VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Margaréta SEPEŠIOVÁ Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace Diplomová práce 2013

2 Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace Diplomová práce Margaréta Sepešiová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Studijní obor: Management hotelnictví a lázenství Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdena Lustigová, Csc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: s.margareta@seznam.cz Praha 2013

3 Master s Dissertation Eating habits of children and their possible impact on population health Margaréta Sepešiová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: s.margareta@seznam.cz Prague 2013

4 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace zpracovala samostatně. Použitou literaturu a veškeré podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. 1

5 Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Doc. RNDr. Z. Lustigové, CSc. za odbornou pomoc při vypracování této práce. Dále děkuji svým blízkým, kteří mě při vzniku této práce podporovali a měli se mnou trpělivost. 2

6 ABSTRAKT autor diplomové práce: Margaréta Sepešiová název diplomové práce: Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace název vysoké školy: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. místo a datum vydání diplomové práce: Praha, počet stran diplomové práce: 91 Diplomová práce se zabývá jedním ze základních civilizačních problémů, onemocněním, které na celém světě každým rokem přibývá o 1% a to dětskou obezitou. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se nemoci samotné, jejich druhů, měření a dalších druhů poruch přijímání potravy. Zásad zdravé výživy a zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, výživová pyramida jako doporučení a prevence před touto nemocí. Praktická část pozůstává z analytické části, dotazníkového šetření, které prokazuje jakou roli hraje zdravá výživa u malých dětí mladšího školního věku. Jakým způsobem se zásady zdravé výživy u dětí dodržují a jestli mají naše děti sklon k obezitě, či nikoliv. Na závěr praktické části jsou popsány návrhy jak bychom mohli docílit snížení počtu obézních dětí a jak jsou důležitá opatření zdravé výživy pro zdravý vývoj dítěte. Klíčová slova: obezita, měření obezity, epidemiologie obezity, etiopatogeneze obezity, poruchy příjmu potravy, zdravá výživa, zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, vitamíny, minerály, výživová pyramida, funkční potravina, problémy obezity, prevence a léčba obezity. Abstract This thesis examines one of the fundamental problems of civilization, a disease, that is increasing every year in the world about 1%, namely childhood obesity. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains information about the disease itself, their types, measurements and other types of eating disorders. Principles of healthy nutrition and representation of individual foods in the diet, food pyramid as a recommendation and prevention of this disease. The practical part consists of the analytical part, of the survey, which shows the role of a healthy diet for young children in elementary school. How to comply with the principles of healthy nutrition for our children, and if they have inclination to obesity or not. Finally the practical part describes the proposals how to achieve a reduction of obese children and how are important measures of healthy nutrition for healthy child development. Keywords: obesity, measurement of obesity, obesity epidemiology, etiopathogenesis of obesity, eating disorders, healthy nutrition, representation of individual foods in the diet, vitamins, minerals, nutritional pyramid, functional food, problems of obesity, prevention and treatment of obesity. 3

7 OBSAH ÚVOD...5 I TEORETICKÁ ČÁST 1. Definice obezity Měřění obezity Epidemiologie obezity Etiopatogeneze obezity Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku Střevní bakterie Zdravá výživa Zastoupení jednotlivých potravin ve stravě Vitamíny Minerální látky a kovové prvky Výživová pyramida Funkční potravina...44 II ANALYTICKÁ ČÁST 2. Jídlo v životě člověka Tělesný vývoj dítěte Dotazníkové šetření Analýza dotazníkového šetření BMI index Význam vzdělání a osobnosti rodičů na výživu dítěte Prevence dětské obezity Problémy současného stavu výživy našich dětí Léčba obezity jako společná léčba složek metabolického syndromu...79 ZÁVĚR...86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...89 SEZNAM PŘÍLOH...92 SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ...96 SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ

8 ÚVOD Nadváha, obezita a nemoci související se stravou, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, rakovina, cukrovka a mozkové příhody nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě. Podle WHOi trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva. V současné době se v odborném tisku ve zvýšené míře objevují publikace o rozšíření obezity mezi dětmi a mládeží. Ve většině evropských zemí je výskyt chlapců a dívek ve věku 10 let, obézních nebo s nadváhou vyšší než 10 %. V některých zemích jižní Evropy dosahuje počet obézních dětí i více než 30 %. Počet dětí zasažených tímto civilizačním onemocněním na celém světě každým rokem přibývá asi o 0,5 1 %. Dětská obezita je o to závažnější, že její důsledky se projeví v další produktivní generaci mnohem silněji než dnes. Zpráva WHO o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest: hypertenze, cholesterol, BMIii, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a proto je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí. Zajímavá data o způsobu života českých dětí a mládeže jsou uvedeny v Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků (Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC) ) získaná od reprezentativního souboru 5686 českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let, kdy bylo zjištěno: Výskyt nadváhy a obezity u školáků byl u chlapců v průměru 19 % a u dívek 9 %. Nejnižší výskyt byl zaznamenán u 13-letých dívek (6,9 %). Ve všech věkových skupinách chlapci výrazně převyšovali dívky ve výskytu nadváhy a obezity. Stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti. 5

9 Občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života. Vliv na predispozici k obezitě mohou mít genetické faktory, avšak pouze na základě genetiky nelze vysvětlit prudký nárůst obezity u dětí v posledních letech. Obezita dětí i dospělých je výsledkem nerovnováhy mezi energií všech snědených potravin a energií vydanou všemi tělesnými aktivitami. Tato nerovnováha je výsledkem komplexních změn životního stylu a různých společenských faktorů, které ovlivňují způsob jak se děti stravují, sportují a cvičí, tráví volný čas. Jen u malého procenta obézních dětí mohou být příčinou jejich problémů poruchy endokrinních systémů nebo jiné zdravotní poruchy. Významnou úlohu pro osvojení správného životního stylu u dětí hrají školy a školní výuka, neboť soustřeďují převážnou většinu dětské populace. Školy jsou místem, kde děti mají být seznamovány se zásadami zdravého životního stylu a zároveň s jejich realizací. Školy rovněž mohou zajistit pozitivní změny v dětském stravování nabídkou vhodných pokrmů ve školních jídelnách. Rovněž mohou rozvíjet tělesné aktivity v rámci zájmových kroužků a sportovních klubů. První kapitola diplomové práce poskytuje základní informace ohledně obezity: definice, klasifikace, výskyt, typy obezity a její měření, genetické predispozice, následné komplikace obezity. Další poruchy příjmu potravy jako jsou nechutenství, mentální anorexie a mentální bulimie. Vliv baktérií na střevní mikroflóru a tím na obezitu: bakterie typu B.theta, Candida albicans. Zdravá výživa a její vliv na prevenci proti obezitě, správné zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, jejich doporučení. Důležitost vitamínů, minerálních látek a kovových prvků ve stravě. Závěrem první kapitoly popsání současné výživové pyramidy, důraz na její dodržování a vysvětlení pojmu funkční potravina. Druhá kapitola začíná zdůrazněním jak je důležité jídlo v životě člověka. Hlavní části je dotazníkové šetření, které proběhlo u dětí Základní školy. Za zmínku stálo popsání tělesného vývoje dítěte, vliv dědičnosti a vlivu osobnosti a vzdělání rodičů na výživu dítěte. 6

10 Třetí kapitola pojednává o prevenci dětské obezity, o problémech současného stavu výživy dětí v ČR a závěrem této kapitoly je uvedena léčba obezity jako společná léčba složek metabolického syndromu. Cílem diplomové práce je analyzovat skupinu dětí školního věku od 8 do 11 let, získané data použít na výpočet Indexu tělesné hmotnosti (BMI index) u vybrané skupiny dětí a porovnat s údaji které uvádějí české a evropské výzkumy. Podrobné informace na základě dotazníkového šetření budou zpracovány včetně grafů ve druhé kapitole diplomové práce. 7

11 PRVNÍ KAPITOLA 1. Definice obezity Slovo obezita je odvozeno z latinského obesus, což znamená dobře živený, tučný. Obezita je definována nadměrným uložením tuku v organizmu. Podíl tuku v organizmu činí normálně u žen 25 až 30%, u mužů 20 až 25%. Typy obezity: Z hlediska typu rozložení tuku se rozeznávají dva typy obezity: Gynoidní obezita je charakterizován jako hruška, s nakupením tuku na bocích, hýždích a stehnech. Androidní typ je přirovnáván k jablku, s největším nakupením tuku na trupu, kolem a uvnitř bčicha. (Viz Příloha č.4 ) Obezita v dětském věku: Dalo by se říci, že riziko nadváhy začíná již po narození. Pediatři upozorňují na větší možnost nadměrného nárůstu hmotnosti u kojenců, kteří jsou krmeni uměleve srovnání s kojenými dětmi. Při narození donošeného dítěte tvoří tuková tkáň asi 13% jeho hmotnosti. Dále tukové tkáně postupně přibývá tak, že v pátem až šestém měsíci života je v organizmu až 25% tukové tkáně. Po narození se na tvorbě tukových rezerv podílí především složení výživy a zdravotní stav dítěte, pohybová aktivita je v tomto období minimální. ITH prochází u dětí od narození do nástupu do školy třemi hlavními fázemi: během prvního roku života stoupá, poté dochází k určitému poklesu. Studie francouzkých badatelek (M. Rolland-Cachero, F. Bellisle) a dalších ukázaly, že děti, které měli ve věku dvou let ve své stravě větší poměr bílkovin, než se doporučuje (tj. cca 12-13% z celkového příjmu energie), mají po vývojově nutném poklesu indexu tělesné hmotnosti (ITH) dřívější opětovné zvyšování ITH, což je spojeno se snadnějším vývojem obezity v pozdějších obdobích růstu, respektive v dospělosti. V dalším období života dítěte dochází k postupné redukci rezerv tukové tkáně v závislosti na přibývající pohybové aktivitě dítěte, její intenzitě a frekvenci, přibývá aktivní svalové hmoty a kostní tkáně organizmu. Výrazně se tak mění složení dětského organizmu. 8

12 Přibližně v šesti letech nastupuje třetí důležitá fáze, tzv. zpětný návrat adipozity (tučnost), charakterizovaná zvýšeným poměrem hmotnosti k výšce. V dětském věku dochází pochopitelně k plynulým přírustkům hmotnosti, ale nejsou způsobeny jen zmnožením tukové tkáně, ale i rozvojem kostry a svalové hmoty. Podíly těchto komponent se liší v jednotlivých věkových obdobích a také podle pohlaví. Množství tělesného tuku v organizmu opět začíná narůstat ve školním věku a dále pak až do dospělosti. Děvčata a později i ženy mají od narození větší zásoby tělesného tuku než chlapci a muži. 1.1 Měřění obezity Přesný podíl tuku v těle se měří poměrně obtížně, resp. nákladně, například podvodním vážením, výpočetní tomografiíiii či denzitometriíiv a dalšími metodami. Již před více než sto lety byl zaveden tzv. Quetelův index, který je dnes celosvětově označován jako body mass index (BMI): hmotnost v kg/ (výška v m)². Jako normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5 až 25 kg/ m². Pod touto úrovní klasifikujeme již onemocnění jako podvýživu. Tělesnou hmotnost pak podle BMI klasifikujeme takto1: podvýživa <18,5 normální hmotnost 18,5-25 nadváha obezita I.stupně (mírná) obezita II.stupně (střední) obezita III.stupně (těžká, resp.morbidní) >40 Nadváha je považována za předstupeň obezity. Zdravotní rizika však jasně stoupají právě již od BMI 25. Morbidní obezita je pak závažným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřežívají většinou 60 let. Optimální životní prognózu mívají podle řady studií jedinci s BMI v rozmezí 20 až 22. Použití BMI je tedy celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení diagnózy obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy a rizika většiny komplikací obezity. Pro jednoduchou klasifikaci byl řadu let používán poměr obvodu pasu a boků, index pas/boky (waist to hip ratio) zkracovaný obvykle WHR. 1 Medical Tribune CZ, s.r.o. Ve spolupráci s Inpharmex, spol. s r.o.: Diaetologie/Obezitologie, Medical Tribune Pharmindex Brevíř 2007, 1.vydání, Praha 2007, str.21 9

13 Uvádělo se, že hranicí androidní obezity je u mužů poměr nad 1,0 a u žen nad 0,8 nebo 0,85. Tento index se používal ještě při nedávné definici metabolického syndromu podle WHO. Dnes je tento index prakticky opuštěn a měření pouze obvodu pasu se ukázalo významnější a ve studiích nejlépe korelovalo s přesným měřením metabolicky rizikového intraabdominálníhov tuku. Metebolické riziko podle obvodu pasu: mírné výrazné ženy >80 cm >88 cm muži >94 cm >102 cm V praxi platí, že pokud má jedinec BMI>35, je měření obvodu pasu prakticky zbytečné. Měření obvodu pasu je naopak velmi významné u osob s normální hmotností, u osob v pásmu nadváhy a u osob s I. Stupněm obezity. Každá kumulace viscerálníhovi tuku zvyšuje metabolické riziko, a to i u osob s normální hmotností. Úloha ochranná tuková tkáň jako možná ochrana před metabolickým syndromem. Celkově lze tedy shrnout, že obézní pacient, který se přejídá a málo se pohybuje, má omezenou další schopnost ukládat tuk. Jeho tuková tkáň není schopna chránit orgány před ektopickýmvii ukládáním tuku a produkuje zejména látky, které působí diabetogenně, resp. zhoršují inzulinorezistenci. Naopak tuková tkáň štíhlého člověka či obézního jedince, který již redukoval hmotnost produkuje spíše látky snižující inzulinorezistenci, chrání další orgány před ukládáním tuku a je sama ještě schopna tuk absorbovat. 1.2 Epidemiologieviiiobezity Dle nejnovější analýzy International Obesity Taskforce (IOTF) a WHO je na světě 1,1 miliardy dospělých jedinců s nadváhou nebo obezitou, z nichž je asi 320 milionů obézních (osob s Body Mass Index 30 a více)2. Obezita je problém, který se netýká pouze dosplělé populace, ale stále častěji i populace dětské, proto je třeba k těmto alarmujícím údajům připočítat ještě 118 milionů dětí s nadváhou a obezitou. Všechny lékařské studie zabývající se touto problematikou poukazují na rychlý nárůst dětské obezity. 2Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011, str.11 10

14 Obezita v ČR a ve světě: Dětská obezita je i v podmínkách České republiky závažným epidemiologickým problémem a stala se nejčastější metabolickou chorobou. Dle studie České obezitologické společnosti, Životní styl a obezita % procent dětí ve věku 6-12let a 11% dětí ve věku let má již nadváhu, nebo obezitu. V první skupině mělo 10% dětí nadváhu a 10% bylo obézních. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18%) byl u dětí ve věku 7 let, tedy těsně po změně životního stylu související se začátkem školní docházky. U dospívajících jsou údaje naopak o něco příznivější, ve věku let klesá podíl dětí s nadváhou na 6% a 5% dětí bylo dle studie obézních. Tato data prokázala narůstající tendenci v obou věkových kategoriích. Situace v ČR odráží situaci v celé evropské unii. Odhaduje se, že počet dětí v EU trpících nadváhou a obezitou stoupá každý rok o více než , přičemž se tyto děti řadí k více než 14 milionů obyvatel EU, kteří již nadváhu mají (včetně 3 milionů obézních dětí), v rámci celé EU nadváha postihuje téměř jedno dítě ze čtyř. Ve Španělsku, Portugalsku a Itálii je hlášena nadváha a obezita u více než 30% dětí ve věku od 7 do 11 let. Intenzita nárustu dětské nadváhy a obezity se v jednotlivých členských zemích různí, nejstrmější nárůst byl zaznamenán v Anglii a Polsku. S přejímáním západního stylu života a změnou ve složení stravy se obezita stává problém i v řadě rozvojových zemí a v zemích, kde byl historicky výskyt obezity minimální (např. asijské země). 1.3 Etiopatogenezeixobezity Ve více než 95% případů hovoříme v dětském věku o tzv. primární nebo esenciální obezitě3, její příčinou je dlouhodobě pozitivní energetická bilance v důsledku zvýšeného enegetického příjmu a nízkého energetického výdeje, dochází k převaze lipogenezex nad lipolýzouxi. Obecně má obezita dvě základní příčiny: Jsou to genetické příčiny a faktory zevního prostředí, k nimž patří výživa a pobybová aktivita. 3Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011, str.13 11

15 Obezita má multifaktoriální etiopatogenezi, jedná se o komplex působících činitelů nutričních, genetických, socialně-ekonomických, psychologických atd. Až u 70% obézních dochází k jejímu vzniku na základě genetických faktorů převážně polygenníhoxii charakteru. Tyto genetické predispozice se však mohou uplatnit pouze v přítomnosti vhodných exogenních podmínek (obezitogenní prostředí), způsobujících zmíněnou nerovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. Předpokladem pro rozvoj obezity je tedy současný výskyt vhodných faktorů zevního prostředí u geneticky predisponovaného jedince. Respirační komplikace u pacientů s obezitou: Častou respirační komplikací u dětských pacientů s obezitou bývá syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA). Toto onemocnění je výraznější u dětí nad 12 let a větší riziko je pro afroamerickou a asijskou rasu. Tento stav vzniká jako důsledek nadměrné obezity, nekvalitní spánek je příčinou narušených kognitivníchxiii funkcí, poruch soustředění u dětí. U dětí s vyšším stupněm obezity dochází hromaděním tuku v abnominální oblasti k obstrukci horních dýchacích cest, je ztíženo dýchání a nastává hypoventilace. V těle se hromadí oxid uhličitý, který způsobuje výraznou spavost s usínaním během dne. Dochází k postižení srdce (pravostranné selhání) a plic. Plíce se nemohou dostatečně rozepnout, je ztíženo dýchání. K tomuto stavu popisovanému jako Pickwickův syndromxiv dochází u 5% motrbidně obézních pacientů. U obézních dětí se často zhoršují astmatické potíže. U výskytu astmatu příčinou je tedy sama nadměrná hmotnost, nikoli nedostatek pohybu. Psychosociální komplikace u obézných dětí: Obézní děti samozřejmě nemají komplikace pouze po stránce fyzické, ale často strádají i psychicky. Tyto komlikace jsou neméně závažné a objevují se už v útlém dětském věku, častěji u dospívajících dívek. Například to bývá citová deprese, při které si dítě navozuje libé pocity příjmem nadměrného množství stravy nebo příjmem stravy nevhodné, leč chutné. Často trpí pocity méněcennosti, úzkostnými stavy a depresemi. 12

16 Uvádí se, že úzkost a deprese jsou u obézního dítěte 3-4 krát častější. Někteří se za svoji tloušťku stydí a kvůli svému vzhledu se straní kolektivu, pro svou neobratnost odmítají cvičit, plavat, vyhledávají samotu a s tím často i sedavý způsob života. Tak se utváří uzavřený kruh, celá situace se ještě zhoršuje když se jim ostatní vysmívají. Často jsou tyto děti oběťmi šikany. V posledních letech byl prokázán vztah mezi obezitou a zhoršeným školním prospěchem, a to nejen v tělesné výchově4. Předpokládá se, že je to dáno částěčně vyšší nemocností, ale také vztahovými problémy ve škole. Nebo jsou naopak děti středem pozornosti (zejména chlapci) a nemají motivaci zhubnout, trpí pocitem méněcennosti. S nástupem puberty si dívky uvědomují, že jsou méně atraktivní pro chlapce. Někdy se otylé děti snaží kompenzovat tyto situace dosahováním výborných výsledků v předmětech, kde není nutná tělesná aktivita. Bylo prokázáno, že jedinci, kteří byli v dětském věku obézní, jsou v pozdějším věku náchylnější k psychiatrickým onemocněním. Tyto psychické problémy se pak přenášejí i do dospělosti, kde mohou představovat obtíže ve společnosti nebo např. i v zaměstnání. Společnost zdravých lidí vidí obezní jako lidi bez vůle, méněcenné a neúspěšné z hlediska fyzické atraktivity, tak i z hlediska osobnosti a profesionálních kvalit, tzv. antifat rasizmus. Obézní dítě si to plně uvědomuje, a tak se začíná vyhýbat setkání s ostatními a ztrácí sociální kontakt. Důsledkem je ztížení společenské adaptability. Obézním dětem jsou nezřídka přisuzovány negativní vlastnosti (např. lhářství, lenost, hloupost, nečistotnost a podobně). Takové hodnocení není pouze ze strany spolužáků a učitelů, ale často i ze strany vlastních rodičů i dětí samotných, což vede ke vzniku negativních stereotypů. Jak může rodina přispět k vývoji obezity u dítěte: Matka může dát základ nadváze dítěte nadměrným množstvím mléka, podávaném v láhvi. Jednou z dalších příčin je ale také nízká vzdělanost a informovanost matky o správné výživě, složení, vhodnosti různých potravin a pokrmů pro daný věk. 4Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011, str.17 13

17 Zdravotní rizika dietování u dětí a dospívající mládeže: Dietování může vést ke stavu celkové nebo částečné podvýživy. Může také navodit avitaminózu či nedostatek určitých minerálů, nejčastěji železa a vápniku. Podvýživa z nedostatku potravy ve fázi fyzického růstu a vývoje může mít negativní fyziologické důsledky. Ovlivňuje metabolizmus, porušuje nervovou činnost, může vést k opoždění růstu, oddálení puberty a později k osteoporóze (řídnutí kostí). Kromě fyziologických důsledků je třeba vidět i nepříznivý vliv dietování na duševní činnost. V některých studiích byl ukázán negativní vliv na psychické funkce, mohou být narušeny prvky kognitivní, rozumové činnosti. 1.4 Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku Škála problémů souvisejících s příjmem potravy je dosti pestrá a zarhnuje různé projevy, například: nechutenství, odmítání jídla, vybíravost, abnormální zacházení s jídlem, poruchy chování při mentální anorexii, přejídání, nadměrný příjem potravy, který vede k dětské nebo pozdější obezitě. Některé z projevů narušeného potravního chování zasahují do tělesného, nebo duševního vývoje dítěte méně, jiné mohou narušit výrazně vývoj osobnosti dítěte a budoucího dospěleho jedince. Poruchy tělesného a duševního vývoje i vznik dlouhodobých poruch chování vlivem výživy mohou mít dvě hlavní příčiny. První je působení nedostatečné, nebo špatné výživy víceméně nezávisle na vůli a chtění dítěte. Příčiny je třeba hledat v jednání dospělých, kteří pečují o dítě a také v organizmu dítěte nebo ve zdravotním stavu, který brání příjmu vhodných živin a jejich využití. Mohou to být infekční onemocnění, stavy po úrazech, vrozené poruchy metabolizmu, neschopnost využít všechny potřebné látky apod. Do druhé skupiny patří zejména působení dítěte na svůj nutriční stav, jeho nevhodné potravní chování a špatné jídelní návyky.5 Odmítání jídla, nechutenství, vybíravost Pediatři obvykle vidí dva nejčastější problémy výživy dětí: odmítání jídla a vybíravost. Šťastní jsou rodiče, kteří nemusí řešit potíže svých dětí spojené s výživou. 5 Fraňková, S., Odehnal,J., Pařízková,J..: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000, str

18 Odmítání jídla jako důsledek emočních poruch dítěte v odborné literatuře se mluví o emočním vyhýbání se jídlu ( food avoidance emotional disorder). Po špatných zkušenostech s jídlem může mít dítě strach, že mu bude opět špatně, ale svůj strach přenáší i na další jídla. Dále k tomu může přistupovat obava z nákazy, z udušení, zvracení apod. Dítě odmítá jíst, pít, někdy dokonce nechce ani mluvit, chodit, starat se o své potřeby. Soudí se, že příčinou může být nějaké duševní trauma, které předcházelo, například zneužívání nebo týrání ditěte, reakce na stres, úmrtí rodiče aj. V souvislosti s depresí je třeba vyhledat pomoc dobrého psychologa nebo psychiatra, který musí najít příčinu a co nejdříve zahájit komplexní léčbu základního onemocnění. Nechutenství se může objevit jako krátkodobá potíž, která odezní bez větších problémů. Problémem je dlouhodobé nechutenství. Rodičem by mělo signalizovat, že s jejich dítětem není něco v pořádku. Nebo pak důsledkem vážnějšího onemocnění, to je třeba vyloučit až po poradě s lékařem, nebo může být nechucenství důsledkem alergie na některé složky potravy apod. Jednou z možností boje je změna prostředí. Často pomůže pobyt mimo město, v přírodě, nebo ve skupině dětí, kde je větší konkurence v přístupu k jídlu a dítě vlastně zapomene na to, že mu nechutná. Pomocí může být i změna v jídelníčku, větší pestrost stravy, používání výraznějších příchutí, barevnost jídla, ale i zapojení většího dítěte do přípravy rodinných jídel. Vybíravost Výzkumy i zkušenosti dokazují, že vybíravost v jídle se obvykle vyskytuje tam, kde je nedostatek či nadbytek jídla a ne v chudých oblastech, kde je jídlo součástí každodenního boje rodiny o přežití kde je větší počet dětí a každé z nich je šťastné že vůbec dostalo najíst. Vybíravost začína tam, kde je z čeho vybírat. Mentální anorexie Mentální proto, že se tím zdůrazňuje důležitost psychologického původu nebo doprovodu této choroby. Jedná se o nemoc, která nabývá na závažnosti hlavně v posledních desetiletích a která ohrožuje zdraví a životy velkého počtu dětí a dospívající mládeže ve vyspělých, bohatých společnostech na celém světě. 15

19 I u nás počet případů mentální anorexie rychle narůstá a stává se velkým problémem dorostového lékařství6. Setkáváme se s ní u dětí základní školní docházky. Nyní se jako nejnižší hranice udává 6-7 let. Jak se projevuje mentální anorexie? Mentální anorexií se rozumí především úmyslné snižování tělesné hmotnosti. Název anorexie, tj. nechutenství, není úplně přesný, protože nechutenství je v podstatě až dlouhodobým důsledkem. Subjekt, který přestává jíst, může mít hlad, ale snaží se jej vůlí potlačit. Kromě pouhého omezování přívodu potravy volí nejrůznější, až rafinované způsoby hubnutí. Navozuje si zvracení, používá projímadla, léky které podporují vylučování vody z organizmu, pilulky, které snižují chuť k jídlu, přidává náročná, vyčerpávající cvičení. Důležitým kritériem mentální anorexie je hmotnost, vyjádřená indexem tělesné hmotnosti (ITH, nebo z angličtiny BMI). Za hranicí normality se považuje hodnota ITH 17,5. Mentální anorexie se vyskytuje častěji u dívek než u chlapců. Důsledky jsou rázu tělesného i duševního. Opožďuje se proces dospívání. Zastavuje se růst, nevyvíjejí se prsa, nedochází k menstruaci. Po uzdravení se hmotnost často upravuje, ale nástup menstruace je opožděn. U chlapců je vývoj zevního genitálu též opožděn. Bezprostřední příčiny mentální anorexie: Na začátku onemocnění stojí strach z tloušťky, nadměrné hmotnosti, nežádoucích změn v tělesných proporcích. Na vzniku tohoto stavu se podílejí společenské vlivy, sdělovací prostředky, reklama i působení rodiny (příčiny již v dětství). Např. panenky na hraní: každá dívenka touží mít svoji panenku. V současné době jsou oblíbené panenky typu Barbie. To již nejsou modely malého dítěte, které potřebuje péči, ale vzozy mladých, vyspělých moderních, pěstěných, velice štíhlých žen. Panenka už není předmětem péče, ale obdivu a podporuje snahu dítěte o to, aby bylo co nejdříve dospělé a mohlo se podobat svému vzoru. Představa o vlastním těle, body image, je zásadně narušena u mentální anorexie. I když už dochází k těžké podváze, dívka (žena) je vyhublá, vychrtlá, stále je přesvědčena, že má vyšší hmotnost a že musí ubrat. Nevnímá sebe jako nemocnou osobu. Zde již musí nastoupit odborná léčba buď ambulantní, nebo i hospitalizace. K tělesným příznakům se však přidávají nebezpečné duševní příznaky. 6 Fraňková, S., Odehnal,J., Pařízková,J..: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000, str

20 Proto se na léčbě musí podílet i psychiatr i psycholog. Bohužel neléčená, nebo pozdě léčená mentální anorexie může vést až k úmrtí. Je třeba připomenout, že počet úmrtí na mentální anorexii není ani v naší zemi zanedbatelný. Mentální bulimie Bulímií se rozumí překotný, nadměrný příjem potravy, vlčí hlad. U mnoha případů je svázán s mentální anorexií. Mentální bulímii se rozumí opakující se záchvat projídání, spojený s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Fáze odmítání potravy jsou proloženy nezvládnutelným hladem, při kterém nemocný konzumuje rychle všechno jedlé, co mu příjde pod ruku, nedovede zastavit vlastní vůlí neodolatelnou touhu po jídle. Následuje úmyslně navozené zvracení, jehož účelem je odstranit jídlo a zamezit možnému nárustu hmotnosti. Vše je doprovázeno následnými výčitkami svědomí a obviňování se z nedostatku vůle a sebeovládání, což tvoří jistý bludný kruh. Bulimické záchvaty nemusí doprovázet mentální anorexii a mohou se vyskytovat i u obézních osob. 1.5 Střevní bakterie Bakterie B. theta Když se změní prostředí ve vašich střevech, dominantní typ baktérií, které ve vás bydlí, bez okolků přepne metabolickou aktivitu čtvrtiny všech svých genů. Už jsme se všichni museli smířit s tím, že u nás ve střevech žije opravdu hodně střevních bakterií, je jich kolem sta biliónů. Jak už to u podobných symbióz bývá, není úplně jisté, jestli ony otročí pro nás nebo vlastně my pro ně. Každopádně je není radno podceňovat. Jsou to ony, kdo tráví naši stravu a udržuje naše střeva v provozu. Navíc, druhové složení střevních bakterií významně ovlivňuje třeba náš sklon k obezitě a tím pádem kupříkladu k cukrovce nebo k nemocem oběhové soustavy. Tým badatelů z Centre for Genome Sciencies, Washington University School of Medicine v St. Louis pod vedením J.L. Sonnenburga zaměřil pozornost na klíčového hráče mikrobiálního společenstva lidských střev, bakterii jménem: 17