20.1 Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "20.1 Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru"

Transkript

1 20 Krystalizace Vladimír Kudrna, Pavel Hasal, Vladimír Míka A Výpočtové vztahy Krystalizace je poměrně složitý kinetický proces, při kterém se vylučuje pevná látka z kapalného roztoku (krystalizaci z plynných směsí a z tavenin zde nebudeme uvažovat). Při popisu tohoto procesu budeme užívat pouze hmotnostní a entalpické bilance umožňující vypočítat množství a složení jednotlivých proudů, množství potřebného popř. odvedeného tepla a pod. Kinetika krystalizace (resp. soubor vztahů pro výpočet rychlosti růstu krystalů, velikosti zařízení popř. trvání procesu) je poměrně složitá a proto se jí nebudeme v tomto skriptu zabývat. Krystalizace se uskutečňuje v krystalizátorech, které se rozdělují podle způsobu provozování na periodické a kontinuální. Dále se krystalizátory rozdělují především podle způsobu, jakým se v nich dosahuje přesycení, a to na ochlazovací a odpařovací, popř. kombinované. Často pracují s recyklem roztoku či suspenze Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru Bilanční schémata krystalizačních zařízení jsou rozmanitá v závislosti na způsobu provozování procesu. Zde je proto uvedeno pouze základní schéma (viz. obr 20-1). m F m P m F - hmotnost suroviny m M m P - hmotnost brýdové páry m M - hmotnost matečného roztoku Q i Q e m K - hmotnost krystalů m K Q i - dodávaná energie - odebíraná energie Q e Obr Bilanční schema krystalizátoru Poznámka I: V tomto odstavci uvádíme bilanční rovnice pouze pro periodicky pracující krystalizátory. Pro kontinuální zařízení platí stejné rovnice pouze s tím rozdílem, že hmotnostní a tepelné proudy jsou označeny tečkou nad symbolem. Poznámka II: Na jednoduchém bilančním schématu jsme proudy označili písmeny (F,P,M,K) analogicky jako např. v kapitolách 5, 17 a 19. Na složitějších schématech je budeme často označovat číslicemi, obdobně jako v kapitolách 1 a 10. Krystalizující složku označíme symbolem A, rozpouštědlo symbolem B a nečistoty symbolem N. Označení proudů je zřejmé z obr Celková hmotnostní bilance má tvar: 20-1

2 m F = m K + m M + m P. (20-1) Pro ochlazovací krystalizátor m P 0, tj. množství brýdových par je zanedbatelné. V rovnici (20-1) označuje symbol mk hmotnost suchých krystalů a m M hmotnost odváděného matečného roztoku (zanedbává se množství matečného roztoku, který ulpěl na krystalech). Bilance složky A má tvar: x AF m F = x AK m K + x AM m M, (20-2) kde x AM označuje hmotnostní zlomek krystalizující složky v matečném roztoku, o kterém se předpokládá, že je v termodynamické rovnováze s vyloučenými krystaly při podmínkách na výstupu z krystalizátoru. Hodnota x AM je potom rovna rozpustnosti složky A při teplotě na výstupu z krystalizátoru. Hodnoty rozpustnosti v závislosti na teplotě jsou tabelovány (viz. např. tab. XV-1 [H1]); resp. uváděny ve formě empirických matematických vztahů (tab. XV-2 [H1]). O hmotnostním zlomku x AK se předpokládá, že jeho hodnota je pro látky, které netvoří solváty, rovna jedničce. V opačném případě plyne ze stechiometrie pro krystaly o chemickém vzorci v obecném tvaru ν A A ν B B: x AK ν AMA = ν M + ν M A A B B, (20-3) kde M i je molární hmotnost složky i (i = A,B). V rovnici (20-3) se předpokládá, že koncentrace nečistot v krystalu je zanedbatelná. Bilance nečistot má potom tvar: x NF m F = x NM m M. (20-4) Při přibližných výpočtech se často koncentrace nečistot ve všech proudech zanedbává. Bilance rozpouštědla B je popsána rovnicí: x BF m F = (1 - x AK ) m K + x BM m M + m P. (20-5) Jedna z bilančních rovnic (20-1), (20-2), (20-4) a (20-5) je ovšem závislá. V některých případech bývá nutno vyjádřit koncentraci složky v suspenzi, tj. v proudu o hmotnosti m S, který obsahuje roztok spolu s pevnou krystalovinou. Zavádí se poměr hmotnosti pevné fáze k hmotnosti suspenze α S = m Ss / m S, [m S = m Ss + m Sl ], (20-6) což je vlastně hmotnostní zlomek pevné fáze v suspenzi. Mezi koncentracemi složek v suspenzi x AS a x NS a jejich koncentracemi v kapalné fázi suspenze x ASl a x NSl platí vztahy x NS = x NSl (1 - α S ) = x NM (1 - α S ), (20-7) x AS = x ASs α S + x ASl (1 - α S ) = x AK α S + x AM (1 - α S ), (20-8) kde x ASs = x AK je hmotnostní zlomek složky A v pevné fázi suspenze, x ASl = x AM a x NSl = x NM je hmotnostní zlomek složky v matečném roztoku. 20-2

3 Tzv. výkon krystalizátoru se udává buď jako hmotnost vstupního proudu m F nebo hmotnost získaných krystalů m K. Jako výtěžek (resp. výtěžnost) je udáván poměr hmotnosti složky A ve vystupujících krystalech ke hmotnosti téže složky ve vstupním proudu (tento poměr bývá často udáván v procentech) Entalpická bilance krystalizátoru Entalpická bilance krystalizátoru se zapisuje vztahem h F m F + Q i = h K m K + h M m M + h P m P + Q e. (20-9) Dodaná energie (teplo) Q i se v ochlazovacích krystalizátorech neuplatňuje, Q e zahrnuje ve všech případech ztráty energie do okolí (tepelné ztráty). Hodnoty měrné entalpie vstupního a výstupního roztoku h F a h M se určují z hodnot měrné entalpie čistých složek s přihlédnutím k rozpouštěcí entalpii (viz kap.10). Referenční stav entalpií se volí při 0 o C, voda v kapalném skupenství, aby se dalo využít tabelovaných hodnot její měrné entalpie. Proto h i = [x Ai c pai + x Bi c pbi ] t i + x Ai Δh mix,ai, [i = F,M], (20-10) kde t i je teplota roztoku ve o C, c pa - střední měrná tepelná kapacita rozpuštěné látky v teplotním intervalu 0,t i, c pb - střední měrná tepelná kapacita rozpouštědla v tomtéž teplotním intervalu a Δh mix,ai - integrální rozpouštěcí entalpie. 1) (Vliv nečistot na entalpickou bilanci se zpravidla zanedbává). Měrnou entalpii krystalů vypočteme podle vztahu h K = c pk t K, (20-11) kde t K je teplota krystalů ve o C a c pk jejich střední měrná tepelná kapacita v teplotním intervalu 0, t K. Měrná entalpie brýdové páry h P se udává stejně jako v kapitole 13, tj. předpokládá se, že brýdová pára je nasycená při teplotě a tlaku v krystalizátoru. Dodaná Q i nebo odvedená energie (teplo) Q e v rovnici (20-9) naznačují, že krystalizátory musí fungovat ve velké většině případů rovněž jako výměníky tepla. Předmětem výpočtu je zde obvykle velikost teplosměnné plochy A podle vztahů uvedených v kapitole 12, popř. v kapitole 13. Pro nepřetržitě pracující ochlazovací krystalizátory platí 1) Poznámka: V literatuře o krystalizaci [N1,N2,N3] se často používá jiného postupu při výpočtu měrných entalpií v rovnici (20-9). Namísto integrálních rozpouštěcích entalpií ve výrazech pro h F a h M se ve výrazu pro h K ještě uvažuje aditivní člen - tzv. krystalizační entalpie. Tabelované hodnoty krystalizačních entalpií jsou však obvykle méně přesné než hodnoty rozpouštěcích entalpií. 20-3

4 Q e A = k Δ t ls, (20-12) kde symbol k označuje střední součinitel prostupu tepla a střední logaritmický rozdíl teplot je určen vztahem Δ t ls = Δt1 Δt2 ln( Δt / Δt ) 1 2. (20-13) V krystalizátorech ochlazovaných při protiproudu je rozdíl teplot na "teplém" konci výměníku Δt 1 definován jako rozdíl teploty vstupní suroviny t F a teploty odcházející (ohřáté) chladicí kapaliny t 1. Rozdíl teplot na druhém konci Δt 2 je rozdíl mezi teplotou vystupující suspenze (příp. matečného roztoku) t M a vstupujícího chladiva t 2. V promíchávaných krystalizátorech se obvykle předpokládá ideální promíchávání a tedy všude stejná teplota vsádky, takže platí Δt 1 = t M - t 1 a Δt 2 = t M - t 2. V odpařovacích krystalizátorech se teplosměnná plocha počítá stejně jako v kapitole 13: A Q = kt ( t ) T M kde symbol t T označuje teplotu topné páry., (20-14) B Úlohy U20-1: Na jakou teplotu je zapotřebí ochladit horký vodný roztok KNO 3 o koncentraci 40 hmotn. %, jestliže se má koncentrace KNO 3 v matečném roztoku po ochlazení a vyloučení krystalů rovnat jedné polovině koncentrace roztoku výchozího? Jaký bude výtěžek této operace? Výsledek: Roztok je třeba ochladit na 13,8 o C. Výtěžek operace je 62,5%. U20-2: Jaká hmotnost krystalů se vyloučí při ochlazení 4,2 tuny roztoku uhličitanu sodného z teploty 30 o C na teplotu 12 o C? Roztok obsahuje při teplotě 30 o C 2,5 mol Na 2 CO 3 na 1000 g vody. Uhličitan sodný krystaluje ve formě dekahydrátu. Jaká bude výtěžnost tohoto procesu? Výsledek: Při ochlazení se vyloučí 1445 kg dekahydrátu. Výtěžnost operace je přitom 60,9%. U 20-3: Kolik kg krystalů K 2 CO 3 1,5 H 2 O se získá v ochlazovacím krystalizátoru při ochlazení 9 tun nasyceného vodného roztoku uhličitanu draselného z teploty 80 o C na 33 o C? Předpokládejte, že přitom nedochází k odpaření vody. 20-4

5 Výsledek: V ochlazovacím krystalizátoru se za uvedených podmínek získá 1401 kg krystalů K 2 CO 3.1,5H 2 O. U20-4: Určete potřebnou velikost teplosměnné plochy protiproudého průtočného krystalizátoru, ve kterém se ochlazuje kg h -1 roztoku obsahujícího 7 mol (NH 4 ) 2 SO 4 na 1000 g vody z teploty 85 o C na 35 o C. Součinitel prostupu tepla je 127 W m -2 K -1. Chladicí voda se ohřívá z 13 o C na 24 o C. Jak by se změnila velikost teplosměnné plochy, kdyby byla vsádka krystalizátoru za jinak stejných podmínek ideálně promíchávána? Určete též spotřebu chladicí vody. Hodnotu integrální rozpouštěcí entalpie pro vodný roztok 50 hmotn. % (NH 4 ) 2 SO 4 uvažujte rovnu 42,8 kj h -1. Výsledek: Potřebná teplosměnná plocha v průtočném protiproudovém krystalizátoru činí 84,4 m 2, v promíchávaném krystalizátoru 203,3 m 2. Spotřeba chladicí vody je v obou případech stejná: 32,1 tun za hodinu. U20-5: Určete množství energie, které je třeba odvádět z ochlazovacího krystalizátoru, v němž se ochlazuje 6000 kg h -1 vodného roztoku NaNO 3 z 90 o C na 40 o C. Roztok na počátku obsahuje 16 mol NaNO 3 na 1000g H 2 O. Při ochlazení roztoku se současně odpaří 3% vody (vztaženo na počáteční roztok). Vypočtěte rovněž velikost potřebné teplosměnné plochy krystalizátoru, je-li součinitel prostupu tepla roven 110 W m -2 K -1, a hmotnostní průtok chladicí vody v kg h -1, která se při průchodu zařízením ohřeje z 15 o C na 40 o C. Vliv rozpouštěcí entalpie NaNO 3 ve vodě zanedbejte. Předpokládejte, že krystalizátor je ideálně promícháván. Výsledek: Z krystalizátoru je nutno odvádět W, na což je třeba 7320 kg h -1 chladicí vody. Velikost teplosměnné plochy krystalizátoru činí 39,5 m 2. U20-6: Do vakuové odparky vstupuje vodný roztok dusičnanu draselného, obsahující 24 g KNO 3 a 1 g nečistot, rozpuštěných ve 100 g vody. Odparka pracuje za jinak stejných podmínek jako v příkladu P Vypočtěte hmotnostní průtok vstupujícího roztoku, výtěžnost zařízení a obsah nečistot v matečném roztoku. Jak se tyto veličiny změní, je-li 40% matečného roztoku recirkulováno zpět do odparky? (Předpokládejte, že přítomnost nečistot významně neovlivní rozpustnost KNO 3.) Výsledek: Při stejné produkci brýdové páry 1500 kg h -1 lze bez recyklu zpracovat 2180 kg h -1 roztoku s výtěžností 76,0%. Matečný roztok přitom obsahuje 4,84 hmotn. % nečistot. V případě 40% recyklu se zpracuje pouze 2058 kg h -1 roztoku, výtěžnost činí 84,1%, avšak matečný roztok obsahuje 7,29% nečistot, což ilustruje tvrzení o hromadění nečistot v systému, uvedené ve výsledku příkladu P U20-7: Do vakuové odparky, která pracuje s roztoky o stejných koncentracích a teplotách jako odparka v příkladu P 20-1 se přivádí 2100 kg h -1 roztoku dusičnanu draselného, který má teplotu 50 o C. Vypočtěte výtěžnost zařízení, hmotnostní průtok odcházející brýdové páry o tlaku 0,055 MPa a hmotnostní průtok topné páry, která má tlak 0,

6 MPa. Jak se tyto veličiny změní, je-li polovina matečného roztoku recirkulována zpět do odparky? (Hodnotu rozpouštěcí entalpie KNO 3 ve vodě a tepelné ztráty v odparce zanedbejte). Výsledek: Bez užití recyklu je výtěžnost zařízení rovna 76,0%, přičemž se odpaří 1420 kg h -1 brýdové páry. Spotřeba topné páry je rovna 1580 kg h -1. V případě, že se recykluje 50% matečného roztoku zpět do odparky, zvýší se výtěžnost zařízení na 86,3%, hmotnostní průtok brýdové páry na 1530 kg h -1 avšak se současným zvýšením spotřeby topné páry na 1710 kg h -1. Tato hodnota ilustruje tvrzení o zvýšení spotřeby energie při recyklu, uvedené při diskusi výsledků příkladu P20-1. U20-8: Vodný roztok síranu amonného obsahující 100 g (NH 4 ) 2 SO 4 ve 100 g vody je přiváděn do vakuového odpařovacího krystalizátoru při teplotě 100 o C. Tlak nad hladinou roztoku v krystalizátoru je 633 Pa. Zvýšení bodu varu nasyceného síranu amonného činí 5 o C. Kolik roztoku je nutno přivádět do krystalizátoru, má-li v něm vzniknout 5 tun za hodinu krystalů (NH 4 ) 2 SO 4? Vypočtěte rovněž hmotnostní průtok, která se přitom odpaří a koncentraci (NH 4 ) 2 SO 4 v matečném roztoku! Předpokládejte, že krystalizátor nevyměňuje teplo s okolím. Hodnotu integrální rozpouštěcí entalpie pro vodný roztok 50 hmotn. % (NH 4 ) 2 SO 4 uvažujte rovnu 42,8 kj h -1. Výsledek: Do krystalizátoru je třeba přivádět 22,8 tun za hodinu roztoku, přičemž se odpaří 2,56 t h -1 vody. Matečný roztok obsahuje 42% hmotn. (NH 4 ) 2 SO 4. U20-9: Krystalická modrá skalice, obsahující 3 hmotn.% nečistot rozpustných ve vodě se čistí překrystalováním v zařízení znázorněném na obr Surovina se s hmotnostním průtokem 150 kg h -1 kontinuálně dávkuje do rozpouštěcího zařízení 2 1 R K S Obr Bilanční schéma krystalizačního zařízení Označení uzlů: R - rozpouštěcí zařízení, K - krystalizátor, S - sušárna; proudy: 1 - surovina, 2 - čerstvá voda, 3 - nasycený horký roztok, 4 - vlhké krystaly, 5 - vysušené krystaly, 6 - odpařená vlhkost, 7 - odváděný matečný roztok, 8 - recykl (čárkování značí, že se tento proud ve variantě výpočtu bez recyklu neuvažuje). spolu s dostatečným množstvím vody tak, aby vznikl roztok nasycený při 75 o C. Tento roztok odtéká do krystalizátoru, kde se ochlazuje na teplotu 23 o C. Vyloučené krystaly CuSO 4.5H 2 O obsahují ještě 10 % matečného roztoku (vztaženo na hmotnost pentahydrátu). Krystaly jsou dále vysušeny tak, aby neobsahovaly volnou (t.j. nekrystalickou) vodu a krystaly vzniklé odpařením matečného roztoku jsou rovněž 20-6

7 pentahydrátem. Rozpustnost modré skalice ve vodě je dána vztahem [B1] log = x A * f(t), kde x A * je molární zlomek CuSO4 ve vodě, T termodynamická teplota (K) a f(t) = -24, ,4664/T + 8, log T. Ve variantě I se uvažuje činnost zařízení bez recyklace matečného roztoku. Vypočtěte hmotnost nastřikované vody, znečištění produktu v % a výtěžek čistého produktu (t.j. poměr hmotnosti čistého CuSO 4.5H 2 O ve vysušených krystalech k hmotnosti téže čisté sloučeniny v surovině). Ve variantě II se uvažuje recykl matečného roztoku takový, aby znečištění produktu nepřesáhlo 0,5 %. Vypočtěte množství recyklu, čerstvé vody a výtěžek čistého produktu. Výsledek: Ve variantě I se na rozpuštění znečištěné látky spotřebuje 126 kg h -1 vody. Získá se produkt se znečištěním 0,25 % při výtěžku 69,3 % pentahydrátu. Ve variantě II je zapotřebí při povoleném znečištění produktu 0,5 % pouze 60 kg h -1 čerstvé vody spolu s 141 kg h -1 recyklovaného matečného roztoku. Výtěžek pentahydrátu je přitom 86,6 %. Při užití recyklu se tedy zvyšuje výtěžek čisticí operace, avšak zároveň vzrůstá znečištění produktu. (Viz rovněž diskusi výsledku příkladu P 20-1.) U20-10: Krystalická soda (Na 2 CO 3 10H 2 O) se připravuje rozpouštěním bezvodého uhličitanu sodného ve směsi matečného roztoku a vody při teplotě 45 o C tak, aby koncentrace Na 2 CO 3 v roztoku byla 25 hmotn. % (viz obr. 20-5). Roztok se potom ochladí na teplotu 15 o C, přičemž dojde ke tvorbě krystalů dekahydrátu. Vlhké krystaly Na 2 CO 3 10H 2 O se odstředí a na jejich povrchu ulpí 10% matečného roztoku. m V m B m A m F m + m M MK m KV m MR Obr Schéma zařízení pro krystalizaci sody. Označení proudů: A-bezvodý uhličitan sodný; V-voda; F-vstupní roztok; K-krystaly; KV-vysušené krystaly; MK-matečný roztok, lpící na krystalech; MR-recykl; B-brýdová pára Zbylých 90% matečného roztoku se vrací do rozpouštěcí nádrže. Vlhké krystaly se dále vysuší tak, že z ulpělého roztoku se na krystalech právě vytvoří další krystalický dekahydrát. Krystalizace probíhá v zařízení, které se skládá z několika na sobě nezávisle pracujících sekcí, ve kterých proti proudu suspenze teče chladicí voda, ohřívající se ze 7 o C na 25 o C. Teplosměnná plocha každé sekce je 2,8 m 2, hodnota 20-7

8 součinitele prostupu tepla je 200 Wm -2 K -1. Ztráty energie do okolí vlivem nedokonalé izolace a množství odpařené vody zanedbejte. Vypočtěte, kolik kg h -1 vody a kolik kg h -1 bezvodé sody je nutno dávkovat do rozpouštěcí nádrže při produkci 1 tuny vysušených krystalů za hodinu. Kolik energie je nutno odvést při chlazení roztoku a kolik sekcí krystalizátoru je nutno použít? Výsledek: Do rozpouštěcí nádrže se musí dávkovat 356 kg h -1 bezvodé sody a 668 kg h -1 vody. Z potřebných čtyř sekcí krystalizátoru je nutno celkem odvádět 28,25 kw. U20-11: Cukrovar zpracovává 1600 tun řepy za den. Z tohoto množství se získá 8,5 hmotn. % zadinové cukroviny. Tato cukrovina, která má teplotu 80 o C, se v zařízení pracujícím při protiproudu ochlazuje na 35 o C. Přitom se 20% energie odvádí do okolí sáláním. Chladicím mediem je voda, která má na vstupu do zařízení teplotu 17 o C a na výstupu 42 o C. Měrná tepelná kapacita cukroviny je 2000 J kg -1 K -1, součinitel prostupu tepla je 35 W m -2 K -1. Vypočtěte spotřebu chladicí vody a potřebnou teplosměnnou plochu! Z ochlazené cukroviny se sacharizací 94% a čistotou 77% se dále odstředí 830 kg h -1 zadinového cukru o čistotě 95%. Jakou čistotu bude mít zbylá cukrovina po této operaci? (Pojmy sacharizace a čistota jsou vysvětleny v textu zadání příkladu P 20-4). Výsledek: Na ochlazení 1,574 kg s -1 (136 tun za den) zadinové cukroviny je zapotřebí 1,01 kg s -1 (87,5 tun za den) chladicí vody. Teplosměnnou plochou o velikosti 105 m 2 se odvádí 106 kw. Obsah sacharozy ve zbylé cukrovině je 68,5% hmotn. a vody 7,03% hmotn., čemuž odpovídá čistota 73,7%. U20-12: Sacharoza krystaluje v průtočných odpařovacích krystalizátorech (zrničích) zařazených v serii. Do pětistupňového systému se uvádí 750 tun za den cukerného roztoku (kléru) o sacharizaci 79%. Klér se uvádí do všech stupňů systému (viz obr. 20-6). Hodnoty sacharizace za jednotlivými stupni jsou 82% - 85% - 88% - 90% - 92%. Vypočtěte množství kléru ( m Fi ) dodávaného do každého stupně, množství vody ( m Bi ) odpařené v každém stupni a množství cukroviny (suspenze krystalů sacharozy a matečného roztoku - m n ) odváděné ze systému pro dvě varianty: I. Množství odpařené vody v každém stupni je stejné. II. Množství odpařené vody se v každém stupni snižuje a to tak, že v jednotlivém stupni se odpaří 95% množství odpařeného ve stupni předcházejícím. (Krystaly se ze systému jako zvláštní proud neodtahují). m B m Bi i m n 20-8 m Fi m F

9 Obr Schéma krystalizačního zařízení. Výsledek: V celém systému se odpaří 106 tun za den vody a odvede se 644 tun za den cukroviny. Ve variantě I se v každém stupni odpaří 21,2 tun za den vody, přičemž se do jednotlivých stupňů nastřikuje (v pořadí rostoucích indexů stupně) 579,4-21,2-21,2-71,9-56,3 tun za den kléru. Ve variantě II se v jednotlivých stupních odpaří 23,4-22,6-21,1-20,1-19,1 tun za den vody a do jednotlivých stupňů se uvádí 641-6,7-6,1-57,9-38,1 tun za den kléru. Literatura B1. Broul M., Nývlt J., Söhnel O.: Tabulky rozpustnosti anorganických látek ve vodě. Academia, Praha H1. Holeček O.: Chemickoinženýrské tabulky. Skriptum, ES VŠCHT, Praha K1. Kubíček M.: Numerické algoritmy řešení chemicko-inženýrských úloh. SNTL/Alfa, Praha N1. Nývlt J.: Výpočty krystalizátorů. Academia, Praha N2. Nývlt J., Söhnel O., Matuchová M., Broul M.: The Kinetics of Industrial Crystallization. Elsevier Amsterdam, Academia Praha N3. Nývlt J., Hostomský J.: Průmyslová krystalizace. Skriptum, VŠChT Praha V1. Valter V., Hampl J., Příhoda J., Bubník Z.: Výpočetní metody a modelování III. Skriptum, VŠCHT Praha

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD.

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD. KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení Ing. Miroslav Richter, PhD., EUR ING 2014 Materiálové bilance 3.5.1 Do tkaninového filtru vstupuje 10000

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku))

1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku)) OBSAH: 1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku)) 2) ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ ( m 1 w 1 + m 2 w 2 = (m 1 + m 2 ) w ) 3) MOLÁRNÍ KONCENTRACE (c = n/v) 12 příkladů řešených + 12příkladů s

Více

SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012. Ročník: osmý

SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SLOŽENÍ ROZTOKŮ Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi 1 Anotace: Žáci se seznámí se složením roztoku a s veličinou

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část).

Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část). Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část). Ing. Eliška Glovinová Ph.D. Tato publikace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Byla vydána

Více

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II OSTRAVSKÁ UNIVERZITA [ TADY KLEPNĚ TE A NAPIŠTE NÁZEV FAKULTY] FAKULTA CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II TOMÁŠ HUDEC OSTRAVA 2003 Na této stránce mohou být základní tirážní údaje o publikaci. 1 OBSAH PŘ EDMĚ

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 46. ročník 2009/2010 KRAJSKÉ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (60 bodů) Úloha 1 Vlastnosti prvků 26

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se:

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: CEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ Teorie Složení roztoků udává vzájený poěr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: MOTNOSTNÍM ZLOMKEM B vyjadřuje poěr hotnosti rozpuštěné látky k hotnosti

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Úspory vody a energie na prádelnách podle fyzikálních, nikoliv marketingových zákonů 3. část.

Úspory vody a energie na prádelnách podle fyzikálních, nikoliv marketingových zákonů 3. část. Úspory vody a energie na prádelnách podle fyzikálních, nikoliv marketingových zákonů 3. část. V předchozích dvou dílech této série článků jste se dozvěděli mnohé o snižování spotřeby vody a energie na

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2.

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2. Roztoky směsi dvou a více látek jsou homogenní (= nepoznáte jednotlivé částečky roztoku - částice jsou menší než 10-9 m) nejčastěji se rozpouští pevná látka v kapalné látce jedna složka = rozpouštědlo

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna

Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna Svoboda) 5 Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian

Více

CHEMIE výpočty. 5 z chemických ROVNIC. 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice

CHEMIE výpočty. 5 z chemických ROVNIC. 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice CHEMIE výpočty 5 z chemických ROVNIC 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice 1 definice pojmu a vysvětlení vzorové příklady test poznámky pro učitele

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

téma: Úvodní praktikum - Práce v laboratoři autor: Ing. Dagmar Kučerová

téma: Úvodní praktikum - Práce v laboratoři autor: Ing. Dagmar Kučerová téma: Úvodní praktikum - Práce v laboratoři cíl praktika: Žáci budou seznámeni s laboratorním řádem a poučeni o bezpečnosti práce. pomůcky: laboratorní řád popis aktivit: Žáci se seznámí se všemi body

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze 1. Úol měření Úolem měření na rotorové (Müllerově) odparce je sestavit energeticou a látovou bilanci celého zařízení a stanovit součinitele prostupu tepla odpary a ondenzátoru brýdových par.. Popis zařízení

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Příprava oxidu měďnatého autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.08. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky 2. stupně ZŠ

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu 11 Sdílení tepla Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Sdílením tepla rozumíme převod energie z místa s vyšší teplotou na místo s nižší teplotou vlivem rozdílu teplot. Zařízení

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

Identifikátor materiálu: ICT 2 60

Identifikátor materiálu: ICT 2 60 Identifikátor materiálu: ICT 2 60 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce podpory název materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh

Více

Chemická technika. Chemická technologie Analytická chemie. denní

Chemická technika. Chemická technologie Analytická chemie. denní Učební osnova předmětu Chemická technika Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Chemická technologie Analytická chemie denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Zaměření:

Více

test zápočet průměr známka

test zápočet průměr známka Zkouškový test z FCH mikrosvěta 6. ledna 2015 VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 90 minut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. U otázek označených symbolem? uvádějte

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Technické údaje SI 75TER+

Technické údaje SI 75TER+ Technické údaje SI 75TER+ Informace o zařízení SI 75TER+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM 2007 integrovaný - Místo instalace Indoor - Výkonnostní

Více

STUDENTSKÁ SOUTĚŢNÍ PRÁCE

STUDENTSKÁ SOUTĚŢNÍ PRÁCE VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ KATEDRA ENERETIKY STUDENTSKÁ SOUTĚŢNÍ PRÁCE Návrh řešení chlazení plynu z teploty 000 ºC na teplotu 600 ºC Autor: Bc. Zdeněk Schee OSTRAVA 20 ANOTACE STUDENTSKÉ

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Roztoky výpočty koncentrací autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

1.05 Chladicí směsi. Projekt Trojlístek

1.05 Chladicí směsi. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.05 Chladicí směsi. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Problematika RAS v odpadních vodách z povrchových úprav

Problematika RAS v odpadních vodách z povrchových úprav Problematika RAS v odpadních vodách z povrchových úprav Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Problematika RAS v odpadních vodách se v současné době stává noční můrou provozovatelů technologií

Více

Vlhký vzduch a jeho stav

Vlhký vzduch a jeho stav Vlhký vzduch a jeho stav Příklad 3 Teplota vlhkého vzduchu je t = 22 C a jeho měrná vlhkost je x = 13, 5 g kg 1 a entalpii sv Určete jeho relativní vlhkost Řešení Vyjdeme ze vztahu pro měrnou vlhkost nenasyceného

Více

Relativní atomová hmotnost

Relativní atomová hmotnost Relativní atomová hmotnost 1. Jak se značí relativní atomová hmotnost? 2. Jaké jsou jednotky Ar? 3. Zpaměti urči a) Ar(N) b) Ar (C) 4. Bez kalkulačky urči, kolika atomy kyslíku bychom vyvážili jeden atom

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.3349

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

SERO.CZ. TEPELNÁ ČERPADLA - katalog produktů GROUND ENERGY - TEPELNÁ ČERPADLA SE ZDROJEM ZEMĚ W A. www.becc.cz

SERO.CZ. TEPELNÁ ČERPADLA - katalog produktů GROUND ENERGY - TEPELNÁ ČERPADLA SE ZDROJEM ZEMĚ W A. www.becc.cz SERO.CZ TEPELNÁ ČERPDL - katalog produktů GROUND - TEPELNÁ ČERPDL SE ZDROJEM ZEMĚ W TER - TEPELNÁ ČERPDL SE ZDROJEM VOD IR - TEPELNÁ ČERPDL SE ZDROJEM VZDUCH LCD regulace s dotykovou klávesnici. Elektrický

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 TEPELNÁ ČERPADLA ING. JAROSLAV

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.3349

Více

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr Úvod Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 2 Používání vody pro praní Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody - Délka

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-09 ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle Závěsné kondenzační kotle VU, VUW ecotec plus a Zásobník s vrstveným ukládáním teplé vody actostor VIH CL 20 S Výhody kondenzační techniky Snižování spotřeby energie při vytápění a ohřevu teplé vody se

Více

Úlohy z fyzikální chemie

Úlohy z fyzikální chemie Úlohy z fyzikální chemie Bakalářský kurz Kolektiv ústavu fyzikální chemie Doc. Ing. Lidmila Bartovská, CSc., Ing. Michal Bureš, CSc., Doc. Ing. Ivan Cibulka, CSc., Doc. Ing. Vladimír Dohnal, CSc., Doc.

Více

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10 MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický

Více

2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt Trojlístek

2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 9. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová ANORGANICKÉ SLOUČENINY KYSELINY porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin orientuje se

Více

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů 1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ Základní stavové veličiny látky Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů Stavová rovnice ideálního plynu f(p, v, T)=0 Měrné tepelné kapacity, c = f (p,t)

Více

17. METODICKÝ POKYN ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

17. METODICKÝ POKYN ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ 17. METODICKÝ POKYN ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ ke stanovení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek při výrobě kompozitů podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky

Více

9 Charakter proudění v zařízeních

9 Charakter proudění v zařízeních 9 Charakter proudění v zařízeních Egon Eckert, Miloš Marek, Lubomír Neužil, Jiří Vlček A Výpočtové vztahy Jedním ze způsobů, který nám v praxi umožňuje získat alespoň omezené informace o charakteru proudění

Více

ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD

ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD STRNADOVÁ N., DOUBEK O. VŠCHT Praha RACLAVSKÝ J. Energie a.s., Kladno Úvod Koncentrace síranů v povrchových vodách, které se využívají krom jiného jako recipienty

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu CHEMIE 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu

Více

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohřívá. Větrá Vysušuje Filtruje

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohřívá. Větrá Vysušuje Filtruje Teplovzdušné solární kolektory Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost Ohřívá Větrá Vysušuje Filtruje V závislosti na intenzitě slunečního záření ohřívá vnitřní klima objektu řízeným průběhem teplo

Více

Komplexní řešení energetiky zimního stadionu. Hokejová hala mládeže v Brně

Komplexní řešení energetiky zimního stadionu. Hokejová hala mládeže v Brně Komplexní řešení energetiky zimního stadionu. Hokejová hala mládeže v Brně Chlazení ledové plochy a požadavky na její optimální provoz Optimální provozní stav ledové plochy Teplota chlazené desky - 7.2

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy (1) Protokol a) identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ): Účel budovy: Kód obce: Kód katastrálního území: Parcelní číslo: Vlastník

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Křížové pravidlo Používá se pro výpočet poměru hmotnostních dílů dvou výchozích roztoků jejichž smícháním vznikne nový roztok. K výpočtu musí

Více

DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě

DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě Úkol: Sušení a chlazení jsou elementární procesní kroky ve zpracování sypkých materiálů ve všech oblastech průmyslu. Sypké materiály jako je písek a štěrk,

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH

TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH Konference Alternativní zdroje energie 0. až. července 0 Kroměříž TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH Michal Broum, Jan Sedlář, Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Regulus spol. s.r.o. Univerzitní

Více

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ ALEŠ KAJZAR BRNO 2015 Obsah 1 Hmotnostní zlomek 1 1.1 Řešené příklady......................... 1 1.2 Příklady k procvičení...................... 6 2 Objemový zlomek 8 2.1

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více