Roník , íslo 1 únor

Transkript

1 Roník , íslo 1 únor Bute svatí, ponvadž já, Hospodin, váš Bh, jsem svatý. Svatý, svatý, svatý... to zpíváme v každé mši. Svatý je to nejvíc, co Starý zákon o Hospodinu dovede íct. Svatý v Písmu znamená: Bh je absolutn dokonalý ve svém bytí a ve svém jednání. Já mám tedy být také absolutn dokonalý ve svém bytí a jednání? To je nesmysl. Ale já mám být zasvcený svatému Bohu, a tedy oddlený, vyjmutý z pohanského zasvcení svtu majetku, moci, požitku. Bute svatí, ponvadž já, Hospodin, váš Bh, jsem svatý. Uvdomte si radostnou zvst, že patíte svatému Bohu. Pijmte tuto radostnou zvst, prožijte ji, myslete na ni. Dovete vdomí svázanosti se svatým Bohem do všech svých životních situací. Pece stále a ve všem patíte Bohu svatému, dokonalému v bytí a jednání, absolutní svrchovanosti, lásce, kráse, radosti... Pijmte a prožijte tu radostnou zvst! Bute svatí, ponvadž já, Hospodin, váš Bh, jsem svatý. o. Karel ************ V první polovin šedesátých let jsem jako externista v hudebn historickém odd. Moravského muzea na Smetanov ulici v Brn spolupracoval na katalogizaci hudebnin. V roce 1964 tam nastoupil nový pracovník PhDr. Jií Sehnal. Zrovna pi vzájemném pedstavení jsme si padli do oka, popovídali si dodnes vidím, jak jsme pitom stáli u okna v místnosti u vchodu a zaali si tykat. Nevdli jsme, že jsme položili základní kámen našeho celoživotního pátelství. Perlika: Pí dr. Sehnalová, manželka pana profesora, po letech našla foto, kde jsme oba jako stedoškoláci spolen na exerciciích ale tam jsme jeden druhého nezaregistrovali. Náš dnešní jubilant se snažil pro mne, tehdy pomocného dlníka v textilní továrn s absolutoriem hudební vdy v kapse, získat adekvátnjší zamstnání. Ale já jsem nechtl, protože jsem ml namíeno do semináe a nechtl jsem psobit potíže u komunistické vrchnosti tm, kteí by m njak protžovali. Hodn jsme se stýkali v dob, když jsem byl kaplanem v Brn u sv. Tomáše, kam Sehnalovi chodili v nedli na mši. Ale nejvíce jsme spolu pobyli, když jsem

2 byl faráem v Rouchovanech na hranicích Tebíska a Znojemska. O prázdninách, tuším roku 1979, jsme si na fae udlali základnu, ze které jsme denn vyjíždli na Znojemsko katalogizovat varhany, prmr byl 3-4 nástroje denn. Na pár dní to s námi pijel absolvovat i P. Antonín Láník. Pro m to byla škola o varhanách. Dosud jsem o nich ml vdomosti jen ze základní literatury a z vlastních przkumných cest do jejich nitra a nyní jsem žil a pracoval po boku špikového znalce. Naše cesty za varhanami mly další etapu od roku 1990, kdy byl tehdy docent Sehnal jmenován pedsedou organologické komise brnnské diecéze. Jezdili jsme s dalšími leny komise, kterých se za tém dv desítky let vystídala celá ada, na prohlídky varhan, posouzení jejich stavu a návrhy potebných varhanáských prací, na rzná plodná i neplodná až zmatená jednání, na kolaudace nových i opravených varhan. V tom týmu byl velice platným lenem prof. Vratislav Blský, dnes už na vnosti. Za ta léta prošlo rukama pana profesora mnoho desítek (patrn víc než sto) varhan. S láskou, obtavostí a pelivostí jemu vlastní se piioval pro n o to nejlepší. Od zaátku osmdesátých let nás spojovaly další dv aktivity; v obou s námi tvoil triumvirát mj spolužák z gymnázia a z JAMU Mgr. František Chmelík, také už na vnosti. V roce 1981 se rozjely práce na rozšíení kancionálu (vyšel 1988, do souasnosti vyšlo už tém milion jeho výtisk), a pak na varhanním doprovodu k nmu (vyšel 1992, znovu 2009). Bylo to 11 let perné práce, v tehdejších podmínkách tak zvan na kolen, ale práce snad úspšné. Pi redigování kancionálu i doprovodu byli v hudební oblasti oba Sehnal a Chmelík mými prvními a nejcennjšími poradci. Do doprovodu harmonizoval pan profesor nkolik písní. Tou druhou aktivitou, jejíž hnací silou byl triumvirát Sehnal-Chmelík-Cikrle, byly instruktáže varhaník. Nutno dodat, že na nich dále psobili P. Antonín Láník, Josef Veselý a Zdenk Hatina. Dojednávaly se v roce 1982, rozbhly se v roce 1983 a zlatou dobu prožily v kostele na Kenové. Jezdili na n varhaníci z celé Moravy i z ech, stovka varhaník. Skonily tím, že v devadesátých letech byly zrušeny železniní a autobusové spoje do Brna zájemci se na n nemohli dostat. Jejich volným pokraováním pak byly prázdninové kurzy v Kromíži a ve Znojm. S instruktážemi jsme s naším oslavencem prožili mnoho radostí, ale i rzná zklamání, tak jak to v život bývá. A pak jsme spolu a s jinými zakládali a budovali jednotu Musica sacra, zajišovali její innost a diskutovali o souasnosti, smrování a budoucnosti liturgické hudby. V poslední dob jsme si stále astji uvdomovali, že jsme generace zakladatel a že další využívání a rozvíjení toho, co jsme udlali, je nutné svit další generaci, kterou jsme se snažili získat a vychovat. 2

3 Peji Ti, Jirko, abys ve zralosti života s radostí pozoroval, že všechno, o jsi usiloval a cos budoval, má smysl, žije, roste a nese ovoce. Karel Cikrle Prof. Jií Sehnal ve studovn Oddlní djin hudby Moravského zemského muzea ( ) Vážený pane profesore, u píležitosti Vašeho významného jubilea Vám chci podkovat za vše, co jste pro jednotu Musica sacra vykonal. Díky za mnohé lánky ve Zpravodaji, díky za dlouholetou práci v pedsednictvu, kde se svými moudrými kritickými a objektivními pipomínkami významn podílíte na vedení a smování naší jednoty. Díky za každoroní zájezd po varhanách, který se od samého zaátku realizuje díky Vám. Díky za Vaše Djiny katolické chrámové hudby, které jsou souástí Píruky pro varhaníky, která je základním vzdlávacím materiálem na kurzech poádaných naší jednotou. Díky za mnohé jiné A Vám náš dobrotivý Pán žehná, a Vám dopeje zdraví duše i tla a zachová ve všem dobrém! jáhen Willi Prof. Jií Sehnal jubilující Prof. PhDr. Jií Sehnal, CSc. se narodil v Radslavicích u Perova. Vystudoval hudební vdu a estetiku na Filozofické fakult Univerzity Palackého v Olomouci. V letech pracoval v Univerzitní knihovn, poté v letech v knihovn Výzkumného ústavu zelináského SAZV v Olomouci. Roku 1964 nastoupil do Oddlení djin hudby Moravského zemského muzea v Brn, které v letech vedl. Po roce 1989 zaal na Univerzit Palackého i na brnnské Masarykov univerzit psobit pedagogicky. Je celosvtov uznávaným odborníkem na djiny hudby v období baroka a na djiny varhanáství. Svj badatelský zájem smuje již dlouhá léta k hudební kultue Moravy v 17. a 18. století, zejména k chrámové hudb a k djinám kapel olomouckých biskup. Na toto téma publikoval na 250 studií v odborných asopisech u nás a v zahranií i nkolik knih: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (1988), Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kromíži (1993), Pavel Vejvanovský and the Kromíž music collection (2008). 3

4 Dalším celoživotním zájmem prof. Jiího Sehnala jsou varhany a varhanáství, opt se zvláštním zetelem k období baroka. Výsledkem dlouhodobé badatelské práce na tomto poli je dvoudílná kniha Barokní varhanáství na Morav (2003-4). Odborný zájem prof. Sehnala však zasahuje také do djin hudby 19. a 20. století. Jako vedoucí Oddlení djin hudby MZM se zasloužil o vybudování dodnes fungujícího Památníku Leoše Janáka ve skladatelov domku na ulici Smetanova 14, sám také k janákovskému bádání pispl publikováním pamtí skladatelova dda Jiíka Janáka a nejnovji též studií o Janákov vztahu k varhanám. Autorsky se Jií Sehnal podílel na vzniku knihy Hudba v eských djinách (1983 1, ) a spolen s prof. Jiím Vysloužilem napsal roku 2001 knihu Djiny hudby na Morav. Mnohá významná hudební díla z doby baroka Jií Sehnal pipravil k novodobému vydání: za všechny jmenujme díla Adama Václava Michny z Otradovic ( ). Za všechnu péi a zájem, které prof. Sehnal vnuje vzdlávání nejen nové generace hudebních vdc, varhaník, sbormistr, ale též milovník staré hudby a varhan z ad odborné i laické veejnosti, mu patí velký dík. Do dalších let mu pejeme hojnost zdraví, Božího požehnání a tvrího elánu. Ad multos annos! Irena Veselá 4 Prof. Jií Sehnal za varhanami v Netín (kvten 2010)

5 innost Jiího Sehnala na poli církevní hudby Jií Sehnal se nauil hrát na varhany ve tyicátých letech minulého století u Jindišky Knapové pedstavené kláštera Neposkvrnného Poetí Panny Marie v Perov na Šíav, u které získal i základy ve he na klavír. Krom klášterního kostela hrával pozdji i ve farním kostele. Když po válce poznal hudbu J. S. Bacha, toužil hrát jeho hudbu na varhanách, vybavených potebnými rejstíky. Po návštv kostela v Dubu nad Moravou se nadchl pro barokní varhany a láska k nim ho neopustila až do stáí. Krom ady studií o djinách jednotlivých varhan, nap. u Panny Marie Snžné v Olomouci, v olomoucké katedrále a u Sv. Jakuba v Brn, zveejnil pracovní deník varhanáe Johanna Neussera z Nového Jiína s dokumentací jeho dochovaných varhan. V letech vydal dvoudílnou monografii Moravské barokní varhany. Když byl ješt jako pracovník Výzkumného ústavu zelináského SAVZV v Olomouci pizván ke konferenci o kramáských písních, pišel bhem práce na referátu do styku se starými eskými barokními kancionály. Ty ho neobyejn zaujaly, protože v nich nacházel písn, které znal ze svého psobení za varhanami. Pozdji publikoval nkolik studií o starém eském duchovním zpvu a vydal mezi jiným roku 1989 Michnovu eskou mariánskou muziku a redigoval i souborné vydání Michnových latinských církevních skladeb. Po roce 1964, kdy nastoupil do Hudebního oddlení Moravského zemského muzea, se seznámil s Karlem Cikrlem, který tehdy po vyhození ze studia pracoval v továrn. Mezi obma se vyvinulo úzké pátelství, zvlášt, když Karel našel fotografii ze studentských exercicií v Brn na Veveí z roku 1949, na kterých poznal i Jiího Sehnala. Po vysvcení otce Karla na knze, podnikl s ním Jií Sehnal nkolik výzkumných cest po varhanách. A když se zaal pipravovat nový kancionál, požádal ho otec Karel o odbornou spolupráci. Když došlo na varhanní doprovod, podílel se Sehnal na hodnocení, výbru nejlepších harmonizací a na odstraování nkterých chyb proti pravidlm harmonie. V roce 1983 zahájili Dr. Cikrle, P. Antonín Láník ze Šaratic a František Chmelík kurzy pro diecézní varhaníky, zúastoval se jich i Dr. Sehnal, který zde pednášel harmonii a nkteré pohledy do djin katolické chrámové hudby. Když došlo po tzv. revoluci v roce 1989 k uvolnní politických pomr, povil otec Karel tehdy již docenta Sehnala, aby vedl organologickou komisi brnnské diecéze. Tuto funkci vykonával jmenovaný až do roku 2009, kdy ji pedal MgA. Ondeji Múkovi. V letech velkého nadšení ze svobody a naivních nadjí na rozvoj církve se docent (od roku 2006 profesor) Sehnal podílel na zaátcích budování jednoty Musica sacra, ve které byl nejdíve místopedsedou a pozdji lenem výboru. V dob nemoci zastupoval pedsedu otce Karla pi rzných akcích, jako bylo školení varhaník, Sborování, zkoušení pi závrených zkouškách na ZUŠ se zamením na církevní hudbu a pedávání 5

6 diplom absolventm. Ve své funkci organizoval a ídil zájezdy varhaník po zajímavých varhanách, které poádala jednota Musica sacra. Vedl totiž od roku 1972 vedle svého práce v Moravském zemském muzeu také sekci pátel varhan pi Muzejní a vlastivdné spolenosti v Brn, která uspoádala na ticet nkolikadenních exkurzí po varhanách u nás i v zahranií a desítky varhanních seminá. Od roku 1983 krom toho ídil pod záštitou Spolenosti pro starou hudbu a SAV dokumentaci varhan v eských zemích. Proto byl svými radami a pipomínkami ve výboru pro innost jednoty velmi užitený. V neposlední ad nutno také ocenit Sehnalovy etné aktuální a historické lánky, kterými pispíval do Zpravodaje Musica sacra. Pro poteby školení varhaník vydal již v roce 1997 Struný pehled djin katolické chrámové hudby, který byl pozdji pevzat do Píruky pro varhaníky a slouží dobe dodnes. Prof. PhDr. Jií Sehnal, CSc. je pední reprezentant eské muzikologie a jeho vdecké práce jsou známy po celém svt. Jeho jméno najdete i ve svtových hudebních encyklopediích jako Musik in der Geschichte und Gegenwart a The New Grove of Music and Musicians. Jeho poslední monografie Pavel Vejvanovský and the Kromíž Music Collection dostala nedávno zvláštní ocenní od rektora Univerzity Palackého. Za zásluhy na poli církevní hudby byl prof. Sehnal vyznamenán roku 2007 eskou biskupskou konferencí na Velehrad. Jako lovk se jubilant vyznauje skromností, nezištností, pracovitostí a neokázalou, upímnou zbožností. Pro jednotu Musica sacra vykonal mnoho, za což mu patí velé Deo gratias! Vzácnému jubilantovi pejeme Boží požehnání, pevné zdraví a neutuchající entuziasmus do dalších let. Karol Frydrych Setkání varhaník v Hustopeích ped postem a velikonocemi 6 V rámci prbžného vzdlávání varhaník pipravila jednota Musica sacra další setkání, zamené tentokrát na liturgii postní a velikononí. Seminá probhl opt v ideálních podmínkách sálu hustopeského chrámu, v sobotu 12. února letošního roku. Na úvod pednášející PhDr. Willi Türk pipomnl, že postní doba tém po celé své trvání

7 vyzývá ke kajícnosti, obrácení a zmn smýšlení, a že pašijovou tematikou je prostoupen až její samotný závr. Tomuto by tedy ml odpovídat také výbr písní a dalších liturgických skladeb, které budou v našich chrámech zaznívat. Nkteré z tchto vhodných zpv (proprium na Popelení stedu, kancionálové písn. 322 i 321) jsme si následn mohli všichni spolen zazpívat. Po krátké pauze jsme penesli tžišt zájmu k liturgii velikononího tridua a k píprav slavnosti Velké noci. Tak jako pi minulém setkání dostal každý z úastník nkolik zpvných ale souasn vkusných skladeb pro smíšený sbor. Po spoleném obd následovala bohoslužba slova, po které se již každý z nás vracel dom, obohacen o nové poznatky i kontakty. Rád bych tímto podkoval všem, kteí toto setkání pipravili i podpoili. Oceuji jak pehledn a logicky koncipovaný program, tak i pochopení pro situaci v místních podmínkách venkovských kr. Domnívám se, že nap. obdržené skladby P. Angelika Miky mohou velikononí liturgii vhodn doprovodit a zárove umožnit i mén zkušeným zpvákm seznámit se s polyfonní hudbou. Kéž tedy každý ze zúastnných dokáže díky naerpaným vdomostem pipravit postní a velikononí liturgii, která pozvedne duše vících blíže k nebi a bude dstojnou oslavou Boží. Václav Veee Škola chval V pátek a sobotu 11. a 12. února se na fae v Osové Bítýšce konalo první setkání úastník Školy chval, kurzu pro hudební skupiny mladých, které se podílejí na liturgickém slavení ve farnostech. Tento kurz se chápe jako vzdlávací, podobn jako tomu je u našich již "zabhnutých" varhanních kurzech, takže se pi dalších setkáních poítá se stálým úastnickým obsazením. Nedílnou souástí budou pak jednotlivé hudební tídy zamené na zkvalitování hry na vybrané nástroje, teoretické frekvence z oblasti liturgické, i hudebn teoretické a spolené nacviování písní použitých pi spolených bohoslužbách. Sešlo se dobrých tyicet mladých, v pátení veer se stihla veee a uvedení do problematiky zkvalitování tohoto žánru na poli chrámové hudby co do kvality textové, hudební a interpretaní. Po veerní adoraci se ješt hluboko do noci hrálo a zpívalo, atmosféra byla doslova perfektní, což bylo i velmi kladn hodnoceno i pi závreném sobotním hodnocení. Na druhý den k nám zavítal Mons. Jií Mikulášek, generální viká, který poutav rozebral prbh mše jak z historického hlediska a vývoje liturgického slavení dneška, tak z detailního pohledu na její jednotlivé ásti. Hudební komentá jsem podával jako vsuvky do souvislého výkladu otce Jiího. 7

8 Po obd následovala velmi intenzívní zkouška na odpolední mši. Zohlednily se aspekty probírané dopoledne a myslím, že vícehlasé úpravy zpívaných písní byly takovým zajímavým zpestením pro mnohé zúastnné, kteí takhle zejm zpívali ve svém život doposud jen párkrát. Do dalšího dubnového setkání je pro organizátory výzvou vysoké oekávání z ad úastník. Vím, že nezklameme. Ondej Múka Jak byli vychovávání varhaníci na moravském venkov v 1. polovin 19. století Strýc Leoše Janáka Vincenc Janáek ( ), který strávil vtší ást svého života jako uitel v Albrechtikách, zanechal nkolik spis svých vzpomínek. Z jeho nmeckého spisu Gedenkbuch der Familie Janáek nebst einer Chronik der Schule, Kirche, Pfarre und Gemeinde Olbersdorf (Klein) jsem voln peložil dv kapitoly, které mohou být pro leny jednoty Musica sacra zajímavé kapitola: Jak se Vincenc Janáek nauil hrát na varhany. Jestliže jsem po otci nic nezddil, pak jenom lásku ke he na varhany. Prvního vzdlání se mi dostalo od otce, od kterého se mi dostalo nemálo pohlavk. Již v deseti letech jsem hrál docela slušn na varhany a doprovázel jsem sám bohoslužby, když se konaly v Albrechtikách ve všední den. Po mši jsem si ve svých kožených kalhotách sedl na ernou krávu a zahnal ji na pastvu. Když mi bylo trnáct let, ml jsem jít na vysokou univerzitu, totiž na hlavní školu do Píbora. Tady jsem hrával jeden a pl roku v kostele sv. Valentina a ve he se ješt zdokonalil. Protože mi po skonení vyššího studia nebylo ješt 16 let, poslal mne mj otec do Brušperka, abych se nauil generálnímu basu u proslulého varhaníka Josefa Macalíka (1794-po 1850). Macalík byl bohužel vášnivý pijan a ml jen málo svtlých chvil, kdy mi mohl nco ukázat. U nho si lovk musel všechno, jak se íká, ukrást. A to jsem také dlal. Macalík ml hodn not, zvlášt figurální mše. Když ml zase jednou psí dny, vkradl jsem se na kr a vyhledal si tam to nejlepší, zvlášt fugy a piln jsem cviil. Za krátkou dobu jsem hrál generální bas z listu. Když pišel svátek Panny Marie, což byla v Brušperku velká slavnost, mla být provedena velká Schnablova mše, ve které je nkolik tžkých fug. Macalík se chtl posadit za varhany, ale já jsem už stál u hracího stolu a ekl: Pane rektor! Dnes m nenecháte hra? Rektor ekl: A co, ty by si tu mši mohl hra? Já jsem ekl: Ó, ja se nebojim. Vyskoil jsem k varhanám a hrál. Macalík se smál. Myslel si: Ty dlouho hrát nebudeš. Te pišla ta tžká fuga v Credo. Každý ml co dlat, aby se jí probojoval, ale já jsem fugu zahrál, 8

9 aniž se díval do not. Znal jsem ji totiž zpamti. Když jsme byli na konci Credo, ekl Bart Žarovec, první houslista: To je zpropadený chlapík. Zstal jsem v Brušperku až do února 1835 a vystál tam hodn hladu. Bylo nás u stolu dvanáct, já jsem byl poslední, ke mn dorazila mísa vtšinou prázdná, protože Macalík prohnal svým hrdlem všechno sám. Když mi bylo kolem šestnácti let, šel jsem do šestimsíní preparandy do Nového Jiína, kde jsme se nauili všemu, jen ne tomu, co jsme jako budoucí uitelé potebovali. Také se mnou zašel mj otec k tamnímu mstskému rektorovi Josefu Tollichovi ( ) a požádal ho, aby mi dovolil pístup k varhanám, protože už hraji generální bas. Ano, ano ekl svým tichým hlasem Tollich. A jen mladík pijde a pohlédl na mne, nuzn obleeného kluka, pes rameno. A te to, hrome, zaalo. Byla pedložena mše od Haydna, kterou jsem v Brušperku nkolikrát hrál. Bez ohledu na udané tempo vyrazil celý sbor s takovou silou, jakoby nastával poslední soud, že jsem byl z toho hluku úpln pitomý a ztratil jsem se. Na štstí jsem se zase správn chytil, ale od té doby mne také na kru nikdo nevidl. Komentá: Jak tená vidí, byl život uitele na vesnici velmi tvrdý a o njaké systematické výchov nemohla být e. Pes to se patnáctiletý chlapec bez základních znalostí harmonie nauil vícemén sám he generálního basu, což je pro vtšinu souasných varhaník nezvládnutelný oíšek. Ale to není vše. Nejen v Novém Jiín, ale i v malikém Brušperku se našlo tolik zpvák a muzikant, že mohli provádt Haydnovy a Schnabelovy mše. K Haydnovi není co dodat. Joseph Ignaz Schnabel ( ) byl kapelík dómu ve Vratislavi v dnešním Polsku a jeho díla byla ped cecilskou reformou nesmírn oblíbená. S nadšením je uvádl i Pavel Kížkovský až do roku Nemohu hodnotit Schnablovy skladby po hudební ani liturgické stránce, protože jsem je bohužel nikdy neslyšel. Ale o jejich hudební náronosti vypovídá již jejich obsazení. Bžné obsazení bylo: tyhlasý sbor (+ eventuální sólisté), 2 housle, viola, basa, 2 hoboje, 2 lesní rohy, 2 trompety, tympány a varhany. Schnablovy skladby se v první polovin 19. století hrály také u augustinián na Starém Brn, u Sv. Jan, na Petrov, u Sv. Jakuba, u Sv. Tomáše, v Hranicích, Hulín, Chornici, Karlovicích u Bruntálu, Lomnici u Tišnova, Lošticích, Mikulov, Nové íši, Olomouci, Ostrav, Rajhrad, Rozstání, Štpánov u Olomouce, Tebíi, Tuanech, Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou, Vyškov a Znojm. Kam se všichni ti zpváci na muzikanti podli a pro nám nezanechali alespo njaký dorost? 115. kapitola: Varhaníci to nikdy nemli lehké. Když byla mým piinním zízena v Albrechtikách v roce 1851 expositura a byly zavedeny bohoslužby, ml jsem s hrou na varhany a rznými obady pemnoho práce. O njakou odmnu za ni však se nikdo nestaral. Až do roku 1851 jsem hrával každou tetí nedli zdarma, ale nyní mi bylo naloženo nové 9

10 bemeno a souasn mi po roce 1848 byly odebrány všechny dosavadní naturálie. Nastal as, abych se bránil. Zašel jsem za tehdejším dkanem P. Fialou do Píbora, vysvtlil mu svoji situaci a ptal se, co mám init. Dkan ekl, abych se beze všeho ucházel o odmnu za službu v kostele u obce. V dsledku toho jsem podal obci memoriál a prosil o eenou odmnu. Moje žádost byla bez prodlení pednesena na zvlášt k tomu svolané obecní schzi. To byl rámus! Co? kieli domkai, my máme uiteli i za službu v kostele platit? Není to nehoráznost? Což nemusí do kostela chodit jako my? Když hraje, tak se nepotebuje modlit. Nic mu nedáme. Potom se sešli ješt chytejší a ekli: Když se tu uiteli nelíbí, a jde jinam. Však už se najde nkdo jiný, kdo bude sloužit kostelu zadarmo. A ti nejchytejší ekli: Uitel by ml vlastn platit njakou ástku za opotebení varhan, vždy každý emeslník musí mít vlastní nástroje. Tyto a jiné nesmysly kolovaly po obci, vzácné shromáždní se rozešlo bez výsledku a já jsem nedostal žádné rozhodnutí. Ubhl delší as a konen, unaven ekáním, zašel jsem znovu za dkanem a vyprávl mu, jak se moje vc má. Tu ekl dkan: Když vám nechtjí nic dát, tak ani vy nemusíte hrát. Zítra je nedle. Bžte na mši do Nové Horky a hrajte tam. V nedli ráno jsem o tom uvdomil expositu a šel do Nové Horky. Když se ani po kázání ani pi mši nehrálo a byla jen tichá, tená mše, tu všichni poznali, kolik uhodilo. To bylo nadávání cestou z kostela. Ty nejvtší hrubosti mi íkali pímo do okna. Druhý den byli všichni potichu a tak to šlo až do tvrtka, kdy ke mn veer pišli dva vyslanci a ptali se, pro jsem v nedli nehrál. Smál jsem se a ekl: Ó, to víte stejn dobe jako já a vyprávl jsem, co mi ekl dkan. Te se mne ptali, jakou odmnu požaduji. Odpovdl jsem: Nechci nic než chléb, který mi byl odat. Když jej budu mít, budu opt hrát a oni odešli. Následujícího dne byla valná hromada. Opt se rozumovalo, nadávalo, ale nic nerozhodlo. Teprve v sobotu pišla zase deputace, která mi sdlila, že obec mi dá sypání (v zrnu) v hodnot penz podle obchodních cen msta Píbora, vždy po svátku sv. Martina, na což jsem pistoupil. Pohle milý tenái, co všechno jsem kvli své bídné existenci musel vystát. Tam, kde mne potebovali, byl jsem jim dobrý, ale kde mi mli dát, co mi patí, tam by mne nejradji ukamenovali. Komentá: Nejen uitelé, ale i jiní zamstnanci, nap. biskupští úedníci, hudebníci katedrály ad. dostávali vtší nebo menší ást svého píjmu v naturáliích. Otec Vincence Janáka Jií Janáek ml 30 zlatých, 60 bochník chleba (z jednotlivých dom) a 15 mic žita. Proto se nelze divit, že i uitelé se snažili mít njaké vlastní hospodáství s loukou, kozou, krávou atd. Jií Janáek a po nm i Vincenc Janáek mli též ovocnou školku. Od konce 18. století byla snaha pevádt naturální rentu na peníze. 15 mic v zrnu dávali sedláci uiteli za hru v kostele. V revoluním roce 1848 byli sedláci slovy Vincence Janáka posedlí myšlenkami o svobod, chtli jen všechno sebrat a nic dát, a proto mu pestali zrno dávat. Podle Vincence Janáka žili sedláci i domkai ješt nkolik 10

11 let po roce 1848 v nadji, že veškerá pda šlechty se mezi n zadarmo rozdlí, což se však nestalo. Z toho pochopíme úpornost, s jakou se Albrechtití bránili pispívat uiteli na jeho varhanickou službu. Výroky albrechtiských domka vyjadují jejich podcenní duševní práce a nepochopení pro práci uitele, který byl ve vesnici vedle knze jediným vzdlancem. Ke knzi si díky tehdy ješt pevažující víe zachovávali úctu podobnou té, kterou chovali i k šlecht, ale uitelem pohrdali. Uvedený píklad souasn znovu potvrzuje, základním motivem revolucí je závist. Peložil a komentoval Jií Sehnal K jubileu Bohuslava Korejse Na Boží Hod vánoní oslavil své ptaosmdesáté narozeniny sbormistr a regenschori chrámu Matky Boží ped Týnem v Praze Bohuslav Korejs. Narodil se jako tvrté dít v rodin varhaníka v Bezových Horách. V roce 1933 se Korejsovi pesthovali na Nové Msto v Praze, v jehož blízkém kostele sv. Štpána mladý Bohuslav ministroval. Zde psobil regenschori prof. Josef Hojný, který ho zaujal svými improvizacemi a harmonizacemi kostelních písní. Když jsem doma osaml, pokoušel jsem se je u klavíru napodobit, vzpomíná. Hudební základy získal u prof. Otto Rödla na Benešov gymnáziu v Londýnské ulici na Vinohradech a u svého otce Emila, který byl na zaátku II. svtové války jmenován editelem kru v kostele sv. Kíže v Praze Na Píkop. Již ve svých trnácti letech byl Bohuslav Korejs schopen svého otce za varhanami zastat. Válené události však jeho rodinu vyhnaly na faru do Chval u Prahy, kde byl administrátorem farnosti Bohuslavv nejstarší bratr Zdenk. Pátelství s vrstevníkem Vladimírem Doležalem, který hrál ve Chvalech na varhany, vedlo k založení Chvalského dtského sboru ( ). Spolu pak nastoupili do dirigentského oddlení hudební školy Unie eských hudebník z povolání, kde uili profesoi pražské konzervatoe, jelikož jejich škola byla nacisty zavena. Na základ podntu tídního uitele prof. Bohumila Špidry zakladatele a dirigenta eských madrigalist udlal v roce 1943 konkurz do eského pveckého sboru, kde pod vedením Jana Kühna absolvoval adu koncert a rozhlasových relací. Koncertní innost byla pitom vtšinou spojena s eskou filharmonií nebo Symfonickým orchestrem hl. msta Prahy FOK. Zkoušelo se každý den, i v nedli, podotýká. V roce 1945 založil svj druhý ansámbl Svatojakubský dtský sbor. Perspektiva uplatnní v hudební branži však byla v jeho pípad kvli vyznání a innosti na poli chrámové hudby nejistá, proto nastoupil do Státního úadu statistického. Po absolvování dvouleté základní vojenské služby, kterou prožil ve funkci sbormistra zájezdové skupiny Armádního umleckého souboru ( ), se vrátil zpt do pedchozího zamstnání. Ne, však na dlouho. Jako pomocný dlník, pozdji zamstnanec technické kontroly národního podniku 11

12 PRAGA ( ) del tvrd a dlouho v tísmnném provozu, pitom bydlel spolu s manželkou a dvma dtmi v garsoniée. Pesto byl na tom lépe než jeho bratr Jaromír, který se stejn jako nejstarší bratr Zdenk stal knzem a z politických dvod byl uvznn. Mezitím Bohuslav Korejs studoval gregoriánský chorál u prof. Miroslava Venhody, jenž se po rozpuštní Scholy cantorum v Praze-Bevnov ocitl na pozici závozníka v národním podniku Sbrné suroviny. Byla to doba velice svízelná pro oba ve dne, ale oáza klidu a pohody veer u Venhod v jejich bevnovském byt, vzpomíná. S úmyslem navázat na perušenou tradici slavných literátských kr zrušených v roce 1783 Josefem II., založil a ídil Sbor pražských literát ( ) ve stejném období vedl DPS Bendl Praha-Holešovice. V roce 1968 byl jmenován lenem Hudební sekce Liturgické komise eské biskupské konference; z jejího povení vytvoil soustavu eských responsoriálních žalm Zpvy s odpovdí lidu (1. vydání eská liturgická komise, ím 1984, 2. vydání Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydí 2001). Podílel se také na harmonizaci písní v kancionálu a Varhanním doprovodu k mešním zpvm, k hymnm pro denní modlitbu církve a ke zpvm s odpovdí lidu (eská liturgická komise, Praha 1990). Je autorem šesti ordinarií, drobných interludií, jež vyšly v ediní ad Varhanní preludia V, VI, VII, VIII, IX, X (Musica sacra, Brno ) a mnoha dalších skladeb. Akoli je celoživotní innost Bohuslava Korejse zamena na výchovu sborových zpvák, mohl se pedagogicky realizovat až po pádu komunismu na Týnské vyšší odborné škole ( ), Teologické fakult Univerzity Karlovy v Praze a na varhanických kurzech v Domažlicích ( ), Moravském Beroun ( ) a v Tachov (2005-doposud). O edukaci chrámových hudebník peuje také prostednictvým píspvk na stránkách asopisu Varhaník. Se Scholou Týnského chrámu natoil ti hudební nosie, CD Ave Regina Caelorum (Maximum Hannig 2000), Rorate eské adventní zpvy 16. století (Schola Týnského chrámu 2002) a Hejdumdá eské a moravské národní písn (Schola Týnského chrámu 2011). Jako varhaník je inný v kostele v Praze-Strašnicích (1953-dodnes) a v chrámu Matky Boží ped Týnem, kam byl v roce 1964 povolán Mons. Jiím Reinsbergem. Bohuslav Korejs (*25. prosince 1925, Bezové Hory) jako dlouholetý regenschori starobylého chrámu Matky Boží ped Týnem byl ocenn za celoživotní obtavou službu církvi a pedagogickou innost spolu s Emeritním dómským varhaníkem svatovítské katedrály Otto Novákem v roce 2006 na Velehrad dkovným uznáním eské biskupské konference. Vzácnému jubilantovi pejeme hodn zdraví, síly, radosti z hudby a Božího požehnání. Ad multos annos! Karol Frydrych 12

13 Capella Moraviae završila druhou dekádu existence Specializace na interpretaci renesanní hudby, kvalitní repertoár, ryzí interpretaní pístup, ortodoxní pojetí a renomé naší provenience to jsou atributy ansámblu Capella Moraviae. V ele tohoto sboru stojí RNDr. Josef Gerbrich (*1956). Jeho umlecký zábr je však mnohem širší. Psobí také jako varhaník u sv. Michala v Brn, je vedoucím Svatomichalské gregoriánské scholy (1994), extern vyuuje gregoriánský chorál na JAMU (1976) a vzdlávacích kurzech a to vše vedle plného pracovního "nehudebního" úvazku na brnnském biskupství. Proto si velmi vážím asu, který si na toto interwiev vyšetil. 1. Mohl bys piblížit specifika souboru Capella Moraviae? Komorní soubor Capella Moraviae vznikl krátce po revoluci, v roce Stalo se tak v dsledku zmn, jež nastaly ve vedení Brnnského akademického sboru, kam vtšina nás zakladatel díve chodila a po odchodu z tohoto tlesa zstala bez pveckého vyžití. Založili jsme tento soubor a jasn definovali hlavní charakteristiky: komorní sestava, výhradn duchovní vokální repertoár, zejména polyfonní tvorba období renesance s obasnou návštvou raného baroka, a snaha o autentickou interpretaci. Vzorem byla našemu zakladateli a prvnímu dirigentovi Petru Šumníkovi Palestrinova dvanáctilenná Capella Giulia. 2. Petr Šumník ale už Capellu nevede Taktovku Petra Šumníka jsme si vychutnávali šest let. Za dobu jeho psobení patila ke stžejním skladbám souboru šestihlasá Missa pro defunctis Thomase Luise da Victoria. V roce 1994 Capella Moraviae nastudovala k 400. výroí úmrtí Giovanniho Pierluigiho da Palestrina jeho Missu Papae Marcelli. V roce 1996 se Petr Šumník pesthoval do Olomouce, kde on i jeho manželka získali trvalé zamstnání. 3. K jakým zmnám došlo ve sboru za tvého ízení? Po odchodu Petra Šumníka sbor osiel a po njakou dobu jsme se vedli sami. V roce 1998 k nám pišel Tomáš Ibrmajer, soubor se zaal poetn rozšiovat, provádli jsme i rozsáhlejší díla s doprovodem orchestru. Nové smrování však nekorespondovalo s pvodními pedstavami zakládajících len, a tak došlo ke zmnám. První z nich bylo v roce 2001 znovuobnovení komorního charakteru Capelly Moraviae, poet zpvák se od té doby pohybuje kolem deseti. Povzbuzen ostatními jsem se ujal vedení souboru, a co se týe repertoáru, zamili jsme se na tvorbu významných skladatel renesance anglické, španlské, frankovlámské, italské i eské. Velkou pozornost vnujeme také gregoriánskému chorálu, hlavn v kvalit sémiologické interpretace. 13

14 4. Jakým zpsobem fungujete v souasné dob? I když zájem vede nkteré leny k aktivnímu prohlubování znalostí interpretace staré hudby na rzných kursech, zstáváme souborem dsledn amatérským. O nové skladby a noty se celých posledních deset let matesky stará Simona Holubcová, pevážnou vtšinu festival a sborových setkání, jichž se úastníme, obtav administrativn vyizuje Jií Dufka. Takže na mne zbývá jen bonbónek: nacviit, oddirigovat a sklízet díky všem lenm souboru nejvtší obdiv. A kdo domlouvá zpívání pi bohoslužbách a na koncertech? Vtšina z nás. 5. Co pro tebe osobn znamená interpretovat díla renesanních mistr? Co chceš skrze tuto hudbu lidem pedat? Mým osobn nejbližším hudebním žánrem je gregoriánský chorál. I když mn samotnému to tak nepipadá, pro vtšinu i vzdlaných hudebník je dobrá interpretace chorálu velmi obtížná. Renesanní hudba z chorálu hodn erpá, je mu blízká a v podání Capelly Moraviae je mou vinou chorálním výrazem i hodn poznamenaná. Když kladu zpvákm otázku, který hlas je ve skladbách skutených mistr renesanní polyfonie ten nejkrásnjší, odpov zní: každý. Jako by šlo o souznní nkolika chorálních melodií. Každý soubor by ml lidem pedávat pedevším radost. Capella Moraviae rozhodn není tlesem mládežnickým, a proto si velmi vážíme toho, že se každý pátek v podveer mžeme sejít, a i když jsme kolikrát velmi unaveni, proistit se krásným zpvem od nános celotýdenních pracovních stres a starostí. Vím, že podobný oistný proces mohou zakusit i naši posluchai. A ješt jedna zvláštnost, která patí k našim vystoupením: vtšinou je provázím mluveným slovem. Nkdy pár vt o autorovi, vždycky však o skladb aspo trochu piblížit poslucham text, nebo náš repertoár je tém výhradn latinský, vysvtlit, jaké má skladba místo v liturgickém roce, kde se uplatní v bohoslužb 6. Máš njakou vizi i plány, eho bys chtl s tímto tlesem dosáhnout? Velké plány nedláme. Protože jsme všichni hodn pracovn i rodinn vytíženi, jsme vdni za každou píležitost, kdy najdeme volný termín a spolen mžeme nkde zazpívat. A eho dosáhnout? Když jsme se v roce 2003 poprvé vydali na soutž, konkrétn na Harantovské slavnosti historického zpvu na Pecku, netušili jsme, že se staneme laureáty tohoto roníku. Podobný zážitek jsme si krom dalšího roníku tamtéž vychutnali ješt na festivalu Musica sacra Bratislava, na Námestovských hudobných slávnostiach anebo na Svatováclavském festivalu duchovní hudby ve Žáru nad Sázavou. Tší nás, že hudba, které se vnujeme hlavn pro radost, byla takto ocenna. 14

15 Ped nedávnem jsme s Capellou Moraviae oslavili jubileum 20 let trvání. Shledávám krásným a v tichosti žasnu, že 70% zpvák jsou zakládající lenové souboru. A budu rád, když spolu ješt njakou dobu vydržíme. Karol Frydrych Zpv a hudba o Vánocích Boskovice: V místním kostele sv. Jakuba byla provedena Plnoní eská pastorální mše od J. J. Ryby; úinkovali: sólisté, chrámový sbor, komorní orchestr,varhany. Jií Pohl Brno Kohoutovice: V Brn-Kohoutovickích znly o Vánocích 2010 oblíbené písn od Michny z Otradovic (Vánoní noc, Vánoní kolíbka a kolíbání, Nové hvzdy nové svtlo), dále písn Usni, usni ctné poupátko, K Ježíškovi, milákovi a Spanilé z nebe pacholátko od V. K. Holana Rovenského, Aj rže rozvila se od M. Praetoria v úprav B. Korejse a Vítej nám Ježíšku od J. Kíky. To vše doplnno písnmi a koledami z Jednotného kancionálu. Irena Veselá Brno kostel sv. Leopolda u Milosrdných bratí: V prbhu vánoní doby zaznly tyto skladby: E. Marhula eská mše vánoní I.; A. Vlk Narodil se Kristus Pán; J. Güttler Pastoral Messe in G; J. Schreier Missa pastoralis a M. Píhoda Starobrnnský Zdrávas. (opsáno z programu sboru) Hluk: O Vánocích byla v kostele sv. Vavince v Hluku provedena s doprovodem smíšeného orchestru I. eská vánoní mše lidová (op. 68) J. Máchy. Jan Procházka a David Štefaník Letovice: O Vánocích 2010 zaznla v kostele sv. Prokopa v Letovicích tato hudba: J. E. Kypta eská mše vánoní op. 39 (zpíval Smíšený pvecký sbor B. Martin za doprovodu komorního orchestru); Z. Pololáník Ave Maria; B. M. ernohorský Motetto; A. Michna z Otradovic Nové hvzdy, nové svtlo a Vánoní hospoda a renesanní píse Puer natus (zpíval komorní sbor Carpe diem pi MKS Letovice); sbormisti Miloslav Krejsa a Karel Pecháek. Miloslav Krejsa Litomice: Chrámový sbor Litomice provedl (mimo úpravy nkolika koled) v litomických kostelech (kostel Všech svatých, katedrála sv. Štpána a kostel 15

16 sv. Jakuba) tyto skladby: J. Srnka Stala se jest divná vc; Fr. Schöpf Missa pastoralis; francouzská koleda Andlé nám; M. Haydn Asperges me a P. Eben Pán vládne. Provedení na Boží hod vánoní bylo obohaceno doprovodem smycového kvartetu, 2 trubek, 2 klarinet a flétny. Jaroslav Pulda Nemotice: V Nemoticích se v dob vánoní zpívalo: O. A. Tichý Tvrci svému dkujíc a P. J. Olejník antifona k pijímání Tvoje jsou nebesa. Michael Korbika Olomouc: Malý pvecký sbor kapucínského kostela v Olomouci o Vánocích zpíval výbr z vánoní písní v úprav J. Maláta. Kvta Fridrichová Starý Jiín: V našem chrámu sv.václava na Starém Jiín zazpíval místní 30 lenný smíšený sbor Vánoní mši skladatele F. Šimíka (rodák ze sousední farnosti Bernartice nad Odrou) za doprovodu varhan, 2 prvních houslí, 2 druhých houslí a píné flétny. Tuto mši jsem zpívali tradin 2x: na Štdrý veer a na Boží hod vánoní. Jana Bezdková Strání: Na Vánoce jsme pi mších v našem chrámu Povýšení sv. Kíže zpívali následující skladby: Smíšený sbor s orchestrem zpíval a hrál Venkovskou vánoní mši E. Schiffauera (text I. Binnar). Vánoní repertoár ženského chrámového kvarteta za doprovodu varhan obsahoval písn: A. M. z Otradovic Spanilá z archy holubiko; H. Heizmann Svt obklopuje zá; fr. koleda (arr. K. Dýnka) Betlémské pastviny, Pokoj lidem dobré vle (Hosana 3). Pi dtské mši jsme v podání dtské scholy vyslechli ordinarium a písn z rzných kesanských zpvník za doprovodu kláves, kytary a 2 houslí. Hana Miklášová Šaratice: Na kru chrámu sv. Mikuláše v Šaraticích v prbhu Vánoc zaznly skladby: B. A. Wiedermann Vánoní písnika; J. Srnka Koleda; A. Cmíral (arr.) Z archy vypuštný holoubku; J. N. Bohá V jeslích sladce dímá; J. J. Ryba Spi, spi, neviátko; J. I. Linek Den peslavný; J. N. Bohá Koleda; A. Cmíral (arr.) Vítej nám, Bože vtlený; J. Kubeš-Tebíský (arr.) Narodilo se dátko (Tebíská pastorela); A. Láník Fanfára; D. German Festive trumpet tune a J. K. Kucha Pastorela D dur. Skladby zaznly v interpretaci osmnáctilenného smíšeného sboru, Blanky Robešové (soprán), Antonína Paleka (bas), Jindicha Švehly (trubka) a Karola Frydrycha (varhany), ídil 16

17 Jindich Švehla. Velé podkování patí editeli kru v Brn-Zábrdovicích Zdeku Hatinovi za laskavé zapjení notového materiálu. Karol Frydrych Tebí: Svatomartinský sbor v Tebíi provedl ve vánoní dob tyto skladby: Vít Kment eská vánoní mše; F. X. Brixi Pastores; V. Kalous Pastores quem vidisti; J. N. A. Vitásek Hymnus pastoralis Dormi pupule; R. Führer Pastoral Pange lingua a E. Marhula eská vánoní mše. Jaroslav Paik Vyškov: Vyškovský smíšený pvecký chrámový sbor pi kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškov nastudoval u píležitosti adventu a Vánoc nkolik skladeb. Ješt v adventní dob zazpíval psobivou jemnou kompozici Z. Pololáníka Z nebe pichází denice. O Vánocích pi plnoní mši a na Boží hod vánoní sbor obohatil slavnostní liturgii zpvem Ofertorium z vánoní mše Z. Mýtného, Náchodskou pastorelou K. Kejklíka a Pastorale Co se tak svítí v Betlém v úprav Z. A. Miky. Na Nový rok a slavnost Zjevení Pán zaznly krom výše uvedených skladeb též úryvky Mezizpv a Pijímání z vánoní mše na motivy polských lidových koled. Jaroslav Lindr Znojmo sv. Mikuláš: Bhem Vánoc provedla Schola od sv. Mikuláše dv nové skladby: B. Korejs Vánoní aleluja a tyhlasé provedení Adéste fidéles. Z repertoáru z minulých let zaznly: P. Z. A. Mika OP moteto a cappella Zajásej, dcero siónská a T. Susato Narodil se vykupitel. Willi Türk a Svatava Holíková Dkujeme Vám! V r jste na innost jednoty Musica sacra vnovali ,56 K dkujeme Vám. Dík patí též nejmenovaným právnickým osobám, které svými finanními dary podpoily naši vydavatelskou innost. Zárove Vás prosíme o další podporu, a to nejen finanní. Souástí tohoto ísla Zpravodaje je složenka výše daru je jen na Vás. Píjemcm ové podoby Zpravodaje je k dispozici bankovní úet uvedený v tiráži. Pán Bh zapla! Willi Türk Svatava Holíková 17

18 Informace Nabídky Pozvání Dne se sešlo na pedsednictvo. Hlavními tématy byla píprava valné hromady a akcí jednoty Musica sacra v r Jednalo se též o vydavatelské innosti a Zpravodaji MS. 18 *** Srden zveme všechny leny i pátele Musica sacra na VALNOU HROMADU, která se bude konat dne 5. bezna 2011 v 9:30 hodin v sále ZUŠ se zamením na církevní hudbu v Brn, Smetanova 14 Tšíme se na Vás! Po skonení valné hromady bude možnost prohlídky Památníku Leoše Janáka s výkladem sl. Mgr. Ireny Veselé, Ph.D. *** Zveme Vás na Š K O L U C H V A L, kurz pro hudební skupiny mladých, které se podílejí na liturgickém slavení ve farnostech, která se uskutení Zaíná v pátek v 18:00 veeí v DCŽM Mamre v Osové Bitýšce, koní v sobotu v 17:00 po mši. Teoretickou ást kurzu povede Ondej Múka a P. Jan Balík, knz pražské arcidiecéze. Praktickou souástí jsou tídy hudebních nástroj. Ty mají své lektory: kytara Otta Pinkner baskytara Marek Švestka klávesy, klavír František Fiala bicí Jan Ková zpv sólový Zuzana Pálenská zpv sborový Štpán Policer, Ondej Múka flétna N. N. housle N. N. Prosíme ty z Vás, kteí nebyli na prvním setkání v Osové Bítýšce, aby napsali, do jaké tídy by chtli chodit. Pihlášky zašlete nejpozdji do 7. bezna na adresu: pavlicek@biskupstvi.cz. ***

19 XXI. Setkání nesoutžní pehlídka chrámových sbor dtí a mládeže se uskutení v prostorách Salesiánského stediska v Brn-Žaboveskách. Podrobnjší informace a notové materiály budou od zaátku bezna na webových stránkách Musica sacra. Pedbžné pihlášky zašlete do kanceláe Musica sacra do *** Zveme Vás na školení pro varhaníky a vedoucí chrámových sbor PÍPRAVA NA SVATODUŠNÍ NEDLI A LITURGICKÉ MEZIDOBÍ Školení se uskutení od 9 hodin v prostorách kostela sv. Václava v Hustopeích. Na programu bude pednáška z liturgiky, nácvik sbor na svatodušní nedli a významné svátky liturgického mezidobí. Prosíme zájemce, aby se hlásili v kancelái Musica sacra do *** Dne se uskutení zájezd za varhanami. Plánovaná trasa: Vranov nad Dyjí, Laa an der Thaya a Stronsdorf. Obd bude zajištn ve Znojm, doprava vlastní, v pípad dostateného potu zájemc bude objednán autobus. Pihlášky zasílejte do kanceláe Musica sacra do Nezapomete nahlásit, zda máte zájem též o zamluvení obdu. *** Uzávrka dalšího ísla je 4. dubna Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky! Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E

20 Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: POLOLÁNÍK: 1. Soprán, 2. Konsonance, 3. Kobylka, 4. Chromatika, 5. Koleda, 6. Plátek, 7. Sanctus, 8. Klí, 9. Pukl. Správnou tajenku nám zaslalo jedenáct luštitel: J. Unovská, K. Zouhar, J. Langášková, J. Kocrek, J. Lindr, M. Koubová, J. Faktor, J. Doubrava, J. Bezdková, J. Hubert a M. Krejsa. Odmnu zasíláme paní Jan Langáškové. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do Území spadající do biskupovy psobnosti. 2. Italsky mírn. 3. ímských Dirigent sboru. 5. Název staré stupnice: a h c d e f g a. 6. Interval: des as. 7. Dvouplový takt. 8. Skladba pro devt nástroj. 9. Italsky živ. 10. Kniha obsahující tení, modlitby a zpvy ke mši. 11. Kázání. 12. Ranní modlitba hodinek. 13. Nové umní hudební epocha cca Karol Frydrych