Systémová neurobiologie zrakového poznávání a jeho poruch I. Parvo a Magno systém, vizuální agnozie předmětů, cerebrální achromatopsie, prosopagnozie
|
|
- Marek Bedřich Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systémová neurobiologie zrakového poznávání a jeho poruch I. Parvo a Magno systém, vizuální agnozie předmětů, cerebrální achromatopsie, prosopagnozie Systemic Neurobiology of Visual Cognition and its Disorders I. Parvo and Magno System, Visual Object Agnosia, Cerebral Achromatopsia, Prosopagnosia František Koukolík Oddělení patologie, Thomayerova nemocnice v Praze - Krči SOUHRN První část přehledného článku o systémové neurobiologii lidského zrakového vnímání a poznávání popisuje architekturu a činnost zrakového Parvo a Magno systému, vizuální agnozii předmětů, cerebrální achromatopsii a prosopagnozii. Klíčová slova: kognitivní neurověda, Parvo a Magno systém, vizuální agnozie předmětů, cerebrální achromatopsie, prosopagnozie SUMMARY This first part of the review of system neurobiology of human visual cognition and its disorders treats architecture and function of visual Parvo and Magno systems, visual object agnosia, cerebral achromatopsy and prosopagnosia. Key words: cognitive neuroscience, Parvo and Magno systems, visual object agnosia, cerebral achromatopsy, prosopagnosia Systémová neurobiologie lidských kognitivních a nekognitivních funkcí se zabývá funkčními systémy mozku v prostorovém rozmezí přibližně mm a v časovém rozmezí od desítek milisekund po roky (Churchland a Sejnowski, 1988). Příkladem funkčního systému mozku je zrakové vnímání a poznávání (Mesulam, 1990). Rozsáhlé spektrum metod přineslo v posledních letech převratné poznatky. S ohledem na rozsah přehledu lze uvést jen část z těch, které můžeme považovat za klíčové.
2 Parvocelulární a magnocelulární systém Základní zapojení sítnice - corpus geniculatum laterale - V1 (Brodmanova area 17, obr. 1) mají makakové homologní s lidmi. Barvení, které prozrazuje přítomnost cytochromoxidázy, prokázalo, že ve druhé a třetí vrstvě, slaběji v páté a šesté vrstvě V1 makaků jsou asi 0,2 mm velké ovoidní skupiny neuronů, v nichž je barvení pozitivní. Skupiny se označují anglickým slovem blob (doslovně skvrnka). Vzájemně jsou vzdálené asi 0,5 mm. Skupiny neuronů mezi nimi se označují interblob. V oblasti V2 prozrazuje stejné barvení široké (thick) a úzké (thin) proužky, mezi nimi jsou proužky světlé (pale), které se nebarví. Citlivost neuronů na různé druhy zrakových podnětů se v oblastech blob, interblob, v širokých, úzkých a bledých proužcích odlišuje. Funkční architektura lidské V1 je stejná jako u makaků. Ve V2 (přibližně Brodmanova area 18) nejsou proužky v barvení na cytochromoxidázu zdaleka tak patrné jako u makaka, nicméně uspořádání do analogických proužků prokazují barvení další. Obrázek 1: Cytoarchitektonická mapa korových polí lidského mozku, kterou roku 1909 vydal Korbinian Brodman, je do jisté míry fikce. Přesné hranice se dají zjistit pouze v primárních senzorických korových oblastech. Rozsah polí je individuální, odlišuje se na straně levé a pravé. Tradiční označení zrakových polí rozlišuje primární vizuální kůru (Brodmanova area, BA 17), asociační zrakové pole jsou BA 18, 19. Současné mapování rozlišilo u makaků dvaatřicet zrakových korových polí s více než třemi sty vzájemných spojů. U lidí jich rozlišilo mapování funkčními metodami dosud deset. Označují se v analogii s korovými poli makaků V1 (totožná s BA 17), V2 (přibližně totožná s BA 18), V3, V3A (do jisté míry totožné s BA 18), V4, V5, další korová pole číselné
3 označení nemají. Rozsah funkčně mapovaných polí je individuální. Pole V3 obkružuje pole V2. Pole V4 je součástí kůry gyrus fusiformis,může být součástí BA 19 a 37. Pole V5 je na zevní ploše hemisféry, na hranicích týlního a temenního laloku, může být součástí BA 19 a 37 na zevní straně. Funkční mapování u lidí dosud nebylo korelováno cytoarchitektonicky. Systém Magno začíná podle některých autorů u velkých neboli M buněk, jež jsou ve dvou ventrálních vrstvách corpus geniculatum laterale (CGL), systém Parvo začíná u malých neboli P neuronů, které jsou v jeho čtyřech vrstvách dorzálních. Jiní autoři mají zato, že je rozlišení možné již od úrovně M a P neuronů sítnice. Systémy Magno a Parvo mají odlišnou architekturu i funkční vlastnosti (Livingston a Hubel, 1988). Magno systém je vysoce citlivý na světelné kontrasty, v čase rozlišuje rychle. Prostorově rozlišuje málo. Rozdíly vlnových délek světla (barvy) nerozlišuje. Dobře rozlišuje pohyby, včetně pohybů zdánlivých a prostorovou hloubku. Podílí se tedy na stereopsi, binokulární rivalitě, odhadu prostorové vzdálenosti (hloubky) z pohybu, rozlišování stínů, obrysů, perspektivy, iluzorních hranic a odlišování obrazu od pozadí. Hlavní intrakortikální projekční oblastí Magno systému je kůra zadních částí temenních laloků. Proto se mu také říká dorzální proud, okcipitoparietální dráha (dorsal stream). Metaforicky řečeno, odpovídá Magno systém na zrakovou otázku KDE (kde se něco děje, kde to je?). Parvo systém má dvě větve: 1. větev Parvo - interblob je citlivá na rozdíly vlnové délky světla (barvy) s vysokou prostorovou rozlišovací schopností. Její citlivost na kontrast je nízká, v čase rozlišuje pomalu. Tato větev se podílí na rozlišování tvaru předmětů a jejich prostorové orientace. 2. větev Parvo (snad spolu s částí Magno) - blob systém je stejně jako větev předchozí citlivá na rozdíly vlnové délky světla. V čase rozlišuje pomalu. Na rozdíl od předešlé větve má malou prostorovou rozlišovací schopnost, je vysoce citlivá na kontrast a rozlišuje barvy. Hlavní intrakortikální projekční oblastí Parvo systému je kůra na hranicích týlních a spánkových laloků, proto se mu také říká ventrální proud (ventral stream), také okcipitotemporální dráha. Parvo systém jako celek odpovídá, opět metaforicky řečeno, na otázku CO (co to je?). Magno a Parvo systémy spolupracují (obr. 2). Obrázek 2: Hlavní směřování dorzálního (okcipitoparietálního) a ventrálního (okcipitotemporálního) směru zrakové informace. Dorzální směr odpovídá Magno systému, ventrální Parvo systému. Jde o zjednodušení a analogii s makaky. Oba systémy spolupracují.
4 Současné mapování lidské zrakové kůry prováděné pozitronovou emisní tomogafií a funkční magnetickou rezonancí rozlišilo u lidí více než deset korových oblastí. U makaka jich je dosud známo dvaatřicet (Tootell et al., 1996; DeYoe et al., 1996; Tootell et al., 1997; Tootell et al., 1998, 1998a). Kromě toho dokládá, že Magno a Parvo systém lidí s jejich hlavními cílovými projekcemi je téměř homologní s týmiž systémy makaků (Merigan et al., 1997). V současnosti se zrakové korové oblasti lidského mozku začínají označovat stejně jako homologní oblasti makaka, a to V1 (odpovídá Brodmanově aree 17), V2 (přibližně Brodmanova area 18), další korové oblasti se odlišují od tradičního Brodmanova mapování. V současné době má nejvyšší označení oblast V5 (též MT od middle temporal). Vyšší zrakové korové oblasti číselné označení zatím nemají. Rozsah jednotlivých oblastí je vysoce individuální, u téhož jedince se odlišuje na straně levé a pravé. Určuje se funkční magnetickou rezonancí, jejíž programy dokáží vymezenou oblast počítačově rozbalit do plochy a zbavit distorze. V porovnání s makaky byly přes veškeré podobnosti zjištěny odlišnosti: lidská korová oblast V3A odpovídá více na pohyb v zorném poli, lidská V3 podstatně méně, u makaků je tomu obráceně (obr. 3, 4; Tootell et al., 1997). Obrázek 3: Pohled na mediální stranu pravé hemisféry. P precuneus, C cuneus, SC sulcus calcarinus, 1 gyrus lingualis, 2 gyrus fusiformis, PH gyrus parahippocampalis. Poznámka: Nový anatomický název gyrus lingualis a gyrus fusiformis je gyrus occipitotemporalis medialis a lateralis, nicméně v písemnictví zobrazovacích metod se tvrdošíjně zachovávají názvy staré. V sulcus calcarinus a okolí je Brodmanova area 17 neboli V1, na kterou navazují v cuneu, precuneu, gyrus lingualis, fusiformis a zadní části parahipokampálního závitu navazují další vyšší neboli extrastriatové zrakové korové oblasti V2, V3, V3A, V4. Jejich rozsah je individuální, viz obr. 4.
5 Obrázek 4: Schematické zakreslení rozsahu zrakových korových oblastí v týlních lalocích vnitřní plochy levé a pravé hemisféry v obrazu zjištěném funkční magnetickou rezonancí. Funkční mapu počítačový program rozloží do plochy, takže se znázorní i oblasti skryté v rýhách mezi závity. Vizuální agnozie (předmětů) Lissauer (1890) rozdělil vizuální agnozii na aperceptivní a asociativní. Aperceptivní agnozie je podmíněna poškozením integrace jednotlivých složek zrakového podnětu. Zraková kůra sice rozlišuje základní složky zrakového podnětu, například pohyby, barvy, prostorovu hloubku, ale není s to je integrovat. Druhý typ vizuální agnozie integraci poškozenu nemá. Předpokládá se, že porucha poznávání je zde důsledkem poruchy vazby integrovaného podnětu s jeho významem. Pacienti s touto agnozií kupříkladu nějaký předmět zrakově nepoznávají, jsou ho však schopni podle předlohy nebo zpaměti nakreslit. Pacienti s vizuální aperceptivní agnozií mohou mít zachované základní zrakové funkce. Charakteristické jsou jejich těžké obtíže při rozlišování jednoduchých čárových kreseb, zatímco jednoduché geometrické tvary, například čtverec nebo obdélník, ale i barvy mohou rozlišovat dobře. Rozlišování se však zhoršuje úměrně tomu, jak podnět nabývá na složitosti, například mají-li rozlišit mezi větším počtem vzájemně podobných objektů, z nichž jen některé jsou cílem rozlišování. Pacienti mívají dále obtíže s rozlišováním písmen a psaných slov a se zrakovou představivostí, například s úkoly vyžadujícími mentální rotaci předmětu. Barevné obrázky i skutečné předměty tito nemocní poznávají i pojmenovávají lépe než černobílé obrázky nebo kresby zmíněných předmětů. Zrakové představy tvarů, písmen i předmětů mohou být u těchto lidí přesnější než je jejich schopnost stejné objekty zrakově poznat (Grossman et al., 1997). Vyšetřování většího počtu lidí stižených vizuální asociativní agnozií otevřelo podobně jako v případě prosopagnozie několik základních otázek: 1. Je tato agnozie důsledkem vždy oboustranného poškození kůry na hranici týlních a spánkových laloků vnitřní plochy hemisfér nebo k jejímu vzniku postačuje levostranné postižení? 2. Která korová oblast je kritickým úzkým profilem informačního chodu? 3. Je tato agnozie důsledkem ložiskového korového poškození nebo je důsledkem diskonekce čili vzájemného odpojení klíčových korových oblastí? Feinberg et al. (1994) vyšetřili tři pacienty, kteří v důsledku jednostranného infarktu řečově dominantní hemisféry na hranicích týlní a spánkové kůry přestali zrakově rozlišovat předměty a tištěná slova, tváře
6 však rozlišovali. Kromě toho vyhledali další čtyři pacienty se stejným ložiskovým nálezem v mozku ověřeným výpočetní tomografií. Společným znakem všech sedmi případů bylo rozsáhlé poškození gyrus lingualis, fusiformis a parahippocampalis, tedy týlní a spánkové kůry vnitřní plochy levé hemisféry (obr. 5). Kromě korových oblastí (v dnešní terminologii pravděpodobně oblastí V2, V3 a V4) byla postižena vlákna fasciculus longitudinalis inferior. Ke vzniku asociativní vizuální agnozie je tedy nutnou i postačující podmínkou poškození tří jmenovaných korových závitů. Obrázek 5: Společným znakem vizuální agnozie předmětů je poškození gyrus lingualis, fusiformis a zadní části gyrus parahippocampalis obvykle levé hemisféry. Nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody v povodí a. cerebri posterior. Pro obtíže s přesným odlišováním aperceptivní a asociativní agnozie svědčí klinické zkušenosti. Někteří nemocní mají příznaky spadající do obou skupin (De Renzi a Lucchelli, 1993). Jiní pacienti mají některé příznaky spadající do obou skupin a kromě toho příznaky zvláštní, což podnítilo vznik pojmu integrativní zraková agnozie (Riddoch a Humphrey, 1987; Hirayama et al., 1995). Například Suzuki et al. (1997) popsali 63 let starého muže postiženého několika infarkty pravostranného g. lingualis a g. fusiformis, které zasahovaly přilehlou bílou hmotu a zadní část parahipokampálního závitu. Na straně levé byly postiženy stejné závity. Důsledkem byla oboustranná hemianopsie pro horní polovinu zrakového pole a asociativní vizuální agnozie. Tvary předmětů zrakově pacient rozlišoval. Předloženou jednoduchou kresbu předmětu pacient okopíruje, znázorněný předmět však nepoznává. Kresby, písmena a fotografie, které nepoznává, je schopen v porovnání s několika předlohami identifikovat. Předměty, které nepoznává zrakově, slušně poznává taktilně. Pojmenovat slovně popisovaný předmět dokáže. Ovocné plody i automobily umí nakreslit zpaměti. Pro diagnózu asociativní vizuální agnozie svědčí pacientova schopnost okopírovat i porovnat zrakově předváděné předměty, které nepoznává. Jeho kopírování je však neúplné, provádí je pomalu a po částech, což svědčí pro obtíže s vytvářením celku z jednotlivých znaků. To se považuje za příznak aperceptivní agnozie.
7 Cerebrální achromatopsie Cerebrální achromatopsie je syndrom, při němž postižený člověk v důsledku poškození mozkové kůry ztratí schopnost vidět barvy (Zeki, 1990). Ztráta vidění barev může být částečná nebo úplná, někdy ji doprovázejí další zrakové poruchy. Povaha cerebrální achromatopsie je odlišná od barvosleposti (daltonizmu), to je abnormita čípků sítnice. Cerebrální achromatopsii je nutné odlišit od (1) agnozie barev, při níž pacienti barvy vidí, ale nepoznávají, (2) anomie barev, při níž pacienti barvy vidí, ale nedokáží je pojmenovat, (3) dyschromatopsie, při nichž pacienti barvy zaměňují, pletou se jim. Achromatopsii může doprovázet výpad zorného pole (skotom), často ji doprovází prosopagnozie, alexie, vizuální agnozie pro předměty a topografická agnozie. Společným znakem všech anatomicky ověřených případů cerebrální achromatopsie je poškození gyrus lingualis a gyrus fusiformis. Vyšetřování barevného vnímání a poznávání zdravých lidí zobrazovacími metodami obvykle užívá podněty, jimž se říká mondriany, podle malíře Pieta Mondriana. Mondriany jsou geometricky uspořádané, rozčleněné různobarevné abstraktní plochy, například soubor různobarevných pravoúhelníků. V běžném životě se však setkáváme s barvami, které jsou vlastností nějakého předmětu, často jej pomáhají určit. Rozlišení barev v podnětu tvořeném různobarevnými abstraktními pravoúhelníky je méně náročné než barevné rozlišování užité k identifikaci předmětu nebo akce. Jednou z nejzajímavějších vlastností zrakových částí mozku je v tomto ohledu skutečnost, že povrchu různých předmětů přisuzujeme stálou barvu bez ohledu na druh osvětlení (colour constancy). Například trávu vidíme v létě zelenou za svítání, v prudkém poledním slunci i dlouho při soumraku. Bez této schopnosti by rozlišování barev ztratilo svůj biologický význam. Mechanizmus této činnosti je znám málo, podílí se na něm aktivita oblastí V1, V2 a V4. Výpočetní teorie (ve smyslu neurocomputational modelu, Courtney et al., 1995), která barevnou stálost modeluje neuronální sítí, nebere v úvahu paměť, učení ani úsudek. Přitom význam paměti při rozhodování o barvách zdůrazňoval už roku 1877 Hering a Helmholtz upozorňoval na blíže neurčené nevědomé usuzování dokonce roku 1867 (cit. Zeki a Marini, 1998). Jestliže dosavadní práce doložily zpracování barev Parvo systémem (čípky sítnice - malé gangliové buňky sítnic - parvocelulární vrstvy corpus geniculatum laterale - V1 - V2 - V4), jaká je při zpracovávání barev činnost dalších oblastí mozku? Zeki a Marini (1998) k řešení této otázky užili funkční magnetickou rezonanci. Zdravým lidem promítali různé předměty, které byly přirozeně a nepřirozeně zbarvené i jejich černobílé kopie, stejně jako abstraktní barevné plochy, mondriany. Zjistili, že jak přirozeně, tak nepřirozeně barevné předměty aktivují systém V1-V4. Aktivita systému se při pozorování jakkoli barevných předmětů poněkud odlišovala od jeho aktivity při rozlišování mondrianů. Přirozeně barevné předměty navíc aktivují přední části gyrus fusiformis. Nepřirozeně barevné předměty nadto aktivují zevní neboli dorzolaterální části kůry čelních laloků. Z analýzy kovariance aktivit různých částí kůry při zátěži barevnými podněty plyne při uvážení výsledků předchozích studií, že lidský mozek zpracovává barevné podněty ve třech stupních: První stupeň charakterizuje zvýšená aktivita V1 a patrně i V2. Zde se registruje přítomnost a intenzita barevných složek podnětu a odlišují se různé vlnové délky světla, které dopadlo na sítnici. Druhý stupeň probíhá ve V4 (obr. 6). Oblast zřejmě řeší problém konstantnosti barev bez ohledu na učení, paměť a usuzování. Třetí stupeň se zabývá barvami předmětů, spočívá na činnosti dolních částí spánkové kůry a kůry čelní (Zeki a Marini, 1998).
8 Obrázek 6: Přibližná poloha V4, úzkého pofilu korového zpracování vlnové délky světla. V4 je součástí kůry gyrus fusiformis. Prosopagnozie Prosopagnozie je porucha poznávání známých tváří, která je důsledkem poškození mozku. Pacienti přitom poznávají, že se o tvář jedná, přestože v zrcadle nepoznají ani tvář vlastní. Klasické studie, které vyšetřovaly námahu mozku při poznávání a rozlišování lidských tváří u zdravých jedinců pomocí pozitronové emisní tomogafie, zopakovali Clark et al. (1996) funkční magnetickou rezonancí. Prokázali, že se při těchto úlohách namáhá kůra spodních a vnitřních částí týlních a spánkových laloků, počínaje sulcus occipitalis inferior k sulcus occipitotemporalis lateralis, včetně gyrus fusiformis. Kromě toho byla zjištěna proměnlivá míra námahy kůry v okolí sulcus intraparietalis. K poklesu aktivity měřené poklesem úrovně signálu došlo při řešení těchto úloh v oblasti gyrus angularis a v zadní cingulární kůře. Prosopagnozii může způsobit poškození dvou odlišných míst přechodu týlní a spánkové kůry. Clarke et al. (1997) popsali dva prosopagnostické pacienty. Oba nemocní přestali poznávat tváře, které znali. První pacient nadto přestával poznávat obrázky rostlin a ryb a byl stižen cerebrální achromatopsií. Druhý pacient přestal kromě známých tváří poznávat obrázky hor. Oba nemocní měli oboustranně symetricky poškozenou kůru na hranicích týlních a spánkových laloků. Poškození mozkové kůry obou pacientů se však po převedení do Talairachových souřadnic téměř nepřekrývalo. Porovnání tohoto anatomického nálezu s místy, kde se při rozlišování tváří namáhá mozková kůra zdravých jedinců, zjistilo paradox: poškození korových oblastí, které se u zdravých lidí namáhají při určování pohlaví pozorované tváře a při určování totožnosti tváře porovnáním z několika možností, zanechalo tyto schopnosti u pacientů nedotčené. A naopak: poškození korových oblastí, které se při určování totožnosti tváře u lidí zdravých nijak zvlášť nenamáhaly, u pacientů souvisí s prosopagnozií. Schopnost poznat jednou spatřenou lidskou tvář je u zdravých lidí mimořádná. Výkon podstatně klesá, mají-li být poznány tváře, které jsou v dlouhé ose otočeny o 180, jsou tedy vzhůru nohama. Prosopagnostičtí pacienti poznávají tváře, jejichž identitu mají zjistit mezi několika předloženými možnostmi (matching), v této invertované poloze lépe než lidé zdraví. Farah et al. (1995) z toho vyvozují, že lidé jsou nositeli modulu specificky určeného pro rozlišování lidských tváří v obvyklé poloze. Funkční systém (neurokognitivní síť velkého rozsahu, Stuss a Benson, 1985; Rummelhart a McClelland, 1986; Mesulam 1990, 1998), jenž je specializovaný na poznávání tváří, k poznávání jiných objektů podle těchto
9 autorů zřejmě užíván není. Přestože jsou známi prosopagnostičtí pacienti, kteří zrakově poznávají předměty, které nejsou tváře, a pacienti s vizuální agnozií pro předměty, kteří naopak poznávají tváře (z neuropsychologického hlediska tedy dvojí disociace), existují proti uvedenému názoru námitky (Tovée, 1998). Nový experiment, jenž měl rozhodnout, přinesl smíšené výsledky. Předvádění invertovaných tváří aktivuje korové oblasti, které odpovídají na ne-tvářové předměty, v tomto případě na domy. Na druhé straně předvádění invertovaných obrázků domů stejným způsobem korovou oblast rozlišující tváře neaktivuje. Invertované tváře tvářovou korovou oblast aktivují jen málo, stejně jako málo aktivují svou korovou oblast invertované domy. Z toho plyne, že neschopnost systému, jenž rozlišuje tváře, rozlišit tvář invertovanou, zvýší aktivitu ne-tvářového zrakového systému pro předměty. Zraková kůra tedy invertovanou tvář zpracovává jako ne-tvářový objekt (Haxby et al., 1999; Aguirre, 1999). Rozlišování tváří u prosopagnostických pacientů ovlivňuje množství informace, které pacient má o jedinci, jemuž tvář patří. Například prosopagnostický pacient R.J. při běžném instruování nepoznával tváře, které se měl naučit. Poznávání se zlepšilo, jakmile se v průběhu úkolu dozvěděl další, hlubší informace, například osobní vlastnosti člověka, jemuž tvář patří. Zlepšené poznání pozorované tváře se však týkalo jen konkrétního prohlíženého zobrazení tváře, o níž R.J. získal další informace. Zobecnit je na další vyobrazení stejné tváře nedokázal (Polster a Rapcsak, 1996). U některých prosopagnostických nemocných byla doložena disociace mezi poznáváním tváře, které si pacienti uvědomují, a poznáváním tváře, které si neuvědomují (overt and covert recognition, Sergent a Poncet, 1990). Neuropsychologický experiment prokázal, že pacient P.H., za předpokladu vynucené volby mezi dvěma možnostmi, tváře, automobily a květiny, jejichž poznání si neuvědomuje, poznává nevědomě (De Haan et al., 1991). Stává se, že prosopagnostičtí pacienti poznávají tváře, které znali do svého onemocnění, ale nové tváře, které spatřili až poté, co onemocněli, nepoznávají. Pacienta s tímto typem prosopagnozie, čerstvým infarktem v oblasti týlní a spánkové kůry spodní plochy pravé mozkové hemisféry, jenž neměl vizuální ani topografickou agnozii, popsali Toghi a kol. (1994). Nemocný po odeznění akutních příznaků znovu nabyl schopnost poznávat tváře, které znal, ale tváře lidí, které prvně spatřil až po své cévní mozkové příhodě, identifikovat schopen nebyl. Z tohoto pozorování lze soudit, že některé případy prosopagnozie mohou souviset s paměťovou poruchou - neschopností uložit reprezentaci pozorované tváře do dlouhodobé neverbální paměti, případně neschopností porovnat pozorovanou tvář s reprezentací, která je v dlouhodobé neverbální paměti uložená. Pokusy doložily, že informace o tvářích, bez ohledu na to, zda je lidé znali nebo neznali, zpracovává kůra gyrus fusiformis oboustranně a gyrus lingualis na straně levé. Sémantické informace (známá vs. neznámá tvář, známé vs. neznámé jméno) zpracovává neurokognitivní síť počínající temporálním pólem a končící korovou oblastí na hranici temenního a spánkového laloku levé hemisféry. Přední část středního spánkového závitu se ve svém zevním úseku aktivuje nejvíce při zpracovávání známých tváří, o něco méně při zpracovávání známých jmen a nejméně při zpracovávání běžných pojmenování. Poznámka: Článek je stručný obsah první části kapitoly o zrakovém poznávání a agnózii z autorovy připravované knihy Základy systémové neurobiologie lidského chování a jeho poruch. MUDr. František Koukolík, DrSc. Oddělení patologie Thomayerova nemocnice Vídeňská Praha 4 Literatura Aguirre GK. Face recognition turned upside down. Neuron 1999;22:5-6. Clark VP, Keil K, Maisog JM, Courtney S, Ungerleider LG, Haxby JV. Functional magnetic resonance imaging of human visual cortex during face matching: a comparison with positron emission tomography. Neuroimage 1996;4:1-15. Clarke S, Lindeman A, Maeder P, Borruat FX, Assal G. Face recognition and postero-inferior hemispheric lesions. Neuropsychologia 1997;35:
10 Courtney SM, Finkel LH, Buschbaum G. Network simulations of retinal and cortical contributions of color constancy. Vision Res 1995;35: De Haan EHF, Young AW, Newcombe F. Covert and overt recognition in prosopagnosia. Brain 1991;114: De Renzi E, Luchelli F. The fuzzy boundaries of apperceptive agnosia. Cortex 1993;29: DeYoe EA, Carman GJ, Bandettini P, Glickman S, Wieser J, Cox R, Miller D, Neitz J. Mapping striate and extrastriate visual areas in human cerebral cortex. Proc Natl Acad Sci USA 1996;93: Farah MJ, Wilson KD, Drain HM, Tanaka JR. The inverted face inversion effect in prosopagnosia: evidence for mandatory, face-specific perceptual mechanisms. Vision Res 1995;35: Feinberg TE, Schindler RJ, Ochoa E, Kwan PC, Farah MJ. Asociative visual agnosia and alexia without prosopagnosia. Cortex 1994;30: Grossman M, Galetta S, D Esposito M. Object recognition difficulty in visual apperceptive agnosia. Brain Cogn 1997;33: Haxby JV, Ungerleider LG, Clark VP, Schouten JL, Hoffman EA, Martin A. The effect of face inversion on activity in human neural systems for face and object perception. Neuron 1999;22: Hirayama K, Iwasaki S, Yamamoto T, Suzuki K, Kodama N. A case of integrative visual agnosia. Rinsho Shinkeigaku 1995;35: Churchland PS, Sejnowski TJ. Perspectives on cognitive neuroscience. Science 1988;242: Livingston M, Hubel D. Segregation of form, color, movement, and depth: anatomy, physiology, and perception. Science 1998;240: Lissauer H. Ein Fall von Seelenblindheit nebst einem Beitrage zur Theorie derselben. Archiv Psychiat Nervenkrankheiten 1890;21: Merigan W, Freeman A, Meyers SP. Paralell processing streams in human visual cortex. Neuroreport 1997;8: Mesulam M-M. Large-scale neurocognitive networks and distributed processing for attention, language, and memory. (Review). Ann Neurol 1990;28: Mesulam M-M. Large-scale neurocognitive networks and distributed processing for attention, language, and memory. (Review). Ann Neurol 1990;28: Mesulam M-M. From sensation to cognition. Review article. Brain 1998;121: Polster MR, Rapcsak SZ. Representation in learning new faces: evidence form prosopagnosia. J Int Neuropsychol Soc 1996;2: Riddoch MJ, Humphreys GW. A case of integrative visual agnosia. Brain 1987;110: Rummelhart DE, McClelland LJ, eds. Parallel distributed processing. Vol. I. MIT Press, 1986; Sergent J, Poncet M. From covert to overt recognition of faces in prosopagnostic patient. Brain 1990;113: Stuss DT, Benson DF. The Frontal Lobes. New York: Raven Press, 1986.
11 Suzuki K, Nomura H, Yamadori A, Nakasato N, Takase S. Associative visual agnosia for objects, pictures, faces and letters with altitudinal hemianopsia. Rinsho Shinkeigaku 1997;37: Toghi H, Watanabe K, Takahashi H, Yonezawa H, Hatano K, Sasaki T. Prosopagnosia without topographic agnosia and object agnosia with a lesion confined to the right occipitotemporal region. J Neurol 1994;241: Tootell RBH, Dale AM, Sereno MI, Malach R. New images from human visual cortex. Trends Neurosci 1996;19: Tootell RBH, Mendola JD, Hadjikhani NK, Ledden PJ, Liu AK, Reppas JB, Sereno MI, Dale AM. Functional analysis of V3A and related areas in human visual cortex. J Neurosci 1997;17: Tootell RBH, Hadjikhani NK, Vanduffel W, Liu AK, Mendola JD, Sereno MI, Dale AM. Functional analysis of primary visual cortex (V1) in humans. Proc Natl Acad Sci USA 1998;95: Tootell RBH, Mendola JD, Hadjikhani NK, Liu AK, Sereno MI, Dale, AM. The representation of the ipsilateral visual field in human cerebral cortex. Proc Natl Acad Sci USA 1998a;95: Tovée MJ. Is face processing special? Neuron 1998;21: Zeki S. A century of cerebral achromatopsia. Brain 1990;113: Zeki S, Marini L. Three cortical stages of colour processing in the human brain. Brain 1998;121:
Výtvrarné umění a demence. As. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Centrum pro kognitivní poruchy 1.neurologická klinika LF MU FN u sv.
Výtvrarné umění a demence As. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Centrum pro kognitivní poruchy 1.neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny, Brno Vizuální kreativita u demence Nedominantní hemisféra dominantní
VíceObsah. 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13. 2. ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí... 29 PŘEDMLUVA... 11
Obsah PŘEDMLUVA... 11 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13 1.1. Makroskopická architektura mozku... 13»Konektom«- příklad současného studia neuronálních sítí lidského mozku....14 1.2. Mikroskopická
VíceApraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie
Poruchy gnose, praxe a dalších kortikálních funkcí. Poruchy chování, prefrontální syndromy Jan Laczó, Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Kortikální (symbolické) funkce = kognitivní funkce: Paměť
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
VíceOrganismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
VíceVyužití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu.
Fotorecepce Využití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu. Proteiny teprve ve spojení s chromoforem
VíceDeficit sémantického systému v kategorii čísel. Milena Košťálová Neurologická klinika LFMU a FN Brno
Deficit sémantického systému v kategorii čísel Milena Košťálová Neurologická klinika LFMU a FN Brno Deficit sémantického systému v kategorii čísel Uvedení do problematiky terminologie Teoretické modely
VíceOBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43
OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích
VíceGalén Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5. www.galen.cz
Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
VíceOčekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Žák vyhledá informaci v přiměřeně náročném textu. Speciální vzdělávací Žádné
Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Hana Brázdilová Datum 5. 4. 2014 Ročník 7. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor Český jazyk a
VíceTrénink kognitivních funkcí v domácím prostředí
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní
VíceSpasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní
VíceBraakova stadia vývoje ACH
Jednoduché škály pro klinické hodnocení MRI mozku u pacientů s demencí Doc. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno Zapůjčeno A. Bartos
VíceInovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dějiny vizuality: od ikony k virtuální Vizuální percepce: teoretická, empirická i
VíceDIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE
DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE Petr Vaněček, katedra informatiky a výpočetní techniky Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni 19. listopadu 2009 1888, Geroge Eastman You press the button, we do
VíceLOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3
LOKALIZOVANÉ PORUCHY Přednáška č.3 OBSAH 1. Afázie 2. Aprozódie 3. Agnózie 4. Alexie 5. Agrafie 6. Akalkulie 7. Apraxie AFÁZIE Porucha řeči (fatických funkcí) Dříve dělení na motorickou a senzorickou Možné
VíceOčekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby
Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné
VíceRVP ZV RVP ZV. ŠVP Školní očekávané výstupy. ŠVP Učivo. Obsah RVP ZV. Očekávané výstupy. Kód
RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo M-3-1-01 používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory
VíceMatematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje
VíceFyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
VíceŠVP Školní očekávané výstupy. - vytváří konkrétní soubory (peníze, milimetrový papír, apod.) s daným počtem prvků do 100
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 1. období 3. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo M3101 používá přirozená
VíceMichal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3
Fyziologie vnímání barev Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí I Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí II Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln
VíceSvětlo Oko Mozek. Vincent van Gogh: Hvězdná noc
Světlo Oko Mozek Vincent van Gogh: Hvězdná noc Elementární znalosti optiky, fyziologie a neurověd OPTIKA: jak světlo vzniká, šíří se prostředím, jak interaguje s povrchy objektů, jak vstupuje do oka, jak
VíceFrantišek Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Zrakový klam = nesouhlas zrakového vjemu a pozorované skutečnosti Na vzniku zrakových klamů se podílí: anatomická a funkční stavba oka psychologické
VíceZákladní vyšetření zraku
Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily
VíceLIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceKognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření. Sabina Goldemundová
Kognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření Sabina Goldemundová Kdy nestačí screening? Pohled indikujícího lékaře X psychologa X pacienta Poměr cena : výkon Co všechno
VíceKorová centra. Anatomie pro antropology III
Korová centra Anatomie pro antropology III FUNKČNÍ TOPOGRAFIE MOZKOVÉ KŮRY V mozkové kůře rozlišujeme senzitivní a senzorické korové oblasti - korová pole (všeobecná senzitivita, oblast chuťová, zraková
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VíceJan Koupil. Zkoumáme vlastní oko (podle Adolfa Cortela)
Jan Koupil Zkoumáme vlastní oko (podle Adolfa Cortela) Heuréka Náchod 2005 Co plave v oku? Do kartičky vyrobíme velmi malý otvor a pozorujeme jasnou plochu (plátno, obloha). Při troše štěstí vidíme provázky
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VíceObecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):
Více10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální
10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální iktální periodické Evokované potenciály sluchové (AEP) zrakové
VíceVLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň
VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň Spoluautoři I. Holečková 2, P. Brenkus 3, P. Honzíková 1, S. Žídek 2, J. Beneš 1 a I. Chytra
VíceObecná psychologie. Zimní semestr 2007. Jiří Lukavský Psychologický ústav AV Praha. lukavsky@praha.psu.cas.cz www.jirilukavsky.
Obecná psychologie Zimní semestr 2007 Jiří Lukavský Psychologický ústav AV Praha lukavsky@praha.psu.cas.cz www.jirilukavsky.info Teaching high school students to use heuristics while reading historical
VíceAutomatické rozpoznávání dopravních značek
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Jiří Hofman Automatické rozpoznávání dopravních značek Semestrální práce z předmětu ITS 2012 Obsah 1. Automatické rozpoznávání dopravních značek (ATSR)...
VíceZadní kortikální atrofie, etiologie a terapie. MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně
Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně Zadní kortikální atrofie (PCA) Syndrom s časným narušením vizuálních funkcí na podkladě neurodegenerace
VíceModul č. XIII. Poruchy CNS
Modul č. XIII Poruchy CNS Rozdělení poruch CNS Poruchy spánku (somnické poruchy) Poruchy paměti (amnezie) Poruchy řeči (fatické poruchy) Poruchy čtení a psaní (alexie, agrafie) Poruchy motorických činností
Více6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Přírodní vědy moderně a interaktivně Gymnázium Hranice, Zborovská 293 František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceOčekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby
Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel: počítání do dvaceti - číslice
VíceSpánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Spánek Neurobiologie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Spánek Spánková stadia a architektura spánku Role spánku při konsolidaci paměti behaviorální studie Role spánku
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VícePříloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Spočítá prvky daného konkrétního souboru do 6., Zvládne zápis číselné řady 0 6 Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti Numerace v oboru 0 6 Manipulace s předměty, třídění předmětů do skupin. Počítání
VíceOčekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby
Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel : počítání do dvaceti - číslice
VíceReakční doba řidiče. Jiří Plch, Doc.,Ing.,CSc. jiri_plch@volny.cz
Reakční doba řidiče Jiří Plch, Doc.,Ing.,CSc. jiri_plch@volny.cz Úvod do problematiky Reakční doba je předmětem celé řady výzkumných prací se zaměřením na stanovení relevantních časových úseků, zvláště
VícePředpokládané znalosti žáka 1. stupeň:
Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje
VíceŠVP Školní očekávané výstupy
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 2. období 4. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo M5101 využívá při
VíceVYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie
VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU seminář z patologické fyziologie Osnova Morfologické vyšetřovací metody (zobrazovací diagnostika) 1 Počítačová (výpočetní) tomografie 2 Pozitronová emisní tomografie (PET) 3
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceAlgoritmy a struktury neuropočítačů ASN - P10. Aplikace UNS v biomedicíně
Aplikace UNS v biomedicíně aplikace v medicíně postup při zpracování úloh Aplikace UNS v medicíně Důvod: nalezení exaktnějších, levnějších a snadnějších metod určování diagnóz pro lékaře nalezení šetrnějších
VíceVzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět MATEMATIKA 1. OBDOBÍ Oblast:
Vzdělávací oblast: a její aplikace Vyučovací předmět MATEMATIKA 1. OBDOBÍ Období: 1. Číslo a početní operace Používá přirozená čísla k modelování reálných situací Počítá předměty v daném souboru Vytváří
VíceMatematika-průřezová témata 6. ročník
Matematika-průřezová témata 6. ročník OSV 1: OSV 2 žák umí správně zapsat desetinnou čárku, orientuje se na číselné ose celých čísel, dovede rozpoznat základní geometrické tvary a tělesa, žák správně používá
VíceO P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y
O P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y Optické pomůcky do 4x zvětšení mŧže předepsat každý oční lékař na Poukaz na brýle a optické pomůcky. Zdravotní pojišťovna hradí 100,-Kč na 5 let. Název pomŧcky:
VíceVše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty
Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou
VíceZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
VíceSpecializovaná mapa s odborným obsahem
Program bezpečnostního výzkumu České republiky na léta 2016-2021 Specializovaná mapa s odborným obsahem VH 20162017003 Vliv reklamních zařízení na bezpečnost silničního provozu České vysoké učení technické
VíceROZVOJ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ PŘEDŠKOLÁK EDŠKOLÁKŮ FORMOU HER, HLAVOLAMŮ A VHODNÝCH ČINNOSTÍ
ROZVOJ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ PŘEDŠKOLÁK EDŠKOLÁKŮ FORMOU HER, HLAVOLAMŮ A VHODNÝCH ČINNOSTÍ - PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. - CENTRUM NADÁNÍ Lidský mozek má více než 100 miliard neuronů, a z každého z nich
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceMatematika. 6. ročník. Číslo a proměnná. desetinná čísla (využití LEGO EV3) číselný výraz. zaokrouhlování desetinných čísel. (využití LEGO EV3)
list 1 / 8 M časová dotace: 4 hod / týden Matematika 6. ročník (M 9 1 01) (M 9 1 02) (M 9 1 03) provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; čte, zapíše, porovná desetinná čísla a zobrazí
VíceVyučovací předmět: Matematika Ročník: 7.
Vyučovací předmět: Matematika Ročník: 7. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo I. čtvrtletí 40 hodin Opakování učiva z 6. ročníku (14) Přesahy a vazby, průřezová témata v oboru
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 5. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace Využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
VícePříloha č. 6 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Spočítá prvky daného konkrétního souboru do 6., Zvládne zápis číselné řady 0 6 Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti Sčítá a odčítá v oboru 0 6. Numerace v oboru 0 6 Manipulace s předměty, třídění
VíceDopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata
Dopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata MUDr. Patricie Kotalíková Nemocnice Kadaň s.r.o. 6. 11. 2018 Přehled vybraných témat Akutní selhání ledvin Chronické selhání ledvin Diabetes mellitus
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová
ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý
Více3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu
3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Přídatné orgány Slzné
VíceElektroencefalografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Elektroencefalografie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektroencefalografie diagnostická metoda, umožňující snímání a záznam elektrické aktivity mozku invazivní
VíceV mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.
SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.
Více13 Barvy a úpravy rastrového
13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku
VíceŠVP Učivo. RVP ZV Očekávané výstupy. RVP ZV Kód. ŠVP Školní očekávané výstupy. Obsah RVP ZV
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 2. období 5. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 4. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace využívá při pamětném a písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
VíceVyšetření kontrastní citlivosti. LF MU Brno Optika a optometrie I
Vyšetření kontrastní citlivosti LF MU Brno Optika a optometrie I 1 Definice kontrastu Kontrast charakterizuje zrakový vjem, který závisí na rozdílu jasu světlých a tmavých předmětů Při zjišťování kontrastní
VíceŘád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.
1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
U p o z o r n ě n í Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VícePolohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu
Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Mikula J, Müllerová N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. Polohování pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP) je velmi důležité a mělo by
Více5. Umělé neuronové sítě. Neuronové sítě
Neuronové sítě Přesný algoritmus práce přírodních neuronových systémů není doposud znám. Přesto experimentální výsledky na modelech těchto systémů dávají dnes velmi slibné výsledky. Tyto systémy, včetně
VíceKey words Solar radiation; spatial insolation; stereoinsolation sensor; phytoclimate; microclimate of plant stands
NOVÁ METODA MĚŘENÍ STEREOINSOLACE POMOCÍ SPECIÁLNÍHO TERMOELEKTRICKÉHO SNÍMAČE NEW METHOD OF SPATIAL INSOLATION MEASUREMENT BY MEANS OF SPECIAL THERMOELECTRIC SENSOR Klabzuba Jiří, Kožnarová Věra Česká
VíceAlgoritmy a struktury neuropočítačů ASN - P11
Aplikace UNS při rozpoznání obrazů Základní úloha segmentace obrazu rozdělení obrazu do několika významných oblastí klasifikační úloha, clusterová analýza target Metody Kohonenova metoda KSOM Kohonenova
VícePráce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Práce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení Lenka Procházková Monika Kabátová Specifické poruchy učení
VíceMatematika - 1. ročník Vzdělávací obsah
Matematika - 1. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Přípravná část Poznávání vlastností předmětů, třídění podle vlastnosti Poznávání barev, třídění podle
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
VíceNeuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
VíceMa - 1. stupeň 1 / 5
1. ročník číst a zapisovat číslice 1-5 čtení a zápis číslic 1-5 OSV - osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání v oboru 1-5 porovnávání množství v oboru do 5 přečíst a zapisovat dle diktátu matematické
VíceMETODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu. reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.
METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0007 Sada metodických listů: KABINET 1. STUPNĚ ZŠ Název metodického
VíceTEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata
Září Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, v místní krajině Zná základní údaje z historie a současnosti obce Zná některé lidové a místní zvyky a tradice Domov, orientace v krajině Škola,
VíceŽlutá skvrna. zde se promítá obraz sledovaného objektu místo nejost ejšího. výhradn ípky
Test pozornosti Žlutá skvrna zde se promítá obraz sledovaného objektu místo nejost ejšího vid ní výhradn ípky Sakadické o ní pohyby Jejich úkolem je udržet p edm t našeho zájmu v oblasti žluté skvrny
VíceIng. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010
Ing. Jan Buriánek (ČVUT FIT) Barvy a barevné prostory I BI-MGA, 2010, Přednáška 3 1/32 Ing. Jan Buriánek Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v
VíceTEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : matematika ročník: 5. Školní rok_2014/2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV OSV
Školní rok_2014/2015 vyučující: Lenka Šťovíčková Září Opakuje početní výkony a uplatňuje komutativní, asociativní a distributivní zákon v praxi. G.:narýsuje přímku, polopřímku, kolmici, rovnoběžky, různoběžky.
VíceNervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
VíceDOPLNĚK 1 - BARVY LETECKÝCH POZEMNÍCH NÁVĚSTIDEL, ZNAČENÍ, ZNAKŮ A PANELŮ
DOPLNĚK 1 - BARVY LETECKÝCH POZEMNÍCH NÁVĚSTIDEL, ZNAČENÍ, ZNAKŮ A PANELŮ 1. Všeobecně Úvodní poznámka: Následující ustanovení určují hranici chromatičnosti světla leteckých pozemních návěstidel, značení,
VíceMozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Více