Výživa dětí. Ing. Miroslava Teichmanová

Transkript

1 Výživa dětí Ing. Miroslava Teichmanová

2 Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Výživa dětí Předmět: Potraviny, obor vzdělání Kuchař-číšník V_2_1_1 Číslo DUM: 6 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: Ověřující učitel: Třída: Ing. Miroslava Teichmanová 3 KČ Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.

3 Anotace materiálu: Prezentace je učena pro výklad celku Výživa dětí dle ŠVP. Rozebírá konkrétně jednotlivá výživová stádia dětského věku. Jednoduché otázky prakticky doplňují výklad tématu. V závěru se zaměřuje na mýty v oblasti výživy dětí a vysvětluje jejich podstatu. Seznam literatury a pramenů: Vlastní archiv autora Použité obrázky: Obr. 1, 2, 4,5, 6 volně dostupný z Obr.3 volně dostupný z

4 Stravu dětí diferencujeme podle jejich věku: Kojenci 0 1 rok Batolata 1 3 roky Předškolní věk 3 6 let Školní věk 6 15 let Po ukončení povinné školní docházky diferencujeme stravu mládeže podle pracovního zařazení

5 Je nutné dodržovat : Zásady zdravé výživy Specifika ve výživě dětí Přísun mléka a mléčných výrobků Omezit nadměrnou konzumaci sladkých a tučných jídel (dětská obezita přináší zdravotní komplikace i v dospělém věku) Nevolit jídla příliš slaná a kořeněná Nekonzumovat uzeniny, grilovaná a smažená jídla Zajistit přísun čerstvých vitamínů dostatek ovoce a zeleniny Zajistit dostatečné množství vlákniny celozrnné výrobky, müsli... V období dětství vznikají určité stravovací návyky, které si každý jedinec odnáší do celého života. Proto je nutné vštípit dětem zásady zdravého stravování.

6 Kojenci (0 1 rok) Dítě přijímá přirozenou stravu mateřské mléko. Je-li mléka nedostatek, kojenec se přikrmuje tzv. umělou výživou (upravené kravské mléko). Od šesti měsíců věku dítěte se má přejít na pestrou kojeneckou stravu. Obr. 1

7 Výživové nároky kojenců Základem stravy je mateřské mléko, případně umělá výživa (adaptovaná mléka Sunar, Feminar). Umělá výživa neobsahuje protilátky, které kojence chrání před infekcemi. Podává se vitamín D (od 2 týdnů) Ovocné a zeleninové šťávy (od 4 6 měsíců) Tekuté kaše (ovesná, krupicová, ovocná s piškoty) od 6 měsíců věku Masové a zeleninové přípravky dušená a vařená zelenina s libovým masem nebo žloutkem, do 1 roku věku se žádné jídlo nesolí (zátěž pro ledviny) od 6 měsíců věku

8 Jaké druhy potravin jsou vhodné pro kojence? Jaké tepelné úpravy jsou vhodné při přípravě stravy pro kojence? Jaké potraviny a pochutiny jsou pro kojence nevhodné?

9 Batolata ( 1 3 roky) Strava batolat se přibližuje stravě dospělých. Je nutné dodržovat obecné zásady výživy dětí Obr. 2

10 Výživové nároky batolat V tomto období se zpomaluje růst a klesá potřeba energie a bílkovin. Strava kašovitá se mění na stravu tuhou. Důležitý je přísun vitamínů a minerálních látek. Nevhodné jsou sladké, slané a kořeněné pokrmy. Obr. 3

11 Uveďte příklady pokrmů vhodných pro batolata. Jaké pokrmy jsou naopak nevhodné pro tuto věkovou kategorii?

12 Předškolní věk (3-6 let) Strava se přibližuje stravě dospělých. Je nutné dodržovat výživová specifika Obr. 5

13 Školní věk (11 15 let) V počátečním období roste dítě do výšky, později sílí. Prohlubují se rozdíly mezi pohlavím. Nejvyšší nároky na energii a živiny přicházejí v období růstového skoku, přibližně v období puberty, kdy celkový růst doprovází růst svalové hmoty a ukládání rezervních tuků. Většina dětí využívá v tomto období možnosti společného stravování. Nedostatečná výživa v tomto období může vyvolat poruchy růstu, hormonální poruchy, poruchy menstruace aj. V tomto období se vytvářejí tukové buňky, které mohou být základem obezity v dospělosti.

14 Výživové nároky předškolního a raného školního věku Výživové nároky dětí od 3 do 10 let se postupně s přibývajícím věkem snižují a přibližují se výživě dospělých Děti mají jíst pětkrát denně, nezbytná je snídaně a školní svačina Velmi důležitý je pitný režim. Důležité je, aby děti získaly správné výživové návyky. Skladbu stravy dětí musí ovlivňovat rodiče tak, aby u dětí nevznikly návyky na nevhodné pokrmy např. hamburgery, sladkosti. Musí posílit oblibu zeleniny a ovoce, luštěnin, mléčných výrobků atd. Obr. 4

15 Uveďte příklad 5ti hlavních jídel, které jsou vhodné pro děti předškolního a ranného školního věku. Která jídla jsou pro tyto děti nevhodná?

16 Jaké hlavní chyby se ve stravování školní mládeže vyskytují? Dělají děti a jejich rodiče chyby pouze ve složení jídelníčku? Co si myslíte, že je správné a co není?

17 Výživa dětí po ukončení povinné školní docházky Po skončení školní docházky se mládež začíná diferencovat podle pracovního zařazení. Jednu skupinu tvoří mladí lidé, kteří pokračují ve studiu, druhou skupinu tvoří pracující dorost. V tomto období musíme při zajišťování přísunu stravy počítat i s některými psychologickými faktory. V tomto období dochází ke snahám nesprávně ovlivňovat svou tělesnou hmotnost a vzniku různých onemocnění spojených s poruchami příjmu potravy.

18 Pitný režim Je nedílnou součástí zdravé výživy dětí Jeho význam je velmi často podceňován Množství tekutin doporučované dětem je závislé na věku dítěte, v úvahu se ale bere také jeho hmotnost Věk dítěte Celkem l /den 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8 ml/kg/den Pro určení správného množství tekutin použijeme vzorec: Hmotnost dítěte x hodnota ve druhém řádku: Př. 10ti leté dítě o hmotnosti 32 kg 32x60= 1920 ml

19 Nevhodné nápoje pro děti sladké limonády mnoho cukru neředěné ovocné džusy mnoho cukru minerální vody ne více jak 1/3 z celkového množství tekutin, nepít stejné minerální vody sycené nápoje černý čaj a káva některé druhy bylinkových čajů z bylinkových čajů se doporučují čaje z maliníku, ostružiníku, jablek atp. alkoholické nápoje Obr.6

20 Mýty o výživě Je jedno, co jíme. Většina nemocí je stejně dědičná. Podle výzkumů je možné svůj zdravotní stav ovlivnit životním stylem až ze 30 %. Jedním z jeho hlavních faktorů je pochopitelně i jídelníček, který se na našem zdravotním stavu může podepsat jak v pozitivním, tak i v negativním směru. Správný jídelníček pomáhá v prevenci např. srdečněcévních nemocí, nádorových onemocnění, některých onemocnění metabolických, hladiny cholesterolu a tuků v krvi, obezity aj. Teplé jídlo 2x denně je nutnost. Není, avšak neustále bychom měli mít na paměti zásady vyvážené stravy. Např. místo chleba s máslem a se salámem je mnohem vhodnější chléb, rostlinný tuk, plátek tvrdého sýra a několik kousků zeleniny. Zdroj:

21 Mýty o výživě Polévka je nezbytnou součástí oběda. Polévku není nutné podávat vždy, záleží na složení oběda a na chutích dítěte. Polévka může povzbudit chuť k jídlu, v chladnějších dnech může zahřát, sytější polévku můžeme podávat i jako samostatné jídlo. Více tuku = více cholesterolu. Množství tuku v potravinách množství cholesterolu neovlivňuje. Rozdíl je dobře viditelný třeba u tuků k namazání na pečivo zatímco máslo má asi 82 g tuku a téměř 300 mg cholesterolu ve 100 g. Rostlinný olej má tuku téměř 100 % a cholesterol žádný. Rozdíly jsou samozřejmě i u nejrůznějších druhů masa, mléčných výrobků apod. Zdroj:

22 Dítě z oplácanosti vyroste. Mýty o výživě Dětský věk je specifický tím, že dochází k růstovým skokům v některých obdobích výška stagnuje a pak dítě najednou hodně vyroste. Rodiče by však na to neměli spoléhat a měli by udržovat správnou životosprávu dítěte s dostatkem pohybu. Dítě je třeba nutit, aby vše dojídalo. Rodiče by měli vědět, kdy má dítě už dost a jaké jídlo mu chutná či nechutná. Pokud budou dítě do jídla nutit, může si k němu vypěstovat odpor. Zároveň by však rodiče neměli podléhat nátlaku dítěte a podřizovat se jeho chutím, protože to by mohlo vést k přejídání, nevyváženému jídelníčku či dalším problémům (např. k obezitě). Zdroj:

23 Mýty o výživě Dítě musí mít denně maso. Nemusí, avšak strava dítěte by měla být pestrá a vyvážená, proto maso z jídelníčku nevynecháváme. Dáváme však přednost masu libovému, drůbeži, rybám (pozor na kosti). Je jedno, jaké mléčné výrobky dítě dostává. Dítě potřebuje ke svému růstu také kvalitní mléko a mléčné výrobky. Vhodnější jsou výrobky se sníženým množstvím tuku (ne však nízkotučné) a prospěšné jsou i zakysané mléčné výrobky. Zdroj: