Ekonomické postavení a perspektivy občanského sdruţení Český svaz biatlonu

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Ekonomické postavení a perspektivy občanského sdruţení Český svaz biatlonu Diplomová práce Autor: Mgr. Eva Skalníková Finance Vedoucí práce: Ing. Jan Kolář Praha Duben 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Novém Městě na Moravě dne Mgr. Eva Skalníková

3 Poděkování: Děkuji tímto vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Kolářovi a panu prezidentovi ČSB Mgr. Václavu Fiřtíkovi za cenné připomínky během zpracovávání práce.

4 Anotace Diplomová práce Ekonomické postavení a perspektivy občanského sdruţení Český svaz biatlonu se zabývá hospodařením Českého svazu biatlonu. Dělí se do tří hlavních částí: teoretické, praktické a doporučení. V první části je objasněn význam sportu a historický vývoj Českého svazu biatlonu. Druhá část se dělí na způsoby financování sportu obecně, legislativní rámec sportu, organizaci a financování Českého svazu biatlonu. V třetí části práce jsou analyzována data z interních materiálů organizace, a to především příjmy z let Součástí práce jsou i čtyři přílohy. Klíčová slova: Hospodaření Českého svazu biatlonu, financování sportu, legislativní rámec sportu, organizace a financování Českého svazu biatlonu. Annotation The subject of diploma work Economic position and prospects of the civic association Czech biatlon union is the economy of the Czech biathlon association. The diploma work is divided into three main parts: theoretical, practical and recommendation. In the first part is clarified the importance of sports and historical development of the Czech biathlon association. The second part is divided into the financing of sport in general, the legislative framework of sport and the organization and financing of the Czech biathlon association. In the third part of the diploma work are analyzed data from the internal documents of the organization, especially revenues from the years The diploma work includes four annexes. Key words: The economy of the Czech biathlon association, the financing of sport, the legislative framework of sport, organization and financing of the Czech biathlon association.

5 OBSAH ÚVOD ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ VÝZNAM SPORTU VE SPOLEČNOSTI A HISTORIE ČSB Význam sportu ve společnosti Historie Českého svazu biatlonu ANALÝZA PROBLEMATIKY FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČR A ČSB Obecně financování sportu Financování z prostředků státního rozpočtu Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí Financování z příjmů loterijních a sázkových společností Financování z vlastních zdrojů a výnosů z vlastní činnosti Financování s vyuţitím prostředků EU Financování s vyuţitím prostředků mezinárodních sportovních organizací Legislativně právní rámec sportu Sazka a.s. a její vliv na financování sportu Mezinárodní právo Bílá kniha Organizace a financování Českého svazu biatlonu Právní forma ČSB Vybrané problémy hospodaření ČSB jako občanského sdruţení Šetření současného stavu financování ČSB Konkrétní financování ČSB - zdroje příjmů v letech VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ Výsledky z dotazníkového šetření Doporučení pro ČSB ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Téma, kterým se zabýváme v diplomové práci, je Ekonomické postavení a perspektivy občanského sdruţení Český svaz biatlonu. Problematika neziskových organizací a jejich financování je často diskutovaným tématem. Neziskové organizace ve společnosti plní mnoho funkcí na sociální, ekonomické a občanské úrovni. Poskytují sluţby, které by ziskový sektor nebyl ochoten zajistit, ale které jsou pro fungování lidské společnosti nezbytné. Téma diplomové práce je zajímavé z několika důvodů. Tím prvním a nejdůleţitějším důvodem je skutečnost, ţe se sportem a děním okolo něj zabývá stále více lidí. Od sportovců reprezentantů, přes amatérské sportovce, trenéry, servisní týmy, lékařské a rehabilitační zařízení, vedoucí orgány národních a nadnárodních organizací aţ po působení sportu na veřejnost formou návštěv sportovních akcí, sledovaností v televizi a v dalších médiích a také samotné pořádání těchto akcí je neopomenutelný důvod se touto problematikou zabývat. Dalším důvodem, který nás vedl ke zvolení uvedeného titulu diplomové práce, je snaha rozkrýt problém, který v dnešní době řeší prakticky všechna sportovní odvětví. Tímto problémem jsou ekonomické a legislativní perspektivy občanského sdruţení. Sama jsem byla několik let v reprezentaci v běhu na lyţích a nyní po ukončení aktivní sportovní kariéry se pohybuji v prostředí vedení sportovního svazu. Zde mám moţnost se setkat se sportem z druhé strany a to z té organizační a zabezpečující. Oblast financování sportu mě zajímala jiţ jako sportovce a proto se jí v diplomové práci nyní věnuji. Dalším motivem je také moţnost navrţení plánů na zlepšení a zefektivnění financování organizace, které by jí mohly pomoci v dalším rozvoji a byly by jí v budoucnu přínosem. Hlavním cílem diplomové práce bude navrhnout optimální zdroje financování Českého svazu biatlonu vzhledem k legislativním změnám týkajících se sportu a následné zhodnocení perspektivy právní formy občanského sdruţení. Práce se zabývá hospodařením konkrétní neziskové organizace Český svaz biatlonu. Dělí se do tří hlavních částí: teoretické, praktické a doporučení. V teoretické části je objasněn význam sportu a historický vývoj Českého svazu biatlonu. V další části se věnujeme způsobům financování sportu obecně, legislativnímu rámci sportu a organizaci a financování Českého svazu biatlonu. V organizační části práce jsou analyzována data z interních materiálů organizace a to především příjmy z let Následně z této analýzy vyvodíme závěr a navrhneme vhodná doporučení a opatření na zlepšení současné situace vzhledem k legislativě a financování. 6

7 1. ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Při tvorbě diplomové práce došlo k analýze dokumentů týkajících se financování sportu, historie a legislativy. Intenzivní analýza dokumentů, je ve své jedinečnosti v předkládané práci podrobně objasňována a interpretována. Další pouţitou metodou zpracování byl výzkum od stolu (Desk Research), díky kterému jsme rychle získali široké spektrum sekundárních informací. Zajistili jsme dostupné a potřebné informace bez zbytečných a vysokých nákladů navíc a vytvořili jsme tak parametrické rozdělení důleţitých údajů pro diplomovou práci. Neméně důleţitou roli ve zpracování diplomové práce měl dotazník, který byl připraven v elektronické podobě a zaslán prezidentovi Českého svazu biatlonu. S tímto dotazníkem se dále pracovalo. Na výše uvedený dotazník navazoval hloubkový rozhovor s předem připravenou formou a schématem otázek k získání prioritních informací s interakcí dle výsledků. 7

8 2. VÝZNAM SPORTU VE SPOLEČNOSTI A HISTORIE ČSB 2.1. Význam sportu ve společnosti Sport jako lidská činnost je zaloţen na základních společenských, kulturních a výchovných hodnotách. Má velkou sílu oslovovat a sdruţovat bez ohledu na věk, společenský původ, zdravotní postiţení, rasu, pohlaví, náboţenskou víru, sexuální orientaci atd. Sport představuje v současnosti společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, jeţ význačným způsobem přispívá k rozvoji společnosti, posiluje hospodářskou a společenskou soudrţnost, pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosaţení rovného postavení muţů a ţen. Sport je nedílnou součástí společnosti a tím i důleţitým hospodářským odvětvím státu. Můţe slouţit jako nástroj pro místní rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic. Tyto skutečnosti nám ukazují, ţe sport je do značné míry propojen s ekonomikou. Mezi faktory, které spojují ekonomiku a sport patří jiţ zmíněná organizace sportovních akcí, výstavba sportovních objektů a zařízení, výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba náčiní a nářadí, obchod se sportovním zboţím, sluţby (fitness centra, posilovny, organizované školy pro děti, mládeţ i dospělé), doprava sportovců a diváků, cestovní ruch sportovní turistika, modernizace infrastruktury ve spojitosti se sportem, mediální sféra. Podle Bílé knihy o sportu generuje sportovní prostředí v zemích EU aţ 3.7% HDP a zaměstnává aţ 5.4% pracovní síly. 1 Graf č. 1 přibliţuje situaci v ČR z pohledu ekonomických přínosů plynoucích ze sportu do státních a veřejných rozpočtů v roce Na levém grafu je vidět, jak se finance díky sportu čerpají z oblasti zdravotního pojištění, DPH, spotřební daně, daně z příjmu ze závislé činnosti a sociálního pojištění. Na pravém grafu následně vidíme jejich přidělení do jednotlivých rozpočtů krajů, obcí, státního rozpočtu daňových příjmů, státního rozpočtu sociálního pojištění a do zdravotních pojišťoven na pojištění. 1 Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha,

9 Graf č. 1: Ekonomické přínosy plynoucí ze sportu struktura přínosů Zdroj: Analýza financování sportu v České republice - Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Přínos pro společnost ze sportu není pouze ekonomický a hospodářský, ale také marketingový ve formě mimořádných úspěchů českých sportovců na významných celosvětových soutěţích jako jsou olympijské hry, Mistrovství světa, Wimbledon a další. Zde se díky nim zvyšuje povědomí a zájem o ČR. Stejný efekt ve světě přináší i kvalitně uspořádaná domácí sportovní akce mezinárodního významu. Účast v týmu, zásady fair-play, dodrţování pravidel hry, respekt vůči ostatním, solidarita a disciplína, jakoţ i pořádání amatérských sportů v rámci neziskových klubů, to vše posiluje aktivní občanství. Dobrovolnické práce ve sportovních organizacích skýtá mnoho příleţitostí k neformálnímu vzdělávání. Sport rovněţ nabízí mladým lidem atraktivní zapojení se do společnosti a můţe je pomoci odvést od delikvence. Společenské uplatnění ve sportu se projevuje veřejnou aktivitou (soutěţe, trénink, slavnosti a další formy), která tvoří součást národních kultur. Sport patří také k aktivitám se značným potenciálem podpory mezikulturního dialogu. Sport sehrává roli ve formální i neformální výchově a ve vzdělávání, tím napomáhá k posílení lidského kapitálu. Hodnoty, které sport zprostředkovává, přispívají k rozvoji vědomostí, dovedností, motivace, utváření osobnosti, odolnosti, formování charakteru, odpovědnosti, 9

10 sebehodnocení, smyslu pro povinnost, vztahu k ostatním, atd. Příznivě ovlivňuje fyzický i mentální rozvoj dětí. Pomáhá učit se jistým pravidlům a respektovat rovné příleţitosti, podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnosti učit se a buduje sebedůvěru. Člověk musí obstarávat své ţivotní potřeby, musí regenerovat své síly, ale můţe a postupně i musí ve volném čase (který do značné míry také určuje úroveň člověka) proţitkově obohacovat svůj svět. Tomu můţe slouţit i sport jako spontánní přitaţlivá emocionálně nasycená činnost. Trénink i soutěţení přinášejí uspokojení z pohybu, spolupráce, sociálního kontaktu, ze zdařilých pokusů o překonání překáţek, z vítězství, popularity a společenského postavení. Sport je přitaţlivý i divácky, ale divácký záţitek nemůţe být a není zdaleka tak silný a nosný jako aktivní činnost. Sport je jednou z oblastí umoţňující seberealizaci člověka podle jeho dispozic, přitom svět proţitků zde není pouze konzumován, ale i produkován. Existuje řada důkazů, ţe nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a četných chronických onemocnění (kardiovaskulární choroby a diabetes), které sniţují kvalitu ţivota, ohroţují ţivot jednotlivců a zatěţují státní rozpočet, zejména rozpočet zdravotnictví. Sport jako nástroj prevence a zdraví upevňující tělesné aktivity má dalekosáhlejší vliv neţ jakékoli jiné společenské hnutí. Sport lidi přitahuje a je pozitivně vnímán. V této souvislosti lze citovat údaj z panelu ekonomického fóra v Davosu v únoru 2009 (Sport: Untapped Asset) Kaţdý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví. Potvrzuje se tak zjištění dřívější rakouské studie Sport und Gesundheit Historie Českého svazu biatlonu Co to Český svaz biatlonu (dále jen ČSB), nebo jen biatlon chcete-li vlastně je? Biatlon je sportovní disciplína, která je sloţená ze dvou aktivit. Jednou je střelba a druhou je nejčastěji běh na lyţích, který můţe být nahrazen jízdou na kolečkových lyţích, horském kole nebo během. Jeho vznik a historický vývoj je úzce spjat s praktickými ţivotními potřebami lidské společnosti. Jeho prapočátky je nutno hledat v lovectví a vojenství. Vţdyť právě v těchto činnostech docházelo v přirozených ţivotních podmínkách k provádění střelby v průběhu fyzického zatíţení vyplývajícího z pohybové činnosti. A to je základní princip a podstata biatlonu. 2 Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha,

11 Za oficiální vznik biatlonu je povaţován rok 1958, kdy se v rakouském Saalfeldenu uskutečnilo první mistrovství světa v biatlonu. Předcházela mu řada pokusných závodů v různých podobách. Samotný vznik nepřímo navazoval na dřívější známý závod vojenských lyţařských hlídek, který se prováděl jiţ od počátku dvacátého století a byl také od prvních ZOH konaných v roce 1924 v Chamonix (zde pouze jako ukázkový sport) aţ do roku 1948 jejich, byť neoficiální součástí. Jiţ od svého počátku biatlon nabral nevídané tempo svého rozvoje, neboť jiţ v roce 1960 byl v oficiálním programu ZOH ve Squaw Valley. Se vznikem biatlonu jako samostatného sportovního odvětví souvisí i vznik organizačních sloţek v České republice a ve světě. Střechovou organizací biatlonu ve světovém měřítku byla od jeho počátku Mezinárodní unie moderního pětiboje UIPM, která aţ po jeho desetiletém rozvoji v roce 1968 rozšířila svůj původní název o biatlon, tedy na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu UIPMB. Tato organizace se nejen výrazně zaslouţila o vznik biatlonu, ale také o jeho konstituování v samostatném sportovním odvětví. Úkol této organizace, sdruţující na principu unie dva olympijské sporty, vytyčovala Statut unie. Ve smyslu tohoto statutu si obě sportovní odvětví byla v rámci unie rovná. Také vzájemné postavení jednotlivých národních členských svazů vůči sobě bylo rovnoprávné. Jeden stát, pokud v něm byla prováděná obě sportovní odvětví, mohl být v UIPMB zastoupen dvěma národními sportovními svazy. V průběhu dalšího vývoje se v činnosti UIPMB začala mezi jednotlivými sportovními odvětvími projevovat určitá disharmonie. Byly to především finanční otázky a volba hlavních řídících funkcionářů unie. Důsledkem této skutečnosti bylo, ţe na mimořádném valném shromáţdění UIPMB v Londýně Heathrow v roce 1993 dochází k vystoupení biatlonu z UIMPB a k zaloţení vlastní mezinárodní organizace Mezinárodní unie biatlonu IBU (International biatlon union). Moderní pětiboj zůstává ve své původní organizaci UIPM. Vznik IBU ale ještě neznamenal úplný zánik UIPMB, neboť obě jiţ samostatné organizace IBU a UIPM, vytváří pod svým původním názvem konfederaci, zastupující obě sportovní odvětví v Mezinárodním olympijském výboru. Československý biatlon byl za řádného člena UIPM přijat v roce 1960 a jeho členství nebylo od té doby přerušeno. Patří mezi zakládající členy IBU. 3 V počátcích vzniku biatlonu v dřívějším Československu jej zabezpečoval Svaz pro spolupráci s armádou Svazarm, jehoţ předsednictvo v červenci 1960 schválilo zařazení 3 KAŠPER, Zdeněk. Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 290 s. ISBN , s

12 biatlonu mezi činnosti, které tato organizace zabezpečovala. V rámci odborných útvarů, které v rámci Svazarmu branně sportovní činnost zabezpečovaly, byl přidělen odbornosti Masových branných sportů a akcí MBSA, v jejichţ náplni bylo také organizování branných závodů a soutěţí. Ale jiţ od roku 1962 byl organizačně převeden do Československého svazu tělesné výchovy dále jen ČSTV a jeho zabezpečení převzala sekce lyţování. Při rozvíjení biatlonu v rámci ČSTV se projevovaly problémy se zabezpečením jeho střelecké části, coţ neumoţňovalo jeho masovější rozvoj. Proto v roce 1966 přebírá záštitu nad masovým rozvojem biatlonu opět Svazarm, zatímco zajišťování státní reprezentace zůstalo v rámci ČSTV. Pro vytvoření podmínek, umoţňujících rozvoj biatlonu na masovém základě v rámci Svazarmu, byly vyuţity maloráţkové pušky, které organizace vyuţívala v přípravě branců a při Sokolovském i Dukelském závodě branné zdatnosti. V roce 1972, po zcela neúspěšném vystoupení na ZOH v Sapporu, byl biatlon kompletně převeden zpět do Svazarmu. V pohnutém politickém období let se vytvořil v rámci Svazarmu Československý svaz branných sportů s vlastní právní subjektivitou místo dřívější odbornosti masových branných sportů a akcí. Tento svaz vytvářel podmínky pro rozvoj maloráţného biatlonu skutečně na masové základně a výrazně zvýšil také propagaci maloráţného biatlonu v rámci UIPMB. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v rámci normalizačního procesu byl v roce 1972 Československý svaz branných sportů opět přeměněn jen na odbornost bez právní subjektivity, na odbornost masových branných sportů MBS. Členská základna, kterou v rámci Svazarmu a jeho odbornosti masových branných sportů biatlon měl, byla vysoká. V průběhu osmdesátých let byl československý biatlon bezesporu na samé špičce národních svazů v rámci UIPMB nejen s nejvyšší členskou základnou, ale také s nejmasovějším prováděním závodní činnosti. Škodou je, ţe této masové základny a zejména pak v předstihu se zkušenostmi, které měl s prováděním maloráţného biatlonu, je nedokázal výrazněji vyuţít ve vrcholové sportovní činnosti. Změna politických poměrů a vlastního politického systému po listopadu 1989, sehrála v dalším vývoji biatlonu v našich domácích podmínkách velkou roli. Společně se zhoršením ekonomických podmínek a moţností se to projevilo v podstatném sníţení počtu aktivních vyznavačů i příznivců biatlonu, ale také i samotných center jednotlivých klubů, ve kterých byl biatlon prováděn. Biatlon se rozvíjel aţ do roku 1990 v rámci Svazarmu a jeho odbornosti MBS, kdy v důsledku politických změn Svazarm zanikl. Po zániku Svazarmu vznikla 12

13 nástupnická organizace s názvem Sdruţení technických sportů a činností 4, která sdruţovala jednotlivé svazy, a to v lednu roku Jako završující článek československého biatlonu se tomtéţ roce v březnu vytvořil samostatný právní subjekt Svaz biatlonu ČSFR, zabezpečující především státní reprezentaci a obecnou metodiku pro provádění praktické činnosti, který se později přeměnil na Svaz biatlonu České a Slovenské republiky. V důsledku nového státoprávního uspořádání, vytvořením samostatné České republiky, byla v roce 1993 původní národní republiková organizace Český svaz biatlonu přebudována na vrcholnou střechovou organizaci s plnou právní subjektivitou, zabezpečující rozvoj a organizování biatlonu ve všech jeho formách a na všech úrovních. Obdobný postup byli v nově vytvořené Slovenské republice. Základní programový dokument Českého svazu biatlonu byly jeho Stanovy, přijaté na ustavující valné hromadě, které ČSB charakterizovaly jako samostatnou, dobrovolnou, nepolitickou organizaci s právní subjektivitou, zaloţenou na demokratickém principu, působící na celém území České republiky a sdruţujícím zájemce o biatlon ve všech jeho formách, tyto Stanovy vytyčovaly také hlavní úkoly ČSB, řešily otázky členství a organizační uspořádání, postavení jednotlivých orgánů svazu včetně jejich základních práv a povinností, problematiku hospodářského zabezpečení a další. Vrcholným orgánem ČSB byla a stále i je valná hromada, která se koná jednou za 4 roky, zpravidla v roce konání ZOH. K účasti na valné hromadě jsou pozváni zástupci všech registrovaných klubů, plnící své organizační povinnosti. Hlavním úkolem valné hromady je projednat a vyhodnotit činnost a finanční hospodaření svazu od předcházející valné hromady, schválit výhledový plán činnosti na příští období, schválit případné návrhy na úpravu znění Stanov a symboliky svazu, zvolit prezidenta, členů výboru rovnoměrně zastupující letní i klasický zimní biatlon včetně prezidia výboru a 3-5 člennou kontrolní a revizní komisi. 5 Výbor ČSB je výkonným orgánem svazu, který řídí jeho činnost mezi jednotlivými valnými hromadami. Těţištěm práce výboru je v sekcích zimního a letního biatlonu. Výbor projednává a zabezpečuje všechny aktuální úkoly a potřeby, vyplývající z praktické celosvazové činnosti. Výbor si podle potřeb ustavuje své odborné komise, jako například technickou, trenérskometodickou, státní reprezentace a další. Komise plní funkci především poradní a jejich 4 V dnešní době tato organizace stále existuje, pouze se změněným názvem od roku 2002 na Sdruţení sportovních svazů ČR. 5 KAŠPER, Zdeněk. Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 290 s. ISBN , s

14 zpracované návrhy podléhají schválení výborem, případně příslušné sekce výboru. Prezidium výboru je 5-7 členné a je tvořeno prezidentem, dvěma viceprezidenty předsedy jednotlivých sekcí, z nichţ předseda sekce biatlonu plní rovněţ funkci prvního viceprezidenta, a jedním dalším členem z kaţdé sekce. Od roku 1998 bylo toto sloţení prezidia rozšířeno o další dva členy viceprezidenta pro ekonomiku a předsedu technické komise. Oba tito funkcionáři jsou voleni přímo valnou hromadou. Jednotlivé sekce zastupují jiţ ale jen jejich předsedové ve funkci viceprezidentů. Prezidium řeší bezprostřední otázky a úkoly vyplývající z konkrétní činnosti a připravují základní materiály k projednání ve výboru ČSB. Organizační strukturu ČSB tvoří dva základní články. První článek je Český svaz biatlonu s působností na celém teritoriu České republiky a druhým jsou Kluby biatlonu, jako základní organizační články ČSB. Další organizační struktura je volná a není Stanovami ČSB pevně stanovena. Členská základna ČSB se v závěru devadesátých let ustálila na hranici mírně pod počtem 2000 členů, sdruţených v cca 100 klubech. Jednou z příčin ovlivňujících velikost členské základny, byla ekonomická náročnost na zabezpečení sportovní činnosti v jednotlivých formách biatlonu, ne zcela dostatečné ekonomické moţnosti svazu a především samotných jednotlivých klubů. Malá popularita biatlonu na veřejnosti, způsobena také částečně i nedostatkem výrazných výsledků českého biatlonu, zatěţovala vyhledávání sponzorů a vytváření lepších podmínek pro jeho širší rozvoj. 6 Český svaz biatlonu je registrován jako občanské sdruţení u ministerstva vnitra podle zákona č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Působí na celém území České republiky a ve svých řadách sdruţuje zájemce o biatlon ve všech jeho formách. Ve své činnosti se ČSB řídí Stanovami, jak bylo zmíněno výše, přijatými vnitřními normami a právními předpisy obecného charakteru. Ve své činnosti spolupracuje s organizacemi, které mají obdobné poslání. Je členem Českého olympijského výboru, Mezinárodní unie biatlonu - IBU a Sdruţení sportovních svazů ČR - SSS ČR, ve kterých zastupuje sportovní odvětví biatlon. 6 KAŠPER, Zdeněk. Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 290 s. ISBN , s

15 3. ANALÝZA PROBLEMATIKY FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČR A ČSB 3.1. Obecně financování sportu Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. Tento fakt byl částečně kompenzován skutečností, ţe po roce 1990 se výrazně sníţila porodnost a počet sportovců z řad talentované mládeţe poklesl v řádech desítek procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend obrátil. Od roku 2009 je výrazný nárůst sportující mládeţe a očekává se nárůst aţ o 28% do roku Vzhledem ke stavu veřejných financí je zřejmé, ţe financování sportu je třeba zajistit i z jiných zdrojů. Rozdílnost v upokojování předloţených potřeb je silně omezena moţnostmi státního rozpočtu a schváleným finančním objemem pro oblast sportu. Přitom poţadavky na podporu sportu nejsou dlouhodobě uspokojovány zejména u programu zabezpečující údrţbu a provoz. 7 V období před rokem 1990 byl sport preferovaným odvětvím. Po roce 1989 pak následovaly ještě tři roky, kdy nebyl zaznamenán tak prudký pokles financí směřujících do sportu. Finance šly do biatlonového odvětví v tuto chvíli rozděleně a to na tři části. Prví část tvořilo financování českého biatlonu, druhá část přispívala slovenskému biatlonu a třetí část financování bylo zastřešeno jiţ výše zmíněným Svazem biatlonu ČSFR. Dna financování bylo dosaţeno aţ v letech , kdy výdaje na sport činily méně neţ polovinu procentuálních výdajů ze státního rozpočtu v porovnání s rokem Poté začalo docházet k navyšování zdrojů, které vyvrcholilo v roce Z důvodu rychlého hospodářského růstu, který nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport, začalo docházet k trvalému poklesu. Tento trend byl umocněn rozhodnutím sportovního prostředí o financování víceúčelové arény v Praze. Tyto faktory nadále ovlivňovaly objem financí tak, ţe podíl peněz sportovního prostředí se v současné době dostal na rekordně nízké hodnoty k poměru objemu státního rozpočtu. Podobný trend je moţné sledovat i v případě, ţe se finance vztáhnou na hrubý domácí produkt eventuálně k průměrným mzdám v ČR v jednotlivých letech, jak nám názorně dokresluje graf č. 2 a graf č Koncepce státní podpory sportu v České republice: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Praha, Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha,

16 Graf č. 2: Země Evropské unie porovnání vládních výdajů na sport vůči HDP Zdroj: Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha, Graf č. 3: Graf výdajů státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu Zdroj: Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha,

17 V dubnu 2009 byla Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT ČR) zveřejněna Analýza financování sportu v České republice. Materiál se věnuje významu sportu ve společnosti, porovnání státních výdajů do oblasti sportu v letech 1989 aţ 2008, srovnání financování sportu v zemích EU a vlivu sportu na státní rozpočet. Analýza je veřejně dostupným materiálem a poukazuje na sestupný trend ve státní podpoře sportu, kde z původních 0,65% státního rozpočtu v roce 1989 klesla úroveň podpory na současných 0,24% státního rozpočtu. Srovnání se zeměmi EU řadí ČR mezi státy s nejmenší podporou sportu. Analýza konstatuje, ţe sport jako ekonomické odvětví přináší do státního rozpočtu více prostředků, neţ ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací získává. Tento přebytek je vyčíslen v rozpětí 1,1 aţ 3,7 mld. Kč. Finanční prostředky jsou členěny podle charakteru zdroje na finanční prostředky státního rozpočtu poskytované prostřednictví MŠMT ČR (dotační politika určená na podporu činnosti sportovního prostředí, zejména občanských sdruţení, s rozpětím od 1,9 mld. Kč do 2,5 mld. Kč) a na finanční prostředky státního rozpočtu, poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů a obcí (dislokace a objem pro oblast sportu je stanoven rozhodováním jednotlivých samospráv). Dále to do roku 2010 byly finanční prostředky ze zisku Sazky a.s. (podpora akcionářů sázkové a loterijní společnosti, finanční objem byl závislý na hospodaření akciové společnosti a závazcích souvisejících s výstavbou sportovní arény v Praze). Důleţité jsou také vlastní finanční prostředky občanských sdruţení (členské příspěvky, zisk z pořádání sportovních akcí, resp. z vedlejší hospodářské činnosti, objem souvisí s interními organizačními předpisy občanského sdruţení, např. stanovení výše členských příspěvků, atp.). Další finanční prostředky získané na základě smluvních vztahů (od sponzorů apod., objem není moţné vyčíslit, neexistují relevantní podklady). Na obrázku č. 1 je patrné, jakým způsobem se v ČR přerozdělují finanční příspěvky na sport. Schéma zobrazuje stěţejní finanční toky mezi subjekty podílejícími se na sportu v České republice. Důraz je kladen na identifikaci vazeb hlavních zdrojů finančních prostředků a jejich hlavních příjemců. Podpora sportovní infrastruktury z centrální úrovně je realizována skrze města a obce z důvodu zajištění koordinace rozvoje sportovní infrastruktury v daném městě či obci. 17

18 Obrázek č. 1: Finanční toky mezi subjekty zapojenými do financování sportu v ČR Zdroj: Koncepce financování sportu v České republice: KMPG Praha, Financování z prostředků státního rozpočtu Rozdílnost v uspokojování předloţených potřeb je silně omezena moţnostmi státního rozpočtu a schváleným finančním objemem pro oblast sportu. Poţadavky na podporu sportu nejsou dlouhodobě uspokojovány zejména u programu zabezpečující údrţbu a provoz. Cílem nové legislativy v oblasti sportu je zajistit finanční objem ze státního rozpočtu v takové míře, aby pokryl cíle a podpory sportu a kompenzovat ji ve větším rozsahu daňovými úlevami. Ve větší míře přihlíţet k potřebám sportovního prostředí při zpracování návrhů ekonomických a daňových zákonů, zajistit povinnost revitalizace a rekonstrukce zastaralých sportovních zařízení v majetku státu, krajů a obcí, umoţnit jejich širší vyuţití zejména pak školních zařízení a poskytnout daňové úlevy sponzorům, kteří se podílejí na vícezdrojovém financování sportovního prostředí. Součástí financování ze státního rozpočtu bude i zabezpečení nové organizační struktury sportovní reprezentace. 18

19 Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí V rozpočtu krajů, měst a obcí není ţádná přímá poloţka na financování sportu. Ačkoli zákon č. 115/2001 Sb. 9, ukládá krajům, městům a obcím, v rámci jejich rozpočtů, péči o rozvoj sportu na jejich území, není tato činnost nikterak kvantifikována. Je potřeba jasně definovat a z hlediska státní politiky ve sportu koordinovat, jak bude sport podporován Financování z příjmů loterijních a sázkových společností V současné době je tato oblast upravena pro provozovatele loterií a jiných podobných her zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícími vyhláškami MF ČR. Provozovatelé loterií a jiných podobných her do konce roku 2011 povinně odváděli část výtěţku (6% aţ 20%) na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel. Zákon neukládal, kam provozovatelé prostředky odevzdají. Současný zákon neurčuje přesně městům a obcím, jak tento výtěţek pouţít. Tuto praxi je třeba upravit. Některé společnosti však vyuţívaly skrytě výtěţek na marketingové a jiné účely. Tím nebyl naplňován záměr zákona a zároveň docházelo k znevýhodňování jiných společností, které odváděly výtěţek v plném rozsahu. Tuto praxi bylo třeba napravit a s účinností k došlo k novelizaci zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách v platném znění. Novela byla publikována dne ve Sbírce zákonů pod číslem 458/2011. Předmětná novela zásadním způsobem mění především odvodové povinnosti provozovatelů loterií a jiných podobných her a tato změna se promítne i do oblasti financování sportu, této problematice se budeme více věnovat v kapitole 3.2 Legislativně právní rámec sportu. Řada loterijních a sázkových společností vyuţívá sport k sázení. Jde o společnosti, které při sázení na sportovní výsledky zcela zjevně vyuţívají osobnostních práv sportovců, za které sázkové kanceláře nic nehradí. Touto problematikou se zabývalo švédské předsednictví EU a vytklo si ji jako jednu ze svých priorit. Zpoplatněním osobnostních práv sportovců se mohou získat významné částky, které se mohou formou odvodů vyuţít zpět na podporu sportu. Zcela obdobná pravidla existují pro vyuţívání osobnostních práv v oblasti kultury a dalších oblastech. Cílem nové legislativy je zakotvit, aby všechny loterijní a sázkové kanceláře poskytovaly kompenzace za vyuţívání sportovních soutěţí ke svým obchodním aktivitám. 9 Zákon o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. In: Zákon č. 115/2001 Sb (viz Příloha č.1) 19

20 Vzhledem ke třem výše zmiňovaným zdrojům financování sportu se nabízí graf č. 4, který popisuje jaký je výsledný efekt sportu pro státní rozpočet. V analýze, ze které je obrázek pouţitý, vycházejí z informace francouzské studie, ţe průměrný výdaj na obyvatele a rok na sport je 177 EUR a z evropské studie Bílá kniha o sportu, kde je objem sportovního trhu propočten na 2 % z HDP. Na základě těchto studií se autorský tým dopracoval k velikosti sportovního trhu v roce 2008 v intervalu mld. Kč. Daň z přidané hodnoty je povaţována za klíčovou příjmovou stránku státního rozpočtu a pro tento případ budeme abstrahovat od všech dalších daní plynoucích ze zaměstnanosti, spotřebních daní a daní z příjmu. Za výše uvedených předpokladů se příjmy do státního rozpočtu ze sportovního prostředí pohybují v intervalu 8,8 aţ 11,4 mld. Kč. Oproti výdajům ze státního rozpočtu na sport, které dosahují v absolutní částce pro rok ,7 mld. Kč. Z toho vyplývá, ţe sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu se saldem 1,1 aţ 3,7 mld. Kč. Graf č. 4: Efekt sportu pro státní rozpočet Zdroj: Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci MŠMT ČR a Českého olympijského výboru Praha,

21 Financování z vlastních zdrojů a výnosů z vlastní činnosti V současnosti největší část zdrojů ve sportu tvoří vlastní příspěvky hrazené sportujícími. Podle studie francouzského předsednictví je to aţ 50% příjmů. Současné další způsoby financování sportu jsou sponzorství a příjmy z reklam. V tomto směru je cílem nezbytná úprava stávající legislativy, která nedostatečně zvýhodňuje dárce a sponzory v oblasti sportu. Stát tuto činnost v ziskovém sektoru zatěţuje daněmi, a to jak na straně darujícího, tak na straně obdarovávaného. Organizace neziskového charakteru jsou osvobozeny od některých daní. Při většině projekcí v restauracích, hotelech a obdobných veřejných prostorách je sport jedním z nejčastěji sledovaných programů. Přesto prostředky vybrané za autorská práva jsou děleny výhradně mezi hudební producenty, a to z velké části zahraniční. Je zřejmé, ţe jako další způsob financování je nutné vyuţít analogické vybírání poplatků nově vytvořeným kolektivním správcem sportovců, který by vybíral odměny za vysílání pořadů ze sportovních soutěţí, popř. legislativně upravit, aby vybrané odměny stávajících kolektivních správců byly poskytovány na podporu sportu pro talentovanou mládeţ. Koncepce navrhuje systémové řešení, které by nezatíţilo státní rozpočet. Jedná se o dlouhodobý proces, který můţe sportovnímu prostředí přinést aţ 3 miliardy korun ročně navíc. V této souvislosti je vhodné zmínit, ţe stejně jako český film, který je podporován z rozpočtu veřejnoprávní České televize, měl by i český sport, který zaujímá významnou část její programové náplně, být touto organizací finančně podporován. V minulosti platila smlouva mezi tehdejší Československou televizí a Československým svazem tělesné výchovy o povinnosti finanční úhrady za vysílání televizních přenosů. Tento princip v současné době vyuţívá jen několik sportovních svazů, a to za nepříliš výhodných podmínek. K tomuto účelu by mohla být pouţita část příjmů z koncesionářských poplatků Financování s vyuţitím prostředků EU Systematické čerpání prostředků z evropských programů nelze povaţovat za pravidelnou součást financování národního sportovního prostředí, a to aţ do doby vytvoření samostatného evropského rozpočtu pro sport a stanovení účelu a pravidel jeho vyuţití. Finanční prostředky z fondu EU na podporu sportu je moţné předpokládat nejdříve na rozpočtové období 2013 aţ Podpora sportu z fondu EU bude záviset na nastavení jednotlivých priorit v rámci Evropské komise. Vedle výše uvedeného zdroje má sport šanci i nadále nepřímo profitovat z 10 Koncepce státní podpory sportu v České republice. Praha,

22 jiných aktuálních programů EU, určených jiným příjemcům, zejména krajům, městům a obcím, vzdělávacím zařízením, podnikatelskému a občanskému sektoru mimosportovního prostředí. Dalším, také nesystémovým zdrojem, se staly účelové projekty EU, např. Evropský rok dobrovolnictví Financování s vyuţitím prostředků mezinárodních sportovních organizací Základní stavební jednotkou kaţdé mezinárodní sportovní organizace je na prvním místě sportovec, který je členem klubu. Dále klub bývá registrován u národního svazu (pro dané sportovní odvětví) a tento svaz je pak členem vrcholné mezinárodní organizace (opět v daném sportovním odvětví). Proto jsou důleţitým a neopomenutelným finančním zdrojem pro jednotlivá sportovní odvětví finance plynoucí právě z těchto nadnárodních organizací. Pro moţnost získání příspěvků z těchto organizací je tedy nutné být jejich členy. Výše příspěvků jsou odlišné sport od sportu, a to v závislosti na atraktivnosti, komerčnosti, masovosti konkrétního sportu a také na úspěšnosti dané země ve vybraném sportovním odvětví Legislativně právní rámec sportu Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů 11 Stávající právní rámec v oblasti sportu je kromě zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, jeţ by měl být v současné době výchozím právním předpisem v oblasti sportu, roztříštěn do nejrůznějších zákonných a podzákonných právních předpisů. Vedle právních předpisů upravující otázky sportu, sportovišť, zdravotních podmínek atd. se dotýkají oblasti sportu i další zákony z různých oblastí, např. předpisy na úseku finanční správy (různé daňové předpisy), správního práva (např. stavební zákon), předpisy upravující vznik jednotlivých organizovaných skupin sportovců (např. obchodní zákoník, ţivnostenský zákon, zákon o sdruţování občanů). Kromě toho do oblasti sportu zasahují i zákony upravující náhradu škody na zdraví či na věcech vzniklé v souvislosti s provozováním sportu, ochranu osobnosti sportovců, zákonné licence upravující vysílání sportovních přenosů apod. Na právní rámec sportu v ČR mají vliv i předpisy EU. Ty mají závazný nebo doporučující charakter. Doporučení zdůrazňují podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost, ochranu zdraví občanů a pobízejí členské státy EU ke konkrétním akcím na podporu sportu (např. daňové benefity). Většina předpisů a doporučení EU není v ČR aktivně vyuţívána a aplikována. V českém právním řádu dále zcela absentuje právní norma, která by stejně jako v ostatních 11 Zákon o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. In: Zákon č. 115/2001 Sb (viz Příloha č. 1) 22

23 evropských státech upravovala způsoby financování sportu komplexně. Chybí právní norma, která by aplikovala doporučení EU v oblasti podpory sportu (např. dobrovolnictví ve sportu, motivační benefity zejména daňové aj.). Úprava obsaţená v zákoně o podpoře sportu tak nevytváří komplexní právní rámec fungování sportu na území České republiky, neboť se zaměřuje jen na určitý výsek problematiky dopadající na tuto oblast, přičemţ nereflektuje poslední vývoj sportovní legislativy v ostatních evropských státech a doporučení EU zaměřené na podporu sportu. S ohledem na nekoncepčnost stávající právní úpravy je cílem zpracování nového zákona o sportu, který komplexně rámcovým způsobem upraví základní systém státní podpory sportu v České republice, působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení a bude v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami a právem EU, resp. zohlední doporučení EU s tím, ţe jednotlivé otázky spadající do této oblasti budou dále rozpracovány jednotlivými prováděcími právními předpisy. Věcný záměr zákona byl zpracován v návaznosti na Usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011, kterým byla schválena Koncepce státní podpory sportu v České republice a uloţena povinnost MŠMT ČR do 31. prosince 2011 předloţit návrh Zákona o podpoře sportu. Povinnost předloţit návrh Zákona o podpoře sportu byla ještě několikrát vládou České republiky odloţena. Z původního termínu 31. prosince 2011 na prodlouţený termín 30. června 2012, který byl následně ještě prodlouţen na termín 31. prosince Poslední termín také nebyl dodrţen a nyní je aktuální plán legislativních prací vlády na rok 2013, který byl schválen usnesením vlády ze dne 6. února 2013 č. 84. Tímto bylo schváleno předloţení Věcného záměru zákona o podpoře sportu na únor 2013 a Návrh zákona o podpoře sportu naplánován na červen Zákon č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů 13 Zákon, na který nelze ve spojitosti se sportem zapomenou je zákon č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Jeho důleţitost spočívá především v tom, ţe naprostá většina sportovních organizací působících v České republice v oblasti masového, výkonnostního a vrcholového sportu pouţívá právní formu občanské sdruţení. Mimoto v oblasti sportu působí samozřejmě řada dalších subjektů s různou právní formou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, příspěvkové organizace zřízené státem 12 Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Zákon o sdruţování občanů. In: Zákon č. 83/1990 Sb

24 a obcemi atd. Povaha těchto dalších subjektů a podmínky jejich činnosti se však v praxi příliš neliší od činnosti ostatních subjektů, které u nás působí mimo sportovní sféru. Zákon o sdruţování občanů specifikuje podmínky pro zakládání, činnost a zánik občanských sdruţení. Občanské sdruţení je právnická osoba, která vzniká okamţikem registrace. Orgánem, který registrace sdruţení provádí je Ministerstvo vnitra ČR. K registraci je nutno přiloţit stanovy, které musí obsahovat název sdruţení, sídlo, orgány sdruţení, cíl činnosti občanského sdruţení, ustanovení o organizačních jednotkách a zásady hospodaření. 14 Občanská sdruţení (Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace Sport pro všechny, Sdruţení sportovních svazů ČR, Klub českých turistů, Orel, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů, Asociace školních sportovních klubů ČR, Letecká amatérská asociace, Autoklub ČR apod.) realizují organizované aktivity podle svého obsahového zaměření, pro své členy i pro zájemce z řad veřejnosti. V ČR má spolková tělovýchova tradici a je vnímána jako specifická součást národní kultury. V současné době vyvíjí soustavnou činnost více neţ lokálně působících tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Většina z nich se dále sdruţuje ve výše uvedených střešních sportovních organizacích. V oblasti sportu pro všechny je zabezpečována také reprezentace na mezinárodní úrovni. Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech 15 Tento zákon upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních sloţek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační sloţka státu a příspěvkových organizací zřízených organizačními sloţkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu, hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu. 16 Na základě schválených státních rozpočtů v letech 2002 aţ 2012 jsme vypracovali tabulku č. 1, která nám názorně popisuje příspěvky ze státního rozpočtu, která putují pravidelně ze třech různých ministerstev přímo do sportu. Přímé finanční prostředky na sport plynou z Ministerstva obrany ČR (dále jen MO ČR), Ministerstva vnitra ČR (dále jen MV ČR) a 14 TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN Zákon o rozpočtových pravidlech. In: Zákon č. 218/2000 Sb Portál veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z: &part=&name=&rpp=15#parcnt 24

25 především jiţ výše zmíněného Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy. Informace pro tabulku jsme čerpali z archivu Ministerstva financí ČR. Pro jasnější představu byl vytvořen k tabulce č. 1 ještě graf č. 5, na kterém je lépe vidět mnoţství finančních prostředků získávaných ze státního rozpočtu pro sport v jednotlivých letech. Tabulka č. 1: Souhrnná tabulka obsahující údaje ze státního rozpočtu v miliardách Kč Minister stvo MO ČR MV ČR MŠMT ČR Druh Výdaje Výdaje na sportovní reprezentaci Výdaje na sportovní reprezentaci Sportovní reprezentace Podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy Podpora činnosti v oblasti sportu Celkem výdaje ze SR na sport Výdaje na sport v % z celkových výdajů SR Rok ,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,124 0,095 0,098 0,273 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,070 0,072 0,060 0,047 0,046 0,048 0,927 0,952 0,984 1,026 0,917 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,438 0,451 0,477 0,477 1,162 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 3,227 2,234 1,902 1,899 1,899 2,983 1,918 1,365 1,403 1,461 1,503 2,079 3,227 2,305 1,973 2,083 2,042 3,126 2,239 0,19 0,18 0,17 0,17 0,22 0,310 0,21 0,17 0,18 0,17 0,26 0,190 Graf č. 5: Výdaje na sport ze státního rozpočtu v letech 2002 aţ Zákon o rozpočtových pravidlech. In: Zákon č. 218/2000 Sb

26 Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Vzhledem k důleţitosti zdroje financí z oblasti loterií, sázek a hazardu pro sport bychom rádi vysvětlili situaci před změnou zákona o loteriích a jiných podobných hrách ve vztahu k obcím a městům a vlivu na jejich příjmy z této oblasti. K novelizaci uvedeného zákona o loteriích a jiných hazardních hrách došlo na základě problémů, které jsou uvedené v kapitole Financování z příjmů loterijních a sázkových společností. Stav roku 2010 (2011) Obce byly příjemci správních poplatků z výherních přístrojů (dále jen VHP) na svém území (mimo kasina). Správní poplatek za povolení 1 VHP byl podle délky vydávaného povolení aţ Kč za rok. Obec byla dále příjemcem části výtěţku z VHP provozovaných na svém území mimo kasina. Výtěţek je zákonem stanoven jako: "Objem vsazených peněz mínus výhry a správní poplatky." Část výtěţku odváděná na veřejně prospěšné účely (v případě VHP do rozpočtu obce) byla stanovena podle výše výtěţku za rok v rozmezí 6-20%. S ohledem na velikost jednotlivých provozovatelů VHP tak ve většině případů byl prováděn odvod ve výši 6%. Obce neměly ve své kompetenci vydávat povolení na provozování dalších technických zařízení (např. video-loterijních terminálů, podle nového znění zákona jiné technické herní zařízení dále jen JTHZ) a nebyly tedy příjemci správních poplatků ani části výtěţku. O rozdělování části výtěţku na veřejně prospěšné účely mimo VHP rozhodovali podle zákona samotní provozovatelé. Z logiky věci by vyplývalo, ţe o rozdělení části výtěţku za rok 2010 by měly rozhodovat aţ po vyúčtování příslušného roku. V praxi však, zejména u větších provozovatelů, docházelo k poskytování části výtěţku určené na veřejně prospěšnou činnost formou záloh jiţ v roce, ve kterém byl výtěţek vytvářen. Po skončení příslušného roku tak provozovatelé neměli v zásadě co rozdělovat (max. cca 5% části výtěţku). Celá situace toku financí z loterie do roku 2011 je nastíněna na obrázku č. 2, kde je patrné, ţe hlavní výtěţek z loterie putoval přímo do profesionálního sportu, servisních struktur střešních organizací, do tělovýchovných jednot (dále jen TJ) a sportovních klubů (dále jen SK) Olympic [online] [cit ]. Dostupné z: 26

27 Obrázek č. 2: Tok financí z loterie do roku 2011 Zdroj: OLIMPIC.CZ [online] [cit ]. Dostupné z: blic/img/financovani-sportu/cstv01.pdf. Stav roku 2012 Obce jsou i nadále příjemci správních poplatků z VHP provozovaných na svém území mimo kasina avšak poplatek je stanoven ve výši Kč na rok za ţádost jednoho provozovatele bez ohledu na počet přístrojů. Správní poplatky jsou částečně nahrazeny pevnou částí odvodu z VHP a JTHZ (po přepočítání 80% z celkového odvodu) na 44 Kč z provozovaného VHP nebo JTHZ za den (max Kč/rok) Obec je i nadále, byť nepřímo, příjemcem části výtěţku (podle nového znění zákona odvodu) z VHP, nově navíc také odvodu z JTHZ. Přímý odvod do rozpočtu obce je stanoven (po přepočítání 80% z celkového odvodu) na 16% z výtěţku. Platby tohoto odvodu obcím bude realizovat všech 200 finančních úřadů (dále jen FÚ), podle sídla provozovatele VHP nebo JTHZ provozovaného na území obce, z převodového bankovního účtu s předčíslím Například v případě FÚ v Liberci bude převodový účet obcím ve tvaru: /0710 ( předčíslí bankovního účtu, číslo 27

28 matriky FÚ v Liberci, kód banky (Česká národní banka - dále jen ČNB). Obec tak můţe čistě teoreticky dostávat svůj podíl na odvodu z technických zařízení (VHP a JTHZ) aţ z 200 FÚ. Obce jsou navíc také příjemci 30% odvodů ze všech ostatních forem loterií, sázek a hazardu (povolení vydává Ministerstvo financí České republiky - dále jen MFČR). Platbu bude provádět pouze Specializovaný finanční úřad z převodového bankovního účtu /0710. Odvody jsou podle novely zákona a souvisejících předpisů prováděny jiţ v průběhu příslušného roku, tedy Provozovatelé mají povinnost předloţit vyúčtování a zaplatit zálohu příslušnému FÚ do 25. dne měsíce následujícího po konci čtvrtletí. Samotné FÚ poté po rozpočítání odvodů jednotlivým obcím provádějí platby na jejich účty k 15. a 30. dnu v měsíci. Závěrečné vyúčtování bude provedeno k 25. lednu a platby na účty obcí tak lze očekávat v únoru následujícího roku, tedy Provozovatelé loterií a jiných podobných her (právnické osoby) nově podléhají klasické dani z příjmu PO, coţ je samozřejmě také nový příjem obce, ve které má provozovatel své sídlo. Zákon zvyšuje pravomoc měst a obcí regulovat na svém území hazard a je tedy moţné, ţe obec můţe po přechodném období na svém území hazard zakázat, stejně však zůstane příjemcem 30% z ostatních forem loterií, sázek a hazardu. Situace toku financí z loterie platná od je nastíněna na obrázku č. 3, kde je vidět, ţe v současné době je výnos z loterií přerozdělován přímo do měst a obcí a částečně do státního rozpočtu. Odkud se jiţ nedostanou finance do TJ a SK, protoţe tato podmínka není nikde legislativně ošetřena Olympic [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 Obrázek č. 3: Tok financí z loterie od roku Zdroj: OLIMPIC.CZ [online] [cit ]. Dostupné z: blic/img/financovani-sportu/cstv01.pdf. Za první čtvrtletí roku 2012 bylo do státního rozpočtu reálně odvedeno cca 1,3 mld. Kč z TZ a 0,5 mld. Kč z loterií, kurzových sázek a dalších forem hazardu. Na obce tedy připadá cca 1,2 mld. Kč. Sport není přímým příjemcem těchto prostředků. Český sport pragmaticky vnímá skutečnost, ţe byly licence odhlášeny jako nevyuţívané nebo dokonce zrušeny a to o celkovém počtu v ČR VHP a JTHZ. Vybraných 1,8 mld. Kč za první 3 měsíce roku 2012 přineslo cca 7,2 mld. Kč místo Ministerstvem financí ČR původně odhadovaných 8 mld. Kč. Stěţejní pro český sport zůstává, aby část financí pro sport šla přímo do TJ a SK, na trenéry a popřípadě na servis, který je dnes transformován do servisních center sportu. Závěrem je nutné říci, ţe je samozřejmé, ţe poměr VHP a JTHZ je v různých městech a obcích rozdílný, přesto by i v případě určitého poklesu počtu TZ na území města či obce mělo dojít k navýšení úhrnné částky z odvodů z TZ (správní poplatky + odvod) a navíc města i obce obdrţí ještě část odvodů z loterií, kurzových sázek a dalších forem hazardu. (odvod ostatní). V ţádném případě není pravdou, ţe města a obce v roce 2012 neobdrţely z loterijní činnosti ţádné prostředky. Samozřejmě je vzhledem k termínům schvalování rozpočtu měst a 29

30 obcí zřejmé, ţe tyto prostředky v původně schválených rozpočtech nejsou, fakticky je však obce obdrţely a mohly rozhodnout o jejich pouţití. Skutečnost, ţe v roce 2012 byl dodatečně rozdělován jen skutečně nepatrný podíl části výtěţku za rok 2011, a potřebnost zachování návaznosti financování nejen sportu z těchto zdrojů vedla zákonodárce ke schválení principu platby záloh na odvody podle zákona o loteriích. Reálně tedy prostředky za rok 2011 jiţ k dispozici nebyly, ale i podle záměru zákonodárců byly v roce 2012 vyuţívány na daný účel zálohy na odvod za rok Platby odvodů na účty měst a obcí provádí jednotlivé FÚ a specializovaný FÚ v závislosti na vyúčtováních a platbách jednotlivých provozovatelů. Města a obce mohou postupně očekávat různé mnoţství plateb s předčíslími účtů 3682 a Na základě novely loterijního zákona došlo k podpisu memoranda o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu, kterého se účastnili ČSTV, ČOV, Sdruţení sportovních svazů České republiky (dále jen SSS ČR), Česká obec sokolská (dále jen ČOS) a Svaz měst a obcí České republiky (dále jen SMO ČR). Memorandum je významné avšak právně nezávazné společné ustanovení, které nemusí být vţdy v souladu s danými politickými plány daných měst a obcí. 21 Teprve po zhodnocení roku 2012, kdy funguje prvním rokem změna loterijního zákona, budeme vidět, kolik financí z hazardu se skutečně dostala přes města a obce do sportu. Před změnou zákona, na kterou měla vliv především kauza společnosti Sazka, plynulo do sportu z této společnosti velké mnoţství finančních zdrojů, které je jen těţko moţné nahradit jiným zdrojem. V současné době je opět připravován návrh novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách, který by měl část zisků od obcí převádět přímo na ČOV. ČOV by tyto finance dále přerozdělovalo na jednotlivé národní sportovní svazy. Jedná se o finanční obnos aţ 800 milionů Kč. Tuto informaci uvedl v televizním pořadu Na slovíčko s Otakarem Černým poslanec Parlamentu ČR a člen výkonného výboru Fotbalové asociace ČR Josef Tancoš Sazka a.s. a její vliv na financování sportu Aţ do roku 2010 byla společnost Sazka významným přispěvatelem do rozpočtů jednotlivých sportovních svazů, proto je nutné zmínit tuto problematiku ve vztahu k ČSB. 20 Olympic [online] [cit ]. Dostupné z: 21 Obsah memoranda (viz Příloha č. 3) 22 Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: na-slovicko-s/ 30

31 Důleţitým mezníkem pro společnost Sazka byl rok 1992, kdy se stala akciovou společností ve vlastnictví sportovních svazů. Sportovní svazy jako majoritní akcionáři měli bezesporu nezanedbatelné příjmy z výnosů společnosti, které mohly zabezpečovat jednotlivá sportovní odvětví. Co se ale společnosti a sportovním svazům stalo osudným, bylo financování stavby hokejové arény, jeţ mimo jiné přispělo k tomu, ţe se společnost stala insolventní a dne 29. března 2011 byl městským soudem prohlášen úpadek společnosti. Po prohlášení úpadku začal tvrdý boj o to, komu s investorů se podaří společnost získat. Dne 26. Září 2011 byla insolvenčním správcem Sazky v rámci zpeněţení majetku konkurzem, podepsána smlouva o prodeji podniku společnosti Sázková kancelář a.s. Pro přiblíţení, jak se dělil a financoval český sport ze zdrojů Sazky, uvádíme stručný vývoj. Od roku 1957 se na základě zákona stal jedinou zastřešující organizací sportu Československý svaz tělesné výchovy. Majetkem nového subjektu se stala i společnost Sazka. Do roku 1990 byl od ČSTV oddělen Český olympijský výbor. Měl být financován ze státních prostředků a z výtěţku společnosti Sazka a dalších obchodních společností. V březnu 1990 odhlasovali delegáti zánik Československého svazu tělesné výchovy a jeho rozdělení na Český svaz tělesné výchovy, Slovenský svaz tělesné výchovy a Konfederaci sportovních a tělovýchovných svazů. Také tu byly tělovýchovné jednoty, které nepatřily do ţádné organizace. V lednu 1991 byl rozdělen majetek mezi svazy a tělovýchovné jednoty. Do roku 1998 rozdělovalo výtěţek Sazky ministerstvo školství. Rozdělení výtěţku bylo přímo úměrné počtu akcií. (ČSTV 68%, Sokol 13,5%, Česká asociace sport pro všechny 5%, Autoklub 4%, Sdruţení sportovních svazů ČR 3,5% - kde je ČSB členem, Český olympijský výbor 2%...). Obrázek č. 4 (viz níţe) graficky zobrazuje výše popsané rozloţení akcionářů. 31

32 Obrázek č. 4: Procentní rozloţení akcionářů ČSTV. Zdroj: NOVOTNÝ, Pavel. DNES. Soud může ČSTV přiblížit k finančnímu kolapsu V roce 2001 byla schválena výstavba Sazka arény. V roce 2004 se v nové hale s ročním zpoţděním uskutečnilo Mistrovství světa v hokeji. V roce 2006 došlo k přefinancování stavby. Cena dluhopisů byla navýšena a doba jejich splatnosti byla prodlouţena z roku 2014 na Jiţ od roku 2003 měla Sazka váţné problémy financovat provoz sportovním svazům. Většina peněz mířila na splátky vysočanské arény. Ve stejném roce klesly i dotace od státu o 300 milionů korun. Finanční situaci však ještě zkomplikoval vleklý spor, který vede ČSTV se Sdruţením sportovních svazů. Sdruţení sportovních svazů se v době, kdy Sazka vypisovala dluhopisy, které měly pokrýt výstavbu Sazka arény, dlouho zdráhalo. A tak byla podepsaná v listopadu 2004 dohoda o poskytnutí záruky (viz Příloha č. 2). ČSTV se v ní zavazuje, ţe pokud nebude moci loterijní společnost platit svůj výtěţek Sdruţení sportovních svazů (SSS ČR), doplatí vzniklou ztrátu právě majoritní akcionář ČSTV. Sdruţení jako jediné z devíti akcionářů uţ na počátku varovalo, ţe společnost Sazka nebude v rámci megalomanského projektu výstavby arény schopna dostát svým slibům a tato 32

33 smlouva pro něj představovala finanční záruku i pojistku. Sdruţení sportovních svazů v podstatě nechtělo nic jiného, neţ to, co bylo usnesením výkonného výboru ČSTV dáno jako jedna z podmínek schválení výstavby arény. To znamená, ţe výtěţek z loterijní činnosti Sazky posílaný na sportovní činnost jednotlivým akcionářům neklesne ročně pod jednu miliardu. Právě tehdy se však měli jako řádní hospodáři zachovat především funkcionáři ČSTV, kteří jako majoritní vlastníci Sazky rozhodovali o jejím osudu a měli tak zabránit nereálnému projektu. Poţadovaná částka podepsané v záruce se kaţdým rokem navyšuje. Smlouva vycházela z předpokladu, ţe Sazka bude odesílat na provoz sportovních svazů miliardu korun. Při tří a půl procentním podílu tak na SSS ČR připadá 35 milionů ročně. "Vyzvali jsme také ČSTV, aby uhradilo dalších sedmdesát milionů korun," říká Ertl (předseda SSS ČR). Zástupci Českého svazu tělesné výchovy se k tehdejším dohodám staví spíše zdrţenlivě. "Během roku jsme řešení hledali. Zatím neúspěšně, ale nepovaţuji to za uzavřené," míní Kořan (bývalý předseda ČSTV). "Hlavním důvodem je, ţe dohody, které tehdy byly učiněny, proběhly za velmi nevýhodných podmínek pro ČSTV." O tom, zda nakonec bude muset ČSTV platit, či nikoliv, tak nakonec rozhoduje aţ soud. Argument protistrany je ale jasný. ČSTV měl podle Ertla jako hlavní akcionář také hlavní slovo v důleţitých rozhodnutích Sazky včetně způsobu financování stavby haly. "Tehdy jsem si to spočítal a nevycházelo to," dodává Ertl. Jeho prognózy se dnes naplňují. 23 V pátek 1. února 2013 rozhodl obvodní soud v Praze 6, ţe Český svaz tělesné výchovy má zaplatit Sdruţení sportovních svazů ČR 151,6 milionu Kč a úroky zhruba 30 milionů Kč. Tato částka se týká smluvní záruky, kterou se ČSTV v roce 2004 zavázal, ţe v případě výpadku příjmů od společnosti Sazka v souvislosti s výstavbou multifunkční arény doplatí Sdruţení příslušný rozdíl. Ten při tehdejším deklarovaném ročním výnosu Sazky pro sport ve výši jedné miliardy korun představoval 3,5 % z této sumy. V této souvislosti Sdruţení sportovních svazů ČR reaguje na poněkud emocionální a neadekvátní komentáře některých zástupců současného ČSTV, které zazněly v médiích. Je třeba kategoricky odmítnout prohlášení, ţe výsledek sporu je nemravný. Zcela legitimní smlouva je prohlašována za neplatnou, uzavřenou pod nátlakem či dokonce v rozporu s dobrými mravy. Argumentům Sdruţení dal nyní za pravdu také obvodní soud. Za nemravné lze označit spíš chování ČSTV, který jako majoritní akcionář přivedl bohatou loterijní společnost do krachu. 23 Lidovky [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 Za minimálně podivné lze také označit chování těch sportovních funkcionářů - a nejen z ČSTV, kteří seděli v orgánech společnosti a nechali se za svou nečinnost bohatě honorovat. Nikdo nebyl potrestán, nikomu se nic nestalo! Sportovní organizace tak přišly o finanční prostředky, které dnes chybí. ČSTV by proto místo zpochybňování a zavádějících reakcí mělo splnit verdikt soudu a dostát smluvním závazkům bývalého vedení. Odmítání zodpovědnosti, bagatelizování či dokonce snaha označit poţadavky Sdruţení za amorální aţ příliš zavání starými praktikami. Tento způsob jednání zástupců ČSTV také nasvědčuje tomu, ţe zde proces očisty a změny myšlení ještě bohuţel zdaleka neskončil. Shrnutí současné situace v prohlášení sportovních svazů ČR k reakcím zástupců ČSTV v souvislosti s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu Samotná situace společnosti Sazka se v mnohém změnila a opět se snaţí o podporu sportu. Toto tvrzení nám dokazuje podepsání smlouvy s ČOV. Sportovci by od Sazky (nyní Sazka sázková kancelář) měli dostat v následujících čtyřech letech 25 aţ 30 milionů korun. Půjde o spolupráci na delší období za řádově desítky milionů korun. Sazka by měla být takzvaným oficiálním partnerem, podobně jako RWE, Česká pošta, Česká pojišťovna, Lesy ČR a dodavatel sportovního zboţí Alpine Pro. Jejich příspěvky do pokladny ČOV se pohybují mezi 25 aţ 30 miliony korun za čtyřletý cyklus. Generálními partnery jsou ČEZ, automobilka Škoda Auto a pivovar Pilsner Urquell, jejichţ příspěvek je odhadován aţ na 40 milionů. Sazka se po problémech s financováním hokejové haly (jak bylo uvedeno výše) v roce 2011 dostala do insolvence. Její loterijní byznys za 3,8 miliardy korun koupila Sazka sázková kancelář a.s. patřící do skupiny KKCG. Část veřejnosti si nadále Sazku sázkovou kancelář spojuje se zkrachovalou společností, i proto společnost investuje do marketingu a reklamy. Miliony vkládá také do sponzoringu sportovců. Český olympijský výbor povaţuje za hlavní nástroje pro získávání peněz do sportu jednotu a stabilitu sportovního prostředí. Zaznělo to na semináři k problematice financování českého sportu, který zorganizovala ekonomická komise ČOV. Právě ČOV chce být garantem i při jednáních se státem. Sport přišel v posledních letech o peníze nejen od zkrachovalé Sazky, ale také kvůli změně loterijního zákona. Celkem jde aţ o dvě miliardy korun. Do sportu půjdou v roce 2013 od státu celkem skoro tři miliardy korun. Na sportovní reprezentaci je vyčleněno zhruba 700 milionů, na resortní sportovní centra a antidopingový výbor půjde 365 milionů korun a na všeobecnou sportovní činnost téměř miliarda. "Chceme samostatnou rozpočtovou kapitolu sportu, získali bychom stabilitu a v jednotlivých 24 Sdružení sportovních svazů ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 subjektech moţnost plánovat na delší období," zopakoval na semináři náměstek ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) pro sport Jan Kocourek. 25 Krok Sazky sázkové kanceláře, opět podporovat sportovní prostředí, hodnotíme velice pozitivně. Sport získal díky této podpoře finance, které by nemohl od jiných partnerů v takové výši obdrţet Mezinárodní právo Bílá kniha 26 Současný útlum spolkového ţivota ve sportu je zapříčiněn sníţením aktivity dobrovolníků, jejichţ práce není společensky doceněna. Podpora činnosti dobrovolníků je jednou z cest, jak tento negativní jev zastavit. Úroveň vzdělání a práce dobrovolníků je základem kvality procesu. Stát garantuje kvalitu akreditovaných vzdělávacích zařízení a udělování těchto akreditací, jinou podporu dobrovolníci nemají. Sportovní organizace limituje podhodnocení státní podpory provozu a údrţby sportovních zařízení, která mají ve velkém objemu ve vlastnictví. Starost o majetek a nedostatek finančních i lidských zdrojů nedovoluje organizacím nabídnout občanům dostatečný program, který by uspokojil různorodé zájmy, zejména o nesoutěţní sport. Sportovní organizace pracují v legislativních podmínkách, které nejsou zcela harmonizované s evropským standardem. Rozvoj sportu pro všechny a realizace programových záměrů sportovních organizací je závislý na rozsahu a kvalitě vybavení sportovních zařízení. Ekonomické moţnosti vlastníků a dlouhodobých provozovatelů sportovních zařízení, zejména občanských sdruţení, a rozsah státní podpory na jejich modernizaci, údrţbu a provoz, neodpovídají reálným ani teoretickým potřebám. Velký počet sportovních zařízení je zastaralý a je vybaven starými provozně nákladnými technologiemi. Nedostatek prostředků na provoz a údrţbu vlastních sportovních zařízení se promítá do hledání cest komerčního vyuţívání, coţ sniţuje dostupnost pro organizovaný i neorganizovaný sport. V relativně lepší situaci jsou sportovní zařízení v majetku škol a privátních zařízení, i sportovní infrastruktura v majetku obcí. Chybí systematický celostátní přehled o počtu a kvalitě sportovních zařízení. Výstavba nových sportovních zařízení není koordinovaná, nové investice jsou často realizovány bez konzultací se sportovním prostředím a prověření skutečných potřeb. 25 Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 26 Bílá kniha [online] [cit ]. Dostupné z: 35

36 Evropské instituce uznávají specifickou roli, kterou ve společnosti hraje sport zaloţený na strukturách řízených dobrovolníky, a to vzhledem k prokázanému přínosu v mnoha oblastech. Cílem aktivit Evropské komise v oblasti sportu, včetně Bílé knihy o sportu (tzv. White Paper on Sport) a jejího akčního plánu, je poskytnout strategickou orientaci v souvislosti se současnou významnou rolí sportu v Evropě. Ministři sportu a jednotlivé předsednické státy EU se od r pravidelně zabývají plněním cílů daných Bílou knihou. Bílá kniha umoţnila zakotvit sport do evropské politiky. Evropská komise při tvorbě sportovní politiky spolupracuje s nevládními organizacemi. V dialogu se uplatňují zastřešující evropská sdruţení - Evropské olympijské výbory (dále jen EOC), Sdruţení evropských nevládních sportovních organizací (dále jen ENGSO), evropské federace rozhodujících sportů jako UEFA (Evropská fotbalová asociace) a specializované profesní organizace vázané na profesionální sport. Účastní se i celosvětové organizace působící na území Evropy (Mezinárodní sportovní a kulturní asociace ISCA apod.). Celkem se jedná o několik desítek organizací, které se účastní pracovních, institucionálních procesů (pracovní skupiny, semináře) i společných akcí typu Evropské sportovní fórum. Dialog s nestátními neziskovými organizacemi (dále jen NNO) je po přijetí Bílé knihy o sportu hlubší a intenzivnější. Členství a aktivita českých subjektů v evropských organizacích je limitována finančními moţnostmi, neboť členské příspěvky a náklady na činnost jsou nezbytným výdajem, který není dotačně zdrojově pokrytý. EOC otevřely v roce 2009 vlastní Evropskou kancelář v Bruselu. Sdruţuje a zastupuje jednak EOC, některé národní střešní sportovní organizace (Rakouska, Velké Británie, Finska a jiných zemí) a vlivné evropské sportovní asociace jako např. UEFA a ENGSO. Organizace vyuţívající sluţeb této kanceláře přispívají na její provoz. Sportovní prostředí dosud nemá vlastní rozpočet ani stálé přímé dotační programy, s výjimkou účelových projektů (Evropský rok vzdělávání prostřednictvím sportu 2004). Sport je vyuţíván jako prostředek k realizaci evropských programů v oblastech souvisejících: cestovní ruch, vzdělávání, aktivní občanství, sociální integrace a výchova mládeţe. Sport okrajově nepřímo profituje ze standardních fondů, např. obnova infrastruktury, regionální rozvojové programy, podpora rozvoje venkova apod. Sportovní organizace nemají prostředky na předfinancování a poţadované spolufinancování při čerpání programů, ani dostatečný administrativní potenciál na účast v projektech. Ve většině případů nemohou být příjemcem dotací. Existující systémy organizace sportu v zemích EU vycházejí z konkrétních podmínek, tradic a historie sportu v dané zemi. Ty jsou rozdílné, nelze je jednoznačně kategorizovat a vyuţívat v 36

37 druhých zemích jako vzor. Spojují je totoţné cíle a potřeby, rozdělují je realizační podmínky. Principiálně jsou vţdy autonomní v řízení vlastní činnosti a závislé na politické a ekonomické podpoře státu. Způsob podpory sportu (pravidelnost, systematičnost, intenzita) určuje společenské postavení sportu a jeho efekt pro danou zemi. ČR má v EU běţné uspořádání sportu. Ve srovnání se zeměmi EU je sport v ČR atypický ve dvou směrech, a to ve struktuře vlastnictví sportovní infrastruktury (velká část je v majetku sportovních klubů/tělovýchovných jednot) a v podílu financování z vlastních, nestátních zdrojů (členské příspěvky, sponzorské dary a dříve zisk SAZKA a.s.). S přijetím Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy) má sport v EU vlastní kapitolu. Jedná se o Hlavu XII VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŢ A SPORT, která v článku 165, odstavci 1. mimo jiné stanoví: Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám zaloţeným na dobrovolnické činnosti a jeho společenské a výchovné funkci. Odstavec 2. stejného článku pak stanoví, na co je činnost Unie zaměřena: Rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěţení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakoţ i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců. Na podporu mezinárodní spolupráce v oblastech vzdělávání a sportu obsahuje smlouva pouze obecné ustanovení. 27 K realizaci obecných ustanovení smlouva 28 připouští, aby Evropský parlament a Rada po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionu přijímali podpůrná opatření a aby Rada na návrh Komise přijímala doporučení. Doporučení i podpůrná opatření postrádají jakoukoliv právní závaznost. Tato činnost by měla být komplexně zahrnuta v novém zákonu o sportu. Úpravy legislativních a právních předpisů se budou odvíjet od závěrů z jednání vlády v souvislosti s přijatým usnesením vlády České republiky. Návrh usnesení vlády zohledňuje hlavní, stěţejní cíle a úkoly pro nadcházející období. Součástí je i přidělená zodpovědnost za předloţení novelizovaných legislativně právních předpisů a dalších dílčích, interních, zásadních dokumentů. 29 Ve stávajícím legislativním rámci v oblasti sportu v zákonně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů absentuje závazné ustanovení, které by upravovalo 27 Článek 165, odstavec 3. Smlouvy o fungování EU 28 Článek 165, odstavec 4. Smlouvy o fungování EU 29 Koncepce státní podpory sportu v České republice: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Praha,

38 způsoby financování sportu. Řada dokumentů EU doporučuje stanovit sportu právní rámec, např. působení dobrovolníků ve sportu, včetně uzákonění motivačních benefitů, které u nás chybí. Proto je cílem zpracování nového zákona o sportu, který bude obsahovat především systém státní podpory sportu v ČR, působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení. Ze zákona č. 2/1969, Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, náleţí sport do péče MŠMT ČR. V praxi sport spadá do kompetencí i dalších ministerstev. Automobilové a motocyklové sporty, cyklistika i jiné sporty vyuţívající dopravní sítě ČR mají přesah do oblasti působnosti Ministerstva dopravy (dále jen MD ČR), zdravotní zabezpečení sportu do oblasti Ministerstva zdravotnictví (dále jen MZD ČR), sociální funkci sportu musí vyuţít Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ČR). Podobným způsobem se sport dotýká dalších ministerstev a oblastí státního zájmu. Proto je cílem aktivnější mezirezortní spolupráce zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR ČR) při budování sportovní infrastruktury v jeho péči apod., s MZD ČR v oblasti zdravotní péče a prevence, výţivy, propagace zdravého ţivotního stylu, apod., s MD ČR při budování dopravní sítě pro sport pro všechny, vč. legislativy atd. Mezirezortní aktivity nejsou typické pouze pro sport pro všechny, zasahují i do jiných oblastí sportu. Návrh zákona o sportu musí být v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR 30 : Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiţ je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného neţ zákon, pouţije se mezinárodní smlouva. Dále také musí být návrh zákona v souladu s právem Evropských společenství a s ústavním pořádkem ČR. Z hlediska legislativy EU půjde zejména o dokumenty, které jsou jiţ nyní v ČR závazné. Koncepce nabízí řešení v několika rovinách. Má zajistit zvýšení objemu prostředků plynoucích do sportu, aniţ by byl zatíţen státní rozpočet. Neexistuje předpis, který by zahrnoval jasné způsoby financování sportu a práva a povinnosti zástupců sportovních svazů. Základem je vytvoření jasného legislativního rámce, který by řešil nejenom finanční podporu, ale komplexně postavení sportu. Cílem je vytvořit nový zákon o sportu, který bude obecný a 30 Ústava ČR. In: Zákon č. 1/1993 Sb

39 bude obsahovat zákonné zmocnění příslušnému ministerstvu vydat prováděcí předpis k zákonu o sportu s podrobnými ustanoveními Organizace a financování Českého svazu biatlonu Právní forma ČSB Český svaz biatlonu 32 je jako většina organizací podobného typu v ČR občanské sdruţení, které je registrované u MV ČR. Jeho zaloţení a vedení podléhá zákonu č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Řídícím a organizačním dokumentem jsou stanovy, které upravují hlavní úkoly ČSB, členství, práva a povinnosti člena, ukončení členství, organizační strukturu, úkoly orgánů a jejich funkcionářů, kontrolní a revizní komisi, volby do orgánů, zásady hospodaření a závěrečná ustanovení. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva, jejíţ účinnost je naplánována od musíme zmínit i základní změny, které pro úpravu občanských sdruţení přinese. Od nabývá účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nazývaný zejména jako tzv. "Nový občanský zákoník" (dále téţ "NOZ"). NOZ mimo jiné zrušuje i zákon o sdruţování občanů a přebírá právní úpravu občanských sdruţení, o kterých se vyjadřuje jiţ pouze jako o "spolcích". Pro spolky bude zásadní zejména povinnost do tří let od účinnosti NOZ přizpůsobit společenské smlouvy nebo statut ustanovením tohoto zákona, přičemţ ustanovení, která odporují donucujícím ustanovením NOZ pozbývají dnem jeho účinnosti závaznosti. Přizpůsobené dokumenty jiţ stejně jako spolky samotné nebudou podléhat registraci Ministerstva vnitra, ale spolky budou zapisovány do veřejného rejstříku a společenské smlouvy a statuty budou zaloţeny do sbírky listin. Z ustanovení 1 odst. 3 písm. b) zákona č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů vyplývá, ţe sdruţení nemohou být zakládány za účelem výdělečné činnosti a výkonu povolání. Z uvedeného pravděpodobně vycházely i níţe uvedené sportovní svazy (které mají zaloţenou vedle občanského sdruţení i společnost s ručením omezeným). Výkladem zmíněného ustanovení dospějeme k závěru, ţe sdruţení nemohou být pouze za účelem výdělečné činnosti zaloţeny, tedy ţe výdělečná činnost nemůţe být jejich hlavní činností, ale činností vedlejší jiţ být můţe. Proto musí být ve statutu dostatečně obě činnosti odlišeny. 31 Koncepce státní podpory sportu v České republice: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Praha, Český svaz biatlonu [online] [cit ]. Dostupné z: 39

40 Občanské sdružení & Společnost s ručením omezeným Český svaz biatlonu CZ Biatlon, s.r.o. Svaz lyžařů České republiky CS SKI, s.r.o. Český svaz ledního hokeje PRO - HOCKEY CZ., s.r.o. Český tenisový svaz o.s. Česká tenisová obchodní společnost, s.r.o. Sportovní klub Nové Město na Moravě Zlatá lyže, spol. s.r.o Vybrané problémy hospodaření ČSB jako občanského sdruţení Účetnictví Občanské sdruţení je právnickou osobou a tedy má povinnost vést účetnictví. 33 O této skutečnosti mnozí zakladatelé občanských sdruţení nejsou informováni a často jsou tímto zjištěním nepříjemně překvapeni. Často se setkáváme s různými "poloúčetnictvími" - ručně nebo na počítači sestavené, které však nemají náleţitosti poţadované zákonem. Povinnost vedení účetnictví upravuje zákon o účetnictví. K volbě jeho rozsahu se vztahuje ustanovení 9. Podle 9 odst. 3 mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu také občanská sdruţení. Zjednodušený rozsah účetnictví nám vysvětluje 13a, kde je uvedeno, ţe tyto jednotky sestavují účtový rozvrh, v němţ mohou vést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek prováděcím právním předpisem atd.. Pokud mají, v našem případě, občanská sdruţení své sídlo na území České republiky a mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí ze zdrojů v zahraničí, mají povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. Daně Neziskové organizace tvoří v ekonomice tzv. třetí sektor, který je tvořen institucemi zaloţenými soukromými osobami, které však v některých oblastech doplňují nebo dokonce suplují funkce státu, tedy sektoru veřejného. Patří sem nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a občanská sdruţení. Proto existuje v kaţdé standardní ekonomice rozsáhlý systém daňových stimulů, kterých se třetímu sektoru dostává. Na druhou stranu existují přísná pravidla pro uplatňování těchto zvýhodnění, aby nemohl být systém daňové 33 1 odst. 2 písm. a) zák. č.563/1991 Sb., o účetnictví 40

41 podpory neziskových organizací zneuţíván. Systém je platný aţ na výjimky pro všechny druhy neziskových organizací, tedy i pro občanská sdruţení. a) Daň z příjmů Občanské sdruţení patří z hlediska daně z příjmů mezi subjekty, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání (budu je zkráceně nazývat "neziskové organizace"). Jejich vymezení je obsaţeno v 18 odst. 8 zákona o daních z příjmů 34. Dle ustanovení 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně vţdy příjmy z reklam, členských příspěvků a příjmy z nájemného. Znamená to, ţe tyto příjmy musí být vţdy vykazovány v daňovém přiznání a lze proti nim uplatnit výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmů. Zákon o sdruţování občanů sice nedovoluje zakládat občanská sdruţení za účelem výdělečné činnosti, avšak nezakazuje jim výkon vedlejší hospodářské činnosti. Výnosy z takové činnosti jsou pak další kategorií příjmů, které budou vţdy předmětem daně. Dle 18 odst. 4 zákona o daních z příjmů nejsou předmětem daně u neziskových organizací příjmy z činností vyplývající z jejich poslání za podmínky, ţe související výdaje jsou vyšší. Činnosti, které jsou jejich posláním, jsou stanoveny zvláštními předpisy, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami. Prakticky to znamená, ţe jednotlivé činnosti sdruţení se posuzují samostatně a pokud v dané činnosti výdaje převýší příjmy (postačí rovnost příjmů a výdajů), budou tyto příjmy vyňaty ze zdanění. Pokud příjmy převýší výdaje, jsou předmětem daně a dosaţený kladný hospodářský výsledek bude podléhat dani (předpokládáme, ţe všechny výdaje budou splňovat podmínku daňové uznatelnosti). Jednotlivé kategorie činností "hlavní - nevýdělečná činnost a vedlejší - hospodářská činnost", musí být v účetnictví vedeny odděleně. Je to z toho důvodu, aby bylo moţné sledovat jednotlivé činnosti zvlášť v návaznosti na jejich zdaňování. Předmětem daně nejsou přijaté dotace a úroky z vkladů na běţném účtu. V této souvislosti můţeme zmínit fakt, ţe ne všechny banky v České republice poskytují neziskovým organizacím také úlevy na bankovních poplatcích ve srovnání s podnikatelskými subjekty a samotné vynětí úroků z předmětu daně mnoho nezachrání. Zde je nutné zmínit moţné osvobození od daně z příjmů dle 19 odst. 1 písm. a), kterým jsou členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruţeními právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, 34 Zákon o daních z příjmů. In: Zákon č. 586/1992 Sb

42 občanským sdruţením vč. odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, rovněţ tak příspěvky členů u registrovaných církví a náboţenských společností. Neziskové organizace nemohou odečítat od základu daně dary poskytnuté na zvláštní účely 35, tak jako podnikatelské subjekty, neboť takové dary mohou poskytovat v souladu se svým posláním v rámci hlavní činnosti přímo a přijaté zdroje na poskytování těchto darů nejsou předmětem daně. Fakticky u neziskových organizací (kromě obecně prospěšné společnosti, pokud není vysokou školou, nebo poskytovatelem zdravotních sluţeb) přichází v úvahu odečet daňové ztráty, avšak pouze u činností, které jsou vţdy předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Mohou také uplatnit tzv. reinvestiční odpočet z pořizovací ceny vybraného hmotného majetku dle 34 zákona o daních z příjmů, pouze však v případě, ţe bude tento majetek pouţit výhradně k dosaţení zdanitelných příjmů. Neziskové organizace mají navíc zvláštní odčitatelnou poloţku ze základu daně, pokud budou takto získané prostředky ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích pouţity na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně - splnění této podmínky musí být samozřejmě sdruţení schopno prokázat. Odečet činí 30 % ze základu daně, maximálně Kč. V případě, ţe 30% sníţení činí méně neţ Kč, lze odečíst částku ve výši Kč, maximálně do výše základu daně. 36 Jak jiţ bylo řečeno, dělení výdajů na daňové a nedaňové můţe činit u neziskových organizací nemalé potíţe. Sloţitost zjišťování daňového základu u občanského sdruţení je odvislá od šíře spektra činností, jimiţ se sdruţení zabývá. Dle 18 odst. 4 zákona o daních z příjmů nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývající z jejich poslání za podmínky, ţe související výdaje jsou vyšší (alespoň rovny). Zákon o daních z příjmů vyţaduje v 18 odst. 6 posuzovat jednotlivé činnosti zvlášť a splnění této podmínky za celé zdaňovací období. Pamatuje i na cenovou diskriminaci - pokud se v rámci dané činnosti nabízejí různým partnerům různé ceny, povaţuje se tato činnost za tolik činností, kolik je cen, ziskové se nezapočítávají se ztrátovými a zdaňují se. V 18 odst. 7 se potom nařizuje vést účetnictví právě tak, aby mohly být všechny tyto úkoly splněny. Je zřejmé, ţe největší problém budeme mít u smíšených výdajů. Zde se otevírá široké pole působnosti pro různé metody, jak výdaje dělit. U zaměstnanců je dobrým nástrojem důsledná evidence pracovní doby. Zejména u reţijních 35 Zákon o daních z příjmů - 20 odst Zákon o daních z příjmů

43 výdajů nezbude, neţ se spokojit s kvalifikovaným odhadem a výdaje procentem přiřadit k příjmům. Tyto úpravy je třeba provádět mimoúčetně při sestavování daňového přiznání. 37 Sazba daně činí 19 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle 34 a 20 odst. 7, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Ustanovení 38m zákona o daních z příjmů ukládá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. Podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád 38, ve znění pozdějších předpisů, je daňový subjekt, jemuţ vzniká povinnost podat daňové přiznání, povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje a další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daňové přiznání u daně z příjmů se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této lhůtě je také daň splatná. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloţenou povinnost vést účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehoţ daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.to platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněná u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. b) Daň z přidané hodnoty Zákon o dani z přidané hodnoty vymezuje ve svých ustanoveních daňové subjekty, které se mohou stát pláci této daně. K tomu je zapotřebí vyhodnotit další kategorii, a to osobu povinnou k dani. Osobou povinnou k dani můţe být, v našem případě občanského sdruţení, právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, tedy i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Touto činností se rozumí soustavná činnost i vykonávaná podle zvláštních předpisů, nejen činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících sluţby. Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. 37 Účetnictví neziskového sektoru [online] [cit ]. Dostupné z: 38 Daňový řád. In: Zákon č. 280/2009 Sb

44 Rovněţ zákon o DPH 39 pouţívá kategorii subjektů, které nejsou zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání (opět budu zkráceně pouţívat pojem "nezisková organizace"). Tou je činnost, k níţ byl daný subjekt zřízen, činnost vyplývající z poslání organizace. V této souvislosti upravuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u těchto plnění: - poskytnutí sluţeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy občanských sdruţení, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěţ, od daně je osvobozeno dodání zboţí těmito osobami v souvislosti s poskytnutými sluţbami, - poskytování sluţeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami,které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost. Plnění prováděná v rámci hlavní činnosti neziskové organizace Českého svazu biatlonu se povaţují za ekonomickou činnost, ale jsou osvobozena od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. Pokud nezisková organizace provádí pouze tyto osvobozené činnosti, nemá povinnost stát se plátcem DPH a nemusí testovat obrat. Pokud však má nezisková organizace téţ jinou činnost neţ hlavní (rozumí se vedlejší hospodářskou činnost), která není zároveň činností osvobozenou od DPH dle zákona o DPH, můţe se stát osobou povinnou k dani, pokud překročí obrat stanovený tímto zákonem. Nezisková organizace má moţnost se zaregistrovat i dobrovolně, musí být však zároveň osobou povinnou k dani, tedy uskutečňovat také zdanitelná plnění jiná neţ osvobozená. Zákon o dani z přidané hodnoty upravuje zdaňovací období, kterým je kalendářní měsíc. Plátce se můţe rozhodnout, ţe jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí za předpokladu splnění těchto podmínek: - obrat za bezprostředně kalendářní rok nepřesáhl Kč - není nespolehlivým plátce - není skupinou. 40 S účinností od 1. ledna 2013 je stanovena základní sazba DPH na 21% a sníţená na 15%. Sníţená sazba daně se uplatňuje zejména u potravin, nealkoholických nápojů, vodného a stočného, tepla, městské dopravy, knih, časopisů a novin, ubytovacích sluţeb, vstupného na kulturní akce, léků a v zásadě také u stavebních prací týkajících se bydlení. Uvedený zákon upravuje rovněţ povinnost podat daňové přiznání a splatnost daně. Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu 39 Zákon o dani z přidané hodnoty. In: Zákon č. 235/2004 Sb a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 44

45 předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, ţe mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Tuto lhůtu nelze prodlouţit. V této lhůtě je také vlastní daňová povinnost splatná. c) Daň z nemovitostí Stavby a pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví občanských sdruţení jsou podle zákona o dani z nemovitostí osvobozeny od daně z nemovitostí 41. Platí zde však povinnost podávat daňové přiznání, v němţ se nárok na osvobození uplatní. Povinnost podat daňové přiznání správci daně je do 31. ledna zdaňovacího období. Dojde-li následně v dalším zdaňovacím období ve srovnání s předchozím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně poplatníka, vzniká opět povinnost podání daňového přiznání. d) Daň silniční Pokud má nezisková organizace vedlejší hospodářskou činnost, má z hlediska daně silniční 42 stejné postavení jako ostatní podnikatelé a je poplatníkem daně silniční za vozidla pouţívaná k podnikání. Mimo to jsou předmětem daně silniční vozidla, která jsou pouţívána k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daní dle 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Tedy vozidla, která jsou neziskovou organizací pouţita k dosahování příjmů z reklam, z členských příspěvků a příjmů z nájemného. Pokud dosahuje občanské sdruţení některého z výše uvedených příjmů a pouţívá přitom vozidlo podléhající jinak dani, je za toto vozidlo povinno platit daň silniční. Na dané vozidlo se ovšem můţe vztahovat i některá varianta osvobození od daně silniční dle 3 zákona. Jinak nejsou vozidla uţívaná neziskovými organizacemi předmětem daně. Přihlášku k registraci k dani silniční je organizace povinna podat ve lhůtě splatnosti nejbliţší zálohy na daň, tedy do , , a daného roku. Daňové přiznání podává poplatník, jemuţ vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případě, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce. Osvobození od daně silniční se uplatní v daňovém přiznání s výjimkou osvobození u vozidel s méně neţ čtyřmi koly zapsaných v technickém průkazu jako kategorie L a jejich přípojných vozidel atd.. Poplatník je povinen si v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. 41 Zákon o dani z nemovitostí. In: Zákon č. 338/1992 Sb Zákon o dani silniční. In: Zákon č. 16/1993 Sb

46 e) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Dle 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb. 43 je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku určené na financování vyjmenovaných veřejně prospěšných činností. Příjemce takových darů je však povinen podávat vţdy do 30 dnů ode dne, kdy došlo k bezúplatnému nabytí majetku daňové přiznání k dani darovací, v němţ uvede veškerý takto nabytý majetek. U daně z převodu nemovitostí nejsou ţádné odlišnosti zdaňování proti podnikatelským subjektům. Financování Finanční zdroje občanských sdruţení jsou různé, jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 3.1. Obecně - financování sportu. Počínaje zdroji plynoucími od vlastních členů přes dotace z veřejných rozpočtů aţ po různé granty a ve stále větší míře i soukromými subjekty (velké podniky). Ţe je většinou obtíţné získat prostředky na veřejně prospěšné účely a ţe jich není nikdy dost, o tom asi nikdo nepochybuje. Zaměříme se spíše na notorické potíţe, které musí většina sdruţení řešit. Většina dotačních programů poţaduje, aby organizace nejprve předloţila příslušný projekt a opatřila ho poţadovanými náleţitostmi, přílohami, potvrzeními apod. Tento projekt prochází výběrovým řízením a v nejlepším případě je vybrán. Vyhráno je však pouze částečně, poskytovatel prostředků poskytne nějakou zálohu, a jindy naopak je ochoten pouze proplatit jiţ (účelně) vynaloţené výdaje. Pokud nemá sdruţení moţnost přesunout na krytí výdajů projektu vlastní prostředky z jiných činností, obvykle řeší tento problém přijímáním půjček od svých členů. Tyto půjčky jsou většinou bezúročné a vracejí se poskytovatelům po vyúčtování programu. Další podmínkou, jíţ není snad ţádný dotační program prostý, je zákaz čerpání prostředků na výplaty mezd. Automaticky se předpokládá, ţe práci obstarají členové sdruţení sami a zdarma. O tom samozřejmě činnost v neziskových organizacích je, avšak některé aktivity zkrátka nelze s pouţitím vlastních sil zabezpečit. A jak tedy lidi zaplatit a nepodvádět? Snad nikde není paradoxně omezována moţnost přijímat subdodávky sluţeb. Pokud tedy dotyčný má na danou činnost ţivnostenský list, není co řešit. Ale ani v případě, jedná-li se o nepodnikatele, není nic ztraceno. V případě vyuţívání dotačních programů není jasná moţnost fyzických osob - nepodnikatelů uzavírat smlouvy podle občanského zákoníku (zejména smlouvy o dílo). Pokud občanské sdruţení uzavře s fyzickou osobou smlouvu o dílo podle občanského zákoníku, nejedná se o 43 Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Zákon č. 357/1992 Sb

47 zaměstnanecký poměr, podmínky poskytnutí dotace jsou tedy splněny. Z hlediska příjemce se jedná o příjem z příleţitostné činnosti (podmínkou je, ţe nesmí danou práci konat jako podnikatel), který spadá do kategorie ostatních příjmů dle 10 zákona o daních z příjmů. Pokud úhrn těchto příjmů nepřesáhne Kč ročně, je od daně osvobozen. U Českého svazu biatlonu (jako občanské sdruţení) se v této problematice setkáváme s moţností čerpání dotačního program Organizace sportu na mzdy. MŠMT ČR umoţnilo vyplácení mzdy osobám, které jsou členy realizačního týmu nebo členy pracující pro talentovanou mládeţ. Tato skutečnost je MŠMT ČR praktikována od roku Likvidace Rozhodnou-li se společníci zlikvidovat obchodní společnost, mají k tomu v obchodním zákoníku poměrně obšírný návod. Členové občanských sdruţení se musí spokojit s ustanovením 761 odst. 2 obchodního zákoníku. Zde se praví, ţe ustanovení 70 aţ 75 (likvidace společností) se pouţijí obdobně i na likvidaci jiných právnických osob neţ obchodních společností, pokud nemají právního nástupce a z právních předpisů, jeţ je upravují, nevyplývá něco jiného - coţ v případě občanských sdruţení nevyplývá. Proti likvidaci obchodních společností zde je jeden podstatný rozdíl. Členové občanského sdruţení nemají stejné postavení jako společníci nebo akcionáři a nemohou se podílet na likvidačním zůstatku. Veškerý likvidovaný majetek by se měl rovněţ pouţít v souladu s posláním, ke kterému bylo sdruţení zaloţeno, tedy na veřejně prospěšné účely. V úvahu přichází třeba bezúplatný převod na jinou podobnou organizaci nebo na obec. Tím se zároveň vyhneme eventuelnímu nebezpečí doměrku daně z příjmů. Pokud jsme v minulosti vyuţili odečtu ze základu daně podle 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů, do tří let jsme povinni pouţít takto uspořené prostředky v souladu s posláním sdruţení. Tímto pravidlem se musíme řídit i v případě likvidace, nezbývá tedy neţ postupovat tak, jak je výše uvedeno Šetření současného stavu financování ČSB Vzhledem k tomu, abychom nezkreslili informace uváděné o financování ČSB, nezmiňujeme proto příspěvky, které nejsou pravidelné. Jedná se o účelové příspěvky jako například příspěvky na pořádání sportovních akcí (Evropský pohár, Mistrovství Evropy, Světový pohár...), vybudování areálu pro Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě v roce 2013, 44 Účetnictví neziskového sektoru [online] [cit ]. Dostupné z: 47

48 prostředky na vybavení tohoto areálu technikou (rolby, sněţné skútry, čtyřkolky ) atd. Tyto zdroje jsou jednorázové, účelové a nedá se s nimi tedy v budoucnu opět s jistotou kalkulovat. K bliţšímu popisu současného stavu financování ČSB slouţí tabulka č. 2 (viz níţe). Tento druh sledování údajů jsme zvolili pro jeho nenáročnost získání potřebných dat, komplexnost a jednoduchého vyvození závěru. Informace v této tabulce jsou čerpané na základě výsledků hospodaření ČSB, znalosti prostředí a systému přidělování financí. Postup při tvorbě tabulky byl takový, ţe nás zajímalo jaký je nejčastější způsob financování Českého svazu biatlonu. Vybrali jsme proto pět parametrů, na základě kterých jsme toto východisko hledali. Od druhého sloupce z leva jsou uvedeny parametry, které ovlivňují systém přidělování finančních příspěvků pro ČSB. Vyjmenované subjekty přidělují finanční příspěvky v jednotlivých programech, a to v různé finanční výši, coţ je prvním parametrem tabulky. Mnoţství zdrojů je rozděleno do třech skupin, první skupina je od 0 do 0,5 milionu Kč, druhá skupina je 0,6 aţ 1,5milionu Kč a poslední skupina je 1,6 milionu Kč aţ neomezené mnoţství Kč. Výše zmíněné finanční rozmezí bylo zvoleno tak, aby co nejvhodněji obsáhlo nejčastěji přidělované dotační poloţky, které čerpá Český svaz biatlonu. Další parametr tabulky určuje měnu přidělovaných příspěvků, které jsou udělovány buď v českých korunách, nebo v případě zahraniční měny nejčastěji v eurech. Jen výjimečně se v ČR přidělují příspěvky v jiné měně. Třetím parametrem tabulky je určení závislosti přidělených financí na členské základně (myšlena je její početnost). Čím více členů, tím více finančních prostředků lze dostat od některých subjektů. Čtvrtým parametrem tabulky je závislost získání finančních zdrojů na úspěšnosti sportovců. Většinou se v tomto případě jedná o reprezentaci, která se zúčastňuje mezinárodních soutěţí, jako jsou Mistrovství světa, Olympijské hry a Světové poháry a v biatlonovém odvětví i IBU CUP, coţ je mezinárodní biatlonový pohár a je v biatlonu druhou nejvyšší soutěţí hned po Světových pohárech. Posledním parametrem tabulky je původ zdrojů vzhledem k organizaci, ze které pochází. Zda se jedná o státní příspěvky a jiné příspěvky k podpoře hlavní činnosti ČSB od ČOV, IBU atd. V levém sloupci tabulky jsou vyjmenované pravidelné příjmy ČSB. Tyto příjmy dostává ČSB od jednotlivých subjektů. Kromě vlastních zdrojů ČSB patří mezi subjekty, které ČSB 48

49 financují především Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Mezinárodní biatlonová unie (IBU), Ministerstvo financí, Český olympijský výbor (ČOV) a dříve Sazka. 45 Po vyhodnocení informací z tabulky jsme dospěli k závěru. Interpretace výsledku parametrického rozdělení financování ČSB zní: "Nejčastěji poskytované finanční zdroje jsou v rozmezí 0-0,5 milionu Kč v domácí měně (CZK), které jsou závislé na členské základně a pochází převážně od státu a jiných subjektů (ČOV, IBU,...)". Pro konkrétnější představu jsou data ve výše popisované tabulce přepočtena na procenta. Z parametrického šetření pro ČSB jednoznačně vyplývá, ţe by se měl zaměřit na získávání sponzorských příspěvků, které nyní dostává zcela minimálně. Pokusit se vyuţít dobrých výsledků českých reprezentantů na mezinárodních soutěţích a mediálně je zpropagovat a tím je "prodat". 45 Tomuto tématu se podrobněji věnujeme v kapitole Sazka a.s. a její vliv na financování sportu 49

50 Tabulka č. 2: Parametrické rozdělení financování ČSB Název zdroje 0-0,5 mil 0,6-1,5mil 1,6-?mil CZK EUR Ano Ne Ano Ne Státní Sponzorské Jiné (IBU, ČOV...) Vlastní zdroje IBU rozvojová činnost Sportovně talentovaná mládež IBU soutěže IBU Světový pohár, Mistrovství světa IBU pohár, Mistrovství Evropy IBU Mistrovství světa juniorů IBU podpora repre IBU Letní biatlon MF provoz Údržba a provoz SZK Údržba technických prostředků Údržba a provoz SZR Sportovní střediska Děti a mládež Sportovní akce Sportovní reprezentace Sportovní reprezentace ČOV Sportovní centra mládeže ČOV projekty ČOV vlastní zdroje SYNOT TIP SAZKA Celkové součty Procentní vyjádření 65% 17% 18% 69% 31% 13% 87% 56% 44% 48% 9% 43% Nejvyšší hodnoty v % 65% 69% 87% 56% 48% Celkem parametr 1 23 Interpretace výsledku: Celkeem prametr 2 23 Celkem parametr 3 22 Celkem parametr 4 22 Celkem parametr 5 23 Parametrické rozdělení finanancování Českého svazu bialonu 1. Parametr 2. Parametr 3. Parametr 4. Parametr 5. Parametr Množství zdrojů Měna zdrojů Závislost na členské základně Závislost na úspěšnosti sportovců Původ zdrojů Nejčastěji poskytované finanční zdroje jsou v rozmezí 0-0,5milionu Kč v domácí měně (CZK), které jsou závislé na členské základně a pochází většinou od státu a jiných (ČOV,IBU...). 50

51 Konkrétní financování ČSB - zdroje příjmů v letech Pro prozkoumání detailních informací o finanční situaci ČSB jsme si vybrali období let 2008 aţ Je to z toho důvodu, ţe se v těchto letech výrazně měnil systém i legislativa financování sportu (Sazka, loterijní zákon, finanční krize...). Tyto roky jsou pro nás aktuální a je moţné se zpracovanými informacemi dále pracovat. Podrobnou informaci o financování ČSB v průběhu hned několika let ukazuje tabulka č. 3, která popisuje konkrétní částky plynoucí od výše vyjmenovaných organizací (kapitola druhý odstavec). První řádek tabulky nám popisuje převáţně zdroje příjmů z vlastní činnosti. Mezi vlastní činnost ČSB patří nájemné z budov, příjmy z jejich provozu (např. za ubytování) a za prodej zboţí a sluţeb. Jsou zde zahrnuty i příjmy z termínovaných vkladů, úroky atd. Další řádek tvoří členské příspěvky, které jsou u ČSB spíše symbolické, jelikoţ tvoří podle vnitřních ustanovení ČSB částky 150 Kč za jednoho člena a 200 Kč za klub na jeden kalendářní rok. Následujícím zdrojem příjmů pro ČSB je Sdruţení sportovních svazů ČR (SSS ČR), které přispívá především na činnost a na soutěţe a akce spojené například s letním biatlonem. Jak uvádí třetí řádek tabulky. Informace o příjmu hlavně z darů a někdy z reklam se nachází ve čtvrtém řádku. Tyto příjmy jsou z větší části přesměrovány na společnost CZ Biatlon s.r.o.. Pátý a šestý řádek tabulky popisuje druhé nejvýznamnější příjmy pro ČSB, kterými jsou příspěvky od IBU (International Biathlon Union - Mezinárodní biatlonová unie). IBU rozděluje své příspěvky na základě úspěšnosti reprezentantů v jednotlivých soutěţích. Jedná se hlavně o soutěţe Světového poháru, MS, ME v biatlonu, kde se hodnotí, jak úspěšnost jednotlivců, tak i celkové pořadí národů. Na základě předem schváleného klíče se tímto způsobem přerozdělují finance od IBU. Tyto poloţky jsou tedy velmi proměnlivé právě na základě úspěšnosti sportovců. Další poloţka od IBU je na činnost a rozvoj biatlonu. Tyto částky jsou jiţ menší, ale stále nenahraditelné. V sedmém řádku je zaznamenán neméně důleţitý příjem pro sport od MF ČR (místo Sazky a.s. podporovala sportovní činnost od roku 2011 Synot tip a.s.). Devátý řádek nám opět tvoří SSS ČR, ale jedná se zde o finance, které jdou na program č. V Organizace sportu, které pochází z MŠMT ČR a jsou přes SSS ČR pouze přerozdělovány na jednotlivé svazy sdruţení. 51

52 Následujících pět řádků nám ukazuje nejdůleţitější finanční zdroj pro ČSB, kterým je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. I zde jsou finance rozděleny do několika programů. Jedná se hlavně o financování reprezentace a talentovanou mládeţ. Tyto prostředky jsou stejně jako u IBU rozdělovány dle úspěšnosti jednotlivých sportovců na mezinárodních, ale i národních soutěţích. O hodnocení národní soutěţe se jedná především u mládeţe, která se zúčastňuje soutěţí Českého poháru a Mistrovství České republiky. Další podpora od MŠMT ČR je ještě přidělena na program investic a údrţby (klubů, strojů a reprezentace). Další programy jsou údrţba a provoz, děti a mládeţ - akce, investice a poslední program je program organizace sportu. Posledním zdrojem příjmů pro ČSB jsou příspěvky od Českého olympijského výboru (ČOV). Systém přidělování finančních příspěvků od ČOV je závislý nejen na úspěšnosti biatlonového odvětví, ale celkově i na úspěšnosti různých sportovních olympijských disciplín. ČOV dostává na základě těchto úspěchů finance od Mezinárodního olympijského výboru, a proto jak je vidět v tabulce, se tyto zdroje v jednotlivých letech výrazně odlišují. V tabulce č. 3 a grafu č. 6 níţe záměrně neuvádíme účelové zdroje, jelikoţ by výrazně zkreslili pravidelné financování ČSB. 52

53 Tabulka č. 3: Vývoj příjmů ČSB v letech 2008 aţ 2012 Příjmy ČSB Rok Tržby a ostatní výnosy ČSB (nájem, ubytování, prodej zboží a služeb, termínované vklady, úroky,...) Členské příspěvky SSS ČR (dary na činnost) Dary a příjmy z reklam IBU (soutěže - MSJ, MEJ, MS, ME, SP, IBU CUP, LB) IBU (činnost a rozvoj) MF ČR Sazka a.s. / 2011 Synot tip SSS ČR (organizace sportu) MŠMT (reprezentace, talentovaná mládež) MŠMT (údržba a provoz) MŠMT (děti a mládež - akce) MŠMT (investice) MŠMT (organizace sportu) ČOV Celkem příjmy Pokud se detailně podíváme na jednotlivé kolonky tabulky č. 3, tak nás zaujme nejprve vývoj příspěvků SSS ČR, kde je vidět, ţe v letech 2011 a 2012 jsou vzhledem k předchozím rokům velké výkyvy. Je to proto, ţe SSS ČR v současnosti klesá příjem na poskytnutí darů na činnost. Zajímavým ukazatelem je také část darů a příjmů z reklam. Je zde uveden příjem hlavně z prodaných reklamních práv společnosti CZ Biatlon s.r.o.. Ani zde však nejsou taková plnění od partnerů a vzhledem k finanční krizi i tento příjem zaznamenává značné výkyvy. Jako například v roce 2009, kdy byl tento příjem nulový. Další příjmy, kde se jednotlivé roky odlišují, jsou příjmy od IBU v oblasti činnosti a rozvoje. V roce 2010 a v roce 2012 dostal ČSB téměř o polovinu menší příspěvek, vzhledem k ostatním uvedeným rokům v tabulce č. 3.. Bylo to z toho důvodu, ţe IBU v roce 2010 přijalo nový rozvojový program, kterým se sníţily některé podpory činnosti pro jednotlivé mezinárodní biatlonové federace. 53

54 Za neméně důleţité povaţujeme i ukazatele MF ČR a Sazky a.s.. Ministerstvem financí ČR byl vytvořen pro sport systém kompenzace ztráty příjmů od společnosti Sazka a.s.. Finance byly přidělovány přes MF ČR pouze v přechodném období (2009 aţ 2011), neţ se vyřešil nový systém podpory sportu. Jako nová státní podpora tak od roku 2012 funguje Program V. Organizace sportu 46, která plyne z MŠMT ČR. V tabulce vidíme, ţe v roce 2012 jiţ MF ČR sport nepodporuje. MŠMT ČR podle výše uvedené tabulky téměř kaţdý rok přispívá podobnými částkami. Pouze v roce 2011 se MŠMT ČR nepodpořilo zabezpečit program investic. Odůvodněno argumentem úsporných opatření přijatých vládou ČR. Změna nastala v roce 2012, kdy byl vytvořen nový program podpory č. V. Organizace sportu (viz zmíněno výše). Rozdíly ve financích čerpaných od ČOV jsou v letech 2011 a 2012 proti předcházejícím rokům také značně poníţeny. ČOV v periodách podporuje letní nebo zimní sporty. Proto je v těchto letech zaznamenán pokles finančních prostředků. Naopak v následujících letech 2013 a 2014, kdy se blíţí zimní olympijské hry v Sochi 2014 by měla být podpora od ČOV opět navýšena. Graf č. 6 dokresluje výše popsaný systém financování ČSB v letech 2008 aţ 2012 a graficky tak doplňuje tabulku č. 3. V uvedeném grafu je patrné, jakým způsobem se v jednotlivé roky měnilo financování ČSB ze všech zdrojů. Vidíme, odkud pochází největší finanční příjem (MŠMT ČR reprezentace a talentovaná mládeţ) a odkud pramení pouze malé finanční částky (dary a příjmy z reklam, členské příspěvky). 46 MŠMT ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 54

55 Graf č. 6: Příjmy ČSB v letech graficky Pro zajímavost a moţnost uceleného pohledu na financování biatlonového sportu uvádíme graf č. 7.. Na tomto grafu je vypočítán průměrný roční příjem ČSB z let 2008 aţ 2012 od jednotlivých subjektů. Údaje k těmto výpočtům jsme získali z tabulky č. 3.. V tomto výsečovém grafu si můţeme vytvořit představu, kolik která organizace přispívá vzhledem k celkovému počtu získaných finančních prostředků a i představu o tom, jaký je poměr příspěvků tvořený mezi organizacemi vzájemně. Z grafu je jasné, ţe zdroje z MŠMT ČR a IBU jsou ty zásadní, které zabezpečují kvalitního řízení většiny činností ČSB. K těmto zdrojům významně přispívá i ČOV, vlastní činnost ČSB a SSS ČR. Menší vliv jiţ mají členské příspěvky, dary a příjmy z reklam. Posledním zdrojem v grafu je Sazka a.s., které jsme se věnovali jiţ v kapitole Sazka a.s. a její vliv na financování sportu a víme, ţe do budoucna se s tímto příjmem nedá počítat. 55

56 Graf č. 7: Průměrné roční příspěvky z let od jednotlivých subjektů Pokud se pozastavíme u příspěvků z MŠMT ČR, tak je nutné dodat, ţe ani tyto zdroje nejsou na kaţdý rok jisté. Státní podpora z výdajů resortu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy naznačuje, ţe právě tento resort poskytuje do sportovního odvětví miliony korun, které dle mnohých analýz českému sportu chybí. Statistické metody analýz dat resortu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy navíc poukazují na skutečnost, ţe ani takto pravidelný přísun peněz netvoří základ pro efektivnější hospodaření sportovních sdruţení, jako je Český svaz biatlonu. Nesystematičnost spočívá v malé závislosti mezi celkovými výdaji resortu a výdaji výhradně do oblasti sportu. Občanská sdruţení provozující sportovní činnost, tak nemohou kalkulovat s předem odhadnutelnou výší finančních prostředků, které budou v následujících letech směřovat do sportu. V současné době MŠMT ČR podporuje celkem pět programů, které financují téměř všechny druhy potřeb sportovní činnosti. Jak je popsáno v tabulce č. 3, tak programy jsou jednotlivě zaměřeny na tyto oblasti: "Organizace sportu, Údrţba a provoz, Podpora reprezentace a talentované mládeţe, Investice a Děti a mládeţ - akce." Na výše zmíněné programy jsou přidělovány finanční příspěvky do jednotlivých sportovních odvětví (sportovních svazů). Svazy takto obdrţené finance dále ještě přerozdělují do SCM, klubů či přímo do reprezentace. Všechny tyto prostředky se musejí zpětně vyúčtovat. Jde o vyúčtování postupné, které je velmi zdlouhavé. Začíná u osoby, která finance utratí, přes 56

57 hospodáře, který vystaví vyúčtování klubu, SCM či reprezentace. Odtud se vše shromaţďuje v kopiích na ČSB. ČSB pak vše ještě kontroluje (zda nebyl porušen účel vyuţití dotace) a nakonec vše utřídí a zpracuje do souhrnného vyúčtování pro MŠMT ČR. Jde o velice zdlouhavý administrativní postup, který je příliš sloţitý a mnohdy se jedná o opravdu malé částky. Stává se, ţe některé kluby se těchto dotací raději dobrovolně vzdají, neţ aby tento sloţitý proces podstupovaly. 57

58 4. VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ 4.1. Výsledky z dotazníkového šetření Po prozkoumání prostředí a detailním zpracování údajů o financování ČSB jsme si sestavili tabulky s daty zpracovanými na základě výsledků hospodaření a výše je popsali. Díky těmto informacím jsme sestavili dotazník (Příloha č. 4) pro prezidenta ČSB, který nám svými odpověďmi pomohl upřesnit následující informace a vyvodit výsledky. Finanční situace v uplynulých pěti letech byla zastiţena finanční krizí. Tato "krize" se však nedotkla zásadním způsobem prostředků získávaných od mezinárodní biatlonové federace a ani od státu prostřednictvím MŠMT ČR. Jediné, kde bylo zaznamenáno oslabení financí plynoucích do ČSB, byl soukromý sektor, který omezil dary a reklamní sluţby. Sponzorské dary a příjmy z reklam se přenechávají společnosti CZ Biatlon s.r.o., která díky nim můţe pořádat soutěţe, výcvikové tábory a další akce, které tak nejsou hrazeny z ČSB. Společnost CZ Biatlon s.r.o tuto činnost provozuje na základě ţivnostenského listu, který ČSB nemá. Pokud je tato společnost na konci roku v zisku, pak Českému svazu biatlonu poskytne dar. Tato transakce je pak výhodná pro obě strany. Otázkou je, zda nevznikají zbytečné administrativní náklady. Důvodem vzniku společnosti CZ Biatlon s.r.o vedle ČSB občanského sdruţení je ten, ţe CZ Biatlon s.r.o. rozšířilo některé výše zmíněné aktivity ČSB. ČSB má několik zahraničních partnerů, se kterými je velmi obtíţné se dohodnout na správném uplatnění DPH a i z tohoto důvodu ČSB nechtěl vést dvojí evidenci (pro plátce DPH a neplátce DPH). ČSB se potýká s problémem nedostatku mzdových prostředků, a to především pro trenéry, kteří odchází za lepším výdělkem do zahraničí. Pokud by ČSB přidělil finanční prostředky na mzdové účely, tak by zásadním způsobem omezil zdroje na ostatní činnost. Biatlon je finančně náročný sport, protoţe potřebuje materiální zabezpečení jako jsou lyţe, kolečkové lyţe, hole, boty, zbraň, náboje, vosky atd.. Proto, aby ČSB získával potřebné finanční prostředky je nejdůleţitějším stavebním kamenem úspěšnost sportovců, která tvoří aţ 50%, dobrý marketing 25%, dále je to široká členská základna 20% a ostatní např. atraktivita sportu tvoří 5%. Krach společnosti Sazka a.s. ovlivnil financování sportu a určitým způsobem i ČSB. Z počátku se tento problému jevil negativně i pro ČSB, ale jakmile se dal do pohybu systém kompenzace, tak se svaz dostal do situace, ţe se mu dostalo většího odškodnění a finanční podpory, neţ měl před problémem Sazky a.s.. 58

59 Pokud dojde ke kladnému ukončení soudního sporu mezi ČSTV a SSS ČR, pak by mělo dojít k přerozdělení těchto financí mezi svazy SSS ČR. Přerozdělování bude probíhat dle klíče o dělbě majetku sdruţení, který je rozdělen na dvě poloviny, jedna se dělí na 1/16 a druhá na 1/12. Tato dělba vznikla tím, ţe SSS ČR má několik svazů, které se dělí na Moravský a Český např. Kynologický svaz. Proto vzniká odlišnost v dělbě majetku. Po zhodnocení skutečností, kde lze zlepšit stav získávání financí jsme dospěli k tomu, ţe ČSB nemá kvalitní marketingový management a zkušenosti v dané oblasti. Zlepšení těchto schopností by velmi pomohlo získat kvalitní partnery nejen na domácím, ale i na zahraničním trhu Doporučení pro ČSB V rámci dotazníkového šetření jsme došli k závěru, ţe ČSB by potřeboval vylepšit především marketingový management. Vedení ČSB bych doporučila zaměřit se na oblast marketingu. Vzhledem k tomu, ţe si v letošním roce biatlon jako sport získal velkou popularitu, a to nejen doma, ale také v zahraničí, tak by se tato příleţitost měla co nejvíce vyuţít. Prvním kokem k tomu, aby mohlo vše úspěšně fungovat, je sestavení dlouhodobého strategického plánu. Plán by měl kromě běţných činností spojených s rozvojem sportu samotného obsahovat komunikační plán. Tento plán by byl zaměřen na vybudování trvalé popularity biatlonu. Snaţit se dostat biatlonové odvětví do podvědomí široké veřejnosti nejen formou reklamních bannerů a billboardů, ale umocnit jej například i tím, ţe se budou pořádat výlety pro novináře na světové soutěţe typu Mistrovství světa a Olympijské hry. Nabízet "teambuildingové" aktivity pro firmy typu: "Pojďte si zastřílet s Gabrielou Soukalovou, Vyzkoušejte si biatlon na tratích Mistrovství světa...". Umět vyuţít všechny úspěchy, nejen našich sportovců, ale i úspěšných akcí jako pozitivní reklamu a také jako hospodářský příjem. Nic by nebránilo vyuţívání a přizpůsobení nových či stávajících areálů ke komerčnímu vyuţití. Díky poloţení biatlonových areálů mimo města, nebo na jejich okrajích, tak by se daly areály vyuţívat například na pořádání koncertů. Další je moţná spolupráce například s pojišťovnami atd. Čímţ uţ přecházíme k dalšímu kroku, a to k zapojení osoby, která by byla schopna takový systém (biatlon jako dobrý marketingový nástroj) rozběhnout, udrţovat a hlavně prodat sponzorům. Tato osoba (říkejme jí manaţer) by měla být finančně motivována a to ze začátku aţ do výše 30-50%. Čím více manaţerovi nabídneme, tím více bude ochotný nám přinést a nastartuje celý systém získávání prostředků. Domnívám se, ţe pro bezproblémové fungování pracovního vztahu, by měl být manaţer nezávislou osobou ve 59

60 vztahu k vedení ČSB a odborníkem v oboru (znalost prostředí, vzdělání, komunikační vlastnosti...). Pokud by manaţer pracoval na úrovni ČSB, mohl by dále "know-how" předávat na niţší úroveň, coţ by bylo v našem případě do klubů. Klubům by tak pomohl nastartovat vyuţívání dobré reklamy k získávání dotací na regionální či lokální úrovni. Pro příklad bych mohla uvést zlínský hokejový klub, který dostává 10% ze státních příspěvků a ostatních 90% příspěvků získává výše zmíněným způsobem (prostřednictvím manaţera). Nabízí se nám tedy otázka, proč ČSB nedokáţe získat takovýmto způsobem prostředky? Kdyţ si vezmeme jako jeden zajímavý ukazatel sledovanost v televizi, tak například sledovanost Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě se dostala do čela i před fotbal, nebo blízko jeho úrovně, jak nám ukazuje příspěvek níţe. Souhrn čtyř nejsledovanějších pořadů týdne na ČT sport. Uvádíme hodnoty průměrné sledovanosti a divácký dosah MS v Biatlonu, Nové Město na Moravě: štafeta muţi (vysíláno ; průměrná sledovanost , divácký dosah ) 2. EL UEFA AC Sparta Praha - FC Chelsea (vysíláno ; průměrná sledovanost , divácký dosah ) 3. MS v Biatlonu, Nové Město na Moravě: hromadný start muţi (vysíláno ; průměrná sledovanost , divácký dosah ) 4. MS v Biatlonu, Nové Město na Moravě: štafeta ţeny (vysíláno ; průměrná sledovanost , divácký dosah ) Tato skutečnost by se také dala velmi dobře vyuţít například v tom, aby naše televize byla ochotná jezdit na soutěţe národního charakteru a dále tak udrţovala jiţ zmíněné podvědomí tohoto sportu. K nastartování takovéhoto systému je nyní nejlepší příleţitost, je to jednak k proběhlému Mistrovství světa, ale také díky kvalitním výkonům českých biatlonistů a k blíţícím se zimním olympijským hrám. Od ČSB by to vyţadovalo investici, která však při úspěšném výsledku přinese nazpět mnohem větší částku. Není moţné získávat z reklamy a sponzorských darů pouze ,- Kč, jak nám dokládá tabulka č Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 60

61 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo navrhnout optimální zdroje financování Českého svazu biatlonu vzhledem k legislativním změnám týkajících se sportu a následně zhodnotit perspektivy právní formy občanského sdruţení Českého svazu biatlonu. Návrh věcného řešení změny zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu předpokládá poměrně výrazný zásah do systematiky i věcného obsahu stávající právní úpravy. Proto se jako vhodnější forma jeví přijetí nového zákona, neţ pouhá novelizace tohoto zákona. Navrhovaná právní úprava zachovává stávající institucionální strukturu veřejné podpory sportu v České republice. Přijetím zákona by nedošlo ke zvýšení nákladů hrazených z veřejných rozpočtů oproti stávajícímu stavu. Zákon naopak povede k postupnému sniţování výdajů z veřejných rozpočtů. Současně by v souladu s novým zákonem o sportu mělo do sportu přijít více peněz od sponzorů a ze sázek. Vzhledem k charakteru připravované právní úpravy se neočekávají ţádné negativní dopady na podnikatelské subjekty v České republice. Naopak při širokém zavedení podpory sportu a zdůraznění její podpory ze strany státu lze očekávat širší přístup nejrůznějších subjektů k podpoře sportu. Vzhledem k navrhovaným změnám zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (dále jen Zákona) by bylo ţádoucí do něj zakomponovat tyto návrhy: - výslovně Zákonem stanovené zmocnění obcím podporovat sport - úprava financování sportu i z televizních a rozhlasových práv za přenos sportovních soutěţí - moţnost, aby společnost zajišťující sportovní aktivitu účasti na sportovních soutěţích měla v souladu s tímto Zákonem právní formu akciové společnosti (sportovní a.s.), čímţ se získají i prostředky na financování sportu (nákup akcií) - zabezpečit státní podporu činnosti dobrovolníků ve sportu tak, aby vznikla pozitivní motivace zájemců pro práci v této veřejně prospěšné činnosti formou peněţitých podpor, současně však stanovit podmínky pro jejich vzdělání a kvalifikaci - způsob financování sportu, kdy základem pro financování sportu je výnos, který právnické a fyzické osoby zajišťující sportovní aktivity získají ze sportovních aktivit, členské příspěvky vybrané sportovními asociacemi, částky výnosů z organizování loterií a prostředky poskytované na podporu zajišťování sportovních aktivit místními a regionálními samosprávnými jednotkami, hlavním městem a státem - zakotvení zákazu dopingu v Zákoně 61

62 - stanovení sankcí za porušení Zákona o sportu - ve stávajícím Zákoně vyuţít způsoby definice porušení práv o ochraně olympijských symbolik, opravné prostředky, souvislost s ochrannými známkami a staţení výrobků z trhu Sport je z převáţné většiny financován státem, protoţe vlastní prostředky sportu většinou nestačí. Prostředky, které stát na sport vynakládá prostřednictvím dotací a obcí, tedy podstatně převyšují prostředky získané z oblasti soukromého sektoru. Přitom se nejedná pouze o přímé příspěvky prostřednictvím veřejnoprávních institucí, ale také o nepřímé příspěvky, jako např. niţší příjmy z daní v podobě zvláštních ustanovení pro neziskové sportovní svazy. Příspěvky pak podléhají prověření účelu jejich vyuţití. Organizace neziskového sektoru poskytují různé druhy sluţeb, jejichţ cílem není dosaţení zisku, ale přímého uţitku. Neziskové organizace nepodléhají stejnému daňovému reţimu jako subjekty zaloţené za účelem dosahování zisku. Pro daňové účely jsou občanská sdruţení, stejně jako ostatní neziskové organizace, vymezeny v zákoně o daních z příjmů, který je definuje jako poplatníky, kteří nejsou zaloţeni ani zřízeni za účelem podnikání. V rámci legislativních úprav, které se zabývají zdaněním právnických osob, existuje pro občanská sdruţení mnoho výjimek oproti daňovému reţimu ziskových subjektů. Ne vţdy však jsou tyto výjimky pro občanská sdruţení výhodné. Mezi nejsloţitější daně se řadí daň z příjmů právnických osob. Pro správné stanovení daňové povinnosti musí občanské sdruţení sledovat zvlášť své příjmy (výnosy) a výdaje (náklady), které souvisí s jeho hlavní a vedlejší (hospodářskou) činností. Pokud občanské sdruţení provozuje více druhů hlavních nebo vedlejších činností, je nutné, aby je také sledovala odděleně. Skutečnost, ţe občanská sdruţení musí sledovat příjmy ze svých jednotlivých činností odděleně a přiřazovat k nim odpovídající výdaje, klade na tyto organizace nadměrnou administrativní zátěţ. Ve srovnání se ziskovými subjekty jsou občanská sdruţení znevýhodněna i tím, ţe si ztrátou z hlavní činnosti nemohou sníţit daňový základ. Nemohou tak kompenzovat zisk z hlavních činností, který do základu daně vstupuje. Daň z příjmů je podle mého názoru pro občanská sdruţení aţ příliš komplikovaná a administrativně náročná. Jako vhodnější řešení bych viděla takové nastavení daně z příjmů, kdy by občanská sdruţení nemusela členit hlavní činnost na dílčí a hlavní činnosti. Naopak by sledovala výnosy a náklady hlavní činnosti dohromady. Velikou výhodu pro občanská sdruţení představuje odpočitatelná poloţka 30 % od základu daně, kterou si subjekty zaloţené za účelem dosahování zisku uplatňovat nemohou. 62

63 Co se týká daně z přidané hodnoty, jsou občanská sdruţení pokládána za osoby povinné k dani, pokud uskutečňují ekonomickou činnost. Musí proto sledovat svůj obrat a v případě, ţe překročí zákonem stanovený limit, mají povinnost zaregistrovat se k DPH. Občanské sdruţení, které je plátcem daně, rozlišuje zdanitelná a osvobozená plnění. Plnění prováděná v rámci hlavní činnosti neziskové organizace Českého svazu biatlonu se povaţují za ekonomickou činnost, ale jsou osvobozena od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. V rámci daně z nemovitostí existují pro občanská sdruţení mnohá osvobození, kterých mohou vyuţít. To samé platí i pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Předmětem silniční daně je vozidlo, které občanské sdruţení vyuţívá k vedlejší nebo ziskové hlavní činnosti. Po prostudování problematiky ekonomického postavení a perspektiv občanského sdruţení Český svaz biatlonu, které mi umoţnilo poznat základní kategorie, souvislosti a problémy této oblasti činností jsem cíl práce splnila. Praktické vyuţití teto práce by se dalo při dopracování o nákladovou stránku vyuţít jako studijní materiál pro předmět teorie sportovní přípravy na sportovních středních školách, nebo jako informační materiál o způsobu financování pro sportovní kluby. 63

64 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1 Jak získat peníze od státu, bank a EU, aneb, Receptář podpor, dotací, záruk a úvěrů pro podnikání a investování. Vyd. 1. Praha: Newfinances, 2004, 448 s. ISBN Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomica, ISBN EGER, Ludvík. Marketing, management a financování malého a středně velkého klubu: studijní materiál k předmětům Základy managementu, Management v TV a sportu. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2005, 72 s. ISBN KAŠPER, Zdeněk. Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 290 s. ISBN KRÁLÍK, Michal. Právo ve sportu. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2001, xxii, 278 s. Populárně odborné příručky. ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN SCHAAD, Martina. Neziskové organizace v ekonomické teorii: analýza vývoje a motivace bezplatných dobročinných aktivit. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998, 244 s. ISBN SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN WILSON, Robert. Managing sport finance. New York: Routledge, ISBN X. 11 ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management v tělesné výchově a sportu: (vybrané kapitoly). 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004, 51 s. ISBN Elektronické zdroje: 1 Europa [online] [cit ]. Dostupné z: 2 Bílá kniha [online] [cit ]. Dostupné z: 64

65 3 Olympic [online] [cit ]. Dostupné z: 4 Portál veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z: Show=0&fulltext=&nr=218~2F2000&part=&name=&rpp=1 5#parCn 5 Portál veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z: Show=0&fulltext=&nr=218~2F2000&part=&name=&rpp=1 5#parCnt 6 Český svaz biatlonu [online] [cit ]. Dostupné z: 7 Lidovky [online] [cit ]. Dostupné z: milionu-phc-/ostatni-sporty.aspx?c=a101222_104854_ln-sport-ostatni_ant 8 Sdružení sportovních svazů ČR [online] [cit ]. Dostupné z: CR pdf 9 Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: / 10 Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: vize.cz/ivysilani/ na-slovicko-s/ 11 Účetnictví neziskového sektoru [online] [cit ]. Dostupné z: 12 MŠMT ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 14 Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 65

66 Legislativní zdroje: 1 Zákon o loteriích a jiných podobných hrách. In: Zákon č. 202/1990 Sb Zákon o rozpočtových pravidlech. In: Zákon č. 218/2000 Sb Zákon o sdruţování občanů. In: Zákon č. 83/1990 Sb Zákon o podpoře sportu. In: Zákon č. 115/2001 Sb Ústava ČR. In: Zákon č. 1/1993 Sb Zákon o účetnictví. In: Zákon č. 563/1991 Sb Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Zákon č. 357/1992 Sb Zákon o dani z přidané hodnoty. In: Zákon č. 235/2004 Sb Zákon o daních z příjmů. In: Zákon č. 586/1992 Sb Zákon o dani z nemovitostí. In: Zákon č. 338/1992 Sb Zákon o dani silniční. In: Zákon č. 16/1993 Sb Daňový řád. In: Zákon č. 280/2009 Sb Ostatní zdroje: 1 Koncepce státní podpory sportu v České republice: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Praha, Analýza financování sportu v České republice: Materiál vypracován ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Českého olympijského výboru Praha, Koncepce financování sportu v České republice: KMPG Praha, Rozprava k návrhu zákona o podpoře sportu. Olympia. Praha, NOVOTNÝ, Pavel. DNES. Soud může ČSTV přiblížit k finančnímu kolapsu Koncepce státní podpory sportu v České republice. Praha,

67 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČNB ČOV ČSB ČSTV DPH ENGSO EOC EP FÚ IBU ISCA JTHZ LB MBSA MD ČR ME MEJ MF ČR MMR ČR MO ČR MPSV ČR MS MSJ MŠMT ČR MV ČR MZD ČR NNO SK SP SZK SZR Česká národní banka Český olympijský výbor Český svaz biatlonu Český svaz tělesné výchovy Daň z přidané hodnoty Sdruţení evropských nestátních sportovních organizací Evropské olympijské výbory Evropský pohár Finanční úřad Mezinárodní biatlonová unie Mezinárodní sportovní a kulturní asociace Jiné technické herní zařízení Letní biatlon Masové branné sporty a akce Ministerstvo dopravy České republiky Mistrovství Evropy Mistrovství Evropy juniorů Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo obrany České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Mistrovství světa Mistrovství světa juniorů Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo zdravotnictví České republiky Nestátní nezisková organizace Sportovní klub Světový pohár Státní zabezpečení klubů Státní zabezpečení reprezentace 67

68 TJ TZ UEFA UIPMB VHP ZOH Tělovýchovná jednota Technické zařízení Evropská fotbalová asociace Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu Výherní hrací přístroje Zimní olympijské hry 68

69 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Zákon 115/2001 Sb., o podpoře sportu Příloha č. 2 - Dohoda o poskytnutí záloh Příloha č. 3 Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu Příloha č. 4 Dotazník pro prezidenta ČSB 69

70 Zákon 115/2001 Sb., o podpoře sportu Příloha č. 1 List č. 1 ze dne 28. února 2001 o podpoře sportu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona pojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní. (2) Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva. (3) Sportovní zařízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor slouţící výhradně nebo převáţně pro provozování sportu. 3 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (1) Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a) vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu (dále jen koncepce ) a předkládá jej vládě ke schválení, b) koordinuje uskutečňování vládou schválené koncepce, c) zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, d) vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci, pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotně postiţených občanů, e) vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskutečňování,

71 f) rozhoduje o akreditaci 1) vzdělávacích zařízení působících v oblasti sportu, g) zřizuje rezortní sportovní centrum a zabezpečuje jeho činnost, Příloha č. 1 List č. 2 h) koordinuje činnost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. (2) Rezortní sportovní centrum podle odstavce 1 písm. g) je organizační sloţkou státu; zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci. 4 Úkoly ostatních orgánů státní správy (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů a zřizují svá rezortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost. (2) Ministerstvo zdravotnictví ve své působnosti organizuje zdravotní sluţby poskytované státním sportovním reprezentantům a sportovním talentům a vytváří organizační předpoklady umoţňující specifický přístup sportovních reprezentantů ke klinické péči, zřizuje laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laboratoř dopingové kontroly je organizační sloţkou státu. 5 Úkoly krajů Kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postiţených občanů, b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udrţování a provozování svých sportovních zařízení, c) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. 6 Úkoly obcí Obce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postiţených občanů, b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udrţování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů, c) kontrolují účelné vyuţívání svých sportovních zařízení, d) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.

72 Příloha č. 1 List č. 3 7 Náhrada při vyvlastnění Má-li být za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 2) vyvlastněno sportovní zařízení (budova, pozemek, jejich soubor nebo jiné objekty zřízené nebo vyhrazené k provozování sportu), lze vlastníku sportovního zařízení poskytnout náhradu ve formě věcného plnění ve srovnatelném rozsahu a kvalitě. 7a Povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení (1) Vlastník sportovního zařízení (dále jen vlastník ) nebo osoba oprávněná vlastníkem vyuţít sportovní zařízení k uspořádání sportovního podniku (dále jen provozovatel ) jsou povinni, je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, přijmout potřebná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovního podniku a vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém podle místních podmínek stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou sluţbu ve sportovním zařízení. (2) Pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohroţena závaţným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nebo provozovatelem nedojde k obnovení pokojného stavu, jsou vlastník a provozovatel povinni dát podnět k přerušení nebo k ukončení probíhajícího sportovního podniku a bez zbytečného odkladu poţádat o spolupráci Policii České republiky. (3) Pokud ve sportovním zařízení dojde k závaţnému ohroţení bezpečnosti osob nebo majetku v důsledku toho, ţe vlastník nebo provozovatel neučinil veškerá opatření a pokojný stav je nucena obnovit Policie České republiky, náleţí Policii České republiky náhrada vynaloţených nákladů. 7b Oprávnění Ministerstva vnitra (1) Pokud vlastník nebo provozovatel závaţným způsobem poruší povinnost podle 7a, můţe Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, ţe konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to aţ na dobu 1 roku. (2) Na základě ţádosti vlastníka nebo provozovatele můţe Ministerstvo vnitra rozhodnout o

73 Příloha č. 1 List č. 4 zkrácení doby podle odstavce 1, pokud vlastník nebo provozovatel prokáţe, ţe přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti osob nebo majetku ve sportovním zařízení. 7c Kontrola (1) Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu nad dodrţováním podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle 7b. (2) Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti kontrolu nad dodrţováním povinností vlastníka nebo provozovatele podle 7a. 7d Přestupky (1) Fyzická osoba se jako vlastník nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, ţe a) v rozporu s 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní, b) v případech uvedených v 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepoţádá o spolupráci Policii České republiky nebo c) poruší rozhodnutí podle 7b o tom, ţe konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uloţit pokutu do Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm.b) pokutu do Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm.c) pokutu do Kč. 7e Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, ţe a) v rozporu s 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní, b) v případech uvedených v 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepoţádá o spolupráci Policii České republiky, nebo c) poruší rozhodnutí podle 7b o tom, ţe konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloţí pokuta do Kč, za správní

74 Příloha č. 1 List č. 5 delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do Kč. 7f Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závaţnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby 3) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uloţil. Příjem z pokut je příjmem obce. 7g Ustanovení 7a aţ 7f se nevztahují na vlastníka, pokud tento převede své povinnosti podle tohoto zákona spojené s uspořádáním sportovního podniku na provozovatele. 8 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v.r. Havel v.r. Zeman v.r. 1) 22 odst. 1 písm. e) zákona č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č.184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 3) 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

75 Příloha č. 2 List č. 1

76 Příloha č. 2 List č. 2

77 Příloha č. 3 List č. 1

78 Příloha č. 3 List č. 2

79 Příloha č. 3 List č. 3