Kam jezdí formani AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Transkript

1 Km jezdí formni S otv jsme vyšli, už potkáváme formn Šknderu. Jede s povozem plně nloženým dlouhými kmeny, který táhnou dv silní koně, o grošái. Zstvil u nás, prý jestli neheme svézt. Dnes jedu jenom do Jlunkov, většinou vozím ž k Těšínu, někdy ž k Ostrvě. Výro želez spotřeuje spoustu dřev. A doly tky. Jo, vážení, dřevo je dnes nejdůležitější. Tyhle hory nemjí větší ohtství. Tky jsou díky tomu i lepší esty. Dřív se jezdilo šptně, čsto korytem potok. No jo, i krjin se hodně změnil. N mnoh ývlýh slšíh už dnes roste les. Ale to je doře, spoň ude o vozit. Co jezdím se dřevem, je to lepší živoytí než dřin n poli, kde se stejně ni neurodí. Šknder je hovorný člověk. Povídá povídá, jko y dnes už ni nikm nejel. Ještě hvíli trvá, než se nám podří ukončit přívl jeho slov, yhom mohli pokrčovt dál. Ale zse jsme se toho od něj n zčátku hodně dověděli. Co formn nevěděl Šknder netušil, že ž z pár let (8) zčne jezdit vlk z Těšín n Slovensko, železnie n dlouhýh trsáh nhrdí povozníky. Většině formnů pk zůstl jen doprv k mlým pilám právě k železnii. Mnoho z nih proto čsem muselo svou živnost ukončit. A tké nevěděl, že velké zlesňování ude pokrčovt ještě několik desetiletí. Tkže dnešní krjinu okolo Lomné y už určitě nepoznl. Pomozte nám prosím hránit klid hor jen tk udete moi potkt plhé oyvtele lesů luk. Děkujeme. Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 /

2 Dřevo, uhlí, popel N rovném místě lízko potok se kouří z několik milířů. N jednom z nih uhlíř Pyško pečlivě upláává hlínu dřevěnou loptou. Od těžké práe si rád n hvilku odpočine tk se s námi ohotně ví. Pro svou prái potřeuju doré místo lízko vody okolo dost dřev. Nejlepší je uk tdy kolem je ho ještě pořád dost. Zrovn tohle místo je n zjímvém rozhrní: n svzíh od nás směrem dolů roste skoro jenom uk, le směrem nhoru se k uku už přidává ví jedle. A v některýh místeh, kde uky pro uhlí úplně vyrli už moji předhůdi, to dnes vypdá, jko y tm odedávn rostl jenom jedle. Ještě k uhlí popelu Les nd námi se už několik stletí jmenuje Popielrsky, tedy Popelářský. Ze dřev uků se tu totiž nevyráělo jen dřevěné uhlí, le tké potš. Tto surovin, vyroená jiným způsoem pálení pk louhováním popel, yl velmi důležitá pro výrou skl, ppíru neo mýdl. N výrou potše v Lomné dodnes upomíná i jméno hotelu Než se uhlíř vrátil k doutnjíím hromdám udouího uhlí, vrovl nás ještě před hjným Bruzdou. Hlídá prý v okolníh lesíh kždého podezírá z krádeže dřev. Sljk. Právě tk se ve zdejšíh horáh této kdysi velmi žádné láte tké říklo. Jk mizel les Železárny v podhůří Beskyd potřeovly ohromné množství dřev. Netopilo se v nih všk přímo dřevem, le dřevěným uhlím. A právě uk yl pro výrou uhlí nejvhodnější. Zjistěte, jk mizel uk z eskydskýh lesů. Určete, jk mjí jít I přesto, že v minulosti velká část ukovýh lesů z těhto hor zmizel, je jih n Jlunkovsku nejví z elýh Beskyd. Proto se tké větvičk uku stl symolem této stezky. d (d,,, ) orázky z seou poznáte postup výroy dřevěného uhlí. Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 /

3 Pole políčk P řiházíme n Polnu, kde mjí psekáři pole. Jsou mlá, úzká, s velkými hromdmi kmení n okrjíh. Muselo trvt dlouho, než někdo vysírl tolik kmenů. N jednom z polí žne oves mldá žen. Je to der psekáře Gomoly, který ydlí dole v údolí. Připdá nám divné, že mjí pole tk dleko od domu. Není to tk hrozné, pěšky jsem tu z hvíli. Tu trohu úrody tky sndno odvezeme, horší je sem dostt hnůj. Pole s pohnkou máme ještě o kus dál. A rmory, ty jsou ž pod hřeenem, v lese n vykáené psee. Pronjl nám ji hjný z to, že jsme tm uklidili klestí. Ale jen n tři roky, než se znovu vysdí les. Pokrčujeme v estě žen se vrí ke své prái. Z požtého oilí vyírá plevel, hlvně jedovtý koukol. Z hvíli už zházíme do les mlá pole lomňnskýh psekářů, která y n fote tvořil hezkou koukol moziku, se nám ztráejí z očí. Pestrá krjin, tvrdá dřin N strýh fotogrfiíh vypdá krjin s mnoh pruhy dronýh polí zjímvě. Díky mlým polím tu tké žily zvířt rostliny, které už dnes skoro neznáme. Tře právě koukol, kdysi ěžný plevel, dnes kritiky ohrožený, v Beskydeh už si nikde nenjdete. Ale musel to ýt tké hodně těžká práe. Hlvně při polření, kdy lidem stálo z to i n krátkou dou využít lesní pseky. Ty se n mnoh místeh Beskyd odělávly ještě n zčátku 0. století, někde dokone i po. světové vále. Hledej plevel Díky hospodření se do Beskyd dostlo mnoho rostlin, které tu před příhodem lidí vůe neyly. Ptří mezi ně právě plevele. Njděte z nih mezi oilím zkuste poznt, jk se jmenují. (. Chrp,. Rmen,. Mák) Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 /

4 strýh Hjný Bruzd P omlu stoupáme, jsme u pseky zsázené smrkem. Vtom se zničehoni n estě ojeví muž v zelené uniformě. Je to hjný Bruzd, před kterým nás vrovl uhlíř. Mrčí se mlčky čeká, ž k němu dojdeme. Zjímá ho, km máme nmířeno. Mo nám nevěří, že jdeme jen tk trohu i z poznáním. Tdy nikdo nehodí jen tk. Všihni ti ztrení psekáři krdou dřevo. Všihni! A kdo nekrde, spoň vytrhává stromky. Dreái! Chtěli y všude pást, tk ničí smrčky, které zsdíme. Ale n mě si nepřijdou! Smrk, pnečku, to je dřevin! Ryhle roste doře se s ním hospodří. Dřevo má krásně rovné, přesně tkové, jké je pro průmysl potře. Sázíme ho teď skoro všude. Nkone nás pouští dál, le jk odházíme, stále se z námi nedůvěřivě dívá. Jk to vidíme dnes Smrk yl výhodnou dřevinou nejen v doáh, kdy tyto lesy ptřily těšínské vrhnosti. Má spoustu výhod i dnes - sndno se pěstuje, jeho dřevo má velké využití stále je o něj zájem. Jk všk už nástupi hjného Bruzdy rzy zjistili, není to s ním tk úplně jednoduhé. Má prolémy s kůrovi, větrem, sněhem neo suhem. A možná to nejdůležitější: postupně hodně ohuzuje půdu, ož může ýt pro udounost les hlvním prolémem. Proč to tk je? Dříve rostl přirozeně v jinýh podmínkáh, především ve vyššíh částeh hor, le lidé jej zčli sázet všude. původní 0 součsný 0 0 Buk, jedle neo smrk? Lesy v Beskydeh dnes vypdjí jink než dříve. Která dřevin tu yl nejčstější před příhodem lidí která je dnes? Zkuste uhádnout, jk se změnilo pořdí těhto dřevin: uku, jedle smrku? % Kdysi Dnes % 0% % 0% % 0% % ( Buk, Jedle, Smrk) Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 /

5 Když se káí les P roti nám jde několik dřevoruů. Kždý si nese sekeru, někteří mjí i železné klíny. Zjímá nás, jk vypdá les, který dnes udou káet. Mávnou n pozdrv, le zstvovt se nehtějí, spěhjí z svou prí. Až ten poslední, mldý Foltýn, se s námi dává do řeči. V lesíh kolem Lomné se dřív hodně páslo, proto v nih nejsou mldé stromy. Ale zrovn tdy je les ještě pořád skoro stejný, jko z čsů nših dědů. Jsou v něm jedle tk velké, že některé neoejmou ni tři hlpi. Je tu i dost stromů mldšíh, sem tm i úplné houštiny. A mezi tím pdlé kmeny neo phýly kolem nih koere mlýh stromků. Někde je pk tkový les plný světl, jinde ývá zse zvláštní šero. To už se ve svhu nedleko nd námi zčínjí ozývt údery seker. Mldý dřevř se ryhle loučí spěhá z mi. My si teď můžeme projít kousek les, který dou dřevorue Foltýn spoň trohu připomíná. Kždý horl dřevřem? Práe v lese neyl vždyky nejdůležitější oživou oyvtel horskýh oí. Z většiny z nih se stli dřevorui ž v doě, kdy těšínské pnství pohopilo, že dřevo ude pro rozvoj průmyslu hodně důležité. Ay měl vrhnost dost provníků do les, n Lomné v údolí Přelč pro ně dokone vystvěl mnoho domů, jkési sídliště v horáh. Njdi ztoulnou ovi Kdysi se v lesíh ěžně páslo. Bčovi se jedn ove ztoull. Projděte mezi semenáčky, houštinou mldýh stromů, přelezte pdlé kmeny pomozte mu ji njít! Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 /

6 N koni esty Sházíme ke křižovte est. N loue sírá yliny strá shrená žen. Bude si z těh, které umí léčit. A možná i črovt. Bosork. Ptáme se, o sírá. Dlouho mlčí. Nkone přee jen ze zápltovného kpsáře vytáhne červenou květinu klidným, tihým hlsem zčíná povídt. To je čntoryj. Uklidní žludek vrátí huť k jídlu. Ale vyléčí i tisí jinýh nemoí. Nevěříte? Asi rozumíte víe věem než my, le možná jste toho tky hodně zpomněli! Hlvně to, že je důležité, jk přírod kolem vás vypdá. Že ji potřeujete. Přitom si myslíte, že už o ní víte skoro všehno. Víte tře, jk život medvěd souvisí s tím, o se děje pod zemí? Všehno je spolu propojené. Nečeká n odpověď ez rozloučení odhází dolů do doliny. Divná žen. Co osork nemohl vědět Jsme n koni esty. Díky těm, které jsme potkli, už trohu víme, že lidé už dříve krjinu dost využívli. A někdy ji i hodně měnili. Jen neměli tkové možnosti, jko máme dnes my. To je možná důvod, proč yhom mohli o nás o krjině ví přemýšlet. Bosork nemohl vědět, kolik kterií dlšího život je pod zemí. Že půd je vlstně spíš živá než neživá. Ale ni my dnes nevíme, jk souvisí život medvěd s životem kterií. Jen tušíme, že medvěd je mnoh vzmi propojený nejen s kteriemi, le i se stromy neo ptáky. Není to dlší důvod, proč yhom možná mohli trohu ví přemýšlet nd tím, o s přírodou děláme? Ayhom neničili to, o už smi tře nedokážeme sprvit. Tdy nše stezk končí. Těší nás, pokud se vám líil. Pokud se hete vrátit zpátky, můžete k tomu použít nejdříve zkrtku po modré turistiké trse od pnelu pokrčovt po steze ž n její zčátek. Můžete tké pokrčovt dál po turistikýh trsáh n vrhol Kozuové n Kmenité neo se po hřeeni projít do Bonovi Jlunkov, přípdně jít do entr Dolní Lomné. A pokud jste n stezku právě přišli, klidně se vydejte n stezku v protisměru. Pojďte ojevovt, jk tu lidé dříve žili jk kdysi vypdl krjin kolem. Stezku zřídil sprvuje Agentur ohrny přírody krjiny ČR, Správ Chráněné krjinné olsti Beskydy. T tké zezpečuje ohrnu zdejší jedinečné přírody. Vyroil Slmndr / text: Vojtěh Bjer / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 / Stezku Tto zřídil stezk yl sprvuje vyroen Agentur v rámi projektu ohrny Jednotný přírody informční krjiny ČR, komunikční Správ Chráněné systém krjinné ohrny přírody olsti v Beskydy. NUTS II Morvskoslezsko. T tké zezpečuje Projekt ohrnu je relizován zdejší jedinečné Morvskoslezským přírody. krjem Vyroil s Slmndr přispěním finnčního / text: Vojtěh nástroje Bjer Evropské / design: sume+ryšková ( / tisk: Velkoplošný tisk / mpy: dtový osh: Správ CHKO Beskydy, 0, mpový podkld: ČÚZK, 00, AOPK, 0 / unie LIFE+. Tto stezk yl vyroen v rámi projektu Jednotný informční komunikční systém ohrny přírody v NUTS II Morvskoslezsko. Projekt je relizován Morvskoslezským krjem s přispěním finnčního nástroje Evropské unie LIFE+. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY