Ptáci (Aves) Obratlovci se schopností endotermní termoregulace a letu, specializovaná vývojová větev archosaurních plazů.

Transkript

1 /Kl [tří, potří? ]/ Ptái (Aves) Ortlovi se shopností enotermní termoregule letu, speilizovná vývojová větev rhosurníh plzů. 1. nová struktur tělního pokryvu peří APO s DIN 2. zní končetin 4prstá s plem směřujíím ozu APO s DIN 3. srůst klíčníh kostí furkul APO s DIN 4. shopnost enotermní regule (homoiotermie) APO 5. shopnost ktivního letu přestv pření končetiny v křílo opovíjíí změny n kostře (npř. hřeen kosti hruní j.) APO 6. úplné rozělení sre úprv krevního oěhu (rozvoj prvé orty) APO 7. ýhání plíemi (reltivně mlé) + pliní vky, kožní ýhání výrzně omezeno APO 8. vnitřní oplození 9. vývoj přímý, mláďt zmenšenou ooou ospělů CHARAKTERISTIKA Dlší (speilizovné) znky. zokonlená stv ok vnitřního uh APO. veje s pevnější vápenitou skořápkou APO. pneumtize kostí zpevnění některýh částí kostry (lek, páteř, pánev). lek monokonylní PLEZ e. zoákovité čelisti f. suhá kůže s jeinou (kostrční) žlázou PLEZ 1

2 Fylogeneze ptáků Půvo ptáků je tře hlet u ipsiníh plzů ze skupiny Arhosuri, jink řečeno, jsou nejližšími žijíími příuznými jsou krokoýli; o vlstním půvou ptáků ovšem jsno není. Momentálně jsou povžováni z potomky teroponíh inosurů = většinou vounozí msožrví inosuři včetně gigntikýh forem Tyrnosurus, Gigntosurus j., ve vzthu k ptákům jsou ůležití roní mnirptoři (Mnirptor = lovi lovíí přeními končetinmi rukm ), jejihž hlvními znky jsou proloužená pže pření končeny, kost sáňková (furkul) peří. Žili v ooí jury pře mil. let. Ovirptor sp. Veloirptor sp. Nejstrší známý přehůe z pozní jury (pře mil. let.) Arheopteryx lithogrphi; plzí znky tekoontní zuy v čelisteh, mfiélní ortle, mlá plohá hruní kost, úprv končetin (nesrostlé nereukovné kůstky v zápěstí zánártí); ptčí znky ptčí per, pření končetiny přeměněné v kříl, furkul, čtyřprstá zní končetin s plem oráeným ozu, částečně pneumtizovné kosti j. Fosilní záznmy ze sponí kříy jsou sporné (jiný známý pták ze sponí kříy Confusiusornis je si o 20 milionů let mlší než rheopteryx, mil. let), pole molekulárně iologiké eviene všk n koni kříy už existovlo 37 skupin žijííh ptáků. otisk kostry z litogrfikýh vápenů Arheopteryx lithogrphi rekonstruke Systém plzů lterntivní řzení ptáků 9500 reentníh ruhů Potří: Anpsi Řá: želvy (Testuines) Potří: Dipsi Nřá: lepiosuři (Lepiosuri) Řá: hterie (Rhynhoephli šupintí (Squmt) Nřá: rhosuři (Arhosuri) Řá: Aetosuri krokoýli (Crooyli) Phytosuri Ruisuhi Dinosuri (včetně ptáků?) Pterosuri 2

3 Vývoj systému ptáků A. Ptái ezhřeenní (Rttie) ěži ez tinm B. Ptái hřeenem optření (Crinte) osttní. Běži (Rtite) ez tinm. Plvi (Impennes) pouze tučňái. Leti (Crinte) Nřá: Systém ptáků reentníh ruhů ěži (Pleognthes) si 60 ruhů létví (Neognthe) zývjíí ruhy Úprv leky (leeční áze) u ptáků lek pleognátní (A) kost rličná (1) je zním okrjem spojen s kostmi kříltými (4) lek neognátní neohází ke spojení kosti rličné kostí kříltýh (líže viz Gisler & Zim 2007) Externí ntomie typikého pták: 1 Zoák, 2 Hlv, 3 Oční kroužek, 4 Duhovk, 5 Hřet, 6 Křiélko, 7 Loptky, 8 Kříelní krovky, 9 Letky třetího řáu (rmenní), 10 Kostře, 11 Rýoví per, 12 Poosní krovky, 13 Stehno, 14 Klou spojujíí holeň ěhák, 15 Běhák, 16 Noh, 17 Holeň, 18 Břiho, 19 Boky, 20 Hruď, 21 Krk, 22 Llok 3

4 ZE ZEMĚ DO VZDUCHU, ne AKTIVNÍ LET PTÁKŮ O ortlovů různé formy psivního letu zložené n pooném prinipu kožní lány vyrůstjíí po strnáh těl (ráčkové, vkoveverky, letuhy, poletuhy), přípně u voníh ortlovů pomoí prsníh ploutví (letouni, motýlkove, sekerntky j.). Aktivní let se ojevuje u tří skupin vymřelýh ptkoještěrů (os kříl k. rmenní, vřetenní loketní + 4. prst), ptáků jenoho řáu svů letounů. U ptáků jsou hlvními ptemi k ktivnímu pohyu ve vzuhu: vznik kříl (viz rámeček) vznik peří (tto) výrzná pneumtize kostry mohutná létí svlovin hřeen kosti hruní lší znky n kostře (npř. furkul) vzušné vky (5 párů) Křílo ptáků Pření končetinu (křílo) tvoří u ptáků klsiky kost pžní (humerus), kost loketní (uln) [je nesilnější, opírjí se o ní letky] kost vřetenní (rius). Nproti tomu ruční část prošl znčnými změnmi ze zápěstí se zhovly jen 2 kosti (rile ulnle), osttní srostly se 3 kůstkmi záprstními o útvru zvného krpometkrpus (rpometrpus), n který nseá většin ručníh letek. Z prstů zůstly částečně zhovány jen tři, z nihž 1. prst je smosttný (tzv. křiélko, lul), články 2. (2-3) 3. prstu (1) se npojují n krpometkrpus. Záklní osu kříl ptáků tey s louhými kostmi tvoří články 2. prstu. k. vřetenní křiélko (1. prst) ptkoještěři letouni k. rmenní k. vřetenní k. loketní prsty ple (1. prst) k. loketní k. rmenní (pžní) zápěstí (krpometkrpus) záprstí prsty ptái 4

5 Peří ptáků Výjimečný útvr nemjíí ooy u jinýh živočihů (vyjm inosurů), vzniklo ěhem fylogenetikého vývoje složitou přestvou plzí šupiny. Záklní typy per jsou orysová prhová. Orysové pero tvoří stvol (rk + osten) prpor tvořený větvemi pprsky. Dělí se n kryí (kryjí hlvu, krk, tělo nohy), letky (louhá per kříel rmenní, loketní ruční) rýoví per (nhrzují hyějíí os). Prhová per ležíí po orysovými (tepelná izole) mjí krátký stvol jejih větve netvoří prpor vyházejí z áze per. Speilizovnými typy per jsou vlsová per, virisy j. 1. ruční letky, 2. velké ruční krovky, 3. letky křiélk, 4. přeloketní letky, 5. velké přeloketní krovky, 6. stření krovky, 7. mlé krovky, 8. kryí letky, 9. rmenní peruť 5

6 6 Nřá: Běži (Pleognthe) CHARAKTERISTIKA 1. lek pleognátního typu 2. slá pneumtize kostí 3. prvielné rozmístění opeření n elém těl 4. reuke osníh per 5. penis 6. stv pánve průušnie 7. způso hnízění (sme pečuje o mláďt) 8. nelétvé i létvé formy Typy mláďt ptáků svů niifugní = nekrmivá (u svů prekoiální) líhnou/roí se poměrně okonle vyvinutá, okážou se oře pohyovt přípně i přijímt potrvu niikolní = krmivá (u svů ltriiální) líhnou se/roí se n nízkém stupni zároečného vývoje, nejsou shopn smosttného život vyžují zprvil elší péči roičů Systém ěžů 5 řáů, ruhů Řá: pštrosi (Struthioniformes) 2 ruhy Afrik nnuové (Rheiformes) 2 ruhy Jižní Amerik ksuáři (Csuriformes) 4 ruhy Austrálie, Nová Guine kiviové (Apterygiformes) 4 ruhy Nový Zéln tinmy (Tinmiformes) 49 ruhů Stření Jižní Amerik

7 7 /Řá/ Pštrosi (STRUTHIONIFORMES) Největší žijíí ptái, přes velká kříl s letkmi jsou nelétví, pte k ryhlému ěhu 2 prsty (2. 3.) n silnýh noháh (ryhlost přes 60 km/h), hyějíí klíční kosti, sme má několik smi (polygynie); pštros vouprstý (Struthio melus) 2,5 ž 2,7 m 1 q, říve n většině Afriky i Střením výhoě, nes rezerve, frmy (i u nás) pštros somálský (Struthio molyophnes) pole molekulárníh t smosttný ruh (geogrfiká izole Výhoofrikou příkopovou proplinou) /Řá/ Nnuové (RHEIFORMES) Menší velikost, rovněž nelétví s oře zhovnými kříly letkmi, n noháh 3 prsty (2., 3. 4.), hřeen kosti hruní hyí, polygynie, Jižní Amerik, 2 ruhy; nnu pmpový (Rhe merin), málo nápná pohlvní vojtvárnost /Řá/ Tinmy (TINAMIFORMES) Vzhle kurů, vývojově primitivní linie, létví, všk krátká kříl, pneumtizovné kosti, hřeen kosti prsní vytvořen, zvláštní stv kryíh per, monogmní i polygynní, ř znků nznčujíí lízkost k nnům (zrvení, hování mláďt), Stření Jižní Amerik; neelýh 50 ruhů, npř. tinm rgentinská (Euromi elegns) 35 ž 41 m 0,7 kg, svny, Argentin Chile Záklní reproukční systémy ortlovů polygynie sme se páří s víe smiemi, le smie se páří s jeiným smem polynrie smie se páří s víe smi, le sme jen s jenou smií monogmie páření proíhá výlučně v rámi jenoho páru polygmie sme neo smie, neo oě pohlví se páří s víe prtnery

8 8 /Řá/ Ksuáři (CASUARIFORMES) Velí nelétví ptái s reukovnou kříelní kostrou, tkřk ez letek, hrué opeření, n kryíh pereh posten, mohutné tříprsté nohy s mohutným rápem (2. prst), slá pneumtize kostí, o potomstvo pečuje výhrně sme, Austrálie Nová Guine; ksuár přílový (Csurius surius) 1,3 ž 1,7 m kg, rohovitý výrůstek n hlvě (přil), eštné lesy Nové Guineje severní Austrálie emu hněý (Dromius novehollnie) 1,5 ž 1,9 m kg, ruhý největší žijíí pták, oře plve, Austrálie /Řá/ Kiviové (APTERYGIFORMES) Nelétjíí ptái velikosti slepie, silně reukovná kříl i letky, kryí peří pooné srsti svů, nepneumtizovné kosti, hyí hřeen n kosti prsní i klíční kosti, louhý mírně zhnutý zoák, čtyřprsté nohy s mlým plem, u kořene virisy, orý čih, šptný zrk (mlé oči), sme skoro o polovinu menší než smie (pečuje o snůšku i potomstvo), hnízí v noráh, velká veje (1/4 hmotnosti těl, u pštros vouprstého npř. jen 1 %), vlhké lesy, Nového Zélnu, 4 reentní ruhy (+ 2 vymřené čelei mo); kivi jižní (Apteryx ustrlis) 50 ž 65 m 1,5-4 kg

9 Nřá: Létví (Neognthe) CHARAKTERISTIKA 1. lek neognátního typu 2. penis zprvil hyí 3. stv pánve průušnie 4. způso hnízění (o mláďt pečují o roiče či smie) 5. primárně létvé formy, ruhotně nelétvé Systém letů 27 řáů, přes 9900 ruhů Řá: hrví (Glliformes) ČR 290 ruhů hoinové (Opistoomiformes) 1 ruh vruozuí (Anseriformes) ČR 160 ruhů tučňái (Sphenisiformes) ruhů trukonosí (Proellriiformes) ČR 125 ruhů potáplie (Gviiformes) ČR 4 ruhy potápky (Poiipeiformes) ČR 22 ruhů plmeňái (Phoeniopteriformes) 6 ruhů veslonozí (Peleniformes) ČR 60 ruhů fetoni (Phethontiformes) 3 ruhy roiví (Cioniiformes) ČR 115 ruhů konoři (Cthrtiformes) (Inerte seis) 7 ruhů rvi (Floniformes) ČR 307 ruhů louhokřílí (Chrriiformes) ČR 351 ruhů krátkokřílí (Gruiformes) ČR 212 ruhů stepokurové (Pteroliformes) 16 ruhů měkkozoí (Columiformes) ČR 308 ruhů ppouši (Psittiformes) 364 ruhů kukčky (Cuuliformes) ČR 161 ruhů sovy (Strigiformes) ČR 195 ruhů lelkové (Cprimulgiformes) 128 ruhů svišťouni (Apoiformes) ČR 430 ruhů myšái (Coliiformes) 6 ruhů trogoni (Trogoniformes) si 40 ruhů srostloprstí (Coriiformes) ČR 210 ruhů šplhvi (Piiformes) ČR 347 ruhů pěvi (Psseriformes) ČR 5900 ruhů 9

10 /Řá/ Hrví (GALLIFORMES) ČR Velikost křepelk ž kron, kráčivá či hrvá noh se silnými rápy (u mnohy s ostruhou), krátký špičtý zoák, krátká zolená kříl, velké vole, svlntý žluek, neplvou nekoupou se, le čsto popelí (prhová lázeň), potrv semen, méně čsto zelené části rostlin hmyz, výrznější pohlvní vojtvárnost, hnízo n zemi, větší počet vje, mláďt niifugní, péče o potomstvo ; 7 čeleí, si 290 ruhů č. tonovití veje zhrávjí o inkučníh hrom, jeen neo o prtneři uržují stálou teplotu, 22 ruhů v Austrálii, n Nové Guineji, v Inonésii n Filipínáh; ton lesní (Aletur lthmi) č. hokovití vývojově nejprimitivnější čeleď hrvýh, větší velikost, silný zhnutý zoák, louhý os, různé výrůstky n hlvě, inkue vje pooně jko toni, 50 ruhů Stření Jižní Amerik; hoko mitu (Mitu mitu) Poznámk: tonovití hokovití ývjí oělováni i o smosttného řáu Criformes č. tetřevovití ČR lesní kurové s ěhákem opeřeným ž k prstům, složitý tok, severní olsti Eursie Severní Ameriky, si 185 ruhů; ělokur rousný (Lgopus lgopus) č. žntovití ČR pozemní kurové s neopeřeným ěhákem, čsto nápné zrvení s prolouženým osem, hlvně výhoní polokoule, si 155 ruhů; žnt zltý (Chrysolophus pitus) kur nkivský (Gllus gllus) přehůe omáí slepie e páv korunktý (Pvo ristt) f č. kronovití větším ptái, smi n krku hlvě nápné kožní výrůstky záhyy, 2 ruhy Severní Stření Amerik; kron meriký (Melegris gllopvo) g č. perličkovití zvlité tělo s krátkým osem, mlá hlv, elší tenký krk, ovykle íle kropenté zrvení, 6 ruhů, Afrik; perličk kropentá (Numi melgris) h g h e f 10

11 /Řá/ Hoinové (OPISTOCOMIFORMES) Stromoví ýložrví ptái (převážně listy) s mimořáně velkým voletem (ztlčilo hruní kost s mlým hřeenem), šptně létjí, u mláďt n kříleh 2 prsty s rápky, hnízí ve skupináh; 1 čeleď, 1 ruh hoin hoholtý (Opisthoomus hotzin), Jižní Amerik. Poznámk: elší ou řzen mezi hrvé, nyní o smosttného řáu. Typ nohy u ptáků (pouze 4 prsty, 5. prst vymizel) nizoktylní = 3 prsty směřují opřeu 1. prst (ple) směřuje ozu (klsiká úprv) zygoktylní = prst směřují opřeu, prst směřují ozu (ppouši, šplhvi, tukni,) zygoktilní noh s vrtiprstem = 4. prst se otáčí opřeu i ozu (sovy, turkové, kukčky,orlove) heteroktylní = směřují ozu, prst směřuje opřeu (trogoni) pmproktylní = všehny 4 prsty oráeny opřeu (rorýsi) synktylní = ohází k částečnému srůstu prstů (leňáček, zoorože) 11

12 Řá: Vruozoí (ANSERIFORMES) ČR Stření ž větší velikost, elší krk, krátký zoák i nohy, husté prhové peří, prostorné vole, velká kostrční žláz, hnízí většinou n zemi, niifugní mláďt. Řá zhrnuje 2 velmi olišné skupiny ovykle honoené jko čelei, si 160 ruhů, elý svět (kromě Antrktiy). č. kmišovití tvrem zoáku nohou se ještě poojí hrvým, nemjí ploví lány, n kříleh rohovitou ostruhu poepřenou kostěným výrůstkem metkrpu, mokřy Jižní Ameriky, 3 ruhy, npř. kmiš růžktý (Anhim ornut) č. khnovití ČR zploštělý zoák s rohovitými lmelmi po strnáh čelistí rohovitým nehtem n špiče zoáku, ploví končetiny, čsto rezonnční zřízení (npř. kličkovitě proloužená průušnie), ezmál 160 ruhů (6 ruhů, npř. khn lrorská Cmptorhynhus lrorius). Příkly ruhů: luť černá (Cygnus trtus) hus iniká (Anser inius) ernešk hvjská (Brnt snviensis) husie mgellnská (Chloephg pit) e khničk mnrinská (Aix gleriult) f kjk mořská (Somteri mollissim) g 12

13 f e g 13

14 /Řá/ Tučňái (SPHENISCIFORMES) Nelétví ptái vysoe speilizovní k životu v moříh, kříl v pooě ploutví se zkráenou zploštěnou kostrou nepohylivým loketním klouem, nepneumtizovné kosti, nohy s plovími lánmi mezi 3 prsty posunuty zel ozu, ple mlý, silné ostré rápy umožňují hůzi po leě, vnější nozry uzvřeny, letky hyějí, jenotné opeření (připomíná šupiny) z orysovýh per, silná vrstv pokožního tuku, velká kostrční žláz, soiální život, potrv hlvně ryy, mláďt niikolní, fylogenetiká finit k trukonosým potápliím; 1 čeleď (tučňákovití, Sphenisie),17-20 ruhů, většinou pouze jižní polokoule. Příkly ruhů: tučňák rýlový (Sphenisus emersus) jižní Afrik tučňák glpážský (Sphenisus meniulus) jeiný ruh žijíí severně o rovníku tučňák kroužkový (Pygoselis elie) moře kolem Antrktiy tučňák ísřský (Aptenoytes forsteri) největší ruh (1,2 m, ž 46 kg), Antrkti tučňák nejmenší (Euyptul losignt) - 40 m, 1-1,5 kg, Austrálie Nový Zéln e Kostr kříl tučňák e 14

15 /Řá/ Potáplie (GAVIIFORMES) ČR Větší létví ptái přizpůsoení k potápění plvání, ploví nohy, husté opeření, nohy posunuté ozu (n souši se pohyují neortně), úzký špičtý zoák, potrv ryy, hnízí n řezíh vo, mláďt niifugní; 1 čeleď potápliovití, 5 ruhů, pouze severní polokoule; npř. potáplie severní (Gvi rti) + jiné ruhy funy ČR /Řá/ Potápky (PODICIPEDIFORMES) ČR Dříve spojovány s přehozími, le nejsou příuzné; plvání i potápění, tzv. lemovná noh, hluoko ponořené tělo n voě husté jemné opeření, velká kostrční žláz, špičtý zoák, potrv voní zvířen, plovouí hníz z rostlinného mteriálu, 1 čeleď potápkovití, 22 ruhů (mnohé kosmopolitní rozšíření); npř. potápk roháč (Poieps risttus) + jiné ruhy funy ČR. ploví noh vesloví noh lemovná noh nohy voníh ptáků 15

16 /Řá/ Trukonosí (PROCELLARIIFORMES) ČR Výorní leti s louhými kříly (louhá loketní část), truiovitě protžení nozry (vylučování soli vnímání prouění vzuhu), složený pokryv rohoviny (tzv. rmfoték) n zoáku, velká kostrční žláz, ploví nohy, niikolní mláďt mimořáně louhý vývoj (ž 8 měsíů), vz n moře (jen zálety o vnitrozemí), potrv mořská fun, 4 čelei, 125 ruhů, převážně jižní polokoule; npř. ltros stěhovvý (Diomee exulns) (jeen z největšíh létjííh ptáků, rozpětí 3,5 m), ále uřňái uřňáči /Řá/ Plmeňái (PHOENICOPTERIFORMES) Dlouhý krk louhé nohy, zhnutý zoák se systémem lmel n horní olní čelisti i n jzyku, filtrování voy, ploví noh s reukovným plem (umí plvt), kolonie n pořeží moře, v rkikýh voáh i n jezereh, hlinitá kuželovitá hníz, mláďt niikolní; 1 čeleď, 6 ruhů (tropy sutropy kromě Austrálie), npř. plmeňák růžový (Phoeniopterus ruer) zoák lek plmeňák 16

17 /Řá/ Veslonozí (PELECANIFORMES) ČR Voní ptái, vesloví noh, pte n různý způso lovu ry (potápění A, střemhlvý pá o voy B, ntlčování ry n mělčiny C, sírání z hliny z letu D či przitiky E, sěr potrvy v mělčíh voáh F), společné znky mohutný široe rozeklný zoák, hrelní vk, kostrční žláz roztžitelný jíen, hnízí ovykle v koloniíh, niikolní mláďt, 6-8 čeleí, 60 ruhů, tropy ž mírné pásmo elého svět. č. kormoránovití, ČR krátké nohy posunuty ozu, štíhlý zhnutý zoák, oře se potápějí (A); si 40 ruhů; npř. kormorán hoholtý (Phlroorx ristotelis) č. terejovití úzká kříl (oří leti), silný špičtý zoák (lov potrvy B), 10 ruhů; terej ílý (Sul ssn) č. nhingovití esovitě prohnutý krk (hrpun, A), štíhlý ostrý zoák, 4 ruhy v tropeh sutropeh; nhing meriká (Anhing nhing) č. fregtkovití extrémně pneumtizovná kostr (5 % elkové hmotnosti), mohutné létí svty (ptří k nejortnějším letům), nopk nohy slé zkrnělé k uržení n stromeh (nevhoné k hůzi i plvání), potrv E či D, 5 ruhů tropy sutropy, fregtk mlá (Fregt riel) 17

18 č. pelikánovití nejtěžší létjíí ptái, mohutný zoák s roztžitelným vkem (potrv C), krátké nohy louhá kříl, 8 ruhů; pelikán ílý (Pelenus onorotlus) jv Evrop, j Asie Afrik č. člunozoovití louhé nohy s louhými prsty, silný zoák s ostrými okrji, nemá ploví lány, 1 ruh, Afrik; člunozoe friký (Blenieps rex) č. klivoušovití mlý čáp se silným, ze strny stlčeným zoákem výrznou hoholkou n hlvě, prsty s úzkým lemem, 1 ruh, Afrik; klivouš friký (Sopus umrett) g Člunozoovití klivoušovití yli půvoně řzeni o řáu roivýh (Cioniiformes) 18

19 /Řá/ Fetoni (PHAETHONTIFORMES) Nejsné vývojové vzthy k osttním ptákům, půvoně řzeni k veslonohým, le nlýz DNA ukázl n konvergentní vývoj, nikoli příuznost. Doshují velikost holu, vě louhá osní per, krátké nohy, ostrý zoák (B), většinu život tráví v letu n mořem, 1 čeleď, 3 ruhy. č. fetonovití npř. feton červenozoý (Pheton ethereus) tropiké olsti Atlntiku, výhoního Pifiku Inikého oeánu. 19

20 /Řá/ Broiví (CICONIIFORMES) ČR Střeně velí ž velí ptái s louhým zoákem, louhým krkem louhými roivým nohm ez ploví lány, vole hyí, oří leti, hnízí v koloniíh, mláďt niikolní; 3 čelei, si 115 ruhů (všue kromě polárníh olstí). č. volvkovití ČR úzký klínovitý zoák, esovitě prohnutý krk z letu, si 65 ruhů, npř. volvk orovská (Are golith) sushrská Afrik, j Asie č. čápovití ČR klínovitý zoák, v letu rovný krk, zkrnělé hlsové ústrojí klpání zoáku, 19 ruhů, čáp seltý (Ephippiorhynhus seneglensis) sushrská Afrik mru inomljský (Leptoptilos jvnius) roztžitelný jíen, jv Asie č. iisovití ČR střeně velké ruhy, zhnutý neo plohý zoák, létjí s ntženým krkem, si 32 ruhů, npř. iis posvátný (Threskiornis ethiopius) Afrik 20

21 /Řá/ Konoři (CATHARTIFORMES) Skupin s nejistým postvením (inerte seis), půvoně řzeni k rvům (vnější vzhle pooný supům), le vnitřní stv v řě spektů olišná = konvergene, lterntivně k roivým, npř. ooná stv končetiny zní prst nseá poněku výše n ěhák než osttní 3 prsty konoři tuíž nemohou jko rvi nohu pevně sevřít k uhopení kořisti neo prolomená nosní přepážk), nejnovější výsleky DNA přee jenom nznčují jkousi finitu k rvům, ztím s konečnou pltností nevyřešeno. pouze migre č. konorovití k největším létjíím ptákům, široká louhá kříl krátké nohy s tupými rápy, výorný čih, 7 ruhů, Nový svět, npř. konor nský (Vultur gryphus) Any 5000 m n. m. Konor kronovitý (Cthrtes ur) n jih o jižní Kny Konor klifornský (Gymnogyps liforninus) půvoně hory n zápě Severní Ameriky, v r ohyeno posleníh 22 ex. pro hov v zjetí, nyní už 400 ex. (z toho polovin opět n volnosti) 21

22 Řá: Drvi (FALCONIIFORMES) ČR Různá velikost, hákovitě zhnutý zoák s měkkým ozoím, silné nizoktylní nohy s rápy (= spáry), velký svlntý jzyk, roztžitelný jíen s voletem, kostrční žláz, vilie klíčníh kostí spojen vzem se sternem, mláďt niikolní, všue kromě polárníh krjin; 4 čelei, přes 300 ruhů. č. hilovovití nápně louhé nohy, krátká kříl, hlvní potrv plzi, 1 ruh, hilov písř (Sgittrius serpentrius), Afrik č. orlovovití ČR louhá kříl, špičté šupiny n hoileh, vrtiprst, mstné peří, nozry s ohrnou pře proniknutím voy, 1 kosmopolitní ruh orlove říční (Pnion hlietus) noh (spár) rve 22

23 č. jestřáovití (krhujovití) ČR lov kořisti vyhleávání neo ortné mnévrování v letu, přípně mrhožrouti, kříl krtší širší, oriente hlvně zrkem (káně ojeví hroše n 400 m), oválné či jink tvrovné (nekruhové) nozry, si 230 ruhů elý svět vyjm polárníh olstí, npř. orel mořský (Hlieetus liill) Eursie sup ělohlvý (Gyps fulvus) jižní Evrop, Afrik Stření Asie, výjimečné zálety o ČR orlusup rtý (Gypetus rtus) velehory Evropy, Afriky Asie jestřá lesní (Aipiter gentilis) severní polokoule káně lesní (Buteo uteo) Eursie e hrpyje prlesní (Hrpi hrpyj) Stření Jižní Amerik f + četní zástupi funy ČR e f 23

24 č. sokolovití ČR lov kořisti zprvil v ryhlém letu neo střemhlv n zemi, velká hlv, velké oči, krtší spíše zhroená kříl, n horní části zoáku výčnělek tzv. zejk, kruhové nozry, přes 60 ruhů o tunry po tropy, npř. sokol stěhovvý (Flo peregrinus) kosmopolitní ruh rroh velký (Flo herrug) Eursie sv Afrik poštolk ělooká (Flo rupioloies) sushrská Afrik, krnčo jižní (Polyorus plnus) Stření Jižní Amerik + četní zástupi funy ČR 24

25 /Řá/ Dlouhokřílí (CHARADRIIFORMES) ČR Rozmnitá velikost, vzhle i způso život, společnými znky jsou stejný počet letek (10-11), oře vyvinutá kostrční žláz, většinou ploví noh s tenení reuke ple, nemjí vole, hnízí n zemi, niifugní mláďt, po pěvíh ruhý nejpočetnější řá se 4-6 pořáy (něky ývjí honoeny i jko smosttné řáy), poslení výzkumy prokzují monofyletiký hrkter elé skupiny, 19 čeleí (ze zmíněny pouze některé), přes 350 ruhů s elosvětovým rozšířením; několik pořáů. Pořá: hňái (Chrrii) ČR Menší neo stření velikost, štíhlá postv, louhá kříl, roivé nohy, čsto elší zoák, zoofágové, ovykle vz n mokřní iotopy, 13 čeleí, si 220 ruhů. č. kulíkovití ČR menší velikost, krátký zoák, krk i krátké nohy, elší zšpičtělá kříl, přes 60 ruhů, npř. kulík říční (Chrrius uius) Eursie s Afrik č. ústřičníkovití ČR černoílé neo černé zrvení, silné nohy prsty, oře vyvinuté solné žlázy n očim, si 11 ruhů, nejznámější ústřičník velký (Hemtopus ostrlegus) Eursie č. ouhorlíkovití oyvtelé suhýh pouštníh stepníh olstí, krátké nohy i krátký široe roztžitelný zoák, společenské ruhy, npř. ouhorlík stepní (Glreol prtinol) Eursie Afrik č. tenkozoovití ČR louhý zoák i krk, mimořáně louhé nohy s plovími lánmi ez zního prstu, mokřy, si 10 ruhů npř. tenkozoe opčný (Reurvirostr vosett) Eursie pisil čáponohá (Himntopus himntopus) kosmopolit mírného ž tropikého pásm e e 25

26 Pořá: rkové (Lri) ČR Výhrně voní ptái, ploví nohy, louhá úzká kříl (ruční část elší než loketní rmenní), 3 čeleě, si 105 elosvětově rozšířenýh ruhů (včetně polárníh olstí). č. hluhovití tmvé zrvení, složená rohovin zoáku, przitiký způso oživy (loupí kořist jinýh ptáků), 7 ruhů, npř. hluh příživná (Sterorrius prsitius) tunr Asie Severní Ameriky č. rkovití převážně ílé zrvení s černou či hněou kresou, elistvá rohovin n zoáku, sírjí potrvu n pořeží či hlině, neelýh 100 ruhů, npř. rek mořský (Lrus mrinus) největší ruh (velikost husy), pořeží Evropy v Severní Ameriky ryák louhoosý (Stern prise) n rozíl o rků viličntě vykrojený os lov potrvy střemhlv o voy, louhá štíhlá kříl, tento ruh louhé migre o pólu k pólu, km/rok č. zoounovití louhá kříl, krátké nohy louhý úzký zoák, n kterém krtší horní čelist zpá o sponí, s otevřeným zoákem létjí těsně n hlinou, 3 ruhy, tropy sutropy Nového svět, npř. zooun meriký (Rynhops niger) 26

27 č. lkovití krátká kříl, vřetenovité tělo, silný zoák nohy posunuté výrzně ozu, potápění pomoí kříel, slě pneumtizovné kosti, velké hnízní kolonie (tzv. ptčí zry), niifugní mláě, ekologiky n severní polokouli nhrzují tučňáky, 1 čeleď, 24 ruhů, příkly ruhů: lk mlá (Al tor) černoílé zrvení, ze strn zploštělý zoák, s Evrop v Severní Ameriky lk velká (Pinguinus impennis) vyhuený ruh (1844/1852) lkoun úzkozoý (Uri lge) úzký špičtý zoák ppuhlk ploskozoý (Frterul rti) s Eursie s Severní Ameriky 27

28 Pořá: sluky (Solopi) ČR (něky jko čeleď hňáků) č. slukovití ČR ovykle elší zoák, jink různý vzhle (krátké i louhé nohy), louhá špičté kříl (oří leti), zrvení ovykle nenápné, přes 90 ruhů, npř. eksiny, sluky, voouši, řehouši, kolihy, jespái či pisíi vše viz fun ČR, ále npř. sluk meriká (Solopx minor) Severní Amerik lyskonoh úzkozoý (Phlropus lotus) s Eursie s Severní Ameriky, kožovitý lem n prsteh, plvou n voě jko khny, smi pečují o snůšky kolih výhoní (Numenius mgsriensis) sv Asie, zimuji v rovníkovýh olsteh 28

29 Pořá: ostnái písečníi (Thinoori) Různoroá skupin efinovná spíše mkromolekulárně, 4 čelei. č. slučiovití louhý, ke koni mírně zhnutý zoák, louhé nohy s nápně prolouženými prsty velké oči (soumrčný život), polynrie! se páří se 2 4, kteří zstávjí roli mtek (ství hnízo, seí n vejíh), 3 ruhy, Afrik, j Asie, Austrálie Jižní Amerik, npř. slučie zltá (Rostrtul enghlensis) Afrik, jv Asie č. ostnákovití nápně louhé prsty s extrémně louhými rápy umožňují hoit po listeh voníh rostlin, smie 2x větší než smi (extrém mezi ptáky svi), potrv převážně hmyz, polyrie, 8 ruhů v tropeh elého svět, npř. ostnák friký (Atophilornis frin ) sushrská Afrik č. písečníkovití krátké nohy krátký zoák, nozry kryty rohovitým štítkem, potrv hlvně rostlinná, nejrsnější olsti (polopouště lpinské pásmo An) Jižní Ameriky, 4 ruhy, npř. písečník ílý (Thinoorus orignynus) Any m n. m. č. ropíkovití 1 ruh, pooá se křepele, půvoně řzen o krátkokřílýh, rovněž polynrie, ropík ustrlský (Peionomus torqutus) Austrálie 29

30 Pořá: perepelové (Turnii) Nepočetná skupin 17 ruhů (z toho 1 ruh ) připomínjíí vzhleem hrvé ptáky řzená střívě mezi hrvvé krátkokřílé, etilní morfologiké stuie DNA niméně prokzují jejih náležitost mezi louhokřílé; 1 čeleď. č. perepelovití připomínjí křepelky s tříprstým nohm, zprvil polynriká strtegie rozmnožování, je větší, revnější teritoriální, některé ruhy všk jsou i monogmní, teplé stepní olsti Strého svět; npř. perepel evropský (Turnix sylvti) j Evrop, Afrik j Asie Pořá: štítonosi ytíi (Chionii) ČR Nepočetná skupin 12 ruhů genetiky nejnověji olišovná o smosttného pořáu, říve řzen mezi hňáky (Chrrii), 3 čelei. č. štítonosovití velikostí tvrem těl připopmínjí holuy, všk silné nohy zvláštní rohovitý útvr n horní části zoáku překrývjíí nosní otvory, pouze Antrkti suntrktiké ostrovy, 2 ruhy, npř. štítonos černozoý (Chionys minor) č. ytíkovití ČR velká hlv i oči, krátký zoák, louhé nohy, nenápné zrvení, některé ruhy oývjí suhou krjinu, npř. u nás ytík úhorní (Burhinus oeinemus) teplé olsti Eursie Afrik č. kulíkovití šeí (Pluvinellie) 1 ruh kulík šeý (Pluvinellus soilis) říve řzen mezi kulíkovité, le ehviorální molekulární stuie ukzují n jeho příuznost se štítonosy, rží ze zejmén u slnýh jezer, nejjižnější olsti Jižní Ameriky 30

31 /Řá/ Krátkokřílí (GRUIFORMES) ČR Rozílný vzhle, společné znky v ntomii či opeření (per většinou s postenem), nizoktylní noh s vysoko položeným či hyějíím plem (ěhvá, roivá či lemovná), hyí vole, čsté přípy nelétvýh forem, hnízí v rákosináh neo n zemi, niifugní mláďt, několik txonomiky nevyjsněnýh pořáů, 11 čeleí (zmíníme pouze některé), přes 210 ruhů, mírné pásmo ž tropy všeh kontinentů, monofylie řáu nejistá (vyočují zejmén ropové). č. jeřáovití ČR velí ptái čápovitého vzhleu s louhým krkem i nohm, velká kříl, krtší zoák, oří leti (n rozíl o čápů nesejí n stromy), kličkovitě stočená průušnie v utém hřeeni kosti prsní, 15 ruhů, hyí v Jižní Amerie vysoko n severu či jihu; npř. jeřá pví (Bleri pvonin) Afrik jeřá popelvý (Grus grus) Eursie č. hřástlovití ČR střeně velí ž menší ptái s krátkými kříly z oků stlčeným tělem, šptní leti, orý čih (velké čihové lloky mozku), pořežní zón slkovoníh nárží toků či jiné mokřy, přes 130 ruhů (z toho si 20 ruhů ); npř. hřástl voní (Rllus qutius) Eursie s Afrik lysk černá (Fuli tr) Eursie ž Austrálie s Afrik + lší ruhy funy ČR č. ropovití ČR větší stepní ptái, ryhlý ěh, těžkopánější let, hyí ple n noze, říké opeření, ez kostrční žlázy (roivý prh), 26 ruhů Strý svět, npř. rop velký (Otis tr), Evrop ž Stření Asie e č. seriemovití největší ěhjíí ptái jihomerikýh pmp, louhé nohy, krk i os, krátká zkulená kříl (mo nelétjí), 2 ruhy, npř. seriem ruozoá (Crim ristt) f f e 31

32 /Řá/ Měkkozoí (COLUMBIFORMES) ČR Stření velikost, měkké ozoí, nizoktylní noh (kráčivá seí), velké vouílné vole, špičtá kříl, mohutné létí svly, ez kostrční žlázy (roivé prhové peří), vou pijí sáním (neovyklé u ptáků), 1 reentní 1 vyhuená čeleď přes 300 ruhů, Strý i Nový svět. č. holuovití ČR popis viz hrkteristik řáu, npř. holu sklní (Colum livi) Eursie, přeek holu omáího korunáč vějířový (Gour vitori) Nová Guine holu stěhovvý (Etopistes migrtorius) 1914, Severní Amerik hrličk zhrní (Streptopeli eot) Evrop č. rontovití nelétví ptái z ostrov Mskrén (Muritius, Reunion), ronte (oo) muriijský (Rphus uulltus) vyhuen v 17. století e e /Řá/ Stepokurové (PTEROCLIFORMES) Menší ptái pooní kurům či holuům, louhý os krátké nohy se 3-4 srostlými prsty (synktylní noh) opeřeným ěhákem, husté peří kryje i nozry, holuí zoák, suhé olsti, niifugní mláďt roiče npájejí smočeným peřím n řiše, 1 čeleď, 16 ruhů, Afrik Asie. Stepokurové yli postupně řzeni ke kurům, louhokřílým i měkkozoým. f č. stepokurovití viz popis řáu, npř. stepokur kirgizský (Syrrhptes proxus) Stření Asie, očsné invze n záp f 32

33 /Řá/ Ppouši (PSITTACIFORMES) Reltivně homogenní monofyletiká skupin, příuznost s jinými ptáky osu nejsná; převážně stromové ruhy, velký zoák s vysokou hákovitou horní čelistí klouně spojenou s mozkovnou (je tuíž pohylivá), zygoktylní šplhvá noh, oře vyvinutý jzyk, velké vole, kostrční žláz mlá neo hyí (roivý prh), vyvinutý konový mozek, mláďt niikolní, 1-2 čelei (počelei), přes 360 ruhů, mírné ž tropiké pásmo jižní polokoule, n řě míst zivočelé popule. č. kkuovití vztyčitelná hoholk n hlvě, silný u kořeny vysoký zoák, jzyk uprven jko lžičk k vyírání jer, 21 ruhů, Austrálie ostrovy, npř. kku moluký (Ctu moluensis) Molukky korel hoholtá (Nymphius hollnius) Austrálie č. ppouškovití různá potrvní strtegie, npř. nulk vlnkovná (Melopsittus unultus) Austrálie r rrun (Ar rrun) Jižní Amerik nestor ke (Nestor notilis) Nový Zéln, msožrvý? (ove), e kkpo soví (Strigops hroptilus) Nový Zéln, oře ěhá, hnízí v noráh, enní ž soumrčná ktivit f e f 33

34 /Řá/ Kukčky (CUCULIFORMES) ČR Většinou stromoví ptái se stroylými znky n lee, louhá kříl s 10 letkmi, louhý čsto rozeklný os, zygoktylní noh s vrtiprstem krátkým ěhákem (seí), hyí vole, čstý hnízní przitismus, niikolní mláďt, 2 znčně olišné čelei, si 160 ruhů, mírné ž tropiké pásmo Strého i Nového svět. č. turkovití stromoví ptái s elším krkem, krtšími okrouhlými kříly elším osem, vztyčitelná hoholk, typiké zelené neo červené zrvení (pigment turin částečně rozpustný ve voě s oshem měi, u jinýh ptáků není), téměř výhrně ýložrví, ez pohlvní vojtvárnosti, pečují o mláďt, výhrně Afrik, 23 ruhů, npř. turko ělolíí (Turo leuotis), sv. Afrik č. kukčkovití lesní, ev. stepní ptái s pohlvní vojtvárností, hmyzožrví, hnízní przitizmus, o pozemníh ruhů nápně louhý ěhák, n 140 ruhů, npř. kukčk oená (Cuulus norus) Eursie s Afrik kukčk kohoutí (Geooyx liforninus) pozemní ruh, pouště polopouště, potrv ještěrky, hi hmyz, mláďt krmí ntrávenou potrvou, j Severní Amerik Stření Amerik 34

35 /Řá/ Sovy (STRIGIFORMES) ČR Poměrně jenotná skupin nočníh ptáků příuznýh lelkům (nikoli rvům = konvergene), velké oči směřujíí opřeu, pohyují víčky i mžurkou, nohy ve formě spárů s louhými rápy vrtiprstem, husté měkké opeření, výorný sluh, hyí vole, nestrvitelné části potrvy vývržky, výhrně zoofágové, niikolní mláďt, 2 čelei, si 200 ruhů, elý svět kromě Antrktiy. č. sovovití olišná stv kostry, louhé štíhlé nohy, srčitý závoj n hlvě, 12 ruhů, teplé olsti elého svět, npř. sov pálená (Tyto l) kosmopolitní ruh č. puštíkovití různě vyvinutý kruhový závoj kolem očí, krtší hustě opeřené nohy, n hlvě vztyčitelná pírk (tzv. oušk), žlutá, ornžová neo červená uhovk, přes 180 ruhů všue kromě Antrktiy, npř. puštík oený (Strix luo) Eursie sz. Afrik výr velký (Buo uo) Eursie sev. Afrik ketup mljská (Buo /Ketup/ ketupu) ryožrvá, jv Asie sýček králičí (Athene uniulri) hnízí v noráh hlovů či králíků, Severní ž Jižní Amerik e + lší ruhy funy ČR e 35

36 /Řá/ Lelkové (CAPRIMULGIFORMES) ČR Noční ptái, měkké opeření, široká hlv n krátkém krku, plohý rozeklný zoák s virismi, louhá kříl, krátké prsty s částečným vrtiprstem, hyí vole, většinou hmyzožrví, pohy po zemi otížný, něky shopnost spánkové letrgie, niikolní mláďt, 5 čeleí, n 130 ruhů, mírné ž tropiké pásmo elého svět. č. lelkovití menší velikost, louhá, úzká zhroená kříl, si 80 ruhů, npř. lelek lesní (Cprimulgus europeus) Eursie s Afrik č. gvčrovití větší velikost, elší hákovitě zhnutý zoák, hnízí v jeskyníh, eholoke, 1 ruh gvčro jeskynní (Stetornis ripensis) j Stření s Jižní Ameriky 36

37 /Řá/ Svišťouni (APODIFORMES) ČR Extrémní speilisté n létání, mohutná létí svlovin, vysoký hřeen hruní kosti, louhá ruční část kříl (rmenní krtší), slé nohy neumožňují pohy po zemi, 2 pořáy (nčelei?), 3 čelei, přes 420 ruhů. Pořá: rorýsi (Apoi) ČR Krátký krk, ryhlý let s krátkým plhtěním, stále ve vzuhu (i spí), potrv vzušný plnkton, možnost eholoke (slngny), 2 čelei, neelýh 100 ruhů. č. rorýsovití, npř. rorýs oený (Apus pus) severní polokoule ; slngn ostrovní (Slngn fuiphg) miskovitá hníz ze slin v jeskyníh, jv Asie ž Suny Pořá: koliříi (Trohili) Vířivý let (všemi směry i n jenom místě), pohyů/vteřinu, truiovitý zoák, potrv pyl, nektr roný hmyz, 1 čeleď č. koliříkovití, Severní ž Jižní Amerik, si 330 ruhů, npř. koliřík velký (Ptgon gigs) největší ruh, J. Amerik koliřík topsový (Topz pell) jeen z nejhezčíh, výskyt tto koliřík jemný (Mellisug minim) nejmenší ruh, 2 g 5 m (velikost čmelák), Jmjk e e 37

38 38 /Řá/ Myšái (COLIIFORMES) Jemné peří připomínjíí srst, stupňovitý vztyčitelný os ž 2x elší než tělo, hápvá zygoktylní noh, horní část silného zoáku klouně spojen s lekou, prolézjí houštiny, reltivně velmi mlá veje, mláďt niikolní, 1 čeleď, 6 ruhů Afrik n jih o Shry. č. myšákovití, npř. myšák hněokřílý (Colius stritus) /Řá/ Trogoni (TROGONIFORMES) Pestré zrvení husté jemné peří, krátký široký zoák, velké oči, tenká kůže, louhý stupňovitý os, heteroktylní noh (1. 2. prst ozu, prst opřeu), n potrvu (hmyz) číhjí, niikolní mláďt, 1 čeleď, neelýh 40 ruhů tropy Nového Strého svět mimo Austrálii. č. trogonovití, npř. trogon zelený (Trogon viriis) Stření Jižní Amerik kvesl hoholtý (Phromhrus moinno) Stření Amerik, utívný pták Myů Aztéků

39 39 /Řá/ Srostloprstí (CORACIIFORMES) ČR Ptái rozličného vzhleu, ovykle pestré zrvení, velká hlv elší neo velký zoák, nizoktylní noh se srůstem 2., prstu neopeřeným ěhákem, vole není, zoofágové (hmyz či menší ortlovi), niikolní mláďt, 10 čeleí (zmíníme jen některé), přes 200 ruhů elý svět kromě polárníh olstí. č. leňáčkovití ČR, menší ž stření velikost, silný rovný zoák, pestré zrvení, krátký os i nohy, zkrnělý jzyk, zoofágové lovi, ruhů, Afrik, Eursie ž Austrálie, npř. leňák orovský (Delo noveguinee) největší ruh, hy hmyz, Austrálie leňáček říční (Aleo tthis) Eursie č. vlhovití ČR pestré zrvení, štíhlé tělo, louhý mírně zhnutý zoák, louhý os, krátké slé nohy s ostrými rápy, hnízí v hlinitýh noráh, 21 ruhů teplé olsti Strého svět, npř. vlh pestrá (Merops pister) Eursie Afrik č. mnelíkovití ČR silný mírně zhnutý zoák, krátké silné nohy, krátký os, připomínjí krkvovité ptáky, živé zrvení, 11 ruhů Afrik Eursie, npř. mnelík hjní (Corsis grrulus), j Evrop, stř Asie s Afrik č. ukovití ČR hoholk n hlvě, louhý mírně zhnutý zoák, silné kráčivé nohy, široká zkulená kříl, 1 ruh, uek hoholtý (Upup epops), Eursie Afrik e č. zoorožovití mohutný zoák s rohovitými nástvi (velké prostory vyplněné vzuhem není vysloveně těžký), zpevněná krční páteř mohutné krční svlstvo, kráčivé nohy, potrv roná zvířen či ploy, 44 ruhů, Afrik jižní Asie, npř. vojzoorože žlutozoý (Bueros iornis), jv Asie ž Sumtr f e f V novýh systémeh jsou něky ukové (Upupiformes) zooroži (Buerotiformes) oělováni o smosttnýh řáů v půvoním řáu zývá jen prokztelně monofyletiká skupin mnelíků, leňáčků vlh.

40 40 /Řá/ Šplhvi (PICIFORMES) ČR Stromoví ptái se šplhvou zygoktylní nohou se silnými rápy (2. 3. prst směřujíí opřeu) při záklu srostlé, tuhé opeření, pohylivý louze vytžitelný jzyk s povrhovými strukturmi (louhá jzylk), extrémně niikolní mláďt, 4-6 čeleí, téměř 350 ruhů, elý svět kromě Austrálie, Mgskru oeánskýh ostrovů. č. tlovití šplhjí po kmeneh s pomoí klínovitého osu, silný kuželovitý zoák, 210 ruhů, npř. tel hoholtý (Dryoopus piletus) jeen z největšíh ruhů, Severní Amerik tel černý (Dryoopus mrtius) + lší ruhy funy ČR č. tuknovití velký, silně pneumtizovný pestře zrvený zoák, zvlité tělo, krátká kříl, hlvně ploožrví, 34 ruhů, Stření Jižní Amerik, npř. tukn orovský (Rmphstos too) rozšíření tto č. meozvěstkovití velikost vre ž kos, nenápné zrvení, mlá hlv, louhý os, váí velká zvířt či člověk ke hnízům ivokýh včel po jejih zničení se živí lrvmi, voskem či zytky meu, 14 ruhů, Afrik, npř. meozvěstk křiklvá (Initor initor) Afrik jižně o Shry zygoktylní noh šplhve

41 41 /Řá:/Pěvi (PASSERIFORMES) ČR Nejpočetnější řá ptáků, mlá ž stření velikost, primárně stromový půvo, nyní nejrůznější prostřeí, nizoktylní noh s přiližně stejně louhými prsty, ěhák krytý rohovitými šupinmi, slě vyvinutá kostrční žláz, 9-11 ručníh letek, hlsové projevy (hlsové svly v syrinxu hlsový orgán ptáků v místě rozvojení/ifurge průušnie), rozmnitá výživ, niikolní mláďt, přes 70 čeleí 5900 ruhů elý svět kromě Antrktiy. Pěvi jsou ezpohyy monofyletiká skupin, jejih vnitřní členění se zvláště v poslení oě mění. Dříve yli npř. ěleni o čtyř pořáů: 1. Looši (Eurylimi) 2. Křikví (Tyrnni) 3. Lyrohvosti (Menure) 4. Zpěvní (Osines) Jiné vrinty systému jsou zložen n třeh neo vou pořáeh (použitý ze), to pole ntomikýh znků (úprv šlh n noháh, počet zpěvnýh svlů v hlsovém ústrojí). Pořá: Křikví (Suosines) Nižší počet zpěvnýh svlů (méně než 3 páry) něky srostlé prstové ohýče n noze. Čelei (elkem 13-14, výěr ůležitějšíh): hrnčiříkovití (Furnriie) klouzálkovití (Denroolptie) kotingovití (Cotingie) loošovití (Eurylimie) mrvenečníkovovití(formiriie) mrvenečíkovití (Thmnophilie) pipulkovití (Piprie) pitovovití (Philepittie) pitie (Pittie) pokřovníkovití (Anthisittie) štilákovití (Rhinoryptie) tyrnovití (Tyrnnie) muholovkovití (Conopophgie) Pořá: Zpěvní (Osines) Mjí 7-9 párů zpěvnýh svlů nezávislé prsty. Čelei (elkem ž 79, výěr nejůležitějšíh): strilovití (Estrilie) rhlíkovití (Sittie) rkoslvovití (Bomyillie) istovníkovití (Cistiolie) ylinoruovití (Phytotomie) ululovití (Pynonotie) rongovití (Dirurie) rozovití (Turie) heváníkovití (Hypoolie) irenovfití (Irenie) krinálovití (Crinlie) konipsovití (Motillie) kosíkovití (Orthonyhie) králíčkovití (Regulie) krkvovití (Corvie) kruhoočkovití (Zosteropie) květozoovití (Prmythiie) lločníkovití (Clletie) lejsčíkovití (Petroiie) lejskovití (Musipie) lemčíkovití (Ptilonorhynhie) lesňáčkovití (Prulie) lezčíkovití (Climterie) lyrohvostovití (Menurie) meosvkovití (Meliphgie) mlynříkovití (Aegithlie) moropláštníkovití (Mlurie) mouivláčkovití (Remizie) ostrozokovití (Oxyrunie) pěniovití (Sylviie) pěnkvovití (Fringillie) pěvuškovití (Prunellie) pištovití (Phyephlie) rjkovití (Priseie) skorovití (Cinlie) skřivnovití (Aluie) snovčovití (Ploeie) strimilovití (Netriniie) strnovití (Emerizie) střízlikovovití (Prlotie) střízlíkovití (Trogloytie) sýkorčíkovití (Melnohritie) sýkorovití (Prie) štovníkovití (Drepniie) šoupálkovití (Certhiie) špčkovití (Sturnie) tngrovití (Thrupie) timáliovovití (Pomtostomie) timáliovití (Timliie) ťuhýkovití (Lniie) vngovití (Vngie) vlštovkovití (Hiruninie) vlhovovití (Iterie) vrovití (Psserie) vrnulovití (Pithrtie) zeníčkovití (Tihoromie) zelenáčkovití (Vireonie) žluvovití (Oriolie)

42 42 Pořá: Křiklví (Suosines) č. loošovití zvlité tělo s velkou, ze strny plohou hlvou, krátkým osem velmi širokým zoákem, n rozíl o osttníh pěvů (14) mjí 15 krčníh ortlů, hmyz, oule po., hníz z rostlinnýh vláken zvěšená n kone větví, 14 ruhů Afrik jv. Asie npř. looš smrgový (Clyptomen viriis) jv Asie č. tyrnovití jen z nejpočetnějšíh ptčíh čeleí, rozmnitý vzhle i způso život, spojují je ntomiké znky (1-2 páry zpěvnýh svlů, nezávislé prsty), téměř 400 ruhů, Nový svět, npř. tyrn královský (Tyrnnus tyrnnus) Severní Amerik č. hrnčiříkovití ství uzvřená hrnovitá hníz z lát s postrnním vhoem několik komůrkmi, si 220 ruhů mírné horské olsti Jižní Ameriky, npř. hrnčiřík rezvý (Furnrius rufus) polokulovité hnízo ve tvru píky, Jižní Amerik č. pitovití jko roz, le s krátkým osem, zářivé zrvení, rěji ěhjí než létjí, 24 ruhů Afrik, jv. Asie Austrálie, npř. pit evítirvá (Pitt rhyur), Inie ž Jponsko Borneo

43 43 Pořá: Zpěvní (Osines) ČR zmíněny jsou jen některé čelei č. lyrohvostovití (velehvostovití) pole molekulárníh stuií přestvují zální skupinu zpěvnýh pěvů, mjí ještě jen 2-3 páry zpěvnýh svlů (říve řzeny o Suosines), louhé nohy se silnými prsty rápy, louhá ozoná osní per, oře ěhjí (kříl při přeskoku z větve n větev), 2 ruhy, Austrálie, npř. lyrohvost (velehvost) náherný (Menur novehollnie) eštné lesy, tok s tnečními figurmi, jv Austrálie č. skřivnovití ČR pozemní hmyzožrví semenožrví pěvi, ryhle ěhjí, silné louhé rápy (zejmén n zním prstu), 96 ruhů, elý svět (kromě Grónsk Antrktiy), npř. skřivn polní (Alu rvensis), hoholouš oený (Gleri ristt) neo klnr černá (Melnooryph yeltoniensis) stepi stření Asie č. vlštovkovití ČR tělo kpkovitého tvru, louhá kříl, v různé míře vykrojený os, plohý zoák, krátký ěhák se seí nohou, hníz z hlíny po., 83 ruhů, elý svět, npř. řehule říční (Ripri ripri), hnízí v noráh, severní polokoule č. konipsovití ČR štíhlí hmyzožrví pěvi, ryhle ěhjí po zemí, louhý os, louhé prsty s rápy, šílovitý zoák, čsto u vo, 65 ruhů, elý svět, npř. konips horský (Motill inere), Eursie s Afrik e neo linušk lesní (Anthus trivilis) Evrop sz Asie f e f

44 44 č. ťuhýkovití ČR hmyzožrví pěvi s velkou hlvou, hákovitě zhnutým zoákem se zejkem (ostrý zouek), krátká zolená kříl, silné nohy s rápy elší os, otevřená krjin, 30 ruhů Eursie, Sev. Amerik Afrik, npř. ťuhýk šeý (Lnius exuitor) s Eursie Severní Amerik č. rkoslvovití ČR zvlité tělo, krátký os, hoholk n hlvě, severské lesy severní polokoule, 3 ruhy, nejznámější rkoslv severní (Bomyill grrulus) č. skorovití ČR krátké tělo i os, velká hlv, kostrční žláz, u tekouíh vo, potápějí se, 5 ruhů, Eursie S i J Amerik, npř. skore voní (Cinlus inlus) Eursie č. střízlíkovití ČR menší velikost, zvlitější tělo, krátká kříl, krátký os vztyčený vzhůru, tenký zoák, husté opeření, hmyzožrví, 76 ruhů, Severní ž Jižní Amerik (většin ruhů), Afrik, Eursie, npř. střízlík oený (Trogloytes trogloytes) Eursie sz Afrik č. pěvuškovití ČR štíhlý zoák, zkulená kříl krátké nohy, nenápné zrvení, všežrvé (příuznost se snovči), 12 ruhů Eursie Afrik (1 ruh), npř. pěvušk morá (Prunell moulris) Eursie e e

45 45 č. rozovití ČR střeně velí pěvi s elším štíhlým zoákem silnějším nohm, stromoví, le potrvu prvielně hlejí n zemi, si 165 ruhů s elosvětovým pokrytím, npř. roz rávník (Turus visivorus) Eursie + mnoho lšíh ruhů funy ČR (rozi, kosové, sklník) č. sýkořiovití ČR štíhlý zoák, louhý os, mokřní prostřeí, 20 ruhů, npř. sýkořie voustá (Pnurus irmius) rákosiny, ostrůvkovitě Eursie (nověji řzeny o čelei timáliovitýh) č. timáliovití louhé ž hmýřovité peří, stupňovitý os, krátká zolená kříl, hmyzo- i ploožrví, zhru 260 ruhů tropy sutropy Asie Afriky, říe v Evropě Severní Amerie (1 ruh), npř. timálie zltá (Leiothrix lute) porosty vysoké trávy, jv Asie sojkove hoholtý (Grrulx leuolophus) hlučný, lesy, jv Asie

46 46 č. pěniovití ČR roní hmyzožrví ptái s tenkým/šílovitým zoákem, nevýrzné zrvení, skrytý způso život ve vegeti, přes 260 ruhů Strý svět Tihomoří, npř. pěnie pokřovní (Sylvi urru) Eursie + četné ruhy funy ČR (pěnie, rákosníi, vrčilky, semihlásek, uníči, králíči) č. lejskovití ČR stromoví hmyzožrví ptái se širokým zoákem elšími štětinovitými pírky v koutíh úst, krátké štíhlé nohy s krátkými prsty, hrkteristiký lov vyletují z pozorovtelny z potrvou, přes 270 ruhů Eursie Afrik, npř. lejsek šeý (Musip strit) Evrop, z Asie + lší ruhy funy ČR Pozor: v poslení oě jsou o této čelei v některýh systémeh zřzeny i ruhy říve řzené k rozovitým, jko rehkové, slvíi, ělořiti, červenky, rehkové výčet ruhů viz fun ČR). č. mlynříkovití ČR menší velikost, krátký silný zoák, louhý os, kulovité hnízo s postrnním vhoem, 11 ruhů, severní polokoule, 1 ruh mlynřík louhoosý (Aegithlos utus) Eursie č. mouivláčkovití ČR roní hmyzožrví pěvi pooní sýkorám, stvějí zvěšená vkovitá hníz, 10 ruhů Afrik, Eursie Severní Amerik, 1 ruh, mouivláček lužní (Remiz penulinus) Evrop č. sýkorovití ČR roní hmyzožrví pěvi hnízíí v utináh, špičtý zoák, nohy s rápy, si 54 ruhů, všue kromě Jižní Ameriky, Austrálie Antrktiy, npř. sýkor k (Prus plustris) Eursie + četné lší ruhy funy ČR č. rhlíkovití ČR stromoví pěvi, šplhjí po kmeneh větvíh oěm směry ez opory osu, louhé ostré rápy, louhý špičtý zoák rovný či mírně zhnutý, hnízí ve stromovýh či sklníh utináh, 25 ruhů,eursie, Severní Amerik sev. Afrik,. npř. rhlík lesní (Sitt europe) Eursie e č. šoupálkovití ČR rovněž stromoví, šplhjí jko tli s oporou osu zol nhoru, louhý zhnutý zoák, krátké nohy, 8 ruhů, severní polokoule, 2 ruhy fun ČR, šoupálek louhoprstý (Certhi fmiliris) Eursie f f e

47 č. květozoovití roní pěvi s krátkým zoákem i osem, krátký jzyk ve tvru vou truiček sjí nektr z květů + ploy i hmyz, si 60 ruhů tropy Asie ž Austrálie, npř. květozo vlštovčí (Dieum hirunineum) louhá kříl pooná křílům vlštovek, živí se ploy poloprzitikýh rostlin typu hmelí či ohmetu, Austrálie ; květozo tečkovný (Prlotus punttus) hnízí v noráh, Austrálie, Tsmínie č. strimilovití jenotná skupin, pestré zrvení smů, tenký zhnutý zoák s vroukovnými okrji čelistí, připomínjí koliříky, to i způsoem letu n místě, si 120 ruhů tropy Afriky, jv Asie Austrálie. npř. strimil roný (Netrini hlye) jižní polovin Afriky č. meosvkovití různoroá skupin s formmi připomínjíími mnohé jiné ptáky (koliříky, pěnie, rozy, sýkory, rhlíky, sojky, strky po.), společným znkem je vysunovtelný, krtáčovitě zkončený jzyk ke sěru nektru + ukerné výměšky mši (něky nektr v květeh po eštíh zkvsí meosvky se opijí ), ůležití opylovči, přes 172 ruhů, Inonésie, Austrálie Nový Zéln, npř. meosvk strčí (Certhionyx vriegtus) Austrálie kystráček morolíí (Entomyzon ynotis) Nová Guine Austrálie e č. strnovití semenožrví s krátkým silným (kuželovitým) zoákem, čsto hnízí n zemi, si 310 ruhů elý svět (ez Antrktiy, o Austrálie introukováni), npř. strn oený (Emeriz itrinell) Eursie f; krinál červený (Crinlis rinlis) Severní Amerik g; ppežík inigový (Psserin yne) moelový ruh pro stuium thu (oriente pole hvěz) zemského mgnetismu, j Severní Ameriky h e h g f 47

48 48 č. štovníkovití nektrožrvé ruhy, půlkruhovitě zhnutý zoák s olní čelistí posttně krtší než horní, štovníi z ozoného peří se zhotovovly kultovní oěvy přeměty, enemiká čeleď Hvjskýh ostrovů, si 40 ruhů, z toho 16 už vyhuenýh, npř. štovník Munroyův (Hemignthus munroi) č. pěnkvovití ČR převážně zrno- ploožrví stromoví ptái, silný kuželovitý zoák, pestré zrvení s pohlvní vojtvárností, n 170 ruhů elý svět (Austrálie introukováni, Antrkti hyějí), npř. knár ivoký (Serinus nri) Knárské ostrovy, Azory Meir + četné ruhy funy ČR (pěnkvy, hýlové, stehlík, čečetk, konopk, křivky, lsk) č. strilovití menší semenožrví ptái, kuželovitý zoák, vkovité hnízo s očním vhoem, si 130 ruhů Eursie, Afrik Austrálie, npř. stril vlnkovný (Estril stril) Afrik rýžovník šeý (P oryzivor) Jáv, Sumtr č. snovčovití nápné zrvení, čsto s elšími osními pery, z rostlinnýh vláken splétjí umná hníz, si 100 ruhů, Afrik, npř. snovč zhrní (Ploeus uulltus) vkovitá hníz n koni větví, Afrik jižně o Shry e č. vrovití ČR zrno- i hmyzožrví, nevýrzné zrvení, neuspořáná hníz, tenene k synntropnímu životu, říve v některýh systémeh i nes řzeni ke snovčovitým, si 40 ruhů kosmopolitně (introuke), 2 ruhy fun ČR (vre omáí, vre polní) č. žluvovití ČR hmyzožrví stromoví ptái s rovným špičtým zoákem i hrotitými kříly, pestřejší zrvení, košíčkovitá hníz, si 30 ruhů tropy ž mírné pásmo Strého svět, npř. žluv hjní (Oriolus oriolus) Evrop s Afrik ž Pření Inie f č. pištovití tropiká čeleď z Nové Guinee, velká hlv, krásný meloiký zpěv, jeovtí ptái, je (trhotrixin) o rouků čelei Merylie, npř. pitohui pestrý (Pitohui kirhoephlus) g g f e

49 49 č. špčkovití ČR - všežrvé ruhy s elším zoákem, kráčivé nohy, špičtá kříl krtší rovný os, shopnost imitovt hlsy jinýh ptáků, si 115 ruhů půvoně Strý svět, poté introuke, npř. špček oený (Sturnus vulgris), špček růžový (S. roseus) stepi Eursie mjn Rothshilov (Leuopsr rothshili) vztyčitelná hoholk n hlvě, ohrožený ruh, Bli leskoptev náherná (Lmprotornis superus) lesklé peří, v Afrik loskuták posvátný (Grul religios) lesní ruh, znělý hls s imitemi, jv Asie ž Suny kluák žlutozoý (Buphgus frinus) potrv vnější przité (klíšťt, kloši po.) velkýh kopytníků, sushrská Afrik e č. lločníkovití v koutíh zoáku kožovité llůčky, výrzná pohlvní vojtvárnost ve tvru zoáku, silný zoák (olupuje kůru), tenký zhnutý zoák (vyírá ze štěrin lrvy), 3 ruhy, Nový Zéln, npř. vyhuený ( 1907) lločník ostrozoý (Heterloh utirostris) f č. lemčíkovití pozemní ptái známí stvou tzv. esíek ve tvru louí tokniště, 18 ruhů, Nová Guine s Austrálie, npř. lemčík heváný (Ptilonorhynhus violeus) Austrálie g e f g

50 50 č. rjkovití nápné opeření (tvr i zrvení), silnostěnné hnízo vysoko ve větvíh, ploožrvé + nektr roní členovi, 42 ruhů Nová Guine, Moluky i část Austrálie, npř. rjk velká (Prise po) ; rjk vnátiperá (Seleuiis melnoleu) ; rjk královská (Ciinnurus regius) ; rjk šestiperá (Proti sefilt) ; rjk morokřílá (Prise ruolphi) e e

51 51 č. krkvovití ČR větší všežrví ptái s vyspělýh hováním, si 120 ruhů n elém světě (vyjm Antrktiu), npř. sojk zlověstná (Perisoreus infustus) tjg Eursie krsk červenozoá (Uroiss erythrorhynh) jv Asie (Himálj ž Mljsie) strk morá (Cynopi yn) učeniový příkl isjunktivního rozšíření Pyrenejský poloostrov výhoní Asie (Siiř, Čín) kvče žlutozoé (Pyrrhoorx grulus) velehory Evropy, Stření Asie s Afriky vrán oená (Corvus orone) Evrop, v Asie e krkve velký (Corvus orx) severní polokoule f e f