T T. Think Together Kateřina Matulová THINK TOGETHER
|
|
- Kamil Bílek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Think Together 2011 Přímé platby, technologická změna a technická efektivnost: české zemědělství po vstupu do Evropské unie Direct payments, technological change and technical efficiency: Czech agriculture after the EU enlargement Kateřina Matulová 53
2 Abstrakt Článek se zabývá analýzou změn technologie a technické efektivnosti českého zemědělství po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 200). Cílem je zodpovědět následující dvě otázky. První otázka je spojena s technologickou změnou a technickou efektivností, resp. je zjišťováno, zda je možné vývoj českého zemědělství charakterizovat přijetím nových technologií a redukcí plýtvání zdroji (po vstupu ČR do EU). Druhá otázka se zabývá rolí Společné zemědělské politiky, resp. přímých plateb (konkrétně jednotná platba na plochu SAPS a národní doplňková platba TOP UP) přispívají přímé platby k redukci plýtvání zdroji? Odpovědi na tyto otázky jsou hledány s využitím parametrické metody Stochastické hraniční analýzy (SFA). Produkční proces byl odhadován na základě translog produkční funkce. Přímé platby pak (SAPS, TOP UP) vstupují do modelu jako proměnné vysvětlující neefektivnost, čímž lze usuzovat na jejich vliv na vývoj efektivnosti. Analýza prokázala, že v českém zemědělství prozatím nedochází k signifikantní redukci v plýtvání zdroji. Přímé platby však prokazatelně ovlivňují úroveň tohoto plýtvání v pozitivním smyslu (snižují technickou neefektivnost zemědělských podniků). Klíčová slova Technická efektivnost, technologická změna, přímé platby, SFA (stochastická hraniční analýza), české zemědělství. JEL klasifikace: C 33, D 24, Q 12. Abstract The paper deals with the analysis of changes in technology and technical efficiency in Czech agriculture after the EU enlargement in The paper attempts to elaborate on the following two questions. The first question is connected to technological change and technical efficiency. In particular, we investigate whether the development of Czech agriculture is characterized by adoption of new technology and by reduction of waste of resources after the EU enlargement. The second question concerns the role of CAP or specifically direct payments (single area payment scheme - SAPS and TOP UP). Do the direct payments contribute to the reduction of waste of resources? We elaborate on these questions by employing parametric approach - Stochastic Frontier Analysis (SFA). We assume that the production process can be well approximated by translog frontier production function model. Since the direct payments enter the model as a variable explaining the inefficiency we may decide on their impact on the efficiency development. The results do not show significant reduction of the waste of resources in the development of Czech agriculture. Direct payments negatively influence the level of technical inefficiency, i.e. they lower the level of waste of resources. Key Words Technical efficiency; technological change; direct payments; SFA (stochastic frontier analysis); Czech agriculture. JEL classification: C 33, D 24, Q 12. ISBN:
3 Úvod Vstup České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) lze charakterizovat jako jeden ze dvou milníků novodobého vývoje českého zemědělství (druhým, resp. prvním byl přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní v roce 1989). Zásadní vliv na vývoj českého zemědělství po vstupu do EU má Společná zemědělská politika (CAP) EU. Přijetí závazků CAP vedlo k významným změnám v celém sektoru zemědělství. Česká republika od roku 2004 uplatňuje zjednodušený systém přímých plateb tzv. jednotnou platbu na plochu (SAPS), jež dostávají všechny zemědělské subjekty, které o ni požádají, obhospodařují zemědělskou půdu (jež je vedena v systému LPIS a jejíž výměra je větší než 1 ha). 1 Zavedení dotačních politik bylo jednou z nejvýraznějších změn tohoto období. Zatímco do roku 2004 byly ekonomické výsledky českých zemědělských podniků spíše podprůměrné (viz následující graf), od tohoto roku dále je tomu naopak. Příčinou může být právě poskytování nových dotačních prostředků (přímých plateb) jednotlivým farmám. Otázkou však je, zda jsou tyto dotační prostředky využívány efektivně, tj. zda jsou naplňovány základní myšlenky poskytování přímých plateb sledující zvyšování konkurenceschopnosti farem na základě zvyšování jejich výkonnosti, resp. efektivnosti (jež může být dosažena skrze 1 V rámci poskytovaných přímých plateb lze v současnosti identifikovat následující dotační prostředky SAPS (jednotná platba na plochu, přičemž tato podmiňuje některé dále uvedené platby), TOP-UP (doplňková platba k platbě na plochu), LFA (platby pro hospodaření v méně příznivých oblastech) a AEO (platby na agroenvironmentální opatření). Mezi další typy dotačních politik, jež ale nejsou zařazeny mezi přímé platby, patří platby národní pomoci tzv. state aid či programy PGRLF. Kromě výše uvedených finančních prostředků zaměřených na neinvestiční akce mají české zemědělské podniky možnost získat prostředky zaměřené na zlepšování konkurenceschopnosti (tzv. investiční projekty v současné době se jedná o dotační tituly v rámci Programu rozvoje venkova ČR). Think Together 2011 technologický rozvoj a nárůst velikosti resp. využití úspor z rozsahu jednotlivých farem). Coelli et al. (2005) uvádí, že ekonomickou výkonnost lze měřit mírou efektivnosti a produktivity. Efektivnost jako takovou (ve smyslu ekonomické efektivnosti) lze dále členit na složky: technická efektivnost, alokační efektivnost (ve smyslu efektivní alokace vstupů i výstupů) a efektivnost z rozsahu (Kumbhakar, 2000). Shrnutí vlivů jednotlivých složek efektivnosti na ekonomickou efektivnost firmy orientované na maximalizaci zisku uvádí Čechura (2009): Firma musí vyrábět maximální množství výstupů z daných vstupů, správně kombinovat vstupy a výstupy vzhledem k jejich cenám a rovněž vyrábět optimální rozsah produkce. Na základě výše uvedeného předpokladu o chování firmy je možné konstatovat že pokud firma není technicky efektivní tj. produkční jednotka spotřebovává více vstupů než je pro daný výstup nutné, což negativně působí na výši jednotkových nákladů (ve srovnání s technicky efektivnějšími jednotkami), nemůže být ani ekonomicky efektivní (Čechura, 2009). Jelikož základem konkurenceschopnosti každého zemědělského podniku je efektivní vynakládání (resp. využívání) zdrojů, jednou z možností, jak zkoumat efekty dotační politiky Evropské unie na výkon jednotlivých zemědělských podniků proto může být právě studium vlivu Společné zemědělské politiky (resp. přímých plateb) na technickou efektivnost zemědělských podniků a tedy i celého sektoru. V rámci dostupné literatury se názory ohledně vlivu přímých plateb na technickou efektivnost zemědělských podniků různí, v mnoha případech byl však potvrzen spíše negativní vliv (např. v Maďarsku Bakucs et al., 2006; Španělsku Gaspar et al., 2009; Řecku Rezitis et al., 2003, Francii Guyomard, 2006; Irsku O Neill et al., 1999). Dostupné z:
4 Poskytnutí přímých plateb může ovlivnit rozhodnutí jednotlivých farmářů o setrvání v sektoru zemědělství (Chau and de Gorter, 2005; Väre, 2007) fixní náklady spojené s produkcí mohou být díky dodatečným finančním prostředkům pokryty, což umožní farmářům setrvat v odvětví déle, než by činili v opačné situaci. Zemědělské podniky, jež byly poskytnutím dotačních prostředků ochráněny před bankrotem, nemusejí mít takovou snahu (resp. nejsou ničím nuceni) o reorganizaci svých činností s cílem zlepšení celkové výkonnosti jako ty podniky, které finanční prostředky nedostaly (viz např. Ferjani, 2008). Navíc se dá předpokládat, že pokud však v sektoru setrvají zemědělci, jejichž činnost by za jiných podmínek byla považována za ekonomicky neefektivní, může toto zpomalit celkovou technologickou změnu odvětví jako takového (Sipiläinen and Kumbhakar, 2010). Jak v zahraničí, tak i v České republice jsou pro hodnocení technické efektivnosti, resp. neefektivnosti, zemědělských podniků využívány dvě základní metody neparametrická metoda DEA (Data Envelopment Analysis, např. Bakucs et al., 2006; Ferjani, 2008; Gaspar et al., 2009; Medonos, 2006), parametrická metodu SFA (Stochastic Frontier Analysis, např. O Neill et al., 1999; Jelínek et al., 2009; Čechura, 2009). Jak uvádí Čechura (2010), v rámci studií provedených v České republice byla technická efektivnost identifikována jako prvek významný v sektoru zemědělství, problémem je však rozdílnost stanovení její úrovně (což může být dáno např. odlišnou specifikací modelu či charakterem výběrových dat). Tento příspěvek si klade za cíl zodpovědět následující otázky. Jaký je vývoj technologické změny a technické efektivnosti českých zemědělských podniků (resp. zda po vstupu ČR do EU došlo ke snížení plýtvání zdrojů a zavedení nových technologií do praxe)? A dále, jaká je role Společné zemědělské politiky v ČR přispívají přímé platby ke snížení úrovně plýtvání zdroji u českých ZP? Pro nalezení odpovědi na výše uvedené otázky je zde pro odhad produkční hranice a pro měření technické efektivnosti použit stochastický parametrický přístup, tzv. stochastická hraniční analýza (SFA, stochastic frontier analysis). Materiál a metody Datová základna Soubor panelových dat byl převzat z databáze Creditinfo Firemní Monitor, jež byla vytvořena (s každoročními aktualizacemi) firmou Creditinfo Česká republika, s.r.o. Tato databáze obsahuje všechny společnosti a organizace registrované v České republice. Databáze kromě jiného zahrnuje informace týkající se účetní závěrky a finanční analýzy jednotlivých firem, přičemž data jsou shromažďována od roku Na základě dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bylo možné identifikovat jednotlivé zemědělské podniky jako příjemce konkrétních dotačních titulů. Dále byla využita databáze LPIS. Tato databáze obsahuje informace ohledně množství vlastněné půdy využité pro produkci jednotlivými zemědělskými podniky. Tato databáze obsahuje data až od roku Cenové indexy a regionální mzdy byly převzaty z Českého statistického úřadu (CZSO). Zdrojem oficiálních cen půdy je studie Němce et al. (2006). Protože cílem této analýzy je (mezi jinými) vyhodnotit vliv poskytnutých dotačních prostředků na technickou efektivnost ISBN:
5 českých zemědělských podniků, byla použita datová základna let Pro účely této analýzy byly použity informace z účetních závěrek těch společností, jejich převládající aktivitou je dle klasifikace OKEČ zemědělství (OKEČ 01). Jelikož však databáze Creditinfo neobsahuje kompletní údaje o všech společnostech, byla databáze očištěna pro další analýzu byla použita pouze data těch společností, které měly v databázi uvedeny více než dvě účetní závěrky v období a zároveň jejichž hodnoty proměnných využitých v modelu byly nenulové a kladné. Dále byly z panelových dat odstraněny odlehlé hodnoty. Po očištění vytvořené databáze byl pro další práci využit nevyrovnaný panel dat obsahující zemědělských podniků s celkem pozorováními za období let , tj. 4,305 pozorování v průměru na jeden zemědělský podnik. Do modelu byly zařazeny následující proměnné: výstup, práce, půda, kapitál, materiál, dotace SAPS, dotace TOP UP: Výstup je reprezentován celkovým prodejem zboží, produktů a služeb, který byl pro účely odstranění vlivu cenových pohybů deflován indexem zemědělských cen (2005 = 100). Práce je reprezentována celkovými osobními náklady společnosti dělená průměrnou roční regionální mzdou v zemědělství (region = NUTS 3). Půda je reprezentována celkovým množstvím půdy používané pro produkci podniku upraveným o kvalitu půdy (index kvality půdy je vyjádřen jako podíl oficiální ceny půdy konkrétního regionu a maximální oficiální regionální ceny půdy). Kapitál je reprezentován účetní hodnotou hmotného majetku a je deflován indexem průmyslových cen (2005 = 100). Materiál je reprezentován celkovými náklady na spotřebu materiálu a energie podnikem a je opět deflován indexem průmyslových cen (2005 = 100). Dotace SAPS jsou reprezentovány výší poskytnuté jednotné platby na plochu (SAPS). Dotace TOP UP jsou reprezentovány výší poskytnuté národní doplňkové platby (TOP UP). Tabulka č. 1: Deskriptivní statistiky výstupu (tis. Kč) Proměnná Průměr Směrodatná odchylka Minimum Maximum Výstup (y) , ,10 6, ,00 Na základě výsledků deskriptivních statistik (viz Tabulka č. 1) zemědělské produkce (výstupu) lze konstatovat, že zkoumaný soubor panelových dat je značně heterogenní (směrodatná odchylka je vyšší než průměrná hodnota výstupu, vysoký rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou výstupu). 2 Vysoké rozdíly mezi podniky mohou ukazovat na významné rozdíly v používané technologii jednotlivých zemědělských podniků. Jinými slovy, můžeme předpokládat, že mezipodniková heterogenita má v rámci zkoumaného souboru velký význam, proto je nutné správně zvolit specifikační formu modelu (v opačném případě může dojít k nadhodnocení výsledku technické neefektivnosti). 2 Podobných výsledků bylo dosaženo i při studiu diskutovaných charakteristik u jednotlivých produkčních faktorů. Think Together 2011 Dostupné z:
6 Zvolený přístup Základ SFA byl položen v roce 1977, kdy byly nezávisle na sobě publikovány články Aigner, Lovell, Schmidt a dále Meeusen a van den Broeck. Výhodou této metody (oproti metodám deterministickým) je zohlednění stochastické proměnné, na jejímž základě dochází k oddělení náhodných vlivů a chyb v měření od (v tomto případě) technické efektivnosti. Deterministická část stochastické hraniční funkce (tj. produkční proces) je modelována s pomocí translog funkce (1): kde: x it je vektor vstupů obsahující produkční faktory (A, L, K, M), β 0 je konstanta funkce, β je vektor parametrů funkce určující produkční funkci, t je proměnná modelující vlivy technické změny v produkční funkci a indexy i, t reprezentují podmnožinu let z celkového počtu let, pro která jsou data týkající se jednotlivých podniků k dispozici. Pro účely této analýzy byly využity dva specifikační modely REM, TREM. Random Effect Model (2) REM (Pitt a Lee, 1981) patří mezi modely s nejjednodušší specifikací modelu SFA pro panelová data. Mezi hlavní nedostatky REM patří časová invariantnost neefektivnosti (u i ), její nekorelovanost s vysvětlujícími proměnnými a statistickým šumem. Navíc neumožňuje rozlišit mezi v čase invariantní heterogenitou a neefektivností (tj. mezipodniková heterogenita je součástí technické neefektivnosti), čímž může dojít k nadhodnocení výsledků odhadu technické neefektivnosti. (1) True Random Effect Model (3) TREM (Green, 2002) je modifikací modelu REM. TREM odstraňuje dva nedostatky REM, nicméně omezení týkající se podmínky nekorelovanosti náhodné složky (w i ) a vysvětlujících proměnných zůstává. Model dále zohledňuje mezipodnikovou heterogenitu. y it = α + β + v x it it - u i (2) y it = (α + w i ) + β + v x it it - u i (3) (kde: v it představuje symetrickou náhodnou chybu (statistický šum) a u it je nezáporná složka modelu reprezentující technickou neefektivnost, přičemž předpokládáme, že v it iid N (0, σ 2 ), u it iid N (0, σ 2 ) a že v it a u it jsou rozděleny nezávisle na sobě a na vysvětlujících proměnných) V rámci interpretace dosažených výsledků je provedeno ověření předpokladů modelu (splnění podmínek monotonicity a konkávity, resp. kvazikonkávity), charakteristika použité technologie (porovnání elasticit a výnosů z rozsahu), technologické změny (její charakter a význam) a technické neefektivnosti pro oba modely. 3 Výsledky a diskuse Zatímco podmínka monotonicity je splněna pro oba modely, podmínka kvazikonkávity je shodně u obou modelů splněna pouze u dvou z celkového počtu čtyř produkčních faktorů, a to u práce a materiálu. Výsledné odhady tedy nejsou zcela konzistentní s ekonomickou teorií (splnění předpokladů o sklonu a zakřivení produkční funkce). I přesto jsou však výstupy podrobeny dalšímu rozboru (výstupy odhadu jsou uvedeny v tabulce č. 2). 3 Test funkční formy a test heteroskedasticity v této fázi výzkumu není řešen (lze ověřit např. LR testem). ISBN:
7 V modelu REM jsou všechny parametry odhadnuté produkční funkce statisticky významné na α = 1 %. V modelu TREM jsou parametry A, L, M statistiky významné na 1 % hladině významnosti, pouze parametr K není statisticky významný ani na zvolené hladině významnosti 10 %. Produkční elasticity obou modelů se mírně liší, pouze u produkčního faktoru kapitál je tento rozdíl významnější. Na základě výše těchto hodnot lze konstatovat, že největší vliv na produkci mají v obou modelech materiálové vstupy (β M ). Významným produkčním faktorem v zemědělských podnicích je i práce (β A ). Nejméně na produkci působí produkční faktor půda (β L ), a to i přesto, že množství půdy bylo zohledněno o její kvalitu (čímž by měl být snížen negativní vliv dotací na využití zemědělské půdy). Intenzita kapitálových vstupů je v modelu REM velmi nízká (β K ), v modelu TREM není hodnocena vzhledem ke statistické nevýznamnosti tohoto parametru. Nízké hodnoty elasticit kapitálu v souvislosti s vyššími hodnotami práce a materiálu mohou naznačovat problémy zemědělských podniků s nedostatkem kapitálu, který je substituován prací a materiálem. Dle Čechury (2009) substituce kapitálu materiálem však také může naznačovat větší využití leasingu jako dalšího zdroje financování. Zajímavým faktem je, že součet elasticit pro průměrný zemědělský podnik je v obou modelech mírně větší než 1. Zatímco u modelu REM lze výnosy z rozsahu považovat za přibližně konstantní, u modelu TREM se jedná o mírně rostoucí výnosy z rozsahu. V obdobných studiích byly potvrzeny spíše klesající výnosy z rozsahu jak za zemědělství jako celek, tak v jednotlivých specializacích (rostlinná, kombinovaná a ostatní výroba), pouze u živočišné výroby se jednalo o mírně rostoucí výnosy z rozsahu viz Čechura, 2009). Průměrný zemědělský podnik ve sledované databázi tedy dosahuje mírně klesajících Think Together 2011 až konstantních výnosů z rozsahu, neboli podniky směřují k výrobě v optimálním rozsahu. Technická změna (resp. technologický pokrok) je statisticky významná v obou modelech (REM: β T = - 0,02585, TREM: β T = - 0,01843), přičemž v obou specifikacích ovlivňuje velikost produkce mírně negativně. Přírůstky technické změny jsou v obou případech stále nižší (β TT < 0). Zda je technologický pokrok faktorem významně ovlivňujícím velikost produkce je nutné testovat. 4 Technologický pokrok byl v obou specifikacích úsporný v práci, půdě a kapitálu, zatímco v materiálu náročný (tj. (β AT, β LT, β KT < 0, β MT > 0). V modelu REM nebylo dosaženo signifikantních výsledků u parametrů půdy a materiálu, zatímco v modelu TREM u půdy a kapitálu. Obecně (v průměru) tak dochází ke snižující se hodnotě půdy jako jednoho z výrobních faktorů (resp. dochází ke snižování využití půdy), což může být způsobeno i způsobem nastavení poskytování dotací zemědělským podnikům, kdy je půda sice držena, nicméně využívána spíše extensivním způsobem. 4 V této fázi bylo od testování upuštěno. Dostupné z:
8 Tabulka č. 2: Odhad parametrů REM a TREM Koeficient REM Proměnná Směrodat. odchylka P[ Z >z] Koeficient TREM Směrodat. odchylka P[ Z >z] Průměrná technická neefektivnost modelu REM dosahuje 0,241102, což je přibližně o tři setiny více než u modelu TREM. Tato spíše nižší hodnota průměru neefektivnosti je dána zastoupením většího počtu menších podniků ve sledovaném souboru oproti podnikům velkým. A 0, , ,0000 0, , ,0000 L 0, , ,0084 0, , ,0000 K 0, , ,0000 0, , ,1474 M 0, , ,0000 0, , ,0000 Výnosy z rozsahu 1, , Lambda 13, , ,0000 2, , ,0000 Sigma (u) 2, , ,0000 0, , ,0000 Log likelihood function Sigma Sigma (v) 0, ,12726 Počet param SAPS -4, , ,0000-0, , ,0000 Tabulka č. 2: Statistiky odhadnuté technické neefektivnosti Průměr Směrodatná odchylka Minimum Maximum REM 0, , , , TREM 0, , , , Grafy rozdělení hustoty neefektivnosti (viz Obrázek č. 1) mají v obou specifikacích přibližně stejný průběh s menší výjimkou klesající části, přičemž v modelu REM nemá v některých částech tak hladký průběh. To může být způsobeno časovou invariantností u i. Obrázek č. 1: Hustota rozdělení neefektivnosti REM a TREM (v tomto pořadí) 2.99 Neefektivnost - RE M TOPUP 0, , ,0000-0,204D-04 0,4917D- 05 0, Neefektivnost, resp. význam (důležitost) efektu neefektivnosti lze hodnotit na základě hodnot parametru λ (= σ u /σ v ). Pokud je tato hodnota větší než 1 (což v obou specifikacích platí), znamená to, že variabilita výstupu je způsobena více variabilitou neefektivnosti spíše než variabilitou statistického šumu. Parametr λ je v REM i TREM statisticky významný na α = 1 %, lze tedy zamítnout nulovou hypotézu o nulové hodnotě λ využití SFA je tedy opodstatněné. Density EFFPITT Kernel dens ity es timate for EFFPITT ISBN:
9 Neefektivnost - TREM Obrázek č. 2: Variabilita technické neefektivnosti REM a TREM (v tomto pořadí) Kernel density estimate for EFFTREM Na následujících grafech (viz Obrázek č. 2) lze vysledovat výrazný posun podniků směrem k vyšší technické efektivnosti v modelu TREM oproti REM. Nižší hodnoty průměru neefektivnosti a její variability v modelu TREM oproti REM mohou poukazovat na vhodnost modelování mezipodnikové heterogenity, která je právě specifikací TREM zohledněna. Regression is TEPIT = ROK_UZ Regression is TREM = ROK_UZ Parametry SAPS a TOP UP, jež byly do modelu zařazeny jako proměnné vysvětlující technickou neefektivnost, vykazují následující hodnoty: Think Together 2011 Dostupné z:
10 Parametry SAPS a TOP UP je v REM i TREM statistky významný na α = 1 %. Hodnota parametru SAPS je v obou specifikacích záporná, jinými slovy přímé platby SAPS snižují technickou neefektivnost, resp. zvyšují technickou efektivnost zemědělských podniků. Hodnota parametru TOP UP je ve specifikaci REM kladná (tj. zvyšuje technickou neefektivnost zemědělských podniků). Ve specifikaci TREM je hodnota parametru TOP UP záporná, nicméně její hodnota je velmi nízká (-0, ), proto je její vliv možné považovat za spíše zanedbatelný. Souhrnně přímé platby (SAPS + TOP UP) působí na technickou efektivnost podniků kladně (tj. snižují jejich technickou neefektivnost). Závěr Cílem tohoto příspěvku bylo zodpovědět na otázky, zda vstup ČR do EU ovlivnil zásadním způsobem vývoj v sektoru zemědělství, resp. zda je jeho současný vývoj (od roku 2004) možné charakterizovat přijetím nových technologií a redukcí plýtvání zdroji, a dále zda přímé platby (nebo Společné zemědělská politika obecně jako taková) přispívají k redukci plýtvání zdroji. Tyto otázky byly zkoumány na základě využití stochastické hraniční analýzy, konkrétně s využitím specifikačních modelů REM a TREM. Rozdílnost výsledků technické neefektivnosti těchto specifikací potvrzuje předpoklad o významnosti zahrnutí mezipodnikové heterogenity do modelu. Jako zajímavé se jeví výsledky prokazující spíše konstantní (či mírně rostoucí) výnosy z rozsahu u souboru sledovaných zemědělských podniků. Je tedy možné konstatovat, že většina ze sledovaného souboru podniků se blíží optimálnímu rozsahu výroby. Pro hlubší analýzu by však bylo vhodné sledovat vývoj výnosů z rozsahu v čase tak, aby bylo možné vysledovat vliv konkurenčního působení, které může vést ke snížení objemu výroby. Optimální rozsah výroby se však také může lišit v závislosti na specializaci, které v rámci této analýzy nebyla řešena. Technologický pokrok ovlivňuje výši produkce negativně, což lze interpretovat tak, že v českém zemědělství nejsou příliš nové technologie využívány. Tento výsledek však neodpovídá výstupům v této oblasti již provedeným, proto je nutná jeho hlubší analýza. Úroveň technické změny však může být ovlivněno hypotézou, jež zmiňují Sipiläinen a Kumbhakar (2010), kdy setrvání jinak neefektivních zemědělských podniků v oboru může zpomalit celkovou technologickou změnu odvětví. Přímé platby jednotná platba na plochu a národní doplňková platba v průměru přispívají ke snižování neefektivnosti, neboli jejich přijetím zemědělské podniky redukují plýtvání zdroji. Na druhou stranu však analýza ukázala, že produkční faktor půda není plně (efektivně) využíván, což může být způsobeno právě působením diskutovaných dotačních politik. Technická efektivnost českých zemědělských podniků dosahuje ve sledovaném souboru v průměru %, přičemž rozdíly mezi nejvíce a nejméně efektivními podniky jsou značné. Protože technická efektivnost je považována za jeden z determinantů konkurenceschopnosti českého zemědělství, je nutné učinit kroky vedoucí k efektivnějšímu využití jednotlivých vstupů (produkčních faktorů). ISBN:
11 Jedním z důvodů nižší efektivnosti může být i nastavení dotačních politik, které ovlivňují míru využití produkčního faktoru půda. Proto se jeví jako vhodné vztah dotací, resp. přímých plateb, a technické efektivnosti hlouběji analyzovat a hledat příčiny, které výše uvedené problémy způsobují. LITERATURA Aigner D., Lovell C.A.K., Schmidt P. (1997): Formulation and Estimation of Stochastic Frontier Production Func tion Models. Journal of Econometrics, 6: Bakucs, L. Z., Latruffe, I. F., Fogarasi, J. (2006): Technical efficiency of Hungarian farms before and after accession. Transition in Agriculture Agriculture Economics in Transition III. Budapest, Hungary. Coelli, T.J., Rao, D. S. P., O Donnell C. J., Battese, G. E. (2005): An Introduction to Efficiency and Productivity Analysis. 2nd ed. Springer, New York. Čechura L. (2009): Sources and limits of growth of agrarian sector Analysis of efficiency and productivity of Czech agricultural sector: Application of SFA (Stochastic Frontier Analysis) (in Czech). 1st ed. Wolters Kluwer ČR, Praha. Ferjani, A. (2008): The Relationship between Direct Payments and Efficiency on Swiss Farms. Agricultural Economics Review, 9(1): Gaspar, P., Mesías, F. J., Escribano, M., Pulino F. (2009): Assessing the technical efficiency of extensive livestock farming systems in Extremadura, Spain. Livestock Science, 121: Green W. (2002): Fixed and Random Effects in Stochastic Frontier Models. Working Paper 02-16, Stern School of Business, Department of Economics. Guyomard, H., Latruffe, L., Le Mouël, Ch. (2006): Technical efficiency, technical progress and productivity change in French agriculture: Do subsidies and farms size matter? (preliminary results) 96th EAAE Seminar, Switzerland. Chau, N. H., de Gorter, H. (2005): Disentangling the consequences of direct payments schemes in agriculture on fixed costs, exit decisions, and output. American Journal of Agricultural Economics. 87: Jelínek, L., Curtiss, J., Fischer, M., Humpál, J., Nedonos, T., Picková, A., Špička, J., Vilhelm, V., Šmejkalová, D. (2009): Ekonomický systém hodnocení výkonnosti zemědělských podniků respektující principy trvalé udržitelnosti hospodaření s přírodními zdroji. NAZV QH (2008). Praha. Kumbhakar, S.C., Lovell, C. A. K. (2000): Stochastic Frontier Analysis. 1st ed. Cambridge: University Press. Medonos T. (2006): Investment activity and financial constraints of Czech agricultural companies (in czech). Academic Dissertation, CULS, Prague. Meeusen W., van den Broeck J. (1977): Efficiency estima tion from Cobb-Douglas production functions with composed error. International Economic Review, 18: O Neill, S., Leavy, A., Matthews, A. Measuring productivity change and efficiency on Irish farms: End of project report Available online: ruraldevelopment/4498/eopr-4498.pdf Pitt M., Lee L. (1981): The measurement and sources of technical inefficiency in Indonesian weaving industry. Journal of Development Economics, 9: Rezitis, A., Tsiboukas, K., Tsoukala, S. (2003): Investigation of factors influencing the technical efficiency of agricultural producers participating in farm credit programs: The case of ISBN:
12 Greece. Journal of Agricultural and Applied Economics, 35(3): Sipiläinen, T., Kumbhakar, S. C. (2010): Effects of direct payments on farm performance: The case of dairy farms in northern EU countries. University of Helsinki, Department of Economics and Management. Discussion Papers no. 43. Available online: pdf Väre, M. (2007): Determinant sof farmer retiremnt and farm succession in Finland. Agrifood Research Reports 93: 123 s. Diss.: Academic Dissertation. Available online: mtt.fi/met/pdf/met93.pdf ISBN:
4.2.4.2 Fixed management model s mûfienou heterogenitou
4.2.4.2 Fixed management model s mûfienou heterogenitou Odvození fixed management modelu s měřenou heterogenitou je založeno na tom, že managament, jak tento nepozorovaný fixní vstup nazývají Álvarez et
VíceBankovní efektivnost Uvedení Metodologie Malmquistův index Přístupy k volbě proměnných pro výpočet efektivnosti
Bankovní efektivnost Uvedení Studium efektivní hranice začal Farrell (1957), který definoval jednoduchou míru firemní efektivnosti. Navrhl, že efektivnost každé firmy se skládá ze dvou částí, tedy technické
VíceEFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION. Zdeňka Kroupová, Michal Malý
EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION Zdeňka Kroupová, Michal Malý Anotace: Příspěvek je zaměřen na analýzu ekonomické efektivnosti v chovu masného skotu, přičemž součástí
VíceVliv dotací na produkci a efektivnost zemědělských podniků v Libereckém kraji
Vliv dotací na produkci a efektivnost zemědělských podniků v Libereckém kraji The influence of subsidies on production and efficiency of farms in Liberecký region Abstrakt Cílem článku je posoud vliv zemědělských
VíceVZTAHY MEZI PRODUKCÍ, NÁKLADY A CENOVOU ÚROVNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A NÁRODNÍM HOSPODÁŔSTVÍ
VZTAHY MEZI PRODUKCÍ, NÁKLADY A CENOVOU ÚROVNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A NÁRODNÍM HOSPODÁŔSTVÍ J. Burianová katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek ukazuje
VíceRegionální produktivita práce v českém zemědělství
Regionální produktivita práce v českém zemědělství Čejkovice, 16/6/2016 Jan Ženka, Ondřej Slach, Luděk Krtička, Petr Žufan, Adam Pavlík KSGRR PřF OU jan.zenka@osu.cz Cíle 1. Přispět k vysvětlení rozdílů
VíceANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE ČESKÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ PŘI VSTUPU DO EU
ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE ČESKÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ PŘI VSTUPU DO EU ANALYSIS OF THE ECONOMIC SITUATION OF CZECH AGRICULTURAL ENTERPRISES IN THE EU ACCESSION PERIOD Jaroslav Jánský Summary: The paper
VíceTHE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING
THE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING Boudný J., Špička J. Institute of Agricultural Economics and Information, Prague, Czech Republic Abstract Agricultural enterprises
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceT T. Think Together 2013. Marta Gryčová THINK TOGETHER
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 4. února 2013 T T THINK TOGETHER Think Together 2013 Mzdová disparita v českém agrárním sektoru v období od
VíceACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 3, 2005 Možnosti využití nástrojů ekonomie blahobytu
VíceEKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceBARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY.
BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY Dagmar Kudová Anotace: Příspěvek, který je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU
VíceMONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI
MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu
VíceVYUŽITÍ ICT V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ČR ICT UTILIZATION IN AGRARIAN COMPANIES IN THE CZECH REPUBLIC
VYUŽITÍ ICT V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ČR ICT UTILIZATION IN AGRARIAN COMPANIES IN THE CZECH REPUBLIC Jan Jarolímek, Jiří Vaněk, Radek Brázda Souhrn Rozšíření informačních a komunikačních technologií, včetně
VíceVÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE
VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh
VíceRegresní a korelační analýza
Regresní a korelační analýza Mějme dvojici proměnných, které spolu nějak souvisí. x je nezávisle (vysvětlující) proměnná y je závisle (vysvětlovaná) proměnná Chceme zjistit funkční závislost y = f(x).
VíceMLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová
MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského
VíceT T. Think Together 2011. Renata Aulová THINK TOGETHER
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Think Together 2011 EVA jako nástroj hodnocení finanční efektivnosti podniku
VíceTRENDY VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH TRENDS OF INTERNET AVAILABILITY IN THE AGRICULTURE SECTOR. Jan Jarolímek, Karel Kubata
TRENDY VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH TRENDS OF INTERNET AVAILABILITY IN THE AGRICULTURE SECTOR Jan Jarolímek, Karel Kubata Souhrn: Informační a poradenské centrum PEF již pátým rokem provádí
VíceANALÝZA PRODUKTIVITY A EFEKTIVNOSTI ČESKÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA EKONOMIKY OBOR PODNIKOVÁ A ODVĚTVOVÁ EKONOMIKA ANALÝZA PRODUKTIVITY A EFEKTIVNOSTI ČESKÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE
VícePoradenství pro snižování nákladů. Vaše úspory jsou naše starost!
Poradenství pro snižování nákladů Vaše úspory jsou naše starost! KDO JSME EZ Trade Center pomáhá firmám SNÍŽIT provozní NÁKLADY, čímž jim umožňuje dosáhnout VÝZNAMNÝCH ÚSPOR, které se odráží v NÁRŮSTU
VíceFINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková
FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING Michaela Antoušková, Zuzana Křístková Anotace: Tento příspěvek se zabývá možnostmi získání finanční podpory pro ekologické
VíceFAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness
VíceEKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy
EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých
VíceNáklady a přínosy firemní diverzity
Náklady a přínosy firemní diverzity Filip Pertold filip.pertold@cerge-ei.cz Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných
VíceDopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 17. ledna 2018 Struktura prezentace: Základní informace
VíceANALÝZA STRUKTURY A VÝVOJE VÝROBNÍCH FAKTORŮ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH
ANALÝZA STRUKTURY A VÝVOJE VÝROBNÍCH FAKTORŮ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ANALYSIS OF STRUCTURE AND PROGRESSION OF PRODUCTION FACTORS IN FARMING ENTERPRISES ZEMAN, Petr Abstract A firm is often characterized
VíceFAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE Semestrální práce MIE2 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum
VíceROZHODOVÁNÍ V OBLASTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ E. Svoboda Ústav řízení a marketing PEF VŠZ Brno, Zemědělská 5, Brno Anotace:
ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ E. Svoboda Ústav řízení a marketing PEF VŠZ Brno, Zemědělská 5, 613 00 Brno Anotace: Práce se zabývá důležitými aspekty výsledků ekonomické
VíceProduktivita práce v zemědělství České republiky
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky Teze k diplomové práci Produktivita práce v zemědělství České republiky Vedoucí diplomové práce : Doc. Ing.
VíceRegresní a korelační analýza
Regresní a korelační analýza Mějme dvojici proměnných, které spolu nějak souvisí. x je nezávisle (vysvětlující) proměnná y je závisle (vysvětlovaná) proměnná Chceme zjistit funkční závislost y = f(x).
VíceMEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC
MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na
VíceVšeobecná rovnováha 1 Statistický pohled
Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým
VíceINVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD KRISTÝNA BRZÁKOVÁ KAROLÍNA PŘIDALOVÁ 1 AGENDA Seznámení s cíly článku, metodologie Teoretické přístupy k problematice
VíceEKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM
ÚSTAV ZEMĚDĚLSK LSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ,, Praha AGROVÝZKUM, s. r. o., Rapotín EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM Petr Kopeček Ivan Foltýn Marek Bjelka Rapotín, 2008 CÍL cílem příspěvku je analýza vlivu SZP na
VíceRedukce, modifikace a valorizace čistírenských kalů
Redukce, modifikace a valorizace čistírenských kalů Pavel Jeníček, Jana Vondrysová, Dana Pokorná Ústav technologie vody a prostředí, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze E-mail: jenicekp@vscht.cz
Vícedokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in
1. Empirical Estimates in Stochastic Optimization via Distribution Tails Druh výsledku: J - Článek v odborném periodiku, Předkladatel výsledku: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Dodavatel
VíceVOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU THE CHOICE OF AN INDEPENDENT CENTRAL LOGISTICS DEPARTMENT IN A MANUFACTURING COMPANY Stanislav Koutný 1 Anotace: V rámci příprav na širší
VíceVysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské ekonomiky, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel. 02_3382297, fax.
HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTů PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Helena Sůvová Vysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské ekonomiky, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel. 02_3382297,
VíceVÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH REFLEXE V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ 1 Developmental Tendencies in Financial Performance Measurements and Its Impact on Management Accounting Úvod Zbyněk
VíceVýběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceČeské předsednictví v EU priority ČR
České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceMUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče
MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance
VíceAnalýza technické efektivnosti českých zemědělských podniků s chovem prasat
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Analýza technické efektivnosti českých zemědělských podniků s chovem prasat disertační práce Autor: Školitel: Tamara Rudinskaya doc. Ing.
VíceRozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby
IVP 1275 Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby Prezentace k oponentuře konané dne 27. 1. 2015 v Praze Ing. Jana Poláčková, CSc. odpovědný řešitel
VíceMODELOVÁNÍ EFEKTIVITY TRHŮ PRÁCE
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Matematické a statistické metody v ekonomii MODELOVÁNÍ EFEKTIVITY TRHŮ PRÁCE Modelling Labour Markets Efficiency Diplomová práce Vedoucí
VíceFOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2
FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů
VíceUni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results
Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results Jedno- a více-rozměrné parametrické testy k porovnání výsledků Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Katedra analytické chemie, Universita
Více(motto: An unsophisticated forecaster uses statistics as a drunken man uses lamp-posts - for support rather than for illumination.
Neparametricke testy (motto: An unsophisticated forecaster uses statistics as a drunken man uses lamp-posts - for support rather than for illumination. Andrew Lang) 1. Příklad V následující tabulce jsou
Více4EK211 Základy ekonometrie
4EK Základy ekonometrie Odhad klasického lineárního regresního modelu II Cvičení 3 Zuzana Dlouhá Klasický lineární regresní model - zadání příkladu Soubor: CV3_PR.xls Data: y = maloobchodní obrat potřeb
VíceJakub Szarzec Lead Researcher, Bibliometrics Working Group National Library of Technology
International Comparative Performance of the Czech Republic Research Base 2012 Jakub Szarzec Lead Researcher, Bibliometrics Working Group National Library of Technology International Comparative Performance
VíceKapitola Rozpočet Rozpočet RU Skutečnost Sk utečnost % plnění Skutečnost Skutečnost
3. Výdaje Výdaje hlavního města Prahy jako celku byly ve schváleném rozpočtu na rok 28 rozpočtovány ve výši 80 722 247,30 tis. Kč a v průběhu roku 28 navýšeny o 15 120 522,00 tis. Kč, z toho běžné výdaje
VíceIlustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl
Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl Podkladové údaje Korelační matice Odhad lineárního regresního modelu (LRM) Verifikace modelu PEF ČZU Praha Určeno pro posluchače předmětu Ekonometrie Needitovaná
VíceVÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE VÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991 Seminář mladých demografů Proměny demografického chování
VíceÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip
Více4EK211 Základy ekonometrie
4EK211 Základy ekonometrie Úvod do předmětu obecné informace Základní pojmy ze statistiky / ekonometrie Úvod do programu EViews, Gretl Některé užitečné funkce v MS Excel Cvičení 1 Zuzana Dlouhá Úvod do
Vícev období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
VíceOsobní železniční přeprava v EU a její
Osobní železniční přeprava v EU a její kolísání v průběhu roku Kateřina Pojkarová Univerzita Pardubice Abstrakt Článek se zabývá analýzou současné situace v oblasti železniční přepravy v Evropské unii,
VíceEfektivní financování sociálních služeb v České republice Effective financing of social services in the Czech Republic
Efektivní financování sociálních služeb v České republice Effective financing of social services in the Czech Republic Praha, 2013 Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA Abstrakt Cílem této práce je na dostupných
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceMožnosti snižování energetické náročnosti
Možnosti snižování energetické náročnosti Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Průmysl 4.0 snižuje energetickou náročnost ČR 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické
VíceZelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
VíceTéma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995
Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 4 - metodika Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Charakteristika metody Výchozí studijní materiál: Analýza
VíceZemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.
Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova
VíceKORELACE. Komentované řešení pomocí programu Statistica
KORELACE Komentované řešení pomocí programu Statistica Vstupní data I Data umístěná v excelovském souboru překopírujeme do tabulky ve Statistice a pojmenujeme proměnné, viz prezentace k tématu Popisná
VíceInformace pro uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů (2016/17) Státnicové předměty navazujících magisterských studijních oborů
Informace pro uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů (2016/17) doporučení k uznání státnicových předmětů potvrzuje garant předmětu doporučení k uznání předmětů, které nejsou uvedeny jako státnicové,
VíceVÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH
27. 8. 215, České Budějovice prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH NĚKOLIK POZNÁMEK ÚVODEM strana 2 Hodnocení ekologického zemědělství převážně
VíceUniverzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA. Semestrální práce
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA Semestrální práce Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Brno, 2015 Doc. Mgr. Jan Muselík, Ph.D.
Více4EK211 Základy ekonometrie
4EK11 Základy ekonometrie Autokorelace Cvičení 5 Zuzana Dlouhá Gauss-Markovy předpoklady Náhodná složka: Gauss-Markovy předpoklady 1. E(u) = náhodné vlivy se vzájemně vynulují. E(uu T ) = σ I n konečný
Více8 Coxův model proporcionálních rizik I
8 Coxův model proporcionálních rizik I Předpokládané výstupy z výuky: 1. Student umí formulovat Coxův model proporcionálních rizik 2. Student rozumí významu regresních koeficientů modelu 3. Student zná
VíceHODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1
HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceUKÁZKA VYUŽITÍ PROGRAMU WINQSB PŘI VÝUCE KVANTITATIVNÍCH METOD V ROZHODOVÁNÍ V DISTANČNÍ FORMĚ STUDIA
UKÁZKA VYUŽITÍ PROGRAMU WINQSB PŘI VÝUCE KVANTITATIVNÍCH METOD V ROZHODOVÁNÍ V DISTANČNÍ FORMĚ STUDIA ALENA KOLČAVOVÁ, LENKA DRÁBKOVÁ Abstrakt: V úvodu příspěvku je nastíněna současná situace stavu připravenosti
VíceTRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ
TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VíceUdržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic
Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic 1 Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 23.4.2009 Osnova prezentace 2 Způsob záznamu
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VícePRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING
PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING Daniel Salava 1 Anotace: Tento článek se zabývá problematikou a aspekty užití indexového benchmarkingu zejména v malých
VíceStatistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
VíceDopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 16. ledna 2019 Struktura prezentace: Základní
VíceStav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27
Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27 Jindřich ich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Jihlava, 9. 11. 2007 Definice diverzifikovaných
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více6. Regionální politika a dopravní politika
6. Regionální politika a dopravní politika Ekonomická aktivita geograficky centralizovaná území rozčlenění dle ekonomické aktivity nejaktivnější centrum nejméně aktivní periférie centrum a periférie odděleny
VíceINLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS
INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS VLIV ZMĚNY SYSTÉMU SVOZU KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA PRODUKCI JEHO VYUŽITELNÝCH A NEVYUŽITELNÝCH
Více4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ
Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace
VíceFinancování a ekonomické řízení
Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceDLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR
DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR Tomáš Löster, Jana Langhamrová Abstrakt Nezaměstnanost je jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí ekonomiku. Nejen z tohoto důvodu je nezaměstnanosti a její míře věnována
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
VíceKarta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0259 Garantující institut: Garant předmětu: Exaktní metody rozhodování Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková,
VíceVeletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)
Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují
VíceMAKROEKONOMIE I. (Mgr.)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu MAKROEKONOMIE I. (Mgr.) Zimní semestr 2006/07 Metodický list č. 6 11) Teorie reálných hospodářských cyklů 12) Dlouhodobý
VíceEKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností
EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 josef.krause@vse.cz,
VíceAktuální situace ve vztahu k implementaci směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU do českého prostředí a k zákonu 406/2000 Sb.
Aktuální situace ve vztahu k implementaci směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU do českého prostředí a k zákonu 406/2000 Sb. Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice
Více