slavnostní akce byla zakonãena vzácn m koncertním provedením opery Ference Liszta, jehoï dvousetleté v roãí narození bylo pro rok 2011 uznáno za v roãí evropského v znamu. Pfii té pfiíleïitosti vystoupilo unikátní a skvûle pfiipravené tûleso European Union Youth Orchestra (MládeÏnického orchestru EU). Úãastníky slavnosti také osobnû pozdravil velvyslanec Maìarska, v rámci jehoï pfiedsednictví se udílení ceny EU odehrávalo. Spoleãensk veãer uzavfiela Ïivû zahraná hymna Evropské unie, jejíï optimistick charakter umocnil slavnostní atmosféru. Na závûr kongresu, v sobotu 11. ãervna, se uskuteãnilo valné shromáïdûní ãlenû Europa Nostra a pro zájemce byly zorganizovány prohlídky nûkolika památek v okolí Amsterdamu. Amsterdam byl v roce 2010 zapsán na Seznam svûtového dûdictví UNESCO a nutno objektivnû uvést, Ïe naprosto oprávnûnû. Úãastníci kongresu se ve 6 Obr. 5. Amsterdam, areál b valé mûstské plynárny (Westergasfabriek), která získala ocenûní Evropské unie za rok (Foto Karel Kuãa, 2011) Obr. 6. Amsterodam, budova Felix Meritis, která hostila související Konferenci k dobrovolnictví v oblasti kulturního dûdictví. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 7. Amsterodam, námûstí Dam, Královsk palác, pûvodnû budova radnice, v nûmï probíhalo slavnostní pfiijetí laureátû a hostû kongresu. (Foto Karel Kuãa, 2011) chvílích volna díky v bornû situovan m jednacím místûm i pfiíznivému poãasí mohli obohatit o poznání alespoà nûkter ch ãástí jedineãného mûsta kanálû s mimofiádn m bohatstvím zcela charakteristick ch domû, dal ích v znamn ch architektonick ch památek a ostatních staveb a prvkû rozsáhlého historického jádra mûsta. Skromná delegace âeské republiky se úãastnila pouze ãásti programu, ale podafiilo se naãerpat maximum informací o ocenûn ch projektech, v kuloárov ch setkáních navazovat osobní kontakty s fiadou pfiítomn ch hostû a v neposlední fiadû podporovat na e laureáty pfii jejich vefiejn ch vystoupeních. Potû ilo nás proto setkání s velvyslancem âr v Nizozemsku JUDr. Jaroslavem Horákem, kter se slavnostního ceremoniálu zúãastnil a ocenûn m laureátûm blahopfiál. Dal í úspûch zástupcû na í zemû nám budiï motivací k uváïlivému v bûru a podávání nov ch nominací, aby pozitivní poãiny v oblasti památkové péãe mohly získat oprávnûnou publicitu a udrïovat v rámci evropského spoleãenství informovanost o kontinuitû dobré praxe na eho oboru. Naìa GORYCZKOVÁ, Vûra KUâOVÁ Mapová díla z období rakousko-uherské monarchie patfií k základním kartografick m pramenûm, nezbytn m ke studiu v voje osídlení, krajiny i jednotliv ch sídel. Zejména mapy stabilního katastru a II. vojenské mapování jsou u nás dnes jiï bûïnû vyuïívány, téï díky jejich zpfiístupnûní na internetu (napfiíklad Tento ãlánek chce upozornit na u nás dosud málo známou vydavatelskou ãinnost budape Èské firmy Arcanum, která se na zvefiejnûní rakousko-uhersk ch mapov ch dûl specializuje. V prûbûhu nûkolika posledních let firma uvedla na maìarsk trh sérii DVD s jednotliv mi mapov mi díly, která jsou vesmûs téï georeferencována. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe jde o firmu maìarskou, zamûfiuje se v první fiadû na území historick ch Uher, tedy vãetnû Slovenska a Podkarpatské Rusi, ãímï se tato díla stávají zajímav mi i z na eho pohledu. Jeden z titulû dokonce pokr vá celé území rakousko- -uherské monarchie (viz dále), tudíï se pro území âeské republiky stává primárním pramenem. Cílem firmy je postupnû zpfiístupnit mapová díla pro celé území monarchie. Jednotlivé vydané tituly obsahují v echny dochované originální mapové listy, které byly kvalitnû naskenovány a uloïeny v komprimovaném formátu ECW, ãitelném napfiíklad ve vy ích verzích programu Adobe Photoshop, Irfan Viewer a jin ch. Jednotlivé mapové listy si lze pfiekopírovat a dále s nimi pracovat. Mapové listy jsou k dispozici celé, tedy vãetnû informací uveden ch na okrajích listu. Pro komfortní prohlíïení je k dispozici prohlíïeã GeoVIEW umoïàující náhled na celou mapu v beze vé podobû. V hlavním oknû lze nastavit libovolné zvût ení prohlíïené mapy (od kompletní mozaiky mapov ch listû po originální velikost), ve dvou pomocn ch oknech se ukazuje pfiesná poloha sledovaného v fiezu jak vûãi kladu mapov ch listû, tak vûãi reálné miniatufie celé mapy. Pfii pfiekopírování celého DVD na harddisk pracuje prohlíïeã pfiirozenû je tû rychleji. K dispozici je rovnûï funkce mûfiení vzdálenosti, odeãet soufiadnic ãi hledání pomocí soufiadnic (ve v ech podporovan ch soufiadnicov ch systémech). Z hlediska dal ího vyuïití je velmi dûleïitá funkce umoïàující export georeferencované mapy. K dispozici je export do celé fiady soufiadn ch systémû, vãetnû ãeského (ãeskoslovenského) S-JTSK (Kfiovák). Export lze provést do formátû JPEG 2000, GEOTIFF ãi ECW. Exportované mapy je moïné pfiímo zaãlenit napfiíklad do mapov ch projektû ArcGIS (neplatí to ale beze zbytku viz dále). Nastavit lze rûzné rozli ení exportovaného rastru: viditelné, originální, definované a definované izometrické. Pro export se nabízí buì rozsah v fiezu, nebo celá mapa. Ta druhá moïnost je ale jenom teoretická, protoïe i na v konném PC lze v originálním rozli ení reálnû provést pouze export v fiezu, a to je tû pokud moïno v pfiednastaveném mûfiítku 292 RÒZNÉ Naìa GORYCZKOVÁ, Vûra KUâOVÁ / Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie

13 (které je pouïito pfii v bûru území kliknutím do kladu listû). Pokud by mûl b t exportován cel rozsah mapy, znamenalo by to nutnost postupnû vyexportovat nûkolik set v fiezû. Jednotlivá DVD obsahují rovnûï podrobnou dokumentaci pfiíslu ného mapového díla a informace o nûm. Velmi cennou pomûckou je i databáze místních názvû (ve v ech jazykov ch variantách místních jmen), kterou lze pouïít i pro pfiímé vyhledávání v mapû. Cel rozsah ediãní ãinnosti firmy Arcanum je dostupn na adrese respektive html. Stránky jsou v maìar tinû, ale nejdûleïitûj í informace jsou uvedeny rovnûï v angliãtinû. V následujícím pfiehledu jsou pfiedstaveny vybrané tituly. Pro ilustraci jednotliv ch mapov ch dûl byly vybrány totoïné v fiezy zachycující okolí mûsta Mukaãeva (Mукачеве) v nynûj í Zakarpatské oblasti Ukrajiny, v meziváleãném období na území âeskoslovenska, pûvodnû uherská Ïupa Bereg. Königreich Ungarn. The First Military Survey / Die Erste Militärische Aufnahme / Az ElsŒ Katonai Felmérés Arcanum Budapest První vojenské mapování (1 : ) pro území uherského království (bez Sedmihradska, Banátu, Chorvatska a Slavonie). Aãkoli se u nás má zato, Ïe toto mapové dílo vzhledem k jeho technick m parametrûm nelze georeferencovat, firma Arcanum dokázala, Ïe to moïné je, a v sledek je pozoruhodn, i kdyï samozfiejmû nelze poïadovat srovnatelnou pfiesnost jako u pozdûj ích map, pofiizovan ch jiï na geodetické bázi. Nepfiesnosti jsou v fiádu nûkolika málo kilometrû, zásadní je v ak v hoda beze vého studia mapy. Celkem jde o 968 mapov ch listû. Místní rejstfiík zahrnuje na jmen (celkem sídel). DVD obsahuje rovnûï studii o vojensk ch mapováních. Pfii exportu do S-JTSK dochází u v ech dostupn ch formátû ke patné lokalizaci, kterou je nutné ruãnû opravit. Erdély és Temesi Bánság / Siebenbürgen und das Banat von Temes / Transylvania and Temes. Az ElsŒ Katonai Felmérés / Die Erste Militärische Vermessung / The First Military Surveying Arcanum Budapest První vojenské mapování pro území Sedmihradska (280 listû) a Banátu (208 listû), místní rejstfiík s pfiibliïnû jmény. Mapy nejsou sestaveny do celku a georeferencovány. Lze si je prohlíïet pomocí interaktivního kladu listû. Pro Sedmihradsko je jiï k dispozici pokroãilej í verze (viz dále), pro území Banátu v ak nikoliv. Grossfürstenthum Siebenbürgen / Transilvania pe hartile primei şi a celei de-a doua ridicări topografice militare Habsburgice / Erdély az elsœ és második Habsburg katonai felmérés térképein. First and Second Military Survey / Az ElsŒ és Második Katonai Felmérés , : Arcanum Budapest První (280 listû) a druhé (294 listû) vojenské mapování pro území Sedmihradska. První vojenské mapování sedmihradského území se uskuteãnilo v letech , druhé v letech (údaje v záhlaví nejsou správné). Georeferencovaná a synchronizovaná verze. Nepfiesnost georeference I. mapování dosahuje nûkolika kilometrû, Obr. 1. Ukázka I. vojenského mapování pro území uherského království, 1 : , (Reprofoto) Obr. 2. Ukázka II. vojenského mapování pro území uherského království, 1 : , (Reprofoto) Obr. 3. Ukázka III. vojenského mapování pro uherskou ãást rakousko-uherské monarchie, 1 : , (Reprofoto) Obr. 4. Ukázka III. vojenského mapování rakousko-uherské monarchie, 1 : , âernobílé mapy zachycují téï území ãesk ch zemí. (Reprofoto) Obr. 5. Ukázka topografické mapy Maìarska z období druhé svûtové války, 1 : , Pro ãeské badatele je dûleïité, Ïe mapy zachycují území Podkarpatské Rusi krátce poté, co bylo souãástí âeskoslovenska. (Reprofoto) Obr. 6. Ukázka mapy uherského království sestavené Jánosem Lipszkym, 1 : , (Reprofoto) u II. mapování je to ménû neï 200 m. DVD obsahuje odborné studie v maìar tinû, angliãtinû, nûmãinû a rumun tinû, t kající se historie a technologie mapování a uïit ch georeferenãních metod. V fiezy nelze exportovat do systému S-JTSK, ale pouze (v pfiípadû II. mapování) UTM Zone 34 a 35, Gauss-Krüger (Warsaw Pact) Zone 34 a 35, Albania (Gauss-Krüger Zone 34), Hungary Stereographic (Marosvasarhely), Romania Stereo-70 a Habsburg Cassini grid Vizakna Centered (Transylvania); v pfiípadû I. mapování je navíc k dispozici originální soufiadnicov systém, chybí v ak Habsburg Cassini. RÒZNÉ Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie 293

14 Königreich Ungarn. The Second Military Survey / Die Zweite Militärische Aufnahme / A Második Katonai Felmérés Arcanum Budapest Druhé vojenské mapování (1 : ) pro území uherského království (bez Sedmihradska, Banátu, Chorvatska a Slavonie). Celkem mapov ch listû, aï na v jimky v celobarevném provedení. Místní rejstfiík obsahuje jmen ( sídel). Pfiesnost georeference dosahuje metrû. Pfii exportu do S-JTSK dochází u v ech dostupn ch formátû ke patné lokalizaci, kterou je nutné ruãnû opravit. Ungarn, Siebenbürgen, Kroatien-Slawonien. The Third Military Survey / Die Dritte Militärische Aufnahme / A Harmadik Katonai Felmérés : Arcanum Budapest Tfietí vojenské mapování pro celou uherskou ãást monarchie. S ohledem na rozsah dat je edice rozdûlena na dvû DVD, která po instalaci obsahu do PC fungují jako beze vá mapa. Celkem jde o mapov ch listû. Pouze men í ãást (cca 100) mapov ch listû je originálních, v barevném provedení; pfievaïují jednobarevné tisky (cca 1 200) a 10 chybûjících listû muselo b t nahrazeno mapami v mûfiítku 1 : Pfiesnost georeference je m. Místní rejstfiík je zaloïen na úfiedním seznamu míst z roku 1913 (zachycujícím nejvy í míru maìarizace místního názvosloví v historii) a historickém seznamu, jehoï autorem byl Mihály Gyalay. DVD obsahuje i odborné studie o mapování. Pfii exportu do S-JTSK jsou formáty JPEG 2000 a ECW lokalizovány správnû, u GEOTIFF dochází k pfietoãení, které je tfieba opravit. Österreichisch-Ungarischen Monarchie. The Third Military Survey / Die Dritte Militärische Aufnahme / A Harmadik Katonai Felmérés : Arcanum Budapest Mapy v mûfiítku 1 : , odvozené ze III. vojenského mapování. Pokr vají celé území Rakouska-Uherska, tedy vãetnû ãesk ch zemí, Haliãe, Bukoviny a dal ích. Jde o ãernobílé mapy, celkem 752 mapov ch listû. Databáze obsahuje na místních jmen. DVD obsahuje doplàkové studie k tématu. Pfiesnost georeference dosahuje v zemích monarchie 50 m, na ostatním území 200 m (toto tvrzení vydavatele ale úplnû neodpovídá skuteãnosti pfiesnost je podstatnû men í). O exportu platí totéï jako u pfiedchozího titulu. Magyarország topográfiai térképei a második világháború idœszakából / Topographic Maps of Hungary in the Period of the WW II. Méretarány / Scale 1 : Arcanum Budapest V letech novû pofiízené vojenské mapy tehdej ího maìarského území. Zahrnují jak území nynûj ího Maìarska, tak doãasnû anektovan ch území, zejména Podkarpatské Rusi, severního Sedmihradska a oblasti mezi Dunajem a Drávou po Novi Sad. Z na eho pohledu jsou dûleïité tím, Ïe zachycují území Podkarpatské Rusi v podobû, jakou mu dalo dvacetileté pûsobení ãeskoslovenského státu. Mapy nemají jednotné kartografické zpracování, vût ina je ãernobíl ch (s barevn m pfiítiskem lesû), nûkteré jsou vícebarevné. Modelace terénu je vyjádfiena vrstevnicemi nebo rafováním, popfiípadû i stínováním. S ohledem na problematick historick kontext vzniku prezentovan ch map jsou ve keré (velmi obsáhlé) textové doplàky pouze v maìar tinû a totéï platí i pro obsluïn program, jehoï logika je na tûstí stejná jako u ostatních map. Vyhledávat lze i pomocí seznamu obcí z roku O exportu platí totéï jako u pfiedchozích titulû. Lipszky János. A Magyar Királyság és társországai térképe és névtára ( ) / Johann von Lipszky. Die Karte und Namensverzeichnis des Königreichs Ungarn und dessen Nebenländer ( ) / John von Lipszky. The Map and Nameregister of Kingdom of Hungary ( ). Arcanum Budapest Mapa uherského království, jejímï autorem byl János Lipszky ( ), je mlad í analogií Müllerov ch map ãesk ch zemí. Vyniká kompletností podchycení jednotliv ch sídel. Edice obsahuje jak jednotlivé mapové listy (Mappa generalis regni Hungariae ) s interaktivním indexem pro vyhledávání Repertoirum 1808, tak pfiehledné mapy jednotliv ch Ïup (Tabula generalis regni Hungariae), dále základní prameny Lipszkého díla a jeho moderní odborné zhodnocení (Lipszky-book by Reisz T. Csaba, The Giants of Hungarian Cartography) i dal í dokumentaci (Lipszkého náãrty Ïup, 35 samostatn ch sekcí v mûfiítku 1 : , vytvofien ch v prûbûhu I. vojenského mapování). S ohledem na svûj charakter mapy samozfiejmû nemohly b t georeferencovány. Z dal ích poãinû firmy Arcanum je tfieba zvlá È upozornit na rozbíhající se projekt zpracování map stabilního katastru. Jednotlivé mapové listy jsou digitalizovány a v rámci Ïup sesazovány do beze vé podoby, coï je fie ení, které by bylo i pro na e území velmi potfiebné. Na DVD je dostupná západomaìarská Ïupa Vas (Vas megye az elsœ kataszteri felmérés térképein Arcanum Budapest 2006). Îupa Veszprém je dostupná dokonce v prostfiedí Google Maps (viz html, kde jsou uvedeny i dal í odkazy na volnû pfiístupné webové databáze z dílny firmy Arcanum). Karel KUâA SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Kolokvium o dûjinách SIALu v Liberci Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Liberci spolu s Oblastní galerií v Liberci a Krajskou vûdeckou knihovnou v Liberci uspofiádaly ve dnech února 2011 mimofiádnû pfiínosné kolokvium, jehoï hlavním tématem bylo SdruÏení inïen rû a architektû Liberec. Vzorn m hostitelem, moderátorem a prûvodcem cel m programem i exkurzemi byl Jifií KfiíÏek z libereckého pracovi tû NPÚ. Tûmi, kdo pfiipravili a zajistili program i pfiedná ející, byli Rostislav vácha spolu s Jakubem PotÛãkem, spoluautofii (s Miroslavem Masákem) v stavy vûnované SIALu (2010 Muzeum umûní Olomouc, 2011 Galerie Liberec a Galerie Jaroslava Fragnera v Praze). Hned první vystoupení ukázalo, Ïe je na co se tû it. Diskutovalo se, lo o Ïivé setkání s chutí v ech zúãastnûn ch polemizovat, klást otázky i odpovídat a vysvûtlovat. Pfiíspûvek profesora Oldfiicha evãíka Pfiíroda-technika-architekt. Nûkolik sond do fie ení tohoto vztahu byl strhující, pfiínosn, emotivní, chvílemi kategorick, pro nûkteré s kontroverzními stanovisky, ale v kaïdém pfiípadû byl opravdovou sondou do oblasti moderní architektury a mûïeme jej nazvat pfiíspûvkem k vûdecké kritice a kanonizaci dûl SIALu. evãíkem pouïité slovní spojení emergence SIALu si na lo fiadu v znamov ch pandánû v následujících pfiíspûvcích, zvlá tû u Benjamina Fragnera. Druhá pfiedná ející nezûstala nic dluïna a pokraãovala ve stejném tempu a se zaujetím pro vûc. Henrieta Moravãíková se ve svém pfiíspûvku Politick rozmûr pozdního modernismu v âeskoslovensku zdánlivû vzdálila z Liberce, dokonce se o SIALu nezmínila. (Vlastnû ano, zaãala reakcí na svého pfiedchûdce, podle jejího názoru není tfieba kanonizovat!) Pfiipomenula ale dûleïitou skuteãnost, Ïe v 60., 70. i 80. letech se hovofiilo o ãeskoslovenské architektufie, byè ãeské a slovenské t my pracovaly samostatnû, vzájemnû se v ak ovlivàovaly a pûsobily na nû stejné proudy, vykazují proto mnoho shodn ch rysû. Henrieta Moravãíková v irok ch souvislostech pfiedstavila hlavní pfiíklady slovenského pozdního modernismu s jeho pozitivy i negativy, které v posledních letech tak fascinují západní historiky architektury i fotografy. Hlavním dûvodem tohoto objevování v chodní architektury je témûfi, aï na v jimky, úplná absence prací architektû v chodního bloku v odborné literatufie a dûjinách evropské i svûtové architektury. Pfiedmûtem zájmu jsou vût inou formální stránky jako velikost, figurativnost a ãasto pfiehnaná monumentalita, v pozadí stojí spoleãensko-politické aspekty socialistického stavitelství a zcela opomíjeny jsou vlivy problémû ve fi- 294 RÒZNÉ Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

15 nancování nebo technicko-materiálních nedostatkû na v slednou podobu samotn ch staveb. Pfiekvapením pak jsou podobnosti a spoleãné znaky architektury na obou stranách Ïelezné opony, ãasto nepfiedvídatelné spojitosti, které napovídají nûco víc. To, Ïe na V chodû byla sice tvorba tohoto období ovlivnûna tlakem totalitního autoritáfiského reïimu a mûla se stát jeho v kladní skfiíní, byla v ak zároveà více, neï by se mohlo jeho vûdcûm líbit, ovlivnûna jakousi internacionální náladou a progresí, vûtrem, kter bez ohledu na svûtové strany pfiivál do tvorby (a nejen architektonické) cosi spoleãného, tûïko definovatelného (nûkdy bohuïel i v negativních rysech). T ká se to v âeskoslovensku nejen uvolnûn ch let edesát ch, kdy do lo k oteplení vztahû se Západem, ale i sedmdesát ch, a dokonce i osmdesát ch. MÛÏeme v ak se znalostí prostfiedí podotknout, Ïe tento kvalitativní prûtah byl ãasto vlastnû zpûsoben nepruïností a na Západû nepfiedstaviteln mi lhûtami, které ãasto ubûhly od návrhu k zaãátku realizace a pak k jejímu dokonãení (mnohdy i desítka a více let). Na Slovensku, jak nezapomnûla Henrieta Moravãíková podotknout, hrál roli kromû ideologicky motivovan ch stavebních úloh reïimu i vrcholící proces národní emancipace. Benjamin Fragner pfiednesl dal í pfiíspûvek V stava Apelace 1967 a vûnoval se zdánlivû malé epizodû, kterou byla na jafie 1967 v stava Apelace instalovaná v rondelu dne ního rektorátu âvut. Potvrdil, Ïe v e souvisí se v ím a poïár vzniká z mal ch a nûkdy vzdálen ch ohníãkû nebo jisker. V e zahájil majáles v roce 1965 v Praze, dûleïit byl kongres UIA (Mezinárodní unie architektû) konan u nás v roce 1967, zakonãeném takzvan mi strahovsk mi událostmi. Organizátory v stavy Apelace byli Dalibor Vokáã a Emil Pfiikryl, ideov m hybatelem pak Petr Vaìura, pfiidali se Martin Rajni, také o nûco mlad í Vladimír Merta a naopak z vy ího roãníku Helena Jiskrová, která nejvíce reflektovala nastupující tvorbu pfielomu 60. a 70. let. Oficiálním tématem v stavy byla prezentace historické architektury. Prostory tûsnû sousedící s katedrou dûjin architektury, na které mimochodem pûsobila jako nepedagogická vûdecká síla i docentka Milada Radová, Ïena s velk m vlivem na studenty, ktefií v tehdej í motivaãní pustinû chtûli naslouchat, poslouïily nejen této v stavû, ale staly se místem, kde se nûktefií z budoucích protagonistû hnutí SIAL setkali a také se poprvé demonstrativnûji vymezili i vûãi sv m vrstevníkûm. Kromû malého ãlánku ve studentském ãasopisu Univerzity Karlovy upadla akce v zapomnûní. Na popud Rostislava váchy se Benjamin Fragner pokusil zrekonstruovat tuto událost, tedy alespoà ãásteãnû podobu této v stavy a atmosféru, ve které vznikala a byla realizována. lo také o zpûtné reflexe nûkter ch vystavujících i samotného pfiedná ejícího. Ukázalo se, Ïe jeho kusé vzpomínky i stfiípky posbírané od ostatních úãastníkû, se kter mi se se el, aby je vyzpovídal, nestaãily na sestavení úplného obrazu. O co ale vlastnû lo? Jeden z pedagogû tehdy namífiil nespokojenost studentû k ãinu: vystavit to, co jim bylo oficiálnû nûkter mi pedagogy zamítnuto. Byl to jak si salon odmítnut ch prací? Fotografie a návrhy, které reflektovaly historickou architekturu, akcentovaly hlavnû vizuální a estetickou roli architektonické tvorby, byly motivovány tehdej ími pfiíklony k man rismu i vlivy surrealistû v Praze. Pro inspiraci si ne li tvûrci daleko, na li ji ve Vídni, v platformû tamûj í avantgardy, ãasopise Bau, a v nositeli jeho idejí Güntheru Feuersteinovi, o generaci star ím kolegovi s pfiíklonem k fantazijní a vizionáfiské architektufie. Mezi zdroji vystavujících budoucích architektû tedy pfievládal dûraz na individualistickou modernu a v tvarné roviny, z historické architektury si vybírali tu, kde byl patrn citov a v tvarn náboj, neboè ve Feuersteinovû manifestu se pí e, Ïe nikoliv funkce, n brï umûní je cílem architektury. Jakési popfiení pfiedváleãného? Na závûr je tû zmínku o zpûsobu adjustace této v stavy fotografie i ãtvrtky s návrhy byly pfiipevnûny na drátûnkách z kolejních postelí, které byly umístûny na malífisk ch stojanech. PfiíspûvkÛm Henriety Moravãíkové a Benjamina Fragnera jsem se tak obsáhle vûnovala z toho dûvodu, Ïe se jejich úvahy a postfiehy nevyskytují v celkem poãetné literatufie zab vající se fenoménem SIAL. Fragnerovo pátrání po stopách Apelace sama povaïuji za mimofiádn dárek úãastníkûm kolokvia, a proto jsem se snaïila zprostfiedkovat ãtenáfiûm svou interpretaci jeho aï dobrodruïného pot kání se s ãtyfiicet ãtyfii let star mi vzpomínkami sv mi i osloven ch protagonistû Apelace. V echny pfiíspûvky byly pfiímo nabity informacemi a umocnûny zaujetím pfiedná ejících a spontánními reakcemi z publika. Libereãtí pofiadatelé nabídli plnému sálu program, kter urãitû vyrovnanou vysokou úrovní pfiedãil oãekávání a nedovolil jít za kolokvium. Setkání bylo zahájeno den po 87. narozeninách zakladatele SIALu. SvÛj pfiíspûvek bych tedy ukonãila malou rekapitulací jako pfiipomínkou Ïivotního v roãí a s pomocí citace Petra Volfa i charakteristikou Karla Hubáãka, muïe, kter prodlouïil horu. Karel Hubáãek se narodil 23. února Maturoval na gymnáziu v Praze a v letech byl totálnû nasazen na práci v Nûmecku. Mezi roky 1945 a 1949 studoval na Fakultû architektury a pozemního stavitelství âvut Praha. Po splnûní branné povinnosti nastoupil roku 1951 do Krajského projektového ústavu v Liberci. V roce 1968 zaloïil nezávislou architektonickou kanceláfi SIAL, v níï pracovalo 37 inïen rû a architektû. Vedle Hubáãka to byli napfiíklad Mirko Baum, Otakar Binar, John Eisler, Václav Králíãek, Miroslav Masák, Hana Mizerová, Emil Pfiikryl, Martin Rajni, Petr Vaìura a dal í. V roce 1971 byl tento ateliér násilnû zafiazen do Stavoprojektu Liberec jako Ateliér 2. Vysok standard projektû byl zachován, vedoucím ateliéru zûstal Karel Hubáãek. Po roce 1990 se SIAL stal samostatn m podnikem, v roce 1991 získal úplnou nezávislost a vznikla spoleãnost SIAL architekti a inïen fii, s. r. o. Pod tímto názvem firma existuje aï do dne ní doby. Architekt Hubáãek byl jejím fieditelem do roku Karel Hubáãek je jednou z nejv znamnûj ích postav ãeské, fieknûme v ak ãeskoslovenské architektury druhé poloviny 20. století. Jeho práce, jak dokázaly i pfiíspûvky pfiednesené na kolokviu, jsou schopny oslovovat i souãasnou architekturu a dne ní tvûrce. Za 94 metrû vysok rotaãní hyperboloid televizního vysílaãe a hotelu na Je tûdu (dokonãen v roce 1973) získal v roce 1969 Cenu Augusta Perreta udûlovanou Mezinárodní unií architektû. Kromû stavby na Je tûdu je Karel Hubáãek autorem mnoha dal ích realizovan ch staveb, mimo jiné kina v Doksech (1963), vodárenské vyrovnávací vûïe Praha-Dívãí hrady (1977), vysílaãe v jemenském Adenu (1977), obchodního domu Je tûd v Liberci (1979, spolu s M. Masákem), kulturního domu s koncertní síní v Teplicích (1986, kolonáda O. Binar), spolupracoval také na pfiestavbû divadla Husa na provázku v Brnû (1994, hlavní autor V. Králíãek) a je autorem pfiestavby domu pro divadlo a zku ebny DAMU v Praze (1999, spolu s J. Hakulínem). Úpln závûr pfienechám Karlu Hubáãkovi a budu citovat slova, která jsou a budou platná vïdy, protoïe bez splnûní tohoto jeho kréda se architektonické návrhy samy rukou sv ch autorû odsouvají do role pouh ch vizualizací nápadû: Architekt musí zcela zvládnout technické parametry a moïnosti stavûní. Z prûbûhu kolokvia byl pofiízen filmov záznam, kter NPÚ ÚOP v Liberci vydal na DVD. Bohdana FABIÁNOVÁ Konference Historická Olomouc XVIII. Mûsto v baroku, baroko ve mûstû Ve dnech 16. a 17. bfiezna 2011 uspofiádalo Vlastivûdné muzeum v Olomouci s pfiispûním katedry dûjin umûní Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Muzea umûní Olomouc v pofiadí jiï 18. roãník konference Historická Olomouc. Podnûtem ke zvolenému tématu konference Mûsto v baroku, baroko ve mûstû se stala v té dobû vrcholící unikátní v stava Olomoucké baroko. V tvarná kultura let , kterou pfiipravilo Muzeum umûní Olomouc ve spolupráci s Vlastivûdn m muzeem v Olomouci. Setkání se zamûfiilo na fenomén barokního mûsta jakoïto specifického kulturnû-sociálního ãinitele v ranû novovûké spoleãnosti, které se jeví jako v razné objednavatelské prostfiedí. Pozornost byla vûnována pfiedev ím tématûm spojen m s konfesním utváfiením mûstské spoleãnosti a rolí umûleckého mecenátu. První dva pfiíspûvky se vztahovaly k dobû tfiicetileté války. Tomá Parma (Neznám jezuitsk pramen o védské okupaci Olomouce) shrnul narativní prameny védské okupace mûsta Olomouce a pfiedstavil nov, dosud neznám pramen pocházející z olomoucké jezuitské koleje, kter se mu podafiilo objevit v fiímské národní knihovnû. Hodnota tohoto pramene nespoãívá pouze v doplnûní zajímav ch detailû z doby védského pobytu ve mûstû, ale z uveden ch pfiíkladû je patrné, Ïe v historiografii velmi ostfie vnímané hranice mezi konfesemi nebyly zas tak ostré. Jan Kilián (Barokní krupské kroniky) pfiítomné obsaïnû seznámil s nûmecky psan mi kronikami mûsta Krupky ze 17. a 18. století, kter m dosud nebyla vûnována dostateãná pozornost, tfiebaïe obsahují velké mnoïství údajû k dûjinám mûsta. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 295

16 1 Obr. 1. Konference Historická Olomouc, pohled do auditoria. (Foto Pavel Rozsíval, 2011) Navazující blok se zamûfiil pfiedev ím na problematiku konfesionalizace Ïivota v moravsk ch mûstech, tedy na nejrûznûj í podoby vnitrokatolického konkurenãního boje o pfiízeà vûfiících. Promûny potridentské zboïnosti a moïnosti prûniku konkrétního typu fieholní spirituality (augustiniáni, kapucíni) do náboïenského Ïivota laikû ve Fulneku sledoval Zdenûk Orlita (Fulnek v objetí fieholních rezidencí a zápas o podobu katolické reformace mûsta ve druhé polovinû 17. století). Dospûl k závûru, Ïe mû Èané pfiistupovali k dlouholetému fieholnímu soupefiení a zápasu pastoraãních strategií pfieváïnû pragmaticky. Vladimír MaÀas (Strategie konventu minoritû v konkurenci s dal ími církevními institucemi mûsta Brna v první polovinû 18. století) na zajímav ch pfiíkladech objasnil rûzné pfiístupy, jimiï brnûn tí minorité oslovovali vûfiící a potenciální donátory. V návaznosti na jeho pfiíspûvek se Tomá Mal (NáboÏenská imaginace v potridentském mûstû: kaple sv. Josefa v kostele sv. JanÛ v Brnû) ve svém zajímavém referátu soustfiedil na ikonografii v zdoby kaple sv. Josefa v brnûnském minoritském kostele sv. JanÛ a poukázal na to, Ïe obrazy mohly z pozice recipienta 18. století obsahovat dal í v znamy, které na nich nejsou zjevnû vyjádfieny. Odpolední program obou konferenãních dnû se vûnoval umûleckohistorick m tématûm. Simona Jemelková (Neznámá olomoucká ka na) se zab vala víceménû opomíjenou ka nou zdobenou barokní sochou chlapce jedoucího na drakovi, která se dochovala v zahradû Arcibiskupského paláce v Olomouci. Pfiíspûvek Martina Pavlíãka (Ignaz Günther a Olomouc) roz ífiil znalosti o díle bavorského pozdnû barokního sochafie Ignaze Günthera, kter patrnû na poãátku 50. let 18. století pracoval v ateliéru Ondfieje Zahnera. Tomá epa (Kaple BoÏího hrobu pfii b valém konventu franti kánû s kostelem Neposkvrnûného poãetí Panny Marie v Olomouci) detailnû analyzoval jednu z nejstar- ích sakrálních staveb na Moravû vybudovan ch v jeruzalémské formû, tedy olomouckou kapli BoÏího hrobu, pfiiãemï se mu podafiilo rozkr t pfietrvávající nejasnosti kolem datace jejího vzniku. Zvlá tní skupinu referátû tvofiily pfiíspûvky vûnující se otázkám pûsobení italsk ch umûlcû i v dal ích moravsk ch mûstech ãi obrazûm italsk ch mistrû ve sbírkách olomouck ch biskupû. Ladislav Daniel ( ez jako ztráta kontextu. Dvû dívãí hlavy Guida Reniho ze sbírky olomouck ch arcibiskupû) se zam lel nad ztrátou pûvodního kompoziãního a ikonografického kontextu obrazû, zapfiíãinûnou jejich druhotn m vyfiíznutím z vût ího formátu, a to na pfiíkladu Dvou dívãích tváfií Guida Reniho(?) ze sbírky Arcibiskupského zámku v Kromûfií- Ïi. Martin Mádl (Giuseppe Bragaglio: hypotézy o jeho díle) ve svém podnûtném pfiíspûvku pfiedstavil osobnost a dochované dílo italského malífie Giuseppa Bragaglia, vãlenil je do kontextu dobové malífiské produkce a naznaãil smûr, kter m by se bádání o Bragagliovû tvorbû mohlo dále ubírat. První den konference vyvrcholil dramaticky vybudovan m referátem Jany Zapletalové (Ticin tí tukatéfii v Olomouci: nesváry atribuce), jenï se zamûfiil na pfiedstavení dosud neznámé ãásti korespondence italsk ch tukatérû Quirica Castelliho a Carla Borsy s olomouck m biskupem Karlem z Liechtensteinu-Castelcorna, zachycující letité konkurenãní spory obou mistrû. Tato korespondence zásadním zpûsobem pfiispûla k urãení atribuce fiady dosud anonymních tukov ch prací v Olomouci i v dal ích moravsk ch mûstech. Druh den konference byl zahájen dvûma pfiíspûvky vztahujícími se k poutnímu místu Svat Kopeãek u Olomouce. Ivo Hlobil (Reliéf Madony Svatokopecké) na základû dûkladné stylové a ikonografické anal zy nejuctívanûj ího milostného reliéfu na Olomoucku poukázal na aspekty, které zcela zpochybàují jeho dosavadní umûleckohistorické hodnocení jakoïto nepfiíli zajímavého díla. Jana Oppeltová (Poutní provoz a zaji tûní na Svatém Kopeãku u Olomouce v 17. a 18. století) se pak ve svém podrobném referátu vûnovala fenoménu utváfiení katolické konfesní identity prostfiednictvím provozu tohoto poutního místa. Pfiedstavila prûbûh roku svázan s v znamn mi mariánsk mi svátky a spojen s pravidelnû se vracejícími procesími z rûzn ch moravsk ch i slezsk ch lokalit. Ivo Barteãek (Stfiední Evropa a Nov svût. Olomouc a Villa Imperial de Potosí barokní epochy) poukázal na propojení stfiedoevropského prostoru, symbolizovaného Olomoucí, a Nového svûta, pfiedstavovaného mûstem Villa Imperial de Potosí, skrze umûlecké pfiedmûty vyrobené ze stfiíbra, které ve velké mífie pocházelo právû z Potosí. Ponûkud zvlá tní, ale o to více zajímavé téma si pro své vystoupení vybral Libor Kysuãan (Duchafiina na barokní zpûsob aneb spis Karla Ferdinanda von Schertz Magia posthuma a jeho druh Ïivot), kter kriticky analyzoval u nás dosud nedocenûn spis olomouckého právníka Karla Ferdinanda von Schertze Magia posthuma, jenï se v ak v zahraniãí, zejména mezi zájemci o dûjiny vampyrismu a magie, tû í velké popularitû. Otázkám sociálního postavení olomouck ch tiskafiû a vybavení jejich dílen se vûnoval Miroslav My ák (Vít Jindfiich Ettel / 1669/. Nûkolik poznámek k olomouckému knihtiskafii a jeho dílnû), kter pfiedev ím na základû pozûstalostních inventáfiû sledoval osudy a majetek rodiny tiskafie Víta Jindfiicha Ettela. Odpolední program pokraãoval pfiíspûvkem Martiny Miláãkové ( ímsk triumf olomouckého malífie Josefa Ignáce Sadlera), která referovala o málo známém úspûchu malífie Josefa Ignáce Sadlera, jenï na závûr svého studia v roce 1750 získal na Accademia di San Luca druhou cenu v první malífiské tfiídû za kresbu se starozákonním námûtem Josefa dávajícího se poznat sv m bratrûm. V navazujícím referátu pfiedstavil Filip Hradil (Malífi Antonín Richter znám a neznám? Nûkolik poznámek k objednavatelskému prostfiedí ternbersk ch augustiniánû) dva neznámé obrazy ze sbírek Vlastivûdného muzea v Olomouci, které dal do souvislosti s dílem Sadlerova souãasníka malífie Antonína Richtera a objednavatelsk m prostfiedím ternbersk ch augustiniánû. Na základû pozapomenutého akvarelu pocházejícího opût ze sbírek vlastivûdného muzea se Leo Mlãák (Ikonografie zaniklé barokní fresky na olomoucké radnici) zab val dosud neobjasnûnou ikonografií zaniklé fresky jednacího sálu olomoucké radnice od Jana Kry tofa Handkeho. Dvoudenní setkání uzavfiely referáty o architektufie. Rostislav vácha (Kostel sv. Michala v Olomouci: typ, architekti a patroni jeho stavby) pronesl pfiíspûvek o olomouckém kostele sv. Michala. Podafiilo se mu archivnû doloïit, Ïe jeho dvû niï í kupole upravil v roce 1694 Domenico Martinelli, jenï byl pfievoru dominikánû Antonínu Peretiovi doporuãen olomouck m biskupem Karlem z Liechtensteinu-Castelcorna. Jifií Kroupa (Stavitelská pratica v barokní Olomouci) se vûnoval olomoucké pozdnû barokní architektufie z netradiãního pohledu, z pozice lokálních stavitelû a zednick ch mistrû. V ímal si reálného zpûsobu utváfiení projektû, promûny fasádov ch vzorcû a obecnû transformace dobového stylu do stylu místní cechovní produkce v rámci konkrétní umûlecké úlohy. Pavel tûpánek (Simon de Castro imon Boruhradsk ãesk architekt 17. století v Mexiku) pfiedstavil osobnost imona Boruhradského, ãeského jezuity pûsobícího v Mexiku, kde navrhl nûkolik budov, zejména pfiestavbu místodr- Ïitelského paláce v jeho metropoli. Vzhledem k hojné náv tûvnosti i podnûtné diskusi mûïeme konferenci hodnotit jako velice úspû nou. Doufejme jen, Ïe se nám OlomouãanÛm podafií pfiimût pfiedstavitele místní politické reprezentace, ktefií v stavu a konferenci podpofiili a zahájili, k tomu, aby také pfii obnovû mûstské památkové rezervace zachovávali a zúroãovali kulturní dûdictví mûsta, jeï je hned po Praze nejhodnotnûj ím historick m celkem v âeské republice. V Olomouci se totiï o kvalitní úpravy vefiejného prostoru neustále pfiipravujeme. Promarnili jsme pfiíleïitost rekonstrukce ulic Pekafiská a Denisova, pfiednádraïního prostoru, Rudolfovu alej revitalizovali pfiesnû v duchu normalizace a dnes se bohuïel chystáme v tomto smûru pokraãovat i v pfiípadû rekonstrukce tfiídy 1. máje. Stávající typ dlaïebních kostek je charakteristick m prvkem v ech zdej ích námûstí a hlavních i vedlej ích ulic v historickém jádru, a je tak nedílnou souãástí identity místa i mûsta. Usilujme tedy o co nej ir í vyuïití stávající historické dlaïby s odkazem na Koncepci pfiedla- Ïeb komunikací v MPR a jejím ochranném pásmu, schválenou Radou mûsta v roce 2002! V neposlední fiadû je tfieba zmínit, Ïe organizátofii konference pfiipravují publikování pfiíspûvkû ve formû zvlá tní pfiílohy následujícího ãísla Zpráv Vlastivûdného muzea v Olomouci spoleãenské vûdy (ã. 302). Filip HRADIL, Martina POTÒâKOVÁ 296 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

17 1 2 Obr. 1. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, pracovníci NPÚ pfii odpolední exkurzi. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 2. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled do hlavního obytného prostoru smûrem k zimní zahradû. Slavná onyxová stûna je v prûbûhu obnovy chránûna bednûním. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 3. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled na terasu pfied loïnicemi dûtí. Na vnitfiní stranû závûtfií zûstane referenãní vzorek v ech povrchov ch úprav, kter mi byla fasáda vily od svého vzniku opatfiena. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 4. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled na vilu opatfienou provizorním ochrann m zastfie ením ze zahrady. (Foto Lucie Ernstová, 2011) 3 4 Památková obnova vily To se t ká napfiíklad skel. Velk m problémem je i skuteãnost, Ïe fiada v robkû ve 30. letech 20. století bûï- Tugendhat v Brnû nû dostupn ch se jiï nevyrábí a neexistuje ani potfiebné strojní zafiízení. Na diskusi o vhodn ch fie eních se Dne 13. dubna 2011 pfiipravil Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû ve spolupráci s územním v pfiípadû vily Tugendhat podílejí také zahraniãní specialisté. Statutární mûsto Brno zfiídilo v zájmu dosaïení odborn m pracovi tûm v Brnû pro pracovníky NPÚ pfiedná kov den s exkurzí/dílnou na téma Památková obnova vily Tugendhat v Brnû. tû THICOM Tugendhat House International Commit- optimálního v sledku mezinárodní poradní sbor exper- Po letech pfiíprav zatíïen ch vlekl mi spory o regulérnost v bûru projektanta obnova vily Tugendhat sedkyní je prof. Daniela Hammer-Tugendhat a mezi tee, jemuï pfiedsedá prof. Ivo Hammer, ãestnou pfied- v únoru 2010 koneãnû zaãala. Dokonãena má b t ãleny nalezneme piãku evropsk ch odborníkû. v lednu Autorem projektu je sdruïení ateliérû ProtoÏe moïnost vidût vilu odstrojenou se nebude Omnia Projekt, Archteam a RAW. Garantem architektonické ãásti projektu je Ing. arch. Marek Tich, hlavním mohou b t pro pracovníky památkové péãe velice pfií- hned tak opakovat a diskuse, které provázejí realizaci, inïen rem Ing. Vítek Tich. Generálním dodavatelem nosné, uspofiádalo ústfiední pracovi tû ve spolupráci se stala spoleãnost Unistav, a. s. Rozpoãtové náklady s územním odborn m pracovi tûm v Brnû pro pracovníky NPÚ komentovanou prohlídku spojenou s uvozující ve v i Kã jsou hrazeny z dotace IOP (Integrovan operaãní program). Odborn m garantem je informací. Poãet úãastníkû byl omezen s ohledem na ústfiední pracovi tû NPÚ ve spolupráci s územním odborn m pracovi tûm v Brnû. Pfiíslu n mi specialisty na pûdû brnûnského pracovi tû NPÚ. V ichni pfiítomní kapacitní moïnosti staveni tû. Dopolední blok probûhl jsou Ing. arch. Milo Solafi a PhDr. Zdenûk Vácha. mohli vyslechnout tyto pfiíspûvky: Milo SOLA (NPÚ Obnova této v znamné památky, která je od roku ÚP): Úvod památková obnova vily Tugendhat; Marek 2001 zapsaná na Seznamu svûtového kulturního TICH (Omnia Projekt s. r. o., Brno): Obnova vily Tugendhat pfiedstavení projektu a Iveta âerná (Mu- a pfiírodního dûdictví UNESCO, má vysoké ambice. Ve keré detaily se fie í do nejmen ích podrobností zeum mûsta Brna): Vila Tugendhat pohled historika a s maximálním dûrazem na zachování památkov ch architektury, kter je zároveà správcem a budoucím hodnot. To ov em znamená, Ïe zpûsob konkrétního uïivatelem památky. Poté následovala diskuse. provedení se sloïitû hledá, protoïe mnohdy optimální Po obûdû mûli úãastníci moïnost si vilu dûkladnû prohlédnout a na místû vyslechnout v klad jednotliv ch re- fie ení neexistuje a je potfieba se rozhodnout, ãemu dát pfiednost. Typick je rozpor mezi dûslednou ochranou dochované hmoty a snahou rehabilitovat pûvodní o památkovû nejvhodnûj ím pfiístupu k restaurování vily staurátorû. Zku enost získanou mezinárodním dialogem vzhled. Podobného druhu je otázka, zda respektovat Tugendhat je Ïádoucí zobecnit a uplatnit v praxi ãeské památkové péãe. V tomto smyslu byl pfiedná kov den stopu stáfií v podobû mlad ích doplàkû a zmûn, nebo se vrátit k podobû odpovídající vzniku vily. Nûkteré 13. dubna nejen zajímav, ale i profesnû prospû n. technické prvky byly pfii stavbû poddimenzovány nebo Brnûnskému pracovi ti patfií podûkování za organizaãní patnû navrïeny a hledá se kompromis mezi pûvodností a funkãností. Ne u v ech nedochovan ch kon- ochotu a ãas vûnovan pfiítomn m památkáfiûm. Zájem- zaji tûní a v em pfiedná ejícím vãetnû restaurátorû za strukcí a povrchû známe pûvodní fie ení úplnû pfiesnû. cûm o vilu Tugendhat lze doporuãit webové stránky na kter ch najdou nejen fiadu fotografií, dokumentû a informací, ale mohou zde rovnûï podrobnû sledovat prûbûh obnovy. Takto v znamná akce se po svém dokonãení jistû doãká fiady komentáfiû. Zapojí se samozfiejmû i ãasopis Zprávy památkové péãe, kter poãítá nejen s obsáhlou informací o prûbûhu obnovy, ale rovnûï s kritick m zhodnocením. Milo SOLA Projekt PÛlstoletí mûstské památkové rezervace Kutná Hora ( ) V leto ním roce uplyne padesát let od vyhlá ení historického jádra Kutné Hory mûstskou památkovou rezervací. Toto v znamné v roãí pfiipomíná cyklus semináfiû, v stava, odborné kolokvium a doprovodn program, zamûfiené na obnovu mûsta a jeho památek za uplynulé pûlstoletí. Mûsto Kutná Hora patfií mezi nejv znamnûj í historická sídla nejen v âechách, ale i v ir ím prostoru stfiední Evropy. Památková rezervace se rozkládá na plo e 61 hektarû, obsahuje 318 nemovit ch kulturních památek a 2 národní kulturní památky Vla sk dvûr a chrám sv. Barbory, územní rozlohou a poãtem památek zaujímá tedy pfiední místo mezi na imi historick mi mûsty. Pro Kutnou Horu bylo vyhlá ení historického jádra mûstskou památkovou rezervací jedním ze zásadních momentû novodobé historie. Padesát let je mimofiádné v roãí, v jehoï rámci bude pfiipomenuto vefiejnosti, jak se za toto období historické jádro mûsta promûnilo, ale pojato bude také jako dûleïit prostfiedek k osvûtové ãinnosti v oblasti péãe o památkov fond mûsta a k podpofie pozitivního vnímání na eho kulturního dûdictví obecnû. Projekt PÛlstoletí Mûstské památkové rezervace Kutná Hora ( ) pfiipravila Nadace Kutná Hora památka UNESCO ve spolupráci s NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. Na realizaci projektu se dále podílely âeské muzeum stfiíbra v Kutné Hofie, Mûstská knihovna v Kutné Hofie, Klub rodákû a pfiátel Kutné Hory a obãanské sdruïení Arte-fakt. Projekt byl finanãnû SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 297

18 Obr. 1. Program odborn ch a doprovodn ch akcí pofiádan ch v rámci projektu PÛlstoletí mûstské památkové rezervace Kutná Hora. (Grafika Jifií D. Dostál, 2009) 1 podpofien Ministerstvem kultury âr v programu Podpora pro památky UNESCO a mûstem Kutná Hora. Pro zachování a obnovu památkového fondu mûsta Kutné Hory mûly zásadní v znam dvû skuteãnosti. Bylo to vyhlá ení mûstské památkové rezervace (v roce 1961) a zápis na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO (v roce 1995). Úvodní semináfi projektu se konal 27. dubna 2011 v kutnohorském Vla ském dvofie za pfiítomnosti zástupcû Ministerstva kultury âr, Národního památkového ústavu, mûsta Kutné Hory a dal í odborné vefiejnosti. Vojtûch Láska, fieditel stfiedoãeského pracovi tû Národního památkového ústavu, pfiipomnûl v úvodní pfiedná ce padesátilet v voj, kter m pro lo mûstské jádro i jeho nejv znamnûj í solitéry. Druhá ãást semináfie byla vûnována prezentaci projektû podpofien ch Ministerstvem kultury âr v programu Podpora pro památky UNESCO, jako Multidisciplinární v zkum katedrály v Sedlci, projekt 300 let katedrály v Sedlci a animovan film, projekt Zmizelá Kutná Hora, dokumentární film o obnovû chrámu sv. Barbory nebo Dílãí v zkum architektonického dûdictví Kutné Hory a Sedlce. Pfiedstaven byl také program projektu PÛlstoletí MPR Kutná Hora pro leto ní rok. Akce rekonstrukce ulic a námûstí historického jádra Kutné Hory probíhá od roku 2009 a vyniká v celorepublikovém mûfiítku sv m rozsahem, kvalitou provedení i velice krátkou dobou realizace. Obnovou dláïdûn ch povrchû, infrastruktury, osvûtlení a mobiliáfie prochází na dvacet ulic, ãtyfii námûstí a dva parky; nûkteré mûní svoji podobu a pfii tom je zdûraznûn jejich historick charakter. První ãást dal- ího semináfie, uspofiádaného 26. kvûtna 2010 v kutnohorském Vla ském dvofie, byla vûnována historick m dlaïbám a zpûsobu dláïdûní v minulosti, druhá ãást pak byla zamûfiena na v echny oblasti realizace kutnohorské akce aï po zajímavé v sledky archeologického a stavebnû-historického prûzkumu. Pfiíspûvky pfiednesli Hana Zachová, Petr I tvánek, Zdenûk taffen, Filip Velímsk, Ale Pospí il a Roman Krásn. Doprovodn m programem semináfie byl tematick workshop s ukázkami opracování a dláïdûní z kamene, postery s ukázkami dokumentace historick ch dlaïeb a procházka po realizovan ch dlaïbách s v kladem. Jak vypadalo mûsto pfied vyhlá ením rezervace a jak se tato skuteãnost promítla do oprav památek a Ïivota mûsta, osvûtlila ve tfietím semináfii, konaném 14. ãervna 2010 ve Vla ském dvofie, Eva Matûjková, historiãka umûní a dlouholetá pfiedsedkynû památkové komise mûstského národního v boru. Semináfi doplnily ukázky dobov ch filmov ch dokumentû od spoleãnosti Videofilm Kutná Hora, která spravuje mûstsk filmov archiv. Akci pfiedcházela vernisáï v stavy fotografií s názvem Ohlédnutí kutnohorsk ch fotografû v Preghausu Vla ského dvora. V stava pfiedstavila dobové fotografie Ilji Bojanovského, Josefa Bervida a Jaromíra Procházky. Semináfi byl uspofiádán ve spolupráci s Klubem rodákû a pfiátel Kutné Hory. K vyhlá ení rezervace do lo 31. srpna V stava, kterou vyvrcholí cel projekt, bude instalována od 7. záfií do 30. listopadu 2011 v sídle âeského muzea stfiíbra na kutnohorském Hrádku a bude zamûfiena retrospektivnû. Pfiedstaveny budou v znamné akce, události a osobnosti, které mûly zásadní v znam pro obnovu rezervace v uplynul ch letech. Jako pfiíklad uveìme vymezení rozsahu rezervace a ochranného pásma, sanaci sklepû a prûzkum podzemí, zapsání mûsta na seznam UNESCO, obnovu nejv znamnûj ích památkov ch objektû a mûstského jádra, osobnosti jako Zdenûk Wirth, Josef ebek, Dobroslav Líbal ãi Jan Muk. V rámci v stavy budou organizovány komentované prohlídky a doprovodné akce. V stava je pofiádána ve spolupráci s âesk m muzeem stfiíbra v Kutné Hofie. Kutnohorskou památkovou rezervaci lze hodnotit z rûzn ch úhlû pohledu: z hlediska urbanismu, dûjin umûní a architektury, historie, geologie, metod památkové péãe, ale i z oblasti restaurování sochafisk ch a malífisk ch památek. Tato témata budou pfiedmûtem jednodenního odborného kolokvia 26. fiíjna 2011 v sídle âeského muzea stfiíbra na Hrádku, navazujícího na pfiedchozí úspû né roãníky. V Kutné Hofie se pfiístupy k ochranû památek projevovaly jiï v historii, od 18. století obnovou napfiíklad sedlecké katedrály nebo chrámu sv. Barbory pfies osobnost J. E. Vocela a ãinnost Archeologického sboru Vocel v 19. století aï po období první âeskoslovenské republiky, kdy ve mûstû osvûtovû pûsobil Zdenûk Wirth a byl zaloïen místní odbor Klubu Za starou Prahu. Hlavní pfiíspûvky se v ak zamûfií na podrobné mapování obnovy rezervace a hodnocení uplynulého pûlstoletí. Kolokvium je pofiádáno ve spolupráci s âesk m muzeem stfiíbra v Kutné Hofie. Kamenická a sochafiská díla, ale i památky nástûnného malífiství dotváfiejí charakter mûstské památkové rezervace. Závûreãn semináfi projektu bude vûnován otázkám nejnovûj ích pfiístupû obnovy, restaurování, konzervace a rekonstrukce tûchto druhû památek. Úvod konference konané 24. listopadu 2011 v Galerii Stfiedoãeského kraje v kutnohorské jezuitské koleji se tematicky zamûfií na pfiíklady obnovy kutnohorsk ch památek v uplynul ch padesáti letech, které procházejí stejn m procesem i v souãasnosti. Následující program bude vûnován dal ím konkrétním pfiíkladûm památkové ochrany a restaurování, jakoï i obecn m metodologick m a technologick m postupûm. Konference se zúãastní restaurátofii, technologové a dal í odborníci z oblasti památkové péãe. Toto setkání navazuje na úspû né pfiedchozí roãníky, které Arte-fakt, sdruïení pro ochranu památek, pofiádalo v Litomy li. Na období letních prázdnin je pfiipraven program pfiedná ek, v nichï budou jednoduchou a srozumitelnou formou na pfiíkladu Kutné Hory a jejích památek vysvûtlovány základní pojmy co je památková rezervace, v ãem tkví její specifická hodnota a kudy vedou její hranice nebo pojmy kulturní památka a národní kulturní památka, ze kter ch se rezervace skládá. V ukov program pro v echny generace byl pfiipraven ve spolupráci s Mûstskou knihovnou v Kutné Hofie. K propagaci projektu byl vytvofien skládan leták s celoroãním programem, plakáty, ti tûné a elektronické pozvánky na jednotlivé akce, ale pfiedev ím webová stránka na serveru V roce 2012 bude vydán sborník pfiíspûvkû z odborného kolokvia v fiadû Antiqua Cuthna, kter vydává Státní okresní archiv v Kutné Hofie. Pro zájemce je pfiipraven aktuální program na webové stránce Ale POSPÍ IL 298 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

19 Litomy l hostila mezinárodní kolokvium Vysoko kolské vzdûlávání v oblasti restaurování v evropském vzdûlávacím prostoru Ve dnech 1. a 2. ãervna 2011 se v Litomy li uskuteãnilo mezinárodní kolokvium s názvem Vysoko kolské vzdûlávání v oblasti restaurování v evropském vzdûlávacím prostoru. Tuto svého druhu ojedinûlou akci pofiádala Fakulta restaurování Univerzity Pardubice v návaznosti na v sledky projektu, jehoï úkolem bylo zmapovat zpûsob a náplà v uky v oboru restaurování na v znamn ch vzdûlávacích institucích v Evropû. Tento prûzkum byl realizován v rámci projektu VpK Restaurátofii pro evropskou praxi (CZ.1.07/2.2.00/ ). Cílem bylo setkání zástupcû evropsk ch vzdûlávacích institucí zab vajících se vzdûláváním v oblasti restaurování a konzervování umûleck ch dûl, památkov ch objektû a pfiedmûtû kulturní povahy, v mûna aktuálních informací z oboru a prohloubení spolupráce v rámci evropského vzdûlávacího prostoru. Kolokvia se zúãastnilo dvacet pfiedná ejících ze sedmi evropsk ch zemí. Tématy jednotliv ch pfiedná ek byly: 1. souãasné trendy ve vysoko kolském vzdûlávání restaurátorû, 2. cíle v uky a zpûsob dosahování tûchto cílû na jednotliv ch vzdûlávacích institucích, 3. obecné kvalifikaãní pfiedpoklady poïadované pro v kon restaurátorské praxe, 4. poïadavky na kvalifikaci restaurátora ze strany státních institucí památkové péãe. Kolokvium zahájil dûkan Fakulty restaurování Ing. Karol Bayer, poté úãastníky pfiivítal prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., rektor Univerzity Pardubice. Dopolední blok prvního dne byl vûnován zejména dílãím v sledkûm projektu Restaurátofii pro evropskou praxi, jehoï cílem je inovace bakaláfisk ch studijních programû na Fakultû restaurování a v rámci kterého se podafiilo v uplynulém kolním roce formou specializovan ch workshopû pfiedstavit na pûdû litomy lské koly renomované zahraniãní odborníky zab vající se teorií a praxí restaurování a konzervování. Za v echny lze namátkou jmenovat t denní kurz Retu estetická prezentace nástûnn ch maleb, veden prof. Paolem Pastorellem z íma, cyklus pfiedná ek Florentinské metody konzervace nástûnn ch maleb pod vedením prof. Luigiho Dei z florentské univerzity nebo workshop Enzymy v restaurátorské praxi pod vedením dr. Franti ka Make e. První zahraniãní pfiíspûvek kolokvia pfiednesla Tatjana Bayerová z Vysoké koly umûleckoprûmyslové ve Vídni, která seznámila auditorium s historií a souãasností vzdûlávání v oboru restaurování na této instituci. Ve druhé ãásti své prezentace se zamûfiila na souãasn stav aplikace takzvaného boloàského systému na vysok ch kolách v nûmecky mluvících zemích a na probíhající diskusi na toto téma. Karina Zajadacz, druhá zahraniãní pfiedná ející, informovala pfiítomné o systému v uky restaurování na Akademii v tvarn ch umûní v Krakovû. Profesorka JoAnn Cassar z maltské 1 2 univerzity se zam lela nad v zvami a moïnostmi Autorem obou fotografií je Lubo Machaãko, vzdûlávání v oblasti restaurování a konzervování na Obr. 1. Pohled do auditoria konference. Maltû. Seznámila posluchaãe se systémem vzdûlávání na své domovské univerzitû, cyklem specializovarování Univerzity Pardubice. Obr. 2. Jan íblo pfiedstavuje posluchaãûm Fakultu restaun ch kurzû garantovan ch univerzitou a systémem udûlování povolení k restaurování pro v kon restaurátorské praxe. Dále vystoupila Sandra Smith, vedoucí V CHT v Praze. V druhé ãásti své prezentace se zab - vzdûlávání v oblasti restaurování a konzervování na restaurátorského oddûlení Victoria and Albert Musea val srovnáním studijních plánû vysoko kolsk ch institucí, které v âeské republice poskytují analogické v Lond nû, která pfiedstavila muzeem organizovan speciální vzdûlávací kurz pro restaurátory a konzervátory. Tento kurz vychází ze systematického prûzkumu pfiíspûvkem Vít Jesensk z NPÚ ÚOP stfiedních âech vzdûlávací programy. Prezentaãní blok uzavfiel sv m situace v restaurátorsk ch oddûleních muzeí a galerií v Praze, kter se zam lel nad specifick mi faktory a formulováním skuteãn ch potfieb tûchto institucí nabízí naplnûní kvalifikaãních poïadavkû pro v kon povo- systémem vzdûlávání v této oblasti v rámci âeské re- ovlivàujícími restaurování a konzervování a dále nad lání restaurátora-konzervátora. Octaviana Marincas publiky. z Univerzity Georgie Enescu z Iasi pfiiblíïila poãátky Odpoledne druhého dne jednání bylo vyhrazeno diskusi mezi úãastníky kolokvia. Témata diskuse, kterou restaurování a památkové péãe v Rumunsku. Dále krátce pohovofiila o systému vysoko kolského vzdûlávání v oblasti restaurování a seznámila pfiítomné se byla následující: vedl prof. Wolfgang Baatz, souãasn prezident ENCoRE, základními typy v ukov ch programû na univerzitû v Iasi. Profesor Christoph Herm z dráïìanské Akademie 2. strategie, organizace bloky, kurzy, moduly, 1. struktura studia na univerzitách, v tvarn ch umûní uvedl pfiítomné do problematiky v uky pfiírodních vûd v rámci programu konzervování 4. povolení k restaurování, 3. finanãní podpora vzdûlávacího systému, a technologie umûleck ch dûl na této instituci. Profesor Ulrich Schiessl, taktéï z dráïìanské akademie, Nejvût í pozornost diskutujících si vyïádala oblast 5. postgraduální programy. navázal na pfiedchozí pfiíspûvek prezentací zapojení struktury studia v souvislosti s aplikací boloàského studentû Ph.D. programû akademie do konkrétního systému, status quo v jednotliv ch institucích, moïnosti a limity systému a nástin budoucího v voje v evrop- projektu z restaurátorské praxe interdisciplinárního v zkumu architektury, v zdoby a restaurování západního chóru katedrály v Naumburku. Profesor Wolfgang novali velkou pozornost, bylo zaji tûní kvalitativního ském kontextu. Dal ím tématem, kterému úãastníci vû- Baatz z Akademie v tvarn ch umûní ve Vídni a souãasn prezident ENCoRE (European Network for Conní povolení k restaurování v jednotliv ch státech. standardu restaurátorského v konu a zpûsoby udûlováservation Restauration Education) 1 se ve své prezentaci zamûfiil na zdûraznûní základních principû ké, ve kterém podepsaní úãastníci vyjádfiili podporu V sledkem diskuse bylo pfiijetí spoleãného komuni- stanoven ch pro systém vzdûlání v oblasti restaurování aktivitám t kajících se principû vzdûlávání v oblasti a konzervování tak, jak byly formulovány v mezinárodních dokumentech E.C.C.O., 2 ENCoRE a ICOM. Profení statutu profese restaurátor-konzervátor tak, jak je restaurování konzervování a mezinárodního uznávásor Baatz také uzavfiel první pfiedná kov den prezentací pfiíspûvku dr. Barbary Davidson (E.C.C.O.), ve kterém Lubo MACHAâKO v rámci EU vyvíjejí organizace ENCoRE a E.C.C.O. krátce pfiedstavil mezinárodní organizaci E.C.C.O. a dále se podrobnû vûnoval problematice kvalifikaãních pfiedpokladû pro v kon povolání restaurátora-konzervátora z hlediska stávající a pfiipravované legislativy EU. 1 Jedná se o mezinárodní organizaci sdruïující vysoko- Poznámky Druh den zahájila Alena Selucká z Technického kolské instituce poskytující vzdûlávání v oblasti restaurování v Evropû, blíïe na webu muzea v Brnû, která ve své prezentaci pfiedstavila ãinnost Metodického centra pro restaurování, jeï od roku edu.org/ nabízí pfii Technickém muzeu kromû dal ích slu- 2 European Confederation of Conservator-Restorers' Organisations je mezinárodní organizací sdruïující národní Ïeb muzeím a galeriím také moïnost vzdûlávání v oblasti restaurování a konzervace. Dal ím pfiedná ejícím byl prof. Pavel Novák, kter pfiedstavil systém a konzervátorû, blíïe na webu profesionální organizace, sdruïení a spolky restaurátorû SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 299

20 RECENZE BIBLIOGRAFIE Ranû gotická architektura benediktinského klá tera v Bfievnovû Miroslav KOVÁ : Ranû gotická architektura benediktinského klá tera v Bfievnovû. Die frühgotische Architektur des Benediktinerstiftes in Prag-Bfievnov. Archeologické prameny k dûjinám Prahy, sv. 5. Vydal Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v hlavním mûstû Praze, Praha 2010, 174 stran s obrázky. ISBN Pfii slovech klá ter v Bfievnovû se ãtenáfii vût inou vybaví ojedinûlá, archeologick m v zkumem odkrytá a prezentovaná románská krypta nebo skvostná Dientzenhoferova stavba zdej ího barokního klá terního kostela. Gotická fáze stavby poniãená za husitství témûfi zmizela pod pozdûj ími pfiestavbami, zûstaly pouze kusé zprávy písemn ch pramenû, nevelké fragmenty konstrukcí odhalené archeologick m v zkumem a mnoïství v zkumem vytûïen ch architektonick ch ãlánkû. Proto je práce Miroslava Kováfie nejv e potfiebná. Hned v úvodu je tfieba fiíci, Ïe vzhledem k torzovitosti dochovan ch pramenû a stavu zpracování proveden ch archeologick ch v zkumû i mimofiádnû obtíïná. Autor si situaci nikterak neulehãil, neboè definuje cíl své práce jako pokus o revizi dosavadních názorû za souãasné snahy o vymezení a dataci tûch stavebních struktur, které náleïí období posledních PfiemyslovcÛ. Po úvodní kapitolce autor v pfiísnû chronologickém sledu probírá závûry dosavadní literatury; snad aï pfiíli podrobnû na úkor pfiehlednosti a srozumitelnosti. Komentuje napfiíklad osm prací V. Pí i, i kdyï vût ina textû tohoto autora nepfiiná í k problému nic nového. âtenáfi by jistû uvítal sumarizaci dosavadních názorû, která by situaci velmi zpfiehlednila. Za jádro knihy lze povaïovat text dal í kapitoly nazvané Rozbor stavebních struktur (s ). Lze ji rozdûlit do dvou ãástí. První obsahuje revizi a následnou anal zu nálezov ch situací dosud dochovan ch v prostoru prezentované románské krypty pod barokním chórem. Tûchto dochovan ch terénních situací je celkem osm. KaÏdá z nich je pfiedstavena na pûdorysném plánku i na fotografii, je podrobnû popsána vãetnû jednotliv ch stratigrafick ch jednotek (v tomto pfiípadû zdiv a malt). Jejich vzájemné vztahy jsou ve tfiech sloïitûj ích pfiípadech vyznaãeny na takzvaném stratigrafickém diagramu. Druhá ãást kapitoly je vûnována transformovan m stavebním konstrukcím, jak autor ponûkud krkolomnû naz vá soubor nalezen ch architektonick ch ãlánkû. Drtivá vût ina z nich byla objevena pfii v zkumu V. Pí i v prostoru pod knûïi tûm stávajícího kostela. Problém pfiedstavují chybûjící nálezové okolnosti, které jsou na základû údajû z deníku v zkumu udávány v relativní hloubce. Pokud ale neznáme celkovou stratigrafii lokality, jde v podstatû o bezcenn údaj. Následuje popis fragmentû po logick ch formálních skupinách (fragmenty kleneb, pfiípor a podobnû). Dal- í kapitola je vûnovaná vymezení zanikl ch stavebních struktur. V ní autor (podle terminologie J. âihákové) vymezuje jednotlivé stavební fáze, které naz vá stratigrafick mi kroky (SK), a vy í struktury pojmenované stratigrafick mi komplexy (L). Tûmi jsou napfiíklad stavba jiïní kaple (LII) nebo obvodové zdivo presbytáfie (LIV). Nalezené fragmenty dûlí podle formálních skupin (FS) a kategorií (KTG). Tfii skupiny jsou napfiíklad rozdûlené podle tvaru prutu (první má kupfiíkladu subtilní prut vejãitého profilu), ve ãtvrté skupinû se nacházejí fragmenty z pískovce. Na konci kapitoly je dûleïit odstavec evidující fragmenty, které jsou dosud osazeny v pûvodním kontextu a jejich pfiíslu nost ke konkrétním stavbám je tudíï nesporná. Jde o fragmenty ãtyfi formálních skupin I, II, IX a XI. V dal í kapitole, vûnované pokusu o rekonstrukci stavebního v voje klá tera v období posledních PfiemyslovcÛ, je zafiazen i zdafiil návrh hmotové rekonstrukce zaniklého gotického presbytáfie (s. 64) a analytick plán klá tera s vyobrazením základních stavebních etap (s. 69). Plán je bohuïel zobrazen v pfiíli velkém mûfiítku a nadto jsou nûkteré stavební fáze vybarveny podobn mi barvami, coï ztûïuje jeho pouïitelnost. Je zajímavé, Ïe nejstar- í gotické stavbû, takzvané jiïní kapli, se nepodafiilo pfiifiadit Ïádné z nalezen ch fragmentû. Vût ina fragmentû patfií podle autora ke komplexu LIV, coï je stavba podlouhlého gotického presbytáfie. V kapitole jsou uvádûny i (pfieváïnû ãeské) analogie k jednotliv m formálním skupinám nálezû. To pfiedstavuje partii práce, která z mého pohledu nespecialisty vyvolává fiadu otázek. Pfiehledná je srovnávací tabulka profilací gotick ch prutû ãlenící jednotlivé fragmenty (s ), která srovnává bfievnovské nálezy s fragmenty z jin ch ãesk ch lokalit, u nichï bohuïel chybí datace. Ménû pfiehledné a vypovídající jsou texty, které uvádûjí analogie jednotliv ch konstrukãních prvkû. Napfiíklad charakteristick m prvkem pro stavbu presbytáfie je podle M. Kováfie svazková pfiípora s válcov mi dfiíky FS IX a FS XIV (s. 54). K tomuto tvaru uvádí autor celkem dvacet tfii ãesk ch analogií z období let Jin m pfiíkladem je v razn prvek uskupení tfií vejãitû profilovan ch prutû FS III (s. 60). Tfiináct uveden ch evropsk ch a ãesk ch analogií má ãasov rozptyl mezi lety (nebo je tû pozdûji). Uvedené texty jistû svûdãí o autorovû rozhledu, ale podobné sná ení analogick ch pfiípadû nemûïe slouïit jako bezpeãn základ pro dataci bfievnovsk ch fragmentû, a tím i celé stavby presbytáfie. Závûreãná kapitola je vûnována pfiedev ím datování odkryt ch konstrukcí. M. Kováfi dospûl k jejich následující posloupnosti: takzvaná jiïní kaple byla vystavûna nûkdy po polovinû 13. století a krátce poté, je tû v 70. letech za opata Martina ( ), zapoãala v stavba podlouhlého gotického chóru. Ta mûla b t dokonãena pfied rokem Za opata Bavora ( ) byla v roce 1296 soubûïnû se severní zdí vût ího kostela vystavûna i jiïní partie ambitu. Problematická je pfiedev ím navrhovaná doba poãátku v stavby podlouhlého presbytáfie. Opírá se o datování nalezen ch fragmentû, které podle mého názoru takové pfiesné datování neumoïàují. Skuteãnû není vylouãené, Ïe pozvolné nahrazování románské baziliky gotick m konventním chrámem zaãalo dfiíve, neï jak uvádí napfiíklad P. Sommer, 1 uï nûkdy v 70. nebo 80. letech 13. století (jak uï pfiepokládá napfiíklad M. Vilímková 2 ), ale pfiipisovat ji jednoznaãnû pfiímo opatu Martinovi není podle mého názoru moïné. Lze napfiíklad vylouãit, Ïe pfiestavba byla zahájena za opata Kfii Èana ( )? Je nutné vzít v úvahu skuteãnost, Ïe autor pracuje s materiálem získan m archeologick mi v zkumy, které ale dosud vût inou nebyly zpracovány. Otázkou zûstává, zda nemûla b t nejdfiíve alespoà zhruba utfiídûna a evidována dokumentace z klíãového v zkumu V. Pí i (s. 41). Je napfiíklad nápadné, Ïe v knize není pouïita ani jedna fotografie z v zkumu, aãkoliv na nûm pracovali velmi kvalitní fotografové a pofiízen ch snímkû musí b t stovky. Mimo uvedené poznámky pokládám závûrem za nutné zdûraznit, Ïe pfiedev ím kapitoly vûnované stavebním strukturám, popisu a anal ze nalezen ch fragmentû vãetnû jejich katalogu mají (s v jimkou nûkter ch amatérsk ch fotografií) vysokou úroveà a pfiedstavují trvalou hodnotu, k níï se bude muset vracet kaïd, kdo se bude tématem zab vat. Ocennûní si zaslouïí u publikace praïského pracovi tû NPÚ jiï tradiãnû kvalitní redakãní práce. Michal TRYML Poznámky 1 SOMMER, Petr. Praha 6-Bfievnov. In VLâEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLT N, Du an. Encyklopedie ãesk ch klá terû. Praha : Libri, 1997, s ISBN VILÍMKOVÁ, Milada; PREISS, Pavel. Ve znamení bfievna a rûïí : historick, kulturní a umûleck odkaz benediktinského opatství v Bfievnovû. Praha : Vy ehrad, 1989, s. 40. ISBN RECENZE, BIBLIOGRAFIE