Ekoškola 2012: Evaluační zpráva

Transkript

1 Ekoškola 2012: Evaluační zpráva Jan Činčera, Technická univerzita v Liberci, Hlavní zjištění Použitý test byl pro testované žáky zapojené do programu poměrně náročný. Žáci chybovali zejména v komplexních úkolech předpokládajících analýzu dostupných informací. Členové Ekotýmu vykazují vyšší hladinu akčních kompetencí, než žáci, kteří nejsou členy Ekotýmu. Dívky z množiny členů Ekotýmu vykazují vyšší hladinu akčních kompetencí, než chlapci. Hladina akčních kompetencí koreluje především s pociťovanou mírou participace žáků na rozhodování ve škole. Nesouvisí naopak s délkou členství žáka v Ekotýmu. Pociťovaná míra participace žáků souvisí s tím, jak jsou žáci ve třídě a ve škole spokojeni, jak jsou spokojeni se svým členstvím v Ekotýmu a jak hodnotí program Ekoškola. Uvedené proměnné současně korelují s nasazením učitele v programu a s četností schůzek Ekotýmu. Členové Ekotýmu vnímají míru své participace jako vyšší, než ostatní žáci ze škol zapojených do programu. Žáci ze škol, které byly aktivní v získávání Zelené vlajky, vykazovali stejnou míru akčních kompetencí, jako žáci z méně aktivních škol. Úvod Evaluace programu Ekoškola proběhla v návaznosti na domácí i zahraniční šetření. Podle dosavadních šetření je možné shrnout, že program zaznamenává pozitivní efekt ve třech oblastech. První se týká provozu a statutu škol. Zapojené školy produkují méně odpadu a více třídí (O Mahony a Fitzgerald, 2001). Program posiluje postavení školy v místní komunitě a vede k širšímu přehodnocení jejich politiky v oblasti managementu přírodních zdrojů (Pirrie, Elliot, McConnell a Wilkinson, 2006). Program rozvíjí kompetence žáků v oblasti ekomanagementu. Žáci zapojení do programu častěji třídí odpad, účastní se environmentálních projektů, více šetří vodou, energií, diskutují o životním prostředí a nakupují environmentálně šetrné výrobky (O Mahony a Fitzgerald, 2001). Obdobně žáci z českých škol vykázali ve výzkumu z roku 2008 vyšší stupeň environmentálně odpovědného chování, vyšší míru znalostí o odpovědném chování a vyšší hladinu přesvědčení o svém vlivu na životní prostředí (Činčera, 2008). Program má dále širší vliv na kvalitu školního kurikula, didaktické kompetence učitelů a na efektivitu školního managementu školy, např. v oblasti plánování. V této oblasti je ale program současně limitován úrovní, na které se zapojené školy nachází (Rosenberg, 2008). 1

2 Zdá se, že poměrně volně vymezené cíle mezinárodního programu vedou k diskusi o tom, které z prvních dvou cílů má být chápán jako prioritní. Má se program soustředit především na ekologizaci škol, nebo má být hlavním cílem programu rozvoj environmentálních kompetencí žáků (Wards a Schnack, 2003)? Případně, má program vést žáky k převzetí určitých daných vzorců chování, nebo se má soustředit na obecnější proenvironmentální kompetence (Mogensen a Mayer, 2005)? Různý způsob zodpovězení těchto otázek může vést k rozdílům v nastavení programu, které pak mohou velmi podstatně ovlivnit výsledky programu. Nejasnost v uchopení a v komunikaci smyslu programu mezi jednotlivými rovinami managementu programu (mezinárodní koordinátor, národní koordinátor, školní koordinátoři) na Slovensku například vedla k tomu, že kritéria pro přidělení Zelené vlajky vedly učitele k převzetí hlavní iniciativy a nemotivovaly je k přenechání dostačujícího prostoru pro iniciativu žáků. V důsledku program motivoval školy k ekologizaci provozu, ale neměl vliv na rozvíjení žákovských kompetencí (Činčera, 2012 v tisku). V kontextu uvedených otázek proběhl také evaluační výzkum českého programu v roce Protože národní koordinátor, Sdružení TEREZA chápe jako hlavní cíl programu rozvíjení kompetencí žáků pro odpovědné environmentální chování, zaměřuje se evaluace na to, zda program takové kompetence rozvíjí a jaké další faktory na ně mohou mít vliv. Prezentovaná evaluace je jedním ze tří navazujících výzkumů, které postupně vyhodnocují efekt programu, jeho interpretaci žáky zapojenými do Ekotýmu a vnímání programu žáky ze všech zapojených škol. Metodologie evaluace Cílem evaluace bylo odpovědět na následující otázky: 1. Jakou hladinu akčních kompetencí, souvisejících s metodikou sedmi kroků, mají žáci Ekoškoly ze tříd základních škol (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií)? 2. Vykazují členové Ekotýmu ze zkoumané množiny vyšší hladinu zvládnutí akčních kompetencí, než ostatní žáci ze stejného vzorku? 3. S jakými faktory souvisí akční kompetence členů Ekotýmu? Pro zodpovězení byl proveden rozsáhlý průzkum na školách zapojených do programu Ekoškola. Ke bylo evidovalo Sdružení TEREZA 251 škol, ve kterých program probíhal v třídě. Z této základní množiny byl proveden náhodný výběr 157 škol (výběr byl generován programem Statistica.cz). Všechny školy byly v polovině června kontaktovány koordinátorkou programu ze Sdružení TEREZA a požádány o zapojení do výzkumu, respektive o vyplnění dat do internetového dotazníku. Sběr dat byl ukončen k Do té doby vyplnilo dotazníky celkem 1028 žáků, kteří nejsou členy Ekotýmu (kontrolní skupina), z celkem 38 škol, a 191 členů Ekotýmu z celkem 33 škol. Tab. č. 1 Struktura respondentů Počet Respondentů Věk Dívek % Chlapců 7. r. 8. r. 9. r. škol % % % % Ekotým ,4 34, Kontrolní ,3 50,6 34,6 37,8 27,5 2

3 Hlavním nástrojem analýzy byl test akčních kompetencí, který byl distribuován spolu s testem měřícím spokojenost žáků s programem prostřednictvím webovského rozhraní. Pro účely evaluace byly akční kompetence definovány jako takové znalosti a dovednosti, které jsou potřebné k snižování ekologické stopy domácnosti v oblasti využívání přírodních zdrojů. Protože v programu Ekoškola patří voda a energie mezi základní témata, byly sledované kompetence zúženy na tyto dvě oblasti. Současně je třeba upozornit, že v rámci programu by žáci měli být vedeni k ekologizaci školy a že aplikace získaných kompetencí na prostředí domácnosti může znamenat zvýšení náročnosti testu pro žáky. Test ověřoval následující kompetence: Vyhodnocení významu dostupných informací (2 položky). Vyhodnocení relevance dostupných informací k řešení problému (1 položka), Identifikace chybějících informací a generování nových otázek (2 položky), Rozlišení důležitých a nedůležitých strategií k řešení problému (1 položka), Identifikace optimálního řešení problému (1 položka), Výběr optimální metody hodnocení úspěšnosti zvoleného řešení problému (2 položky) V jednotlivých položkách mohli žáci získávat či ztrácet body v několika typech úkolů: Výběr z více správných možností: za každou správnou volbu respondent jeden bod získal, za každou špatnou jeden bod ztratil. Celkem mohl získat -5 až +5 bodů. Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. Utváření odpovědi (navrhování otázek): za každou navrženou otázku, která splnila hodnotící kritéria, respondent získal 1 bod. Celkově mohl získat 0-5 bodů. Hodnoceny byly otázky, které byly relevantní k danému problému a originální (tj. nešlo například o několika násobné opakování téhož typu otázky). Tab. č. 2 Charakteristika jednotlivých položek testu akčních kompetencí Číslo polož ky Označení položky Zadání položky (zkráceně) Ověřovaná kompetence 1 Výběr informací energie Pomůžeš naplánovat Pažoutovým postup ke snížení platby za elektřinu? Zakroužkuj v následujícím seznamu pět informací, které k tomu považuješ za nejdůležitější. Vyhodnocení relevance dostupných informací k řešení problému Typ položky Výběr z více správných možností Bodová ní -5;+5 2 Návrh otázek energie Co ještě potřebuješ vědět, abys Pažoutovým dobře poradil/-a? Navrhni pět otázek na věci, které jsou pro naplánování postupu ke snížení platby za elektřinu u Pažoutů důležité, a které zatím nevíš. Identifikace chybějících informací a generování nových otázek Utváření odpovědí 0;5 3 Vyhodnocení I když Ti nějaké informace chybí, Rozlišení Výběr z více -5;+5 3

4 informací energie něco už víš. Se kterými z následujících tvrzení je na základě informací od Franty Pažouta (podívej se k otázce 1) možné souhlasit? Zakroužkuj správné odpovědi. 4 Návrh řešení energie 5 Vyhodnocení úspor energie Něco se vyplatí, něco ne. Pažoutovi jsou ochotni zaplatit , Kč za takové změny, které povedou k podstatnému snížení plateb za elektřinu. Podívej se na seznam možných změn, které se za tyhle peníze dají pořídit. Vyber jedno řešení, které pravděpodobně povede k největším úsporám elektřiny Je důležité umět vyhodnotit, jestli se vše povedlo podle očekávání. Jaké informace považuješ za důležité pro posouzení, zda se Ti podařilo Pažoutům správně poradit? Vyber jednu nejlepší odpověď. důležitých nedůležitých strategií k řešení problému Identifikace optimálního řešení problému Výběr optimální metody hodnocení úspěšnosti zvoleného řešení problému a správných možností Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. 0/5 0/5 6 Vyhodnocení úspor vody I u Horáčků se snaží chovat ekologicky. Protože ale Tonda Horáček ve škole neposlouchal, neví jak na to a potřebuje poradit. Jakým způsobem Horáčkovi nejlépe zjistí, jestli snižují svou spotřebu vody? Vyber jednu nejlepší odpověď. Výběr optimální metody hodnocení úspěšnosti zvoleného řešení problému Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. 0/5 7 Analýza informací šítek 8 Vyhodnocení informací voda Horáčkovým se po dvanácti letech rozbila pračka a paní Horáčková by ráda koupila takovou, která ušetří nejvíc elektřiny. V obchodě jí padla do oka pračka, na které našla následující štítek. Co přesně o pračce říká? Vyber jednu nejlepší odpověď Podívej se na to, jak se měnila spotřeba vody u Horáčků za posledních několik let (v m 3 ): ( ) V roce 2009 se u Horáčků stalo několik důležitých věcí. Vyber jednu událost, která nejlépe vysvětluje změnu ve spotřebě vody. Vyhodnocení významu dostupných informací Vyhodnocení významu dostupných informací Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. Výběr jedné správné možnosti: za správnou volbu respondent 5 bodů získal, za špatnou nezískal žádný bod. 0/5 0/5 9 Návrh otázek voda Pokud bys chtěl Horáčkům poradit, co mají pro snížení spotřeby vody udělat, co k tomu potřebuješ vědět? Navrhni pět otázek, na které k tomu potřebuješ znát odpověď: Identifikace chybějících informací a generování nových otázek Utváření odpovědí 0;5 Hrubý skór -10;45 Tab. č. 3 Hodnotící kritéria pro respondenty navrhované otázky 4

5 Typ otázky Příklad Bodování Doporučení místo otázky Nesvítit když je světlo! 0 Informace, které byly v zadání Kolik mají oken? 0 Zpochybnění zadání Proč mají litinové radiátori a 0 elektrokotel? Informace nesouvisející s problémem Jak naložit s ušetřenými penězi? 0 Parafráze zadání problému Jak míň spotřebovávat energii? 0 Otázky s předem známými odpověďmi Mají zásuvky? 0 Nesouvisející komentáře tak tu jabloň zrušte! 0 Dotaz stejného typu na jiný druh Mají ledničku? Mají sporák? Mají 1/0/0 spotřebiče počítač? Dosud neznámé spotřebitelské chování Sprchujete se nebo koupete? 1 relevantní pro řešení problému Jak dlouho/často větrají? Dosud neznámé relevantní technické Je Frantovo akvárium vyhřívané? 1 parametry spotřebičů Dosud neznámé technické či jiné Mají zaizolovaný strop a půdu? 1 parametry bytu a jeho obývání Finanční možnosti pro realizaci úspor Kolik uspořía peněz ročně? 1 Skutečná velikost spotřeby či nákladů jakou mají roční spotřebu energie? 1 Jméno poskytovatele služeb u jaké jsou topné společnosti? 1 Test byl nejprve několikrát pilotně ověřován a to nejprve na množině 30 žáků víceletého gymnázia a následně na množině 56 žáků základní školy. Na základě předvýzkumu byl nástroj postupně upravován. Pro sběr dat byla následně použita 10-položková verze. Protože se po sběru dat ukázalo, že reliabilita testu je stále lehce pod doporučovanou hladinou (Cronbach alfa pro skupinu Ekotým alfa=0,69 a pro kontrolní skupinu alfa=0,68), byla na základě položkové analýzy z testu odebrána jedna položka. Výsledný, devítibodový test měl v realizovaném výzkumu již vyhovující reliabilitu Cronbach alfa=0,7 pro obě skupiny (N ekotým=191, N kontrolní=1028). Pro analýzu faktorů souvisejících s výsledky v testu akčních kompetencí byly navíc využity některé položky z dotazníku zjišťujícího, jak žáci vnímají různé aspekty programu Ekoškola a jak participují na jeho realizaci, jehož autorem byl Jan Krajhanzl. Vyhodnocovány byly následující nezávisle proměnné: Demografické údaje (pohlaví, věk, ročník); Vztahy ve třídě (kódovány na 5-bodové Likertově škále jako 0-nejhorší, 5-nejlepší); Vztah ke škole (kódován opět na 5-bodové Likertově škále jako 0-nejhorší, 5-nejlepší); Hodnocení Ekoškoly žákem (kódováno opět 0-nejhorší, 5-nejlepší); Spokojenost s členstvím v Ekotýmu (opět 0-nejhorší, 5-nejlepší); Nasazení učitele, respektive četnost mluvení o programu s učitelem (0-nikdy, 1-méně často, 2-párkrát za rok, 3-jednou až dvakrát měsíčně, 4-jednou týdně); Délka členství v Ekotýmu (0-méně než rok, 1-1rok, 2-2roky, 3-3 roky, 4-4 roky, 5-5 roků a více); Četnost schůzek Ekotýmu (0-vůbec, 1-méně často, 2-párkrát za rok, 3-jednou až dvakrát měsíčně, 4-jednou týdně); Počet pokusů školy o získání Zelené vlajky; 5

6 Počet let, ve kterých škola držela Zelenou vlajku; Držení Zelené vlajky alespoň jednou za sledované období (ano/ne); Míra participace žáka na rozhodování (složená s šesti položek: můžete na vaší škole navrhnout něco učitelce, říct učitelce, že se jim něco nelíbí, prosadit něco přes nesouhlas učitelky, navrhnout něco řediteli, změnit něco malého na škole, změnit něco velkého na škole; každá položka byla kódována na Likertově škále 0 (určitě ne) až 4 (určitě ano), celkem mohl respondent získat 0-24 bodů (Cronbach alfa=0,78). Statistická významnost rozdílu v hrubých skórech testu akčních kompetencí pro skupinu Ekotým a pro kontrolní skupinu byly spočítány pomocí nepárového t-testu. Vztahy mezi výsledky testu akčních kompetencí a nezávisle proměnnými byly pro skupinu Ekotest vyhodnoceny pomocí korelační analýzy a jednorozměrného testu významnosti. Rozdíly ve výsledcích mezi chlapci a dívkami skupiny Ekotým byly vyhodnoceny pomocí nepárového t- testu a v některých případech pro kontrolu také pomocí Mann-Whitneyho testu. Všechny kalkulace byly prováděny pro hladinu významnosti alfa=0,05. Výsledky Akční kompetence u členů Ekotýmu Úspěšnost skupiny v jednotlivých úkolech byla srovnatelná, až na snazší položku č. 7, kde žáci měli vyhodnotit údaje z energetického štítku. Tab. č. 4 Výsledné hodnoty členů Ekotýmu v testu akčních kompetencí Popisné statistiky (Ekotym_data_final) Proměnná N Průměr Medián Modus Četnost Minimum Maximum Směrodatná platných modu odchylka 1 Výběr 191 1, ,1 informací energie 2 Návrh otázek 190 1, ,9 energie 3 Vyhodnocení 191 0, ,9 informací energie 4 Návrh řešení 180 2, ,5 energie 5 Vyhodnocení 180 2, ,5 úspor energie 6 Vyhodnocení 180 2, ,5 úspor vody 7 Analýza 180 3, ,4 informací šítek 8 Vyhodnocení 178 1, ,4 informací voda 9 Návrh otázek 190 1, ,8 voda Součet Ekotým , ,3 V hodnocení rozdílů mezi dívkami a chlapci se objevil statisticky významný rozdíl ve prospěch dívek. 6

7 Akční kompetence Věk Ročník Vztahy ve třídě Vztah ke škole Hodnocení Ekoškoly Spokojenost s členstvím v Ekotýmu Nasazení učitele Délka členství Četnost schůzek Ekotýmu Míra participace žáků Tab. č. 5 Rozdíly v testu akčních kompetencí mezi dívkami a chlapci ze skupiny Ekotým Průměrný Směrodatná T P bodový zisk odchylka Dívky 17,8 11,1 Chlapci 13,5 11,5 2,02 0,04 Při analýze dílčích položek byl objeven jediný statisticky významný rozdíl mezi oběma skupinami a v to v položce č. 4, kdy měli žáci navrhnout optimální řešení problému (průměr d=2,2, průměr ch=1,4, t=2,07, p=0,03; podle Mann-Whitneyho U testu z=2,04, p=0,04). Porovnání členů Ekotýmu a kontrolní skupiny Mezi výsledky obou skupin byly naměřeny statisticky významné rozdíly ve prospěch členů Ekotýmu. Skupina Ekotým skórovala výše v pěti položkách z devíti. Tab. č. 6 Porovnání výsledků v testu akčních kompetencí mezi Ekotýmem a kontrolní skupinou Ekotým Kontrolní Číslo Položka Průměr Směrodatná Průměr Směrodatná T p odchylka odchylka 1 Výběr informací energie 1,5 2,0 0,9 2,0-3,6 0,000 2 Návrh otázek energie 1,5 1,9 1,0 1,6-3,8 0,000 3 Vyhodnocení informací 0,6 1,9 0,6 1,7 0,0 0,980 energie 4 Návrh řešení energie 2,0 2,4 1,7 2,3-1,6 0,106 5 Vyhodnocení úspor energie 2,4 2,5 1,8 2,4-2,9 0,004 6 Vyhodnocení úspor vody 2,3 2,4 2,0 2,5-1,8 0,069 7 Analýza informací šítek 3,3 2,4 2,6 2,3-3,5 0,000 8 Vyhodnocení informací 1,7 2,3 1,9 2,4 1,0 0,322 voda 9 Návrh otázek voda 1,2 1,7 0,7 1,4-3,5 0,001 Hrubý skór 15,8 11,3 12,6 10,7-3,8 0,000 Faktory ovlivňující akční kompetence členů Ekotýmu Bodové výsledky žáků z testu kromě pohlaví podstatně ovlivňuje jediná proměnná a to je míra participace žáků na rozhodování, kde byla zjištěna středně silná pozitivní korelace 1. Bodové výsledky dále slabě pozitivně korelují s ročníkem, ve kterém žáci studují. Tab. č. 7 Korelace mezi nezávisle proměnnými a hrubým skórem testu akčních kompetencí 1 V korelační analyze znamená 0 nulovou korelaci, -1 nejsilnější zápornou (nárůst jedné hodnoty proměnné souvisí s poklesem druhé) a 1 nejsilnější kladnou (nárůst či pokles jedné hodnoty znamená nárůst či pokles hodnoty na druhé proměnné) korelaci. Jako středně silné jsou zpravidla označovány korelace v rozmezí 0,3-0,7. Červeně označené jsou korelace statisticky významné. 7

8 Akční 1,00 0,03 0,18 0,01 0,11 0,13-0,02-0,02 0,04-0,09 0,33 kompetence Věk 0,03 1,00 0,70-0,02-0,26-0,39-0,24-0,22 0,26-0,27-0,20 Ročník 0,18 0,70 1,00 0,05-0,17-0,12-0,11-0,12 0,23-0,15 0,01 Vztahy ve třídě Vztah škole ke Hodnocení Ekoškoly 0,01-0,02 0,05 1,00 0,26 0,24 0,25 0,10-0,09 0,21 0,24 0,11-0,26-0,17 0,26 1,00 0,47 0,49 0,10 0,02 0,17 0,38 0,13-0,39-0,12 0,24 0,47 1,00 0,57 0,28-0,04 0,29 0,52 Spokojeno st s členstvím v Ekotýmu Nasazení učitele Délka členství Četnost schůzek Ekotýmu Míra participace žáků -0,02-0,24-0,11 0,25 0,49 0,57 1,00 0,32 0,10 0,28 0,37-0,02-0,22-0,12 0,10 0,10 0,28 0,32 1,00-0,05 0,50 0,27 0,04 0,26 0,23-0,09 0,02-0,04 0,10-0,05 1,00-0,18 0,06-0,09-0,27-0,15 0,21 0,17 0,29 0,28 0,50-0,18 1,00 0,28 0,33-0,20 0,01 0,24 0,38 0,52 0,37 0,27 0,06 0,28 1,00 Míra participace žáků dále středně silně koreluje se vztahem žáků ke třídě a ke škole a se spokojeností s členstvím v Ekotýmu. Středně silná korelace byla dále nalezena ve vztahu k nasazení učitele a četností schůzek Ekotýmu. Míra participace dále silně pozitivně koreluje s žákovským hodnocením programu. Slabší korelace mezi pociťovanou mírou participace a akčními kompetencemi žáků (r=0,24) byla zjištěna i v rámci kontrolní skupiny. Členové Ekotýmu současně vykazují vyšší míru participace, než členové kontrolní skupiny. Tab. č. 8 Porovnání pociťované míry participace mezi členy Ekotýmu a kontrolní skupinou Průměr Směrodatná T P odchylka Ekotým 15,4 5,4 Kontrolní skupina 12,9 5,6 12,9 < Obr. č. 1 Korelace mezi vybranými proměnnými v programu Ekoškola 8

9 Provedený jednorozměrný test významnosti tyto výsledky z valné části potvrdil. Statisticky významný vliv na bodový zisk žáků v testu akčních kompetencí má ročník (p=0,02), četnost schůzek Ekotýmu (p=0,04) a míra participace (p<0.0001). V rámci evaluace byla dále ověřována souvislost mezi výsledkem v testu akčních kompetencí a držením Zelené vlajky. V rámci kontrolní i experimentální skupiny byly vyhodnoceny rozdíly mezi skupinami žáků ze škol, které mají a nemají Zelenou vlajku. Výsledky z testu byly dále korelovány s počtem pokusů škol o získání Zelené vlajky a počtem let, ve kterých škola v posledních pěti letech získala Zelenou vlajku. Analýza neprokázala, že by akční kompetence žáků souvisely s tím, jestli škola drží Zelenou vlajku. V první části analýzy byly porovnány školy, které alespoň jednou ve sledované době získaly Zelenou vlajku, a školy, které Zelenou vlajku dosud nezískaly. Přestože výsledek mohl být ovlivněn nevyrovnaností skupin, test neprokázal, že by naměřené výsledky byly statisticky významné. Tab. č. 9 Porovnání výsledků testu akčních kompetencí u žáků ze skupiny Ekotým a z kontrolní skupiny Počet Zelená vlajka Počet bez Zelené vlajky Průměr Zelená vlajka Průměr bez Zelené vlajky T P P Ekotým ,4 13,3-1,4 0,14 0,14 Kontrolní ,8 11,9 1,1 0,25 0,25 9

10 Následná korelační analýza neprokázala, že by výsledky v testu akčních kompetencí souvisely s počtem let, po které školy držely Zelenou vlajku, případně s počtem let, ve kterých školy o Zelenou vlajku usilovaly. V rámci kontrolní skupiny byla síle korelace mezi výsledky z testu a počtem pokusů o získání Zelené vlajky r=0,05 a počtem let, po které škola držela Zelenou vlajku r=0,06. Přestože tato druhá korelace byla vyhodnocena jako statisticky významná, je současně velmi slabá. V rámci skupiny Ekotým byla síla korelace mezi výsledky z testu a počtem pokusů o získání Zelené vlajky a shodně i s počtem let, po které škola měla Zelenou vlajku r=0,08 (korelace není statisticky významná). Obě proměnné související se Zelenou vlajkou (počet let, po které ji škola držela a počet pokusů) byly dále korelovány s ostatními zkoumanými proměnnými. Statisticky významné, ale slabé negativní korelace byly ve skupině Ekotým u obou proměnných nalezeny se vztahy ve třídě (r=- 0,21, resp. r=-0,22). Mezi mírou participace a oběma proměnnými souvisejícími se Zelenou vlajkou nebyla nalezena statisticky významná korelace. Diskuse Test akčních kompetencí byl pro členy Ekotýmu značně náročný Bez předem stanovených indikátorů úspěchu je obtížné na základě provedeného testu hodnotit výsledek žáků jako úspěch či selhání. Program Ekoškola má sice určité indikátory definovány, ty se ale jen částečně týkají žákovských kompetencí. Protože se v dostupné literatuře nepodařilo pro měřenou proměnnou najít standardizovaný test a bylo nutné vytvořit test nový, chybí data pro případná srovnávání výsledků českých žáků se zahraničními. V rámci daného testu skórovali členové Ekotýmu spíše pod průměrem možného bodového zisku. Jako obtížné se ukázaly úkoly, ve kterých žáci měli navrhovat nové otázky. Přestože výsledek mohl být ovlivněn únavou po vyplňování předchozího dotazníku, je možné, že se zde ukazuje, že žáci nejsou zvyklí tímto způsobem uvažovat. Je-li tomu tak, bylo by užitečné zvážit rozšíření související metodické opory pro učitele. Podobné problémy žáci vykazovali v úkolech, kde měli vyhodnocovat dostupné informace, posuzovat jejich relevanci a vyvozovat z nich doporučení pro další postup. Nabízí se opět otázka, proč je tato kompetence zvládnuta jen na poměrně nízké úrovni a zda lze z takového výsledku vyvodit doporučení směřující k podpoře samostatnějšího přístupu žáků k řešení problémů ve škole a k aplikaci rozvíjených kompetencí v jiných situacích. 2 Naopak žáci zpravidla dobře skórovali v úkolu, ve kterém měli vyhodnotit informace z energetického štítku či v úkolech, kde měli vybírat nejvhodnější metodu pro vyhodnocení úspěšnosti přijatých opatření. Z uvedených výsledků by bylo možné směřovat k domněnce, že členové Ekotýmu možná nejsou zcela zvyklí samostatně řešit komplexnější problémy a že mají větší zkušenost s úkoly vycházejícími z jednoduchého zadání. Možným vysvětlením by mohl být rezervy v míře samostatnosti, kterou žáci při řešení úkolů Ekoškoly mají, respektive v rozsahu, v jakém mohou 2 Podle vyjádření realizátora odráží tento výsledek situaci, ve které sice program usiluje o rozvíjení akčních kompetencí, chybí ale ještě metodická podpora pro učitele, jak tyto kompetence rozvíjet. 10

11 participovat na přijímaných rozhodnutích. Je také možné, že deficit v kompetencích pro řešení komplexnějších situacích mají i samotní učitelé. Takový předpoklad by ale bylo nutné ověřit v dalším výzkumu. Členové Ekotýmu vykazují vyšší hladinu akčních kompetencí, než žáci, kteří nejsou členy Ekotýmu. Toto zjištění je třeba interpretovat pouze jako nepřímé potvrzení efektu programu na sledovanou proměnnou. Protože sběr neprobíhal v delším časovém období, nelze rozhodnout, zda žáci, kteří se přihlásili do Ekotýmu, nevykazovali vyšší úroveň akčních kompetencí už před zahájením svého členství. Je pravděpodobné, že do Ekotýmu se hlásí žáci s aktivním zájmem o životní prostředí a je proto možné, že rozvinutější akční kompetence byly spoluovlivněny jejich vstupní motivací. Dále je třeba upozornit na nevyrovnanost skupin a výběrem vzorku, ve kterém lze předpokládat riziko, že se méně aktivní Ekotýmy do sběru dat nezapojily. Přes uvedené výhrady a poměrně nízký bodový zisk členů Ekotýmu, je rozdíl mezi oběma skupinami evidentní. Lze proto přepokládat, že program Ekoškola akční kompetence do určité míry rozvíjí. Skutečný efekt programu by byl zjistitelný pouze vícenásobným zdrojem dat za delší časové období. Ve vztahu k dříve diskutované domněnce o nedostatečném zapojování členů Ekotýmu do řešení komplexnějších úkolů je zajímavé, že obě skupiny dosáhly srovnatelně nízkých hodnot v úkolech, ve kterých měli vyhodnocovat dostupné informace a na jejich základě vyvozovat závěry. Současně je třeba zmínit, že v úkolech, kde žáci měli vyhodnotit, jaké informace ještě potřebují a formulovat nové otázky, členové Ekotýmu kontrolní skupinu i přes relativně slabý výsledek výrazně předčili. Je možné, že výzkum zde odráží širší deficit v rozvíjení kritického myšlení na českých školách. Dívky z množiny členů Ekotýmu vykazují vyšší hladinu akčních kompetencí, než chlapci. Tento výsledek není překvapující. V řadě výzkumů se ukazuje, že dívky vykazují vyšší míru proenvironmentálních postojů, než chlapci. Naměřené genderové rozdíly jsou proto očekávatelné. Větší zájem dívek o environmentální tématiku se odráží i ve složení vzorku členů Ekotýmu, kde poměr dívek chlapce dvojnásobně převažuje. Měl by národní koordinátor programu na tento aspekt reagovat? Je možné posílit atraktivitu programu pro chlapce? Hladina akčních kompetencí koreluje především s pociťovanou mírou participace žáků na rozhodování ve škole. Toto zjištění je možné považovat za jeden z nejdůležitějších výsledků evaluace. Lze ho chápat jako potvrzení závěrů výzkumu slovenské Zelené školy, zjištění současně koresponduje s doporučeními z odborné literatury. Potvrzuje se, že je-li cíl programu chápán jako rozvoj 11

12 environmentálních kompetencí žáků, je zásadní dávat žákům autentický prostor k ovlivňování dění ve škole. Vzhledem k nastavení výzkumu nelze určit, zda participativní prostředí ve škole je výsledkem správně implementovaného programu Ekoškola, nebo zda měl program štěstí, že byl implementován na školách, kde fungovala sama o sobě. Odpověď by přinesla opět až dlouhodobější studie. Praktické doporučení každopádně směřuje ke zdůrazňování důležitosti participativního přístupu učitelů k členům Ekotýmu. Žáci by pokud možno neměli být staveni do pozice naplňovačů nápadů učitele, ale měli by mít prostor přicházet s vlastními nápady, samostatně analyzovat situaci a navrhovat řešení a přijímat svůj díl odpovědnosti. Pociťovaná míra participace žáků souvisí s tím, jak jsou žáci ve třídě a ve škole spokojeni, jak jsou spokojeni se svým členstvím v Ekotýmu a jak hodnotí program Ekoškola. Uvedené proměnné současně korelují s nasazením učitele v programu a četností schůzek Ekotýmu. Naměřená zjištění vytváří spolehlivý vzorec. Školy, ve kterých mají žáci dobře rozvinuté akční kompetence, se členové Ekotýmu často schází, učitelé často diskutují s žáky o programu a žáci mají větší prostor ovlivňovat chod školy i rozhodování učitele. V těchto školách se žáci současně cítí lépe, jsou spokojenější se svým zapojením do programu i s programem samotným. Uvedené zjištění je možné chápat jako potvrzení a odůvodnění předchozího závěru. Je možné předpokládat, že pokud dostanou žáci dostatečný prostor na rozhodování o programu, zvýší se jejich motivace, spokojenost i rozvíjené kompetence. Je-li participace tak podstatná pro naplnění cílů programu, nabízí se otázka, jakou strategii by měl koordinátor programu zvolit pro školy, kde z důvodu odlišné školní kultury není takový přístup k žákům očekávatelný. Zdá se, že situace je do určité míry analogická se zjištěními Rosenberga (2008) z Jihoafrické republiky. Úspěšnost programu předpokládá určitý školní kontext, v jeho nepřítomnosti nebude program fungovat podle očekávání a přiblíží se modelu, ve kterém učitel ekologizuje školu a rozdává žákům úkoly. Na druhé straně je možné, že pokud se participativní přístup k programu podaří i navzdory takovým podmínkám prosadit, může program škole přinést pozitivní efekty daleko přesahující jeho původní cíle. Žáci ze škol se Zelenou vlajkou nevykazují vyšší hladinu akčních kompetencí, než žáci z ostatních škol Výsledky naznačují, že systém přidělování Zelené vlajky nesouvisí s hladinou akčních kompetencí žáků. Jestliže předchozí evaluace programu (Činčera, 2008) zjistila, že žáci ze škol se Zelenou vlajkou vykazují vyšší míru akčních znalostí a proenvironmentálního chování, může se tento výsledek zdát překvapující. Vysvětlení může být takové, že aktivní zapojení školy do programu, které vede k získání Zelené vlajky, vytváří na škole určitý normativní diskurs. Žáci vykazují vyšší stupeň znalostí, protože se škola touto problematikou více zabývá. V důsledku se posiluje přesvědčení, že proenvironmentální chování je žádoucí, což vede k jeho samotnému posílení. 12

13 Bez ohledu na to, že takovou teorii by bylo nutné dále ověřit, naznačují výsledky obou evaluací další závěr. Akční znalosti i proenvironmentální chování, ověřované v předchozí evaluaci (Činčera, 2008), souvisely s činnostmi, pro jejichž zvládnutí stačí pouze základní akční dovednosti. Lze předpokládat, že pro rozhodnutí, zda vypínat vodu při čištění zubů či zda vypínat světlo po opuštění místnosti, stačí žákům základní znalost důsledků nadměrné spotřeby vody a energie a současně zvnitřněná sociální norma o správnosti takového chování. Akční kompetence, sledované v prezentovaném výzkumu, jsou pro jednání na takto nízké rovině náročnosti vlastně zbytečné. To naznačuje, že i cíle programu Ekoškola je možné rozdělit do dvou úrovní. Na první rovině program rozvíjí znalosti a postoje potřebné pro snadno zvládnutelné proenvironmentální chování. Na této rovině program pravděpodobně funguje velmi dobře. Žáci se v něm naučí, že plýtvání zdroji je špatné, tento postoj si zvnitřní a aplikují ve svém chování. Na druhé rovině by program žáky chtěl vést ke kritickému myšlení v komplexních situacích, kdy není na první pohled zjevné, jaké jednání má environmentálně nejpříznivější dopad, a pro správnou volbu je třeba vyhodnotit dostupné informace. Zdá se, že na této rovině program částečně selhává. Z hlediska vlivu na rozvíjení akčních kompetencí nezáleží na tom, zda škola má či nemá Zelenou vlajku, či jak dlouhodobá je její angažovanost v programu (počet ocenění, počet pokusů o jeho získání). Nezáleží ani na tom, jak dlouho je žák členem Ekotýmu, podstatné je, jak žák vnímá prostor pro svoji participaci na rozhodování ve škole. Jestliže přesto skórovali členové Ekotýmu výše, než kontrolní skupina, lze to vysvětlit dvěma způsoby. Podle první teorie vyhledávají členství v Ekotýmu žáci, kteří se zajímají o environmentální tématiku a v důsledku by lépe skórovali i v případě, kdyby na ně program neměl žádný efekt. Takový předpoklad by bylo možné ověřit jen v dlouhodobějším výzkumu, který by měřil posun sledovaných kompetencí na stejné skupině v porovnání s kontrolní skupinou. Druhé vysvětlení je, v některých Ekotýmech mají žáci větší příležitost ovlivňovat svým jednáním chod školy, než ostatní žáci. To koresponduje s tím, že žáci z Ekotýmu vykazují vyšší pociťovanou míru participace, než žáci z kontrolní skupiny. Vyšší míra participace se pak pozitivně promítá i do dalších sledovaných proměnných, včetně akčních kompetencí. Na základě provedených šetření lze předpokládat, že program vytváří určitý normativní diskurs, který motivuje žáky k proenvironmentálnímu jednání v jednoduchých situacích, které nevyžadují vyšší stupeň kompetencí. Na části škol zapojených do programu se daří rozvíjet participativní prostředí, které vnímají především žáci zapojení do Ekotýmu. Na těchto školách pak žáci rozvíjejí i kompetence pro řešení komplexních problémů vyžadujících kritické vyhodnocování informací. Pro ověření tohoto předpokladu je ale zapotřebí doplnit další výzkumná šetření. 13

14 Literatura ČINČERA, Jan Evaluace programu Ekoškola. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Roč. 3, č. 2. ISSN Dostupné z: ČINČERA, Jan The Green School: an impact of evaluation on decision-making about a program. The New Educational Review, v tisku. MOGENSEN, Finn; MAYER, Michela ECO-schools: trends and divergences. A Comparative Study on ECO-school development processes in 13 countries. Vienna: Autrian Federal Ministry of Education. ISBN O MAHONY, M.J., FITZGERALD, F The Performance of the Irish Green-Schools Programme. Results of the Green-Schools Research Projects. Environmental education unit. Dostupné z: PIRRIE, A.; ELLIOT, D.; McCONNELL, F.; WILKINSON, E.J Evaluation of Eco-Schools Scotland. Glasgow: University of Glasgow. ROSENBERG, Eureta Eco-Schools and the Quality of Education in South Africa: Realising the potential. Southern African Journal of Environmental Education. Vol. 25, p WARDS, Kim; SCHNACK, Karsten Perspectives on the Eco-Schools Programme: An environment / education dialogue. Southern African Journal of Environmental Education. Vol. 20, p Přílohy: Finální podoba Testu akčních kompetencí Jak to chodí u Pažoutů Rodina Pažoutů žije v bytě 2+1 na kraji většího města. Každý rok utratí spoustu peněz za elektřinu. Rádi by platili míň. Můžeš jim poradit? 1. Pomůžeš naplánovat Pažoutovým postup ke snížení platby za elektřinu? Zakroužkuj v následujícím seznamu pět informací, které k tomu považuješ za nejdůležitější. Příklad: Pažoutovi mají obří mrazák, který nechávají často otevřený. Od Franty Pažouta víš následující: Byt zabírá polovinu druhého patra malého bytového domu. K domu patří společná zahrada, na které rostou jabloně. Strop bytu je tvořený dřevěnými trámy a prkny a nad ním je půda. Andula, pětiletá Frantova sestra, si ráda v noci listuje knížkami s obrázky. Rodiče mají doma papouška a Franta chová rybičky. V bytě jsou litinové radiátory na horkou vodu a elektrokotel (kotel na elektřinu). Majitelé spodního bytu nemají rádi hluk. 14

15 Malá Andula je často nachlazená, proto se v bytě udržuje stálá teplota kolem 25 stupňů. Byt má šest jednoduchých dřevěných oken. Dům je zděný a od výstavby před padesáti lety neprošel většími opravami. 2. Co ještě potřebuješ vědět, abys Pažoutovým dobře poradil/-a? Navrhni pět otázek na věci, které jsou pro naplánování postupu ke snížení platby za elektřinu u Pažoutů důležité, a které zatím nevíš. Příklad: Mají Pažoutovi termostat nebo jiné zařízení na regulování teploty? 15

16 3. I když Ti nějaké informace chybí, něco už víš. Se kterými z následujících tvrzení je na základě informací od Franty Pažouta (podívej se k otázce 1) možné souhlasit? Zakroužkuj správné odpovědi. Příklad: Pažoutovi mají rádi zvířátka. Franta by se měl naučit vypínat počítač a neměl by u něj sedávat tak dlouho. Pažoutovi topí na zbytečně vysokou teplotu. Pažoutovi by měli nahradit žárovky úspornými zářivkami. Pažoutovi by hodně ušetřili výměnou oken za dvojitá či trojitá. Pažoutovi pravděpodobně spotřebují spoustu elektřiny na výrobu tepla. Pažoutovi by hodně ušetřili důsledným tříděním odpadu. Pažoutovi potřebují izolovat strop. Pažoutovi ušetří energii výměnou vodovodních baterií u dřezu a u vany. Pokud by měli Pažoutovi dost peněz, mohli by ušetřit energii zateplením domu. Pažoutovi by ušetřili hodně elektrické energie prodejem papouška jinému majiteli. 4. Něco se vyplatí, něco ne. Pažoutovi jsou ochotni zaplatit , Kč za takové změny, které povedou k podstatnému snížení plateb za elektřinu. Podívej se na seznam možných změn, které se za tyhle peníze dají pořídit. Vyber jedno řešení, které pravděpodobně povede k největším úsporám elektřiny: Příklad Zakoupení úsporného holicího strojku. Koupě moderního úsporného počítače. Výměna mrazáku za takový, který je v kategorii A. Výměna všech oken za plastová se dvojvrstvým sklem. Koupě krbových kamen a zásoby dřevěných briket na občasné přitápění, když je venku zima. Výměna všech žárovek za nejmodernější zářivky. Zakoupení automatizovaného vypínání světel v místnostech, ve kterých nikdo není. Výměna všech vodovodních baterií za úsporné typy. 5. Je důležité umět vyhodnotit, jestli se vše povedlo podle očekávání. Jaké informace považuješ za důležité pro posouzení, zda se Ti podařilo Pažoutům správně poradit? Vyber jednu nejlepší odpověď. Příklad Pan Pažout Ti přinesl čokoládu. Po roce srovnáš průměrnou teplotu u Pažoutů s teplotou v roce před zavedením změn. Nenápadným pozorováním zjistíš, jestli Franta důsledně vypíná počítač a všichni členové rodiny zhasínají. Anonymním dotazováním zjistíš, jestli všichni členové rodiny Pažoutových důsledně třídí odpad. 16

17 Po roce vyhodnotíš, zda Pažoutovi spotřebovali méně energie, než za stejné období o rok dříve. Zeptáš se každého člena Pažoutovic rodiny na to, jestli je se změnami spokojený. Jak to chodí u Horáčků 6. I u Horáčků se snaží chovat ekologicky. Protože ale Tonda Horáček ve škole neposlouchal, neví jak na to a potřebuje poradit. Jakým způsobem Horáčkovi nejlépe zjistí, jestli snižují svou spotřebu vody? Vyber jednu nejlepší odpověď. Příklad Pan Horáček se půjde zeptat pana Pažouta. Budou si dělat čárky za každé koupání ve vaně vždy dva náhodně vybrané týdny každý rok. Poznačí si hodnoty na vodoměru na začátku roku, na konci roku a pak na konci dalšího roku. Každý člen rodiny si bude vést deníček se spotřebou vody v koupelně. Každý člen rodiny se zaváže k dobrovolnému snížení spotřeby vody. Namísto vody z kohoutku začnou Horáčkovi kupovat balenou vodu. 7. Horáčkovým se po dvanácti letech rozbila pračka a paní Horáčková by ráda koupila takovou, která ušetří nejvíc elektřiny. V obchodě jí padla do oka pračka, na které našla následující štítek. Co přesně o pračce říká? Vyber jednu nejlepší odpověď: Příklad Pračka spotřebovává elektrickou energii. Pračka je šetrná k životnímu prostředí. Pračka má docela velkou spotřebu vody. Pračka je docela úsporná, ale jsou i úspornější. Pračka má bezpečný provoz. Pračka patří k dražším značkám na trhu. 17

18 8. Podívej se na to, jak se měnila spotřeba vody u Horáčků za posledních několik let (v m 3 ): V roce 2009 se u Horáčků stalo několik důležitých věcí. Vyber jednu událost, která nejlépe vysvětluje změnu ve spotřebě vody: Příklad: Horáčkovi začali chovat africké cvrčky. Pan Horáček přestal pít večer pivo a začal si dělat čaj. Horáčkovi si do vany koupili novou sprchovou hlavici. Horáčkovým se narodilo miminko, malá Magdalenka. Paní Horáčková koupila přípravek proti vodnímu kameni. Soňa Horáčková se konečně naučila vypínat vodu při mytí zubů. 9. Pokud bys chtěl Horáčkům poradit, co mají pro snížení spotřeby vody udělat, co k tomu potřebuješ vědět? Navrhni pět otázek, na které k tomu potřebuješ znát odpověď: Příklad: Dělá se Horáčkům ve varné konvici vodní kámen? 18