Chráněné bydlení. modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy

Transkript

1 modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy 5 Chráněné bydlení Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

2 2

3 ChRáněné bydlení 3

4 Obsah Základní popis služby 7 1 Vymezení dle zákona 108/2006 Sb Komentář k vymezení služby 7 2 Chráněné bydlení pro duševně nemocné Skupinový či individuální charakter služby Cíl služby Sociální či zdravotnické zaměření 8 3 Rehabilitační (tréninkové) chráněné bydlení 8 4 Case management Hlavní zásady CM Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii Podstatný je vztah klienta a case managera Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí Asertivita intervencí Terapeutický optimismus Komunita je zdrojem podpory 9 5 Využívané intervence Základní životní dovednosti Rodinné vztahy Práce Bydlení Hospodaření Jednání s úřady Zdravotní stav Medikace Zprostředkování služeb Poradenství 11 6 Shrnutí 11 Operační manuál služby 12 1 Poslání organizace 12 2 Operační manuál 12 3 Tým Chráněného bydlení Role týmu v organizaci Složení a kompetence v týmu Kompetence role v týmu Popis systému klíčových pracovníků Hodnocení práce klíčového pracovníka Náplně práce Etický kodex rehabilitace Etické zásady pracovníků Zásady ve vztahu ke klientovi Práva klientů Pravidla předávání informací Zástupnost v týmu Postup výběru a přijímání nového zaměstnance 17 4 Profil služby Poslání služby Cíle služby Cílová skupina 18 4

5 4.4 Kritéria pro vstup do služby Hlavní kritéria Klientova připravenost a ochota spolupracovat Finanční kritéria Kontraindikace Charakter a základní principy služby Charakter služby: Používané metody Týmová práce Klientova role v průběhu poskytování služby Hranice služby Časové omezení Časová dostupnost služby Prostorová dostupnost služby Kapacita programu Kapacita jednoho pracovníka, kapacita celého týmu Prostorová kapacita Postupy při naplněné kapacitě Pravidla služby Pravidla uvedená ve smlouvě o poskytnutí služby: Pravidla uvedená v Domácím řádu: Pravidla pro pobyt v Chráněném bydlení (CHB) Povinnosti a práva klíčového pracovníka 25 5 Pracovní postupy Pracovní postupy týkající se služby Vstup klienta do služby Systematická práce s klientem Spolupráce Chráněného bydlení, Centra sociální rehabilitace a chráněných dílen Hodnotící schůzka RHB plán Přestup klienta mezi jednotlivými službami Nácvik dovedností, doprovod klienta Hospitalizace klienta Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta Práce s krizí Práce s agresí klienta Intervence týkající se medikace Manipulace s finančními prostředky klienta Nezvěstný klient Úmrtí klienta Ukončení služby 35 6 Pracovní postupy týkající se chodu CHB Mimořádné události Požár v CHB Havárie Trestný čin Provozní povinnosti 37 7 Vzdělávání personálu Supervize jako součást vzdělávání 37 8 Systém ochrany osobních údajů 37 9 Vyřizování stížností a řešení konfliktů 38 5

6 9.1 Vyřizování stížností Pro klienta Pro zaměstnance Řešení konfliktů v týmu Dokumentace Dokumentace týkající se fungování týmu: Zápis pravidelné porady Zápis porady s primáři lůžkového psychiatrického zařízení Zápis mimořádné porady Dokumentace týkající se práce s klienty: Složka s písemnými dokumenty obsahuje: Počítačová databáze obsahuje: Technická a provozní dokumentace: 39 Vzor smlouvy o poskytnutí služby chráněného bydlení 40 Personální obsazení a kapacita služby 44 1 Personální obsazení 44 2 Kapacita služby 44 Spolupráce se sociálními a zdravotními službami 45 1 Sociální služby Nově zřizované služby Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje Sociální služby jiných zřizovatelů 45 2 Zdravotní služby Ambulantní Lůžkové 46 3 Další instituce Orgány státní správy a samosprávy Úřad práce Okresní správa sociálního zabezpečení Policie ČR a městská policie 46 4 Komunitní plánování 46 Plán vzdělávání personálu 47 1 Základní vzdělávání pro všechny členy týmu 47 2 Pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu 47 3 Specializační vzdělávání 47 Hodnocení efektivity služby 48 1 Možné oblasti sledování a hodnocení Sledování nepřímých ukazatelů Šetření kvality života Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování Šetření potřeb jedince Potřeby služeb Potřeby akce Spokojenost se službami Organizační model služeb 49 2 Přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků 50 Provozní roční rozpočet 50 Implementační roční rozpočet 51 6

7 Základní popis služby 1 Vymezení dle zákona 108/2006 sb. 51 (1) Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 1.1 Komentář k vymezení služby Samotný zákon charakter služby nijak nespecifikuje, standardy kvality však bývají interpretovány způsobem, který vyhovuje výhradně zařízením pro klientelu s trvalým nebo velmi dlouhodobým handicapem. Například bývají napadána některá kritéria pro přijetí uživatele, které zohledňují například tzv. připravenost (readiness) k rehabilitaci či odhad pravděpodobnosti, že klient bude v delším časovém horizontu schopen žít samostatně ve svém bytě. Chráněná bydlení jsou tak interpretována jako výhradně azylová zařízení k trvalému pobytu nástupnická zařízení za ústavy sociální péče, menší, více zasazené do komunity, otevřenější a humánnější. Tomu odpovídá i způsob, financování služby cestou příspěvku na péči, což je nepochybně způsob lépe využitelný právě pro dlouhodobou péči pro lidi s trvalým (a pokud možno dobře objektivizovatelným) handicapem. Tyto charakteristiky pro duševně nemocné z valné části neplatí. Jejich znevýhodnění bývá v čase proměnlivé a také problematicky měřitelné. Někdy se zdůrazňuje, že pro přechodný pobyt s cílem rehabilitovat klienta či pomoci mu získat nebo obnovit návyky a dovednosti pro samostatný život zákon ustanovuje jiný typ služby domy na půl cesty ( 58). U těch ovšem zákon omezuje cílové skupiny na: osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Duševně nemocné, kteří byli dlouhodobě hospitalizováni v psychiatrických lůžkových zařízeních (roky i desítky let), nikoli však z nařízení soudu, zákon jako cílovou skupinu nezmiňuje. Přitom termín dům na půl cesty (halfwayhouse) byl vytvořen a je užíván v anglicky mluvících zemích právě pro zařízení, která umožňují lidem po dlouhodobé psychiatrické hospitalizaci postupně se adaptovat na život v méně chráněných a strukturovaných podmínkách. 7

8 2 Chráněné bydlení pro duševně nemocné Chráněné bydlení pro duševně nemocné je tedy nutno chápat nikoliv jako jeden typ služby, ale spíše spektrum služeb, kde se jednotlivé subtypy mohou lišit minimálně třemi parametry: 2.1 Skupinový či individuální charakter služby Chráněná bydlení může být účelné vytvářet pro klienty s různým typem duševního onemocnění, případně s různou závažností handicapu jako: skupinová zařízení (10-30 obyvatel) postavená na principech terapeutické komunity byty či malé domy obývané 2-10 klienty, kde není společný skupinový program a jde spíše o snížení nákladů na samotné bydlení i poskytovanou podporu a péči individuální bydlení, kdy klient žije sám v bytě nebo oddělené části domu. 2.2 Cíl služby Cílem služby může být: zajistit důstojné a bezpečné životní podmínky klientům, u nichž nelze předpokládat, že by dokázali žít v méně chráněných podmínkách připravit klienty systematickým nácvikem in vivo na život v méně chráněných podmínkách (v programech podpory samostatného bydlení či na bydlení zcela bez podpory. 2.3 Sociální či zdravotnické zaměření V chráněných bydleních mohou či nemusí být akcentovány přístupy zdravotní péče, jako například přítomnost klinicky vzdělaného personálu, farmakoterapie či (skupinová) psychoterapie. 3 Rehabilitační (tréninkové) chráněné bydlení V dalším textu se zaměříme na jeden z možných typů chráněného bydlení zařízení pro malý počet klientů bez skupinového programu zaměřené na individuální psychosociální rehabilitaci s omezenou dobou pobytu a cílem připravit klienty na méně chráněné podmínky. Handicap dlouhodobě duševně nemocných klientů obvykle nespočívá v chybění specifických technických dovedností (jako například uvařit si, vyprat), ale v širším postižení kognitivních funkci a vůle, jehož důsledkem může být nedostatečná motivace zmíněné technické dovednosti praktikovat. Mnohem zásadnější problém ovšem bývá ve snížené schopnosti duševně nemocných klientů zvládat sociální vztahy a obecně stres. Sociální rehabilitaci tedy nelze úzce omezit na nácvik technických dovedností, ale je potřeba poskytovat (často z více zdrojů, které je pak nutno koordinovat) pomoc a podporu ve všech oblastech, v nichž klient selhává. Organizačním modelem pro takovou komplexní a koordinovanou péči je case management (případové vedení). 4 Case management Case management - v české literatuře někdy nahrazovaný pojmem případové vedení se objevil v 60. letech 20. století jako metoda koordinace služeb a způsob práce s lidmi, jimž závažné duševní onemocnění způsobuje potíže v řadě oblastí života. Není snadné formulovat jednoduchou a přehlednou definici a proto bývá case management nejčastěji definován souhrnem svých hlavních znaků: 1) získání přehledu o potřebách a schopnostech klienta 2) plánování péče a podpory 3) uskutečňování plánu s využitím zdrojů klienta a jeho sociální sítě 4) monitorování dosažených výsledků 5) vyhodnocování práce a výsledků společně se všemi, kteří se na práci s klientem podílejí 8

9 Ačkoliv existují modely zdůrazňující klinický úhel pohledu, většina modelů využívá při práci s klientem hlavně rehabilitační přístup zaměřený na zplnomocňování klienta a posilování jeho silných stránek a dovedností. Ve většině evropských zemí jsou tyto služby pro duševně nemocné formálně součástí zdravotní péče, ačkoliv převažují intervence sociálního typu. Za charakteristickou vlastnost case managementu lze považovat také to, že je realizován multidisciplinárním týmem. Týmy bývají složeny ze sociálních pracovníků, zdravotních (psychiatrických) sester, ergoterapeutů, pracovních konzultantů, psychiatrů, psychologů, rodinných terapeutů. V řadě zemí je požadováno, aby členem týmu byl také člověk s vlastní zkušeností uživatele psychiatrických služeb. Různé modely se odlišují zejména organizačním uspořádáním, mnohem jednotnější jsou ve způsobu vlastní práce s klientem a v odborné literatuře zmiňovanými hlavní mi zásadami případového vedení. 4.1 Hlavní zásady CM Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii Psychiatrická diagnóza může klienta stigmatizovat a nevypovídá dostatečně o jeho potížích, schopnostech a nadějích do budoucna. Existence, intenzita a frekvence symptomů jsou významné faktory, nikoli však tak významné jako schopnost klienta fungovat v sociálních vztazích Podstatný je vztah klienta a case managera Vztah je významnější než přesný plán intervencí. Ve vztahu má obvykle case manager silnější roli, alespoň zpočátku. Case manager by měl budovat vztah s vědomím, že čím více bude klient v postavení partnera a ne pasivního příjemce pomoci, tím více budou intervence odpovídat klientovým skutečným potřebám. Vztah se lépe vytváří a udržuje, pokud case manager sám přímo poskytuje některou službu (práce s rodinou, trénink dovedností, poradenství) Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí Při práci s vážně duševně nemocným klientem nastávají situace (klient je nebezpečný sobě či okolí), kdy case manager musí činit rozhodnutí, které je sice v zájmu klienta (nebo společnosti), ale v rozporu s jeho přáním. Case manager by se měl snažit těmto situacím předejít (například vytvořit s klientem plán řešení možné krize předem) a zohledňovat klientovo přání a volbu, kdykoliv je to možné Asertivita intervencí Case manager musí mít dobrý přehled o klientově situaci. Nemůže spoléhat na to, že klient požádá o pomoc sám. To, že se klient nedostavuje na schůzky, není důvodem k ukončení práce s klientem - je třeba ho najít nabídnout mu pomoc, pokud je jí třeba Terapeutický optimismus I lidé s dlouhodobým a závažným duševním onemocněním se mohou měnit, učit, zlepšovat a je třeba je v tom podporovat Komunita je zdrojem podpory Při naplňování klientových potřeb by měly být využity v první řadě přirozené zdroje. Klient nepotřebuje služby centra denních aktivit, ale smysluplně vyplnit čas a rozšířit sociální kontakty. Úsilí case managera by tedy mělo směřovat k pomoci najít klientovi zaměstnání, přátele, zábavu a koníčky. Využití profesionálních služeb je na místě jen tehdy, když ostatní postupy selhávají. 9

10 5 Využívané intervence 5.1 Základní životní dovednosti asistence při nákupu potravin a vaření asistence při nákupu oblečení a péče o oděv asistence při používání dopravních prostředků 5.2 Rodinné vztahy krizový management, konzultace rodinným příslušníkům psychoedukace rodinných příslušníků zprostředkování služeb pro rodinné příslušníky rodinná terapie 5.3 Práce pomoc při hledání práce edukace zaměstnavatelů pracovní asistence pomoc při řešení konfliktů na pracovišti 5.4 Bydlení nalezení vhodného bydlení konzultace či asistence při uzavírání nájemní smlouvy asistence při vybavování domácnosti a opravách podpora vztahů v místě bydliště trénink dovedností potřebných k bydlení 5.5 Hospodaření plánování rozpočtu řešení finančních problémů asistence při platbě účtů zvyšování nezávislosti v zacházení s penězi 5.6 Jednání s úřady asistence při vyplňování formulářů a dokumentů doprovod na úřady konzultace a asistence v dávkové problematice 5.7 Zdravotní stav psychoedukace monitoring zdravotního stavu zajištění pravidelných návštěv u lékaře zajištění akutní zdravotnické péče sexuální a těhotenská edukace 5.8 Medikace donáška léků edukace o medikaci monitorování užívání léků monitorování vedlejších účinků léků podání léků 10

11 5.9 Zprostředkování služeb zdravotních služeb (péče psychiatra, praktického lékaře, nemocniční péče) sociálních služeb (pečovatelská služba, osobní asistence) právní pomoci asistence dobrovolníka 5.10 Poradenství 6 shrnutí Z možného spektra různě organizovaných a zacílených chráněných bydlení vybíráme rehabilitační model, jehož účelem je především resocializace klientů, kteří byli dlouhodobě umístěni v institucionálních podmínkách. Resocializaci nelze redukovat na obnovu technických dovedností, musí být schopna komplexně postihnout všechny oblasti, v nichž klient selhává. Měla by tedy být postavena na multidisciplinárním přístupu a sdíleném rehabilitačním plánu. 11

12 OpeRační manuál služby Operační manuál je především souborem konkrétních pravidel každodenního fungování služby, pracovních postupů a řešení situací, které se v práci s duševně nemocnými klienty často objevují. Značná část jeho obsahu záleží na typu, týmu, který službu realizuje a na vnějších podmínkách služby. Následující text vychází z operačního manuálu obdobné služby realizované občanským sdružením Fokus Mladá Boleslav a měl by být vnímán spíše jako vzor, který je možno použít při vytváření vlastního operačního manuálu nově vytvářené služby. 1 poslání organizace Organizace poskytuje sociální služby dlouhodobě vážně duševně nemocným osobám a tvoří celek, který bývá označován jako komplexní psychiatrická rehabilitace. Cílem těchto služeb je zvýšení kvality života klientů, zvýšení jejich nezávislosti a snížení potřeby psychiatrické hospitalizace. Veškeré služby jsou poskytovány na základě dobrovolného rozhodnutí klienta. 2 Operační manuál Operační manuál je metodika pro poskytování služeb a soubor doporučených pracovních postupů pro tým Chráněného bydlení. Do manuálu byly zapracovány i vnitřní předpisy organizace o řešení stížností uživatelů, o ochraně osobních údajů uživatelů a další. Vznikl tak komplexní dokument odpovídající nárokům stanovených zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách. Operační manuál je aktualizován průběžně. Operační manuál mimo jiné slouží jako studijní text pro nové pracovníky služby v období jejich zácviku. Dotazy a připomínky nových pracovníků k manuálu jsou evidovány, následně diskutovány na metodických poradách a případně zapracovány do aktuální verze operačního manuálu. Přibližně jednou ročně je prováděna důkladnější obsahová revize operačního manuálu. Drobné změny operačního manuálu jsou v kompetenci vedoucího týmu a jsou s nimi na poradách organizačního týmu seznamováni odborný ředitel organizace, ředitel organizace a vedoucí ostatních služeb. Změny operačního manuálu, které by mohly zásadním způsobem měnit způsob poskytování služeb nebo se dotýkaly práv uživatelů služby, schvaluje po poradě s vedoucími služeb odborný ředitel organizace. Kterýkoliv člen organizace je oprávněn požadovat schválení operačního manuálu nebo jeho změn valnou hromadou organizace. Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti textu nejsou s operačním manuálem v rámci běžného chodu služby seznamováni klienti. Operační manuál je veřejný dokument, je zveřejněn na webových stránkách organizace a na požádání bude poskytnut uživateli služby či jinému zájemci v elektronické podobě. Zájemci je také možno zapůjčit k nahlédnutí tištěnou verzi operačního manuálu. Všichni pracovníci služby jsou povinni operační manuál dodržovat. Za kontrolu dodržování operačního manuálu odpovídá vedoucí terénního týmu a odborný ředitel organizace. Případné nesrovnalosti mezi operačním manuálem a reálným poskytováním služby či jednáním pracovníka jsou týmově projednány na poradách terénního týmu, případně v rámci týmové supervize. 3 Tým Chráněného bydlení 3.1 Role týmu v organizaci Tým Chráněného bydlení je součástí velkého týmu organizace. Celý tým Chráněného bydlení se pravidelně účastní celotýmových porad. Na poradách vedoucích středisek zastupuje tým Chráněného bydlení vedoucí týmu nebo jeho zástupce. 12

13 3.2 Složení a kompetence v týmu Širší tým Chráněného bydlení tvoří: vedoucí rehabilitace (odborný ředitel) vedoucí týmu Chráněného bydlení dva klíčoví pracovníci Chráněného bydlení Kompetence role v týmu vedoucí rehabilitace - vede, dohlíží a spolupodílí se na rehabilitační koncepci (metody, techniky atd.) v jednotlivých službách, pomáhá při řešení konkrétních problémů, dohlíží na práci vedoucích týmů, koordinuje týmy služeb organizace, vede grantové projekty vedoucí týmu Chráněného bydlení vede tým Chráněného bydlení, dohlíží na práci jednotlivých klíčových pracovníků týmu, pracuje s obyvateli CHB jako klíčový pracovník, je odpovědný za koncepci služby, je odpovědný za tvorbu grantových projektů, dohlíží na rozpočet služby klíčoví pracovníci Chráněného bydlení pracují s obyvateli CHB, spolupracují na koncepci služby, podílejí se na tvorbě grantových projektů Popis systému klíčových pracovníků Klíčový pracovník pracuje s klienty služby. Pracovník má vyčleněn okruh klientů, se kterými intenzivně spolupracuje, je jejich tzv. klíčový pracovník. Pracovník je odpovědný za kvalitu poskytovaných služeb svým klientům. Klíčový pracovník kontaktuje klienta, vyjednává s klientem o vstupu do služby, připravuje klienta na vstup do služby. Při vstupu klienta do služby pracovník s klientem mapuje potřeby, sepisuje rehabilitační a protikrizový plán, provádí s klientem nácviky, kontroluje pravidelně s klientem rehabilitační plán a případně ho revidují. Klíčový pracovník udržuje dynamiku rehabilitačního procesu. Klíčový pracovník pracuje metodou case managementu Možnost výběru a případné změny klíčového pracovníka (klienta) Žadatel o vstup do služby je kontaktován pracovníkem Chráněného bydlení. Pokud tento žadatel do služby vstoupí, zpravidla zůstává pracovník, který s ním vyjednával o vstupu do služby klientovým klíčovým pracovníkem. Pokud klient požádá o změnu klíčového pracovníka a svůj požadavek zdůvodní, je možno k této změně přistoupit. Klient může o změnu pracovníka požádat kdykoliv, ale změna klíčového pracovníka je možná za půl roku po změně předcházející (tato půlroční doba je opatřením proti účelovým změnám klíčového pracovníka ze strany klienta). Pokud o změnu požádá klíčový pracovník, je tento požadavek projednáván na poradě týmu. Pracovník musí zdůvodnit svoji žádost. V týmu se projednává, kdo by ho mohl nahradit (záleží na volné kapacitě jednotlivých pracovníků, na osobnosti klienta, kterého se změna týká). Po dohodě v týmu se o změně vyjednává s klientem, kterého se výměna pracovníka týká Hodnocení práce klíčového pracovníka Hodnocení klíčových pracovníků týmu Chráněného bydlení provádí vedoucí týmu. Hodnocení je prováděno písemně a to jednou za půl roku. Hodnocení dostává klíčový pracovník k přečtení a má možnost se k němu vyjádřit. V případě problému nebo nesouhlasu pracovníka se svým hodnocením, je přizván ke konzultaci vedoucí rehabilitace. Práci vedoucího týmu hodnotí vedoucí rehabilitace, a to také dvakrát ročně. Hodnocení je písemné a vedoucí týmu má možnost se k hodnocení vyjádřit Náplně práce Náplň práce vedoucího týmu CHB Vytváří koncepci Chráněného bydlení. Koordinuje práci týmu. 13

14 Pravidelně kontroluje práci jednotlivých členů týmu. Monitoruje etiku práce jednotlivých pracovníků CHB. Jednou za půl rok vypracovává písemné hodnocení jednotlivých členů týmu. Sleduje finanční rozpočet CHB. Vyjednává s vedením organizace ve prospěch svého týmu, prosazuje zájmy týmu CHB. Řídí porady týmu, zajistí (osobně nebo pověří člena týmu), aby z porad týmu byly pořizovány zápisy. Pravidelně (nejméně 1x týdně) kontroluje správnost a úplnost vedení dokumentace (databáze) a v případě nedostatků zajistí nápravu. Je zodpovědný za pravidelné zálohování databáze. Zajišťuje předání podkladů pro mzdové účetnictví. Podílí se (s odborným ředitelem) na zpracování grantových projektů na financování CHB. V otázkách rehabilitace, práce s klientem a personálních otázkách je zodpovědný odbornému řediteli organizace, v otázkách ekonomiky a provozu střediska podléhá řediteli organizace. Personalistika:» je přítomen u výběrového řízení na nového člena týmu» ve výběrovém řízení má právo veta» dává odbornému řediteli návrhy na výpověď členům týmu» navrhuje zkrácení zkušební doby nových kolegů» navrhuje výpovědi ve zkušební době Další body jsou stejné jako v náplni klíčového pracovníka Náplň práce klíčového pracovníka CHB Pokud je pracovní poměr sjednán na plný úvazek, pracuje pracovník 40 hodin týdně, pracovní doba je klouzavá. Pokud je pracovní poměr sjednán na snížený úvazek, odpovídá počet odpracovaných hodin týdně pracovnímu úvazku, pracovní doba je klouzavá. Místo výkonu práce je CHB nebo jinde, záleží na dohodě s klientem nebo institucí, se kterou pracovník jedná. Pracovník zapisuje všechny pracovní úkony do databáze, pokud možno co nejdříve po provedení úkonu. Pracovník se účastní porad týmu CHB a porad celého týmu organizace. Pokud se pracovník nemůže zúčastnit porady, oznámí to dopředu vedoucímu týmu CHB. Pokud se pracovník nezúčastní některé porady, přečte si co nejdříve zápis z dané porady. Pracovník bere na vědomí úkoly, které mu byly na poradách uloženy, a plní je, pokud mu v tom nebrání závažné překážky. Pracovník spolupracuje se svými kolegy v týmu, předává jim všechny potřebné informace, dává svým kolegům zpětnou vazbu a sám takovou zpětnou vazbu přijímá a zamýšlí se nad ní. Pracovník si plánuje svou dovolenou s ohledem na služby poskytované klientům a tak, aby se mohl prostřídat se zastupujícím kolegou. Pracovník si sjedná dopředu s určeným ze svých kolegů zástup v případě, že má nastoupit na dovolenou nebo je nemocen. Zastupujícího kolegu představí svým klientům. Dovolenou schvaluje vedoucí týmu CHB. Pokud pracovník nastupuje na pracovní neschopnost, informuje (tedy pokud toho bude ze zdravotního hlediska schopen) vedoucího týmu a kolegu, který ho zastupuje a předá jim potřebné informace (jsou-li) o svých klientech. Pracovník udržuje v kanceláři pořádek a účastní se po dohodě s kolegy úklidu. Poslední den v měsíci má pracovník vyplněnou svoji docházku na docházkovém listu, uvádí nejen své jméno, ale i své osobní číslo. Pracovník dodržuje finanční rozpočet střediska, případné nákupy konzultuje se svým vedoucím. Pracovník se řídí Etickým kodexem sociálních pracovníků. Pracovník se při příjmu klienta do služby řídí předpisem Vstup klienta do služby, který je součástí operačního manuálu. Pracovník za žádných okolností nepodá klientovi léky, aniž by to předem konzultoval s jeho ošetřujícím lékařem (ambulantní psychiatr, praktický lékař, ošetřující psychiatr v lůžkovém zařízení). 14

15 Pracovník dodržuje vnitřní předpis o zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů. Pracovník se řídí zakázkou klienta, respektuje všechna omezení, která z toho vyplývají. Pracovník respektuje soukromí klienta a jeho nárok na samostatnou svobodnou existenci. Pracovník přijímá měřítka kvality života daného klienta, byť by se úplně neslučovaly s jeho měřítky (např. pracovník respektuje klientova měřítka uklizeného bytu ). Pouze v případě, že by se díky posunutým měřítkům kvality života daného klienta mohly narušit vztahy s ostatními obyvateli bydlení, vyjednává pracovník s klientem o změně postojů a s ostatními obyvateli bydlení o možné nejnižší únosné míře daného problému. Pracovník poskytuje svým klientům tyto služby:» vstupní rozhovor vyjednávání o vstupu do služby» příprava klienta na vstup do CHB» tvorba individuálního plánu» aktualizace individuálního plánu» vyjednávání s institucemi» kontakt a rozhovor s rodinnými příslušníky» doprovod klienta» poradenství v problematice bydlení a zvládání samostatného bydlení» socioterapie, zaměření na problematiku samostatného bydlení, zvládání samoty, zapojení do sociální sítě a komunity» návštěvy obyvatel CHB v psychiatrické léčebně (pokud jsou krátkodobě hospitalizováni). Pracovník se řídí podle pracovních postupů a ustanovení v Operačním manuálu Chráněného bydlení a metodickými pokyny vedoucího rehabilitace. Případy nedodržování náplně práce a operačního manuálu celkově se řeší na poradách týmu CHB popř. na poradě týmu za přítomnosti vedoucího rehabilitace. Sankce za nedodržování náplně práce:» Pokud pracovník poruší ustanovení náplně práce, řeší se tato věc na nejbližší poradě týmu ústní výtkou (je o tom záznam v zápise z dané porady). Pokud se porušování pracovní náplně opakuje, je na to pracovník upozorňován na poradách a sankcí za toto opakované nedodržování náplně práce je snížení či úplné odejmutí finančních odměn.» V případě, že má opakované porušování náplně práce závažný charakter nebo závažné důsledky, je pracovníkovi udělena vedle snížení finančních odměn i písemná důtka. Po obdržení dvou písemných důtek, může dojít k rozvázání pracovního poměru. 3.3 Etický kodex rehabilitace Etické zásady pracovníků Pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho etnickou příslušnost, rasu, barvu pleti, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci a náboženské či politickém přesvědčení. Pracovník respektuje právo každého klienta na seberealizaci v míře, aby nedocházelo k omezení takovéhoto práva u ostatních osob. Služby, které pracovník poskytuje, by měly být na co nejvyšší profesionální úrovni. Poskytovatel služeb je povinen zachovávat práva a svobody bez ohledu na okamžitý zdravotní stav klienta. Pracovník je povinen zachovávat mlčenlivost. Pracovník se vyvaruje případů, kde by mohl být osobně či finančně zainteresován v (soukromých) záležitostech klientů. Pracovník se přímo nebo nepřímo nezapojí do žádné činnosti, která by mohla být vykládána jako přijetí úplatku. Pracovník vždy jasně definuje klientovi vztah: poskytovatel služeb/klient. Pracovník je povinen dodržovat práva klientů a tato práva nesmějí být v žádném případě omezena využíváním služeb organizace. 15

16 3.3.2 Zásady ve vztahu ke klientovi Pracovník vede klienty k vědomí odpovědnosti sama za sebe. Posiluje klientovo vědomí, že je nezávislý na poskytovaných službách a na pracovnících, kteří mu služby poskytují. Pracovník je povinen zapojovat klienty do procesu řešení jejich problémů. Pracovník zaručuje, že bude respektovat samostatnost klienta, bude podporovat vyjádření klientova svobodného názoru a svobodu výběru. Pracovník by měl uznávat práva rizika při rozhodnutí klienta dle jeho svobodné vůle, bez ohledu na jeho okamžitý stav. Klient může učinit rozhodnutí, které se pracovníkovi zdá rizikové. Pracovník na svůj postoj může klienta upozornit, ale rozhodnutí klienta musí plně respektovat. Pracovník nezneužívá svojí moci vůči klientovi. Pracovník nepoužívá vůči klientovi nátlaku a manipulace. Pracovník dbá na to, aby klientovi byly nabídnuty všechny dosažitelné služby a sociální dávky. Pracovník chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost sdělení. Data a informace požaduje po klientovi s ohledem na potřebnost při poskytování služeb a informuje klienta o jejich potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho písemného souhlasu. V případě klientova požádání mu umožňuje nahlížení do spisů, které jsou o klientovi vedeny. Jedná se i o zajištění počítačově zpracovávaných informací (tento bod vychází ze zákona o ochraně osobních údajů) Práva klientů Klient má právo na samostatnost a nezávislý způsob života. Klient má právo na to, aby zadával zakázku (jaké chce využívat služby), sám si zvolit tempo a posloupnost při zpracovávání zakázky. Klient má právo, aby jeho zakázka byla zpracována písemně (písemný rehabilitační plán, kontrakt zakázky). V písemném zpracování musí být zakázka jasně formulována, stejně jako odpovědnost (klienta i pracovníka) při práci na zakázce. Klient má právo získat od pracovníka všechny informace, které se týkají jeho rehabilitace (zakázky). Pokud existuje více alternativních postupů, které by se daly využít při práci na klientově rehabilitaci (zakázce), klient má právo o nich vědět. Klient má právo znát jména osob, které s ním spolupracují, a které budou, s jeho souhlasem nahlížet do jeho spisu. Klient má právo znát proces, pokud si chce stěžovat (komu, jaký bude další postup). Klient má právo na individuální přístup. Klient má právo odmítnout nabízené služby nebo pracovníka, který s ním pracuje na zakázce. Klient má právo znát svá práva a povinnosti vyplývající ze členství v organizaci. Klient má právo na kvalitně zpracovaný krizový plán. 3.4 Pravidla předávání informací Informace uvnitř týmu Chráněného bydlení jsou předávány: na pravidelných poradách týmu (jedenkrát týdně) informace, které je třeba předat aktuálně (ihned) předávají se kolegům při prvním osobním kontaktu. Pokud je informace natolik závažná, předává se kolegům telefonicky Informace uvnitř organizace jsou předávány na pravidelných poradách (jedenkrát za 14 dní) vedoucích středisek, kteří informace získané na poradě dál předávají ve svých týmech. Přibližně jedenkrát za měsíc a půl je celotýmová porada celé organizace. Na těchto poradách se projednávají záležitosti týkající se dalšího rozvoje a směřování celé organizace, např. plánování priorit na příští rok, zásadní změny dotýkající se celé organizace atd. Informace mezi jednotlivými středisky, respektive pracovníky se předávají na osobních schůzkách, telefonicky nebo em. 3.5 Zástupnost v týmu Zástupnost v týmu se používá: v případě onemocnění člena týmu neplánovaná nepřítomnost v době dovolených nebo za nepřítomnosti pracovníka (např. účastní-li vzdělávání) dopředu plánovaná nepřítomnost v případě odchází-li klíčový pracovník z týmu dopředu plánovaná nepřítomnost 16

17 V případě onemocnění, tzn. neplánové nepřítomnosti, je dopředu dohodnutý scénář zástupnosti - tzn., že v týmu je dohoda, že klíčového pracovníka A zastupuje v době jeho nemoci klíčový pracovník B. Tato informace je klientovi předána bezprostředně po této domluvě. Klientovi je sděleno, že kdyby jeho klíčový pracovník onemocněl, zastupuje ho pracovník B. Tento scénář je domluven i na nepřítomnost z důvodů dovolené nebo vzdělávání. Klientovi je tento fakt sdělen. Pokud klient nesouhlasí se zastupujícím klíčovým pracovníkem, je možno o tomto vyjednávat. Vzhledem k tomu, že se zástupnosti plánují dopředu, je možno vyjednávat o změně zastupujícího pracovníka. Tohoto vyjednávání se účastní klient, jeho klíčový pracovník, vedoucí týmu. Pokud klient zdůvodní svoji žádost o změnu zastupujícího klíčového pracovníka a pracovník, který by přicházel v úvahu na zástup má volnou kapacitu, je možno zastupujícího pracovníka změnit. 3.6 Postup výběru a přijímání nového zaměstnance Výběru nových zaměstnanců se účastní vedoucí rehabilitace, vedoucí týmu Chráněného bydlení a jeden ze členů týmu. Výběr nového zaměstnance probíhá v několika fázích: Oznámení o volném místě oznámení se dává formou inzerátu do regionálního tisku a rádia, vyvěsí se na webové stránky organizace, oznámí se celému týmu organizace (v případě, kdyby někdo věděl o někom, kdo má zájem pracovat na obsazovaném místě). Inzerát obsahuje základní informace o vypisovaném pracovním místě, požadavek poslání životopisu a kontakt na vedoucího rehabilitace nebo vedoucího týmu Chráněného bydlení. Požadavky organizace jsou: zdravotnické vzdělání nebo vzdělání v oboru sociální práce, komunikační dovednosti, samostatnost. První výběr a kontaktování zájemců, kteří postoupili do druhé kola výběru. Na základě došlých profesních životopisů vedoucí rehabilitace provede první selekci uchazečů. Při výběru do dalšího kola se hledí na vzdělání a předchozí zaměstnání. Uchazeče, kteří postoupili do dalšího kola vedoucí rehabilitace nebo vedoucí týmu obvolají a sdělí jim termín druhého kola výběrového řízení, které je osobní. Druhé kolo výběrového řízení na určitý den jsou po půl hodině nebo po hodině (záleží na počtu uchazečů) pozváni ti, kteří prošli prvním výběrem. Při výběrovém řízení jsou přítomni minimálně tři lidé z organizace, a to vedoucí rehabilitace, vedoucí týmu Chráněného bydlení a jeden ze členů týmu (případně další pracovník). Výběrové řízení se řídí podle předem připraveného scénáře a uchazeči jsou bodováni členy výběrové komise v jednotlivých oblastech: Kvalifikace Vzdělání, ŘP, kurzy, výcviky, předchozí praxe, vlastnosti a dovednosti Motivace Včasný příchod na pohovor, termín nástupu do práce kdy je žadatel ochoten, snaha uchazeče dovědět se co nejvíce o obsazované pozici. Komunikace Komunikační schopnosti a dovednosti, neverbální komunikace. Jeden ze členů výběrové komise hraje klienta s určitým problémem, žadatel hraje Role playing pracovníka poskytujícího intervenci. Hodnotí se přístup ke klientovi, komunikace s klientem, nápaditost atd. Projektivní technika Bývá zařazen Test lidské postavy nebo Baumtest Celkový dojem Bodové ohodnocení hodnotí se celkový dojem z uchazeče. Maximální počet bodů v jednotlivých oblastech je 10 bodů, celkově je tedy možno získat 60 bodů. Body se vyplňují do připravených formulářů, jež má každý člen výběrové komise. Ze získaných bodů od všech členů výběrové komise se vypočítá aritmetický průměr. Po skončení výběrového řízení se vyhodnotí tři nejlepší uchazeči (podle dosažených bodů). Členové výběrové komise diskutují, kterého z nich oslovit (v úvahu se berou oblasti, které nejsou postižitelné body, např. sympatie, pocit z uchazeče atd.). Vybraný uchazeč je osloven vedoucím rehabilitace nebo vedoucím týmu Chráněného bydlení, který mu oznámí, že byl na vypsanou pozici vybrán. Ostatním zájemcům je oznámeno, že ve výběrovém řízení neuspěli. 17

18 4 profil služby 4.1 Poslání služby Posláním služby je podpora duševně nemocných lidí, kteří ztratili nebo nikdy neměli, a chtějí získat, dovednosti vedoucí k plnohodnotnému životu podle vlastních představ a možností, žít samostatně mimo zdravotnická a ústavní zařízení. 4.2 Cíle služby pomoci získat dovednosti potřebné k samostatnému bydlení umožnit sociální integraci dlouhodobě duševně nemocných do komunity snížení počtu dlouhodobých hospitalizací možnost volby mezi ústavní a komunitní formou péče v tréninkovém programu Chráněného bydlení připravit dlouhodobě duševně nemocné na samostatnou existenci v komunitě ve spolupráci s veřejnou správou zajistit klientům, kteří absolvovali tréninkový program, samostatné bydlení v malometrážních bytech zapojit služby chráněného a podporovaného bydlení trvale do regionálního systému sociálních a zdravotních služeb pro duševně nemocné naplnění kapacity služby minimálně na 80 % měřitelné cíle: počet klientů, kteří získají vlastní byt počet klientů, kteří po odchodu z CHB bydlí samostatně nebo s podporou v bydlení (min. 2 roky) zmenšení počtu dlouhodobých hospitalizací naplnění kapacity minimálně na 80 % 4.3 Cílová skupina Duševně nemocní (a to především z regionu), starší 18-ti let, kteří mají diagnózu 1 schizofrenie, schizoafektivní porucha, těžká porucha osobnosti, těžká neuróza, lehčí forma mentálního postižení s neurotickou komplikací, a potřebují pomoc a podporu v oblasti bydlení, protože neovládají dovednosti k tomu potřebné. Dlouhodobě (déle než jeden rok, často i více než deset let) nebo opakovaně hospitalizovaní klienti, kteří jsou v psychiatrickém lůžkovém zařízení zejména z důvodů ztráty určitých sociálních dovedností či jiných sociálních důvodů (nemají vlastní byt). Jejich zdravotní stav je stabilizovaný a jejich případné propuštění z psychiatrické léčebny při postupném získávání a upevňování sociálních dovedností může ve většině případů vést ke klientově samostatnosti. Dlouhodobě duševně nemocní, kteří nejsou dlouhodobě hospitalizovaní, ale žijí trvale v péči příbuzných (většinou rodičů), kde nemají dostatek příležitostí vytvořit si dovednosti pro samostatné bydlení. A bez těchto dovedností jsou v dlouhodobém výhledu odkázáni na azylovou péči. 4.4 Kritéria pro vstup do služby Hlavní kritéria žadatel musí mít zájem o služby Chráněného bydlení tzn., že cíle klienta by se měly shodovat s cíli služby chráněného bydlení, přičemž hlavní cíl je získat schopnosti nutné k samostatnému bydlení žadatel o službu musí patřit do cílové skupiny, pro niž je služba zřízena cíle žadatele se musí shodovat s náplní služby žadatel patří do cílové skupiny dlouhodobá nebo opakovaná hospitalizace v psychiatrické léčebně ze sociálních důvodů (v tomto případě to 1 Sociální služby (alespoň dle některých výkladů zákona 108/2006 Sb.) nepracují s diagnostickým vymezením. Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (tuto cílovou skupinu zákon explicitně uvádí) nemohou s klienty pracovat účelně a efektivně, aniž by braly v úvahu (a tedy mimo jiné adekvátně pojmenovávaly a vymezovaly) příčinu problémů v sociálním fungování klientů, kterou je nemoc. 18

19 znamená ztrátu dovedností potřebných k samostatnému bydlení) - tato podmínka (dlouhodobosti) platí jen pro klienty, kteří jsou hospitalizováni zájem zopakovat si nebo naučit se dovednosti potřebné k samostatnému bydlení tzn., že některé dovednosti chybějí nebo je třeba si je zopakovat potvrzení od ošetřujícího lékaře o podpoře klientova rozhodnutí využít služeb Chráněného bydlení - klientovo rozhodnutí vyjednávat o vstupu do služby CHB bude konzultováno i s jeho ošetřujícím lékařem ochota spolupracovat na přípravě vstupu do služby - tzn. účast na domluvených schůzkách s pracovníkem CHB, spolupracovat s pracovníkem na mapování klientových potřeb atd. dostatečný finanční příjem vzhledem k tomu, že obyvatelé Chráněného bydlení musí hradit nájemné, spolupodílet se na úhradách energií atd., je tedy třeba, aby zájemce měl dostatečný finanční příjem spolupráce klienta s jeho ambulantním psychiatrem míní se spolupráce v případě, že se klient dostane do Chráněného bydlení připravenost na vyjednávání o získání vlastního bytu (pokud ho klient již nemá) Tento bod upozorňuje na to, že s každým klientem, který při nástupu do služby nebude mít bydlení, kam se může vrátit a samostatně bydlet, tak jedno z prvních plánování se bude dotýkat toho, jak toto získat. Tzn. jednání na městském úřadě, podání žádosti atd Klientova připravenost a ochota spolupracovat motivační pohovory s pracovníkem CHB (více setkání) kontaktování žadatele o službu pracovníkem týmu. Spolu si domlouvají další setkání. Setkání by měla probíhat nejméně dvakrát za měsíc (možno i vícekrát) záleží na individuální dohodě žadatel pracovník. Náplní setkávání by mělo být mapování žadatelovy potřebnosti a vhodnosti umístění do služby a zároveň mapování klientových potřeb (souvisejících se službou Chráněného bydlení) vyplnění vstupního dotazníku (ve spolupráci s pracovníkem CHB) Dotazník je součástí vstupních pohovorů a má pomoci při mapování žadatelových potřeb a vhodnosti nástupu do Chráněného bydlení. poskytnutí souhlasu ke zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů Součástí vyjednávání o vstupu je klientův souhlas ke zpracovávání osobních a citlivých osobních údajů, které opravňují pracovníka služby tyto údaje o klientovi shromažďovat. návštěva Chráněného bydlení a seznámení s ostatními obyvateli Návštěva Chráněného bydlení je součástí vyjednávání o vstupu do služby. Žadatel by se měl seznámit s prostředím a ostatními obyvateli CHB. schůzka s pracovníkem CHB případné vyjednávání s příbuznými klienta o spolupráci (s klientovým souhlasem) Pokud má klient zájem, zprostředkovává pracovník chráněného bydlení jednání o spolupráci s rodinou Jak se pozná klientova připravenost a ochota spolupracovat žadatel se pravidelně účastní dohodnutých schůzek, pokud se nemůže dostavit, včas se omluví žadatel je na schůzkách s pracovníkem Chráněného bydlení aktivní, tzn. spolupracuje na mapování potřeb žadatel po celou dobu vyjednávání o vstupu do služby má o tuto službu zájem žadatel je ochoten a schopen (nebo se to učí) hovořit o svých potřebách, obavách, které má v souvislosti se vstupem do služby atd Finanční kritéria V chráněném bydlení je stanoveno nájemné (přibližně ve výši nejnižší ceny, za niž je v regionu možné získat bydlení na ubytovně). Klient musí mít dostatek finančních prostředků k úhradě nájemného a svých dalších základních potřeb. 19

20 4.4.4 Kontraindikace tělesné postižení Jedná se o tělesné postižení takového rozsahu, které neumožňuje pohyb po bariérových prostorech (např. vozíčkáři). Chráněné bydlení není bezbariérové, a proto tělesné postižení takovéhoto rozsahu je kontraindikací. nedostatek financí Vzhledem k tomu, že v Chráněném bydlení si každý obyvatel hradí nájemné a energie a služby související s bydlením, obyvatel musí mít nějaký příjem, ze kterého je schopen uhradit tyto výdaje a zůstane mu přiměřené množství peněz, které použije pro svou potřebu (potraviny, oblečení, zábava atd.). Podle předpokladu, který vychází z výše poplatků souvisejících s bydlením, je minimální příjem, který by měl klient mít, stanoven na 7.000,- Kč. žadatel o službu nepatří do cílové skupiny Pokud žadatel o službu nepatří do cílové skupiny, jsou mu sděleny důvody, proč nemůže žádat o vstup do služby a jsou mu předány informace a kontakty na organizace, které poskytují služby cílové skupině, ke které žadatel náleží. závislost na alkoholu nebo na nealkoholových návykových látkách Aktuální závislost na alkoholu nebo nealkoholových návykových látkách je překážkou pro vstup do služby. agresivní chování Agresivní chování v anamnese není kontraindikací, kontraindikací se stává, když agresivní klient, který žádá o vstup do služby, odmítá se svojí agresivitou pracovat. plně využitá kapacita služby Jestliže je kapacita chráněného bydlení plně využita, nelze z nedostatku ubytovacích prostor přijmout nového žadatele okamžitě. požadavky žadatele se neshodují se službami CHB Žadatel nemůže být přijat, pokud se jeho představa služeb neslučuje s poskytovanými službami CHB. 4.5 Charakter a základní principy služby Charakter služby: je dobrovolná zaměřená na klienta - Charakter, tempo a délku poskytování služeb určuje klient v závislosti na zakázce (kontraktu). klient je považován za spojence při společné práci na naplnění zakázky, nikoliv za problém - Pokud se klient stává přítěží pracovníka, pak vyjednává (pracovník) v týmu o převzetí klienta kolegou. spolupráce probíhá v Chráněném bydlení, nebo v jiném prostředí (po dohodě s klientem) klient může kdykoliv spolupráci přerušit a to i bez udání důvodu a ze služby odejít organizace může spolupráci s klientem přerušit jen z jasně stanovených důvodů, které jsou formulovány v kontraktu (smlouvě o poskytnutí služby) vyjednává se i o nereálné zakázce Hledá se, jaké přání a potřeby se maskují pod nereálnou zakázkou. pracovníci Chráněného bydlení suplují služby Terénního týmu (case managementového), koordinují všechny služby klienta nejenom v oblasti bydlení - terénní tým pouze informují na společných poradách. pracovník nerespektuje přání klienta - Pouze v případě, že je klient nebezpečný sobě (tj. očividně dává najevo snahu si ublížit) či okolí (očividná agrese vůči okolí), pracovník může po konzultaci (pokud je možná) s vedoucím CHB nebo vedoucím rehabilitace jednat bez souhlasu klienta Používané metody depistáž přístup orientovaný na úkoly kognitivně behaviorální techniky sociální poradenství krizová intervence rehabilitační plán + protikrizový plán 20

21 Co služba CHB nemůže poskytovat Chráněné bydlení není azylovým bydlením, tzn., že neřeší situace, kdy klient má dovednosti potřebné k samostatnému bydlení, ale nemá kde bydlet. Na tuto službu nemá Chráněné bydlení dostatečnou kapacitu. Služba neřeší krátkodobé krize, které by se daly zvládnout v prostředí, kde klient trvale žije a tím pádem bez hospitalizace. Na tuto službu nemá Chráněné bydlení dostatečnou kapacitu. V rámci služby není poskytována psychoterapie. Pracovníci služby neprovádějí sociální kontrolu» nekontrolují proto užívání léků» nekontrolují pořádek v bytech (pokud případné problémy neomezují ostatní obyvatele bydlení) Týmová práce Výhody: Výhody týmové spolupráce spočívají ve větší multifunkčnosti týmu, v možnosti zástupnosti v případě nemoci nebo dovolených, ve větším počtu úhlů pohledu na problémy Nevýhody: Větší náročnost při koordinování týmu poskytujícího službu. Při nejasném definování pravomocí a činnosti jednotlivých členů týmu zmatek, který může být přenesen na klienta Klientova role v průběhu poskytování služby Při poskytování služeb je klient ten, který definuje zakázku, zaměření na problémy. Klient volí rychlost krokování postupu poskytování služeb. Asistent by měl sledovat formu rehabilitace a případně držet její dynamiku. 4.6 Hranice služby Časové omezení Program Chráněného bydlení je koncipovaný jako tréninkové bydlení, z toho důvodů zajišťuje bydlení jen po dobu nezbytně nutnou k získání dovedností a zkušeností nutných k samostatnému bydlení (zhruba se počítá s nájemní smlouvou na 1 2 roky podle individuálního plánu každého konkrétního obyvatele). Smlouvu je možné, po dohodě mezi obyvatelem a pracovníkem Chráněného bydlení, prodloužit. Prodlužování smlouvy je však možné vždy jen o půl roku (max. do hranice tří let pobytu) a s každým prodloužením (nad hranici dvou let) se zvyšuje i nájemné, které obyvatel platil po dobu prvních dvou let Časová dostupnost služby Chráněné bydlení nezajišťuje čtyřiadvacetihodinovou přítomnost pracovníků týmu v bydlení. Dostupnost služby během dne je závislá a řídí se individuálními domluvami mezi klíčovými pracovníky a obyvateli CHB. Podle těchto individuálních domluv je možné si naplánovat schůzku či program v od rána do cca 20:00 hodin. Přítomnost pracovníka v sobotu, neděli a o svátcích je možná. Je však možná pouze ve výjimečných případech, a po předchozí domluvě, kdy obě strany vyjednávají o přítomnosti pracovníka Prostorová dostupnost služby Žadatelé o službu mohou být z celé České republiky, ale přednost mají žadatelé z regionu. 4.7 Kapacita programu Kapacita jednoho pracovníka, kapacita celého týmu Kapacita jednoho pracovníka jsou 3 4 obyvatelé Chráněného bydlení. Celkový počet členů týmu jsou tři pracovníci, v přepočtu 3 celé úvazky. Celková kapacita týmu je tedy cca 10 obyvatel Prostorová kapacita Popis využívaných prostor Situační plánek s uvedenými rozměry místností a označením jednotlivých bytů 21

22 4.7.3 Postupy při naplněné kapacitě Pokud je kapacita programu naplněna: a) s klientem se vyjednává o tom, zda chce být zapsán do pořadníku na službu. Pořadník: předpokladem pro fungující pořadník je přibližná znalost plánovaných odchodů současných obyvatel CHB klienti jsou zapisováni podle pořadí, v jakém kontaktovali pracovníky služby seznam je aktualizován tzn., že s žadateli jsou pracovníci v kontaktu (nejméně jednou za měsíc) a ověřují si, zda trvá zájem žadatele o službu. Pokud tento zájem již není, je žadatel ze seznamu vyškrtnut. případné upřednostňování klientů, kteří jsou zapsáni v pořadníku na nižších pozicích, je možné pouze za souhlasu celého týmu b) s klientem se vyjednává o vstupu do jiné služby, a to buď v rámci organizace, nebo se klientovi předají kontakty na jiné poskytovatele služeb, kteří by přicházeli v úvahu, vzhledem ke klientovým potřebám a přáním 4.8 Pravidla služby Pravidla služby jsou určena: smlouvou o poskytnutí služby vnitřním řádem domu (Domovní řád) pravidly pro pobyt v CHB Pravidla uvedená ve smlouvě o poskytnutí služby: Příjemci služby se poskytuje ubytování v malometrážním bytě. Příjemce služby může způsobem obvyklým užívat společně s nájemníkem sousedních bytů také tyto prostory:» Společenská místnost s kuchyní» Sprchy Ubytování zahrnuje také topení, teplou a studenou vodu, elektrický proud. Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování a k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv příjemce služby spojených s užíváním těchto prostor. Příjemce služby je povinen užívat prostory vyhrazené jí k ubytování a k užívání řádně, v prostorách nesmí bez souhlasu Poskytovatele provádět žádné stavební úpravy ani podstatné změny. Příjemce služby nese zodpovědnost za zařízení bytu a seznam předmětů, které jsou mu svěřeny k užívání a sepsány v Předávacím protokolu. Příjemce služby odpovídá za způsobenou škodu na bytu a jeho zařízení vzniklou jeho zaviněním. Tyto škody má povinnost odstranit na vlastní náklady. Pokud tak neučiní ve lhůtě s Poskytovatelem dohodnuté, odstraní škody Poskytovatel na svůj náklad, avšak je oprávněn náhradu takto vynaložených nákladů požadovat na Příjemci služby. Příjemce služby není oprávněn poskytovat v bytě ubytování jiným osobám. Příjemce služby není bez písemného souhlasu Poskytovatele oprávněn uvádět místo poskytování služby jako své trvalé bydliště či si zde trvalý pobyt přihlásit. Klíče od bytu přebírá Příjemce služby při podpisu této smlouvy. Příjemce služby není oprávněn zhotovovat duplikáty klíčů. Půjčovat klíče od bytu dalším osobám a měnit zámky ve dveřích lze pouze se souhlasem Poskytovatele. Po zániku smlouvy o poskytnutí služby se Příjemce služby zavazuje byt vyklidit a vyklizený Poskytovateli předat ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení a to ke dni skončení platnosti této smlouvy, nedohodnou-li se strany jinak. O odevzdání bytu se vyhotoví zápis, v němž se uvedou skutečnosti rozhodné k vyúčtování. Příjemce služby bere na vědomí, že pokud byt nevyklidí a nepředá, je Poskytovatel oprávněn byt vyklidit a věci ve vlastnictví Příjemce služby uskladnit vhodným způsobem. Současně je oprávněn vyměnit příslušné zámky u dveří bytu. Příjemce služby se zavazuje umožnit Poskytovateli přístup do prostor, ve kterých se poskytuje ubytování. Po uplynutí stanovené výpovědní lhůty nebo doby platnosti této smlouvy zanikne Příjemci služby právo užívat výše uvedený byt a to bez nároku na náhradní byt nebo náhradní ubytování. 22