TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
|
|
- Vendula Štěpánková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta textilní VÝPOČET PLOŠNÉHO ZAKRYTÍ TKANIN POMOCÍ OBRAZOVÉ ANALÝZY Diplomová práce Bc. Iveta Pohánková Liberec 2013
2 VÝPOČET PLOŠNÉHO ZAKRYTÍ TKANIN POMOCÍ OBRAZOVÉ ANALÝZY DIPLOMOVÁ PRÁCE STUDIJNÍ PROGRAM: PRŮMYSLOVÝ MANAGEMENT STUDIJNÍ OBOR: MANAGEMENT JAKOSTI Autor práce Vedoucí práce Bc. Iveta Pohánková Ing. Kateřina Ročková POČET STRAN TEXTU...66 POČET OBRÁZKŮ...42 POČET TABULEK...16 POČET PŘÍLOH...3 LIBEREC 2013
3
4 P r o h l á š e n í Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum Podpis 3
5 PODĚKOVÁNÍ Poděkování patří vedoucí diplomové práce Ing. Kateřině Ročkové za odborné vedení a také členům Katedry textilních materiálů TUL za rady a možnost využití strojního zařízení dostupného na této katedře. V neposlední řadě poděkování patří rodině, která mi byla po celou dobu studia psychickou a finanční oporou. 4
6 ANOTACE Tato práce se zabývá plošným zakrytím vybraných vzorků tkanin. V teoretické části jsou uvedeny dosavadní poznatky týkající se charakteristiky multifilových tkanin, rozdělených na parametry multifilových nití a parametry multifilových tkanin. Pozornost je věnována také porózitě tkanin, která se zakrytím tkanin úzce souvisí. Dále je zde popsán konfokální mikroskop a jeho využití pro zkoumání struktury těchto textilních materiálů. V experimentální části je poté porovnán výpočet teoretického plošného zakrytí tkanin s výsledky z obrazové analýzy ze snímků z konfokálního mikroskopu. Dalším důležitým bodem je zkoumání vlivu struktury tkaniny, zejména pak měnící se dostavy útku, na výpočet plošného zakrytí ze snímků z konfokálního mikroskopu.. K L Í Č O V Á S L O V A : Konfokální mikroskop, obrazová analýza, plošné zakrytí, struktura tkanin, porózita ANNOTATION This work deals with the blanket covering selected samples of fabrics. In the theoretical section describes the current knowledge regarding the characteristics of multifilament fabrics, in two parameters multifilament multifilament yarn and fabric parameters. Attention is also paid to porosity fabric, fabric covering which is closely related. Further the confocal microscope, and its use for studying the structure and the textile material. In the experimental part is then compared to the theoretical calculation of the surface covering of fabric with the results of image analysis of images from a confocal microscope. Another important point is to investigate the influence of fabric structure, especially changing the weft, to calculate the surface coverage of images from confocal microscopy. K E Y W O R D S : Confocal microscope, image analysis, surface cover, fabric structure, porosity 5
7 Obsah Seznam symbolů a značek...8 Úvod Charakteristika tkanin Parametry multifilových nití Průměr nití Jemnost Zaplnění Zákrut Parametry multifilové tkaniny Vazba multifilové tkaniny Příčný řez nitě a jeho deformace ve tkanině Dostava tkaniny Zakrytí tkaniny Porózita Plošná hmotnost tkaniny Tloušťka Setkání Délková hustota vazných bodů Anizotropie vazných bodů Konfokální mikroskopie Klasická vs. konfokální mikroskopie Rastrování a laserový rastrovací konfokální mikroskop Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu Využití konfokální mikroskopie Výhody a nevýhody konfokálního mikroskopu Metody a modely pro výpočet zakrytí tkaniny Metody Modely pro výpočet teoretického zakrytí tkaniny Obecný vzorec zakrytí vycházející z průměrů a dostav nití
8 3.2.2 Zakrytí vypočítané z porózity podle Gooijera Porózita dle Šindelkové Porózita dle Militkého Experiment Vzorky Měření na konfokálním mikroskopu Nastavení konfokálního mikroskopu Význam zobrazovaných údajů Obrazy získané z konfokálního mikroskopu Měření pomocí obrazové analýzy Průměr osnovní a útkové nitě Zakrytí Porózita a průměry pórů...58 Závěr...65 Literatura...67 Seznam příloh
9 Seznam symbolů a značek A 1 [m 2 ] obsah póru a [m] šířka deformovaného průřezu nitě am [1] Phrixův součinitel zákrutu b [m] výška deformovaného průřezu nitě CF [1] cver factor CF Do [1] cover faktor osnovních nití CF Du [1] cover faktor útkových nití D mu [m] substanční průměr multifilové nitě D o [1/100mm] dostava osnovy d o [mm] průměr osnovní nitě d p [mm] průměr póru D u [1/100mm] dostava útku d u [mm] průměr útkové nitě G [g/m 2 ] plošná hmotnost H(uv) o [m -1 ] délková hustota vazných bodů osnovy H(uv) u [m -1 ] délková hustota vazných bodů útku h o [m] výška vazné vlny osnovy h u [m] výška vazné vlny útku l [km] délka L(uv) [mm] délka vazného bodu [uv] lco [m] délka zvlnění osnovy l CU [m] délka zvlnění útku l mo [km] délka vlákna l o [mm] délka nitě ve střídě osnovy L o [mm] délka osnovní nitě ve vazné vlně l t,o [mm] délka střídy tkaniny po osnově l t,u [mm] délka střídy tkaniny po útku l u [mm] délka nitě ve střídě útku L u [mm] délka útkové nitě ve vazné vlně m [g] hmotnost m mo [g] hmotnost vlákna 8
10 N [1] počet detekovaných fotonů n [1] počet jednotlivých filament n mo [1] počet ploch průřezů filament v niti n o [1] počet osnovních vazných bodů n o [m -1 ] délková hustota útku n u [1] počet útkových vazných bodů n u [m -1 ] délková hustota osnovy P [1] porozita dle Gooijera p 1 [1] počet pórů Pv [1] objemová porozita S [m 2 ] souhrnná plocha řezů vláken S * [m 2 ] substanční průřez S c [m 2 ] celková řezná plocha S mo [m 2 ] substanční průřez filamenty s o [%] setkání osnovy S p [m 2 ] plocha pórů s u [%] setkání útku T [tex] jemnost multifilové nitě t mo [tex] jemnost monofilového vlákna T mu [tex] jemnost multifilové nitě t tk [m] tloušťka tkaniny T u [tex] jemnost útkových nití ve [m 3 ] objem buňky vo* [m 3 ] upravený objem osnovních nití v 1m 2 tkaniny vu* [m 3 ] upravený objem útkových nití v 1m 2 tkaniny z [m -1 ] počet zákrutů Z/Z c [1] celkové zakrytí Z min [nm] minimální tloušťka Z o [1] zakrytí osnovy Z u [1] zakrytí útku α [1] Köchlinův zákrutový koeficient λ [nm] vlnová délka µ [1] zaplnění 9
11 Ψ 2D 3D ATM KM KTM NA PA PL SEM TUL VI [1] porózita dvourozměrné trojrozměrné rastrovací mikroskop na principu měření atomárních sil komfokální mikroskopie Katedra textilních materiálů numerická aparatura polyamid polyester Scanning Electron Microscope Technická univerzita v Liberci viskóza 10
12 Úvod Plošné zakrytí tkanin, které úzce souvisí s prodyšností, je jednou ze základních užitných vlastností tkanin. Prodyšnost je důležitou vlastností nejen pro oděvy, ale i důležitým parametrem pro textilie v technickém sektoru. Nejenže ovlivňuje komfort při nošení oděvních výrobků, ale na druhé straně udává také zpracovatelnost technické textilie. Před uvedením do problematiky zakrytí tkanin je nutné zmínit se o struktuře textilie. Tkanina je komplikovaný útvar z hlediska vnitřního uspořádání. Je složena z vláken tvořících nit a nitě jsou pak společně spojeny vazbou tkaniny. Pro zjednodušení je poté možno strukturu tkaniny rozdělit na parametry nití a parametry tkanin. Ke zkoumání textilií byl v této diplomové práci využit konfokální mikroskop. Snímky z konfokálního mikroskopu jsou vždy zaostřené a představují jednotlivé optické řezy vzorkem. Složení trojrozměrných obrazů vychází z možnosti postupného snímání desítek až stovek optických řezů v ose Z. Konfokální mikroskop může být v budoucnu využit i pro tvorbu 3D modelů z důvodu kvalitnějšího zobrazení struktury tkaniny. Počáteční část práce je tvořena teoretickou přípravou, která shrnuje danou problematiku v oblasti struktury nití a struktury tkanin. Tomu se věnuje kapitola 1. Využití konfokální mikroskopie je shrnuto v kapitole 2, která je dále věnována možnosti využití konfokálního mikroskopu k výzkumu textilních struktur. Modely pro výpočet plošného zakrytí tkanin se bude zabývat kapitola 3 a poznatky budou poté aplikovány v experimentální části práce. Kapitola 4 je popisem celého experimentu s grafickými výstupy a komentáři. Cílem práce je porovnání hodnoty teoretického plošného zakrytí tkanin s výsledky z obrazové analýzy ze snímků získaných z konfokálního mikroskopu. Zjištění plošného zakrytí tkanin měnící se v závislosti na změně jednotlivých parametrů struktury, zejména pak odlišné dostavě útku. 11
13 1 Charakteristika tkanin Struktura textilií je důležitou charakteristikou textilních materiálů. Parametry textilní struktury ovlivňují vlastnosti textilií. Tímto tématem se zabývá mnoho odborných článků, publikací (např. [1]) a diplomových prací (např. [2]). Nejčastějším rozdělením textilní struktury v literatuře je právě rozdělení na parametry nití a parametry tkanin (viz. obrázek 1). Textilní struktura Parametry nití Parametry tkanin Obrázek 1 Rozdělení textilní struktury Tabulkou 1 lze pak zobrazit rozdělení nejdůležitějších parametrů textilní struktury. Pro tuto práci budou podrobněji popsány parametry multifilových nití a tkanin, z čehož bude věnována největší pozornost zakrytí tkanin. Tabulka 1 Znázornění rozdělení nejdůležitějších parametrů struktury tkaniny Parametry nití Parametry tkanin - jemnost - vazba - průměr (substanční průměr) - příčný řez a jeho deformace - zaplnění - dostava - zákrut - zakrytí - plošná hmotnost - tloušťka - setkání Podobného rozdělení se drží i Hloch [3], který uvádí, že základními prvky tkanin jsou osnovní a útkové nitě, jejich součinitelé tření, vazby tkanin, délková hustota osnovních a útkových nití (dostavy), střída vazby a setkání. Charakteristikou plošných textilií je i jejich plošná hmotnost, ze které lze určit například efektivní tloušťku. 12
14 Důležitou strukturní charakteristikou délkových a plošných textilií je také jejich stejnoměrnost (symetrie tkanin), (různo) směrnost (anizotropie) a souměrnost, které umožňují zjednodušit komplikované výpočty tenzorových vlastností textilií [3]. 1.1 Parametry multifilových nití Obecně se pojmem multifilová nit rozumí délkový vlákenný útvar. Multifilové nitě jsou zpravidla jemnější než např. některé staplové příze. Každá multifilová nit obsahuje různé množství nekonečně dlouhých filament - monofilových vláken, získávaných chemickou cestou. Filamenty jsou do jednotného útvaru většinou zakrouceny zakrucovacím zařízením, případně sdruženy bez použití zákrutu. Strukturu nití nelze zanedbat a to nejen z důvodu prodyšnosti. Například Gooijer [4] uvádí v příspěvku věnovanému monofilovým a multifilovým tkaninám, že k cirkulaci vzduchu do jisté míry dochází i mezivlákennými póry Průměr nití Pro zakrytí tkaniny je podstatný průměr nití. Je nezbytné vysvětlit pojmy jako je průměr, substanční průměr a substanční průřez nití. Multifilová nit se skládá z několika filament. Uvnitř vznikají póry různých velikostí, tvarů i četností. Na rozdíl od zjednodušeného modelu není nit homogenní válec, protože obsahuje i vzduchový prostor mezi vlákny. Proto je využíván tzv. substanční průměr, který předpokládá vytlačení veškerého vzduchu z nitě (viz. obázek 2). Substanční průměr představuje pouze teoretickou veličinu a jeho hodnota je nižší než skutečný průměr. Je zde zanedbáno vnitřního uspořádání jednotlivých filament a zákrutu. Substanční průměr lze stanovit vztahem [1] D mu = 4S *, π (1a) S* = n mo S mo (1b), kde D mu [m] značí substanční průměr multifilové nitě, S mo [m 2 ] je substanční průřez filamenty, S* [m 2 ] je substanční průřez multifilové nitě a n mo [-] je počet ploch průřezů filament v niti. 13
15 Obrázek 2 a) Průměr, b) substanční průměr nitě [1] Jemnost Jemnost, nebo také délková hmotnost, udává hmotnost m [g] připadající na jednotku délky nitě l [km]. Multifilové nitě mají obvykle relativně vysoké jemnosti, a proto se udávají v jednotkách dtex nebo den. Jemnost multifilové nitě závisí na průměru, počtu a hustotě jednotlivých filament [5]. Jemnost lze zapsat vzorcem t = mo m l mo mo (2), kde t mo [tex] je jemnost monofilového vlákna, m mo [g] je hmotnost vlákna a l mo [km] je délka vlákna. Předpokladem pro tento model jsou pouze sdružená vlákna v rovnoběžném směru. Zákrut v tomto případě není uvažován. Jemnost multifilové nitě lze pak stanovit vztahem [5] T mu = t n, (3) mo kde T mu [tex] je jemnost multifilové nitě, t mo [tex] jemnost monofilového vlákna a n [-] je pak počet jednotlivých filament v průřezu multifilu Zaplnění Tento parametr udává míru zaplnění multifilové nitě vlákny. Jedná se o bezrozměrný parametr. Hodnota zaplnění se pohybuje mezi 0 a 1. Zaplnění je možné určit několika definicemi, a to pomocí plošné, objemové nebo hmotnostní definice. Jako ukázka je zde uvedena plošná definice zaplnění, která se dá vypočítat za pomoci vztahu [1] S µ =, (4) S C 14
16 kde S [m 2 ] je souhrnná plocha řezů vláken a S c [m 2 ] je celková řezná plocha vlákenným útvarem Zákrut Účelem zákrutu je zpevnění vlákenného svazku. Je to zakroucení vlákenného svazku ve směru šroubovice. Nit je charakterizována počtem zákrutů na jednotku délky (obvykle se udává v m -1 ). Pro vyjádření zákrutu mohou být použity dva zavedené modely - Köchlinův zákrutový koeficient a Phrixův součinitel zákrutu. Köchlin vychází z teoretického šroubovicového modelu uložení vláken ve struktuře multifilu. S vyšší jemností dochází k rychlejšímu přírůstku zákrutů, to ale Köchlinův vztah nebere v úvahu. Phrix na rozdíl od Köchlina předpokládá tendenci ke zvyšujícímu se počtu udělených zákrutů s rostoucí jemností [1]. Zákrut lze vyjádřit vztahy (5a),(5b) Köchlinův zákrutový koeficient 31,6 z = α, (5a) T Phrixův součinitel zákrutu 100 z = am 3 2 T, (5b) kde z [m -1 ] je počet zákrutů na jednotku délky zakroucené nitě, α je Köchlinův zákrutový koeficient a T [tex] je jemnost multifilové nitě, am značí Phrixův součinitel zákrutu. Velikost koeficientu je určena jemností multifilové nitě. S vyšší jemností je zákrutový koeficient nižší. Při vyšší hodnotě zákrutu klesají deformační vlastnosti nitě v průřezu, což ovlivňuje další parametry a vlastnosti multifilových tkanin. 15
17 1.2 Parametry multifilové tkaniny Tkanina je definována jako plošná textilie, tvořená obvykle 2 provázanými soustavami nití (osnovy a útku). Místo překřížení osnovní a útkové nitě nazýváme vazným bodem tkaniny (viz obrázek 3). Obrázek 3 Schéma řezu tkaninou (napříč osnovou) [1] Vazba multifilové tkaniny Jak již bylo řečeno, místo překřížení tkaniny je nazýváno vazným bodem. Vazbu je možné pro přehlednost zaznamenat na vzornicový papír. Na obrázku 4 vpravo je osnovní vazný bod vyplněný a útkový vazný bod nikoli. Obrázek 4 Vazba tkaniny v plátnové vazbě [1] Mezi základní typy tkanin patří vazba plátnová, keprová a atlasová (viz. obrázek 5). Plátnová vazba je typická svým hustým provázáním v porovnání k ostatním typům vazeb a je tak i méně prodyšná. Může to být vysvětleno hustotou vazných bodů ve tkanině. Čím je ve tkanině více vazných bodů, tím větší odpor proti vzduchu tkanina musí vynaložit. a) plátnová vazba b) keprová vazba c) atlasová vazba Obrázek 5 Základní vazby tkanin 16
18 Opakující se strukturní jednotka tkaniny (nejmenší možná) se nazývá střída vazby. Na obrázku 5 je střída zvýrazněna černě. U plátnové vazby je střída vazby 2x2, u keprové 3x3 a u atlasové vazby 5x5. Vazba tkaniny je důležitým parametrem pro zakrytí tkaniny. O zakrytí bude zmínka více v kapitole Část nitě spojující dva sousední vazné body je nazývána úsekem nitě. Tyto úseky mohou být jak zkřížené, tak i nezkřížené. Minimální počet zkřížených úseků, který zajišťuje soudržnost tkaniny, je 2x2= Příčný řez nitě a jeho deformace ve tkanině Během výroby vzniká množství mechanických sil působících kolmo na osu nitě, a tím dochází k deformaci nití ve tkanině. Změní se například průřez nitě z původního kruhového na průřez elipsovitého tvaru. Tato změna se nejvíce projevuje ve vazném bodě tkaniny. Deformace může značně ovlivnit parametry tkaniny. Deformační změny se u výchozí nitě dají pozorovat v podélném a příčném směru. U podélného směru je možné mluvit o tzv. zvlnění nitě, a to když se původní rovná nit zvlní po provázání s ostatními nitěmi. Osnovní a útkové nitě se pak vzájemně dotýkají. Mírou zvlnění je výška vazné vlny, což je největší vzdálenost osy od střední roviny (obrázek 6). Obrázek 6 Výška vazné vlny osnovy a útku [1] U příčného směru dochází k již zmiňované změně v průřezu nitě, k tzv. zploštění (viz. obrázek 7), a to zejména ve vazném bodě tkaniny. Obrázek 7 Zploštění nitě 17
19 Průměr nitě se značí d [m], a [m] je v tomto případě šířka nitě a b [m] je výška nitě. Deformaci lze zjistit například stlačováním nitě mezi rovnoběžnými deskami. Desky jsou k sobě přitlačovány. Při tomto procesu je pozorována změna poměrné šířky a výšky (tloušťky) nitě Dostava tkaniny Dostava je počet nití na jednotku délky tkaniny. Jedná se o čtvercovou část tkaniny o rozměrech obvykle 1x1 cm. Někdy se může udávat i v rozměrech 10x10 cm. Dostavu, čili hustotu tkaniny, ukazuje obrázek 8, kde D o [cm -1 ] představuje dostavu osnovy a D u [cm -1 ] dostavu útku, v tomto případě v plátnové vazbě. Dostavu ovlivňuje tkací proces, jemnost příze, složení příze z hlediska materiálu a také vazba tkaniny. Dostava osnovy a útku a průměry osnovní a útkové nitě jsou hlavními z parametrů pro plošné zakrytí tkanin. Nejhustěji provázaná je plátnová vazba. Obrázek 8 Dostava tkaniny [1] Zakrytí tkaniny Při stanovení zakrytí tkaniny je důležitý průměr osnovní nitě d o [mm] a útkové nitě d u [mm] (viz. obrázek 9), protože tkanina tvořena ze silnějších nití může mít lepší zakrytí než táž tkanina z jemných nití při stejné dostavě. Zakrytí tkaniny je bezrozměrný parametr. Zakrytí je obecně charakterizováno jako plocha zakrytá nitěmi ku skutečné ploše tkaniny. Zakrytí lze dle literatury (např. [1], [6]) určit třemi způsoby, a to pomocí jedné soustavy nití, dvěma soustavami nití, nebo pomocí cover faktoru. 18
20 Obrázek 9 Závislost zakrytí na d o a d u [1] Zakrytí oběma soustavami nití, čili celkové zakrytí tkaniny lze vypočítat vzorcem [1] Z = Z + Z Z Z, (6) o u o u kde Z o a Z u [-] značí zakrytí osnovy a útku. Kromě způsobu výpočtu navrženého Piercem, jehož model počítá s nahrazením průměru nitě odmocninou z jemnosti nitě, je známa i plošná varianta cover faktoru, a to [1] CF = CF Do + CF Du CF Do CF Du, (7) kde CF Do [-] je cover faktor osnovních nití a CF Du [-] je cover faktor útkových nití. Větší pozornost bude dále věnována právě plošnému zakrytí tkanin, které vychází z půdorysné plochy nití ve vazné buňce tkaniny. Tato plocha je většinou z části kryta osnovní a z části útkovou nití Porózita Mluvíme-li o zakrytí tkaniny, je velmi důležité zmínit porózitu čili pórovitost tkaniny, která se zakrytím úzce souvisí. Struktura tkaniny a její porózita ovlivňuje propustnost vzduchu tkaninou. Zajímá nás objem prostoru (vzduchu) mezi vlákny. Porózita je charakteristikou tohoto prostoru, ovšem neurčuje velikost štěrbin mezi vlákny. Plošnou porózitu můžeme vypočítat vzorcem [7] Ψ = S / S = 1 Z = 1 d p c c o D o + d u D u d o D o d u D u, (8) 19
21 kde S p [m 2 ] je plocha póru a S c [m 2 ] je celková řezná plocha póru. Porózita je opět bezrozměrným parametrem. Dalšími parametry tkaniny mohou být i plošná hmotnost, tloušťka či setkání tkaniny. Těmito parametry se v této práci není nutné hlouběji zabývat, přesto je nutné je uvést jako důležité parametry charakterizující tkaniny obecně Plošná hmotnost tkaniny Plošná hmotnost tkaniny je hmotnost připadající na jednotku plochy. Udává se v g/m 2. Lze ji určit rovnicí [7] G = D 1+ s ) + D T (1 + s ), (9) o ( o u u u kde s o a s u [%] značí setkání osnovy a útku a další veličiny byly již uvedeny výše Tloušťka Dalším parametrem je tloušťka tkaniny. Stanovena například rovnicí [7] t = max[ 2h + d,2h + d tk o kde h o,u [mm] jsou výšky vazné vlny osnovy a útku a d o,u [mm] jsou průměry osnovních a útkových nití Setkání o u u ], (10) Setkání je poměrné prodloužení po vypárání nitě z tkaniny. V praxi se vyjadřuje v procentech. Setkání je důležité například pro odhad plošné hmotnosti. Setkání lze určit rovnicí [7] s o l = o l l t, o t, o, (11) kde l o [mm] je délka nitě ve střídě osnovy, l t,o [mm] je pak délka střídy tkaniny po osnově. Obdobný vzorec platí i pro útek. Parametry určující vlastnosti tkanin jsou i vazné body, jejichž měřením se zabýval například i Hloch a kol. [3]. Za zmínku stojí délková hustota vazných bodů a anizotropie vazných bodů. 20
22 1.2.9 Délková hustota vazných bodů Délková hustota vazných bodů v daném mřížkovém směru, a to osnovních a útkových H uv) o, u ( je definována dle [3] tímto vztahem H ( uv) n o, u o, u = = Lo, u 1, L( uv) (12) kde n o,u je počet osnovních (útkových) vazných bodů na délce mřížkového směru L o,u. L(uv) je nejkratší vzdálenost vazného bodu [uv] od počátečního vazného bodu [00], na níž se nachází jeden vazbový bod [3] Anizotropie vazných bodů Jednou z charakteristik pro měření je anizotropie. Anizotropie je např. dle internetového ABZ slovníku definovaná jako: závislost fyzikálních vlastností látek na směru, ve kterém se měří. Hlochem [3] byly zavedeny např. parametry a,b, které představují střední vzdálenost dvou útkových/osnovních nití ležících bezprostředně vedle sebe, lze je vypočítat pomocí vztahů a = b = 1 (13 a) n, o 1 (13 b) n u, kde n u a n o jsou délkové hustoty (dostavy) útku, osnovy [m -1 ]. Pro délku mřížkového směru L, resp. vzdálenost vazného bodu, daného indexy vazných bodů /uv/, od počátku souřadnicového systému byl odvozen vztah [3] 2 2 L ( uv) = u. a + v 2. b 2. (14) Anizotropie textilních materiálů je jednou z dalších obsáhlých témat pro určování parametrů textilních tkanin (například je důležitou při výzkumu ohybové tuhosti textilních materiálů). 21
23 2 Konfokální mikroskopie Při pozorování preparátu, u kterého je tloušťka blížící se nule, může být pozorování zkresleno paprsky, které vychází z hmoty nad a pod zaostřenou rovinou. Pro tento případ je možné použít konfokální mikroskop (dále jen KM). Současná doba vyžaduje stále větší nároky na zobrazování a zjišťování povrchu nebo struktury materiálu. Ať už se jedná o velmi malé částečky, nebo právě struktury objemových textilních materiálů. Použití může být i pro zjištění povrchů materiálů a jejich drsnosti, to vše s požadavkem na vysokou přesnost měření. Zde je používáno speciální optické zařízení, tzv. konfokální mikroskop. Použit byl laserový rastrovací měřící mikroskop, vyvinutý společností Olympus, který je umístěn na Katedře textilních materiálů FT TUL. KM je druhem optického mikroskopu, jehož výhodou je vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu. Důležitým mezníkem byla světelná mikroskopie. Mikroskop tvoří soustava čoček, uspořádaných tak, aby bylo dosaženo požadovaného zvětšení, vysokého kontrastu strukturních částí a velké ostrosti. Je to nejstarší metoda hodnocení struktury kovů. Zásadním rozdílem mezi světelným mikroskopem a konfokálním mikroskopem je využití různých druhů světla. Konkrétně jejich zdrojů. Například mikroskop Olympus LEXT používá jako zdroje laserového paprsku o vlnové délce 408 nm. Narozdíl od konfokálního mikroskopu světelný mikroskop vyzařuje paprsek v širokém pásmu světelné délky. Hlavní výhodou konfokálního mikroskopu je možnost tvorby trojrozměrné rekonstrukce. Ta se vytváří i z několika desítek až stovek optických řezů daným objektem, které jsou postupně snímány při pozvolna se měnícím zaostření. Běžné konfokální laserové rastrovací mikroskopy získávají 3D zobrazení skládáním ploch získaných z rastrovacího komponentu jejich výšek. LEXT ale používá softwarovou funkci výpočtu ohnisek, která k vytvoření celé plochy vzorku vybírá pouze ty nejlepší ohniskové plochy. Z toho poté vyplývá ona vynikající ostrost obrazu. 22
24 2.1 Klasická vs. konfokální mikroskopie Klasická mikroskopie Předpokladem je nekonečně malá tloušťka preparátu. U silných vzorků materiálu je kvalita zobrazení ovlivněna překrýváním obrazu roviny, do které je mikroskop zaostřen a je ovlivněn neostrými obrazy nad a pod touto rovinou. Zkoumat je možné vzorky, které mají velikost, tzn. tloušťku menší než je hloubka ostrosti objektivu a ta závisí na jeho numerické aparatuře 1 (NA). Tento vztah byl popsán Pláškem [8] (15) Z min = 0,25 nλ/na 2, kde Z min [nm] je minimální tloušťka vzorku, n je index lomu prostředí před objektivem a λ [nm] je vlnová délka světla. Obrazem jsou tzv Airyho kroužky. Obrazec vznikající ohybem světla na čočkách objektivu. Při zobrazení blízkých bodů dojde k překrytí Airyho kroužků a ty se tak stanou nerozlišitelné [8]. Pro srovnání s konfokálním rastrovacím mikroskopem může být uveden příklad rastrovacího elektronového mikroskopu. Na rozdíl od konfokálního mikroskopu jsou obrázky z elektronového mikroskopu pouze dvourozměrné. Přesto jsou snímky u rastrovacího elektronového mikroskopu nástrojem pro určení mikrostruktury vlákenných a polymerních materiálů. Takto lze získat užitečné informace jako je například orientace vláken. Protože je obraz dvourozměrný, ruční měření je nevyhnutelné k získání objemových informací. Touto tématikou se zabývá i článek [9], který uvádí jak získat trojrozměrný tvar vláken aproximací vláken v oblasti známé jako metaballs. Metody analýzy obrazu byly použity ke generování metaballs (implicitních ploch) a objemové informace byly počítány z velikosti a umístění metaballs. Navržená metoda byla testována v nano-měřítku polymeru snímků SEM a automatické statistické měření bylo porovnáno s ručním měřením [9]. 1 numerická aparatura - dle fyzikální definice je to maximální možný úhel, pod kterým může paprsek světla vstoupit do světlovodu. 23
25 Obrázek 10 Příklad trojrozměrné rekonstrukce ze dvou-dimenzionální SEM obrázek pro vzorek [9] V této dvourozměrné obrazové analýze je prvním cílem odlišit čili seřadit vlákna do několika skupin. Obrázek 10 nahoře zobrazuje originální obraz SEM. Obraz je tvořen vlákny pavučin (viz obrázek 10 dole), které jsou v několika vrstvách a jsou tak běžnými metodami obtížně rozlišitelné. Obrázek je potřeba nejprve vyhladit, poté prahovat a převést na binární obraz. Část obrázku ukazuje význačné skupiny vláken. Byla zjištěna také kostra linie každé skupiny vláken, ovšem touto problematikou by se mohla zabývat jiná práce vzhledem k náročnosti a potřeby pro další výzkum. Konfokální mikroskopie Sahá do roku 1957, kdy Marvin Minsky patentoval nápad na konfokální mikroskopii, ovšem nenašel vhodný zdroj světla. Až koncem 70. let vznikl první spolehlivý mikroskop s rozmítaným laserovým paprskem. Existují dva typy mikroskopů, a to: rastrovací konfokální mikroskop skenující zařízení za pomoci laserového paprsku konfokální mikroskop s rotujícím diskem - místo skenujícího zařízení rotující Nipkowovův kotouč, na kterém je množství navzájem oddělených clonek [8]. 24
26 2.2 Rastrování a laserový rastrovací konfokální mikroskop Rastrování je tvoření obrazu bod po bodu, což je i základním principem rastrovacího konfokálního mikroskopu. Obraz se tedy netvoří vcelku, ale řádkováním. Pomocí řádkování jsou snímány optické body v rovině XY. Posuvem objektivu v ose Z jsou snímány i jednotlivé optické řezy. Nejdůležitějšími částmi laserového rastrovacího konfokálního mikroskopu jsou osvětlení a clonka. Osvětlením je myšlen laserový paprsek, který je fokusovaný na clonku. Clonka jej pomocí objektivu mikroskopu zobrazí na vzorek, do bodu, rovnajícímu se rozlišovací schopnosti objektivu. Objektiv sbírá světlo ať už vzorkem odražené nebo rozptýlené. Vznikne zpětný průchod objektivem. Dále mezi důležité části patří fotonásobič a druhá konfokální bodová clonka. Principem konfokálního mikroskopu je, že paprsky jdou z mimoohniskových rovin a jsou zachyceny clonkou. Podrobný popis a výhody tohoto mikroskopu budou popsány v kapitolách 2.3 a 2.5. Rastrování může být: rozmítáním laserového paprsku posouváním vzorku před objektivem v příčném směru posouváním objektivu 2.3 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu Jak již bylo řečeno principem rastrovacího konfokálního mikroskopu je, že netvoří obraz vcelku, ale bod po bodu, čili řádkováním. Rastrovací konfokální mikroskop je složen z tzv. x-y stolku, na který se položí zkoumaná textilie, samotného mikroskopu a poté softwaru LEXT OLS. Stolek po zapnutí vykonává pohyby v rovině (x-y) až se dostane do středu pod mikroskop. Poté dokončí pohyb v ose Z. V softwaru se dále navolí velikost snímku a pokud je to nutné, snímek se může ručně zaostřit. Nakonec je zvolen požadovaný objektiv (z dostupných možností x5-x100). 25
27 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu zjednodušeně ukazuje obrázek 11. Obrázek 11 Princip rastrovacího KM [10] Zdrojem světla je laser, který přes vstupní clonku a objektiv osvětluje preparát. Paprsky se odráží od děliče paprsků na skener a dále prochází skrz objektiv na pozorovaný objekt (vzorek). Stejným objektivem poté prochází paprsky odražené, procházejí skrz dělič paprsků (dichroické zrcátko). Paprsky procházejí čočkou až ke konfokální clonce. Na konfokální clonku dopadnou všechny paprsky, ale konfokální clonkou projdou jen ty, co byly zaostřeny (pocházejí z ohniskové roviny). Paprsky vstupují do detektoru (fotonásobič, kde jsou paprsky zesíleny a detekovány), který je napojený na počítač [10]. 26
28 2.4 Využití konfokální mikroskopie Technické využití konfokální mikroskopie Konfokálního mikroskopu může být využito při studiu povrchových vlastností materiálu, při testování tvrdosti kovů nebo plastických materiálů, zkoumání vlastností nových polymerů, nebo pro textilní materiály a následné hodnocení textilií. Jedinečné schopnosti konfokálního mikroskopu jsou ve trojrozměrném zobrazování, čehož se využívá zejména při studiu povrchových vlastností materiálů. Konfokální mikroskopii a její aplikace v technickém odvětví zmínil ve svém článku i Plášek [11]. V reflexním módu zobrazování se zkoumá textura a složení povrchů i eroze materiálů. Konfokálním mikroskopem se vyhodnocují výsledky mikrotestů tvrdosti kovů i plastických materiálů, měří se výška strukturních elementů na polovodičových čipech [11] a podobně. V lékařství a biologii V oboru lékařství může být konfokálního mikroskopu využito při měření membránového potenciálu nebo při studiu struktury zubní skloviny. Dále se například v odborném článku zaměřeném na konfokální stereologii a analýzu obrazu Kubínová a spol. zaměřili na rozvoj a softwarové implementace metod pro měření geometrických parametrů konstrukčních prvků orgánů, tkání, buněk nebo buněčných kompartmentů. Tato měření jsou základním předpokladem pro kvantitativní analýzu v řadě studií v biologickém výzkumu, zvláště když jsou analyzovány vztahy mezi funkcí a strukturou. Popisuje tzv. fakírovu metodu, vyvinutou v laboratoři, která může být použita pro odhad pokud možno plošných sériových konfokálních sekcí v rámci silných fyzických řezů, které jsou k dispozici. Na rozdíl od klasických stereologických metod aplikovaných na tenké fyzické oddíly, tato metoda zaručuje, že plátek lze řezat v libovolném směru [12]. 27
29 V tomto případě lze plochu buňky S odhadnout pomocí tzv. fakírových sond. Fakírova sonda je systematická sonda skládající se z paralelních zkušebních tras. Obrázek 12 Fakírova metoda [12] Obrázek 12 znázorňuje již zmíněnou prostorovou mřížku skládající se ze tří na sebe kolmých fakírových sond, uprostřed posunutých vůči sobě navzájem, použitých pro měření povrchu bočních stěn 3-D objektu (tj. tlustého plátku svalových vláken). Počet křižovatek (červená) z fakírových sond (zelený) a objektů stěn je přímo úměrný ploše povrchu objektu. Využití konfokální mikroskopie v materiálovém výzkumu Protože konfokální mikroskop nabízí vysoké rozlišení pozorovaných preparátů, dvojrozměrné měření, měření drsnosti povrchu a měření tloušťky filmu (1µm až 1mm) je využíván v materiálovém výzkumu. Na Katedře textilních materiálů FT TUL je používán právě konfokální laserový skenovací mikroskop LEXT OLS3000. Byl vyvinut pro snímání preparátů s velkým rozlišením a opakovatelným výkonem, umožňuje 3D snímání a přesná měření objektů. Nabízí snímání ve světlém i tmavém poli a diferenciální interferenční kontrast při pozorování v bílém světle [13]. 28
30 Obrázek 13 Laserový rastrovací konfokální mikroskop OLYMPUS LEXT OLS3000 Součástí dnešní doby jsou i stále větší nároky na zcela standardní způsoby měření. Měří se zpravidla velmi malé součástky, nebo spoje. Sledují se struktury různých materiálů, přičemž se poté kontrolují například drsnosti povrchů. Požadavky jsou tak zaměřeny na vysokou přesnost měření, a proto byl společností Olympus vyvinut přístroj Lext OLS3100 konfokální laserový rastrovací mikroskop. Tento konfokální mikroskop byl díky svému přesnému měření a možnosti měření v 3D původně zamýšlen pro strojní součástky, přesto se jeho uplatnění čím dál více objevuje i ve zdravotnictví a textilním průmyslu. Dle výrobců je tento přístroj zvláště vhodný pro aplikace v mikro- a nanotechnologických odvětvích. Rozsahem zvětšení se pohybuje mezi 120x x a je schopen uspokojit požadavky pracovníků vývoje, kteří pracují s optickými světelnými mikroskopy i elektronovými řádkovacími mikroskopy (SEM), nebo AFM (rastrovacími mikroskopy na principu měření atomárních sil). Výhodou konfokálního mikroskopu je, že se vzorky umisťují přímo na mikroskopický stolek. K pozorování vzorku není nutné tzv. zvodivění povrchu součástí. Je zde využíván laserový paprsek o vlnové délce 408 nm s optickými prvky přizpůsobenými pro tuto krátkou vlnovou délku. To zabrání případným odchylkám měření. 29
31 2.5 Výhody a nevýhody konfokálního mikroskopu Konfokální mikroskop má bezesporu spousty výhod oproti jiným optickým zařízením, které mohou být použity při zkoumání textilií. Mezi hlavní výhody patří, že zkoumaný objekt mimo rovinu ostrosti nezpůsobí rozostřením, snímky z konfokálního mikroskopu jsou tedy velmi kvalitní. Dalším kladem KM je kromě získávání klasického 2D obrazu využívání také 3D obrazu, kde je vyzdvihována velká hloubka ostrosti pro počítačové zpracování, což umožní i další funkci KM například při tvorbě 3D modelů. KM také umožňuje přesnější kvantitativní měření, kdy snímky nejsou ovlivněny zkreslenou hloubkou zaostření. Mezi výhody rastrovacího konfokálního mikroskopu patří tedy bezesporu i jeho rozlišovací schopnost. Lze říci, že rozlišovací schopnost za určitých podmínek může být i 1,4x lepší než při použití klasického mikroskopu o stejné numerické aparatuře objektivu. Nevýhodou KM, zejména při zkoumání textilií, může být rastrování obrazu. Jelikož jsou snímky postupně skládány, může se na jedné části objevit např. vada tkaniny. Konečný snímek je pak zobrazen s touto vadou, což může ovlivnit další měření. Za nevýhodu může být považována velká zatíženost statistickým šumem, jehož velikost je úměrná N, (16) N kde N je počet detekovaných fotonů [8]. Problémem také může být zvýšení intenzity záření, která může způsobovat nechtěné odlesky, a tím i následné potíže při dalším zpracování snímků z konfokálního mikroskopu. 30
32 3 Metody a modely pro výpočet zakrytí tkaniny Tato práce se zabývá zejména plošným zakrytím tkaniny, a proto je účelem této kapitoly zmínit odborné práce, zabývající se metodami a modely s podobnou tématikou. 3.1 Metody Jsou známé metody například pro stanovení struktur na jednotku plochy, nebo metody nepřímé stanovení porózity, což se poté nejvíce blíží právě stanovení zakrytí textilií. Například Smékal [14] se zabýval metodami pro stanovení struktur na jednotce plochy výpočtem integračními metodami. Integrační (rastrovací) metody se používají k měření ploch a objemů struktur velmi tenkých řezů. Stanoví se plošná hustota struktur preparátu. Použije se pomocný normál, tzv. měrná destička, na níž je čtverec. Normál se vkládá do okuláru a na ploše čtverce se sečtou pozorované struktury preparátu. Do počtu se zahrnují i ty struktury, které do plochy čtverce zasahují svou větší částí. Pomocí objektivního mikrometru se opět změří délka strany čtverce. Pak je plošná hustota struktur [14] m H = 2 a kde a je délka strany čtverce a m je počet struktur pozorovaných na ploše čtverce., (17) Struktura textilie má velký vliv například na prodyšnost materiálu. Parametry struktury se mohou určit výpočtem z pořízených řezů textilie, nebo nepřímými metodami stanovení porózity. Je známo například testování pomocí bublinkové metody. Tato metoda zkoumá prodyšnost vzduchu skrz textilii, popřípadě stanoví propustnost textilie pro kapalinu. Bublinková metoda je určena zejména pro filtrační materiály. Větší popularity se v dnešní době dostává i modernímu a rychlému způsobu zkoumání porózity ve vytvořených modelech pomocí speciálního softwaru, který má napodobovat realitu. Nevýhodou takto určené porózity je neznalost skutečné struktury. Obvykle se nezjistí tvar pórů a umístění. Při modelaci v softwaru dochází k zaměnění skutečných struktur těmi modelovými. Pro zjištění skutečného uspořádání pak existuje obrazová analýza, která mimo jiné může být využita pro zkoumání řezů skutečných struktur. Pro zkoumání textilií není obrazová analýza novinkou, a proto se již nějaký čas hojně 31
33 využívá. Práce se v kapitole 4.3 bude zabývat právě využitím obrazové analýzy (NIS- Elements) v kombinaci snímků získaných z konfokálního mikroskopu. Takto se dá stanovit například vnitřní struktura textilií. V lékařství a biologii je neutrální metodou již zmíněná fakírova metoda navržena Kubínovou a kolektivem [11]. Jsou vyvíjeny i další stereologické metody, které by s ohledem na funkci trojrozměrného snímání se v budoucnu mohly více využívat ke tvorbě 3D-modelů. Jedná se o automatické měření geometrických charakteristik. 3D objekty mohou být použity přímo na jejich binárních obrazech získaných pomocí automatického segmentace obrazů ve stupních šedi zachycených konfokálním mikroskopem. Automatická segmentace je postupné zpracování zdroje digitálního obrazu ve stupních šedi (definované jako datové struktury numerických hodnot v prostorové mřížce obrazových prvků tzv. pixelů v režimu 2D nebo ve 3D voxelů). 3.2 Modely pro výpočet teoretického zakrytí tkaniny Jak již bylo řečeno v kapitole 3.1. teoretický výpočet plošného zakrytí je možné nejblíže určit pomocí metod a modelů výpočtu porózity tkaniny. Jedná se například o model porózity tkaniny - stanovenou z plošného zakrytí, - podle Gooijera [4], - podle Backera [15] a z něj vycházející další modely například model dle Militkého [16], - podle Šindelkové [17] Obecný vzorec zakrytí vycházející z průměrů a dostav nití Tento vzorec je jedním ze základních vzorců pro výpočet zakrytí dvěma soustavami nití [1], [3], [6] a je považován za nejpoužívanější pro všechny typy tkanin. Z = d o D o + d u D u d o d u D o D u (18), kde d o a d u [mm] značí průměry osnovní a útkové nitě a D o a D u [mm] jsou dostavy osnovy a útku. 32
34 3.2.2 Zakrytí vypočítané z porózity podle Gooijera Gooijer [4] představil model, který kromě typu vazby zahrnuje i prostorovou strukturu tkaniny. Řídí se těmito pravidly: 1. každý pór přispívá k prodyšnosti stejně 2. v pórech je laminární proudění tekutiny 3. kruhové průřezy nití Gooijer vychází ze čtyř typů póru podle Backera [15], ovšem uvádí, že proud vzduchu vždycky neprochází pouze kolmo k rovině tkaniny, ale že dochází i k šikmému obtékání kolem nití. U plátnové vazby pro další výpočty platí případ a) obrázku 14. Obrázek 14 Typy pórů podle Backera [15] Důležitým prvkem pro popis geometrie tkaniny je vazná buňka tkaniny. Když vaznou buňku nějakým způsobem posuneme tak, že vytvoří okolí jednoho mezinitného póru ve tkanině v tomto případě hovoříme o pórové buňce. Z kolmého pohledu na tkaninu všechny pórové buňky budou vypadat stejně (pokud nebude přihlédnuto na nerovnoměrnost dostav a průměr přízí ve tkanině). Bude-li však tkanina považována za 3D, tvarová odlišnost by poté měla být jasně patrná, a to v závislosti provázání nití ve tkanině. 3.3 Porózita dle Šindelkové Šindelková se ve své práci [17] zabývá novými modely výpočtu plošné porózity, související s deformací průřezu nitě ve vazném bodě, to vše v závislosti na vazbě 33
35 tkaniny. Jedná se o tzv. horizontální porózitu a modifikovanou plošnou porózitu. Existuje i vertikální porózita, u plátnové vazby je však kvůli absenci flotáží 2 rovna nule. Předpokladem tohoto modelu je - nulová mezivlákenná porózita (její zanedbání), - deformace průřezu nitě, která se objeví ve vazném bodě tkaniny, a její vliv na tloušťku a porózitu tkaniny, - míra zvlnění osnovních a útkových nití (eo = 0,35 a eu = 0,65), - nevyrovnaná tkanina. Modifikovaná plošná porózita vychází z kolmého průměru tkaniny do roviny. Modifikace je v tom, že se průměr nitě deformuje ve vazných bodech tkaniny. Nit je deformována v místě zakřížení osnovní a útkové nitě, popřípadě v blízkosti zakřížení. Mohou za to síly působící v místě zakřížení. Horizontální porózita P hor, která vychází z rozlišení čtyř typů pórů podle Backera (viz. obrázek 14), v sobě okrajově zahrnuje vliv vazby na porózitu. Hlavním předpokladem je deformace průřez nití ve vazných bodech tkaniny. Nit je deformována pouze v místě zakřížení osnovní a útkové nitě, opět z důvodu působení sil v místě zakřížení. Ovšem v místě flotáže si nit zachovává původní kruhový průřez. Obrázek 15 Plocha póru se zahrnutím vlivu deformace průměru nití v místě zakřížení osnovy a útku [17] 2 Flotáž je (dle textilního výkladového slovníku) výraz pro volné osnovní nebo útkové nitě, které jsou neprovázané přes několik vazných bodů tkaniny nebo pleteniny, takže volně leží na povrchu a mohou vytvářet rozmanité plastické struktury. 34
36 Plochu póru H1 (1. typu póru dle Beckera) lze zjistit vztahem P 1 1 ao au hor = aua Do D u Du D + o o, (19) kde a o, a u [m] značí šířku deformovaného průřezu osnovní, útkové nitě a D o, D u [1/m] je dostava osnovy, resp. útku. Horizontální porózitu lze pak určit jako podíl plochy všech póru ve střídě vazby ku celkové ploše střídy vazby, a to vztahem P hor nsonsu = np1h1 /, (20) D D o u kde np1 je počet jednotlivých typů pórových buněk obsažených ve střídě vazby a nso, nsu značí počet osnovních, útkových nití ve střídě vazby. D o, D u [1/m] je opět dostava osnovy a útku. 3.4 Porózita dle Militkého Propustnost tkanin závisí na mnohých faktorech, počínaje geometrickými strukturami. Jak již bylo řečeno, tato vlastnost je spojena s tzv. porózitou. Porózita má rozhodující vliv na využití materiálu pro některá technická použití (filtry, plachty, padáky) nebo oblečení. Textilní porózita závisí obecně na druhu textilie, na její struktuře a na konstrukci přízí. Pro pevně tkané textilie již byla prokázána a ověřena závislost mezi prodyšností a mezivlákenným objemem pórů. U otevřených textilií korelace mezi prodyšností a stavebními parametry tkanin nejsou tak silné [16]. Z výzkumů [16] vyplývá, že vzhledem k rozdílům mezi ideální a skutečnou geometrií a náhodnými variacemi struktury tkaniny nejsou lineární závislosti mezi prodyšností a předpovídanou porózitou tkaniny. V práci se též uvádí, že nedostatek teoretických modelů pro tuto situaci vede k využití vícerozměrných nelineárních regresních modelů. 35
37 V tomto případě se jedná o objemovou porózitu, která je pro plátnovou vazbu modifikována ze vztahu [16] ( d o + du ) tw ve =, (21) ( D D ) ( D D ) o u o u kde v e [m 3 ] je objem vazební buňky, d o a d u [m] značí idealizované kruhové průměry osnovních a útkových nití, D o a D u [1/m] značí dostavu osnovních a útkových nití a t w [m] je tloušťka tkaniny. Dále je zde počítáno se vztahy (25) a (26) uvedené v experimentální části práce v kapitole
38 4 Experiment V experimentální části jsou graficky a početně doloženy získané poznatky týkající se zakrytí tkaniny. Cílem experimentu je nejen ověření aplikovatelnosti těchto poznatků pro dané tkaniny, ale i vhodnost použití snímků z konfokálního mikroskopu při následném měření pomocí obrazové analýzy NIS-Elements. 4.1 Vzorky Pro účely této práce bylo vybráno 9 vzorků multifilových tkanin. Jednalo se vždy o vzorek jednoho druhu materiálu se třemi různými počty dostav v plátnové vazbě (pro všechny vzorky P 1/1). Vzorky byly dodány pouze v režném stavu ve třech materiálových variantách, a to z polyamidu, polyesteru a viskózy. V tabulce 2 a 3 jsou uvedeny základní parametry tkanin. Vzorky dodala firma Hedva, s.r.o. Tabulka 2 Dostava osnovy a útku D o a D u [cm -1 ] PA PL VI D o 42 D o 42 D o 41,5 D u D u D u Vzorky byly nastříhány a pro lepší manipulaci umístěny do papírových rámečků. Pro snímání na konfokálním mikroskopu stačil vždy vzoreček o rozměrech 10x10 mm. Zkoumané tkaniny se mezi sebou lišily dostavou útků, přičemž dostava osnovních nití byla ve všech případech identická. V případě viskózové tkaniny byla zvolena menší dostava osnovy, ovšem co nejvíce se blížící dostavám polyamidových a polyesterových vzorků pro porovnání těchto tkanin. Jemnosti nití se pohybovaly do 22 tex. Tabulka 3 Jemnost nití T [tex] Materiál osnova/útek PA 22/22 PL 7,8/16,5 VI 13,3/13,3 37
39 4.2 Měření na konfokálním mikroskopu Snímky z konfokálního mikroskopu jsou považovány z hlediska kvality za velmi zdařilé a ostré. Ovšem malým minusem u takto kvalitních snímků může být lesk, který by mohl způsobit nepatrné komplikace při měření parametrů, a proto je důležité brát v potaz různé druhy materiálů a s nimi související nastavení přístroje Nastavení konfokálního mikroskopu Při měření na konfokálním mikroskopu bylo důležité zaměřit se na: požadované zvětšení objektivu zoom (čili zvětšení nebo zmenšení náhledu dle pozorovaného vzorku) pořízení dat 3D, 2D apod. Snímky byly tvořeny postupným rastrováním. Rozlišení mikroskopu bylo zajištěno pomocí dostupného objektivu (5x) a měřítko bylo 320µm. Rozsah 5x, který je možné ve Smart 3D View pozorovat je možný až do velikosti 800 µm, jak je uvedeno v manuálu od výrobce [18] Význam zobrazovaných údajů Během práce na konfokálním mikroskopu se lze setkat s řadou údajů (viz. obrázek 16), které je nutné vysvětlit. Mezi nejvýznamnější parametry patří především údaje zobrazené na snímcích, které stručně popisuje tabulka 4. Tabulka 4 Zobrazované údaje na snímcích z KM Zoom 1.0x Obraz pořízen ve zobrazeném zvětšení náhledu Acq XY Acq XYZ-M Acq XYZ-S Info CF-I- LSM obraz v XY (2D) rastrování Obraz v rozšířeném 3D rastrování (režim pořizování 3D: Fine) Obraz v rozšířeném 3D rastrování (režim pořizování 3D: Fast) CF Konfokální LSM obraz I Obraz intenzity 38
40 Obrázek 16 Údaje na snímku z KM zobrazené vpravo dole Obrazy získané z konfokálního mikroskopu Při snímání na konfokálním mikroskopu bylo pro účely práce doporučeno použití 2D snímání vzorků namísto 3D snímání. V této kapitole jsou, krom jiného, zobrazeny i tyto rozdíly ve snímání na konfokálním mikroskopu. U vzorečků z viskózových vláken se objevila vysoce zářivá místa, která jsou vhodná ke zjišťování pórovitosti. Vzorky byly poté nalepeny na plochu zrcátka a znovu nasnímány se zaostřením pod rovinou preparátu. To způsobí, že na snímku jsou nejsvětlejšími plochami dány právě póry (obrázek 17). Obrázek 17 Ukázka pórů PA vzorku
41 a) b) c) Obrázek 18 Rozdíly ve snímání PA 42-12: a) 3D, b) 2D, c) zrcátko Vhodnější pro další měření v programu NIS-Elements je obraz pořízený způsobem označeným 2D (viz. obrázek 18 b)), který nemá takové množství odlesků jako 3D obrázek. Pro měření zakrytí je dále použito zrcátko. 3D snímání by bylo možné uplatnit v budoucnu pro další výzkumy týkající se například tvorby 3D modelů tkanin, vláken apod. Na obrázku 19 jsou zobrazeny snímky vzorků z polyamidu. Jedná se o vzorky se stejnou dostavou osnovy (Do = 42 cm-1) a různou dostavou útku (konkrétně Du = 20, 16, 12 cm-1). U polyamidových vzorků je vidět volnější provázání, což způsobí menší deformaci v průřezu osnovních a útkových nití. PA PA PA Obrázek 19 Snímky vzorků z polyamidu 40
42 Na obrázku 20 jsou zobrazeny snímky polyesterových vzorků s totožnou velikostí dostavy osnovních nití (D o = 42 cm -1 ). Podobně jako u předchozí sady vzorků byly k dispozici různé velikosti dostavy útkových nití, konkrétní hodnoty činily pro D u = 29, 25, 21 cm -1. I přes skutečnost, že polyesterové vzorky byly dodány ve stejném vazebním provedení jako polyamidové vzorky (P 1/1), byl na nasnímaných vzorcích na konfokálním mikroskopu patrný rozdíl. Při bližším prozkoumání a srovnání obou sad vzorků bylo zjištěno, že polyesterové tkaniny lze na rozdíl od polyamidových tkanin označit jako mnohem stejnoměrnější. Zmíněná charakteristika konkrétně v tomto případě představuje míru pravidelnosti provázání a uspořádání jednotlivých nití ve vazbě. Je známo, že vlivem vzájemného provázání, mechanickým působením a dalšími faktory (např. absence nebo naopak přítomnost finální úpravy) dochází k určitému posunutí některých nebo všech nití. Tendence ke změně polohy nití je různá a k jejímu zjištění by bylo potřeba absolvovat řadu dalších výzkumů. Avšak v tomto případě se jako více pravidelná struktura jeví vzorky vyrobené z polyesterových nití. Dopad flotáží a někdy nežádoucí posunutí nití na výslednou prodyšnost může být značný. Příkladem může být právě zkoumaná sada polyesterových tkanin. Při své pravidelnosti, pevnosti a nepoddajnosti k jakémukoliv posunutí jednotlivé nitě nedisponují dostatečným prostorem pro vytvoření větších buněk či jiných prázdných míst vyskytujících se kdekoliv na ploše nebo v příčném řezu tkaniny (deformace průřezu nití vlivem mechanického působení např. při vlastní výrobě tkaniny). Tato tkanina je ve výsledku mnohem méně prodyšnější než tkanina, která obsahuje větší množství vzduchových prostorů. Polyamidové vzorky jsou naopak méně pravidelné, nitě nejsou v takové míře vzájemně rovnoběžné jako polyesterové vzorky. Charakter polyamidových nití umožňuje větší migraci či posunutí nití. Na první pohled se posunutí jednotlivých nití ve tkanině jeví jako nežádoucí. Z hlediska zkoumání prodyšnosti však tento jev nemusí být nutně známkou projevu nekvality nebo neshody ve výrobním procesu. Nepatrnou migrací nebo posunutím nití ve vazbě lze vytvořit flotáže nebo prázdná místa, která zvyšují prodyšnost tkaniny. Např. surová tkanina (režná), tzn. bez použití finální úpravy, je mnohem více prodyšnější než tkanina upravená. V některých případech bylo zjištěno (např. Šafaříková [22]), že režná tkaniny disponují větší schopností propouštět vzduch a s tím spojeným nižším zakrytím. Po nanesení finální úpravy však tkaniny ztratily v průměru 20 až 50 % ze své schopnosti 41
43 propouštět vzduch a zakrytí se zvětšilo. Důvodem byla náprava (pomocí vhodně zvolené finální úpravy) původně nesouměrné a nepravidelné režné tkaniny na upravenou, souměrnou a pravidelnější tkaninu. Je tedy nutné posoudit vliv míry souměrnosti a pravidelnosti konkrétní vazby, charakteru použitých nití na finální prodyšnost tkaniny. Tento experiment je časově náročný na provedení, v budoucnosti by ale bylo užitečné se na tuto problematiku mnohem více zaměřit a podniknout výzkum větší škály vazeb a nití. PL PL PL Obrázek 20 Snímky vzorků z polyesteru Třetí sada zkušebních, tentokrát viskózových vzorků, je zobrazena na obrázku 21. Stejně jako v předchozích případech, vzorky byly shodné velikostí dostavy osnovních nití (nyní Do = 41,5 cm-1), zatímco dostava útkových nití opět představovala variaci různých velikostí (Du = 30, 26, 22 cm-1). Z hlediska zkoumání rozsahu zakrytí a stejnoměrnosti vazby, jehož vysvětlení je uvedeno v předchozím odstavci lze konstatovat, že právě viskózová tkanina se jeví jako nejlépe měřitelná. Již pouhým okem je možné zjistit, že v porovnání s ostatními vzorky je viskózová sada vzorků 42
44 v podstatě stejnoměrná a disponuje téměř rovnoběžným provázáním osnovních a útkových nití. Jak již bylo zmíněno, tento jev lze zpozorovat i pouhým okem bez použití lupy nebo pokročilé techniky jako je elektronový či konfokální mikroskop. Kromě charakteru vazby a provázání osnovních a útkových nití byla pozornost zaměřena také na leskovitost jednotlivých tkanin. Velikost lesku totiž ovlivňuje vyhodnocování zakrytí. Nejvýrazněji viditelný lesk byl nalezen u snímku s nejmenší dostavou osnovních nití (D u = 22 cm -1 ), zatímco nejméně viditelný lesk byl přítomen u snímku s D u = 30 cm -1. Jedním z vysvětlení může být vliv velikosti dostavy útkových nití na finální leskovitost. Lesk u polyamidových a polyesterových vzorků nedosahoval kvality viskózových odlesků. U zkoumaných polyamidových vzorků se jevil jako nejlesklejší vzorek s největší dostavou (D u = 20 cm -1 ). Polyesterový vzorek, který se vyznačoval nejviditelnějším leskem byl pak vzorek s nejmenší dostavou (D u = 21 cm -1 ). VI 41,5-22 VI 41,5-26 VI 41,5-30 Obrázek 21 Snímky vzorků z viskózy 43
45 Obrázky ztvárňují vždy v 1. sloupečku obraz pořízený způsobem označeným jako 3D, 2. sloupeček 2D a 3. sloupeček patří tzv. zrcátku. 4.3 Měření pomocí obrazové analýzy Principem obrazové analýzy je snímání obrazu sledovaného vzorku a jeho převedení do zařízení, kde je snímek vyhodnocen (PC vybavený softwarem pro zpracování obrazu). Běžně se snímky pořizují přímo na obrazové analýze prostřednictvím kamery. V tomto případě byla měřící aparatura nahrazena konfokálním mikroskopem. Vyhodnocení snímků z konfokálního mikroskopu bylo provedeno pomocí programu NIS-Elements. Konkrétně NIS-Elements AR (Advanced Research), který využívá 6 dimenzionální snímání obrazu a následnou analýzu [19]. Postup měření na obrazové analýze Důležitou součástí měření v programu NIS-Elements je kalibrace. U nezkalibrovaného obrazu představují naměřené hodnoty počet pixelů, u zkalibrovaného se jedná již o reálnou velikost těchto hodnot, v tomto případě rozměry v µm. Zakrytí tkanin bylo hodnoceno s využitím obrazové analýzy dle modifikované interní normy IN /01 Porosita a plošné zakrytí tkanin [20]. Pomocí obrazové analýzy Nis Elements je možné získat informaci o ploše zakryté póry ( Area ) a celkové ploše ( MeasuredArea ). Zakrytí ( AreaFraction ) je pak definováno jako podíl těchto dvou ploch. Před začátkem samotného měření je nutné obrazy z konfokálního mikroskopu nejprve převést na šedotónový obraz (obrázek 22 b)) a dále transformovat do binárního obrazu pomocí položky Prahování (obrázek 22 c)). a) b) c) Obrázek 22 a) snímek 2D z KM, b) šedotónový snímek, c) naprahovaný snímek 44
Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu
Konfokální mikroskop Obsah: Konfokální mikroskop... 1 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu... 1 Rozlišovací schopnost... 2 Pozorování povrchů ve skutečných barvách... 2 Konfokální mikroskop Olympus
Vícevede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
4. cvičení Metody zvýšení kontrastu obrazu (1. část) 1. Přivření kondenzorové clony nebo snížení kondenzoru vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková
II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího
VíceZákladní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru
Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).
VíceOptická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka
Optická konfokální mikroskopie a Pavel Matějka 1. Konfokální mikroskopie 1. Princip metody - konfokalita 2. Instrumentace metody zobrazování 3. Analýza obrazu 2. Konfokální 1. Luminiscenční 2. Ramanova
VíceMeasurement of fiber diameter by laser diffraction Měření průměru vláken pomocí laserové difrakce
Progres in textile science and technology TUL Liberec 24 Pokroky v textilních vědách a technologiích TUL v Liberci 24 Sec. 9 Sek. 9 Measurement of fiber diameter by laser diffraction Měření průměru vláken
VíceSvětlo v multimódových optických vláknech
Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý
VíceMETALOGRAFIE I. 1. Úvod
METALOGRAFIE I 1. Úvod Metalografie je nauka, která pojednává o vnitřní stavbě kovů a slitin. Jejím cílem je zviditelnění struktury materiálu a následné studium pomocí světelného či elektronového mikroskopu.
VíceAbstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky
Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.
VíceMěření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 1 1 5 Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně Measurement of the optial intensity distribution at the far field Jan Vitásek 1, Otakar Wilfert, Jan
VícePolotovary vyráběné tvářením za studena
Polotovary vyráběné tvářením za studena Úvodem základní pojmy z nauky o materiálu Krystalová mřížka Krystalová mřížka je myšlená konstrukce, která vznikne, když krystalem proložíme tři vhodně orientované
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková
Mikroskopie V M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Hloubka ostrosti problém m velkých zvětšen ení tloušťka T vrstvy vzorku kolmé k optické ose, kterou vidíme ostře zobrazenou Objektiv
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VícePraktická geometrická optika
Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,
VíceVLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,
VíceNUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA. 1. Současný stav problematiky
NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA 1. Současný stav problematiky V současné době chybí přesné a obecně použitelné modely zdiva, které by výstižně vyjadřovaly jeho skutečné vlastnosti a přitom se daly snadno použít
VíceMikroskopy. Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový
Mikroskopy Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový Světelný mikroskop Historie 1590-1610 - Vyrobeny první přístroje, které lze považovat za použitelný mikroskop (Hans a Zaccharis Janssenové z Middleburgu
VíceTECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ
TECHNOLOGIE VSTŘIKOVÁNÍ PRŮVODNÍ JEVY působení smykových sil v tavenině ochlazování hmoty a zvyšování viskozity taveniny pokles tlaku od ústí vtoku k čelu taveniny nehomogenní teplotní a napěťové pole
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
VícePraktická geometrická optika
Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac, hlavac@fel.cvut.cz
Více1. Teorie mikroskopových metod
1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno
VíceNĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE
Příspěvek byl publikovaný ve sborníku z konference Vodárenská biologie 214 (5. 6.2.214, Praha) na stránkách 15 2. NĚKTERÉ SPEKTY STNOVENÍ IOSESTONU ODHDEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE Petr Pumann Státní zdravotní
VíceÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV
ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV Jiří Nožička, Jan Novotný ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ú 207.1, Technická 4, 166 07, Praha 6, ČR 1. Základní princip PIV Particle image velocity PIV je měřící technologie, která
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceOptická (světelná) Mikroskopie pro TM III
Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Mikroskopování ve zkřížených nikolech Zhášení anizotropních krystalů
VíceBezkontaktní měření vzdálenosti optickými sondami MICRO-EPSILON
Laboratoř kardiovaskulární biomechaniky Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulta strojní, ČVUT v Praze Bezkontaktní měření vzdálenosti optickými sondami MICRO-EPSILON 1 Měření: 8. 4. 2008 Trubička:
VíceMETODY CHARAKTERIZACE POLOVODIVÝCH TERMOELEKTRICKÝCH MATERIÁLŮ
METODY CHARAKTERIZACE POLOVODIVÝCH TERMOELEKTRICKÝCH MATERIÁLŮ J. KAŠPAROVÁ, Č. DRAŠAR Fakulta chemicko - technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 573, 532 10 Pardubice, CZ, e-mail:jana.kasparova@upce.cz
VíceVýpočtové modelování deformačně-napěťových stavů ve zdravých a patologických kyčelních kloubech
Výpočtové modelování deformačně-napěťových stavů ve zdravých a patologických kyčelních kloubech Michal Vaverka, Martin Vrbka, Zdeněk Florian Anotace: Předložený článek se zabývá výpočtovým modelováním
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU
ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU J. Novák, P. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán software pro počítačovou simulaci
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti
VíceCFD simulace teplotně-hydraulické charakteristiky na modelu palivové tyči v oblasti distanční mřížky
Konference ANSYS 011 CFD simulace teplotně-hydraulické charakteristiky na modelu palivové tyči v oblasti distanční mřížky D. Lávička Západočeská univerzita v Plzni, Katedra energetických strojů a zařízení,
VícePŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD
PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD Jan Hošek Ústav přístrojové a řídící techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, Česká republika Ústav termomechaniky AV ČR,
Více13/sv. 2 CS (73/362/EHS)
13/sv. 2 CS Úřední věstník Evropské unie 19 31973L0362 L 335/56 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 5.12.1973 SMĚRNICE RADY ze dne 19. listopadu 1973 o sbližování právních předpisůčlenských států týkajících
VíceAnalýza ztráty stability sendvičových kompozitních panelů při zatížení tlakem
Analýza ztráty stability sendvičových kompozitních panelů při zatížení tlakem Ing. Jaromír Kučera, Ústav letadlové techniky, FS ČVUT v Praze Vedoucí práce: doc. Ing. Svatomír Slavík, CSc. Abstrakt Analýza
VíceTechnická univerzita v Liberci
Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Marek Holík Měření obráběcích sil a tuhosti konstrukce prototypu CNC stroje Bakalářská práce 2010 Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Katedra výrobních
VíceFyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr
Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření
Více1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.
1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení
VíceÚloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před
VíceNedestruktivní defektoskopie
Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická
VíceCharakteristika matematického modelování procesu spalování dřevní hmoty v aplikaci na model ohniště krbových kamen
Charakteristika matematického modelování procesu spalování dřevní hmoty v aplikaci na model ohniště krbových kamen Michal Branc, Marián Bojko Anotace Příspěvek se zabývá charakteristikou matematického
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceVYUŽITÍ OBRAZOVÉ ANALÝZY PRO ODHAD DOSTAVY TKANINY
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Obor: Management jakosti VYUŽITÍ OBRAZOVÉ ANALÝZY PRO ODHAD DOSTAVY TKANINY WEAVING DENSITY EVALUATION WITH THE AID OF IMAGE ANALYSIS
VíceMěření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku
Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku Online: http://www.sclpx.eu/lab4r.php?exp=1 Tento experiment vychází svým principem z klasického experimentu měření vlnové délky světla pomocí CD disku, který
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
VícePokud uvažujeme v dynamice tekutin nestlačitelné proudění, lze si vystačit pouze s rovnicí kontinuity a hybnostními rovnicemi. Pokud je ale uvažováno
Stlačitelnost je schopnost látek zmenšovat svůj objem při zvyšování tlaku, přičemž hmotnost sledované látky se nezmění. To znamená, že se mění hustota dané látky. Stlačitelnost lze také charakterizovat
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VíceLEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
VíceNEXIS 32 rel. 3.50. Generátor fází výstavby TDA mikro
SCIA CZ, s. r. o. Slavíčkova 1a 638 00 Brno tel. 545 193 526 545 193 535 fax 545 193 533 E-mail info.brno@scia.cz www.scia.cz Systém programů pro projektování prutových a stěnodeskových konstrukcí NEXIS
VíceTEXTILNÍ STROJE. Úvod do strojírenství (2009/2010) 10/1 Stanislav Beroun
TEXTILNÍ STROJE Umění zpracovávat vlákna do vhodných útvarů pro potřeby člověka 4000 let před n.l. Vlákna: Přírodní - rostlinná ze semen (bavlna, kokos, ) lýková (len, konopí, juta, ) z listů (sisal, konopí,
Více2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů
2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů Teorie Morfologie polymerů Morfologie polymerů jako součást polymerní vědy se zabývá studiem nadmolekulární struktury polymerů. Zkoumá uspořádání
Více8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna
1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr
VíceOPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří
VícePIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ. Pavel ZUBÍK
PIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY FLOW LIQUID - OBJECT - VICINITY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ PROUDÍCÍ KAPALINA OBJEKT OKOLÍ Pavel ZUBÍK Abstrakt Problematika použití
Více2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA
2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost
VíceTechnisches Lexikon (cz.) 16/10/14
Technický lexikon Pojmy z techniky měření sil a točivých momentů a d a tových listů GTM Technisches Lexikon (cz.) 16/10/14 Úvod V tomto Technickém lexikonu najdete vysvětlení pojmů z techniky měření síly
VíceLasery optické rezonátory
Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože
VíceMikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení
Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceINFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod
INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceMatematická statistika
Matematická statistika Daniel Husek Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 8. A8 Dne 12. 12. 2010 v Rožnově pod Radhoštěm Osnova Strana 1) Úvod 3 2) Historie matematické statistiky 4 3) Základní pojmy matematické
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení
VíceZáklady světelné mikroskopie
Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší
VíceMATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň
MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Matematika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. až 8. ročníku 4 hodiny týdně, v 9. ročníku 3
VíceŘezání vnějších i vnitřních závitů závitovými noži
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řezání vnějších i vnitřních závitů závitovými noži Soustružení ostrých závitů Princip: Při soustružení musí
VíceKatedra fyzikální elektroniky. Jakub Kákona
České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Katedra fyzikální elektroniky Bakalářská práce Jakub Kákona Praha 2012 Vzor titulní strany na pevných deskách Jméno autora a
VíceAplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami
Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo
VíceZÁKLADNÍ VLASTNOSTI OPTICKÉHO VLÁKNA
ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI OPTICKÉHO VLÁKNA Optická vlákna patří k nejmodernějším přenosovým zařízením ve sdělovací technice pro níž byla původně určena. Tato technologie ale proniká i do dalších odvětví. Optická
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ INFRAM a.s., Česká republika VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU Řešitel Objednatel Ing. Petr Frantík, Ph.D. Ústav stavební
VíceTémata semestrálních prací:
Témata semestrálních prací: 1. Balistická raketa v gravitačním poli Země zadal Jiří Novák Popište pohyb balistické rakety vystřelené ze zemského povrchu v gravitačním poli Země. Sestavte model této situace
VícePřehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ
Přehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ I. ARITMETIKA 1. Zlomky a racionální čísla Jestliže rozdělíme něco (= celek) na několik stejných dílů, nazývá se každá část celku zlomkem. Zlomek tři čtvrtiny = tři
VíceOPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům
OPTICKÝ KUFŘÍK OA 40.9973 Návody k pokusům Učitelská verze NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA 2 NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA SEZNAM POKUSŮ ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přímočaré šíření světla (..) Stín a polostín (.2.) ODRAZ SVĚTLA
VíceMakroskopická obrazová analýza pomocí digitální kamery
Návod pro laboratorní úlohu z měřicí techniky Práce O3 Makroskopická obrazová analýza pomocí digitální kamery 0 1 Úvod: Cílem této laboratorní úlohy je vyzkoušení základních postupů snímání makroskopických
Více215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ
215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ ÚVOD Reologie se zabývá vlastnostmi látek za podmínek jejich deformace toku. Reologická měření si kladou za cíl stanovení materiálových parametrů látek při
VíceVenkovní detektory poplachových systémů
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Issue: 2012 14 2 Venkovní detektory poplachových systémů Outdoor detectors for alarm systems Karel Burda, Ondřej Lutera burda@feec.vutbr.cz, xluter00@stud.feec.vutbr.cz
VíceHloubka ostrosti trochu jinak
Hloubka ostrosti trochu jinak Jan Dostál rev. 1.1 U ideálního objektivu platí: 1. paprsek procházející středem objektivu se neláme, 2. paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme do ohniska, 3. všechny
VíceMIKROSKOPIE V OBORU TEXTILNÍM
MIKROSKOPIE V OBORU TEXTILNÍM Makro- a mikrosvět Vjemy ze světa okolo nás vnímáme svými smysly. Je uváděno, že nadpoloviční množství těchto vjemů makrosvěta přichází do našeho mozku zrakem. Mozek je schopen
VícePOPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. <U) (Bl) ÚftAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1») (51) Int Cl.
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1») POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ /22/ PřihláSeno 28 12 83 /21/ PV 10 050-83 238044
VíceTvorba modelu přilby z 3D skenování
Tvorba modelu přilby z 3D skenování Micka Michal, Vyčichl Jan Anotace: Příspěvek se zabývá přípravou numerického modelu cyklistické ochranné přilby pro výpočet v programu ANSYS. Přilba byla snímána ručním
VíceÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3
ÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3 Meziuniverzitní laboratoř pro in situ výuku transportních procesů v reálném horninovém prostředí Vypracoval:
VíceSnímače průtoku kapalin - objemové
Snímače průtoku kapalin - objemové Objemové snímače průtoku rotační plynoměry Dávkovací průtokoměry pracuje na principu plnění a vyprazdňování komor definovaného objemu tak, aby průtok tekutiny snímačem
VíceExperimentální metody EVF II.: Mikrovlnná
Experimentální metody EVF II.: Mikrovlnná měření parametrů plazmatu Vypracovali: Štěpán Roučka, Jan Klusoň Zadání: Měření admitance kolíku impedančního transformátoru v závislosti na hloubce zapuštění.
VíceAntonín Kříž a) Miloslav Chlan b)
OVLIVNĚNÍ KVALITY GALVANICKÉ VRSTVY AUTOMOBILOVÉHO KLÍČE VÝCHOZÍ STRUKTUROU MATERIÁLU INFLUENCE OF INITIAL MICROSTRUCTURE OF A CAR KEY MATERIAL ON THE ELECTROPLATED LAYER QUALITY Antonín Kříž a) Miloslav
VíceVÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV
VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV RESEARCH INTO POSSIBILITY OF INCREASING SERVICE LIFE OF BEARINGS VIA SURFACE TREATMENT Zdeněk Spotz a Jiří Švejcar a Vratislav Hlaváček
Vícesnímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů
MĚŘENÍ SÍLY snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů a) Měřiče s trvalou deformací měřicích členů Jsou málo přesné Proto se používají především pro orientační měření tvářecích sil,
VíceVliv struktury materiálu na hodnotitelnost ultrazvukovou defektoskopií
Digitální knihovna Univerzity Pardubice DSpace Repository Univerzita Pardubice http://dspace.org þÿ V y s o k oa k o l s k é k v a l i f i k a n í p r á c e / T h e s e s, d i s s 2014 Vliv struktury materiálu
VíceVypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení
Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro
VíceNávrh výměníku pro využití odpadního tepla z termického čištění plynů
1 Portál pre odborné publikovanie ISSN 1338-0087 Návrh výměníku pro využití odpadního tepla z termického čištění plynů Frodlová Miroslava Elektrotechnika 09.08.2010 Práce je zaměřena na problematiku využití
VíceFyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,
Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6
VíceCGI. Computer generated imagery Počítačové triky Animované filmy Počítačové hry. Technologické trendy v AV tvorbě, CGI 2
CGI Computer generated imagery Počítačové triky Animované filmy Počítačové hry Technologické trendy v AV tvorbě, CGI 2 CGI Šíření světla v prostoru Možnosti simulace šíření v PC Pohyby CGI objektů Technologické
VíceOptické měřicí 3D metody
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optické měřicí 3D metod Michal Pochmon Olomouc 212 Oponent: RNDr. Tomáš Rössler Ph.D. Publikace bla připravena v rámci projektu Investice do rozvoje
VíceJakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula
Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách Bc. Lukáš Matula Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT V dané diplomové práci je teoreticky popsána problematika frézování, frézovacích
VíceSTANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
VíceNázev školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210. Téma sady: Fyzika 6. 9.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Fyzika 6. 9. Název DUM: VY_32_INOVACE_4A_17_DALEKOHLEDY Vyučovací předmět: Fyzika Název vzdělávacího
VíceVyužití zrcadel a čoček
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Využití zrcadel a čoček V tomto článku uvádíme několik základních přístrojů, které vužívají spojných či rozptylných
VíceVýukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
52_INOVACE_ZBO2_4564HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: V/2 Datum vytvoření: 2.
Více1.1 Morfologie povrchu plechů používaných pro karosářské výlisky
1.1 Morfologie povrchu plechů používaných pro karosářské výlisky Ukazuje se, že v podmínkách moderního automobilového průmyslu vytváří vzhled a kvalita laku první a hlavní dojem, kterým automobil působí
VíceTransfer inovácií 20/2011 2011
OBRÁBĚNÍ LASEREM KALENÉHO POVRCHU Ing. Miroslav Zetek, Ph.D. Ing. Ivana Česáková Ing. Josef Sklenička Katedra technologie obrábění Univerzitní 22, 306 14 Plzeň e-mail: mzetek@kto.zcu.cz Abstract The technology
Více