Pozvání na Svatocecilské setkání

Transkript

1 Roník , íslo 4 íjen Kdo chce jít za mnou, zapi sám sebe, vezmi svj kíž a následuj m! (Mt 16,24) Pinášejte sami sebe v ob! (ím 12,1) Znjí mi ta slova o sebezáporu, o obti naprosto nepijateln a íkám si: Pece na toto mám nárok a toto chci mít! Nebo bych chtl žít s Kristem a tuším, že v lásce, obti, sebezáporu je život asi bohatší, ale nikdy se k tomu neodhodlám, nikdy na tu cestu nevykroím? Nebo se snažím být kesanem, žít ve spojení s Pánem Ježíšem a jít ke vzkíšení jedinou správnou cestou cestou s Kristovou láskou, obtí i kížem? Kterou cestou životem jdu? o. Karel Pozvání na Svatocecilské setkání Drazí lenové naší jednoty Musica sacra a ostatní chrámoví hudebníci, chci Vás tímto co nejsrdenji pozvat na letošní Svatocecilské setkání , které je vlastn výroní poutí chrámových varhaník, zpvák a ostatních hudebník do srdce diecéze do katedrály. U píležitosti oslavy naší patronky sv. Cecilie chceme spolen pi bohoslužb podkovat Bohu za dar hudby a poprosit Jej o požehnání pro svoji službu. Notovou pílohou tohoto Zpravodaje jsou dv skladby, které se letos zpívaly na Sborování ve Sloupu a které si spolen zazpíváme i pi liturgii v katedrále. Pes celé setkání bude opt zajištna zpovdní služba, kterou pislíbil otec Angelik Mika OP, jehož mnozí znáte z jeho nápaditých preludií. Podrobn o programu Svatocecilského setkání Vás informuje pozvánka na str. 8. Chci však pesto zmínit zcela výjimenou píležitost vyslechnout si bezprostedn po mši kompletní cyklus Biblických písní Antonína Dvoáka v interpretaci známého operního pvce Richarda Nováka za doprovodu katedrálního varhaníka a profesora konzervatoe Petra Kolae takto se chce naše Musica sacra pipojit k letošnímu dvoákovskému výroí ( ).

2 Nezstávejte v izolaci, ale využijte akce, které pro Vás poádá diecézní Stedisko pro liturgickou hudbu a jednota Musica sacra. Takto vyzývá v pastýském listu z r náš otec biskup Vojtch. Za celé vedení jednoty Musica sacra dodávám: Vaše úast bude pro nás organizátory povzbuzením, tšíme se na Vás! jáhen Willi Setkání varhaník v Hustopeích dne 10. záí 2011 Na sobotu 10 záí bylo svoláno další setkání nebo posezení varhaník a pátel chrámové hudby, tentokrát s titulkem vše o varhanách Jak se dalo tušit z názvu, mlo se toto setkání zabývat spíše technickými a konstrukními záležitostmi kostelních varhan. Službu pednášejících lektor si pipravili poádající lenové jednoty Musica Sacra Ondej Múka a Jií Milota. Tebíský pan dkan obeslal nás varhaníky em a díky dalšímu píznivému soubhu okolností jsem mohl toto setkání navštívit. Polovina cesty se dala urazit vlakem a svoz z Brna do Hustopeí zajistil pan Múka. Na setkání jsem byl poprvé, ale chrám v Hustopeích už trošku znám, zpívali jsme tady se Svatomartinským sborem. V suterénu kostela je dost vhodného místa pro podobné akce, stailo nachystat židle, porovnat stoly a rozchodit projekní techniku. Místní pan dkan a jeho tatínek, který pijel z Námšt ochotn všechno pipravili. Postupn pijelo asi 18 pátel chrámové hudby a varhaník. Úvodem seznámil diecézní organolog Ondej Múka pítomné s historií pée o varhany v Brnnské diecézi. Pipomenul úlohu organologické komise pi brnnském biskupství, její historii, dále pak souasnou funkci diecézního organologa, jeho pravomoc a zalenní do organizaního poádku kurie. V první polovin setkání pednesl Jií Milota úvod do historie a zaátk používání varhan. Vše bylo doprovázeno bohatou obrazovou dokumentací, mohli jsme tak sledovat nejstarší modely varhan od doby starého íma, pes románské období, gotiku až do renesance. Velkým dílem napomohlo k názorným ukázkám rozsáhlé kompendium Michaela Praetoria Syntagma Musicum z jehož obrazové dokumentace Jií Milota vydatn erpal. V této ásti programu pozdravil varhaníky náhodou okolo projíždjící o. Karel Cikrle, který pednesl krátkou sice, ale zdailou e. Samostatnou kapitolu si zasloužil tzv. regál tedy forma malého penosného nástroje, který býval stavn v nejrznjších formách skladných, skládacích a stolních. Již v renesanci lze vysledovat potebu mobilního doprovodného

3 nástroje, pozdji jeho úlohu pevzaly malé pozitivy, dále pak harmonia a nakonec elektrické samohrajky. Program pak pokraoval obdem a hlad úastník soupeil o kuchaské umní s farními kuchakami, které pipravily výborný guláš. Pi obd pak byla možnost se trochu víc seznámit s ostatními varhaníky a zahájit diskusi o problémech, se kterými se kolegové potýkají u svých nástroj. Diskuse u obda stanovila smr, kterým se ubírala odpolední ást programu a to pednášku o konstrukních záležitostech a provozních problémech. Obrazové dokumentace bylo opravdu hodn a krom úvodu do jednotlivých systém, ve kterých se varhany stavly, jsme mohli vidt rzné píklady dobré i mén povedené. Prezentace rzných událostí z provozu bývá nejoblíbenjší ástí takovýchto školení a dává úastníkm píležitost ke vtipným glosám a komentám. Na setkání byly k dispozici publikace jednoty Musica Sacra a úastníci využili možnost jejich zakoupení. Celé setkání skonilo po 15. hodin prohlídkou a vyzkoušením místních varhan, které postavila firma Doubek v roce Nkolik varhaník zstalo až do této chvíle a rádi si na nástroj zahráli. Nebýt asového a cestovního omezení úastník, asi by se školení protáhlo do veerních hodin. Pipravené téma setkání bylo dobrým tahákem a tak bylo škoda, že nepijelo víc lidí, na druhou stranu ale menší poet udlal setkání komornjší a víc pístupné pro všechny. Michael Kroil Zakonení 2. roníku varhanického kurzu ve Slavkov V sobotu se na varhanickém kurzu ve Slavkov konaly postupové zkoušky do tetího roníku. Zkoušky se konaly nejprve v kostele Zmrtvýchvstání Pán ve Slavkov a následn pokraovaly v kapli v Heršpicích. Dvodem bylo konání svatby ve slavkovském kostele. Na zkoušky byli jako zkoušející pizvání prof. PhDr. Jií Sehnal, CSc. a MgA. Ondej Múka, což u mnoha frekventant kurzu zpsobilo nemalý tes rukou a spoustu obav, zda vbec mají za nástroj sednout. Kdo se však odvážil za varhany usednout, setkal se s milým a povzbudivým postojem zkoušejících. Zkoušky zvládlo 27 frekventant. Zvládli je i ti, kteí svým vyuujícím zpsobují nejednu vrásku na ele. Nkolik jednotlivc si bude ješt zkoušky doplovat na zaátku 3. roníku kurzu. V 3. roníku eká vyuující i studenty ješt nkolik zkoušek z teoretických pedmt (nap. liturgická hudba, nauka o varhanách), praktické cviení vedení

4 sboru a další hodiny strávené za varhanami. V ervnu 2012 by mlo být výsledkem kurzu dalších cca 30 kvalifikovaných varhaník. Dkujeme všem vyuujícím i studentm za jejich as, který obtují pro zvelebení hudby a zpvu v našich kostelech a pejeme jim úspšné zakonení tíleté závreného 3. roníku. Willi Türk a Svatava Baráková 20 let Základní umlecké školy se zamením na církevní hudbu OMLUVA: V minulém ísle Zpravodaje jednoty Musica sacra vyšel nedopatením rozhovor s p. editelem ZUŠ se zamením na církevní hudbu Pavlem Hamíkem bez otázek, které mu kladl p. Ing. Mgr. Karol Frydrych. Panu editeli Hamíkovi i ZUŠ se zamením na církevní hudbu se tímto omlouváme a níže uveejujeme rozhovor v jeho plném znní. Každý, kdo sleduje dní na poli církevní hudby ví, že pro výchovu liturgických varhaník se po sametové revoluci udlalo mnohé. Velkou zásluhu na zvýšení hudební úrovn na našich krech má bezesporu Základní umlecká škola se zamením na církevní hudbu (Smetanova 14, Brno), která za dvacet let existence vychovala celou adu varhaník. Každé jubileum je píležitostí bilance a ohlédnutí zpt, proto tento rozhovor s panem editelem Pavlem Hamíkem. 1. Mohl byste piblížit okolnosti vzniku Vaší školy? Základní umlecká škola se zamením na církevní hudbu, pvodn Varhanická škola, byla zízena Biskupstvím brnnským k 1. srpnu Vznikla na základ poteby výchovy chrámových varhaník a zpvák. Navázala na tradici pvodní Varhanické školy založené Leošem Janákem. Ke dni 1. únoru 1993 byla pevedena do sít státních škol. Vlastnímu vzniku pedcházela ada jednání, úedních formalit, atd. O tomto by se dal napsat samostatný dlouhý lánek. Složité byly také pechody k rzným zizovatelm. Nároné bylo poátení sthování. Bhem tí rok mla naše škola ti místa psobení. 2. Jaké zastoupení mli žáci studující hru na královský nástroj v dob vzniku a nyní? V dob vzniku mohla škola pijmout z finanních i prostorových dvod necelou tyicítku žák. Tehdy nastoupili ti, kteí byli z farností, kde bylo nutné

5 vzdlat varhaníka. Vzpomínám s obdivem a vdností na zapálení pro vc u tchto žák. Byla minimální absence, teorie se vyuovala vždy 1. sobotu v msíci od 8 do 13 hodin a úast byla vždy tém 100%. Rovnž tak zájem o školní koncerty. Dnes bojuji s tím, že na koncert naší ZUŠ pijde teba pouze 1 žák (poslední Spolený varhanní koncert 12. kvtna 2011), piemž má škola na 160 žák v individuální výuce z toho 27 varhaník. 3. V ele školy stojíte od jejího znovuzrození do dnešních dn. Co se za tu dobu podailo? Tak napíklad celkové vybavení školy. Zaínali jsme u dvou klavír a jednch digitálních varhan. Dnes má škola k dispozici troje píšalové varhany a tvery digitální, dv kídla, šest pianin. Pestože se potýkáme s nedostatkem finanních prostedk, máme vše potebné k výuce. Kolektiv zamstnanc je na profesionální úrovni, což se projevuje na výkonech žák úspchy v soutžích, na koncertech a hlavn služba ve farnostech. 4. S jakými obtížemi se musí Vaše škola vyrovnávat? Co byste si pál, aby se na Vaší škole zlepšilo? Problémy jsou na to, aby se ešily. Nkdy je to ale složité, zvlášt v oblasti získávání dotací a to hlavn na mzdy a na placení nájmu Biskupství brnnskému. Díky vstícnosti Jihomoravského kraje jsme dosud byli schopni tyto náklady pokrývat, ale v rámci ekonomické krize se snižují dotace na všechno a je to v podstat stálý boj o udržení existence naší ZUŠ. 5. Ve školství se všeobecn mluví o klesající úrovni osvojeného kurikula žák. Jaká je úrove dnešních absolvent s porovnáním s výkony jejich pedchdc? Musím íci, že ped dvaceti lety bylo ze strany žák vtší zapálení pro naši vc. Bylo znát to porevoluní nadšení a také vtší hlad po tomto druhu vzdlání jist ovlivnné práv nabytou pototalitní svobodou. Problém je také dotování výuky dosplých žák. Jakmile student nastoupí na VŠ nebo do zamstnání, ZUŠ nedostane na jeho výuku ze školství dotace. Každý takový žák by si ml hradit veškeré náklady na svou výuku (mzda pedagoga + provoz) sám. Tato ástka se ron blíží ,-K. Zatím se mi daí pro 15 takových žák zajistit peníze z jiných státních zdroj, ale ani tato možnost není jistá. Snižuje se tedy poet starších žák a tím i výkony. Pesto jsou výkony našich absolvent na výborné úrovni. 6. V dnešní dob školy bojují o žáky, aby naplnily úvazky pedagog. Pro by ml potenciální zájemce o hudební vzdlání studovat u Vás? V em je Vaše škola výjimená? Dnes má naše ZUŠ z poátení necelé tyicítky povolenou kapacitu 200 žák. Individuální výuku navštvuje v tomto školním roce 156 žák a 44 žák

6 máme ve dvou sborech. Vyuujeme hru na varhany, klavír, housle a zpv, možná pibude i zobcová flétna + teorii. Již název školy naznauje, že jsme v nem jiní a vtšina našich žák je z vících rodin. Pipravujeme také varhaníky na církevní zkoušky. Vtšina našich koncert se koná v kostelech, žáci úinkují i pi bohoslužbách. 7. Na léta, kdy jsem patil ke studentm Vaší školy, vzpomínám s vdkem a rád. Její prostedí na m psobilo píjemn, ale to patrn není jen mj dojem... Tší m, co íkáte o naší škole. Je to takové pohlazení za tu práci, když Vám nkdo ekne, že se mu zde líbí. Ped Velikonocemi u nás byla finanní školská inspekce. Musím se pochlubit, že bylo vše shledáno bez závad a nebylo toho málo, co paní inspektorky kontrolovaly. Když po tech dnech odcházely, ekly, že už když k nám pišly, cítily se jinak než na jiných školách a dkovaly za píjemnou pracovní atmosféru. asto to slyším i z úst starších žák nebo od rodi dtí. 8. Máte njakou vizi, kam byste chtl školu dále smovat? eká nás vypracování školských vzdlávacích program, což není vbec snadná záležitost. V tomto ase se hlavn souste uji na blížící se kompletní pestavbu a opravy v prostorách školy v budov Smetanova 14 a sthování do náhradních prostor. Do dchodu mám 5 rok, a pokud setrvám ve vedení školy, chci doufat, že svého nástupce uvedu do nových prostor a do skvlé budoucnosti. Karol Frydrych Dómské sbory v Salzburgu Ve dnech ervna 2011 se uskutenil zájezd Dómského smíšeného sboru Brno a Dómského komorního sboru Brno do Salzburgu. S požehnáním patera Petra Šikuly se náš autobus vydal smrem k rakouským hranicím. První zastávkou byla spolená prohlídka hradu Falkeinstein, který ležel na cest k našemu prvnímu cíli Gaubitschu, kde se v 19:00 uskutenil koncert duchovní hudby, na kterém zaznly skladby: Johann Sebastian Bach Jesus, bleibet meine Freude Dimitr Stpanovi Bortnianský Cherubinskaja pes Marco Frisina Credo in Te Signore Vladimír Böhm Ave Maria Felix Mendelssohn Bartholdy Laudate pueri Zdenk Pololáník Cantus laetitie Anton Bruckner Locus iste

7 Franz Schubert Psalm 23 Felix Mendelssohn Bartholdy Verleih uns Frieden Audry Syaner Ubi caritas et amor Wolfgang Amadeus Mozart Laudate Dominum John Rutter The Lord bless you and keep you Program byl pestrý interpretan i slohov procházel napí jednotlivými epochami od baroka až po souasnost. Z repertoáru Dómského komorního sboru Brno (sbormistr Dagmar Kolaová) oceuji zaazení neotelých a pitom pvabných skladeb Cantus laetitie i Psalm 23. Pestože zde zaznly hudební skvosty od Bacha, Mendelssohna i Mozarta, interpretan se nejvíce podaila závrená skladba koncertu. Oba sbory zpívaly pod taktovkou Petra Kolae, který koncert také moderoval. Na elektrium hrál David Postránecký. Díky dobré propagaci místního duchovního byl kostel v Gaubitschu zaplnn. Vystoupení se neobešlo bez drobných nuancí, pesto sklidili interpreti od vdných poslucha mohutný aplaus ve stoje. Pídavek Mnogaja ljeta pak byl poslední tekou koncertu. Poté následovalo v místním divadelním farním sále štdré agape, které okoenil Dómus band Brno tvoený nkolika mužskými leny Dómského smíšeného sboru Brno, produkcí na housle, trubku, mandolínu, kytaru a kontrabas. Nálada byla nádherná, zpívalo se, tanilo, rakouští farníci byli nadšeni. Z pátku na sobotu jsme penocovali v Michelndorfu a pak se vydali smrem k Salzburgu, kde jsme mli nejprve spolenou, poté individuální prohlídku msta. Na noc jsme se ubytovali v blízkém Grödigu. Hlavním bodem zájezdu bylo vystoupení na nedlní mši v 11:30 v salzburgském Dómu. Tomu pedcházel krátký nácvik, bhem kterého se odla ovalo dynamické vyvážení varhan a ansámblu. V prbhu bohoslužby zaznl skvost eské duchovní tvorby Mše D dur Antonína Dvoáka a nkteré další skladby ze verejšího koncertu, z nichž nejlépe vyznla Cherubinskaja pes a capella. Na závr mše pedvedl David Postránecký kus svého improvizaního umní, když zahrál fugu s použitím výrazových prostedk barokního stylu. Architektonické pojetí dómu s jedineným souborem prostorov rozloženého zvuku na nás hluboce zapsobilo. Nelze se divit, že pro tyto posvátné prostory napsali své opusy významní skladatelé, mezi nimi i W. A. Mozart. Podíváme-li se do djin Dómu v Salzburgu, zjistíme, že od poátku 18. století disponoval celkem šesti varhanami. Na tyech pilíích nesoucích kopuli byly hudební galerie, které byly osazeny malými varhanami. Mimoto byl k dispozici i chórový pozitiv v knžišti. V roce 1703 vystavl Christoph Egedacher za západní galerii velké varhany, jenž byly v prbhu doby vícekrát rozšíeny. V polovin 19. stol. byly varhany rozebrány. Po válce bylo rozhodnuto obnovit pvodní koncept, ovšem bez chórových varhan. Nyní je tedy v Dómu pt královských nástroj, které

8 postavily varhanáské firmy: Metzler (1988), Johann Pirchner (1991) 2x, Francesco Zanin (1994) a Franz Zanin (1994). Ušlechtilý zvuk varhan, který jsme zde slyšeli, nás nadchl. Proto bylo organum po mši v našem obležení. Závrená prohlídka msta završila tídenní soustední v Rakousku, ze kterého jsem si odvážel spoustu zážitk, na které budu i po létech vzpomínat. Velý dík patí všem úinkujícím, muzikantm, ale pedevším Petru Kolaovi, který celou akci zorganizoval na výbornou. Karol Frydrych Informace Nabídky Pozvání Dne se sešlo pedsednictvo. Hlavními body byla píprava Svatocecilského setkání, vydavatelská innost, jednodenní školení v Hustopeích a píprava akcí, které se uskutení v r *** Zveme všechny varhaníky, chrámové zpváky a hudebníky na 16. Svatocecilské setkání, které se koná v sobotu 19. listopadu 2011 v katedrále v Brn na Petrov PROGRAM: od 09:15 píležitost ke svátosti smíení 09:30 secviení spolených skladeb, které jsou pílohou tohoto Zpravodaje (ke stažení na 10:00 mše hlavní celebrant Mons. Jií Mikulášek, generální viká zpívá pvecký sbor Jakubák pod vedením MgA. Ondeje Múky pedání kvalifikaních osvdení prezentace publikace Varhanní preludia XI preludia na písn o Pann Marii minikoncert po liturgii: operní pvec jubilant Richard Novák provede celý cyklus Biblických písní Antonína Dvoáka za doprovodu katedrálního varhaníka Mgr. Petra Kolae pohoštní a píležitost k neformálním setkáním v prostorách biskupství prodej publikací z produkce Musica sacra vychází Varhanní preludia XI Preludia na písn z Kancionálu písn k Pann Marii ***

9 Jednota Musica sacra oznamuje, že z dvodu nároné redakní pípravy vydá sbírku responsoriálních žalm Z. Pololáníka až v r (pvodním termínem vydání byl podzim r. 2011). K letošnímu Svatocecilskému setkání vyjdou Varhanní preludia XI Preludia na písn z Kancionálu písn k Pann Marii. Sbírka bude stát K 190,--. Dále bude dotištna publikace Varhanní preludia II Zdenk Mika-Invence pro varhany staršího i novjšího stylu. Ob publikace budou k dostání na Svatocecilském setkání a následn v kancelái jednoty Musica sacra. Zájemcm je mžeme zaslat též poštou. *** Uzávrka dalšího ísla je 6. prosince Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Dkujeme! Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: NOC KOSTEL: 1. Magnificat, 2. Schola, 3. MDCV, 4. Kížkovský, 5. Nešpory, 6. Mezzosoprán, 7. Ars antiqua, 8. Nonet, 9. Corale, 10. Pltón. Správnou tajenku nám zaslalo osm luštitel: I. Frýborová, L. Hájková, J. Omelka, J. Lindr, J. Faktor, J. Hubert, J. Doubrava a J. Bezdková. Odmnu zasíláme panu Janu Hubertovi. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do

10 ást smycového i drnkacího nástroje, jež je potažena strunami. 2. Interval: f 1 a Latinsky posvátná hudba. 4. Italský skladatel (cca ), který byl dlouhá léta hlavní hudební autoritou ímskokatolické církve. 5. Italsky krásný zpv. 6. Temn znjící krytý registr v pedálu varhan. 7. Mužský hlas v poloze mezi tenorem a basem. 8. Druhá solmizaní slabika. 9. Hudební projev provádný bez pípravy a bez použití not. 10. Autor zpvníku Plesy duchovní (Brno, 1883). 11. Dvojnásobn snížený tón h. Karol Frydrych