Dobrý člověk spasí svět, říká herečka a spisovatelka Eva Hudečková

Transkript

1 Křížovka Připravuje Zdenka Reisenauerová Kontakty společnosti 12/ 2011 Vynálezce dynamitu Výkvět společnosti Časová jednotka Latinsky»pták«1. DÍL Význam Zde Staroarménské město Neochotně Začátek závodu Těžký kov Druh javoru 2. DÍL Dvoudílné plavky (zdrobněle) Švýcarská řeka Rosol Kód Etiopie Křovinatý porost Bahenní sopka Plemeno psa Pulz Nátěr Budovy Nátěr na dřevo Úkrojek na bázi listů Muž mluvící idem Jemenský přístav Jemná tkanina Vojenská jednotka Ruské národní jídlo Kód letiště Phuoclong Kaspický přístav Patřící Adamovi Harfa (řídce) Slovensky»ramena«Vinařské stroje Medikament Stovky Starořek Doupata Kód bývalé islandské koruny Značka rhenia Francouzská řeka 4. DÍL 5. DÍL Mastek Asijský stromový savec Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, Tel.: Fax: Služby pro domácnosti a maloodběratele Jungmannova 31, Palác Adria, Praha 1 Pondělí, středa: hodin Úterý, čtvrtek: hodin Pátek: hodin U Plynárny 500, Praha 4-Michle, budova č. 37 Pondělí čtvrtek: hodin Pátek: hodin Zákaznická linka Pracovní doba: Po pátek: hodin Tel.: Fax: Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., odbor prodeje VO a SO U Plynárny 500, Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: so.vo@ppas.cz Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města). MĚSÍČNÍK KONCERNU PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a. s. Nevyřízený spis Papír na stěny Zoubek u krajky Zkratka Investiční banky 3. DÍL Libost (knižně) Klerik s nižším svěcením S U D O K U Stavební materiál Izolační lepenka Mrak Lehká přístřeší Značka zubní pasty Vzácná (zastarale) Kód letiště Shelby Malajský pán Slovenský povstalec Skladba pro 3 hlasy Značka praček Modrá barva Filmový záběr Hazardní karetní hra Druh pepře Vozka Dětský pozdrav Odhad Kujný nerost Tahle Zkratka Davisova poháru Přitakání Dámský klobouk Savec s chobotem Pomůcka: akolyt arpa, Aza, EHO ISK, salsa, Tasnády tuan, VSO Tajenku křížovky a řešení sudoku najdete na straně 11 Dceřiné společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., U Plynárny 500, Praha 4-Michle Tel.: Fax: Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., U Plynárny 1450/2a, Praha 4-Michle Tel.: , Fax: info@ppsd.cz Informační služby energetika, a. s. U Plynárny 500/44, Praha 4-Michle Tel.: Fax: ise@ise.cz Prometheus, energetické služby, a. s. U Plynárny 500, Praha 4-Michle kancelář: Mendíků 9, Praha 4 Tel.: , michal.paulik@ppas.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., U Plynárny 500, Praha 4-Michle Tel.: Fax: Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/ Praha 1-Nové Město Tel.: Fax: Měření dodávek plynu, a. s., U Plynárny 500/44, Praha 4-Michle Tel.: Redakce časopisu Adresa redakce: Národní 37, Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová, Ing. Jan Jindra, Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Slouková, Ing. Marek Sukup, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Gábina Janoušová, Ing. Hana Schusterová, Rudolf Novák, Ivanka Kocmanová, Jefim Fištejn, Tereza Špačková, Jiří Váňa, Dana Srncová, Ing. Oldřich Nechanický Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: , jiri.vana@ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. s r. o., Legerova 70, Praha 2. Dobrý člověk spasí svět, říká herečka a spisovatelka Eva Hudečková Vedení Pražské plynárenské, a. s., spolu s redakční radou časopisu»u Plynárny«přejí všem čtenářům zdraví, spokojenost a úspěchy v roce

2 Aktuality Vaříme, pečeme na plynu Stalo se již tradicí, že ve vánočním čísle našeho časopisu přinášíme našim čtenářům zajímavé vánoční recepty. Jídla jsou samozřejmě nejchutnější, pokud jsou připravována na plynu. Otevřený oheň provází lidstvo od nepaměti a i dnes je obtížné ho nahradit. Letošní vánoční recepty pocházejí z Itálie, která se vyznačuje odlišnými chuťovými zvyklostmi, a tím pádem i odlišnými vánočními pokrmy. Pokud nenáležíte k zastáncům tradice kapřího pokrmu a přemýšlíte, čím si zpestřit letošní vánoční stůl, můžete si zkusit připravit typické italské vánoční pochoutky. Vybral je pro vás Ondřej Slapnička, šéfkuchař restaurace Pražské plynárenské, a. s. Vánoční italské Přejeme příjemné vánoční svátky a dobrou chuť recepty Vánoční telecí kýta na červeném víně Suroviny pro 4 osoby: g telecí kýty, 4 stroužky česneku, 200 g mrkve, 200 g celeru, 200 g cibule, 200 g pórku, 4 polévkové lžíce rajčatového koncentrátu, 100 ml borůvkového sirupu, 800 ml červeného vína, 800 ml zeleninového vývaru, 200 g brambor Napsali o nás Pozdrav od výherce Postup přípravy: Telecí kýtu v hrnci s trochou oleje rovnoměrně opečeme a vyjmeme z hrnce. Mrkev, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opražíme v tomtéž hrnci do světle hněda. Očistíme pórek, nakrájíme na drobno a přidáme k opražené zelenině k dalšímu pražení. Pórek přidáme později, kvůli jeho rychlejšímu pražení. Přidáme rajčatový koncentrát a směs pražíme do tmavší hnědé barvy. Lehce povaříme a karamelizujeme. Přidáme bobkový list, nové koření, česnek a zalijeme červeným vínem a zeleninovým vývarem. Vložíme telecí kýtu a pečeme pod pokličkou v troubě při teplotě C asi 50 minut do měkka. Krátce povaříme zeleninový vývar, ochutíme pepřem, rozmarýnem a osolíme. Dobře promícháme a necháme polentu několik minut odstát. Upečenou kýtu vyjmeme z omáčky, kterou propasírujeme a opakovaně povaříme. Omáčku ochutíme a spojíme s nastrouhanými bramborami. Kýtu nakrájíme na kolečka, upravíme na předehřátém talíři a přidáme polentu. Omáčku promixujeme s máslem a pokapeme jí maso. Pokrm bezprostředně servírujeme. Polenta: 200 g kukuřičné krupice, 400 g zeleninového vývaru, 4 snítky rozmarýnu, sůl, bílý mletý pepř, 8 ks bobkového listu, 20 ks nového koření, 100 g másla Italský bramborový salát Suroviny: 1 kg brambor, 4 vejce, 1 cibule, 50 g kapary, pepř, sůl, bazalka, petrželka, olivový olej, ocet Postup přípravy: Brambory i se slupkou omyjeme a vaříme. Hotové je slijeme a oloupeme. Ještě teplé je nakrájíme na kolečka. Nasekáme bazalku, petrželku, cibuli a vejce natvrdo a vše promícháme s bramborami. Přidáme kapary, zalijeme olejem, ochutíme zředěným octem, osolíme a opepříme. Vánoční telecí kýta na červeném víně Italský vánoční dort Suroviny: 500 g mascarpone, 250 g smetany 1 lžička prášku do pečiva, 100 g cukru, 100 g hořké polevy, 5 ks vanilkového cukru, 60 g cukru moučka, 50 g mouky, 3 lžíce amaretta, 50 g mandlí, 4 vejce, citronová kůra, kakao Postup přípravy: Mandle nahrubo umeleme. Oddělíme žloutky od bílků. Žloutky, cukr a vanilkový cukr vyšleháme do tužší pěny. Smícháme mandle, mouku, prášek do pečiva a citronovou kůru a přimícháme do pěny. Z bílků a trochu citronové šťávy ušleháme tuhý sníh. Jemně a postupně ho vmícháme do těsta a nalijeme do vysypané dortové formy (průměr asi 26 cm). V předehřáté troubě pečeme asi 40 minut při 175 stupních. Necháme dobře vychladnout. Smícháme krém s mascarpone, moučkový cukr, vanilku a likér Amaretto. Ušleháme tuhou šlehačku a přimícháme. Krémem potřeme korpus na povrchu i po stranách a necháme asi hodinu v chladu. Polevu rozlámeme na větší kousky a rozpustíme ji ve vodní lázni. Poté ji ve slabé vrstvě rozetřeme na plech nebo alobal. Jakmile ztuhne, seškrábneme ji špachtlí tak, aby vytvořila ruličky. Plátky mandlí zlehka opražíme. Dort ozdobíme mandlí, čokoládovými ruličkami a posypeme kakaem. V květnu a červnu letošního roku Pražská plynárenská uspořádala soutěž o dovolenou s CK Canaria Travel. Do slosování o poukazy na dovolenou byli zařazeni zákazníci ze všech regionů České republiky, kteří v určeném období uzavřeli s Pražskou plynárenskou, a. s., smlouvu o sdružených dodávkách zemního plynu. Soutěžit s Pražskou plynárenskou, a. s., se vyplácí, o čemž svědčí pozdrav z dovolené na Tenerife od výherce. rr Italský bramborový salát Italský vánoční dort 2 U PLYNÁRNY 12/2011 3

3 Galerie Smečky Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s. Česká loutka tradice a současnost 30. listopadu ledna 2012 Nová výstava Další z oblíbených»vánočních«výstav v Galerii Smečky byla zahájena 29. listopadu Návštěvníky zaplněné galerie uvítal předseda správní rady Nadačního fondu Galerie Smečky Jiří Hamšík, o přípravě a zaměření výstavy hovořili kurátoři Karolína a Pavel Truhlářovi a majitelka loutek paní MUDr. Alena Vorlová. Součástí vernisáže bylo představení historických varietních loutek v podání Divadla Zvoneček a vystoupení hudebního dua Sketa Fotr. Loutky a loutkové divadlo mají svou magii a v Galerii Smečky jsou vystaveny zcela mimořádné historické a soudobé loutky a divadlo. Všechny historické marionety, divadla, kulisy a rekvizity na výstavě patří do jedné z největších a nejbohatších sbírek loutek, kterou založil pražský sběratel Jiří Vorel. Protipólem staré tradice jsou zde loutky současných řezbářů a loutkářů. Výstava je tedy konfrontací starého a nového a divák tak má možnost vysledovat proměny, kterými loutkářské umění prošlo během více než 150 let. Přijďte se v době adventní, vánoční nebo novoroční spolu se svými dětmi nechat unést do pohádkového světa loutek. Srdečně Vás zveme. Blanka Hlomová Foto Jan Žákovec Cestujeme se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské PODOBRAZ(Y) v Galerii Smečky Svědectví inspektora Toufara Miloně Čepelky Další setkání cyklu PODOBRAZ(Y) v Galerii Smečky se uskutečnilo dne tentokrát za účasti milého hosta Miloně Čepelky a jeho nakladatele Josefa»Pepsona«Snětivého, který podvečer zpříjemňoval hrou na saxofon. Miloně Čepelku zná většina z nás především jako herce Divadla Járy Cimrmana. Je to však umělec mnoha forem psaného, mluveného i zpívaného slova. Jako spisovatele jsme ho v posledních letech poznali jako autora laskavých, hořkosladkých novel či jako básníka malebných sonetů a výstižných haiku. Ale je to právě jeho poslední kniha»svědectví inspektora Toufara«, která nás překvapila svým hororovým laděním. Vždyť duše pana Čepelky je tak poetická a laskavá, kde se vzaly hrůzostrašné příběhy, které je před spaním lépe nečíst? Sám autor říká, že si píše od dob svého mládí»do šuplíku«a když přijde na věc, jen tam sáhne pro léta starý text, přečte si ho a je sám překvapen, co to napsal a že to vlastně není vůbec špatné. A tak to bylo i s poslední knihou. Celý podvečer probíhal v duchu humorném, kdy se oba pánové vzájemně vhodně doplňovali vtipnými replikami, pan Čepelka přečetl z nové knihy několik ukázek, ochotně odpovídal na dotazy diváků a všem zájemcům podepisoval právě vydanou knihu. V Galerii Smečky jsme tentokrát měli možnost nejen»ochutnat«autorské čtení Miloně Čepelky, ale současně mu popřát k jeho 75. narozeninám pevné zdraví, neutuchající tvůrčí invenci a nové knize hodně spokojených čtenářů. Hana Čížková Foto Jan Žákovec Asi nebude žádným tajemstvím, že Zákaznická karta je nejvíce využívána na cesty za dovolenou nebo na pobyty v tuzemsku i zahraničí, které zajišťují partneři zapojení do tohoto jedinečného projektu. Léto a s ním i hlavní turistická sezona utekly jako voda, a tak můžeme bilancovat, jak jsme využili Zákaznickou kartu. Výhodnou dovolenou si vybralo více než šest stovek zákazníků. Je to velice dobrý výsledek, když si uvědomíme, že na každou kartu je sleva zpravidla i pro doprovázející osobu. Ale doba dovolených již dávno není soustředěna pouze do letních měsíců. Při dnešním uspěchaném způsobu života mnozí z nás rozdělují čas odpočinku do několika ročních období. Vybírat lze z nabídek relativně blízkých a teplých moří. Nejčastějším cílem je Egypt, kde se nabízí hned několik letovisek. Kdo holduje potápění, směřuje na Sinajský poloostrov nebo do Marsa Alam, kdo upřednostňuje lenošení na pláži nebo u bazénu, do oblasti Hurghady. Držitelé Zákaznické karty se mohou rozhodnout mezi nabídkami Exim Tours, Čedok nebo Firo Tour. Tomu, kdo hledá stabilitu, bezpečí, stálé celoroční počasí a skvělý servis, lze jednoznačně doporučit zájezd na Kanárské ostrovy. Heslo, které partnerská CK Canaria Travel používá je pro tuto destinaci velice výstižné: 7 ostrovů 7 světů k objevování. Každý z ostrovů je jiný, a tak si doslova každý návštěvník vybere podle svého gusta. Canaria Travel zajišťuje pravidelné lety na Grand Canaria, Tenerife nebo Lanzarote 3 týdně, na ostatní ostrovy tohoto kouzelného souostroví se využívá místní doprava z Gran Canaria. Každoroční nárůst počtu exotických destinací, kam směřují charterové lety z Prahy, signalizuje vzrůstající zájem o dovolené v oblastech Karibiku, jihovýchodní Asie a Indického oceánu. Lídrem na českém trhu v tomto segmentu exotických zájezdů a současně významným partnerem Zákaznické karty je CK Eso Travel. V nabídce naleznete celou řadu variant zájezdů do Thajska, Keni, Zanzibaru, na Kubu a do Dominikánské republiky. Velkou novinkou na našem trhu je oblast Natalu v Brazílii, ale nabízí se i další exotické země. Přesto stále nejvíce směřujeme do evropských horských středisek v Rakousku, Itálii, Francii, ale i v Česku a na Slovensku. Češi jsou lyžařský národ již od dob odborářských rekreací a»andělů na horách«. Partneři zákaznické karty jsou vybíráni tak, aby nabídka byla komplexní a v nejvyšší kvalitě, proto zimní nabídku pokrývají ti nejzkušenější CK Atis, Skitur, Nev Dama a Čedok. Snad největším hitem je lyžování v Itálii, kam směřuje stále více českých turistů. Stranou ale nezůstávají ani naše horská střediska, kde se neustále zvyšuje vybavenost lyžařských areálů. Za posledních pár let přibyly čtyřsedačkové lanovky v oblasti Krkonoš a Jizerek, a když k tomu připočítáme české ceny, víme, kam vyrazit třeba na prodloužený víkend. Prodloužené víkendy jsou velice oblíbené ve spojení s relaxací a wellness pobyty. Díky nabídce Lázní Poděbrady a Felicitas si můžeme zajet jen kousek od Prahy a užívat si profesionálních lázeňských služeb se vším všudy. Kdo požaduje pouze ubytování v zajímavých lokalitách naší republiky, může oslovit přímo několik penzionů a ubytovacích zařízení. Neustále roste počet těch, kteří hledají individuální služby. Ani na tyto požadavky není zapomenuto v partnerském portfoliu Zákaznické karty. Samostatné letenky, ubytování nebo komplex cestovních služeb na zakázku zajišťuje WT Concept nebo Eso Travel. Držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské využívají výhody zmíněných partnerů, ale celoročních nabídek z oblasti volnočasových aktivit je daleko více. Vše najdete na: Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně i držitelé Zákaznické karty PP, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: Tel./fax: , galerie.smecky@ppas.cz, Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s WT Concept na straně 11. Na jednoho vylosovaného výherce čeká Soubor turistických publikací»navštivte «od nakladatelství Olympia. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají ve WT Concept slevu 10 % z cest na zakázku, incentivních akcí a plaveb. 4 U PLYNÁRNY 12/2011 5

4 Rozhovor Eva Hudečková, rozená Eva Trejtnarová (* v Praze) je česká herečka a spisovatelka, manželka houslového virtuóza Václava Hudečka. Vystudovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Herecké profesi se věnovala do roku Ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, ve filmu (např. Jak utopit dr. Mráčka, Zítra to roztočíme, drahoušku) i v televizi (seriály Kamenný řád a především Sanitka), byla oceněna několika cenami. Od podzimu 1984 začala všechny nabízené role odmítat. Až do roku 1984 jste byla velmi úspěšnou a jednou z nejvíce obsazovaných hereček. Dá se říci, vycházející hvězdou českého filmu. Hrála jste po boku mnoha hereckých velikánů v tak klasických dílech, jako byla komedie Jak utopit doktora Mráčka, či nezapomenutelný televizní seriál Byl jednou jeden dům nebo Sanitka. Pak jste náhle zmizela z plátna a obrazovky. Co se vlastně stalo? Prý jste začala odmítat všechny nabízené role. Proč? Vždyť herectví bylo povolání, které jste vystudovala? Herectví jsem vystudovala z lásky ke knihám, vždycky jsem věřila, že herce dělá příběh. Se slabou předlohou nic nezmůže. Atmosféra osmašedesátého roku, kdy jsem byla přijata na divadelní fakultu, slibovala nadějné vyhlídky. Dostala jsem spoustu nabídek, televizních i filmových, byla jsem štěstím bez sebe, že budu pracovat s mimořádnými tvůrci a hrát ve skvělých dílech. Ale jak už to bývá, když si člověk dělá plány, Bůh se směje. Normalizační direktivy nastolily nové pořádky a změnily dramaturgii, z očekávaných projektů sešlo. Byla jsem obsazovaná do tendenčních hříček, občas přišla potěšující změna, zajímavé role v komediích, které napsal Miloš Macourek, role Maryčky v seriálu Kamenný řád nebo Terezy ve filmu Čas naděje a lásky, za kterou jsem získala prestižní hereckou cenu. Byla to jízda jako na tobogánu, nahoru, dolů. V sedmdesátém sedmém roce jsem se vdala a nabídky ustaly, osobní štěstí si vybralo svou daň. Film se odmlčel navždycky. Pracovala jsem v dabingu, kde jsem dostávala nádherné příležitosti. Po čtyřech letech mě televize znovu oslovila. Kavčí hory ovládal stranický aparát, cítila jsem se jako ve svěrací kazajce, oblbovaná totalitní chemií. Bránila jsem se, nejsem typ, který otrocky poslouchá. Bylo mi vyčítáno, že jsem»nezařazená«a stranický tisk mě napadl, že se svým buržoazním postojem nehodím k dělnickému ponku. Uvědomila jsem si, že nechci být herečkou za každou cenu. Posledním podnětem k mému odchodu, byl zásah cenzury do seriálu Sanitka, ze které bylo vystříháno několik mých obrazů, kvůli vzoru na svetru, který údajně připomínal kříž. Jak s odstupem času hodnotíte herecké prostředí v České republice? Režim, nerežim, herec nikdy není svým pánem. Záleží na tom, kdo a jak s ním zachází, komu a čemu slouží. Jeho možnosti ovlivňuje spousta faktorů, příznivých i nepříznivých, spravedlivých i nekalých. Je to sázka do loterie a zdaleka neplatí, že těm nejlepším padne dobrý los. Potkat dobrého režiséra je samo o sobě velká výhra. Kde chybí poctivý tvůrčí záměr a profesionalita, podléhá tvorba zhoubným chorobám povrchnosti, podbízivosti a vulgaritě. Je to celosvětový Dobrý člověk spasí svět, říká herečka a spisovatelka Eva Hudečková problém, krásné umění nahrazuje destrukce a hnus. V Moskvě nedávno znovu otvírali Velké divadlo a premiéra byla tak odpuzující, že se obecenstvo vzbouřilo a režiséra vybučelo. Velké divadlo má i velké publikum. V Rusku a v Anglii to platí stále. U nás sice tak slavnou tradici nemáme, ale jsou místa, kde se hraje výborné divadlo. V Semaforu, v Dejvickém, Na Jezerce, občas i na jiných scénách. V umění nejde jen o úroveň tvůrců, ale také o úroveň publika, jsou to dva propojené organizmy, které se navzájem ovlivňují. Říká se, že umění je obrazem národa, jeho duší, v každém případě hraje ve vyspělé společnosti nezastupitelnou úlohu. Nejvíc o něm asi vypovídá televizní obrazovka a někdy je zarážející, co předkládá veřejnosti. Jako by se naše televize vymkla kontrole, v arogantním postoji ke kulturnímu dědictví, k rozvoji umělecké tvorby a posilování mravních hodnot národa, je v zásadě protiústavní. Není divu, že ztratila přízeň milionů diváků, zřejmě na nich moc nezáleží. Komu vlastně slouží, je mi záhadou. Hraný film se potýká se stejnými nešvary. Líbí se mi snímek Tomáše Mašína»Tři sezony v pekle«, filmy Bohdana Slámy a Petra Zelenky. Škoda že nadaní lidé jsou opomíjeni a výjimečné projekty se rodí s velkými obtížemi, slepené po almužnách. Podle mne by kinematografii prospělo zestátnění, koncepční přístup, nová producentská centra, nezávislá na současném omezeném a kvalitativně neproduktivním systému, která by měla vyšší cíle, než uspokojit pudy nenáročného diváka. Přála bych si, abyse český film dostal do dobrých rukou, které by mu navrátily krásu, duši a charakter. Herci jsou u nás často společensky angažovaní. Souhlasíte s názorem, že zejména herci, a nikoliv spisovatelé nebo filozofové jsou pravým svědomím národa a přirozenými mluvčími společnosti, anebo je to jen namyšlenost šoubyznysu? Těžko říct, čemu dnes lidé věří. Mnozí nedopřávají sluchu ani hlasu Božímu, ani svému srdci, ani rozumu, natož hercům, filozofům nebo spisovatelům, pokud se nezviditelňují v médiích skandálními výroky, třeba na adresu hlavy státu, nebo pletkami s exprezidentem. Nejvíc jsou slyšet řvouni, kteří si osobují právo mít hlavní slovo. Angažovaný blb se svatozáří celebrity, to je žalostná podívaná. Myslím, že svědomí národa tkví ve slušných lidech, protože ti ještě nějaké svědomí mají. Oni by se měli dostat ke slovu. Jako herečka jste skončila a zároveň jste se narodila jako spisovatelka. Byl to ostrý řez, nebo jste měla ke spisovatelství spády dávno před tím, než jste na psaní neměla čas? Jedno vyplynulo z druhého. Odmalička jsem milovala hudbu a knihy. Chodila jsem do uměleckých kroužků, hrála na klavír a na kytaru, zpívala v dětském sboru, běhala po památkách, po divadlech a biografech. Nabíjelo mě to. Touha po kráse, skryté v lidských snech a v uměleckých dílech, rozhodla o mé budoucnosti. Prošla jsem hereckou anabází, jedna kapitola života se uzavřela a přede mnou ležel bílý list. Ožila ve mně touha psát, kterou jsem pocítila v dětství, okouzlená atmosférou šedesátých let, verši českých básníků, divadlem Semafor, jímavou poezií českých filmů i Ančerlových symfonií. Byl to život jedna báseň. Zůstalo to ve mně uložené, jako tajemná energie, která mě v kritické chvíli zvedla ze země a uvedla do chodu, abych se vydala na pouť za svými knihami. Čím to je, že část vašich příběhů byla zfilmována nebo se stala podkladem pro televizní seriál, kde jste sama vystupovala jako scenáristka. Znamená to, že ty příběhy vidíte objektivem kamery a na jejich vzniku se podílí také herecké řemeslo? Mám obrazové vidění, příběh se přede mnou odvíjí jako na filmovém pásku. Vidím své postavy, jak vypadají, slyším, co říkají, nahlížím jim na dno duše. Nespoutávám je, nesoudím, dávám jim svobodu rozhodování a sleduju, čeho jsou schopné... Mým knihám předcházely filmové scénáře. Do konce osmdesátých let jsem napsala tři celovečerní filmy, studio Barrandov chystalo jejich realizaci. Bezhlavá kobyla byla ve stádiu posledních příprav. V 90. roce byl zrušený Státní film a ze všeho sešlo. A tak jsem zase rozfoukávala popel a zrodila se z něj má první knížka, Bezhlavá kobyla. Po ní následovala pohádka Bratříček Golem a román O ztracené lásce, obojí jsem převedla do filmového scénáře. Ztracené lásky se ujala Česká televize. Stála jsem jako sudička u jejího zrodu, od prvního do posledního natáčecího dne, snažila jsem se odvrátit všechna nebezpečí, která jí hrozila, včetně necitlivých zásahů, až po totální selhání uprostřed práce, kdy najednou zmizely peníze. Myslela jsem, že umřu. Nápravu sjednal tehdejší ředitel ostravského studia pan Petronec a Karel Kochman, ekonomický ředitel ČT. Jen jejich zásluhou se seriál dotočil a v roce 2002 byl s velkým úspěchem odvysílaný a několikrát reprízovaný. Dodnes mi přicházejí úžasné ohlasy diváků. Napsala jsem od té doby další scénáře, jednala o jejich zfilmování, ale nikdo mi nenabídl důstojné a férové podmínky. Skutečnost je taková, že si s autorovou předlohou nakládá, kdo chce a jak chce, může ji přepsat a zničit, naprosto beztrestně. Autorský zákon je na takovou zlovůli krátký. Vaše knížky jsou často pohádkami pro dospělé. Proč volíte tento dnes nepříliš obvyklý literární žánr? Co si myslíte o tvorbě Joanne Rowlingové? Nezprofanovala tak trochu žánr fantasy svým HarryPotterem? Pohádka je paměť prostých lidí, která sahá do hlubin věků, podle posledních nálezů v Číně, je příběh Popelky starší než Nový zákon. Je to výsadní žánr, poetický, čarovný, symbolický, přitom jednoduchý a srozumitelný. Dává prostor fantazii, ale nepřekračuje hranice pravděpodobnosti, protože by mysterium přestalo fungovat. V pohádce vládne pevný řád, postavený na deskách Desatera. Odnepaměti sloužila jako učebnice mravů, byla měřítkem hodnot, ochránkyní dobra a odpůrkyní zla, byla žalobcem i soudcem, vnášela spravedlnost, kde se dělo bezpráví. Byla obrazem ideálního světa, který mohl vytvořit jenom dobrý člověk. To je hrdina, který spasí svět. Snad by se mnou souhlasila i paní Rowlingová, i když vůbec netuším, jak uvažuje spisovatel, kterého si vyvolí mašinérie světového trhu. Zda autor vůbec zůstává autorem a není jen nastrčenou reklamní figurkou. Harry Potter byl určitě výborný nápad a potěšil spoustu malých čtenářů. Jiná věc je hysterie, která se rozmáhala kolem vydání jednotlivých dílů, kdy úplně zpitomělé děti stály hodiny ve frontách, jako by hrozilo, že se na ně nedostane, když knížek v každém knihkupectví ležely tuny. Zneužití dětské mysli mi přijde nestoudné, chamtivá ruka trhu jí vnutí cokoliv, na čem se dá vydělat. Ať je to fast food, hračky nebo literatura. V žánru fantasy je hodně pokleslostí, kde kdo ji považuje za Eldorádo svých šílených nápadů a ukrutností, kterými útočí na nezralé a neznalé publikum. Podle mne je to zločin na dětech, ztotožňují se se vzorci špatnosti, které pokládají za samozřejmé. Ve vašich pohádkách, jak sama zdůrazňujete, na konci dobro vždy vítězí nad zlem. V životě však happyendů je poskrovnu. Nevadí vám tento rozpor? Nezkoušela jste pro změnu napsat něco realistického, nebo dokonce tragického. Myslím, že všechny moje knížky, nejen pohádky, v sobě nesou tragédii. Moji hrdinové nežijí v bavlnce, nedostanou nic zadarmo. Každé štěstí a úspěch draze zaplatí, za cenu osobních obětí. Ty podstoupí jenom člověk, který žije nesobecký život a neobohacuje se na úkor jiných. Dodržuje zákony, aby mohlo lidské společenství fungovat. Je slušný, i když se to nevyplácí. Být slušným člověkem je totiž strašná dřina a každé malé vítězství je velkým hrdinstvím. Příběhy šmejdů mě moc nezajímají ani nedojímají. Vábení ke zlu je svůdné a lstivé, kde kdo uvěří, že rychle a bezpracně zbohatne, bude věčně mlád, proslaví se, aniž by něco uměl, projde mu každý podraz, podvod nebo zločin... Nepopírám, že mnohým to vychází. Ale nemusíte hned házet flintu do žita. Zkuste věřit, že se to změní. Než dospějete k přesvědčení, že je všechno marnost nad marnost, můžete udělat hodně užitečných věcí a zažít hodně radosti. Kvalita života tkví v naději. Je spásné ji lidem vnuknout. Jako autorka tu možnost mám a využívám ji. Nevyhýbám se realitě, jenom ji ráda obestírám kouzly. Moje poslední knížka, Tajemství pražského šotka, má sice historický kostým, ale pojednává o dnešku. Dotýká se nejodpornějších pokleslostí, které zamořují naši společnost, ale mluví také o dobru, které přes všechna příkoří nepřestává usilovat, aby náš život byl snesitelný a měl smysl. Nikdy jste neměla zálusk napsat něco sobě na tělo, zahrát si to ve filmu a nebýt přitom odkázaná na představivost jiných autorů? To víte, že by mě to bavilo, vždyť jsem svoje hrdinky psala tak, aby měly spoustu tváří a bylo potěšením si je zahrát. Dala jsem tu příležitost jiným. Ale vidět dobrou herečku, jak si to užívá a jak skvělý výkon předvede, jako třeba Jiřina Bohdalová v roli čertice Floxíny nebo Simona Stašová v roli matky Jírů v seriálu»o ztracené lásce«, to je pro mne velké zadostiučinění. Říká se, že na koncertech všude doprovázíte svého manžela, houslového virtuóza Václava Hudečka. Plníte tímto svou úlohu manželky, nebo to děláte ze zájmu o hudbu? Jsem manželka, parťák, stará škola. Nenechala bych ho na holičkách, aby jezdil sám po tankodromech našich silnic. Jsme pořád na cestách, někdy únavných a náročných, ve dvou se to zvládá líp. Asi by bylo pohodlnější zůstat doma a věnovat se svým zájmům, ale to není můj styl. Můj muž mi to vrací. Je to skvělý člověk, je mi drahá každá chvíle s ním. A té krásné hudby, co slyším, to je požehnání. Je podle vás situace v hudební branži zásadně jiná než ve filmu? Pokud ano, v čem? Je to podobné. Chybí peníze, seriózně fungující agentury, velkorysejší a důstojnější kontakty se světem. Odumírá publikum, které milovalo vážnou hudbu a rozumělo jí. Všudypřítomný kšeft, který se jí zmocňuje, nehledí na kvalitu, mnohdy ji ani nerozezná a dává prostor šmírákům a podvodníkům. Někteří z nich, věřte nevěřte, hrají skladby na playback nebo z nedostatku vlastní invence upravují vrcholná díla světového repertoáru, třeba Bacha nebo Vivaldiho, k obrazu svému. A za tuhle svatokrádež berou autorský honorář. Umění vážně dostává na frak. Vánoce jsou časem pohádek a zázraků, kdy celá Eva Hudečková na křtu své knihy Tajemství pražského šotka společnost, alespoň v našem prostoru, žije ve stylu fantasy. Co si myslíte vy, co by pohádkářka, o vánoční době? Má tento svátek pro vás také náboženský význam? Vánoce jsou nádherná tradice, která nás pojí s našimi blízkými i s odkazy předků. Jsou to svátky lásky, milosrdenství a spásy. V tom tajemném čase si připomínáme, co láska znamená a jakou roli hraje v našich životech, jak je blahodárná a ničím nazastupitelná. Máme šanci napravit, co jsme pokazili, stát se lepšími. Cítit vděk za domov, za všechno dobré, co nás potkalo, za příležitost, která nás přivedla ke zdaru věcí. Být pokorný a vstřícný, dát svým nejbližším najevo, že milujeme, protože to je ten největší dar. Jako malá dívka, co jste si přála nejvíc pod stromeček? A co byste si přála dnes? Jako malá jsem si nejvíc přála, aby se uzdravil můj bratříček. Ježíšek mě vyslyšel. Umí dělat veliké zázraky. Také si přeju, aby se uzdravila celá naše země. Děkuji za rozhovor Jefim Fištejn Foto archiv Evy Hudečkové 6 U PLYNÁRNY 12/2011 7

5 Naši sportovci Historické výročí Jednička na konci letopočtu v historii plynárenství Připravil Rudolf Novák Mistrem Evropy se stal Jan Jindra z Promethea Z tisku: / Medailovou žeň českého moderního pětiboje o tomto víkendu zahájili veteráni na svém evropském šampionátu European Masters Championships v Bonnu. V soutěži čtyřbojařů (veteráni soutěží pouze ve čtyřech disciplínách šerm, plavání, střelba, běh) se mistrem Evropy stal Jan Jindra, české družstvo v sestavě Jan Jindra, Bohumil Hrudka, Lumír Kroček bylo stříbrné. Jan Jindra ze společnosti Prometheus, energetické služby, a. s., se modernímu pětiboji věnuje od 12 let, několik let reprezentoval v juniorských i seniorských kategoriích, má řadu titulů v jednotlivcích, družstvech nebo štafetách. Dnes je mezinárodním rozhodčím a předsedou oddílu moderního pětiboje MOPE Praha. V roce 2009 byl druhý na Mistrovství Evropy veteránů, loni na Mistrovství světa v maďarském Györu zvítězil. Svůj triumf zopakoval i letos na Mistrovství Evropy veteránů v Bonnu. Zajímaly nás bližší podrobnosti. Jak jste se na ME připravoval? Co jsem mohl, už jsem téměř vyhrál a zdraví slouží čím dál tím míň. Před Mistrovstvím Evropy jsem začal víc trénovat, omezil jsem jídlo, nasadil Wobenzym. V posledním přípravném závodě v Passau jsem si ale poranil achilovku a vypadalo to špatně. Přes bolest jsem ale v přípravě pokračoval. Zhubnul jsem z 84 na 77 kg. Cestou do Bonnu mi zazvonil mobil, otočil jsem se a louplo mi v zádech. Když jsem vylézal za auta, tak si ostatní ze mne oprávněně dělali srandu, jestli jsem se nespletl a nejedu na sraz invalidů místo na ME. Vše nakonec dobře dopadlo a začal vlastní závod. Na střelbu už jsem šel bez bolesti. Pokazil jsem ji, ale díky blbému světlu i ostatní závodníci. Zaplaval jsem to, na co jsem měl. Při šermu jsem registroval, že mi to lepí a velmi málo prohrávám. Nakonec jsem šerm vyhrál s body. Chudák Rus, našermoval 936 bodů a nevěřil vlastním očím, že ho může někdo o skoro 200 bodů pošermovat. Vybíhal jsem za ním o 11 vteřin. Běželo se na měkoučkém tartanu, tak jsem nechal tretry doma, aby mě zase nenapadla blbost si dodělat achilovku. Během 300 metrů jsem Rusa měl a Ukrajinec byl za mnou minutu. Vítězství. Běželi jsme ale ještě za družstvo. To se povedlo a Moldavce jsme porazili o 30 bodů. Byli jsme všichni moc spokojeni. Večer po vyhlášení a recepci jsem domů napsal SMS:»Celkem první, družstvo druhé a hurá na jídlo.«a plány do budoucna? Když jsem po cestě zpátky v Praze lezl z auta a kulhal na záchod, zase to vypadalo na invalidu a ne na mistra Evropy. Tři měsíce jsem se připravoval a teď utahanej, kulhavej. Časem se to určitě zlepší, v pondělí už jsem se šel koupat, ale achilovce dám nějakou dobu pokoj. Pak začne šermířská sezona... K vynikajícímu úspěchu Janu Jindrovi blahopřejeme Jan Žákovec Foto archiv J. Jindry Stejně jako v letech s jiným číslem na konci letopočtu v plynárenské historii, udála se řada významných událostí i v letech, u kterých se na konci letopočtu vyskytovala jednička. Byly učiněny nové objevy, patentovány zásadní vynálezy, realizována závažná rozhodnutí, vybudována důležitá zařízení apod. Připomeňme si alespoň některé z těch událostí, které byly spojeny s plynárenstvím a měly pro vývoj světového, případně českého plynárenství nebo pro vývoj světové techniky význam největší Antoine Lavoisier vynalezl plynojem, použitelný však jen k laboratorním účelům (obr. 1) Filip Lebon obdržel na tři roky patent na konstrukci stroje, který by byl poháněn výbušností hořlavého plynu Mineralog a chemik Wilhelm August Lampadius jako první v Německu použil plynovou termolampu k osvětlení rohu svého domu v saském Freiberku (obr. 2) Angličan Charles Green značně zlevnil provoz balonového létání, když místo drahého vodíku začal k plnění balonů používat levnější a dostupnější svítiplyn. Svítiplynovým balonům se začalo říkat»greeniéry«. Ve Fredonii (stát New York) byl objeven zemní plyn v podobě bublinek v potoce (obr. 3). Vesničani vyvrtali 8 m hluboký vrt a plyn rozváděli dřevěným potrubím do sousedních domů k osvětlování. Následně těžil zemní plyn ze zdroje ve Fredonii William Hart a vedl jej do města k osvětlení ulic a domů. Toto je považováno za zrod moderního plynárenství, postaveného na těžbě a využívání zemního plynu Anglický vzduchoplavec Coxwell předváděl v Praze vzduchoplavecké produkce se svým plynovým balonem Sylph. Startoval ze dvora karlínské plynárny, kde byl také plněn svítiplynem (obr. 4) Karlínská plynárna, patřící tehdy belgické společnosti, zastavila výrobu plynu a přeložila ji do nové plynárny v Libni na Královské tř. (nyní Sokolovská) (obr. 5) V Praze na Petříně byla postavena 60 m vysoká rozhledna. Její výtah byl poháněn plynovým motorem. 1 Na památné Zemské jubilejní výstavě v Praze se setkáváme s prvním veřejným vystoupením českého plynárenství v samostatném pavilonu Pražských obecních plynáren (obr. 6) Obcí pražskou byl zakoupen pozemek v Michli pro stavbu nové plynárny V Čechách vyšlo první číslo časopisu Plyn a voda, vydavatelem bylo Plynárenské a vodárenské sdružení československé Při pokusných vrtech mezi Miloticemi a Vacenovicemi na Kyjovsku byl objeven velmi silný pramen zemního plynu. Od sondy bylo položeno 4 km dlouhé potrubí do železniční stanice Vlkoš-Kelčany, kde se plnil do zásobníků a sloužil k osvětlení vagonů Pro nedostatek pohonných hmot začaly autobusy městské hromadné dopravy v Praze jezdit na dřevoplyn, vyráběný v generátorech na vozidle (obr.7). Na dřevoplyn jezdily také nákladní a dokonce i osobní automobily. Pražská obecní plynárna zakoupila od sourozenců Portheimových v Praze na Národní třídě prostorný dům čp. 37, aby tu vybudovala zázemí s ústředními kancelářemi pro styk s odběrateli a veřejností V Chemických závodech v Záluží u Mostu byla vybudována první tlaková plynárna na zplyňování hnědého uhlí kyslíkem a vodní parou v českých zemích (systém Lurgi). Vybudovány první dálkové plynovody na území naší republiky, a to z chrudimské plynárny přes Pardubice do Rybitví a z plynárny v Záluží u Mostu do Děčína V jihozápadní Francii v oblasti Lacq byly objeveny rozsáhlé zásoby zemního plynu V plynárně v Praze Michli zcela vyhořel suchý plynojem MAN o skladovací kapacitě m 3 svítiplynu. Zprovozněna tlaková plynárna Úžín v severočeském regionu s výkonem 450 mil. m 3 /r. Plynárna se stala jedním z rozhodujících výrobních zdrojů svítiplynu v Čechách. Plyn se vyráběl tlakovým zplyňováním hnědého uhlí kyslíkem a vodní parou Dne byla slavnostně zahájena první etapa výstavby tranzitního plynovodu V plynárně Měcholupy došlo k trvalému odstavení suchého plynojemu na m 3 plynu z provozu (obr. 8) V pražských ulicích se objevily první autobusy městské hromadné dopravy poháněné stačeným zemním plynem V prosinci padla hranice 60 milionů m 3 v denní spotřebě zemního plynu v České republice. Obr. 1 Lavoisierův plynojem první plynojem na světě Obr. 2 Lampadiova termolampa. A pokojová kamna s vloženou retortou naplněnou dřívím, B chlazení a čištění plynu, C plynová lampa Obr. 3 Objevení zemního plynu v potoce vesničany ve Fredonii (stát New York) Obr. 4 Vzlet svítiplynového balonu Angličana Coxwella z karlínské plynárny Obr. 5 Karbonizační plynárna v Libni Obr. 6 Pavilon Pražské obecní plynárny na Zemské jubilejní výstavě v r v Praze Obr. 7 Městský autobus s generátorem na dřevný plyn Obr.8 Suchý plynojem MAN v plynárně v Horních Měcholupech 3 8 U PLYNÁRNY 12/2011 9

6 Fejeton Miloně Čepelky Svět je velký svět je malý Podle úhlu pohledu. Když si na stará kolena uvědomím, kde všude jsem ještě nebyl a kam se určitě nikdy nepodívám, třebaže už mi dnes málem nic nebrání, tak je čím dál větší. Když co chvíli přijde z bůhvíjaké dáli nějaká zpráva, fotografie, svědectví, nebo když počítám, kolik lidí už jsem v životě potkal a poznal (ačkoli s tím poznáním pomalu), je pořád menší. Jako onehdá 6. prosince na Mikuláše: šinu si to po Národní třídě (či popravdě spíš pádím, nejnakažlivější choroba dneška se jmenuje kalup), když náhle stop. Známý obličej. Tak já hned: Žádné výmluvy, okamžitě se mnou půjdeš na kafe, protože na sliby, že zavoláš a sejdeme se, už nic nedám. Namítá: Tady? Ve středu Prahy? Kafe nejmíň za tralala, ne-li za stovku? Nemám prý bláznit. A já: Na to mám Zákaznickou kartu Pražské plynárenské, ty ne? Říká ano, já taky, ale než v té info-knížce nalistuješ vhodný podnik tady v okolí, budeme v klidu a pohodě u nás doma a můžeme se umluvit až do aleluja. Nehledě na to, že kdo asi tak nosí ten seznam výhod pořád s sebou, ukaž mi ho. Jen jsem se usmál: Palác Adria, Café restaurant Divadla Bez zábradlí, ceny rozumné, sleva 10 procent. A kdyby se pak zachtělo jít rovnou do divadla, je to dalších 10 procent z ceny vstupenky. Kroutilo se hlavou, jak to můžu znát jen tak z hlavy. Na to já, že kdo není trouba a využije jednou toho a podruhé onoho, možnosti se mu do paměti ukládají samy a zůstávají tam v příjemné pohotovosti. A navíc..., ale o tom, až si sedneme. Sedli jsme si. Espreso tam mají dobré, řeč plynula tu poklidně, tu vzrušeněji, podle tématu, ale protože politiku jsme vynechali, rozuměli jsme si jako kdysi, kdy jsme se vídali častěji. Vyprávěl jsem jí... ach, už je to venku, ale proč bych nekápl božskou: Ano, nebyl to on, byla to ona. Vždycky jen kamarádka, s tím už jsem se dávno smířil. Vyprávěl jsem, jak jsem v listopadu v Galerii Ve Smečkách představoval svou novou knihu... nebo, skromnost nade vše, knížku. Útlou. Bohužel ji netahám s sebou, ale může si ji a zase s desetiprocentní slevou koupit nahoře v knihkupectví Daniel. Vtom jí začalo šplouchat v kabelce. Vlastně v kabele. Veliké, tak by mi nebylo divné, kdyby jí tam rupla láhev s vodou. Ale šlo o mobil, jak jinak. Není nad originalitu, některé kokrhají, jiné šplouchají, a nevím, zda mám obdivovat člověčí smysl pro hru nebo se horšit, že když telefony odjakživa zvonily, proč teď mají štěkat a krákorat a srdceryvně plakat jako nechtěňátka v babyboxech. Když ho ze svého dámského vetešnictví vydolovala, vidím, že už má ten nejnovější, dotykový: ťuk a klep a hle, ikony se stěhují jako rybičky v akváriu, vznešeně jako princezničky. Vypnul jsem uši, srkal kávu, rozbaloval čokoládové šidítko, prohlížel si lžičku a hlavou mi běželo poznání, že jí ten barevný smysl-nesmysl, ten rádoby náhradní mozek nejspíš závidím a taky ho chci. Nebo ještě líp, aby se pokrok děl raději postupnými krůčky, že ho pořídím nejdřív manželce, abych si sám před sebou nezadal, buďme k sobě a k rezervám svých vnitřních rozporů poctiví. Když domluvila, pamětliv hesla, že kdo chvíli stál, již stojí opodál, nastínil jsem jí, že se v Pražské plynárenské v bitvě o zákazníka a v touze po lepší službě, která se vyplatí i jejímu poskytovateli, připravuje skvělá inovace, určená právě všem, kdo drží krok s dobou Zákaznická karta v elektronické podobě. Kdekoli kdykoli, doma i na ulici postačí klepnout na kapesní počítač, dříve telefon, a už budete vědět, která kavárna, divadlo, cestovní kancelář, opravna, prodejna, oční optika, květinářství atd. je nejblíž, jak má otevřeno a co nabízí. Vše se slevou jen pro vás, držitele karty. Naše debata na ulici, než jsem ji zavedl tam, kde jsme, bude už zhola zbytečná. Není to prima? Řekla, že ano, že je. A že mi děkuje. Což mě, zvláště od ní, potěšilo. Je to totiž pořád, nemám co tajit, moc pěkná dáma. Miloň Čepelka Vladimír Jiránek expres Krimi, detektivky Jeffery Deaver Lovec Henry Loving se živí jako»lovec«. Zákazníci si ho najímají, aby vymohl informace od vytipovaných osob, a Loving ke splnění svého úkolu neváhá použít jakýchkoli prostředků, včetně únosů, mučení nebo vraždění rodinných příslušníků svých obětí. Nyní se stal terčem Lovingova zájmu detektiv washingtonské policie Ryan Kessler. Ochrana rodiny Kesslerových je svěřena agentovi Cortemu ze speciálního Oddělení strategické ochrany, muži pevných zásad a brilantnímu stratégovi, který velmi dobře ví, jak brutální dokáže Loving být: před šesti lety totiž»lovec«zavraždil člověka, který byl Cortemu velmi blízký. Zatímco v rodině Kesslerových sílí úzkost a napětí, vyhrocuje se i spor mezi ochráncem a lovcem. Corte nasazuje svůj brilantní úsudek, ale Loving jako by byl stále o krok před ním. Pozvolna se přibližuje ke své oběti a Corte musí učinit těžké rozhodnutí: má za každou cenu chránit své svěřence, nebo by je měl v zájmu osobní pomsty vystavit nebezpečí a udělat z nich živou návnadu? Romantika doporučuje Staré dřevo k spálení, stará kniha ke čtení, staré víno k pití, starý přítel k vyprávění. Alfons Aragonský Jackie Collins Bohyně pomsty Lucky si po všech životních strastech naplno vychutnává manželství s Lenniem a těší se ze syna Bobbyho a nádherné dcery Max. A právě o tohle ji chce připravit Armand Jordan, když mu Lucky odmítne prodat svůj hotelový komplex Keys. Začíná nemilosrdný boj, v němž od začátku jde o víc než o život. Fejetony, rozhovory Barbara Nesvadbová Borůvky Muži jsou skvělý doplněk Další kniha známé české autorky Barbary Nesvadbové s názvem Borůvky volně navazuje na její předcházející knihu fejetonů Brusinky. I v této knize autorka zůstává věrná svému oblíbenému námětu, kterým jsou vztahy žen a mužů. Její postoj jasně naznačuje už podtitul publikace:»muži jsou skvělý doplněk«. Vztah autorky k mužům pak vystihují názvy jednotlivých kapitol, z nichž uvádíme například: Nenávidím sex, Zachraňte muže, Podzim je čas rozvodů, Řekni mi pravdu, To je moje a další. Připravila Tereza Špačková Pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je poskytovaná sleva 10 % z ceny nákupu knih a kalendářů. Více informací na Soutěže 12/2011 Dětská soutěž s časopisem Plynové spotřebiče 1. Na právě probíhající výstavě»česká loutka«v Galerii Smečky jsou historické loutky zapůjčeny ze sbírky: a) Josefa Skupy, b) Miloše Kirschnera, c) Jiřího Vorla. 2. První knížka Evy Hudečkové byla: a) Bezhlavá kobyla, b) Tajemství pražského šotka, c) V moci kouzel. na téma: Lokální topidla Využívání lokálních plynových topidel je velice oblíbeným způsobem vytápění. Řada odběratelů dává lokálním topidlům přednost před instalací plynového kotle a teplovodního vytápěcího systému. Hlavní jejich výhodou je, že každá místnost má svůj... (tajenka doplňovačky) a stačí krátká doba k dosažení požadované teploty. Nejpopulárnější mezi českými domácnostmi jsou populární»wawky«. Tato topidla se nejčastěji umisťují pod okna s přívodem vzduchu a odvodem spalin na fasádu domu. Mezi lokální plynové spotřebiče pro vytápění patří také plynová... (tajenka doplňovačky) nebo plynové krby. Doplňovačka Doplňte slova podle legendy směrem od středu k okraji kruhu (všechna slova začínají na písmeno K). 1. soubor lekcí (k. jazykový, k. šití...) 2. pokoj, mír 3. vánoční ryba 4. biograf 5. krajina, končina (rodný k...) 6. část kostry 7. nedostatečná známka, pětka 8. citoslovce klapání 9. příjmení českého písničkáře (Karel) 10. domácí rohaté zvíře Odpovědi prosíme zasílejte do na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, Praha 1-Nové Město nebo jiri.vana@ppas.cz. Nezapomeňte uvést výrazné označení»makovice 12/2011«a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Čtenářská soutěž s časopisem U PLYNÁRNY Odpovědi prosíme zasílejte do na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, Praha 1-Nové Město nebo jiri.vana@ppas.cz. Nezapomeňte uvést výrazné označení»soutěž 12/2011«a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 10/2011: 1c) Poslední film režiséra Ondřeje Trojana je Občanský průkaz, 2b) Český kreslíř komiksů Karel Kája Saudek je bratr Jana Saudka, 3c) Tlaková plynárna Úžín ukončila výrobu v červnu Výherci soutěže z čísla 10/2011: Jindřiška Uhrová, Dobřejovice Daniela Petrtýlová, Praha 8 Dr. Ludmila Dušková, Praha 8 Řetězovka Poslední písmeno prvního slova je zároveň prvním písmenem slova následujícího. Tajenku čtěte ve směru číselv zabarvených políčkách. 1 2 vodní pták (kolébá se jako...) 2 3 hliníková fólie pro balení pokrmů (maso pečené v...) 3 4 ten, kdo píše levou rukou Dnešní otázky: 4 5 přítel 5 6 dívčí jméno (svátek ) 6 7 jméno psíčka Správná odpověď z č. 10/2011: Doplňovačka: zdroj tepla Obrázková doplňovačka: topení zastaveno Výherci dětské soutěže z č. 10/2011: Radka Čermáková, Praha 9 Lucie Kopecká, Praha 4 Lukáš Kopecký, Praha 4 3. Plynojem vynalezl Antoine Lavoisier v roce: a) 1718, b) 1781, c) Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů! WT Concept Agentura zajišťující nabídky nejlepších cestovních kanceláří v ČR. Pokud jste připojeni k internetu, pak nemusíte nikam chodit a vše zařídíte v klidu od svého počítače. WTC.cz vám zajistí cestu po celém světě. Kontakty: Pasáž Veselý dům, Osvobozených politických vězňů 379, Kladno Tel.: , wtc@wtc.cz Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % z cest na zakázku, incentivních akcí a plaveb. Dnešní otázka: Kolik zákazníků letos využilo dovolenou se Zákazickou kartou Pražské plynárenské? Na jednoho vylosovaného výherce čeká Soubor turistických publikací»navštivte...«od nakladatelství Olympia. Odpovědi prosíme zasílejte do na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, Praha 1 nebo jiri.vana@ppas.cz. Nezapomeňte uvést výrazné označení»wt Concept«a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 10/2011: Misha/hair studio bude slavit příští rok páté narozeniny Výherce soutěže z čísla 10/2011: Jana Cedrychová, Praha 8-Karlín Co najdete v příštím čísle 12/2011: Rozhovor s Olbramem Zoubkem Galerie Smečky: Podobraz(y) s Dagmar Peckovou Z historie výroby plynu 1. část Tajenka křížovky ze str. 12: Do našeho muzea hledáme staré spotřebiče. Řešení sudoku ze strany 12: U PLYNÁRNY 12/