RECYKLACE DRUHOTNÝCH SUROVIN - OKEČ 37

Transkript

1 RECYKLACE DRUHOTNÝCH SUROVIN - OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví recyklace druhotných surovin plní v ČR dlouhodobě nezastupitelnou úlohu při zpracování zejména kovového i nekovového odpadu a dalších druhů použitých i nepoužitých výrobků na sekundární suroviny, jejichž kvalita je vhodná k dalšímu materiálovému využití ve zpracovatelských odvětvích hutního, sklářského, papírenského, textilního, stavebního i dalšího průmyslu. Odvětví je tradičně propojeno s evropským trhem i narůstajícím podílem mimoevropského trhu. Jako významná část ekoprůmyslu tak umožňuje uzavírání materiálových cyklů, čímž přispívá ke zvyšování materiálové produktivity celého hospodářství ČR. Tak jako v jiných odvětvích jsou i recyklace a obchod s druhotnými surovinami plně závislé na změnách na vnitřním i zahraničním trhu, na nějž je odvětví významně napojeno. Týká se to nejen oblasti nabídky odpadů, ale i poptávky po sekundárních surovinách a též i výrobků z nich vyrobených. Od roku 2004 zaznamenává výrazný nárůst, do té doby stagnující, úprava kovových druhotných surovin (OKEČ 37.1). Úprava nekovových druhotných surovin (OKEČ 37.2) zaznamenala po roce 2000 mírnější, avšak trvalý nárůst. 1 Celkový rozvoj odvětví je po přijetí ČR do EU pozitivně ovlivňován právním tlakem na zvyšování úrovně recyklace jak u tradičně zpracovávaných odpadů, tak zejména důraznějším prosazováním zásad materiálového využití i jiných odpadů. To je zajištěno postupným zvyšováním rozsahu povinného zpětného odběru vybraných skupin výrobků s ukončenou životností, kterými jsou např. odpadní oleje, baterie a akumulátory, obaly a odpady obalů, výbojky a zářivky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení. Činnost celého odvětví se v dlouhodobé historii rozvíjela především přirozenou snahou podnikových subjektů po ekonomickém zhodnocení vlastních odpadů (skleněných střepů, šrotu apod.) a rozvojem lukrativních podnikatelských a zpracovatelských aktivit. V poslední době však zřetelně sílí vliv legislativních opatření, které byly stanoveny ve směrnicích ES a následně transponovány především do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č. 244/2001 Sb., o obalech a příslušných prováděcích předpisů. Základním koncepčním nástrojem pro zvyšování úrovně recyklace v ČR je zejména Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, zpracovaná v působnosti MPO a schválená vládou ČR usnesením č ze dne a č. 639 ze dne , která po vyhodnocení stavu surovinové základny ČR stanovila záměry ve využívání druhotných surovinových zdrojů. Nezastupitelnou úlohu koncepčního dokumentu má i Plán odpadového hospodářství ČR, zpracovaný v působnosti MŽP a vyhlášený 4. června 2003 nařízením vlády č. 197/2003, jehož dopad na hospodaření s odpady trvale narůstá. Plánem odpadového hospodářství ČR byl stanoven cíl...zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 do roku 2012 a materiálového využití komunálních odpadů na 50 do roku 2010 ve srovnání s rokem Součástí nařízení vlády ČR č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, je i řada úkolů zaměřených na zvýšené využívání odpadů, k čemuž jsou postupně zpracovávány Realizační programy, které ukazují i na dosud nevyužité potenciální možnosti rozvoje, charakteristické např. pro odpadní oleje, autovraky, stavební a demoliční odpady i další komodity. Celkový počet subjektů podnikajících v OKEČ 37 se dle Registru ekonomických subjektů postupně zvyšoval z 246 (19) a v roce 2005 již přesáhl počet Nelze hodnotit pouze SPDS APOREKO, ale obor jako celek, viz výroba vybraných výrobků dle ČSÚ naproti tomu od roku 2000 má sice trvalý, ale pouze mírný nárůst. 345

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 37.2 Recyklace nekovového odpadu Recyklace kovového odpadu s šrotu 80 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 22.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Celková hmotnost odpadu upraveného ročně v podnicích odvětví OKEČ 37 na kvalitu vhodnou k dalšímu využití ve zpracovatelském průmyslu dosahovala v posledních letech hodnotu cca 5 mil. tun. Převážnou část zpracovaných odpadů tvoří především odpady s obsahem železa (přes 2 mil. tun), stavební a demoliční odpady (téměř 2 mil. tun), sběrový papír (0,6 mil. tun), dále pak z hlediska hmotnosti zpracovaného odpadu neželezné kovy, skleněné střepy, odpady plastů a další. Výroba oceli a litiny, neželezných kovů, skla, papíru i některých dalších výrobků zpracovatelského průmyslu ČR je na materiálově využívaných odpadech trvale závislá. Význam odvětví 37.1 je dále zdůrazněn zejména tím, že v důsledku vyčerpání průmyslově využitelných přírodních zdrojů neželezných kovů v ČR jsou druhotné zdroje jediným domácím zdrojem neželezných (včetně drahých) kovů v průmyslovém měřítku. Část podniků odvětví 37.1 provozuje i technologie návazné hutní prvovýroby, případně i technologie hutní druhovýroby, jejíž komoditní rozšiřování a prohlubování finalizace produkce výrazně ovlivňuje i ekonomickou váhu odvětví. Část ekonomických subjektů OKEČ 37 také úspěšně vyvíjí zahraničně obchodní činnost na úseku recyklace (OKEČ ), jehož celkový finanční objem převyšuje podle celní statistiky v posledních letech 21 mld. Kč. Z metodického hlediska však tyto návazné aktivity do OKEČ 37 již nenáleží. Podpora malého a středního podnikání Celková výše státní podpory malého a středního podnikání cestou Ministerstva průmyslu a obchodu při rozvoji odvětví OKEČ 37 v období 2000 až 2005 převýšila 200 mil. Kč ve formě poskytnutých záruk na úvěr, úvěrů a přímých finančních příspěvků. K významným projektům patří například podpora vybudování střediska pro získávání těžkých kovů z odpadů. MPO podporuje již dlouhodobě také projekty výzkumu a vývoje. Z celkového počtu více než sta projektů byla podpora zaměřena např. na zhodnocování stavebních sutí, vyřazených autokatalyzátorů, recyklaci drahých kovů, recyklaci odpadních surovin s obsahem lithia, odpady z výroby olovnatého křišťálu, zpracování odpadních surovin s obsahem těžkých a drahých kovů apod. Rozvoj a aplikace některých technologických procesů zpracování a úpravy odpadů zaměřené na jejich využití zůstávají však přitom nadále za potenciálními hranicemi jejich možností. Patří mezi ně např. průmyslové aplikace biotechnologií, hydrometalurgie i další obory. 346

3 22.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Zásadní podíl na úpravě a přepracování mají převážně pouze subjekty vykazující větší počet zaměstnanců, které jsou také vybaveny složitějším technologickým zařízením zastoupeným především fyzikální, mechanickou a chemickou úpravou a přepracováním. U menších a středních podniků převažuje pak spíše nakládání s odpady v technologických fázích sběru, výkupu a svozu s celkově nižším podílem na úpravě a přepracování. Charakter podnikání v oboru 37 umožňuje také výrazné zastoupení nejmenších subjektů ve skupině 0 až 9 zaměstnanců, které v roce 2005 představovaly 22 z celkového počtu subjektů v odvětví (graf 22.2). Objem vyplácených mezd se postupně zvyšoval z 564 mil. Kč v roce 2000 až na 729,2 mil. Kč v roce V průměru tedy cca o 7,3 ročně. Průměrné vyplácené mzdy se postupně zvyšovaly z ,- Kč/měs v roce 2000 na ,- Kč/měs v roce Mezi významné subjekty oboru s největšími dodávkami produkce náleží zejména: v oboru 37.1: TSR Czech Republik s.r.o.; SD KOVOŠROT, s.r.o.; TROJEK spol. s r.o.; Moravskoslezský kovošrot, a.s.; METALIMEX a.s.; KOVOŠROT PRAHA a.s.; KOVOŠROT Děčín, a.s. (zpracování především ocelového a litinového šrotu); Kovohutě Příbram nástupnická a.s.; Kovohutě Mníšek a.s.; AL INVEST Břidličná, a.s.; KOVOHUTĚ ROKYCANY, a.s.; KOVOHUTĚ ČELÁKOVICE, a.s.; COMAX, spol. s r.o.; Měď Povrly a.s.; Alcan Děčín Extrusions s.r.o.; SAFINA, a.s. (zpracování neželezných odpadů a šrotů, včetně odpadů drahých a ušlechtilých kovů); Tabulka 22.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 37 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V VaS v b.c , , , ,9 0,0 Účetní přidaná hodnota v b.c. 393, , ,7,8 0,0 Počet zaměstnaných osob ,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 22.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU v oboru 37.2: REMAT TRADE s.r.o.; EURO WASTE, a.s.; Severočeské sběrné suroviny a.s.; ORC group s.r.o.; AMT s.r.o;.a.s.a. Liberec s.r.o.; JELÍNEK TRADING, spol. s r.o. Část subjektů podnikajících v odvětví OKEČ 37 současně provozuje i velkoobchod s odpadem a šrotem s bezprostřední realizací zahraničního obchodu, náležející již do OKEČ Na úseku odvětví OKEČ 37 významně působí řada dobrovolných profesních sdružení, např. Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS-APOREKO), který je dlouhodobě působícím sdružením subjektů s rozhodujícím podílem výkupu, úpravy, zpracování a dodávek druhotných surovin, dále Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR a řada dalších Regionální struktura odvětví Ekonomické subjekty odvětví jsou celkem stabilně rozloženy po celém území České republiky. Nejvýznamnější podniky vykazují své činnosti především ve Středočeském, Jihomoravském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji a částečně též v hl. městě Praze. Lokalizace zpracovatelských kapacit, zejména stavebních odpadů i některých dalších, se postupně mění, a to v závislosti na změnách v intenzitě stavebních a rekonstrukčních prací. K těmto činnostem patří např. rozsáhlé rekonstrukce dopravních sítí, především kolejového svršku. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 22.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Základní produkční charakteristiky Tržby za prodej VVaS externím odběratelům mají i při dílčím přechodném poklesu v roce 2003 spíše narůstající tendenci. Změny v tržbách za prodej VVaS oboru 37 mají v zásadě stejný charakter jako tržby 348

5 z prodeje vykazované zpracovatelským průmyslem jako celek. Vysoký nárůst tržeb v roce 2004 byl výrazně ovlivněn především příznivou situací zahraničního ochodu na trhu ocelového a litinového odpadu a technologickými změnami zaměřenými na vyšší stupeń finalizace produktů u dalších komodit. 2 Vykazovaná účetní přidaná hodnota v oboru 37, vyjádřená ve stálých cenách roku 2000, vykazuje (s výjimkou roku 2003) nárůst významně vyšší než jsou změny tohoto ukazatele za celý zpracovatelský průmysl. Celková vykazovaná účetní přidaná hodnota je u oboru 37 výslednicí značného rozptylu přidané hodnoty u dílčích komodit a jejich konkrétního zastoupení podle situace na vnitřním i zahraničním trhu v příslušném roce. Počet pracovníků vykazovaných v oboru 37 po roce 2000 nejprve zřetelně vzrostl, avšak následně do roku 2003 postupně pokles na 95,5 početního stavu z roku V letech 2004 a 2005 lze pak sledovat mírný nárůst téměř k původním hodnotám roku Změny v počtu pracovníků v oboru 37 prakticky kopírují vývoj tohoto ukazatele v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Do ukazatele počet zaměstnaných osob se promítají zejména dva základní trendy. Především se jedná o snahu ekonomických subjektů o stálé snižování počtu pracovníků v zájmů zvyšování produktivity práce. Souběžně však dochází k rozvoji aktivit odvětví OKEČ 37 v oblasti netradičních komodit, vyvolaný legislativním tlakem na zvyšování úrovně surovinového využívání odpadů i povinným zpětným odběrem vybraných výrobků a jejich zpracováním. Tento druhý faktor v posledních letech hodnoceného období zřetelně sílí. Tržby za prodej vlastních výrobků vyjadřují rozkolísanost vykazovaných hodnot plynoucí zejména Tabulka 22.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c. OKEČ ,8 10 7, , , ,3 12 9,6 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 120,1 91,6,2 157,0,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 120,1,0 99,2 155,8 140,5 (mil. Kč) s. c. OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , ,4 2 3, ,7 OKEČ , , , , , ,1 meziroční index (s.c.) x 116,9 92,0,5 148,8 87,6 kumulovaný index (s.c.) 100,0 116,9 107,5 97,3 144,7 126,8, stálé ceny roku 2000 Tabulka 22.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c. OKEČ , , , , , ,3 OKEČ ,4 429,9 783,6 589,3 663,2 603,5 OKEČ , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 121,9,4 81,8 136,6 78,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 121,9 134,7,2 150,5 117,9 (mil. Kč) s. c. OKEČ , , , , , ,6 OKEČ ,4 418,6 762,5 577,0 560,9 454,0 OKEČ , , , , , ,6 meziroční index (s.c.) x 114,6 96,6 82,7 193,2 81,3 kumulovaný index (s.c.) 100,0 114,6,8 91,6 177,0 143,8, stálé ceny roku Např. měděné plechy a výrobky z nich i u dalších neželezných kovů. 349

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z celkové situace na domácím, ale zejména zahraničním trhu s produkty odvětví OKEČ 37. Výraznější nárůst hodnoty ukazatele v roce 2004 se v následujícím roce již nepodařilo udržet. Do celkového objemu tržeb se promítaly příznivé změny kilogramových cen u řady komodit, které se dařilo podnikové sféře realizovat (tab. 22.2). Do vykazovaného nárůstu přidané hodnoty se v posledním období promítá především uplatňování technologicky náročnějších procesů zpracování odpadů a prosazování vyššího stupně finalizace výrobků (tab. 22.3). Tabulka 22.4 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 115,7 94,2 87,1 100,5 103,3 kumulovaný index 100,0 115,7 109,0 95,0 95,5 98, Počet zaměstnaných osob OKEČ 37 Tržby za VV a S OKEČ 37 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP Účetní přidaná hodnota OKEČ 37 Účetní přidaná hodnota ZP, stálé ceny roku 2000 Graf 22.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Celkové náklady se ve sledovaném období vyvíjely nerovnoměrně, avšak po celé období se s ohledem na obchodní aktivity podniků a k celkové situaci na trhu dařilo zvyšované náklady pokrýt tržbami za prodej (tab. 22.5). Počáteční tempo změn osobních nákladů bylo v období 2002 až 2003 výrazně vyšší než u celkových nákladů. V roce 2004 a 2005 se však již podnikové sféře podařilo tento předstih nárůstu utlumit a ke konci sledovaného období téměř vyrovnat. 350

7 Tabulka 22.5 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * 2005 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , ,5 14 5, , , ,6 meziroční index (b.c.) x 122,0 88,3,3 151,1 87,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 122,0 107,7 97,2 146,9 128,9 Tabulka 22.6 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c. OKEČ ,1 8,9 874,3 802,8 924,3 948,8 OKEČ ,9 335,4 403,9 372,1 382,1 381,4 OKEČ , , , , , ,2 meziroční index (b.c.) x 120,7 104,2 91,9 111,2 101,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 120,7 125,8 115,6 128,6 130, Produktivita práce a osobní náklady Hodnota ukazatele produktivity práce oboru 37 zaznamenala v období 2000 až 2003 pouze nevýznamné výkyvy. V roce 2004 však bylo dosaženo výraznějšího pozitivního zvýšení na 185,4 ve srovnání s rokem Tento výraznější nárůstový trend však nebyl v roce 2005 zcela zachován. Tabulka 22.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ ,0 409,2 436,1 432,8 619,6 443,6 OKEČ ,6 254,1 425,2 349,0 399,8 361,1 OKEČ ,3 369,2 432,8 406,4 552,1 418,9 meziroční index (b.c.) x 105,4 117,2 93,9 135,8 75,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 105,4 123,6 116,0 157,6 119,6 (tis. Kč/zam.) s.c. OKEČ ,0 381,8 331,5 336,0 787,1 613,3 OKEČ ,6 247,4 413,7 341,7 338,2 271,6 OKEČ ,3 347,1 356,1 337,8 649,3 511,0 meziroční index (s.c.) x 99,1 102,6 94,9 192,2 78,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 99,1 101,7 96,4 185,4 145,9, stálé ceny roku 2000 Tabulka 22.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech ( ) OKEČ ,520 0,448 0,463 0,503 0,398 0,547 OKEČ ,489 0,780 0,515 0,631 0,576 0,632 OKEČ 37 0,512 0,507 0,479 0,538 0,438 0,

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Všechny číselné hodnoty ukazatelů (s výjimkou počtu pracovníků) dosáhly maxima v roce 2004, následně pak v roce 2005 zřetelně poklesly. Přesto však zůstávají nad úrovní předcházejících let Produktivita práce z účetní PH OKEČ 37 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 37 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. Graf 22.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Investice Vykázané pořízené investice na úseku nakládání s odpady v období 2000 až 2003 převýšily 7 mld. Kč. 3 Řada firem v hodnoceném období prováděla rekonstrukce recyklačních technologií a řadu dalších opatření přinášejících příznivé dopady na zdraví lidí a životní prostředí. Mezi významné investice lze řadit např. novou linku na zpracování elektroodpadu, rozšíření sortimentu produkce finálního hutního zpracování mědi apod Přímé zahraniční investice Celková výše přímých zahraničních investic v odvětví 37 se postupně zvyšovala od roku 2000, kdy převyšovala částku 500 mil. Kč až do roku 2004, kdy již přesáhla roční částku 860 mil. Kč. Tempo nárůstu přímých zahraničních investic u odvětví 37 prakticky (s výjimkou roku 2001) kopíruje tempo u souhrnu za zpracovatelský průmysl. Tabulka 22.9 Přímé zahraniční investice OKEČ 37 (v mil. CZK) k k k k k Zahr. investice v ČR 533,1 385,9 746,2 7,8 869,2 Tuzem. investice v zahraničí 2,6 2,9 1,9 7,9 2,3 Pramen: ČNB 3 Ročenka ČSÚ

9 Přímé zahraniční investice OKEČ 37 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 37 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 22.6 Tuzemské a zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví Většina podnikatelských subjektů odvětví 37 zaznamenává trvalý nárůst konkurenceschopnosti na domácím i zahraničním trhu. Příčinou tohoto pozitivního trendu je prohlubování technologických i kapitálových vazeb na zahraniční subjekty vyspělých zemí a napojení na mezinárodní nevládní organizace burzovního a podnikatelského charakteru. Lze očekávat, že v důsledku přirozeného tlaku na normovanou jakost produktů, minimální standardy zpracování i ekonomický efekt podnikání a vytváření autorizovaných společností, bude postupně opouštěna zpracovatelská základna (rozptýlená do drobných a malých kapacit) a poroste i napojení na kolektivní sběrné systémy v Evropě. Faktory, které ovlivní budoucí vývoj odvětví Budoucí vývoj odvětví úzce souvisí s celosvětovým přístupem k hospodaření s neobnovitelnými surovinovými zdroji. Členské státy EU přijaly v této oblasti systém založený na zásadách udržitelného rozvoje. Kromě materiálových úspor, spojených s hospodařením s prvotními surovinovými zdroji, jsou při využívání druhotných surovin u četných aplikací značným přínosem i úspory energie. Při výrobě hliníku a plastů převyšují dosažené úspory až spotřebované energie. U řady dalších energeticky náročných výrob, např. při výrobě zinku, skla a pryže, představují úspory energie více než 70. Z tohoto důvodu se stále důrazněji prosazuje pro mezinárodní srovnávání ukazatel podílu druhotných surovinových vstupů na celkových materiálových vstupech na celostátní úrovni. Tyto požadavky, odvozené od aktivit OSN, jsou jednoznačně formulovány v aktualizované Strategii udržitelného rozvoje EU a následně ve Strategii udržitelného rozvoje ČR. Specifickou motivační úlohu hraje pak desetiletý Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby, přijatý Radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce 2005, jehož součástí je i dokument Program udržitelného užití a produktivity zdrojů, připravovaný v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Podniková sféra subjektů odvětví 37 nemá snadnou pozici. Musí velmi flexibilně reagovat na nové koncepční směry a trendy jak v ČR a EU, tak i v celosvětovém měřítku. Je nucena se vypořádat s často se měnícími legislativními požadavky. Ke splnění požadovaného využívá podněty domácího i zahraničního (evropského i mimoevropského) trhu a kapitálového napojení na zahraniční firmy a příslušná nadnárodní profesní sdružení, zejména BIR a ISWA. Žádoucím cílem řady podnikatelských subjektů je tak posílení konkurenceschopnosti produkce a postavení na trhu, včetně prohloubení spolupráce se zahraničními obchodními partnery. K rozvoji odvětví 37 by napomohlo odstranění bariér, způsobených nepřiměřenými požadavky v oblasti environmentální legislativy a celkové snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů. 353