[DIAGNOSTICKÁ ZPRÁVA O POTŘEBÁCH NEETŮ] (Liberecký kraj, Česká republika)

Transkript

1 Květen 214 Vypracoval: Ing. Jan Šašek Czech DEX s.r.o. [DIAGNOSTICKÁ ZPRÁVA O POTŘEBÁCH NEETŮ] (Liberecký kraj, Česká republika) Pozn. Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

2 1 Obsah Shrnutí Úvod Aktuálně o skupině NEET v České republice Současná situace Oficiální statistická data Národní strategie zahrnující problematiku NEET Zjištění na základě analýzy potřeb skupiny NEET Profil NEETů a jejich osobnostní charakteristiky Příčiny pádu do kategorie NEET Rizikové faktory Potřeby a zájmy NEETů Zvýšení seběvědomí Doplnění vzdělání Rekvalifikace Přístup na pracovní trh Zkušenosti NEETů s veřejnou podporou a službami SWOT analýza Zdroje... 18

3 2 Shrnutí I když mladí nemají pokaždé pravdu, společnost, která je ignoruje a shazuje, nemá pravdu nikdy. Toto tvrzení, jež v sobě obsahuje kus pravdy, vyslovil bývalý franzouzský prezident Francois Mitterand. Toto tvrzení lze použít i v souvislosti s problematikou současné generace mladých lidí, kteří spadají do skupiny NEET [z angl. not in employment, education or training ] mezi osoby, které nejsou zaměstnány, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy. NEET jako alternativní ukazatel a koncept pro mladé lidi vyloučené z pracovního trhu i vzdělávacího systému ve věku let začali používat vědci, národní orgány i mezinárodní organizace po celém světě, mimo jiné také z důvodu alternativního vyjádření míry nezaměstnaných mladých lidí, kteří se ze statistického hlediska skládají z ekonomicky aktivního i neaktivního obyvatelstva ve zmíněném věkovém rozhraní. Naopak klasická míra nezaměstnanosti mladých lidí bere v úvahu pouze ekonomicky aktivní obyvatele. Výsledná hodnota tradičního ukazatele je tedy z důvodu nižší základny vždy vyšší než míra NEET. Jelikož se fenomén NEET stává žhavým tématem v celé Evropě tak, jak stoupá v jednotlivých zemích nezaměstnanost mladých lidí do 3 let, projekt NoNEETs se rozhodl řešit problematiku mladých lidí ve věku 2 29 let v 6 evropských zemích včetně ČR. Samotný název projektu vyjadřuje ideální stav No NEETs / žádní NEETi. V úvodu projekt mapuje situaci NEETů v každé ze zmíněných zemí, zjišťuje jejich reálné potřeby a zájmy, na jejichž základě navrhne speciální školicí program a zorganizuje pilotní vzdělávací kurzy pro cílovou skupinu s cílem připravit NEETy na vstup na pracovní trh či do vzdělávacího systému. Společnost Czech DEX s.r.o., která je projektovým partnerem za ČR, koordinovala úvodní aktivity skládající se z: mapování situace a zjišťování reálných potřeb cílové skupiny. Před samotným mapováním a zjišťováním profilu a potřeb cílové skupiny byl v březnu 214 navržen komplexní dotazník adresovaný celkem 43 NEETům, konala se osobní skupinová diskuze s 1 představiteli NEET, která proběhla v dubnu 214 ve spolupráci s kontaktním pracovištěm krajské pobočky Úřadu práce v Liberci, Jablonec nad Nisou. Konečným výstupem je tento report, sumarizující všechna zjištění a postřehy. Pro lepší pochopení lze potřeby a zájmy cílové skupiny rozdělit na společné (vyjádřené jednoznačně všemi představiteli cílové skupiny) a individuální (vzhledem k individuálním osobnostním charakteristikám NEETů). Důležité je vědět, že si všichni oslovení NEETi svůj problém uvědomují, dokáží své potřeby identifikovat a jsou ochotni o nich alespoň zběžně hovořit. Cílová skupina se shoduje na následujících překážkách, které jim brání vstoupit na pracovní trh: nedostatečné vzdělání, nízká znalost cizích jazyků a nedostatečná praxe, jejíž získání je v ČR poněkud problematické. Na základě definovaných překážek lze vyvodit následující společné potřeby NEETů: potřeby intenzivních jazykových kurzů (vzhledem k postupující globalizaci trhu a sousedním zemím ČR zaměřené především na výuku angličtiny, němčiny a polštiny),

4 3 získání potřebné úrovně praxe a vzdělání, aby mohli reagovat na potřeby zaměstnavatelů. V ČR existují poměrně široké možnosti pro doplnění si vzdělání, jazyků i odborné přípravy. Narážíme však na problém nedostatečné informovanosti cílové skupiny o možnostech doplnění vlastního vzdělání či odbornosti. To je částečně způsobeno malou viditelností či propagací takové podpory ze strany veřejných institucí a ostychem ze strany NEETů aktivně se na služby reflektující jejich potřeby zeptat. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o nesourodou skupinu, při skupinových diskuzích vyšlo najevo také několik individuálních potřeb. Někteří NEETi mají svou situaci pod kontrolou v malé míře nebo vůbec (mladí nezaměstnaní, se zdravotním postižením či osoby pečující o jiné osoby), ostatní pak svou situaci plně kontrolují (ti, kdo zaměstnání nehledají ani se nehlásí ke studiu, přičemž jim v tom nebrání jejich postižení či nedostatečné dovednosti). Považujeme za důležité seznámit čtenáře i s příklady individuálních potřeb vzhledem k tomu, že i dále zmíněné příklady se týkají nezanedbatelného počtu mladých lidí v České republice. Prvním příkladem je absolvent střední školy, který je vyučen v oboru nekorespondující s poptávkou zaměstnavatelů na trhu práce. Řekl, že by potřeboval by být lépe informovaný o novinkách na trhu práce týkajících se jeho oboru, aby se mohl rychle přizpůsobovat a samostatně se ve svém oboru vzdělávat. S takovou situací se běžně setkávají absolventi středních a vysokých škol vzhledem k relativně malé flexibilitě českého vzdělávacího systému. Jiná představitelka NEET skupiny je naopak v roli svobodné matky a musí se starat o svého dvouletého syna. Naráží na nedostatečný počet regionálních zaměstnavatelů, kteří by nabízeli částečné úvazky pro lidi s podobným časovým omezením, kdy mohou být v práci nebo kteří by mohli pracovat z domova. Třetím případem individuálních potřeb je mladý dospělý člověk se zdravotním postižením, který by rád využil možnosti práce v chráněných dílnách, kde by pod dohledem rozvíjel svou odbornost pro pozdější práci v cukrářské výrobě. Vzhledem k nedostatku takových chráněných dílen je v dnešní době odkázán na Úřad práce. Vidíme tedy, že potřeb cílové skupiny se dá určit celá řada, některé z nich se musí řešit koncepčně (příklad společných potřeb), v některých případech by se měl uplatnit individuální přístup při začleňování NEETů do pracovního či studijního kolektivu.

5 4 1. Úvod 1.1 Aktuálně o skupině NEET v České republice Současná situace Z pohledu implementace naléhavých řešení není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi problematika skupiny mladých lidí bez práce a studia (dále jen NEETů) v ČR v současnosti považována za prioritu. Nicméně se problematika NEET populace řadí vedle dalších témat v rámci politiky zaměstnanosti, např. nezaměstnanost osob starších 5 let, svobodných matek s malými dětmi nebo kvalifikačních disproporce na stranách nabídky a poptávky na trhu práce. Dnešní diskuze se spíše zaměřují na klesající kvalitu školství a neodpovídající reflektování potřeb pracovního trhu na základních, středních i vysokých školách. Zvláštní NEET kategorie je v Čechách ve velké míře zastoupena mladými lidmi pocházejícími ze sociálně vyloučených romských lokalit, kde dle několika průzkumů převýšila míra nezaměstnanosti 9 % a zdejší mladí lidé představují zastupitele několika po sobě jdoucích generací nezaměstnaných. Tomuto problému je v ČR věnována stále spíše verbální než skutečná pozornost. Pokud se bavíme o jednotlivých podskupinách NEET populace, největší pozornost směrem k široké veřejnosti, tradičním politikám, zaměstnavatelům i obchodním uniím vzbuzují mladí kvalifikovaní lidé, jejichž profil neodpovídá požadavkům trhu práce. Naopak podskupiny dospívajících rodičů / rodičů samoživitelů a mladých lidí se zdravotním postižením nejsou v zájmu výše zmíněných různých zájmových skupin v ČR, nýbrž v zájmu specializovaných neziskových organizací či chráněných dílen. Od roku 25 se v ČR zrušila podpora v nezaměstnanosti pro absolventy škol (včetně absolventů vysokých škol), což je od té doby nutí nalézt si zaměstnání mnohem rychleji. Toto opatření napomohlo k statisticky významnému snížení počtu NEETů. Od roku 29 kategorie ohrožených zahrnuje pouze zástupce NEET do 2 let. Vzhledem k tomu, že je v ČR školní docházka povinná až do 9. třídy, pokrývající 1. i 2. stupeň mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED, osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém nepředstavují v ČR závažný problém. Jejich míra nepřesahuje 1 %. Je také třeba brát v potaz fakt, že z hlediska sociálních a kulturních norem se v ČR považuje za důležité dosažení alespoň středního vzdělání.

6 Oficiální statistická data V posledním zaznamenaném roce 213 činila míra NEET 12,8 % (zahrnuje mladé dospělé lidi zařazené v kategorii NEET ve věku let). Je třeba zdůraznit, že za posledních 5 let (v průběhu hospodářské krize) se míra NEET pohybuje ve stabilních hodnotách mezi 12 a 13 % z celkové populace mladých lidí. Graf níže zobrazuje zmíněný pokles míry NEET v roce 26 (13,7 %) oproti roku 25 (16,9 %) způsobený zavedením opatření na zrušení podpory v nezaměstnanosti (viz kapitola 1.1.1). Graf č. 1: Míra NEET v ČR 2 15 v % Národní strategie zahrnující problematiku NEET Vláda ČR svým usnesením ze dne schválila národní rámcový dokument Strategie sociálního začleňování pro oblast sociálního začleňování a boj s chudobou. Účelem této strategie je přispět k plnění národního cíle snižování chudoby a snižování míry sociálního vyloučení vytyčeného v Národním programu reforem České republiky, který vychází ze strategie Evropa 22. Strategie stanovuje prioritní témata v daných oblastech a podporuje čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů ČR i využívání Evropských strukturálních a investičních fondů EU. Strategie pro mládež 22 České republiky, která byla předložena vládě ke schválení v dubnu 214, určuje strategické cíle státní politiky ve vztahu k mládeži do 3 let, které dále rozpracovává do dílčích cílů a konkrétních opatření k naplnění stanovených cílů. Reflektuje potřeby mládeže zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a podnikání, kultury a tvořivosti, zdravého životního stylu, sociálního začleňování a dobrovolnictví. Státní politika si v 5. tematické oblasti klade za cíl poskytnout kvalitní podmínky pro přípravu mladé generace na budoucí povolání a vytváření specializovaných programů na podporu zaměstnanosti mladých lidí se zvláštním důrazem na nové absolventy škol, kteří narážejí na chybějící praxi a absenci základních pracovních návyků. Strategie dále podporuje kompatibilitu školství s potřebami tuzemského i mezinárodního pracovního trhu.

7 jsem krátkodobě nezaměstnaný/á (méně než 1 rok) a aktivně hledám práci, vzdělání nebo rekvalifikaci jsem krátkodobě nezaměstnaný/á (méně než 1 rok) a nehledám aktivně práci, vzdělání ani rekvalifikaci jsem dlouhodobě nezaměstnaný/á (nad 1 rok) a aktivně hledám práci, vzdělání nebo rekvalifikaci jsem dlouhodobě nezaměstnaný/á (nad 1 rok) a nehledám aktivně práci, vzdělání ani rekvalifikaci jsem rodinný pečovatel, tzn. mám rodinné povinnosti, které mi neumožňují pracovat ani studovat jsem nemocný či trpím nějakým mentálním či fyzickým postižením cestuji a/nebo se věnuji uměleckým aktivitám, jako je hudba nebo umění (ne lektorství umění či hudby ani jiná placená práce!) do žádné (jsem zaměstnaný/studuji/účastním se rekvalifikačních kurzů) 6 2 Zjištění na základě analýzy potřeb skupiny NEET 2.1 Profil NEETů a jejich osobnostní charakteristiky Jak již bylo zmíněnou v úvodu, projekt NoNEETs se zaměřuje na problematiku mladých lidí ve věku 2 až 29 let, kteří jsou nezaměstnaní, nestudují, ani se odborně nevzdělávají. Téměř polovina (44 %) vybraných respondentů z cílové skupiny uvedla, že jsou nezaměstnaní déle než 1 rok a zároveň si aktivně hledají práci (viz Graf č. 2). Tato část respondentů je zaregistrována v evidenci uchazečů na Úřadech práce ČR. Dle údajů z grafů č. 2 a 3 NEETy nejvíce charakterizují následující vlastnosti: spolehlivost, otevřenost novým věcem, dobromyslnost a zábavnost. Zároveň si o sobě více než ¼ NEETů myslí, že nejsou vůdčí typ a nejsou ostýchaví. Z panelových diskuzí s cílovou skupinou se vypozorovaly další 2 společné rysy svůj problém si uvědomují a snaží se nalézt řešení. Nadpoloviční většina NEETů pasivněji, někteří jedinci aktivněji (nespoléhají se jen na možnosti nabízené ze strany ÚP ČR). Druhým společným rysem je fakt, že jim chybí zdravé seběvědomí, což se především projevovalo v průběhu panelových diskuzí v momentě, kdy se snažili navrhnou, jak budou postupovat v hledání vhodného zaměstnání. Graf č. 2: Profil NEETů

8 7 Grafy č. 3, 4: Osobnostní charakteristiky sebekritický dobromyslný nadšený spontánní organizovaný náladový prospěchářský spolehlivý trpělivý/á % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% studijní typ upovídaný realizátor vůdce týmový hráč otevřený novým věcem skromný ostýchavý analytický tvůrčí společenský % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1%

9 8 2.2 Příčiny pádu do kategorie NEET Rizikové faktory Nejčastěji uváděnými příčinami, proč se mladí lidé stávají NEETy, jsou dle samotných zástupců kategorie 2: pracovní trh s nevyhovujícími pracovními nabídkami (uvedlo přes 5 % respondentů) a nízká úroveň vzdělání NEETů (37 %), jelikož většina respondentů dosáhla pouze odborného vyučení bez maturity (viz Graf č. 7). Za významné rizikové faktory naopak nelze považovat zdravotní postižení, přistěhovalecký původ a osobní nezájem. Protože převážná většina respondentů dokončila danou úroveň vzdělání (neukončila studium v průběhu), problematika mladých lidí, předčasně opouštějící vzdělávací systém, není v ČR považována za prioritu a žhavé téma. Nelze jednoznačně říci, že vystudovaný obor ovlivňuje riziko pádu do kategorie NEET. Dokonce i respondenti absolvující technické obory, jež jsou ze strany zaměstnavatelů v ČR žádané, nemají o moc větší možnost uplatnit se na pracovním trhu oproti těm, kteří mají vystudované netechnické obory (viz Graf č. 6). Graf č. 5: Důvody pádu do kategorie NEET 1 nízká úroveň vzdělání 17 přistěhovalecký původ mentální postižení 25 tělesné postižení nevyhovující pracovní nabídky na pracovním trhu osobní nezájem

10 základní vzdělání odborné vyučení bez maturity středoškolské nebo odborné vzdělání zakončené maturitou nástavbové studium zakončené maturitou vyšší odborné bakalářské vysokoškolské/mag isterské postgraduální 9 Graf č. 6: Vystudovaný obor NEETů Graf č. 7: Nejvyšší dosažené vzdělání Za další rizikový faktor ovlivňující to, zda-li se mladý člověk začlení do studujícího či pracovního kolektivu, můžeme částečně považovat rodinné zázemí. V rámci mapování situace v Libereckém kraji se zjistilo, že téměř v 67 % případů nepřevyšoval průměrný čistý měsíční příjem na člena domácnosti (kde NEETi žijí) částku 13 5 tis. Kč (viz Graf č. 9). Naopak můžeme vyloučit to, že by míru NEET v ČR významně ovlivňoval rozvod rodičů (Graf č. 8).

11 1 Graf č. 8: Rozvodovost rodičů cílové skupiny ne ano Graf č. 9: Průměrný měsíční příjem na člena domácnosti pod Kč Kč Kč Kč Kč nad 4. Kč Lidé, s nimiž jsou představitelé NEET skupiny v kontaktu, mohou mít také částečný vliv na to, zda-li se mladý člověk stane NEETem. Jak ukazuje Graf č. 1, je patrné, že více než polovina respondentů z cílové skupiny zná ve svém okolí lidi se stejným problémem. Graf č. 1: Znáte někoho ve svém okolí, jež spadá také do kategorie NEET? ne, nejsou ano, bývalý spolužák/bývalá spolužačka ano, příbuzný/příbuzná ano, blízký kamarád/blízká kamarádka

12 být součástí pracující/studující skupiny účastnit se rekvalifikací/škole ní dostat diplom získávat lepší informace mít vlastního kouče/učitele/me ntora získávat sociální příspěvky Potřeby a zájmy NEETů Na základě dotazníkového šetření a hlubších poznatků ze skupinové diskuze s představiteli cílové skupiny lze určit jejich následující potřeby/zájmy z pohledu motivačních cest a potřeb s cílem integrovat se do společnosti: (i) potřeba vyššího sebevědomí při výběrových řízeních nebo pracovních pohovorech, (ii) potřeba dodatečného vzdělání, (iii) zájem o rekvalifikační kurzy, (iv) zájem o placené praxe u příšlušného budoucího zaměstnavatele, (v) potřeba lepší úrovně jazykových znalostí, (vi) potřeba poradenství a konzultací při přípravě na výběrová řízení a především (vii) flexibilnější pracovní trh zahrnující vyšší počet částečných pracovních úvazků vyhovujících např. svobodným matkám Zvýšení seběvědomí Nejvíce oslovených NEETů (přes 33 %) se domnívá, že by si nejvíce zvýšili seběvědomí tím, že by mohli být součástí pracovního či studijního kolektivu. Daný způsob zvýšení seběvědomí v podstatě představuje konečný cíl, ke kterému by měla cílová skupina směřovat. Z dotazníků také vyplynulo, že pro zvýšení sebevědomí cílové skupiny je důležité rovněž získání jakéhokoli diplomu (vysokoškolského, o úspěšném ukončení rekvalifikačního kurzu atp.), stejně jako být pravidelně informován o novinkách a akcích vztahující se k vystudovanému oboru představitelů NEET. V neposlední řadě jeden zástupce cílové skupiny uvedl, že by mu seběvědomí zvýšil příjem sociálních dávek. Graf č. 11: Co by Vám nejvíce zvedlo seběvědomí? Doplnění vzdělání Jak ukazuje následujícíc graf, 6 % respondentů považuje za důležité se dále vzdělávat, a to ze dvou důvodů 1) většina si myslí, že jim další vzdělání pomůže při hledání vhodného zaměstnání, 2) vyšší vzdělání může v určitém momentě při výběrových řízeních poskytnout výhodu/přednost před ostatními uchazeči. Pouze pro zanedbatelný počet NEETů je další vzdělání naprosto nepodstatné. Ze skupinových diskuzí také vyplynulo zjištění, že NEETi

13 12 s ukončeným středoškolským vzděláním zakončeným maturitou nemají takovou potřebu doplnit si formální vzdělání v porovnání s jedinci se základním vzděláním a učni, kde je prostor pro doplnění požadovaného vzdělání přirozeně větší. Graf č. 12: Považujete další vzdělání za důležité? určitě ano pomůže mi to najít vhodnou práci spíše ano může mi poskytnout určitou výhodu oproti jiným uchazečům o zaměstnání nevím spíše ne důležitější určitě ne považuji to je pro mě lepší výběr za plýtvání časem pracovních míst na pracovním trhu Rekvalifikace Pokud se bavíme o potřebách absolvovat rekvalifikační kurzy pro získání vhodného zaměstnání, nepřevládá jednoznačný názor na jejich užitečnost. Jak lze vidět v grafu níže, více než polovina respondentů uvedla, že nejsou schopni určit, zda jim rekvalifikační kurz pomůže najít zaměstnání. Zároveň pouze 2 % oslovených NEETů uvedlo, že má vlastní zkušenosti s rekvalifikačními kurzy (viz Graf č. 15). Graf č. 13: Myslíte si, že Vám rekvalifikační kurzy pomohou najít zaměstnání? ano ne nevím S výše uvedeným také souvisí otázka, zda vážně uvažují o účasti v nějakém rekvalifikačním kurzu. Téměr 5 % respondentů uvedlo, že neví. Taková nerozhodnost může být částečně způsobena malou informovaností cílové skupiny o možnostech a praktických přínosech rekvalifikací. Narážíme na malou propagaci a viditelnost možností absolvovat rekvalifikační kurzy, které mimo jiné překlenují disparity mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu.

14 13 Graf č. 14: Uvažujete vážně, že byste se účastnili rekvalifikací? ano nevím ne (nevidím žádnou přidanou hodnotu rekvalifikací) Graf č. 15: Navštěvovali jste někdy rekvalifikační kurzy ano, ukončil jsem rekvalifikaci před 6 měsíci a dříve ano, ukončil jsem rekvalifikaci před půl rokem až 1 rokem ano, ukončil jsem rekvalifikaci před více než 1 rokem ne, nikdy Přístup na pracovní trh Nyní se zaměřme na oblast pracovního trhu, jelikož je to místo, kde by se téměř všichni NEETi rádi viděli v co nejkratší době. To, co však NEETům v současnosti brání při vstupu na trh práce, uvádí Graf č. 16 níže. Lze říci, že nejčastěji vnímanými překážkami pro vstup na pracovní trh jsou: nedostatečné vzdělání ve 23 % případů, chybějící pracovní zkušesnosti (spolu s pracovními návyky) ve 2 % a absence řidičského oprávnění v 18 %. Nicméně respondenti ve většině případů čelí hned několika překážkám najednou, které jim nedovolují najít vhodné zaměstnání.

15 mé dosažené vzdělání je nedostatečné mé jazykové znalosti jsou nedostatečné nemám pracovní zkušenosti neovládám práci na PC nevlastním řidičský průkaz absence pracovní pozice v mém oboru na pracovním trhu mé mentální postižení mé tělesné postižení vlastní lenost 14 Graf č. 16: Překážky vstupu NEETů na pracovní trh Určitá roztříštěnost názorů vyvstala při představách NEETů o jejich ideálním budoucím zaměstnání. Nelze např. jednoznačně říci, že NEETi v ČR preferují práci pro veřejný nebo soukromý sektor (viz Graf č. 17). NEETi se také názorově neshodují v tom, jaké pracovní prostředí by preferovali - 4 % by uvítalo klidnou kancelář a 28 % naopak práci na rušném místě s mnoha lidmi. Na druhou stranu se však 8 % NEETů shodlo v tom, že by dalo přednost práci v ČR před prací v zahraničí, pravděpodobně vzhledem k tomu, že celé ¾ respondentů by se v zahraničí nedorozuměla tamním jazykem. Graf č. 17: V jakém sektoru byste rádi pracovali? 7 17 veřejný soukromý 17 samostatná výdělečná činnost Největší podíl NEETů by dalo přednost práci s lidmi (39 %) a věcmi (27 %), naopak pouze necelých 9 % by rádo pracovalo s informacemi. Jaké informační zdroje pro hledání zaměstnání používá cílová skupina, lze vidět na následujícím grafu, na základě kterého můžeme určit 2 nejpopulárnější zdroje nabídek zaměstnání informační média (TV, noviny, časopisy, billboardy a letáky) a inzertní on-line portály. Obecně však NEETi při hledání zaměstnání využívají kombinaci uvedených zdrojů.

16 15 Graf č. 18: Zdroje využívané při hledání zaměstnání ptám se přátel/rodiny informační média (noviny, TV, bilboardy, časopisy, letáky atd.) personální agentury/úřady práce internet a online pracovní portály 2.4 Zkušenosti NEETů s veřejnou podporou a službami 8 % představitelů cílové skupiny při skupinové diskuzi uvedlo, že má malé nebo žádné zkušenosti s veřejnou podporou ze strany veřejných organizací (viz Graf č. 19), důvodem s největší pravděpodobností je malá viditelnost a propagace nabízených služeb. Paradoxem je, že NEETi byli tímto projektem osloveni skrze ÚP ČR, kde byli registrováni, tudíž by všichni měli v dotazníku uvést, že tuto veřejnou organizaci znají. To může být částečně způsobeno tím, že většina oslovených NEETů měla obecný problém se správným pochopením otázek a vyplněním tak komplexního dotazníku i přes nápovědu poskytnutou před samotným vyplněním. Graf č. 19: Znáte nějakou organizaci poskytující Vám užitečné informace? ano, veřejnou instituci ano, soukromou instituci ano, instituce v obou sektorech neznám S tím souvisí i další zjištění, a sice, že pouhých 15 % NEETů má zkušenost s nějakou z nabízených služeb ze strany institucí zabývajících se problematikou NEETů (viz Graf č. 2). Z uvedených 16 % oslovených NEETů pak jednoznačně největší počet jedinců využilo služeb v oblasti nabídky zaměstnání (viz Graf č. 21) s průměrným ohodnocením (viz Graf č. 22).

17 16 Graf č. 2: Využili jste někdy služeb veřejné instituce? ano, stále využívám služeb ano, využíval jsem v minulosti, dnes nevyužívám ne, nikdy Graf č. 21: Struktura využívaných služeb nabídky práce soft-skills kurzy (obecné dovednosti) 2 hard-skills kurzy (odborné dovednosti) 11 osobní koučink učňovské vzdělání, stáže Graf č. 22: Ohodnoťte užitečnost služeb institucí ve Vašem regionu bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů 6 bodů 7 bodů

18 17 3 SWOT analýza Přednosti - podprůměrná míra NEET v ČR - možnosti dodatečného vzdělání - vysoká osobní motivace se dále vzdělávat - povinná školní 9-letá docházka - velké množství veřejných podpůrných aktivit ze strany ÚP a institucí zabývajících se mládeží Slabiny - nedostačující národní politiky/strategie zaměřené explicitně pro skupinu NEET - malá viditelnost a propagace veřejných institucí podporujících NEETy - nedostatečné množství částečných úvazků ze strany zaměstnavatelů Příležitosti - vyšší flexibilita NEETů - oživení české ekonomiky způsobující vzrůstající poptávku po pracovní síle - větší možnosti částečných úvazků či jiných typů časově flexibilnějších pracovních vztahů Hrozby - pomalé zotavení českého hospodářství - vyšší počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém - vzrůstající vliv romské komunity - neflexibilní systém vzdělávání nereflektující požadavky trhu práce

19 18 Zdroje 1. ZIMMERMAN, Irla Lee a James M WOO-SAM. Clinical interpretation of the Wechsler adult intelligence scale: young people not in employment, education or training : characteristics, costs and policy responses in Europe [online]. New York: Grune, c1973 [cit ]. ISBN NEETs: young people not in employment, education or training : characteristics, costs and policy responses in Europe [online]. Dublin: European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 212 [cit ]. ISBN SOUKUP, Tomáš: ERM Comparative Analytical Report on Recent Policy Developments related to those Not in Employment, Education and Training (NEET). Czech Republic, 212. ISBN CZ11949Q. 4. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Strategie sociálního začleňování Praha, Leden 214. Dostupné z: 5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Koncepce podpory mládeže na období Praha, Leden 214.