Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky dna pánevního na močovou inkontinenci po porodu

Transkript

1 Ročník 10 Číslo ISSN: Přeloženo se souhlasem Joanna Briggs Institute Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky dna pánevního na močovou inkontinenci po porodu Využití pro praxi Pro zlepšování znalostí a jejich dodržování (compliance) jsou psané informace účinnější než ústní. Při omezených zdrojích však mohou být ústní informace prospěšnější než neposkytnutí vůbec žádné edukace. (B) Kombinované využití psaných materiálů a diskuze je účinnější než využití pouhých informačních materiálů. V procesu edukace jsou navíc užitečné audiovizuální prostředky. (B) Pro lepší získání znalostí a jejich dodržování (compliance) jsou u psaných materiálů důležité srozumitelnost, stručnost a opakování. (B) Přestože vícenásobná edukační sezení poskytují krátkodobě (do 1 měsíce) více znalostí, jejich dlouhodobá (2 roky) účinnost nebyla prokázána. Lékaři by proto měli mít na paměti dopady na náklady při poskytování vícenásobných sezení. (B) Pro pacienty se schizofrenií: Pro udržení znalostí jsou účinnější tři edukační sezení než dvě. (B) Edukace sestavená podle životního stylu jedince zvyšuje dodržování znalostí (compliance) více než obecné edukační programy. (B) Stupně doporučení Tyto stupně doporučení jsou založeny na stupních účinnosti vytvořených v Joanna Briggs Institute 3 Stupeň A Účinnost prokázána v míře, která si zaslouží aplikaci. Stupeň B Účinnost prokázána v míře, která umožňuje aplikaci. Stupeň C Účinnost prokázána v míře, která opravňuje ke zvážení aplikace zjištění. Stupeň D Účinnost prokázána jen v omezené míře. Stupeň E Účinnost neprokázána. Informační zdroj Tento informační materiál Best Practice vychází ze systematického přehledu výzkumu publikovaného Blackwell Publishing Asia a provedeného v New South Wales Centre for Evidence Based Healthcare. 1 Primární literatura použitá v tomto systematickém přehledu je k dispozici online na stránce a členům Joanna Briggs Institute prostřednictvím stránky Úvod Celosvětové údaje o zátěži způsobené duševním onemocněním v posledním desetiletí ukazují, že jde o významný problém veřejného zdraví, který postihuje jednotlivce, jejich nejbližší a společnost obecně. Odhaduje se, že na celém světě bude duševním onemocněním postižen každý čtvrtý člověk. Přibývá důkazů, že tato onemocnění mohou být účinně léčena jak psychosociálním poradenstvím, tak psychotropními léky nebo balíčky pro edukační intervenci. Avšak zatímco přínos psychotropních léků pro léčbu určitých duševních poruch byl prokázán, nedodržení lékového režimu má za následek recidivu. JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)

2 Definice termínů Pro potřeby tohoto informačního materiálu byly použity následující definice: edukace poskytování informací o lécích a onemocnění klientům s duševním onemocněním strukturované informace získáváni informací podávaných plánovaným způsobem nestrukturované informace získávání informací neuspořádaným způsobem. Kvalita výzkumu Podle autorů systematického přehledu byly použité studie heterogenní, což znamená, že výsledky nemohly být sdruženy za účelem srovnání, a důkazy jsou proto prezentovány ve formě popisného souhrnu. Přestože všechny použité studie byly randomizované a kontrolované, metoda randomizace byla popsána pouze v 10 studiích a celkově byly popisy metodiky značně nedostatečné. Deset studií (48 %) zahrnovalo specifické pacienty se schizofrenií, zatímco pacienti ve zbývajících studiích měli různé duševní poruchy. Udržení si znalostí Dopady různých přístupů k edukaci na úroveň a udržení si znalostí o onemocnění (včetně příznaků) a nežádoucích účincích léčby u duševně nemocných byly zkoumány v patnácti studiích. Šest studií se zabývalo dopadem edukace na udržení si znalostí. Tři studie prokázaly významně vyšší úroveň znalostí u pacientů, kterým byl poskytnut alespoň nějaký stupeň edukace, oproti pacientům bez jakékoliv edukace. Jedna studie se zabývala pacienty, kteří dostali informační materiál a následně s nimi byla vedena diskuse nebo nebyli edukováni vůbec. Po týdnu pacienti ze skupiny s informačním materiálem a diskusí dosáhli významně lepší úrovně znalostí oproti těm, kteří nedostali žádné informace. Závěry této studie musí být interpretovány s opatrností, neboť studii dokončilo jen 62,3 % pacientů. Zbývající dvě studie porovnávaly strukturovaný výukový program a žádnou edukaci, respektive částečně strukturovaný edukační program a žádnou edukaci. V obou studiích byla prokázána významně lepší úroveň pozdějších znalostí u pacientů, kteří byli nějakým způsobem edukováni, oproti těm, kteří edukování nebyli. Ve třech studiích ze čtyř byla zaznamenána významně vyšší úroveň znalostí, pokud byli pacienti se schizofrenií edukováni. Oproti výchozím hodnotám měli pacienti po jednom, třech nebo osmi edukačních sezeních významně vyšší úroveň znalostí o svých lécích než ti, kteří nebyli edukováni. Metody edukace Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace Tři studie, které porovnávaly výchozí a pozdější úroveň znalostí, odhalily statisticky významný nárůst uchovaných znalostí u pacientů, jimž se dostalo strukturované edukace. Náhodně rozdělení pacienti, kteří během šestitýdenního období absolvovali každý týden hodinu strukturované edukace včetně diskuse, hraní rolí a videoprezentace, si vedli mnohem lépe než ti, jejichž edukace byla nestrukturovaná. V další studii zahrnující 249 pacientů z nemocničního i komunitního prostředí prokázali ti, kteří absolvovali strukturovanou edukaci (tj. speciálně vytvořené letáky s informacemi pro pacienty), statisticky významný nárůst uchovaných znalostí po 4 týdnech oproti pacientům s nestrukturovanou edukací. Tento konkrétní závěr byl potvrzen další analýzou podskupiny s pacienty v akutní péči a komunitní péči, kdy pacienti z obou skupin, kteří absolvovali strukturovanou edukaci, měli vyšší úroveň znalostí. JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)

3 Tři studie zahrnující pacienty se schizofrenií měly společný trend lepšího uchování znalostí, pokud byla poskytnuta strukturovaná edukace. U všech pacientů byl hlášen nárůst obecných znalostí o antipsychotických účincích léků po získání strukturovaných informací. Alternativní metody strukturované evaluace Závěry jedné studie ukazují, že došlo k významnému zlepšení úrovně znalostí pacientů, kteří dostali informační materiál a následně se účastnili diskuse, oproti těm, kteří pouze dostali informační materiál. Tato studie je omezena skutečností, že ji dokončilo pouze 62,3 % pacientů. Jiná studie měřila dopad komunikace a edukace týkajících se léků na úroveň znalostí pacientů bezprostředně po intervenci. Pacienti náhodně přiděleni do skupiny komunikující o lécích si zlepšili své znalosti, když se učili klást otázky ohledně léků a komunikační dovednosti týkající se získávání informací o svých lécích, zejména s využitím očního kontaktu a intenzity hlasu. Frekvence edukačních sezení Jedna studie srovnávala účinek jediného sezení a tří sezení, přičemž prokázala významný nárůst znalostí o lécích u pacientů se třemi sezeními po jednom měsíci. Jiná studie zkoumala úroveň znalostí po 6 a 12 měsících u pacientů, kteří absolvovali edukační program ve formě jediného sezení a dvou sezení. Při srovnání s výchozími hodnotami se u obou skupin prokázalo významné zvýšení úrovně znalostí po šesti měsících a dvou letech. Ani u jedné skupiny se však neprokázaly rozdíly v úrovni znalostí mezi skupinou s jedním a dvěma sezeními po šesti týdnech a dvou letech. Compliance Dodržování terapie, následných kontrol a léků (počítání tablet, analýza moči a sebehodnotící zprávy) byly hodnoceny ve 13 studiích v intervalech od 2 týdnů do 2 let. Tři studie hodnotily compliance po 2 týdnech, 5 měsících a 6 měsících. Dvě z těchto studií prokázaly, že neexistuje rozdíl v dodržování léčby u edukovaných a needukovaných pacientů. Podle zbývající studie významně méně pacientů, kteří byli edukováni ohledně svých léků, nedodrželo léčbu. Žádná ze tří studií zabývajících se mírou compliance po 1 měsíci, 6 měsících a 12 měsících neprokázala rozdíly v compliance Metody edukace Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace Jedna studie prokázala významně vyšší úroveň compliance u pacientů po strukturované edukaci oproti needukovaným pacientům. Nebyl udáván rozdíl v míře compliance u pacientů, kteří absolvovali strukturovanou nebo nestrukturovanou edukaci. Alternativní metody strukturované evaluace Compliance byla hodnocena po 2,5 měsících, 3 měsících a 4 měsících. Jedna studie ukázala statisticky významný nárůst compliance oproti výchozím hodnotám u pacientů, kteří se učili komunikačním dovednostem týkajících se léků. Podle jiné studie pacienti, kteří dostali snadno srozumitelné a středně srozumitelné informační materiály, měli významně vyšší míru compliance než ti, kteří dostali těžko srozumitelné letáky, což nasvědčuje tomu, že srozumitelnost psaných materiálů je při edukaci důležitá. JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)

4 U pacientů, jimž byl lékový režim upraven na míru tak, aby odpovídal osobním zvykům, jedna studie zaznamenala statisticky významný nárůst úrovně compliance oproti výchozím hodnotám. Přitom jiná studie neprokázala rozdíl v compliance u pacientů náhodně přidělených do kterékoliv ze čtyř intervenčních skupin. Frekvence edukačních sezení Podle jedné studie nedošlo k významným změnám v míře compliance během šestiměsíčního nebo dvouletého následného období. Výskyt recidivy Pět studií hodnotilo počet pacientů s recidivou na základě počtu pacientů, kteří byli znovu hospitalizováni nebo vyžadovali zvýšení dávky léků. Incidence recidivy byla hodnocena po 6 měsících, 8 měsících, 12 měsících, 18 měsících a 2 letech. Jedna studie zjišťovala vliv provedené nebo neprovedené edukace na míru recidivy a neudávala žádný statisticky významný rozdíl v počtu pacientů, kteří vyžadovali rehospitalizaci po 6 měsících sledovaného období. Metody edukace Dvě studie se zabývaly vlivem strukturované a nestrukturované edukace na incidenci recidivy v 6, 8 a 12 měsících. U pacientů s bipolární afektivní poruchou, kteří absolvovali strukturovanou formu edukace, byl v jedné studii pozorován významný pokles incidence manické recidivy. V porovnání s kontrolní skupinou došlo rovněž ve skupině s edukací k významnému snížení celkového počtu manických recidiv při každém sledování oproti výchozímu stavu. Jedna studie neprokázala významný rozdíl mezi oběma skupinami v počtu pacientů vyžadujících opětovné přijetí do nemocnice nebo v počtu týdnů, po které byli pacienti znovu hospitalizováni. Frekvence edukačních sezení Po 6 a 12 měsících následného období nebyl prokázán mezi skupinami se dvěma edukačními sezeními a s jedním sezením statisticky významný rozdíl ve frekvenci psychiatrických hospitalizací. Došlo však k významnému nárůstu (p<0,05) množství léků potřebných během dvouletého následného období u pacientů, kteří byli náhodně přiděleni do skupiny s více sezeními. Porozumění Šest studií zjišťovalo dopad edukačních programů na pacientovo porozumění své nemoci a lékům. Porozumění bylo hodnoceno na základě postoje pacientů ke své nemoci a ke svým lékům. Podle jedné studie nebyl po jednom týdnu prokázán statisticky významný rozdíl v počtu pacientů považujících se za duševně nemocné (řekli, že potřebují léky nebo řekli, že berou správné léky), kteří byli edukováni a kteří edukováni nebyli. Jedna studie neukázala po jednom roce žádný rozdíl v míře porozumění mezi pacienty, kteří absolvovali edukaci, a těmi, kteří edukaci neabsolvovali. JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)

5 Metody edukace Alternativní metody strukturované edukace Jedna studie zkoumala účinek poskytování strukturovaných edukačních programů na úroveň porozumění po 1 týdnu. Podle této studie poskytování edukace s využitím informačních materiálů nebo informačních materiálů spolu s vysvětlením neovlivnilo počet pacientů prokazujících, že své nemoci rozumějí. Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace Tři studie srovnávaly vliv strukturovaných a nestrukturovaných edukačních programů na postoje pacientů k léčbě bezprostředně poté, po dalších 5 týdnech a 35 týdnech. Žádná ze tří studií, z nichž jedna zahrnovala pacienty s psychiatrickým onemocněním a zbývající dvě studie pacienty se schizofrenií, neprokázala statisticky významný rozdíl v postojích pacientů k lékům ve skupině se strukturovanou a nestrukturovanou edukací. Frekvence edukace Jedna studie zjistila, že poskytnutí informací pacientům během více (tří) sezení vede ke statisticky významnému nárůstu míry porozumění ve srovnání s pacienty, kteří absolvovali jediné edukační sezení nebo nebyli edukováni vůbec. Praxe založená na důkazech: důkazy, kontext, preference klientů, úsudek Tento informační materiál Best Practice předkládá nejlepší dostupné důkazy týkající se tohoto tématu. Implikace pro praxi jsou formulovány s předpokladem, že zdravotničtí pracovníci tyto důkazy využijí s ohledem na kontext, preference svých klientů a svůj klinický úsudek. 3 Poděkování Tento informační materiál Best Practice byl vytvořen v Joanna Briggs Institute ve spolupráci s New South Wales Centre for Evidence Based Health Care, partnerským centrem Joanna Briggs Institute, a South Western Sydney Centre for Applied Nursing Research (společným projektem University of Western Sydney a Sydney South West Area Health Service), za přispění panelu autorů přehledu ve složení: Mr Scott Fanker (Clinical Nurse Consultant, Mental Health), Dr Prakash Gandev (Mental Health Clinical Director, Liverpool Health Service); Dr Richard Gray (MRC Fellow in Health Services Research, Velká Británie); Mr Leslie Rech (Acting Service Manager, Mental Health); Mr Jack Muller (Service Manager, Mental Health) and Dr Matthew Thomas (Psychiatric Registrar, Liverpool Health Service); Mr John Aunins, Ms Judith Daisley, Dr Andrew Pethebridge, Mr Graham Estall, Ms Suzanne Fahey, Ms Carlie Naylor, Ms Nichola Belcastro, Ms Debbie Wick, Ms Margaret Piper, Dr Louise O Brien, Ms Amanda Baker, Ms Cheryl Ussia, Dr Karen Chow a Ms Hayley Kennedy. Tento informační materiál Best Practice byl recenzován odborníky navrženými mezinárodními partnerskými centry Joanna Briggs Institute. Literatura 1. Griffiths, Rhonda D; Fernandez, Ritin S; Mostacchi, Maria S & Evans, Venita (2004) Comparison of educational interventions for mental health consumers receiving psychotropic medication. JBI Reports 2(1): The Joanna Briggs Institute. Systematic reviews - the review process, Levels of evidence. Dostupné on-line ch.php#b 3. Pearson, Alan; Wiechula, Rick; Court, Anthea & Lockwood, Craig. (2005) The JBI model of evidence-based healthcare. International Journal of Evidence-based Healthcare 3(8): JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)

6 Tento informační materiál Best Practice předkládá nejlepší dostupné důkazy týkající se tohoto tématu. Implikace pro praxi jsou formulovány s předpokladem, že zdravotničtí pracovníci tyto důkazy využijí s ohledem na kontext, preference svých klientů a svůj klinický úsudek. 6 Postupy popisované v Best Practice mohou používat výhradně osoby, které mají odpovídající znalosti v oboru, k němuž se postupy vztahují. Před využitím jakékoliv informace musí být stanovena její vhodnost. Bylo snahou zajistit, aby v tomto vydání Best Practice byly shrnuty informace vycházející z dostupných výzkumů a shody odborníků. V rozsahu umožněném zákonem je vyloučena právní zodpovědnost za újmu, škody, výdaje, náklady nebo závazky vzniklé spoléháním se na tyto postupy (ať už zaviněním, z nedbalosti nebo jiným způsobem). The Joanna Briggs Institute Margaret Graham Building Royal Adelaide Hospital North Terrace, South Australia ph: fax published by Blackwell Publishing JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4)