Psychologie Učení a paměť

Transkript

1 Psychologie Učení a paměť Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D.

2 Učení

3 Učení Učení lze definovat jako veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životních zkušeností. Některé reakce a vzorce chování se člověk nemusí učit (reflexy, instinkty) Učení obvykle vede k lepší adaptaci, ne však vždy. Dělí se na bezděčné a záměrné.

4 Druhy učení od nejjednodušších ke složitějším: Habituace (přivykání) Imprintace (vtiskování) Klasické podmiňování Operantní podmiňování Observační učení Učení vhledem

5 Habituace nejprimitivnější způsob učení přivykání si

6 Habituace základní rysy Trvání habituace nastává pokud stimul trvá dostatečně dlouhou dobu bez přerušení (jinak dochází ke spontánnímu obnovení). Např. vlaky kolem vašeho bydlení projíždějí bez ojedinělých zastavení. Frekvence čím je vyšší frekvence stimulu, tím rychleji dochází k habituaci. Např. pokud budete každý den používat stejný parfém, tak ho za chvíli neucítíte (= habituace). Intenzita velmi intenzivní stimuly více překáží habituaci (je obtížné si zvyknout na výrazný zápach). Např. sirény na sanitkách jsou natolik intenzivní, aby nebylo možné se na ně snadno habituovat. Změna pokud se mění intenzita nebo trvání, objevuje se původní reakce. Např. některé alarmy u aut vyluzují proměnlivé zvuky.

7 Imprinting též imprintace, vtiskování učení bez opakování a bez posilování je možné pouze během senzitivní (kritické) periody Konrad Lorenz: vtiskování mateřského objektu u mláďat husy velké

8 Imprinting husy (Konrad Lorenz)

9 Klasické podmiňování I. P. Pavlov prováděl pokusy na psech (původně trávící procesy) operativně vyvedl slinné žlázy ven, aby mohl pozorovat produkci slin. Otvírání dveří i dokonce kroky způsobily, že psi slinili dříve než vůbec ucítili maso Pavlov tento jev nazval podmiňování.

10 Klasické podmiňování Nepodmíněný podnět způsobuje určitou vrozenou reakci bez předchozího učení (např. navlhčené mleté maso se suchary). Nepodmíněná reakce (reflex) je nenaučená, vrozená odezva na nepodmíněný podnět (např. slinění). Podmíněný podnět původně neutrální stimul (např. zazvonění, rozsvícení světla), který během podmiňování získává schopnost vyvolávat vrozenou, nenaučenou reakci (např. slinění). Podmíněný reakce (reflex) původně nepodmíněná reakce (např. slinění), kterou vyvolal podmíněný podmět (např. zazvonění).

11

12 Procesy provázející klasické podmiňování S R (základní schéma behaviorismu) Generalizace (zobecňování) když se pes naučil slinit na tón určité výšky, tak o něco nižší a o něco vyšší tón způsoboval stejnou reakci. Diskriminace (rozlišování) psi dostávali potravu jen při zaznění tónu c, u ostatních tónu jídlo neobdrželi. Vyhasínání a spontánní obnovení podmíněných reflexů

13 Naučená bezmocnost (learned helplessness) M. Seligman (v roce 1975) Očekávání, že nemůžeme změnit situaci, ve které jsme se ocitli. Naučená bezmocnost vede ke snížení motivace cokoliv dělat (tzn. snižuje se ochota k učení).

14 Experiment s malým Albertem I. V průběhu podmiňování výzkumníci (J. B. Watson se svou ženou) umístili do chlapcovy blízkosti bílou krysu. Současně se ozval hluk údery kladiva do kovové tyče. Už po sedmi pokusech pouhý pohled na bílou krysu vyvolával u dítěte zjevné známky strachu.

15 Experiment s malým Albertem II. Po pěti dnech předkládali Watson se svou ženou malému Albertovi další předměty, které se nápadně podobaly krysám byly bíle a srstnaté. Zjistili, že se strach generalizoval na králíka, bílou kočku i na vousy na masce Santa Klause. Zdroj: Schultz a Schultz, 1992, s. 315.

16 Operantní (instrumentální) podmiňování Operantní (instrumentální) podmiňování je druh učení, při kterém pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu (Plháková 2003, s. 174). Edward L. Thorndike hladová kočka v dřevěné skříňce zamčená dvěma jednoduchými pentlicemi (pokus a omyl). pozitivní důsledek zvyšuje pravděpodobnost k opakování činnosti, která mu předcházela.

17 Zákon efektu Edward L. Thorndike ( ); Zákon efektu = akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou (Plháková 2003, s. 175). Podobnost s přirozeným výběrem formulovaným Ch. Darwinem.

18 Darwinovy pěnkavy

19 Operantní učení B. F. Skinner rozlišoval vyvolané (elicited) reakce například slinění psů a vysílané (emitted) projevy například spontánní pohyby kočky. B. F. Skinner se zabývá zejména vysílanými projevy, které nazývá OPERANTY. Operanty jsou spontánní akty chování, které mohou mít kladné nebo záporné důsledky (Seamon a Kenrick 1992, s. 210). Trest potrestání za nějakou aktivitu (výprask za rozbití okna). Negativní (posilující) důsledek odstranění nebo zmírnění nepříjemných pocitů. Pozitivní (posilující) důsledek odměna (jídlo, pití, pochvala, titul apod.) Pověrčivé chování Efekt kontrastu Tvarování (shaping)

20 Posílení a trest/odměna Při operantním podmiňování nastávají pouze dvě možnosti: 1) odměna nebo 2) trest; Odměna je takový typ posílení, které zvyšuje pravděpodobnost výskytu jednání vedoucí k odměně); Trest je takový typ posílení, které snižuje pravděpodobnost výskytu jednání vedoucí k trestu; Negativní posílení odstranění nebo zmírnění nepříjemných pocitů. Pozitivní posílení odměna (jídlo, pití, pochvala, titul apod.). Pověrčivé chování Efekt kontrastu Tvarování (shaping) Negativní posílení vede ke zvýšení výskytu jednání, na rozdíl od trestu, který tento výskyt snižuje!

21 Místo kontroly (Locus of Control) J. B. Rotter (1972). Lidé se dle tohoto konceptu dělí podle místa kontroly na externalisty a internalisty. Externalisté své jednání mají tendenci vysvětlovat pomocí vnějších vlivů. Internalisté mají tendenci se cítit za své jednání zodpovědní.

22 Thorndike puzzle box

23 Observační učení zástupné zpevňování, učení na modelu Albert Bandura napodobujeme nejen odměňované chování, ale i chování předváděné atraktivním modelem Bobo doll

24 Bobo experiment studie agresivity

25 Učení vhledem W. Köhler vyřešení problému jeho pochopením je v ostrém rozporu s podmiňováním šimpanz Sultán

26 Experimenty na vhled (insight)

27 Paměť a zapomínání

28 Paměť a zapomínání schopnost zaznamenávat životní zkušenosti Pokud má paměť fungovat, musí plnit tři úlohy: vštípení (kódování) retence (podržení zakódované informace v paměti) vybavování (reprodukce), které má dvě základní formy: spontánní vybavování znovupoznání (rekognice)

29 Model paměti Atkinsona a Shiffrina Tři hlavní pamětní systémy: Senzorická paměť (také ultrakrátká) Krátkodobá paměť Dlouhodobá paměť

30 Ultrakrátká vs. krátkodobá paměť Ultrakrátká: zásobníky pro jednotlivé smyslové modality ikonická zrak (méně než 1 vteřina) echoická paměť sluch (několik vteřin) Krátkodobá paměť probíhá v ní aktuální mentální aktivita (překrývá se s pozorností, respektive s pracovní pamětí) doba podržení informací maximálně 30 sekund. kapacita krátkodobé paměti Millerovo magické číslo 7 plus mínus 2

31 Dlouhodobá paměť ohromná kapacita, teoreticky neomezená doba retence není statická vzpomínky se mění a upravují subsystémy : explicitní (deklarativní) paměť epizodická (události) sémantická (fakta) implicitní paměť procedurální (dovednosti) klasické podmiňování (podmíněné reflexy) priming aj.

32 Model A. Beddeleyho pracovní paměť Odlišný pohled na krátkodobou a dlouhodobou paměť. Pracovní paměť je splynutí krátkodobé paměti a části dlouhodobé paměti. Vizuospaciální náčtrtník uchovává některé vizuální obrazy. Fonologická smyčka přehrává niternou řeč a dovoluje pochopení významu slov. Centrální výkonná složka - koordinuje mechanismy pozornosti a řídí odpovědi. Další pomocné podřízené subsystémy podílí se na dalších kognitivních procesech.

33 Abnormality Mnemonici lidé s mimořádnou pamětí (např. pan S. od ruského psychologa A. Lurii). Amnézie (porušená paměť) a) retrográdní amnézie (nepamatují si, co bylo před operací), b) anterográdní amnézie (po operaci si není schopen nic nového zapamatovat), c) infantilní (dětská) amnézie (nematujeme si, co bylo, když jsme byli ještě velmi malí). Hipokampus je klíčový zejména pro explicitní paměť!

34 Zapomínání zapomínání je zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje křivka zapomínání (H. Ebbinghaus, 19. stol) při zapamatování hraje roli také smysluplnost obsahu a kulturní faktory (F. Bartlett)

35 Křivka zapomínání

36 Barlettova legenda (Barlett, 1932) A) původní indiánský mýtus Válka duchů Jednoho večera se vydali dva muži z Egulaku k řece na lov tuleňů. U řeky však padla mlha a ochladilo se. Potom uslyšeli válečný pokřik a pomysleli si: Někdo je na válečné stezce. Utekli na břeh a schovali se za strom. Viděli, jak proti proudu jedou kánoe, slyšeli zvuk pádel a spatřili, jak jedna z kánoí míří přímo k nim. Sedělo v ní pět mužů a ti řekli: Co si myslíte? Chceme, abyste jeli s námi. Pádlujeme proti proudu, povedeme vláku proti lidem. Jeden z mladíků odpověděl: Nemám šípy. Jsou v kánoi, odpověděli muži. Nejedu s vámi. Mohl bych být zabit. Má rodina neví, kam jsem šel. Ale ty, obrátil se k svému příteli, bys s nimi jet mohl. Jeden z mladíků tedy odplul, druhý se vrátil domů. Válečníci pluli proti proudu řeky až k městu jménem Kalama. Bylo na druhém břehu. Lidé vešli do vody, začal boj, mnozí byli zabiti. Mladík najednou zaslechl jednoho z válečníků, jak říká: Rychle, plujme domů, ten indián byl zasažen. Mladík si pomyslel: To jsou přece duchové. Necítil žádné zranění, válečníci však řekli, že byl zasažen šípem. Kánoe se vrátily do Egulaku. Mladík vystoupil na břeh, vešel do svého domu a rozdělal oheň. Každému řekl: Představte si, doprovázel jsem duchy, bojovali jsme. Mnoho válečníků bylo zabito, mnoho z těch, kdo na nás útočili, bylo zabito. Řekli mi, že jsem byl zasažen, ale já zranění necítím. Řekl vše, pak se zklidnil. Jakmile vyšlo slunce, skácel se. Něco černého mu vyšlo z úst. Tvář se mu zkřivila. Lidé vyskočili a vykřikli. Mladík byl mrtev.

37 Co si pamatujete?

38 Co si obvykle studenti pamatují Dva muži z Edulaku se vydali na ryby. U řeky zaslechli vzdálený hluk. Zní to jako křik, řekl jeden z nich. Současně se objevili lidé v kánoi, kteří je pozvali, aby se podíleli na dobrodružství. Jeden z mladíků s ohledem na rodinu odmítl, druhý s nabídkou souhlasil. Nemám šípy, řekl. Šípy jsou v člunu, zněla odpověď. Sedl si tedy na své místo, jeho přítel se vrátil domů. Skupina pádlovala proti proudu do Kalomy, tam se vylodila na břeh. Nepřítel na ni zaútočil, propukla těžká srážka. Náhle byl kdosi poraněn a bylo slyšet křik, že nepřátelé jsou duchové. Skupina se vrátila po proudu. Mladík přišel domů. Navzdory všemu, co zažil, mu nic nebylo. Ráno se snažil své dobrodružství popsat. V průběhu řeči mu vystoupilo z úst něco černého. Náhle vykřikl a skácel se. Přátelé se seběhli kolem něj. Mladík však byl mrtev.

39 Zapamatujte si následující slova Stůl, mrak, kniha, strom, košile, kočka, světlo, lavička, křída, květina, hodinky, netopýr, houně, mýdlo, polštář.

40 Co jste si zapamatovali?

41 Děkuji za pozornost