Otázka č. 4 (PRA): Za subjekty trestního řízení jsou považováni také:

Transkript

1 F63 - Diktiký test - II. tém Otázk č. 1 (PRA): Sujektem trestního řízení rozumíme: ty činitele, kteří mjí vykonávjí vlstní vliv n průěh trestního řízení kterým zákon k uskutečnění tohoto vlivu ává určitá proesní práv neo ukláá určité povinnosti ty orgány orgnize, které jsou příslušné vyřizovt věi v trestním řízení, poku zákon nestnoví něo jiného kterým k tomu zákon ává proesní práv strážníky, provníky elníh orgánů v řízení o trestnýh čineh strážníků Útvr MV pro inspekční činnost společenské vzthy zájmy hráněné trestním zákonem, jejihž nrušení ylo v průěhu trestního řízení zjištěno Otázk č. 2 (PRA): Poliejními orgány se mimo jiné rozumějí: útvry Poliie ČR v řízení o trestnýh čineh poliistů Inspeke Poliie ČR útvry Poliie ČR, pověřené správní orgány pověřené orgány BIS strážníi, provníi elníh orgánů provníi inspeke MV poliisté, provníi správníh orgánů příslušníi Vězeňské služy ČR Otázk č. 3 (PRA): Poškozeným v trestním řízení je: kžá oěť trestného činu zúčstněná oso, poku trestným činem utrpí újmu n zrví, neo jí vznikne mjetková ško ten, komu yl trestným činem způsoen ško, to poku mu ulížením n zrví, způsoením morální či jiné škoy vznikl újm vyčíslitelná v penězíh ten, komu ylo trestným činem ulíženo n zrví, způsoen mjetková, morální neo jiná ško pouze ten, ko je sujektem hezního řízení Otázk č. 4 (PRA): Z sujekty trestního řízení jsou povžováni tké: svěi, znli tlumočníi, poku jsou orgánem činným v trestním řízení převoláni k výslehu, zprovávjí znleký posuek neo tlumočí při výslehu svěi, znli tlumočníi, poku upltní nárok n svěečné, znlečné neo tlumočné svěi, poku svěčí, znli, poku zprovávjí znleký posuek tlumočníi, poku tlumočí při výslehu svěi, kteří upltní svůj nárok n svěečné le trestního řáu nejpozěji o 7 nů po svém výslehu Otázk č. 5 (PRA): Poliisté služeně zřzeni u ovoníh oělení Poliie ČR plní úkoly: poliejníh orgánů u trestnýh činů v příslušnosti okresníh souů, poku n ně zákon stnoví trest onětí svooy, jehož olní hrnie nepřevyšuje tři roky poliejníh orgánů šetřením prověřováním k trestným činům v příslušnosti okresníh souů, n které zákon stnoví trest onětí svooy, jehož horní hrnie převyšuje pět let poliejníh orgánů ojsňováním prověřováním trestnýh činů, n které zákon stnoví trest onětí svooy, jehož horní hrnie nepřevyšuje tři roky poliejního orgánu šetřením prověřováním k trestným činům, o kterýh v prvním stupni koná řízení krjský sou Otázk č. 6 (PRA): Zúčstněnou osoou v trestním řízení rozumíme: osou, která je přirán k zjišťovím úkonům (npř. k omovní prohlíe) pro zjištění zákonnosti ojektivnosti těhto proesníh úkonů toho, jehož vě yl zrán neo pole návrhu má ýt zrán osou, která je přítomn čtení popisu protokolu o trestním oznámení, výslehu po. toho, u jehož věi ylo vysloveno propnutí věi, neo pole návrhu má ýt vysloveno propnutí věi Otázk č. 7 (PRA): Trestní řá oznčuje osou, proti níž se vee trestní řízení, termíny: zjištěný, oviněný, osouzený, rehilitovný

2 phtel, poezřelý, oviněný, osouzený poezřelý, oviněný, ožlovný, osouzený poezřelý, zržený, osouzený, rehilitovný Otázk č. 8 (PRA): Orgány činnými v trestním řízení jsou: poliejní orgány n záklníh útvreh Poliie ČR poliejní orgány služy kriminální poliie vyšetřování; v řízení o trestnýh čineh poliistů útvr Ministerstv vnitr pro inspekční činnost, pověřený orgán Nároního ezpečnostního úřu poliejní orgán, státní zástupe, sou, poškozený, zúčstněná oso, oviněný jeho oháje sou, státní zástupe, poliejní orgán ovoní oělení Poliie ČR, pověřené správní orgány pověřené orgány Vojenské poliie Otázk č. 9 (PRA): Pole trestního řáu lze převést: kohokoliv kromě tlumočník znle svěk oviněného, svěk osou k poání vysvětlení tlumočník svěk Otázk č. 10 (PRA): Zržená oso musí ýt přeán souu neo propuštěn n svoou o: 14 nů o zržení 24 hoin o zržení 36 hoin o zržení 48 hoin o zržení Otázk č. 11 (PRA): Trestní řá rozlišuje tyto ruhy zržení: kohokoliv poliejním orgánem oviněného poliejním orgánem, osoy poezřelé poliejním orgánem, omezení osoní svooy kýmkoliv poezřelého kteroukoliv osoou oviněného kteroukoliv osoou Otázk č. 12 (PRA): Domovní prohlíku lze vykont: je-li ůvoné poezření, že v živnostenské provozovně je oso poezřelá ze spáhání trestného činu je-li ůvoné poezření, že v ytě neo jiné prostoře sloužíí k ylení neo v prostoráh k nim náležejíím, je vě neo oso ůležitá pro trestní řízení je-li ůvoné poezření, že v ytě neo jiné prostoře sloužíí k ylení je neezpečí ohrožujíí životy neo zrví očnů je-li ůvoné poezření, že v živnostenské provozovně je hlená oso Otázk č. 13 (PRA): Prohlíku jinýh prostor pozemků v příprvném řízení nřizuje: státní zástupe, popř. i strážník oení poliie jestliže vě nesnese oklu, státní zástupe neo poliejní orgán jestliže vě nesnese oklu, státní zástupe poliejní orgán státní zástupe neo poliejní orgán, který k tomu potřeuje přehozí souhls státního zástupe Otázk č. 14 (PRA): Poliejní orgán může vstoupit o oylí, jinýh prostor n pozemek jen tehy, jestliže: se tm nhází oso poezřelá ze spáhání trestného činu neo přestupku vě snese oklu vstup je nezytný pro zjištění oso věí vě nesnese oklu vstup je nezytný k proveení ohleání vě nesnese oklu vstup tm je nutný pro ohrnu život neo zrví oso neo pro ohrnu jinýh práv svoo neo pro ovráení závžného ohrožení veřejné ezpečnosti pořáku

3 Otázk č. 15 (PRA): Příkz k onětí věi v příprvném řízení vyává: výlučně přese senátu, n záklě oůvoněného návrhu poliejního orgánu státní zástupe neo soue neo poliejní orgán, poliejní orgán potřeuje k vyání tkového příkzu přehozí souhls státního zástupe, ez přehozího souhlsu státního zástupe může ýt příkz poliejním orgánem vyán jen tehy, jestliže nelze přehozího souhlsu osáhnout vě nesnese oklu státní zástupe neo poliejní orgán, poliejní orgán potřeuje k vyání tkového příkzu přehozí souhls státního zástupe, ez tohoto přehozího souhlsu může ýt příkz poliejním orgánem vyán jen tehy, jestliže nelze přehozího souhlsu osáhnout vě nesnese oklu státní zástupe neo poliejní orgán, poliejní orgán potřeuje k vyání tkového příkzu přehozí souhls státního zástupe, ez tohoto přehozího souhlsu státního zástupe může poliejní orgán vě oejmout jen tehy, jestliže nelze přehozího souhlsu osáhnout vě nesnese oklu Otázk č. 16 (PRA): Povinnost vyt vě n výzvu oprávněnýh orgánů činnýh v trestním řízení se pole trestního řáu: vzthuje n všehny věi ez výjimky nevzthuje n listinu, jejíž osh se týká okolnosti, o které pltí zákz výslehu, leže ošlo k zproštění povinnosti zhovt vě v tjnosti neo k zproštění povinnosti mlčenlivosti vzthuje n všehny věi ůležité pro trestní řízení ez výjimky vzthuje n všehny věi ůležité pro trestní řízení s výjimkou věi, o které může ýt vysloven trest propnutí věi Otázk č. 17 (PRA): O onětí věi se pole trestního řáu sepíše: úření záznm protokol usnesení optření Otázk č. 18 (PRA): Osoní prohlíku lze vykont též u osoy, je-li poezření, že má u see zrň neo jinou vě, jíž y mohl ohrozit život neo zrví vlstní neo izí. Jená se o osou: zrženou, ztčenou neo osou, která se ere o vzy n niž yl vyán příkz k ztčení neo příkz k převeení neo příkz k oání o výkonu trestu onětí svooy zrženou neo n niž yl vyán příkz k převeení neo oání o výkonu trestu onětí svooy zrženou neo n niž yl vyán příkz k oání o vzy neo která yl převolán Otázk č. 19 (PRA): Nříit osoní prohlíku je v příprvném řízení oprávněn: státní zástupe neo s jeho souhlsem poliejní orgán přese senátu s jeho souhlsem státní zástupe neo poliejní orgán po přehozím souhlsu přesey senátu poliejní orgán poliejní orgán se souhlsem soue Otázk č. 20 (PRA): Nevyhoví-li povinný výzvě k vyání věi: vě mu může ýt zrán vě mu mimo jiné může ýt oňt může mu ýt uložen peněžitý trest může ýt rozhonuto o propnutí věi Otázk č. 21 (PRA): Orgány Poliie ČR projenávjí přestupky n úseku: poytu izinů n území repuliky poytu izinů n území ČR, ržení istriue rog oprvníh neho istriue rog, oprvníh neho, roného ulížení n zrví eviení zrní střeliv, ohrny pře lkoholismem jinými toxikomniemi proti

4 ezpečnosti plynulosti silničního provozu Otázk č. 22 (PRA): Místně příslušným útvrem Poliie ČR k plnění úkolů n úseku přestupků je: útvr, který se o šetření přestupku sám přihlásí jen ten útvr, který je pověřen šetřením přestupků okresním řeitelem poliie ten útvr, v jehož ovou yl přestupek spáhán jen ten útvr, který si v řízení o přestupku přestupe určí Otázk č. 23 (PRA): Zjistí-li orgán Poliie ČR, že yl spáhán přestupek poezřelým ze spáhání je poliist, přestupek vyřeší: zstvením řízení či postoupením věi oevzáním věi příslušnému orgánu k projenání pole zvláštního přepisu oložením věi oznámením nřízenému poliejnímu orgánu Otázk č. 24 (PRA): Přestupky, které se projenávjí jen n návrh postižené osoy, jsou přestupky: n úseku veřejného pořáku le 47 ost. 1, písm. ) ) přestupkového zákon n úseku ohrny pře lkoholismem jinými toxikomniemi pole 30 ost. 1, písm. ), ) j) přestupkového zákon proti ezpečnosti plynulosti n pozemníh komunikíh pole 22 ost. 1) přestupky proti pořáku ve státní správě územní smosprávě pole 46 ost. 1), 2) 3) přestupkového zákon proti očnskému soužití pole 49 ost. 1, písm. ) ), přestupky proti mjetku pole 50 přestupky proti ezpečnosti plynulosti provozu n pozemníh komunikíh pole 22 ost. 1, písm. h), spáhné mezi lízkými osomi, jkož i přestupky proti očnskému soužití pole 49 ost. 1 písm. ) přestupkového zákon Otázk č. 25 (PRA): Orgán poliie v rámi své věné funkční příslušnosti může projent přestupek v lokovém řízení jen z těhto pomínek: přestupe je spolehlivě zjištěn, jená se o návrhový přestupek, přestupem je izine, který se n území ČR zržuje krátkooě s lokovým řízením souhlsí v lokovém řízení lze projent jkýkoli přestupek, přestupe je znám, s lokovým řízením souhlsí přestupek je spolehlivě zjištěn, nestčí omluv, oviněný z přestupku je ohoten pokutu zpltit, nejená se o návrhový přestupek orgán poliie může uložit pokutu v lokovém řízení nejvýše o Kč n místě, poku oviněný z přestupku si je věom porušení právní normy nezáleží n tom, z s uložením lokové pokuty souhlsí, přestupek je spolehlivě zjištěn, nejená se o návrhový elikt, poliejní orgán je oprávněn v lokovém řízení přestupek projent Otázk č. 26 (PRA): Přestupky n úseku ohrny pře lkoholismem jinými toxikomniemi pole 30 ost. 1 písm. g) ž i) přestupkového zákon poliisté pole ZPPP č. 83/2006 v lokovém řízení: projenávjí, i kyž přestupkový zákon uveené projenání neumožňuje, le interní přepisy umožňují projenání v lokovém řízení projenávjí, le musí s tím poezřelý z přestupku souhlsit ýt ohoten zpltit neprojenávjí, le oznmují je správnímu orgánu s výjimkou izinů, kteří se n území ČR zržují krátkooě neprojenávjí, le oznmují je správnímu orgánu s výjimkou izinů, kteří se n území ČR trvle zržují Otázk č. 27 (PRA): Je-li o přestupky, u nihž poliisté prováějí nezytná šetření ke zjištění osoy poezřelé ze spáhání přestupku, orgán poliie: nejpozěji o 30 nů oe ne, ky se o přestupku ozvěěl, přestupek oznámí, neo nezjistíli o 1 měsíe skutečnosti oůvoňujíí poezření, že jej spáhl určitá oso, jsou-li ány pomínky, vě oloží

5 nejpozěji o 60 nů oe ne, ky se o přestupku ozvěěl, přestupek oznámí není pro oznámení rozhoné, z přestupek spáhl určitá oso nejpozěji o 30 nů oe ne, ky se o přestupku ozvěěl, přestupek oznámí není pro oznámení rozhoné, z přestupek spáhl určitá oso nejpozěji o 60 nů oe ne, ky se o přestupku ozvěěl, přestupek oznámí neo nezjistí-li o 2 měsíů skutečnosti oůvoňujíí poezření, že jej spáhl určitá oso, vě oloží Otázk č. 28 (PRA): Sti trestního řízení tvoří: příprvné řízení, hlvní líčení, rozhonutí souu ovolí řízení příprvné řízení, zkráené příprvné řízení, přeěžné projenání ožloy, hlvní líčení, oprvné prostřeky příprvné řízení, přeěžné projenání ožloy, hlvní líčení, oprvné (ovolí) řízení, vykonáví řízení přeěžné projenání ožloy, hlvní líčení, oprvné řízení, vykonáví řízení, řízení o mimořánýh oprvnýh prostřeíh Otázk č. 29 (PRA): Příprvné trestní řízení je pole trestního řáu: úsek trestního řízení o sepsání záznmu o zhájení úkonů trestního řízení neo proveení neoklnýh neopkovtelnýh úkonů, které mu ezprostřeně přeházejí, končí poáním ožloy neo návrhem n potrestání, poku státní zástupe ve věi nerozhone jink úsek trestního řízení, který zčíná zjištěním spáhání trestného činu, pokrčuje zhájením trestního stíhání vůči phteli, násleně přeěžným projenáním ožloy ve formě veřejného zseání souu úsek trestního řízení, který zčíná spáháním trestného činu, pokrčuje okzováním, pk násleuje poáním ožloy, ále hlvním líčením s vynesením rozsuku končí řánými mimořánými oprvnými prostřeky úsek trestního řízení o zhájení trestního stíhání neo zkráeného příprvného řízení, to ž o poání ožloy státním zástupem souu, přijetí ožloy souem osoou ožlovnou Otázk č. 30 (PRA): Trestním řízením se rozumí řízení: pole trestního řáu pole trestního řáu zákon o přestupíh pole trestního řáu, přestupkového zákon zákon o poliii pole trestního očnského souního řáu Otázk č. 31 (PRA): Oznámení o skutečnosteh nsvěčujííh tomu, že yl spáhán trestný čin, má v trestním řízení povinnost přijmout: jen poliejní orgán poliejní orgán, státní zástupe přese senátu poliejní orgán, státní zástupe poliejní orgán, státní zástupe, přese senátu v hlvním líčení, soue v příprvném řízení Otázk č. 32 (PRA): O zhájení úkonů trestního řízení sepíše poliejní orgán: neproleně záznm, jehož opis zšle o 48 hoin o zhájení trestního řízení státnímu zástupi úření záznm, ve kterém uvee skutkové okolnosti, pro které řízení zhjuje, způso, jkým se o nih ozvěěl protokol o zhájení trestního řízení, jehož opis zšle o 24 hoin státnímu zástupi přípis o proveenýh neoklnýh neopkovtelnýh úkoneh, které slouží k ojsnění prověření skutečností, že yl spáhán trestný čin Otázk č. 33 (PRA): K ojsnění prověření skutečností ůvoně nsvěčujííh tomu, že yl spáhán trestný čin, je poliejní orgán oprávněn v příprvném řízení provést zejmén tyto úkony: nříit záměnu zásilky, kykoli vstoupit o oylí, jinýh prostor neo n pozemek, oejmout vě potřenou k trestnímu stíhání, oložit či oevzt vě příslušnému státnímu orgánu

6 lší vzít o vzy oviněného, zržet jkoukoli fyzikou osou, ztknout oviněného, oznámit vě věně místně příslušnému orgánu lší vyžovt vysvětlení o fyzikýh právnikýh oso státníh orgánů, vyžovt oorné vyjáření o příslušnýh orgánů, též znleké posuky, prováět ohleání míst činu věi, provést zkoušku krve či jiný pooný úkon náhru nutnýh náklů uprvujííh estovní náhry prokázného ušlého výělku, postvit oviněného tváří v tvář svěkovi neo spoluoviněnému, znovu poznt osou neo vě určit tím jejih totožnost, převést svěk již k prvnímu výslehu lší Otázk č. 34 (PRA): Lhůt ke skončení prověřování je stnoven trestním řáem o vou měsíů, poku: je o vě ptříí v prvním stupni o příslušnosti smosoue krjského souu, n kterou zákon stnoví trest onětí svooy s horní hrnií nejméně 5 let je o vě ptříí o příslušnosti smosoue, v níž se nekoná zkráené příprvné řízení je o jinou vě než zkráené příprvné řízení ptříí o příslušnosti okresního souu, n kterou zákon stnoví trest onětí svooy s horní hrnií nejméně 3 roky je o txtivně v 66 trestního řáu uveenou vě spjíí o příslušnosti vrhního souu Otázk č. 35 (PRA): Lhůt ke skončení prověřování je zákonem stnoven o tří měsíů, je-li o vě: ptříí o příslušnosti okresního souu ptříí v I. stupni o příslušnosti krjského souu v níž se nekoná zkráené příprvné řízení ptříí v I. stupni o příslušnosti Vrhního souu spjíí o prvomoi správního úřu Otázk č. 36 (PRA): Trestní řá v součsné oě rozlišuje tyto formy příprvného řízení: oznámení trestného činu, jeho prověrku, vzetí oviněného o vzy prověřování trestného činu, zkráené příprvné řízení, skončení prověřování oevzání věi pře zhájením trestního stíhání, oložení trestního stíhání, včetně očsného oložení trestního řízení stnrní, rozšířené, zkráené Otázk č. 37 (PRA): Pole 159 trestního řáu lze vyříit vě pře zhájením trestního stíhání těmito způsoy: oznámením, přípisem či usnesením oložením, oevzáním stížností, ovoláním, ožááním postoupením, onětím, nrovnáním Otázk č. 38 (PRA): Zákonným oligtorním ůvoem pro oložení věi pole trestního řáu je npříkl: promlčení neúčelnost trestního stíhání že ve věi neje o poezření z trestného činu či nepřípustnost trestního stíhání neúčelnost trestního stíhání vyhlášení mnestie prezient repuliky ve Síre zákonů vě není trestným činem neo o skutku ylo již prvomoně rozhonuto jiným orgánem Otázk č. 39 (PRA): Mezi ůvoy nepřípustnosti trestního stíhání ptří npříkl: phtel je mlší 18 let, proto neyl osu trestně stíhán, vyplývá to z mezinároní smlouvy, kterou je ČR vázán phtel yl v oě páhání skutku nepříčetný neosttek věku phtele, poškozený nel souhls s trestním stíháním v přípeh, ky tk stnoví zákon po phteli ylo orgány činnými v trestním řízení vyhlášeno pátrání, phtel je hráněn imunitmi výsmi

7 Otázk č. 40 (PRA): Poliejní orgán pole trestního řáu pře zhájením trestního stíhání vě oevzá: příslušnému správnímu orgánu či jinému orgánu služě kriminální poliie či vyšetřování prostřenitvím státního zástupe souu k přeěžnému projenání ožloy státnímu zástupi k rozhonutí o zhájení trestního stíhání Otázk č. 41 (PRA): Důvoem pro oevzání věi pře zhájením trestního stíhání je, že vě: je neoklným či neopkovtelným úkonem, stížností či rozklem n postup orgánů činnýh v trestním řízení musí ýt ze zákonnýh ůvoů přerušen, zstven či pomíněně zstven, postoupen je přestupkem, jiným správním eliktem, kázeňským přestupkem či kárným proviněním vě musí ýt n pokyn státního zástupe ošetřen, ovolán, znovupoznán či nrovnán Otázk č. 42 (PRA): Při přijetí trestního oznámení poliejní orgán sepíše: protokol o trestním oznámení záznm o trestním oznámení úření záznm o trestním oznámení oznámení o trestním oznámení Otázk č. 43 (PRA): Poliist v postvení poliejního orgánu přijímá: všehn trestní oznámení, ez ohleu n svou věnou místní příslušnost jen t trestní oznámení, ke kterým je místně funkčně příslušný oznámení o všeh trestnýh čineh přestupíh s trestem onětí svooy o 3 let jen oznámení o všeh trestnýh čineh, v nihž koná řízení v 1. stupni okresní sou Otázk č. 44 (PRA): Skutek právně kvlifikován jko trestný čin ulížení n zrví pole 146 ost. 1 trestního zákon, s trestem onětí svooy ž n vě lét, prověřuje pole trestního řáu: místně příslušný útvr Poliie ČR služy kriminální poliie vyšetřování místně příslušný výkonný orgnizční článek Poliie ČR služy pořákové poliie věně místně příslušný útvr Poliie ČR služy kriminální poliie vyšetřování nestnoví-li státní zástupe jink, vžy výkonný orgnizční článek Poliie ČR služy pořákové poliie v místě, ke vyšel trestný čin njevo Otázk č. 45 (PRA): Skutek právně kvlifikován jko trestný čin loupeže pole 173 ost. 1 trestního zákon, s trestem onětí svooy n tři lét ž eset let, pole trestního řáu prověřuje: místně příslušný útvr Poliie ČR služy kriminální poliie vyšetřování místně příslušný výkonný orgnizční článek Poliie ČR služy pořákové poliie věně funkčně příslušný útvr Poliie ČR služy kriminální poliie vyšetřování nestnoví-li státní zástupe jink, vžy výkonný orgnizční článek Poliie ČR služy pořákové poliie v místě, ke vyšel trestný čin njevo Otázk č. 46 (PRA): O oshu vysvětlení, která nemjí povhu neoklného neo neopkovtelného úkonu v trestním řízení pře zhájením trestního stíhání, se sepíše: protokol o poání vysvětlení optření o poném vysvětlení úření záznm oznámení o proveeném poání vysvětlení Otázk č. 47 (PRA): O zhájení úkonů trestního řízení k ojsnění prověření skutečností ůvoně nsvěčujííh, že yl spáhán trestný čin, sepíše: poliejní orgán neproleně záznm

8 státní zástupe neo poliejní orgán neproleně usnesení o zhájení trestního stíhání ve věi poliejní orgán protokol poliejní orgán neproleně záznm, státní zástupe protokol Otázk č. 48 (PRA): Poliejní orgán prověřujíí n místě činu skutečnost, že yl spáhán trestný čin, tk učiní proesním úkonem, kterým je pole trestního řáu: ohleání svěeká výpověď zjištění oprávnění přesvěčit se, z má oso u see zrň Otázk č. 49 (PRA): Pojmové znky trestného činu ho oznčují jko: čin jink trestný, jehož znky jsou uveeny v zákoně o přestupíh neo v trestním zákoníku čin pro společnost neezpečný, jehož znky jsou uveeny v trestním zákoníku čin protiprávní, který trestní zákon z trestný oznčuje který vykzuje znky v zákoně uveené zviněné jenání, které ohrožuje či porušuje zájmy společnosti, neje-li o přestupek či jiný správní elikt Otázk č. 50 (PRA): Trestným činem se rozumí: jen čin souně trestný, orgnizátorství, návo, pomo čin souně trestný neo čin postižitelný pole jiného zákon čin souně trestný, příprv k trestnému činu jeho pokus jen čin souně trestný, též příprv k trestnému činu, pokus trestného činu, orgnizátorství, návo pomo Otázk č. 51 (PRA): Návyková látk je: lkohol, ommná psyhotropní látk, ovltelná příroní síl jiná mjetková honot kžá mjetková honot přestvujíí účelně vynložené nákly n ostrání lkoholu či osttní látky způsoilé nepříznivě ovlivnit psyhiku člověk neo jeho ovláí neo rozpoznáví shopnosti lkohol, ommné látky, psyhotropní látky osttní látky způsoilé nepříznivě ovlivnit psyhiku člověk neo jeho ovláí či rozpoznáví shopnosti neo soiální hování provozování počítčovýh či jinýh státem povolenýh her, jejihž ůslekem je vytvořit závislost hráče n hře Otázk č. 52 (PRA): Skutečnost, že trestný čin nespáhá, ko jená n záklě svolení poškozeného, přestvuje: vývojové stium trestné činnosti způso zániku trestní opověnosti okolnost vylučujíí protiprávnost zvláštní formu trestné součinnosti Otázk č. 53 (PRA): Oylím se rozumí: ům, yt, gráž, skl, tey příslušným orgánem zkoluovné prostory jen omy yty sloužíí pole kolučního rozhonutí k ylení ům, yt neo jiná prostor sloužíí k ylení, včetně příslušenství všehny prostory, v nihž žijí, prují přeývjí fyziké osoy Otázk č. 54 (PRA): Veřejnou listinou je npříkl: reept lékře n výej léků, progrm kulturního pořu očnský průkz, rozhonutí řeitele školy o přijetí ke stuiu estovní ps, účet z ohou rozhonutí stveního úřu o stvením povolení, okl o zplení zálohy z zhrniční rekrei Otázk č. 55 (PRA): Trestný čin je spáhán veřejně:

9 pře víe než třemi osomi, vžy n místě veřejnosti přístupném nejméně pře věm přítomnými osomi nejméně pře třemi součsně přítomnými osomi kekoli kýmkoli, poku se o tom ozví veřejnost Otázk č. 56 (PRA): Spáhání trestného činu násilím je i tehy, je-li spáhán n osoě, kterou phtel uvel: výlučně o stvu ezrnnosti lstí výlučně o stvu nepříčetnosti lstí o stvu ezrnnosti lstí neo jiným pooným způsoem o stvu nepříčetnosti lstí neo jiným pooným způsoem Otázk č. 57 (PRA): Trestní zákoník efinuje z okolnosti vylučujíí protiprávnost: jen nutnou ornu krjní nouzi jen nutnou ornu, krjní nouzi oprávněné použití zrně nutnou ornu, krjní nouzi, plnění zákonné povinnosti výkon práv nutnou ornu, krjní nouzi, svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zrně Otázk č. 58 (PRA): Trestně opověným phtelem je: fyziká oso, která v oě spáhání činu ovršil 14. rok věku fyziká oso, která v oě spáhání činu ovršil 15. rok věku právniká oso, která je zpsná v ohoním rejstříku fyziká oso, která v oě spáhání činu ovršil 15. rok věku fyziká i právniká oso, která je plně způsoilá k právním úkonům Otázk č. 59 (PRA): Trestný čin je spáhán z hrué nelosti, jestliže: přístup phtele k požvku náležité optrnosti svěčí o zřejmé ezohlenosti k zájmům hráněným trestním zákonem phtel svým jenáním porušil zvlášť význmnou povinnost přístup phtele k porušení ohrožení zájmů hráněnýh trestním zákonem yl zvlášť ezohlený phtel hruým způsoem porušil zvlášť význmné zájmy hráněné trestním zákonem Otázk č. 60 (PRA): Zmenšenou příčetností rozumíme stv, ky phtel: v oě spáhání činu nemohl plně rozpoznt jeho protiprávnost pro uševní poruhu po spáhání činu měl posttně sníženou shopnost ovlát své jenání v oě spáhání činu měl výrzně sníženou shopnost rozpoznáví i ovláí pro uševní poruhu v oě spáhání činu měl posttně sníženou shopnost rozpoznt jeho protiprávnost neo ovlát své jenání Otázk č. 61 (PRA): Opomenutím se rozumí: opomenutí konání, ke kterému yl phtel povinen jeině pole zákon opomenutí tkového konání, k němuž yl phtel povinen pole právního přepisu, úřeního rozhonutí neo smlouvy tkové jenání, kterým porušil právní normu či prvil morálky opomenutí povinnosti, uložené mu zvláštním zákonem v konkrétníh situíh či oenou právní normou Otázk č. 62 (PRA): Ulížení n zrví je tkový stv, který: záleží v poruše zrví neo jiném onemonění, které znesnňuje nikoliv jen po krátkou ou ovyklý způso život poškozeného vyžuje lékřské ošetření spočívá ve zrnění či pornění, které vyžuje lékřské ošetření ou provní neshopnosti elší 7 nů záleží v poruše zrví či jiném zrnění, které poškozenému rání vykonávt prái je ále pomíněno vystvením poukzu práe neshopného poškozenému znesnňuje po elší ou ovyklý způso život Otázk č. 63 (PRA): Státem uložená neo uznná povinnost mlčenlivosti je:

10 mlčenlivost, jejíž rozsh vyplývá z právního úkonu, učiněného n záklě jiného právního přepisu mlčenlivost, která je uložen neo uznán jiným právním přepisem povinnost mlčenlivosti, která vyplývá z určitého postvení, oprávnění či funke mlčenlivost, která je uložen právním přepisem uznná írkevními normmi Otázk č. 64 (PRA): Úření osoou je mimo jiné: prezient ČR, poslne, revizor hromné oprvy finnční ritr strážník oení poliie, člen zstupitelstv oe zákonný zástupe osoy se sníženou způsoilostí k právním úkonům oso ustnovená myslivekou stráží, příslušník ezpečnostního soru, soue souní exekutor při výkonu exekuční činnosti, optrovník fyziké osoy, která yl zven právní sujektivity, senátor Otázk č. 65 (PRA): Z ítě pole trestního zákoníku je povžovná oso: mlší 15 let mlší 14 let mlší 19 let, ve zvláštníh, zákonem stnovenýh věeh mlší 18 let, poku trestní zákon nestnoví jink Otázk č. 66 (PRA): Trestní opověnost z trestný čin zniká uplynutím promlčeí oy v éle: 20, 15, 12, 5 3 let 20, 15, 10, 5 3 let 20, 12, 10, 8 3 let 20, 17, 12, 7 3 let Otázk č. 67 (PRA): Spisy se pole trestního zákon rozumí: spisy trestní přestupkové pole zápisu o knihy uálostí záznmy protokoly státního zástupe, nevyplývá-li z ustnovení zákon něo jiného tové, zvukové orzové záznmy, vyorzení jiná znázornění, nevyplývá-li z jenotlivýh ustnovení trestního zákon něo jiného přílohové souní spisy, které poliejní orgán je povinen připojit k originálu spisu ve věi proti phteli zvlášť závžného zločinu Otázk č. 68 (PRA): Přečinem jsou všehny: úmyslné trestné činy s horní hrnií trestní szy trestu onětí svooy o tří let nelostní trestné činy s horní hrnií trestní szy trestu onětí svooy o tří let trestné činy úmyslné s horní hrnií trestní szy o pěti let nelostní trestné činy úmyslné trestné činy s horní hrnií trestní szy trestu onětí svooy o pěti let nelostní i úmyslné trestné činy s horní hrnií trestní szy trestu onětí svooy o tří let Otázk č. 69 (PRA): Zločiny jsou: všehny nelostní i úmyslné trestné činy s horní hrnií trestní szy n pět let jen úmyslné trestné činy vyjmenovné ve zvláštní části trestního zákoníku všehny úmyslné trestné činy s horní hrnií trestní szy n osm let nelostní trestné činy s horní hrníí trestní szy n tři roky všehny trestné činy, které nejsou pole trestního zákon přečiny Otázk č. 70 (PRA): Zvlášť závžnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, n něž zákon stnoví trest onětí svooy: s horní hrnií trestní szy nejméně 10 let s horní hrnií trestní szy nejméně 8 let s olní hrnií trestní szy nejméně 10 let s olní hrnií trestní szy vyšší než 8 let Otázk č. 71 (PRA): Příprvou je:

11 zviněné jenání, které spočívá ve vytváření pomínek pro spáhání trestného činu jenání, které záleží v úmyslném vytváření pomínek pro spáhání zvlášť závžného zločinu jenání, které záleží v úmyslném vytváření všeh zákonnýh znků zločinu jenání pro společnost školivé, spočívjíí ve vytváření pomínek pro spáhání zvlášť závžného přečinu v uounu Otázk č. 72 (PRA): O svolení poškozeného se jená, poku: u zvlášť závžnýh zločinů ylo svolení áno přeem u přečinů ylo áno ž po jejih spáhání u všeh trestnýh činů musí ýt áno přeem, s výjimkou přečinů ylo áno přeem neo součsně s jenáním osoy páhjíí čin jink trestný Otázk č. 73 (PRA): Trestním zákonem se rozumí: trestní zákoník přepisy souvisejíí trestní zákon pole povhy věi i zákon o sounitví ve věeh mláeže trestní zákoník zákon o trestním řízení souním trestní zákon, rozhonutí prezient ČR o mnestii, nálezy Ústvního souu vyrná ustnovení Listiny záklníh práv svoo o věeh trestníh Otázk č. 74 (PRA): Phtelem trestného činu, nevyplývá-li něo jiného, je: jen orgnizátor, návoe pomoník nepřímý phtel součsný phtel i spoluphtel účstník i ten, ko se n něm jink poílel tím, že čin neoznámil či neumožnil Otázk č. 75 (PRA): Listin záklníh práv svoo stnoví, že: povinnosti mohou ýt ukláány pouze n záklě zákon neo rozhonutí Ústvního souu jen při zhování záklníh práv svoo meze záklníh liskýh práv svoo mohou ýt z pomínek stnovenýh Listinou záklníh liskýh práv svoo uprveny pouze zákonem meze záklníh liskýh práv svoo nemohou ýt uprveny vůe zákonná omezení záklníh práv svoo musí pltit stejně pro všehny očny Otázk č. 76 (PRA): Mezi záklní liská práv svooy ptří: právo k výslekům tvůrčí uševní činnosti právo n příznivé životní prostřeí právo n svoonou volu povolání svoo pohyu poytu Otázk č. 77 (PRA): Příslušník nesmí splnit rozkz, jehož splněním y: se opustil kázeňského přestupku neo trestného činu mohl způsoit újmu ruhé osoě spáhl jiný správní elikt zřejmě spáhl trestný čin Otázk č. 78 (PRA): Příslušník je povinen: prohluovt svoji oornost uržovt svoji fyzikou ztnost potřenou pro zstávné služení místo poroovt se jejímu ověřování služením funkionářem uržovt svoji fyzikou ztnost potřenou pro jkékoli služení místo poroovt se jejímu ověřování služením funkionářem prohluovt svoji oornost uržovt svoji fyzikou ztnost potřenou pro zstávné služení místo, nemusí se všk poroovt jejímu ověřování služením funkionářem jenorázově při nástupu o služeního poměru prokzovt svou fyzikou, tělesnou psyhikou způsoilost Otázk č. 79 (PRA): Příslušník je povinen: hovt se jent i v oě mimo služu tk, y svým jenáním neohrozil své postvení hovt se jent i v oě mimo služu tk, y svým jenáním neohrozil orou pověst ezpečnostního soru

12 hovt se jent ve služě i v oě mimo služu slušně tktně hovt se ve služě i mimo ni pole prviel společenského hování prviel morálky Otázk č. 80 (PRA): Kázeňské tresty jsou: písemná ůtk, snížení záklního trifu ž o 25% n ou nejvýše 3 měsíů, onětí služení honosti, pokut neo zákz činnosti omluv, onětí služení meile, onětí služení honosti, pokut, propnutí věi neo zákz činnosti písemné npomenutí, snížení záklního trifu ž o 25% n ou nejvýše 3 měsíů, onětí služení meile, onětí služení honosti, pokut, propnutí věi neo zákz činnosti písemná pohvl, peněžitý neo věný r, mimořáné povýšení či jmenování o vyšší honosti Otázk č. 81 (PRA): Kázeňskými oměnmi jsou: písemná pohvl, prominutí neo zhlzení kázeňského trestu, peněžitý neo jiný věný r peněžitý neo věný r, povýšení in memorim, uělení služení meile písemná pohvl, peněžitý neo věný r, uělení služení meile peněžitý neo věný r, povýšení o ůstojniké honosti, uělení plkety z zásluhy Otázk č. 82 (PRA): Kázeňským přestupkem je: zviněné jenání, které porušuje neo ohrožuje zájem společnosti je z přestupek výslovně oznčeno zviněné jenání, jehož stupeň neezpečnosti pro společnost je vyšší než neptrný zviněné jenání, které porušuje služení povinnost, le neje o trestný čin neo o jenání, které má znky přestupku neo jiného správního eliktu zviněný čin, jehož stupeň neezpečnosti pro společnost je vyšší než neptrný Otázk č. 83 (PRA): Služení honoení příslušník ve služením poměru n ou neurčitou se prováí: jenou ročně kžé tři roky pole potřey, nejméně jenou z tři roky n žáost příslušník, nejříve po uplynutí 1 měsíe o posleního služeního honoení Otázk č. 84 (PRA): Listin záklníh práv svoo: politiká práv zručuje všem ez jkéhokoli rozílu je součástí ústvního pořáku, nemá všk právní sílu ústvního zákon ovoluje ukláání povinností pouze n záklě zákon neo nřízení vláy zručuje neztelnost, nezizitelnost, nepromlčitelnost nezrušitelnost záklníh práv svoo Otázk č. 85 (PRA): Mezi záklní liská práv svooy ptří: právo shromžďoví, sružoví, petiční právo n ohrnu zrví, volení právo užívání mteřského jzyk v úřením styku právo n zhování liské ůstojnosti, osoní ti, oré pověsti n ohrnu jmén právo n vzělání Otázk č. 86 (PRA): Skutkové postty trestného činu se tříí pole závžnosti trestnýh činů n: oené, zvláštní typové ispozitivní lnketní oené, ruhové iniviuální záklní, kvlifikovné privilegovné Otázk č. 87 (PRA): Skutkovou posttou trestného činu rozumíme: souhrn znků trestného činu, kterými jsou ojekt, ojektivní stránk sujekt souhrn typovýh ojektivníh sujektivníh znků, které určují jenotlivé ruhy trestnýh činů olišují je o see nvzájem

13 souhrn znků trestného činu, který je osžen v oené části trestního zákon souhrn povinnýh znků, kterými jsou jenání, násleek příčinný vzth mezi jenáním náslekem Otázk č. 88 (PRA): Jenání phtele je: povinný znk sujektivní stránky trestného činu pohy vynuený vnější silou vnitřní stránk trestného činu zhrnujíí znky týkjíí se psyhiky phtele projev vůle phtele ve vnějším světě Otázk č. 89 (PRA): Násleek trestného činu se projeví n: ojektu trestného činu hmotném přemětu útoku osoě neo věi psyhie oěti Otázk č. 90 (PRA): Ojektem trestného činu jsou: přeměty, n které phtel útočí společenské vzthy, honoty zájmy hráněné trestním zákonem všehny společenské vzthy osoy přeměty, n které phtel útočí Otázk č. 91 (PRA): Sujekt skutkové postty trestného činu se tříí n: oený, speiální konkrétní záklní, privilegovný kvlifikovný oený, ruhový iniviuální záklní, speiální iniviuální Otázk č. 92 (PRA): Konstruke záklníh skutkovýh postt trestného činu z hleisk zvinění je vyuován n tom, že: k opověnosti z trestný čin je tře úmysl přímý, nestnoví-li zákon jink k trestnosti činu postčí zvinění z nelosti, nestnoví-li zákon výslovně, že je tře zvinění úmyslné k trestnosti činu je tře úmyslného zvinění, nestnoví-li zákon výslovně, že postčí zvinění z nelosti k trestnosti činu zákon stnoví, že postčí pouze nplnění složky věění Otázk č. 93 (PRA): Zvinění je: povinným znkem sujektivní stránky trestného činu nepovinným znkem sujektivní stránky trestného činu povinným znkem hrkterizujíím ojektivní stránku trestného činu projev vůle phtele ve vnějším světě Otázk č. 94 (PRA): Úmysl nepřímý je hrkterizován tím, že: phtel věěl, že může způsoem v trestním zákoně uveeným porušit neo ohrozit zájem hráněný trestním zákonem htěl tkové porušení neo ohrožení způsoit phtel věěl, že svým jenáním může způsoit porušení neo ohrožení zájmu hráněného trestním zákonem, pro příp, že je způsoí, yl s tím srozuměn phtel věěl, že způsoem uveeným v trestním zákoně poruší neo ohrozí zájem hráněný trestním zákonem, le ez přiměřenýh ůvoů spoléhl, že tkové porušení neo ohrožení nezpůsoí phtel nevěěl, že svým jenáním může porušení neo ohrožení zájmu hráněného trestním zákonem způsoit, č o tom věět měl mohl Otázk č. 95 (PRA): Mezi nepovinné znky ojektivní stránky ptří: íl motiv účinek

14 psyhiký stv Otázk č. 96 (PRA): Mezi vývojová sti trestné činnosti mjíí trestněprávní význm ptří: myšlenk, příprv, pokus okonný trestný čin příprv, pokus okonlý trestný čin příprv k trestnému činu, pokus trestného činu okonný trestný čin příprv k trestnému činu, pokus okončený trestný čin Otázk č. 97 (PRA): Pokus trestného činu lze hrkterizovt jko jenání: pro společnost neezpečné, nepřímo směřujíí k okonání iniviuálně určitého trestného činu, vyznčujíí se neosttkem násleku trestného činu pro společnost školivé, ezprostřeně směřujíí k okonání iniviuálně určitého úmyslného trestného činu, vyznčujíí se i okonáním trestného činu které ezprostřeně směřuje k okonání trestného činu jehož se phtel opustil v úmyslu trestný čin spáht, jestliže k okonání trestného činu neošlo ezprostřeně směřujíí ke konání iniviuálně určitého nelostního trestného činu, vyznčujíí se neosttkem okonání trestného činu Otázk č. 98 (PRA): Spolčení je: oho vou neo víe oso o uouím spáhání trestného činu shluk nejméně tří oso k spáhání trestného činu i ez přehozí ohoy spáhání trestného činu společným jenáním vou neo víe oso sružení nejméně tří oso Otázk č. 99 (PRA): Trestná součinnost se vyznčuje těmito znky: věm víe phteli trestného činu, účstí jinýh oso, které trestný čin phtele úmyslně vyvolávjí neo usnňují neo phteli usnňují uniknout trestnímu stíhní neo trestu, oje-li spoň k pokusu trestného činu jením phtelem trestného činu, věm víe trestnými činy spáhnými říve, než yl z kterýkoli z nih phtel potrestán jením phtelem trestného činu, víe trestnými činy téhož phtele spáhnými, o již yl osouzen z trestný čin přehozí phtelé trestného činu užijí ke spáhání trestného činu osoy, kterou uvely ve skutkový omyl Otázk č. 100 (PRA): Phtel, který užívá ke spáhání trestného činu jiné osoy, která sm nejená zviněně (tzv. živý nástroj v rukou phtele) se oznčuje jko: návoe nepřímý phtel trestně neopověná oso přímý phtel Otázk č. 101 (PRA): Mezi oené i zvláštní formy trestné součinnosti ptří: souěh, orgnizátorství, pomo, sroení reiiv, spolčení, sroení, orgnizátorství orgnizátorství, spolčení, pomo, sroení souěh, reiiv, spolčení, pomo Otázk č. 102 (PRA): Mezi účstenství lze zřit: spoluphtelství, orgnizátorství, nržování poněování spoluphtelství, spolčení, sroení, poněování spoluphtelství, shvlování, návo pomo spoluphtelství, orgnizátorství, návo pomo Otázk č. 103 (PRA): Pomo ve smyslu účstenství k trestnému činu je: vývojovým stiem trestné činnosti

15 jenou z forem trestné součinnosti ruhem nepřímého phtelství formou orgnizátorství trestného činu Otázk č. 104 (PRA): Zosnování trestného činu je součástí: pomoi návou orgnizování svépomoi Otázk č. 105 (PRA): Souěh trestnýh činů se vyznčuje těmito znky: jením phtelem trestného činu, věm či víe trestnými činy spáhnými říve, než yl z kterýkoliv z nih souem 1. stupně vyhlášen osuzujíí rozsuek, který nue právní moi věm víe phteli trestného činu, jením trestným činem hlvním velejším trestným činem, spáhnými říve, než yl z kterýkoliv z nih, kterýkoliv sujekt osouzen jením phtelem trestného činu, který spáhá lší trestný čin poté, o yl již prvomoně osouzen z trestný čin přehozí jením phtelem trestného činu, který spáhl trestný čin v oě po vyhlášení osuzujíího rozsuku z trestný čin přehozí, to pře tím, než tento rozsuek nyl právní moi Otázk č. 106 (PRA): Ke zpětnosti (reiivě) ohází tehy, jestliže phtel spáhl: nejméně tři trestné činy trestný čin, yl z něj stíhán spáhl lší trestný čin v trestné činy úmyslně trestný čin, yl z něj prvomoně osouzen, poté spáhl lší trestný čin Otázk č. 107 (PRA): K jenočinnému souěhu trestnýh činů ohází, kyž phtel spáhá: jeen trestný čin víe skutky nejméně v trestné činy lší trestný čin po prvomoném rozhonutí několik trestnýh činů jením skutkem Otázk č. 108 (PRA): Druhy souěhů: jenočinný speiální jenočinný víečinný víečinný jenorázový víečinný kvlifikovný Otázk č. 109 (PRA): V krjní nouzi se ovrí neezpečí: které přímo hrozí zájmu hráněnému trestním zákonem, nelze ho z nýh okolností ovrátit jink, ten komu hrozí, není povinen je snášet které hrozí zájmu hráněnému trestním zákonem, hrozí přímo, lze ho z nýh okolností ovrátit jink, ten komu hrozí, není povinen je snášet jeině hrozí-li životu neo zrví oso neo mjetku, hrozí přímo, nelze z nýh okolností ho ovrátit jink, ten, komu hrozí, je povinen je snášet jeině hrozí-li životu neo zrví oso neo mjetku, hrozí přímo, lze ho z nýh okolností ovrátit jink, ten, komu hrozí, není povinen je snášet Otázk č. 110 (PRA): Trestní zákon stnoví, že neje o nutnou ornu, yl-li orn: zjevně nepřiměřená způsou útoku zel zjevně nepřiměřená způsou útoku zel zjevně přiměřená povze útoku hrozíímu násleku zel zjevně nepřiměřená povze útoku hrozíímu násleku Otázk č. 111 (PRA): Jenání v krjní nouzi:

16 musí směřovt výlučně proti zájmům osoy, která vyvoll neezpečí přímo hrozíí zájmu hráněnému trestním zákonem musí směřovt jen proti zájmům útočník nesmí směřovt ke způsoení znčné škoy n mjetku může směřovt proti zájmům kohokoliv Otázk č. 112 (PRA): Při posuzování přiměřenosti či nepřiměřenosti nutné orny způsou útoku se srovnávjí: mimo jiné intenzit orny s intenzitou útoku jeině ško hrozíí oráni z útoku se škoou vzniklou útočníkovi z ornného jenání jeině vlstnosti útočník s vlstnostmi oráne jimi použité prostřeky jeině ško, která oráni z útoku skutečně vznikl, se škoou vzniklou útočníkovi z ornného jenání Otázk č. 113 (PRA): Vžy je o vyočení z mezí nutné orny, jestliže: k orně ošlo z situe, ky se šlo útoku vyhnout orn yl proveen v oě, ky útok přímo nehrozil ni netrvl ylo k ovráení útoku použito zrně, č yl útok veen eze zrně k orně ošlo z situe, ky místo ní ylo možno využít účinné pomoi příslušnýh státníh instituí (npř. Poliie ČR) Otázk č. 114 (PRA): Ohrožuje-li útočník pouze mjetkové zájmy, oráne, niž y vyočil z mezí nutné orny: smí útočník nnejvýš ohrozit n zrví nesmí způsoit útočníkovi újmu n zrví může z splnění lšíh pomínek nutné orny způsoit útočníkovi i újmu n zrví smí útočníkovi způsoit nnejvýš roné ulížení n zrví Otázk č. 115 (PRA): V nutné orně oráne může ovret: útok n jkýkoli zájem hráněný trestním zákonem jeině tkový útok, který směřuje proti životu zrví oso, mjetku, svooě liské ůstojnosti, repulie proti očnskému soužití jeině útok veený proti jeho osoě neo útok n život neo zrví jiné osoy toliko útok směřujíí proti jeho zájmům Otázk č. 116 (PRA): Přestupkem je: zviněné jenání, které porušuje neo ohrožuje zájem společnosti je z přestupek výslovně oznčeno v přestupkovém zákoně neo jiném zákoně, neje-li o jiný správní elikt postižitelný pole zvláštníh právníh přepisů neo o trestný čin protiprávní jenání, které porušuje neo ohrožuje zájem společnosti neje o správní elikt postižitelný pole zvláštníh právníh přepisů neo je o trestný čin kžé jenání, které porušuje ohrožuje zájem společnosti, fyzikýh oso, právnikýh oso státu jenání fyzikýh oso, které ohrožuje porušuje ústvní zřízení, oprávněné zájmy fyzikýh oso, právnikýh oso neslučuje se s morálními zásmi společnosti Otázk č. 117 (PRA): Přestupek má tyto znky: jen znk mteriální, stejně jko u trestnýh činů, ky se jená o stupeň společenské neezpečnosti pouze neptrný, přípně nikoli neptrný jen znk formální, o nějž ptří stnovený věk fyziké osoy, její příčetnost, znky skutkové postty protiprávnost pouze zvinění z nelosti, nestnoví-li zákon jink mteriální formální Otázk č. 118 (PRA): K opověnosti z přestupek postčí: zvinění úmyslné, nestnoví-li zákon jink jenání z nelosti zvinění z nelosti, nestnoví-li zákon výslovně, že je tře úmyslného zvinění

17 zvinění úmyslné, není-li zákonem stnoveno, že postčí zvinění z nelosti Otázk č. 119 (PRA): Jenání, které má znky přestupku, jehož se opustil oso požívjíí výs imunit pole zákon neo mezinároního práv: nelze jko přestupek projent lze jko přestupek projent po souhlsu osoy poezřelé z přestupku nelze jko přestupek projent, nestnoví-li zákon jink vžy lze jko přestupek projent Otázk č. 120 (PRA): Z spáhný přestupek lze uložit tyto ruhy snkí: npomenutí, pokutu, zákz činnosti, propnutí věi písemnou ůtku, pokutu, zákz činnosti, propnutí věi npomenutí, pokutu, zákz činnosti, propnutí mjetku finnční pokutu, zrání věi, zákz činnosti Otázk č. 121 (PRA): Npomenutí uložené z přestupek je rozhonutí, které: vyává správní orgán, to jen ústní formou vyává pouze poliejní orgán, poku přistihne phtele při páhání přestupku nelze uložit součsně s pokutou, vyává je písemnou formou správní orgán z méně závžné přestupky vyává písemnou formou pouze poliejní orgán, to z méně závžné přestupky nelze jej uklát součsně s pokutou Otázk č. 122 (PRA): V lokovém řízení u přestupku lze uložit pokutu: jen o výše 500 Kč, poku zákon o přestupíh neo jiný zákon nepřipouští uložit v tkovém řízení pokutu vyšší jen u vyrnýh přestupků to o výše, která je zákonem uveen jen o výše Kč, poku zákon o přestupíh neo jiný zákon nepřipouští uložit v tkovém řízení pokutu vyšší jen o výše Kč, poku zákon o přestupíh neo jiný zákon nepřipouští uložit v tkovém řízení pokutu vyšší Otázk č. 123 (PRA): Snki zákz činnosti u přestupku: nelze vůe uložit, lze uklát jen u trestnýh činů lze uložit jen z přestupky uveené ve zvláštní části přestupkového zákon neo v jiném zákoně n ou tm stnovenou, nejéle všk n 1 rok lze uložit jen z přestupky uveené ve zvláštní části přestupkového zákon, to n ou tm stnovenou, mlistvému lze uložit zákz činnosti mximálně n půl roku, neránil-li y výkon této snke jeho příprvě n povolání lze uložit jen z přestupky uveené ve zvláštní části přestupkového neo jiného zákon n ou tm stnovenou, nejéle všk n v roky, mlistvému lze zákz činnosti uložit nejéle n 1 rok, neránil-li y výkon této snke jeho příprvě n povolání Otázk č. 124 (PRA): V řízení o přestupíh lze uložit tto ohrnná optření: omezujíí optření, zrání mjetku, propnutí věi omezujíí optření, zákz činnosti, zrání věi zákz činnosti, propnutí věi omezujíí optření neo zrání věi Otázk č. 125 (PRA): Přestupek mlistvého: nelze projent v příkzním řízení lze projent v příkzním řízení, přičemž uložená pokut nesmí ýt vyšší než 6000 Kč lze projent v příkzním řízení, přičemž uložená pokut nesmí ýt vyšší než 2000 Kč poliist může v příkzním řízení projent Otázk č. 126 (PRA): Zánik opověnosti z přestupek znmená, že: opověnost končí uplynutím lhůty šesti měsíů o oy spáhání opověnost končí uplynutím jenoměsíční lhůty, ve které se nepořilo přestupek ojsnit přestupek nelze projent, uplynul-li o jeho spáhání jeen rok, nelze jej též projent,

18 popřípě uloženou snki neo její zytek vykont, vzthuje-li se n přestupek mnestie přestupek nelze projent, uplynuly-li o jeho spáhání tři roky Otázk č. 127 (PRA): Trestným činem se v solutním smyslu rozumí: protiprávní čin, tj. orgnizátorství, návo, pomo čin souně trestný neo čin postižitelný pole jiného zákon jen čin souně trestný, příprv trestného činu jeho pokus protiprávní čin, který trestní zákon oznčuje z trestný který vykzuje znky uveené v tkovém zákoně Otázk č. 128 (SPP): Poliist při zákroku v prostřeíh hromné přeprvy oso použije zejmén tyto onuoví prostřeky: slzotvorné prostřeky vrovný výstřel zrň hmty, hvty, úery kopy Otázk č. 129 (SPP): Poliist při zákroku proti osoě, která není trestně opověná: není oprávněn tuto osou zjistit, neoť v přípě trestné činnosti osoy mlší ptnáti let se vžy jená o zržení ve smyslu trestního řáu je oprávněn tuto osou zjistit, poku yl přistižen při jenání, které má znky trestného činu, je-li ůvoná ov, že ue v protiprávním jenání pokrčovt, neo ue mřit řáné ojsnění věi není oprávněn tuto osou zjistit ni v přípě, že ue mít snhu v protiprávním jenání pokrčovt neo mřit řáné ojsnění věi není oprávněn tuto osou zjistit, to ni v přípě, že yl přistižen při jenání, které má znky trestného činu neo přestupku je ůvoná ov, že ue v protiprávním jenání pokrčovt Otázk č. 130 (SPP): Poliist při jenání s osoou uševně horou v souvislosti s jejím protiprávním jenáním: musí postupovt velmi oezřetně, át ti, vážnosti ůstojnosti osoy v přípě zákroku z použití onuovíh prostřeků respektovt zvláštní omezení pro tyto prostřeky služení zákrok neprováí, protože proti osoám nepříčetným nelze vést trestní stíhání ve smyslu trestního zákon, pouze vyrozumí zákonného zástupe neo optrovtele osou jim přeá služení zákrok v žáném přípě neprováí, pouze zjistí její totožnost pole možností vyrozumí jejího zákonného zástupe neo optrovník osou jim přeá postupuje při služením zákroku stejně jko proti kterékoliv jiné osoě ez výjimky, neoť pře zákonem jsou si všihni rovni musí jej oržovt Otázk č. 131 (SPP): Poliist při zákroku proti osoám požívjíím iplomtikýh imunit výs: zákrok neprovee, neoť se jená o osoy vyňté z půsonosti orgánů činnýh v trestním řízení vzthuje se n ně jiný právní režim zákrok provee teprve po přehozím vyrozumění veouího provník příslušného velvyslnetví neo konzulárního úřu je oprávněn zkročit jen v omezeném rozshu zákrok provee teprve po přehozím vyrozumění veouího oělení Otázk č. 132 (SPP): Poliist při protiprávním jenání izinů: sám nezkročuje, k zákroku přivolá příslušníky služy izineké pohrniční poliie postupuje při zákroku stejným způsoem jko proti českému očnovi, to z využití všeh oprávnění včetně onuovíh prostřeků zrně se změří pouze n proveení neoklnýh neopkovtelnýh úkonů, osttní úkony prováí z přítomnosti oháje nezkročuje z ůvou jzykové riéry, neoť izine nemusí v osttečné míře porozumět

19 pokynu či výzvě; zákrok provee ž z přítomnosti tlumočník Otázk č. 133 (SPP): Poliist při řešení protiprávního jenání vojáků: nezkročí, neoť zákrok může prováět pouze vojenská poliie zkročí při zjištění, že se jená o méně závžný elikt, vyřeší příp lokově neo oznámením správnímu orgánu zkročí stejným způsoem jko proti ivilním osoám z využití všeh svýh oprávnění ekvátníh prostřeků zkročí jen v přípě, že voják je nižší neo stejné honosti, jkou má on sám; zákroky proti vojákům s hoností vyšší prováí spolu s vojenskou poliií Otázk č. 134 (SPP): Při zákroku proti vojenským osoám musí poliist přihlížet zejmén k těmto speifikám: k jejih výviku fyziké ztnosti, znlosti užití útočnýh ornnýh tehnik možnosti přítomnosti zrně k jejih tehniké tktiké znlosti, možnosti přítomnosti zrně, velmi oré komuniki k ovenostem získným při protihemikém výviku k jejih kázeňskému vystupování komunikčním shopnostem získným vývikem pro účely jenání s protivníkem k jejih vičenosti, fyziké ztnosti zrputilosti, ke které jsou veeni, y osáhli stnoveného íle i z enu seepoškození Otázk č. 135 (SPP): Při zákroku proti zvířeti příslušník Poliie ČR je oprávněn: použít zrň z účelem jeho zneškonění, to pouze v přípě nutné orny použít zrň neo onuoví prostřeky pouze v přípě, že zvíře ylo poštváno proti poliistovi mjitelem použít zrň, poku zvíře ezprostřeně ohrožuje život oso, veřejný pořáek neo mjetek použít zrň z účelem jeho zneškonění v přípě, že zvíře ohrožuje život neo zrví osoy Otázk č. 136 (SPP): Jestliže situe v oylí neo jiném prostoru nesnese oklu vstup o tohoto oylí neo jiného prostoru je nezytný pro ohrnu život neo zrví oso, je poliist oprávněn provést zákrok toto místo: otevřít násleně vyčkt n příjez nřízeného otevřít neo jiným způsoem si o něj zjent přístup, v přípě nutnosti i z použití síly otevřít neo jiným způsoem si o něj zjent přístup, v přípě nutnosti i z použití síly, to pouze se souhlsem zúčstněnýh oso zjistit násleně otevřít, to zejmén se souhlsem nezúčstněnýh oso Otázk č. 137 (SPP): Poliist v přípě, ky n zákrok nestčí, žáá o vyslání posil: poroně informuje o situi v okolí inientu, le n místě zákroku se nezržuje, y jeho přítomnost nepřispěl k vyhroení situe o jejih příjezu pouze zrňuje lším osoám ve vstupu n místo činu, y neyl ohrožen jejih ezpečnost inient se tk nerozšířil o lší účstníky po elou ou se zržuje v lízkosti míst zákroku, získává informe k phtelům, poskytuje pomo zrněným osoám, zrňuje lším škoám, zjišťuje svěky, zjišťuje ůkzní mteriál po příjezu posil se účstní zákroku o jejih příjezu zrňuje lším osoám ve vstupu n místo činu, uskutečňuje hlásnou služu, po příjezu posil se o zákroku nezpojuje, protože zákrok prováí jen poliisté po jenotným velením Otázk č. 138 (SPP): Při zákroíh v systému entrlizovné ohrny se příslušníi Poliie ČR říí: všeoenými zásmi služeníh zákroků, ky o popřeí vstupuje zás oportunity neoli správního uvážení rozhonutím velitele hlíky, jemuž ylo nrušení ojektu oznámeno který je tk opověný

20 z řánou prohlíku npeného ojektu pokyny poliisty, který je určený k výkonu ozorčí služy, po vlstním vyhonoení n místě smém pk všeoenými zásmi služeníh zákroků pokyny osluhy ispečerského zřízení, nepřevezme-li toto řízení příslušný velitel, popřípě operční střeisko, plánem proveení zákroku Otázk č. 139 (SPP): Při zákroku proti skupině oso, ve které se nhází oso se zjevnou tělesnou vou neo horoou, se n použití onuovíh prostřeků nevzthuje omezení le 58 ost. 1 zákon o PČR v přípě, že poliist použije: úery kopy, slzotvorný, elektriký neo jiný ooný očsně zneshopňujíí prostřeek slzotvorný prostřeek, záshovou výušku, vytlčování vozilem štítem slzotvorný prostřeek, oušek vytlčování koňmi vrovný výstřel, záshovou výušku vytlčování koňmi Otázk č. 140 (SPP): Při zákroku proti osoě zjevně ovlivněné požitím návykové látky poliist: postupuje ryhle, rozhoně ůrzně jsou-li nplněny zákonné ůvoy, použije poliist v průěhu zákroku onuovíh prostřeků postupuje zásně tktně ohleuplně o práv svoo oso zshuje o nejméně, to zejmén s ohleem n stv této osoy překoná opor této osoy násleně ji vžy eskortuje o protilkoholní záhytné stnie Otázk č. 141 (SPP): Při zákroku proti skupině oso, ve které se nhází zjevně těhotná žen, se n použití onuovíh prostřeků nevzthuje omezení le 58 ost. 1 zákon o PČR, to v přípě, že poliist použije: úery kopy, slzotvorný, elektriký neo jiný ooný očsně zneshopňujíí prostřeek slzotvorný prostřeek, oušek vytlčování koňmi slzotvorný prostřeek, záshovou výušku, vytlčování vozilem štítem vrovný výstřel, záshovou výušku vytlčování koňmi Otázk č. 142 (SPP): Strážník oení poliie je oprávněn otevřít yt neo jiný uzvřený prostor: je-li ůvoná ov, že je ohrožen život neo zrví osoy je-li ůvoné poezření, že se v ytě nhází mrtvol jestliže hrozí ško n mjetku jestliže se v ytě nhází větší počet ponpilýh oso Otázk č. 143 (SPP): Strážník je oprávněn vyzvt osou, y prokázl svoji totožnost: je-li o osou, vůči které prováí úkon k plnění úkolů oení poliie jestliže je přistižen při jenání, které má znky trestného činu neo přestupku je-li o osou, která opovíá popisu osoy pohřešovné poliií která je ůvoně poezřelá, že se protiprávně zržuje n území České repuliky Otázk č. 144 (SPP): Strážník oení poliie není povinen provést zákrok k plnění úkolů pole zákon číslo 553/1991 S., jestliže: je po vlivem lkoholikýh nápojů, rog neo jinýh látek, které určitým způsoem snižují jeho shopnost jenání y jeho proveení ylo v rozporu s optřeními poliie neo jinýh ozrojenýh ezpečnostníh sorů tomu rání ůležitý zájem služy se neítí zel zráv je po vlivem setiv Otázk č. 145 (SPP): Strážník oení poliie je oprávněn použít onuoví prostřeky: k ohrně ezpečnosti jiné osoy neo své vlstní neo mjetku, k zránění výtržnosti,