DOKUMENT EVROPSKÉ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ UKONČENÍ OPERACÍ EBRD V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 DOKUMENT EVROPSKÉ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ UKONČENÍ OPERACÍ EBRD V ČESKÉ REPUBLICE Odsouhlaseno Představenstvem EBRD zasedání 23. říj 2007

2 OBSAH TUOBSAHUT...2 TUZKRATKYUT...3 TUSHRNUTÍUT...4 TU1.ČESKÁ TRANSFORMACEUT...6 TU1.1.UT TUÚVODNÍ POZNÁMKY K ČESKÉMU TRANSFORMAČNÍMU PROCESUUT... 6 TU1.2.UT TUPOLITICKÉ PROSTŘEDÍUT... 6 TU1.3.UT TUŽIVOT V TRANSFORMACI A VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PROSTŘEDÍUT... 7 TU1.4.UT TUMAKROEKONOMICKÉ ÚSPĚCHYUT... 8 TU1.5.UT TUVÝSLEDKY STRUKTURÁLNÍ REFORMY V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECHUT TU Podnikatelský sektorut TU Sektor infrastrukturyut TU Finční sektorut TU1.6.UT TUDOSTUPNOST FINANCÍUT TU1.7.UT TUZÁVĚRUT TU2.PŘÍNOS EBRD ČESKÉ TRANSFORMACIUT...16 TU2.1.UT TUPŘEHLED AKTIVIT BANKY V ČESKÉ REPUBLICEUT TU2.2.UT TUPŘÍSPĚVEK BANKY K TRANSFORMAČNÍMU PROCESU DLE JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮUT.. 17 TU2.3.UT TUDOSTUPNOST SPOLUFINANCOVÁNÍUT TUPŘÍLOHA 1 SOCIÁLNÍ UKAZATELE ČESKÉ TRANSFORMACEUT...20 TUPŘÍLOHA 2 VYBRANÉ EKONOMICKÉ UKAZATELEUT...21 TUPŘÍLOHA 3 INDIKÁTORY STRUKTURÁLNÍCH A INSTITUCIONÁLNÍCH ZMĚNUT..22 TUPŘÍLOHA 4 AKTUALIZOVANÉ HODNOCENÍ TRANSFORMAČNÍCH VÝZEV 2005UT...23 TUPŘÍLOHA 5 ČISTÝ KUMULATIVNÍ OBJEM OBCHODŮ PODLE PRŮMYSLUUT...25 TUPŘÍLOHA 6 REALIZOVANÉ PROJEKTY ZA ROKUT...26 TUPŘÍLOHA 7 DOPIS MINISTRA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKYUT...30 TUPŘÍLOHA 8 PROJEKTY, KTERÉ MOHOU BÝT PŘEDLOŽENY PŘEDSTAVENSTVU PO UKONČENÍ OPERACÍUT

3 ZKRATKY BEEPS CEE CEEB ČEZ ČSA ČSOB ČTÚ CZK D47 EC ECB EIB ERMII ESCO ETS EU EUR PZI HDP HNP IAIS IFC IFI MMF IOSCO IPB IPO IT KBC MEI MSME NBFI ODS OECD OKD PPP RPG Holding SEE SME USD Průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti podniků Střední a Východní Evropa Střední a Východní Evropa a Pobaltí České Energetické Závody (největší česká energetická společnost) České Aerolinie Československá obchodní banka Český telekomunikační úřad Česká koru, místní česká mě Část dálnice Evropská komise Evropská centrální banka Evropská investiční banka Mechanismus směnných kurzů II. Společnost pro energetické úspory Systém obchodování s emisemi Evropská unie Euro Přímé zahraniční investice Hrubý domácí produkt Hrubý národní příjem Mezinárodní asociace správců pojištění Mezinárodní finční korporace Mezinárodní finční instituce Mezinárodní měnový fond Mezinárodní organizace bezpečnostních komisí Investiční a poštovní banka Počáteční uvedení akcií veřejné trhy Informační technologie Belgická banka (vlastník ČSOB) Komunální a environmentální infrastruktura Komunální, malé a střední podniky Nebankovní finční instituce Občansko-demokratická stra Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Ostravsko-karvinské doly (důlní společnost) Partnerství veřejných a soukromých institucí Zahraniční průmyslový holding Jihovýchodní Evropa Malé a střední podniky Americký dolar 3

4 TP TP PT Úplný PT Profil FPT Dopis SHRNUTÍ Česká republika je otevřenou tržní ekonomikou a dále splňuje veškeré podmínky, uvedené v článku 1 Dohody o založení banky. Vláda České republiky vyjádřila v dopise, datovaném 19. břez 2007, "přání, aby operace EBRD v České republice byly považovány za 1 'ukončené'".tpf vyjadřuje ději, že v druhé polovině tohoto roku přijme představenstvo EBRD rozhodnutí, které by bylo účinnosti koncem roku." Podle článku 11.2 Dohody o založení banky je představenstvo povinno přezkoumat alespoň jednou ročně operace banky a strategii poskytování půjček v každé adresátské zemi, aby bylo zajištěno plné pokrytí účelu a funkcí banky. Přehled musí zahrnovat posouzení, mimo jiné, pokroku, dosaženého každou adresátskou zemí v decentralizaci, demonopolizaci a privatizaci. Přehled operací banky a strategie poskytování půjček v České republice pro rok 2007 by měl brát v úvahu žádost českých vládních orgánů. Připojená zpráva byla připrave jako podklad pro rozhodnutí představenstva. S ohledem žádost českých úřadů a závěry zprávy vrhujeme, aby operace banky v České republice byly s účinností od 31. prosince 2007 považovány za ukončené. Banka po tomto termínu nebude prakticky zvažovat ani schvalovat nové operace v České republice. Výjimečně, za účelem uspokojení klientů, kteří spoléhali podporu banky při návrhu finčních struktur pro své projekty, budou dále pokračovat operace, které budou konci roku 2007 v pokročilé fázi interního schvalovacího procesu. Předpokládá se, že v této 2 kategorii může být pět projektůtpf FPT, pokud se budou vyvíjet podle očekávání: projekt získávání energie z biomasy, druhá generace kapitálového fondu zaměřeného malé a střední podniky, čtvrtá generace regionálního kapitálového fondu, a dva následné projekty, jeden z nichž se týká rozšíření a rekonstrukce železničních stanic, a druhý zvýšení energetické účinnosti dvou sladoven. 1 2 text viz Příloha 7 přiložené zprávy těchto projektů viz Příloha 8 připojené zprávy. 4

5 Dále se vrhuje, aby banka po dokončení operací tak dlouho, jak bude nezbytné, dále spravovala své portfolio půjček, investic, záruk a projektů technické asistence v České republice, která tak zůstane zemí, v níž EBRD působí. Co se uvedených projektů týče, banka bude plnit své závazky a vykonávat svá práva, včetně poskytnutí dodatečného fincování v případech nutných pro ochranu svých zájmů. Je třeba pozmet, že půjčka s nejdelší lhůtou je splatná v roce 2021, a že některé z přímých investic nemají plánovaná ani dohodnutá data ukončení. Vzhledem k tomu, že kancelář EBRD v Praze má být uzavře před koncem listopadu 2007, bude české portfolio spravováno pracovníky sektorových týmů v centrále banky a regionálním týmem. Představenstvo bude informováno o vývoji českého portfolia prostřednictvím měsíčních informačních zpráv pro představenstvo a čtvrtletních rizikových zpráv. Dále se vrhuje, aby při absenci nových operací v České republice představenstvo rozhodlo o ukončení tvorby pravidelných výročních přehledů a regionální strategie, připravovaných v souladu s článkem 11.2 Dohody o založení banky, pokud se České republiky týče. Představenstvo je spokojeno, že tyto návrhy jsou v souladu s Dohodou o založení banky a s Politikou ukončení operací EBRD (BDS a BDS (Dodatek I)) Prezident, ve jménu představenstva, blahopřeje zastupcům české vlády k pozoruhodným úspěchům jejich země. EBRD bude probírat českou účast v regionálních iniciativách vyplývající z jejich příspěvku do Západobalkánskéko fondu a příležitosti k budoucí spolupráci a podpoře českých společností, rozšiřujících svou činnost v jiných zemích, kde je banka aktivní. Několik projektů tohoto typu je v počátečním stádiu vyjednávání, především v energetickém sektoru. Představenstvo a vedení banky také děkují personálu pražské rezidenční kanceláře za jejich přínos. 5

6 1. ČESKÁ TRANSFORMACE 1.1. Úvodní poznámky k českému transformačnímu procesu Česká republika zahájila v raném stádiu své transformace rychlou reformu. V polovině devadesátých let byly liberalizovány téměř všechny ceny a zahraniční obchod, a byla privatizová velká část ekonomiky. Ve směru složitějších reforem v oblasti správy, restrukturalizace podnikání a v bankovním sektoru však reforma pokračovala pomaleji. Strukturální problémy v ekonomice začaly být zřejmé a vyústily v měnovou krizi roku Restrukturalizace podniků, privatizace a rekapitalizace bankovního sektoru a reformy v oblasti infrastruktury v dostaly po krizi v roce 1997 a při přípravě připojení k EU v květnu 2004 nový stimul. Tento zvrat a rostoucí integrace s EU vedly k rychlému ekonomickému růstu v posledních letech, podporovanému rekordními hodnotami přímých zahraničních investic, silnou domácí spotřebou, expanzí exportu, velkým růstem produktivity, zvyšující se konkurenceschopností a ustavení České republiky jako regionálního centra výroby automobilů, náhradních dílů a elektronických zařízení. Všeobecně učinila Česká republika pozoruhodný pokrok v přechodu k moderní tržní ekonomice, a země je nyní jednou z nejotevřenějších a nejkonkurenčnějších ekonomik v regionu i v EU jako celku. Privatizace a restrukturalizace bývalých státních podniků byla vesměs dokonče, a podnikový sektor je nyní ovládán efektivními a mezinárodně konkurenceschopnými podniky, přičemž firmy, orientované čistě domácí trh, si také vedou dobře. Po dřívějších chybách vedla privatizace a zahraniční vlastnictví v bankovním sektoru k restrukturalizaci a rekapitalizaci systému, zavedení širší škály produktů a služeb a ke zlepšení správy podniků a transparentnosti. Místní banky a leasingové společnosti fincují menší společnosti, částečně podporované úvěrovými kanály z mezinárodních finčních institucí. Služby infrastruktury jsou všeobecně srovtelné se standardy v jiných tržních ekonomikách. Výsledkem je přibližování struktury české ekonomiky k vyspělému tržnímu hospodářství. Přestože některé výzvy zůstávají, větši sektorů, ve kterých EBRD operuje, nyní dosáhla standardů plně zralých tržních ekonomik co se týče fungování tržních sil a kvality institucí, standardů chování a know-how. Hlavní výzvy, kterým čelí vláda, jsou dosažení únosného fiskálního deficitu prostřednictvím reformy veřejných výdajů v sociálním, zdravotním a vzdělávacím sektoru, zvýšení pružnosti trhu práce, a zlepšení podnikatelského prostředí reformou soudnictví a veřejné správy. Tyto výzvy jsou mimo tradiční kompetence EBRD. Jejich plánování je také složitější a implementace může nějaký čas trvat. V důsledku toho se poptávka po službách EBRD v České republice postupně snížila Politické prostředí Česká republika vznikla 1. led 1993 po rozpadu Československé federace. Od té doby země nepřetržitě plnila podmínky, uvedené v článku 1 Dohody o založení banky. Od počátku transformace Česká republika stanovila přibližování a integraci do euroatlantických institucí za svou nejvyšší domácí a zahraniční prioritu. Velká část pokroku v hospodářských a strukturálních reformách v devadesátých letech byla 6

7 TP TP PT Shrnutí PT Podrobná FPT FPT Výsledky 3 směrová k připojení k Evropské unii. Jakmile země dosáhla právní harmonizace s acquis commuutaire a splnila veškerá nezbytná kritéria, připojila se v květnu 2004 k EU. V březnu 1999 se také stala členem NATO. Politický systém v České republice je zralý a stabilní. Je charakterizován sofistikovanou sadou kontrol a opatření, které byly vrženy pro zabránění drastickým fluktuacím domácí a zahraniční politiky a pro posílení stimulace pro hledání konsenzu. Poslední volby do dolní sněmovny se koly červ Současná koaliční vláda je vede středopravou Občanskou demokratickou stranou (ODS), zahrnuje též křesťanské demokraty a Stranu zelených. Politické scéně v posledních několika letech dominovaly dvě největší strany pravicová Občanská demokratická stra (ODS) a středo-levicová ČSSD, v současnosti nejsilnější opoziční stra. Komunistická stra v podstatě nereformovaná stále požívá poměrně stabilní podpory části voličstva a obsadila třetí nejvyšší počet křesel v Parlamentu. Přes nepřátelský charakter politických stran je společnost všeobecně méně ostře polarizová než v mnoha jiných zemích, kde je EBRD aktivní, a úroveň důvěry občanů k politickým a společenským institucím je poměrně vysoká. Důvodem jsou mimo jiné výsledky hospodářské a sociální politiky během období transformace. Dlouhodobá celková stabilita České republiky je podporová nikoli pouze výše uvedeným systémem kontrol a opatření, vtělených do Ústavy a volebního práva, avšak především silně působícími tržními mechanismy a stále se prohlubující integrací do EU a euroatlantických institucí Život v transformaci a všeobecné obchodní prostředí Důkazy dopadu transformace živobytí občanů poskytuje nedávný transformační průzkum EBRD / World Bank Life, provedený v roce 2006 v 28 transformovaných zemích 3 (plus Turecko) u lidí, včetně občanů v České republice.tpf průzkumu zčují, že lidé se všeobecně vyjadřují o ekonomických změnách, provedených od roku 1989, pozitivně. Přístup domácností k veřejným službám byl vnímán jako poměrně vysoký, a to i ve skupinách s nízkými příjmy. Navíc k těmto subjektivním názorům je Česká republika poměrně dobře hodnoce některými objektivními ukazateli sociální ochrany, zdravotní péče a vzdělání ve srovnání se státy EU-15 a dalšími novými členskými státy (viz tabulka v příloze 1 o sociálních 4 ukazatelích české transformace).tpf Silný růst pomohl nepřetržitému procesu postupného přibližování k průměrnému příjmu v EU. Co se parity kupní síly týče, Česká republika se svým příjmem USD hlavu (2006) řadí mezi nejbohatší v regionu střední a východní Evropy. Nerovnost příjmů je jedné z nejnižších úrovní v EU. Úroveň nezaměstnosti je v porovnání s většinou EU příznivější (dle metodologie ILO dosahuje nezaměstnost 5,2 % pracovní síly). To samé platí pro ukazatele počtu nemocničních lůžek, úmrtnost a průměrnou délku dožití. Přestože primární poměr žáků jednoho učitele a poměr sekundárního a terciárního vzdělání je ve srovnání s jinými státy méně příznivý, Česká republika dosahuje výborných výsledků v mezinárodních standardizovaných testech. Přes celkově pozitivní obraz Česká republika stále čelí mnoha důležitým výzvám v sociální sféře. Jako v jiných zemích v regionu zůstává strukturální nezaměstnost hlavních výsledků průzkumu viz EBRD, Život v transformaci: průzkum zkušeností a postojů občanů, květen 2007, dostupný HTUwww.ebrd.comUTH. 4 alýza zdravotnictví, vzdělávání a dalších veřejných služeb v transformovaných zemích viz očekávaná EBRD Zpráva o transformaci

8 TP PT Definovaný vysoká kvůli pokračujícímu nevhodnému geografickému a profesionálnímu přizpůsobení, což ukazuje nutnost zlepšení mobility pracovních sil. Kromě toho bude Česká republika podle odhadu Evropské komise a Výboru pro hospodářskou politiku v příštích letech čelit jednomu z nejvýraznějších zvýšení veřejných výdajů v Evropské unii ve 5 spojitosti se stárnutím populace. Poměr starobní závislostitpf FPT, dosáhne v roce 2030 téměř jedné čtvrtiny, což ohrozí solventnost současného průběžného penzijního systému a zdůrazní urgentní potřebu penzijní reformy. Veřejné výdaje zdravotnictví také postupně rostou v důsledku dměrné poptávky a prudce stoupajících nákladů. Efektivnost vzdělávacího systému může být dále zvýše, aby odpovídala potřebě dodání náležitě kvalifikovaných pracovníků pro měnící se potřeby trhu práce. Zprávy také zčují, že v českém podnikatelském prostředí stále existuje řada problémů, které brání rozvoji podnikání. Problémy, které byly obzvláště zdůrazňovány, zahrnují zahájení podnikání, porušování smluv, udělování licencí, daňovou administrativu, fungování soudních a konkurzních procedur. Pro zlepšení situace byly učiněny jisté nesmělé kroky. Parlament jaře 2006 schválil nový zákon o konkurzu, který vstoupí v platnost počátkem roku Nová legislativa, která zůstává terčem kritiky podnikatelů, přinese nicméně pozitivní výsledky až po určité době. Obchodní rejstřík a soudní systém také vyžadují reformu. Navíc je stále jako problém vnímá korupce. Přestože se s korupcí osobně setká jen málo lidí, korupce je považová za rozšířenou, obzvláště mezi politickou elitou. Česká republika se umístila 46. místě ze 163 zemí v nejnovějším průzkumu vnímání korupce Transparency Intertiol. Transparency Intertiol zkoumá hlavní problémy v oblasti veřejných zakázek, konfliktu zájmů, kontroly veřejných výdajů, neprůhlednosti státní administrativy a přebujelé byrokracie. Dva nedávné rozsáhlé privatizační obchody (Unipetrol a Vítkovice Steel v roce 2005) jsou stále mařeny obviněními z korupce. Celkově je korupce oblastí, kde je postupné zlepšování svědectvím všeobecné vyzrálosti země sd do větší míry, než výsledky konkrétních kroků vlády. Závěrem zmiňme reformu důchodového systému, zdravotní péče a sociálního zabezpečení, které zůstávají nejpalčivější politickou výzvou pro úřady k omezení stoupajících mandatorních výdajů. Pro další zlepšení podnikatelského prostředí bude nutné rozsáhlejší vylepšení soudní a veřejné správy. Změny vzdělávacího systému a vyšší pružnost trhu práce by tomuto cíli také měly přispět Makroekonomické úspěchy 5 jako poměr populace d 65 let věku a populace ve věku let. 8

9 TP TP PT Podrobnější PT IMF, FPT Zlepšení FPT 6 Česká republika učinila začátku devadesátých let rychlý pokrok v dosažení makroekonomické stabilizace cen a směnného kurzu a v konsolidaci veřejných fincí. Země díky tomu v roce 1993 získala investiční rating se stala cílem zvyšujícího se přílivu přímých zahraničních investic, obzvláště od poloviny devadesátých let. Slabé vedení podniků, zvyšující se podnikatelský dluh a alarmující vzestup počtu nenávratných úvěrů v bankovním sektoru však v reformním procesu a podnikatelském prostředí způsobily vážné nedostatky. Implicitní závazky plynoucí ze zvýhodněných půjček velkým původním podnikům a zhoršující se výkonnost ekonomiky konec přispěla k padení české měny. Útok si v květnu 1997 vynutil odstoupení od režimu pevného devizového kurzu a rozsáhlou devalvaci. Vláda reagovala zavedením programu ekonomických restrikcí, který způsobil přechodnou recesi hospodářství. Posléze inicioval urychlenou restrukturalizaci podniků a bankovního sektoru a privatizaci. Zároveň byl zaveden agresivní pobídkový systém pro přímé zahraniční investice. Hlavním cílem následujících let byla harmonizace 6 práva s acquis commuutaire a následné připojení k EU v květnu 2004.TPF Po tomto obratu stalo období obzvláště silného růstu HDP, způsobeného vysokou úrovní investic, rychlým rozvojem exportu a prudkým vzestupem produktivity (viz tabulka v Příloze 2 přehled vybraných ekonomických ukazatelů). Politické reformy a rostoucí integrace s Evropskou unií vedou od roku 2004 k ročnímu růstu HDP přes 4 %, v roce 2006 pak 6,4 %. Růst má širokou základnu v mnoha odvětvích a sektorech, což činí hospodářství poměrně odolným. V posledních letech růst produktivity překol především díky vysoké úrovni investic a pokračujícímu uvolnění trhu práce výrazně inflaci mezd. Masivní růst produktivity, síla koruny a stabilní monetární rámec udržely inflaci nízké úrovni. Česká republika původně plánovala přijmout euro v roce 2010 (což zmelo vstup do ERM II v polovině roku 2007) po splnění maastrichtských kritérií, úspěšné konsolidaci veřejných fincí, dosažení dostatečné úrovně skutečného sblížení a adekvátního pokroku ve strukturálních reformách. Přesto především kvůli nedostatečné výkonnosti veřejných fincí tyto cíle nebyly včas splněny, a strategie pro přijetí eura má být znovu probírá vládou podzim Reforma veřejných fincí je v současnosti vrcholným politickým tématem. Přestože koru v reálné hodnotě posilovala, zahraniční konkurenceschopnost zůstala vysoká. Export v USD roste od roku 2000 ve dvouciferných číslech, a podíl zahraničního obchodu v EU15 stále roste. Nedávná alýza ukázala, že velká expanze českého exportu byla stimulová odvětvími moderních technologií, přičemž zvýšení kvality přispívá 7 větším ziskům v mimocenové konkurenceschopnosti.tpf základní obchodní výkonnosti pomohlo potlačit současnou ekonomickou nevyváženost ČR. Navíc jedním z nejvýraznějších rysů české transformace během nedávných let byla vysoká míra zahraničních investic, které pohodlně fincovaly zahraniční deficit. Hlavní střednědobé výzvy, kterým ekonomika čelí, jsou implementace léhavě potřebné fiskální reformy a zvýšení pružnosti pracovního trhu. Jak EU a MMF opakovaně konstatovaly, fiskální politika poskytla již prosperujícímu hospodářství v nedávných letech nesprávný procyklický impuls (fiskální deficit dosáhl v roce 2006 výše 2,9 % HDP). Navíc se ve střednědobém horizontu předpokládá nárůst rozpočtových tlaků. Současné návrhy omezení mandatorních sociálních výdajů jsou krokem ve správném směru, nejdou však tak daleko, aby omezily výdaje. rozbor českého transformačního procesu před rokem 2004 viz Hanousek, Kocenda a Lízal, Příběh české transformace: Porozumění výzvám, CERGE-EI, Česká republika, Estonská republika, Maďarsko, Litevská republika, Lotyšská republika, Polská republika, Slovenská republika a Slovinská republika exportní struktura a růst kreditu, listopad

10 1.5. Výsledky strukturální reformy v jednotlivých sektorech Struktura českého hospodářství se nyní přibližuje struktuře rozvinuté industrializované tržní ekonomiky v mnoha sektorech, relevantních pro operace EBRD, obzvláště v podnikání, bankovnictví, telekomunikací, a v některých subsektorech (stručný přehled ukazatelů českých strukturálních změn viz příloha 3 a graf níže). Graf 1. Ukazatele transformační reformy pro Českou republiku v roce 2006 ve srovnání s minimálními a maximálními ukazateli pro transformující se země CZECH REPUBLIC MIN MAX Large-scale privatisation Small-scale privatisation Enterprise restructuring Price liberalisation Trade and forex system Competition policy Banking reform Non-bank fincial institutions Infrastructure reform Zdroj: EBRD, Zpráva o transformaci Popisek: Velká privatizace Malá privatizace Restrukturalizace firem Liberalizace cen Obchodní a forex systém Konkurenční politika Nebankovní finční instituce Infrastrukturní reforma Následující část se věnuje hodnocení transformačního vývoje (aktualizace Hodnocení transformačních výzev 2005 viz příloha 4). Nazčuje, že zbývající transformační úkoly jsou drobné, sd s výjimkou energetické účinnosti a sektoru dopravy. Přestože v těchto sektorech zbývají transformační výzvy, banka již nechází roli při jejich řešení. Rychlý rozvoj podnikatelského a bankovního sektoru zmená, že operace EBRD v České republice jsou ústupu Podnikatelský sektor Dosažené výsledky: V průmyslovém sektoru byla privatizace a restrukturalizace bývalých státních podniků vesměs dokonče a podnikatelskému sektoru dominují efektivní mezinárodně konkurenceschopné podniky. Výzm zahraničního kapitálu ve výrobním sektoru vytrvale 10

11 TP PT CERGE-EI, FPT rostl a firmy se zahraničními vlastníky podle nedávného výzkumu produkují 65% 8 celkových příjmů, poskytují 45% pracovních míst a přispívají 80% celkového exportu.tpf České společnosti se zahraničními partnery profitovaly z obzvláště vysokých investic. Neobvyklá úroveň především zahraničních investic do tohoto sektoru vedla k pozoruhodnému přesunu know-how a zlepšení výkonnosti. Produktivita (přidaná hodnota jednoho zaměstnce) a ziskovost podniků se výrazně zvýšily, zatímco úroveň zadluženosti zůstala relativně nízká. Vzhledem k tomu, že průmyslový sektor je jedním z největších přispěvatelů růstu HDP, je jeho finční zdraví klíčovým indikátorem pružnosti a stability ekonomiky jako celku. Finční zdraví podnikatelského sektoru jako celku je také zřejmé v sektoru malých a středních podniků. V roce 2006 malé a střední podniky poskytovaly zhruba 48% pracovních míst, 43% celkových investic a 42% celkového výkonu, čímž zdůraznily jejich pozoruhodný přínos českému hospodářství. Dostupná data z Českého statistického úřadu zčují, že přidaná hodnota jednoho zaměstnce v malých a středních podnicích od roku 2002 reálně stoupala. Tyto pozitivní trendy, zazmenené finčními indikátory, vedly k rychlému tempu růstu sumy půjček nefinčním institucím a podíl bankovních půjček malým a středním podnikům celkové sumě půjček nefinčním institucím se zvýšil. V ostatních průmyslových sektorech byl také zazmenán pozitivní rozvoj. Od vstupu do EU zemědělský sektor těžil z zjednodušeného přístupu k fincování, a to ne pouze ze zdrojů EU. Zvýšila se efektivita a v soutěživějším prostředí byly modernizovány hygienické standardy. Privatizace a restrukturalizace v sektoru přírodních zdrojů byla dokonče teprve nedávno. Unipetrol byl prodán PKN Orlen, OKD byly prodány RPG Holdingu, Sokolovská uhelná je již dlouho v soukromých rukou a státní podíl v Severočeských dolech byl prodán ČEZu. Sektor realit se rychle rozvíjí především od okamžiku, kdy vláda schválila rychlejší deregulaci nájmů, což zvýšilo poptávku po bytovém fondu. Hypoteční úvěrování roste od roku 2002 ročním tempem přes 30%. Zbývající výzvy: Zbývající výzvy transformace v podnikatelském sektoru jsou drobné. Ve většině ohledů tento sektor nyní připomíná obdobné sektory v jiných tržních ekonomikách EU. V jednání je pouze několik rozsáhlých privatizačních kroků včetně privatizace energetické společnosti ČEZ. Jak ukázaly předchozí části, bude pro zlepšení podnikatelského prostředí nezbytné další zlepšení v oblasti veřejné správy, soudního systému a řízení podniků. Dále je, stejně jako kdekoli jinde v EU, pro dosažení vysokých hodnot růstu nezbytné vytrvalé úsilí o zlepšení pružnosti pracovního trhu. Jako v jiných zemích EU panuje i zde všeobecná shoda v tom, že je zapotřebí většího úsilí o prosazení inovativních, výzkumných a vývojových činností Sektor infrastruktury Dosažené výsledky: V sektoru energetiky je majoritním vlastníkem nejdůležitější energetické společnosti ČEZ stále stát. Český energetický sektor byl nicméně do zčné míry uvolněn (ČEZ stále vlastní pět distribučních společností) a je nyní charakterizován rozšířenou participací 8 Česká republika 2006: Zrychlený růst",

12 soukromého sektoru výrobě a distribuci. Tarify se odvíjejí od nákladů a nezávislý regulátor je charakterizován vysokým standardem odpovědnosti a transparentnosti. Co se týče sektoru komunální a environmentální infrastruktury, je rozšířená participace soukromého sektoru dálkovém vytápění a hospodaření s vodou. Podstatného pokroku bylo dosaženo v tarifních reformách, avšak pokračující práce vytváření pobídek k efektivitě musí být teprve implementová. Institucionální rámec lokálního fincování je rozvinutý, avšak úspěšná implementace veřejně-privátního partnerství nebo možnosti fincování investic základě výnosů jsou omezené. Města a obce již začíjí těžit z přístupu k evropským grantům fincování projektů. Jsou staveny základní podmínky pro sektor energetické účinnosti. Parlament přijal zákon o energetické účinnosti. ESCO sektor expanduje a zavádějí se pobídky domácnostem k energetické efektivitě. Energetická náročnost nicméně zůstává vysoká. Český trh s telekomunikacemi je jedním z nejsoutěživějších v regionu. Domintní operátor pevných linek byl privatizován a jsou zaváděny zdokolené služby. Silný regulátor telekomunikací dosáhl mezinárodní úrovně. Tarify jsou mezi nejvyššími v regionu a byly opět rebilancovány. Co se týče sektoru dopravy, u železnice jsou provozní a strategické funkce odděleny a společnost, provozující infrastrukturu, je odděle od provozních společností (osobní, nákladní atd.). Soukromý sektor zde participuje v omezeném rozsahu (př. regionální osobní dráhy). Byl ustanoven nezávislý regulátor udělování licencí, avšak ceny jsou regulovány Ministerstvem dopravy. Silniční a dálniční ředitelství je částečně nezávislé. Pomocné služby byly rozděleny. Došlo k pokusu o koncesování silnic (př. D47), avšak výběrové řízení bylo netransparentní a posléze bylo zrušeno. D47 je nyní stavě z veřejných zdrojů. Doposud nedošlo k uskutečnění žádných PPP projektů, přestože se vyvíjí několik menších pilotních projektů, které spějí k závěrečné fázi. Pouze 30 km dálnice je plánováno jako PPP. Zbývající výzvy: Zbývající výzvy v sektoru infrastruktury se příliš neliší od problémů, kterým čelí jiné vyspělé tržní ekonomiky. Hlavním problémem v energetickém průmyslu bude privatizace ČEZu. Většinový podíl ČEZu, který dominuje energetickému průmyslu, je stále vlastněn státem. Další výzvou v sub-sektorech infrastruktury bude prosazení PPP projektů, především pro urychlení rozšíření dálniční sítě. Doposud existovalo pouze několik příkladů úspěšných PPP projektů v infrastruktuře a v sektoru dopravy (dva příklady zahrnují projekty fincované EBRD, Grandi Stazioni a Brno Water). Jik úspěšná implementace PPP projektů byla omezená, především kvůli nedostatečnému odhodlání a odbornosti straně veřejného sektoru, nedostatcich při výběrových řízeních a změnám přístupu v závislosti aktuálně vládnoucí politické straně. Rychlost zlepšení energetické efektivnosti bude třeba zvýšit, pokud má ČR dodržet požadavky národní energetické politiky. Cíle, tj. dosažení 2,6% snížení celkové spotřeby energie mezi léty 2000 a 2004, nebylo dosaženo. Zvyšující se ceny energie budou motivovat přijetí intenzivnějších opatření v soukromé i veřejné sféře. Kromě snížení spotřeby, dalších zlepšení efektivity výroby energie a distribuce může být dosaženo pouze hrazením starých kapacit moderními závody. 12

13 TP TP PT Viz PT Podrobnější FPT Úvěr Jako jiné země EU, čelí ČR v souvislosti s plněním pokynů EU nutnosti zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jako součást připojení k EU se země zavázala, že 8% spotřeby elektrické energie bude pokryto obnovitelnými zdroji energie do roku 2010 (z nynějších 4%) Finční sektor Dosažené výsledky: Po rekapitalizaci a restrukturalizaci, ke kterým došlo v dozvucích květnové krize roku 1997, vykázal bankovní sektor pozoruhodný obrat. Počet bank se ustálil (37 bank a poboček zahraničních bank konci roku 2006) a větši z nich má zahraničního majitele (35 bank bylo přímo či nepřímo majetkem zahraničních vlastníků a konci roku 2006 kontrolovalo 97% celkových příjmů bankovního sektoru). Tři velké banky se zahraničním vlastníkem (ČSOB vlastněná belgickou KBC, Česká Spořitel vlastněná Austrian Erste Bank, Komerční banka vlastněná francouzskou Société Générale) dominují bankovnímu sektoru. Pokud jde o koncentraci, sektor se podobá zahraničním v zemích EU. Podíl pěti největších bank celkových příjmech sektoru byl v roce % (v porovnání s evropským průměrem 60%). Příznivé hospodářské prostředí podpořilo v posledních letech rychlý nárůst bankovních půjček. Roční nárůst půjček dosáhl v roce %, což byl nejvyšší nárůst od předkrizového roku Došlo k obzvláště rychlému nárůstu půjček domácnostem. Hypoteční půjčky od roku 2002 rostly tempem přesahujícím 30%, zatímco růst spotřebních úvěrů se průměrně v letech držel okolo 33%. Na druhou stranu úroveň půjček soukromému podnikovému sektoru byla výrazně níže, než by zčovala úroveň rozvoje země, což odráží obtíže, kterým sektor čelil konci devadesátých let, a odepsání nedobytných bankovních úvěrových pohledávek. Mezi léty 2000 a 2005 domácí úvěr 9 soukromému sektoru reálně poklesl ze zhruba 50% HDP 37,6%.TPF podnikům začal dobývat původní pozice a začíná růst rychlejším tempem. Přestože však finční zprostředkování podle celkového příspěvku k HDP rostlo rychle, je to stále pouze zhruba třeti srovtelného čísla v eurozóně jako celku. 10 Během posledních pěti let byl finční sektor ziskový a obecně zdravý.tpf FPT Průměrná návratnost bankovních aktiv dosáhla v roce ,2% a návratnost kapitálu 22,4% (čímž se ziskovost českého bankovního sektoru stala srovtelnou s dalšími členskými státy EU). Podíl nesplacených půjček v celkových nebankovních úvěrech konci roku 2006 představoval 3,6%. Zátěžové testy provedené MMF a centrální bankou zčují, že bankovní systém je schopen snést zčné vnější šoky. Nebankovní finční sektor se také rychle rozvíjel, a jeho úroveň se již začala blížit úrovni ve vyspělých tržních ekonomikách. Podíl pojišťovnictví je srovtelný s průměrem členských zemí OECD. Existují dobrovolné doplňkové penzijní fondy, využívané velkou částí práceschopné populace. Leasingový a spotřebitelský finční trh jsou plně rozvinuty. Po připojení k EU se také rychle rozvíjí sektor soukromých kapitálových fondů. Odhaduje se, že Česká republika realizuje více než 20% investičních aktivit soukromých kapitálových fondů, specializujících se střední a východní Evropu. Ty však zůstávají 9 10 kapitola 4 Zprávy o transformaci alýza českého finčního sektoru viz dokument ČNB Zpráva o finční stabilitě,

14 relativně nevýzmným zdrojem celkových investic pro podnikový sektor, což se odráží nízkém poměru soukromých kapitálových investic HDP. Poslední dobou dochází k odprodeji investic fondů a došlo k i několika uvedením firem kapitálový trh (IPO). Pražská burza však ještě neslouží jako zdroj kapitálu pro společnosti, protože došlo pouze k několika počátečním veřejným bídkám a počet likvidních akcií trhu je stále velmi nízký. Zbývající výzvy: Český bankovní sektor se nyní vesměs podobá bankovnímu sektoru zemí EU-15. Při pokračujícím růstu a rozvoji by se úroveň finčního zprostředkování měla zvýšit. České kapitálové trhy ještě nejsou tolik rozvinuté jako v zemích EU-15, měly by však bývat výzmu a postupně se sbližovat se standardy ve vyspělejších zemích EU Dostupnost fincí Nejziskovější české společnosti, zvláště pak banky a energetické firmy, byly schopné zajistit si fondy z externích tržních zdrojů za stále konkurenčnějších podmínek (od domácích bank, obligacemi, syndikátními půjčkami a z mezinárodních kapitálových trhů). Jak bylo již pozmenáno, české společnosti se zahraničními partnery také těžily z vysoké úrovně zahraničních investic, stejně jako ze zahraničních bilaterálních bankovních půjček, což je často spojováno s počáteční investicí. České společnosti, hledající externí fincování, spoléhají především úvěry domácích bank. Přestože domácí úvěr soukromému sektoru je stále velice nízký, začal se v roce 2003 zvyšovat. Roční nárůst půjček podnikovému sektoru byl v roce %. Úrokové sazby byly v posledních letech velmi nízké a splatnosti se prodlužují. Obligační fincování je obvykle prováděno v české měně za vysoce konkurenčních podmínek. Typické rozpětí u podniků je 40 až 150 základních bodů v závislosti úvěrovém riziku. Jsou k dispozici splatnosti až 25 let, umožňující věřitelům optimalizovat finční strukturu jejich dlouhodobých projektů. Kromě několika vstupů soukromých firem burzu české společnosti stále nepoužívají pražskou burzu jako způsob získání nového kapitálu. Od vzniku pražské burzy došlo každý rok k méně než 10 emisím. Některé větší společnosti stále více používají domácí trh s obligacemi. Domácí kapitál zůstává okrajovým zdrojem fincování podnikového sektoru s podílem kapitálových investic HDP méně než 0,2% a ročním počtem investic méně než 10. Nejziskovější české společnosti, banky a služby stále více využívají mezinárodního trhu se syndikovanými půjčkami. Údaje o syndikovaných půjčkách od roku 2000 ukazují, že marže těchto půjček postupně klesají a splatnosti jsou delší. Mnoho společností se zahraničními partnery také těží z podstatných částek bilaterálního fincování, poskytovaného mezinárodními bankami. Pouze několik českých společností získalo fince mezinárodních kapitálových trzích. Větši mezinárodních emisí obligací a přímých emisí byla vydá velkými bankami a energetickými společnostmi. Výrazný objem fincování byl také zpřístupněn mezinárodními finčními institucemi kromě EBRD (podrobnější rozbor aktivit EBRD viz další část). Evropská unie př. vložila celkem 2,3 bilionu EUR do strukturálních a kohezních fondů pro období , a projekty fincované s pomocí těchto zdrojů jsou v současnosti implementovány. Během rozpočtového období Česká republika může být schopná využít až 26 mld. z fincování EU. Evropská investiční banka (EIB) poskytla v posledních pěti letech celkem 7,8 mld. EUR projekty v České republice a stala se tak výzmným zdrojem dlouhodobého fincování. Velká část celkové částky, 3,1 mld. 14

15 EUR, šla do veřejného sektoru, především projekty v oblasti infrastruktury. EIB nicméně spolufincuje velké projekty i soukromém sektoru a poskytla fondy pro podporu půjček malým a středním podnikům Závěr Předchozí alýza zdůraznila, že větši sektorů nyní dosáhla úrovně vyspělé tržní ekonomiky. Díky rozvoji finčního sektoru v České republice poptávka po službách banky postupně klesá. Hlavní výzvy, kterým hospodářství nyní čelí v souvislosti s fiskální reformou, jako př. s reformou sociálního zabezpečení, penzí, zdravotnictví a vzdělávacího systému, stejně jako se změmi podnikatelského prostředí, jsou většinou v oblastech, které leží mimo tradiční dosah činnosti banky. 15

16 2. PŘÍNOS EBRD ČESKÉ TRANSFORMACI 2.1.Přehled aktivit banky v České republice Od roku 1992 banka v České republice fincovala 103 projektů, představujících celkovou hodnotu 4,7 mld EUR (s celkovým příspěvkem EBRD ve výši 1,1 mld EUR). Úvěry představovaly 56% celkových závazků EBRD, zatímco podíl kapitálu vzrostl 44%, což odráží kapacitu banky akceptovat riziko a vyspělý stav úvěrového trhu. Ke konci červ 2007 portfolio v České republice ve výši 369 miliónů EUR představuje 3,4 % současného portfolia banky. Soukromý podíl portfoliu je 100% a nesuverénní podíl je též 100%. Kvalita českého portfolia zůstává v posledních čtyřech letech stabilně dobré úrovni. Celkové rizikové hodnocení portfolia ke konci červ 2007 je 5,1 oproti 4,9 v květnu Slabé zvýšení lze přičíst vyšší míře plně rizikových kapitálových projektů v portfoliu. Příloha 5 poskytuje přehled struktury úhrnných obchodních závazků dle sektorů. Výzmná část závazků (48%), stejně jako současného portfolia, se týká finčních institucí, odrazu účasti EBRD privatizaci bank, podpory malých a středních podniků prostřednictvím úvěrových kanálů, podpory nebankovních finčních institucí a rizikových investičních fondů. Projekty v podnikové sféře představovaly 40% celkových závazků. Projekty v infrastruktuře představovaly pouze 12%, což odráží omezenou roli, kterou banka byla schop v tomto sektoru hrát. Graf 2 níže ilustruje historii aktivit banky v České republice co se týče počtu schválených projektů a bankou fincovaných objemů pro každý rok (v roce 1991 nebyl schválen žádný projekt). V začátcích byly částky d úrovní 50 miliónů EUR ročně, s výrazným nárůstem v roce miliónů EUR. Mezi léty 1996 a 1997 nicméně vyvstaly problémy v domácím podnikovém sektoru a nepokračovala privatizace, což vyústilo v nedostatek finčně zdravých obchodních příležitostí pro banku. Od roku 1998 se situace měnila, začala privatizace bank a byly zavedeny investiční pobídky, motivující investory jít za příležitostmi v ČR. Projekty banky z nedávných let jsou obvykle menšího rozsahu v různých sektorech hospodářství. V roce 2006 EBRD schválila sedm nových projektů v hodnotě 47 miliónů EUR (včetně regionální alokace). Nové projekty, přestože menší co do velikosti, představují dobrou směs finčních produktů, sloužících rozvinutému českému trhu (SME linky, kapitálové fondy, fincování akvizic). Snižující se objemy závazků v období demonstrují trend postupného poklesu fincování poskytovaného bankou v zemi (podrobnosti o projektech viz příloha 6). 16

17 Graf 2: 2.2. Příspěvek banky k transformačnímu procesu dle jednotlivých sektorů Vliv banky transformaci v podnikatelském sektoru: Banka byla úspěšná ve svými počátečních projektech v agropodnikání a průmyslovém sektoru (Čokoládovny, Cukr Dobrovice, Karosa, Barum, Sepap), v nichž podpořila v těchto společnostech zahraniční investory. Několik projektů s lokálními sponzory bylo velice složitých a vyústilo ve vysoké objemy ohrožených úvěrů a zčných zdrojů, kterých bylo zapotřebí pro jejich restrukturalizaci (Korado, Škoda). Banka demonstrovala vysokou míru shy cházet řešení vedoucí k oživení a restrukturalizaci těchto firem. Banka také podporovala přímé zahraniční investice vedoucí k restrukturalizaci ohrožených místních společností. Fincování akvizice velkých sladoven v bankrotu pomohlo zabránit kolapsu domácích dodavatelů sladu. Majetková účast podpoře společnosti Siemens při restrukturalizaci neúspěšného lokálního výrobce železničních vozidel přispěla k udržení více než 800 pracovních míst. Kapitálová podpora operací třetího mobilního operátora následovaná schválením úvěru přispěla ke zvýšení konkurence v sektoru, což mělo za následek zčný pokles tarifů. Fincování akvizice, které banka poskytla provozovateli kabelové TV, podpořilo konsolidaci sektoru. Banka schválila zčné kapitálové účasti v několika větších projektech v sektoru realit v ranné fázi jeho rozvoje, což přitáhlo spolufincující instituce a výrazně přispívá k rozvoji sekundárního trhu s nemovitostmi. EBRD ficovala v minulých letech řadu regionálních i lokálních kapitálových fondů, které dále investovaly více než 250 miliónů dolarů do zhruba 70 malých a středních českých firem. 17

18 Celkově, se 432 miliony EUR, kterými banka přispěla podnikovému sektoru, lze soudit, že banka v podnikovém sektoru dosáhla mírného transformačního vlivu. Vliv banky transformaci v sektoru infrastruktury a životního prostředí: V roce 1995 banka poskytla banka úvěr malou část projektu železničního koridoru, převážně fincovaného EIB. Byl to jediný takový projekt, který banka v zemi fincovala. Banka poskytla dlouhodobou půjčku brněnské vodárenské společnosti pro renovaci a rozšíření úpravny odpadních vod a to bez garance města. Banka výzmně pomohla městu při změně dlouhodobé koncesní smlouvy s provozovatelem a při zajistení spolufincování z fondů EU. Projekt měl dobrý demonstrační efekt pro další samosprávy. Banka nebyla úspěšná ve fincování dalších projektů v komunálním sektoru díky skutečnosti, že komerční banky začaly bízet dlouhodobé fincování tomuto sektoru za vysoce výhodných podmínek. Dva ESCO projekty fincované bankou byly poměrně úspěšné a zlepšily všeobecné povědomí o konceptu ESCO v zemi. Celkově lze soudit, že banka měla omezený vliv transformaci sektoru infrastruktury a životního prostředí s celkovým objemem poskytnutého fincovaní 126 miliónů EUR. Vliv banky transformaci ve finčním sektoru: Banka podporovala shy české vlády o stabilizaci a rozvoj bankovního systému po krizi v roce 1997 především účastí privatizaci dvou velkých bank (České spořitelny a ČSOB). Banka vstoupila do politického dialogu s vládou a bídla finční podporu bankám v obtížném stádiu rozvoje. Banka získala kapitálovou účast v České spořitelně v období před privatizací a přispěla i ke zlepšení úrovně jejího rizeni. Česká spořitel byla poté úspěšně privatizová Erste Bank, což vedlo k výstupu banky z této investice v roce Banka také přispěla k privatizaci ČSOB prostřednictvím kapitalove ucasti. Přístup k fincím pro sektor malých a středních podniků se zlepšil díky třem úvěrovým linkám programu EU EBRD SME a pěti úvěrovým linkám pro leasingové společnosti. Výzmný objem poradenských služeb, fincovaných granty EU, v rámci tohoto programu, pomohl zprostředkovatelům zavést efektivní systémy kreditního hodnocení malých a středních podniků a portfoliový přístup k mikropůjčkám. Všechny banky nyní považují malé a střední podniky za důležitý zákaznický segment s vysokým potenciálem růstu. Projekty v nebankovním finčním sektoru zahrnují minoritní podíly v penzijním fondu a dvou pojišťovnách, kapitalové investice ve dvou vzájemných fondech vedených Českou spořitelnou, zaměřených české akcie a obligace. Banka hrála roli při vzniku sektoru kapitálových fondů (private equity) a je důležitým investorem v tomto odvětví i v Čechách prostřednictvím kapitálových fondů zaměřených 18

19 jak ČR, tak širší region. Pokračující podpora banky byla zásadní pro vznik druhé generace fondů. Celkově banka finčnímu sektoru poskytla 527 milióny EUR a lze soudit, že dosáhla výzmného vlivu transformaci v tomto sektoru Dostupnost spolufincování Banka hrála zásadní roli při zabezpečení spolufincování projektů a mobilizovala během doby své činnosti v zemi další 3,6 mld EUR zdrojů, čímž dosáhla celkového mobilizačního poměru (celkové náklady projektu/spolufincování EBRD) ve výši 4,3. EBRD spolufincování projektů v České republice spolupracovala s více než 20 komerčními bankami, místními i zahraničními. 19

20 PŘÍLOHA 1 SOCIÁLNÍ UKAZATELE ČESKÉ TRANSFORMACE Průměr 15 st. EU Česká republika Maďarsko Polsko Slovenská republika Příjem hlavu podle směnného kurzu parity kupní síly (PPP) 1/ 21,203 18,100 13,996 16,483 Giniho index 1/ Zdravotnictví Počet nemocničních lůžek 1000 obyv. 1/ Počet lékařů 1000 obyv. 1/ Předpokládaná délka života v letech 2/ Kojenecká úmrtnost 1000 porodů 2/ Vzdělávání Poměr žák učitel základní škole 1/ Poměr žák učitel střední škole 1/ Průměrný výsledek testu z matematiky (studie PISA) 2/ / Údaje za rok / Údaje za rok / Údaje za rok Zdroj: World Bank, World Development Indicators, 2006; a studie PISA