Svatocecilské setkání 2010

Transkript

1 Co pro m budou Vánoce? Dny peházeného denního a týdenního poádku? Dny ruchu a shonu? Dny bohat prostených stol, dárk, návštv? Dny volna, prázdnin? Dny plné prosté a krásné hudby? Dny, kdy prožíváme, že do našeho svta pišel Ježíš Kristus, svtlo, které osvcuje každého lovka? I mne? I mé blízké? Dny, kdy bije do oí, že svt svtlo svta nepoznal, nepijal? Co pro m budou Vánoce: Dny radosti a veselosti, dny srdené a spontánní chvály Boha pro dar Syna plného milosti a pravdy. o. Karel Svatocecilské setkání 2010 Roník , íslo 5 prosinec V sobotu 20. listopadu jsme se shromáždili v katedrála sv. Petra a Pavla na Petrov, abychom spolen oslavili svátek sv. Cecílie, patronky chrámových hudebník a zpvák. Stalo se dobrou tradicí, že tento náš svátek slavíme spolen spolu s otcem biskupem mons. Vojtchem Cikrlem. Na Cecilku jezdím pravideln již nkolik let a vždy se tším, že potkám zase své známé a naerpám vnitní povzbuzení pro další rok varhanické služby. Je to velký zážitek, když liturgický prvod s biskupem a koncelebrujícími knžími vstupuje slavnostn do katedrály. Úastníci slavnosti byli z pti diecézí naší republiky. Hudební složka liturgie byla zdánliv prostší než loni, kdy byl na programu repertoár loské papežské mše v Brn. Letos jsme nacviovali z kancionálu píse. 520, která obsahuje i parafrázi ordinaria. Mimoádn píjemným pekvapením byl zpv po sv. pijímání, kdy Dómský chrámový sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbou s Dagmar Kolaovou zazpíval chorál Jesus bleibet meine Freude podle písn Werde Munter, mein Gemüte Johanna Schopa z r z kantáty Herz und Mund und Tat und Leben od Johanna Sebastiana Bacha (BWV 147). Tato skladba se také asto hrává ve varhanní transkripci. Potšila také slov otce biskupa v homilii, kde hovoil o život sv. Cecílie, o práci chrámových hudebník a nezapomnl všem podkovat za práci pro krásu liturgie. Na konci mše pedal otec Karel 11 osvdení absolventm kvalifikaních ízení pro kantory (z toho 8 bylo absolvent ZUŠ se zamením na církevní hudbu) a Willi Türk pedstavil již desátý díl ediní ady Varhanní preludia

2 Preludia na písn z Kancionálu K Pánu Ježíši. Po mši ješt v krátkém koncert zazpíval Dómský chrámový sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbu. Pi agapé v prostorách biskupství nás ekalo píjemné a bohaté pohoštní. Ke koupi byly veškeré publikace, které vydala jednota Musica sacra. Píjemn nás pekvapil katedrální varhaník Petr Kola, který zájemcm o zrekonstruované Paštikovy varhany nástroj pedvedl a ochotn nám dovolil si na n zahrát. Rád bych podkoval všem, kteí se zasloužili o tuto krásnou slavnost otci biskupovi Vojtchovi, knžím, varhaníkm, zpvákm a v neposlední ad všem, kteí pipravili píjemné pohoštní. Jan Marek Vstupní prvod Malé ohlédnutí za Svatocecilským setkáním Dovolte mi malé ohlédnutí za letošním Svatocecilským setkáním. Probhlo podle plánovaného programu. Tedy pedchozí nácvik písní z kancionálového souboru. 520 za to dkuji MgA. Ondeji Múkovi. Krásná liturgie, které pedsedal náš otec biskup Vojtch, který nás v promluv vyzval, abychom po píkladu sv. Cecílie, která...zazpívala Kristu krásnou píse k oslav Jeho, ne svojí... konali i my svou službu chrámových hudebník nehledali v ní osobní 2

3 sebeuplatnní a slávu svoji, ale aby nám šlo pedevším o oslavu Boží. V závru bohoslužby náš otec Karel Cikrle pedal kvalifikaní osvdení tm, kteí úspšn absolvovali svoje vzdlávání v oblasti lit. hudby jednalo se pevážn o absolventy nám spíznné ZUŠ se zamením na církevní hudbu. Výjimkou byl místopedseda naší jednoty MgA. Múka, který absolvoval svoje vzdlávání v zahranií. Obdržel nejvyšší osvdení, zcela odpovídající jeho kvalifikaci Srden gratulujeme! Posledním bodem programu v katedrále byla presentace nového sešitu Varhanních preludií na písn z Kancionálu - k Pánu Ježíši, viz informace na str. 10. Velice by nás podpoilo, nejen finann, kdyby lenové naší jednoty, vtšinou praktití varhaníci, jevili o naše vydávané publikace vtší zájem... Po skonení liturgie provedl Dómský komorní sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbu pod vedením Bc. Dagmar Kolaové malý koncert za to, i za krásný zpv pi liturgii, velký dík, stejn jako katedrálnímu varhaníkovi prof. Petru Kolaovi za skvlý varhanní doprovod celé liturgie. U vchodových dveí každý obdržel nov vydaný obrázek sv. Cecílie s termíny našich akcí na r s modlitbou sv. Ignáce s Loyoly. Pi následném agapé (pohoštní) v prostorách biskupství byla píležitost k vzájemnému sdílení, neformálním rozhovorm a seznámením. Novinkou letošního Svatocecilského setkání byla zpovdní služba, které se ochotn ujal dominikán P. Angelik Mika (mj. i jeden z autor preludií v našich publikacích) zpovídal nepetržit bezmála dv hodiny, nkteí byli u zpovdi po létech Díky otci Marcelu Puvákovi z Ostravy, lenu naší jednoty a pravidelnému návštvníku Svatocecilských setkání, poídila TV Noe ze Svatocecilského setkání reportáž, kterou odvysílala v poadu Zpravodajské Noeviny a v následných reprízách. Trvale je ke shlédnutí na: Za letošní Svatocecilské setkání velké Bohu díky! jáhen Willi K životnímu jubileu Zdeka Pololáníka Ml jsem tu est zúastnit se slavnostního koncertu poádanému u píležitosti 75. narozenin hudebního skladatele Zdeka Pololáníka, lena naší jednoty Musica sacra, autora mnoha krásných nápv v Kancionálu, varhaníka, pokorného sluhy Božího, oddaného služebníka církve a milého lovka. Koncert se uskutenil v pedveer první adventní nedle v 18 hod v koncertní síni Stadionu v Brn (více o tom následující píspvek K. Frydrycha). Po doznní skladby mistra Pololáníka Missa Solemnis následoval dlouhý, zdálo se, že nekonený potlesk publika. Stojící aplaudující 3

4 publikum si tikrát vyvolalo mistra Pololáníka na pódium, aby jej zesíleným potleskem uctilo a podkovalo mu. Ano, podkovalo. A to nejen za uvedené dílo... Já osobn jsem mu tohoto veera vytleskával podkování i za krásné písn, žalmy, nešpory a ordinárium v Kancionálu, pro který nezištn psal v dob nesvobody a útlaku církve ped r. 1989, nehled na osobní a profesní dsledky... Dkoval jsem mu potleskem za to, že ve své tvorb nezapomíná na amatérské sbory, že svými kompozicemi pispívá do vydávaných sešit Varhanní preludia a za mnohé, mnohé jiné... Drahý miste, za vše, co jste na poli chrámové hudby vykonal velký dík! A je Vám sám Pán Bh odplatitelem a kéž Vám dopeje hodn zdraví a síly k další záslužné innosti. Srden gratulujeme! Za jednotu Musica sacra jáhen Willi Zdenk Pololáník (*1935, Brno) se vnoval hudb již od dtství. Po absolutoriu brnnské Konzervatoe ve varhanní tíd prof. J. ernockého v roce 1957 se rozhodl prohloubit svoje hudební vzdlání studiem skladby na Janákov akademii múzických umní u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Již bhem studia zaujal zcela mimoádným skladatelským talentem, spojujícím bohatou, velkorysou a osobitou hudební invenci s neobyejn vysplou a zralou kompoziní technikou i oslnivou instrumentací. Své skladatelské schopnosti tíbil Pololáník také samostatným studiem nahrávek, analýzou partitur a zejména odvážným ešením originálních tvrích úkol, které si sám stanovil. V 60. letech byl lenem avantgardní brnnské skladatelské skupiny A, vytvoil jednu z prvních elektronických skladeb v tehdejším eskoslovensku, ale pitom se nenechal omezovat žádnými konvencemi. Již v pomrn mladém vku se dokal provedení svých skladeb, jejich tištného vydání jakož i mnohých rozhlasových a gramofonových nahrávek doma i v zahranií. 4

5 Zdenk Pololáník je autorem více než 700 dl, která lze zaadit do tí hlavních oblastí. První je hudba koncertní a hudebn dramatická, druhá hudba duchovní a tetí hudba k filmm, inohrám, pro rozhlas a televizi. Základní poselství nadje a jasu je nepochybn píinou obliby Pololáníkových skladeb pes jejich komplikovanost i u laického publika. Zdenk Pololáník žije v Ostrovaicích u Brna, kde psobí jako editel kru a varhaník. V letech byl též varhaníkem brnnské katedrály sv. Petra a Pavla. V letech uil na Jamu obory duchovní hudba, scénická a filmová hudba a založil tam Kabinet duchovní hudby. Za svou umleckou práci byl Zdenk Pololáník odmnn nkolika cenami v soutžích liturgické hudby. V eské Tebové se od roku 2005 koná každoron Mezinárodní varhanní festival Zdeka Pololáníka. Pokraovateli hudební tradice v rodin Zdeka Pololáníka jsou jeho dcera, varhanice Jana Kubová-Pololáníková a syn, dirigent, aranžér a skladatel Petr Pololáník. Pevzato z programu koncertu Koncert k jubileu Zdeka Pololáníka V sobotu 27. listopadu 2010 se na Stadionu na Kounicov ul. v Brn uskutenil Slavnostní koncert k životnímu jubileu hudebního skladatele Zdeka Pololáníka. By se v letošním roce k jeho poct realizovalo nkolik komorních koncert vetn svtové premiéry Kížové cesty s Matkou Pán, tento poin se od ostatních koncert lišil provedením symfonických skladeb, což klade jisté nároky na poet interpret. Jako celek zpívaly ti sbory: Mátlv akademický sbor, Pvecký sbor Lumír a Virtuosi di Mikulov, instrumentální složku hráli Mladí brnnští symfonikové. Mezi posluchai pln vyprodaného sálu byl pítomen jako vzácný host i senátor Stanislav Juránek a pedseda jednoty Musica sacra Willi Türk. Jako první za ízení Tomáše Krejího zaznla Pololáníkova Missa solemnis pro smíšený sbor a symfonický orchestr. Hned úvodní fanfáry navodily slavnostní atmosféru a nenechaly nikoho na pochybách, že jde o mimoádné dílo. Vzadu za mnou jsem slyšel zašeptat: To je nádhera. Ano, Missa solemnis je velmi pvabnou kompozicí, ale zárove unikátní výpovdí jeho životního postoje k Bohu, Otci všemohoucímu. Bylo slyšet, že akoli tento text Zdenk Pololáník coby varhaník již nesetnkrát interpretoval, nezevšednl mu. Oslovení textem a hloubka významu slov byla zejmá snad z každého taktu. Missa solemnis je Pololáníkovým vyznáním, vyjádením životního postoje. To autor jasn deklaruje zopakováním slova Credo (= vím) a drazem na nj. Latinský text je zhudebnn s velkým citem pro deklamaci, kterou podtrhuje podmanivá melodika, nápaditá harmonie, instrumentace a jak je u Pololáníka zvykem, bohatá rytmika a pulsace. Mše je pojata velkoryse. Krom ástí Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei má 5

6 i Preludium, které skladbu otevírá a Postludium, které dílo uzavírá. Celkov kompozice vyznívá pompézn. Zdenk Pololáník v této skladb zúroil své dosavadní životní zkušenosti, a aniž to zamýšlel, podailo se mu v oboru kantáta mše vytvoit jedny z nejinteresantnjších skladeb v hudebních djinách eského státu. Slavnostní mše vznikla na objednávku Severoeského filharmonického sboru, který ji pod taktovkou Josefa Zadiny dne 15. záí 2001 v chrámu sv. Mikuláše ve Znojm premiéroval. Téhož roku následovala ješt repríza v eské Líp, Brn a v Hradci Králové. Pestože interpretace Missy solemnis v brnnské katedrále dne 5. íjna 2001 kvalitativn výrazn pevyšovala provedení této skladby v sále Stadionu, sklidili interpreti spolu s autorem obrovské ovace, které Mistra pimly se ješt nkolikrát obecenstvu ukázat. Druhá polovina koncertu patila Dvoákov Te Deum, op. 103, které zaznlo pod vedením Gabriely Tardonové. Sólové party zpívala Hana Škarková (soprán) a Richard Novák (bas). Interpreti provedli ob skladby s velkým zaujetím. Práv to, že hudba ostrovaického kantora dokáže oslovit i tak mladé leny symfonického orchestru, jimiž jsou žáci základních umleckých škol, je velkou nadjí do budoucna a pedzvstí toho, že jeho dílo nezapadne. Vždy duchovní a liturgická hudba je pro Zdeka Pololáníka (*1935) bytostným osobním vyjádením víry, je hudebním pokladem dneška a spoluvytváí kulturní vklad pro generace píští. Karol Frydrych Památce Jiího Strejce Na svátek Neposkvrnného poetí Panny Marie odešel na vnost Jií Strejc (17. duben 1932, Praha 8. prosinec 2010, Praha). Do povdomí širší vrstvy liturgických varhaník se dostal pedevším díky harmonizacím ticeti sedmi písní v jednotném kancionálu (eská katolická charita, Praha 1980), publikaci Varhanní knížka (Supraphon, Praha 1989) a drobným interludiím, které vyšly v ediní ad Varhanní preludia V, VI, VII, VIII, IX, X (Musica sacra, Brno ). Jeho zábr je však mnohem širší. Od roku 1943, tedy v 11 letech, zaal hrávat na varhany v kostele Panny Marie Královny míru v Praze na Lhotce. Hudební vzdlání získal nejprve privátním studiem u prof. Marie Vojtchové, prof. Vojtcha íhovského, poté na Mstské hudební škole v Praze ( ) a na Státní konzervatoi v Praze ( ), kde vystudoval hru na varhany u prof. Miroslava Kampelsheimera a skladbu u prof. Otto Alberta Tichého. Jako editel kru a varhaník psobil v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové ( ). Soubžn s funkcí regenschoriho pracoval v továrn na klavíry Petrof Hradec Králové a také jako korepetitor Klicperova divadla Hradec Králové. Dalším polem psobnosti byla obadní sí, kde hrál svatby, pohby a vítání obánk. Založil a vedl komorní 6

7 dvanáctilenný vokální soubor Cantores Artis Antiquae ( ), se kterým dosáhl obdivuhodných výsledk. Pedagogicky psobil na Lidové škole umní a na Biskupském gymnáziu Bohuslava Balbína v Hradci Králové (zde uil všechny dti, které hrály na varhany). Po vzoru Miroslava Venhody a Otto Alberta Tichého zaal v roce 1990 vydávat asopis Praporec (vyšlo deset cyklostylových ísel). Byl lenem Umleckého sdružení Elgar, Spolenosti pro duchovní hudbu, jednoty Musica sacra a redakní rady asopisu Varhaník. Ve spolupráci s Tomášem Navrátilem vytvoil webové stránky: Jií Strejc zkomponoval cca 80 opus. ada jeho skladeb zaznla na koncertech u nás, v zahranií, v rozhlase nkterá jsou v ediním plánu amerického hudebního vydavatelství API. Pro Jiího Strejce byla hudba zvlášt sakrální celoživotní múzou, a proto bojoval za její istotu, což nejlépe vystihuje jeho výrok: O vše, co je ušlechtilé, se musí usilovat, proto spolen usilujme, aby liturgická hudba byla co neušlechtilejší. Ješt den ped smrtí se zúastnil mše svaté a naposledy si prohlédl svoje milované varhany, které uml tak krásn rozeznít. Jeho odchod je velkou ztrátou pro duchovní hudbu naší vlasti. Requiescat in pace. Karol Frydrych 7

8 K osmdesátinám Otto Nováka /dokonení/ Otto Novák správn tušil, že s nástupem totalitního režimu bude jeho studium bohosloví nejisté, proto se snažil bhem prázdnin r udlat pijímací zkoušku na konzervato, což mla být úniková cesta od povinné vojenské služby. Vojáci však byli rychlejší a už zaátkem záí musel narukovat do Komárna k tzv. pomocným vojenským praporm PTP. Akoliv se díky dobrým lidem podailo, že den ped odjezdem na vojnu byl dodaten pijat na pražskou konzervato jako pespoetný, a to do varhanní tídy dr. Jiího Reinbergera ( ), musel Otto Novák odjet do Komárna. To však bylo protizákonné, protože studenti stedních škol nesmli být odvedeni. Asi po týdnu stráveném v Komárn byl O. Novák spolu s mnoha knžími (hlavn ádovými), bohoslovci a dalšími intelektuály pevelen do Zvolenu stavt letišt Tri duby. Pes pl roku trvalo, než bylo uznáno jeho pijetí konzervato a on se mohl vrátit do školy. Bželo sice již druhé pololetí, ale po dodateném složení zimních zkoušek mu byl první roník uznán. Nepatil však již do tídy Jiího Reinbergera, jelikož ten nastoupil na AMU za nemocného prof. Bedicha Antonína Wiedermanna ( ), ale do varhanní tídy prof. Josefa Kubán ( ). Klavír studoval u Taány Baxantové-Kubáové. K jeho spolužákm patili nap. Václav Rabas (*1936), Zdenk Šulc (*1931) a Mirek Šikan. Studium na konzervatoi ukonil absolutoriem v roce 1955, které se skládalo z doprovodu sboru a sólové hry na nástroj interpretoval Koncert in F F. X. Brixiho a Preludium a fugu h moll J. S. Bacha. Odpovdní initelé však absolventy varhanního oboru strašili, že se hrou na organum neuživí, protože varhany = kostel a to již brzy nebude zapotebí. Proto jim bylo doporuováno si svj obor rozšíit o další nástroje. Otto Novák tedy v letech dokonil ješt oddlení lidových nástroj (akordeon a zobcovou flétnu). Královský nástroj mu však naštstí zstal, a to prací i koníkem. V roce 1955 nastoupil do zamstnání jako varhaník krematoria v Motole (bylo nedávno ped tím oteveno), kde hrál až do roku Poté psobil v krematoriu ve Strašnicích. Ješt za studií byl Otto Novák nejprve varhaníkem, poté i regenschorim u sv. Václava v Nuslích. Tato innost ho po celá studentská léta vícemén živila. Jelikož jeho matka vlastnila dm, neml nárok na stipendium. Navíc nepobírala ani penzi, musel tedy živit sebe i ji. Od roku 1943 chodil Otto Novák vypomáhat s hraním do katedrály prof. Antonínu Jandovi ( ). V druhé polovin padesátých let ho zastupoval ím dál astji, protože dómský varhaník býval zdravotn indisponován. Když prof. Janda na svatodušní pondlí roku 1961 náhle zemel, požádala Metropolitní kapitula Otto Nováka, aby se stal jeho nástupcem jako dómský varhaník. Otto Novák nechtl. Dával pednost psobení u sv. Jakuba. ekl, že bude hrát, dokud si kapitula nenajde vhodného nástupce. Kapitula hledala 32 let... Za Novákovy éry na dómu psobili kapelníci: Otto 8

9 Albert Tichý ( ), Jaromír Hruška ( ) a Ladislav Pibyl ( ). innost v katedrále Otto Novák ukonil na vlastní žádost k 1. lednu 1994, kdy šel ve svých 64 letech do penze. Za svoji práci byl odmnn titulem Emeritní dómský varhaník svatovítské katedrály. Po nm na dómu psobili varhaníci Marek iha (*1950), Martin Poruba (*1951) a Josef Kšica (*1952), kterého dodnes zastupuje, když je teba. Už dobrých 10 let je také inný na strahovském kru, kde doprovází pi figurálních mších soubor ízený Vladimírem Roubalem (*1965). Od roku 1951 dodnes psobí Otto Novák jako varhaník souboru Cantores Pragenses (Svatojakubský sbor a orchestr), se kterým za ízení Josefa Hercla ( ) absolvoval adu koncert, ale i nahrávek na hudební nosie, pro rozhlas, televizi, film... Výet zásluh Otto Nováka by vydal na samostatný lánek i spíše seriál lánk a nevešel by se do mantinel tohoto drobného píspvku. Co tedy dodat na závr? Snad nco dle úsloví: Verba movent, exempla trahunt. By je Otto Novák vynikajícím koncertním varhaníkem a fenomenálním improvizátorem, svoji hru vždy podizuje liturgii. Jeho hudební projev pi mši je vroucí, kontemplativní modlitbou. Pestože dosáhl úrovní svojí hry nemalého vhlasu a po mši sv. nezídka zazní potlesk, zstal skromným, nepostižen slávou. Emeritnímu dómskému varhaníkovi svatovítské katedrály Otto Novákovi peji vše nejlepší, pedevším hodn zdraví do dalších let a Boží požehnání v podob nevyerpatelných zdroj inspirace. Karol Frydrych Otto a Marie Novákovi se Zdekem Hatinou, léto

10 Informace Nabídky Pozvání Musica sacra vydala další díl ediní ady Varhanní preludia X preludia na písn z Kancionálu k Pánu Ježíši. Publikace uvádí na každou píse z Kancionálu k Pánu Ježíši nkolik krátkých preludií, a to v rzných stupních technické náronosti a v rzných kompoziních stylech. 28 praktických varhaník z nkolika diecézí vytvoilo celkem 99 kompozic, které jsou nahrány na piloženém CD. Brož., cena vetn CD 190,- K. Souástí tištné verze Zpravodaje je obrázek sv. Cecílie. Na jeho druhé stran je modlitba Odevzdání se služb Bohu od sv. Ignáce z Loyoly a termíny akcí MS v r Pokud dostáváte Zpravodaj em nebo chcete vtší poet tchto obrázk (nap. pro váš sbor), kontaktujte naši kancelá. Rádi vám je zašleme. Vážení sbormisti, zpváci, varhaníci, chrámoví hudebníci! Do nás napište, co jste zpívali a hráli o Vánocích. Rádi vaše zprávy uveejníme v dalším íslem Zpravodaje. Dkujeme! 10 Srden zveme všechny leny i pátele Musica sacra na VALNOU HROMADU, která se bude konat dne 5. bezna 2011 v 9:30 hodin v sále ZUŠ se zamením na církevní hudbu v Brn, Smetanova 14 Tšíme se na Vás! Matice cyrilometodjská vydala Vánoní graduál P. Josefa Olejníka. Obsahuje všechny liturgické texty pro dobu adventní, vánoní a svátky v tchto dobách. Jsou to mešní propria, která dosud nevyšla tiskem. Varhanní doprovod pevná vazba A4, 248 str., K 330,-; Zpvní hlas pevná vazba A5, 256 str., K 230,-. Zpracovatel tohoto díla je pan Oldich Heyl (pozn. redakce: p. Oldich Heyl zemel náhle dne ve vku 58 let. Requiescat in pace). Publikace jsou k dostání v prodejnách kesanské literatury nebo pímo v Matici cyrilometodjské ( Dolní nám. 24, Olomouc, tel.: Jan Marek

11 SBM Schola brnnské mládeže vydává ve spolupráci s TV Noe a Radiem Proglas nové album Františkovy jesliky. Je to videozáznam komponovaného veera (koncertu s úryvky ze života svatého Františka z Assisi) a nahrávka eských a moravských vánoních písní a koled v originálních aranžích (F. Fiala, M. Jakubíek, O. Múka, M. Franze ). Je to též zpvník obsahující nejen noty pro sbor, ale i partitury a nástrojové party. Naleznete zde filmový dokument o historii nejen brnnských historických betlém. Komplet DVD + CD si mžete objednat za K 250,- na zde naleznete též bližší informace. Štpán Policer Uzávrka dalšího ísla je 4. února Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky!!" # $ % &' ( ) * + %, - -. / % ( Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: ORATORIUM: 1. Voce, 2. Kr, 3. La, 4. Kvarteto, 5. Vox coelestis, 6. Generálbas, 7. Ladika, 8. Lauda, 9. Prima. 11

12 Správnou tajenku nám zaslalo osm luštitel: J. Doubrava, J. Omelka, P. Mack, J. Faktor, M. Šmarda, L. Janírek, J. Lindr a J. Langášková. Odmnu zasíláme panu Miloslavu Šmardovi. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do Vysoký ženský hlas. 2. Opak disonance. 3. Devný podstavec smycového nástroje, jenž se staví na vrchní desku mezi oba stední záezy zvukových prlom. 4. Tónový systém s dvanácti pltóny v rámci jedné oktávy. 5. Druh obadní lidové písn, jež se váže na kesanské svátky Vánoc. 6. Ttinový jazýek nástroj typu klarinetu, jimž se rozezvuuje tón. 7. tvrtá ást ordinaria missae. 8. Znaka umístná na zaátku notové osnovy. 9. Pední brnnský varhaník a pedagog Konzervatoe Brno a JAMU Josef... ( ). Karol Frydrych Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E 19603