bočky společnosti Schaffer & Partner. Věříme, že tento krok bude znamenat další významný posun v rozvoji naší

Transkript

1 S potěšením Vám oznamujeme, že naše kolegyně Šárka Gregorová byla jmenována partnerkou pražské po- NEWS březen 2015 Rovnost po německu noční můra českých dopravců Nový pokyn Generálního finančního ředitelství k aplikaci zákona o daních z příjmů bočky společnosti Schaffer & Partner. Věříme, že tento krok bude znamenat další významný posun v rozvoji naší kanceláře. Přejeme Šárce mnoho štěstí a úspěchů! Společnost Schaffer & Partner navázala začátkem tohoto roku úzkou spolupráci se společností TradeandFinance.eu, s.r.o. Dne 9. dubna 2015 proběhne první z několika akcí plánovaných na letošní rok, a to seminář s názvem Daně a legislativa v obchodování na burze. Více informací naleznete na případně na stránkách naší společnosti. Editorial Ing. Martin Felenda, Managing partner Vážení čtenáři Schaffer News, zatímco legislativci v sousedním Německu přikládají pod kotel regulace a zavádějí nové předpisy ohledně minimální mzdy týkající se i českých společností my u Schaffer & Partner neleníme a zasíláme nejnovější Schaffer news se (stále doufáme) zajímavými informacemi pro Vás. Přeji Vám tedy hezký zbytek zimy a hezké počtení. Váš Martin Felenda Ing. Martin Felenda M&A, mezinárodní zdanění, optimální daňové struktury Mgr. Aleš Eppinger M&A, obchodní právo, pracovní právo, soudní a arbitrážní řízení Ing. Radomír Stružinský IFRS, due diligence Mgr. Šárka Gregorová, LL.M. obchodní právo, právo obchodních společností, fúze a akvizice, smluvní agenda

2 Rovnost po německu noční můra českých dopravců K prvnímu lednu letošního roku vstoupil ve Spolkové republice Německo v účinnost zákon o minimální mzdě Gesetz zur Regelung eines allgemeinen Mindestlohns (dále jen MiLoG ), který s sebou přináší riziko zvýšení cen mezinárodní dopravy, vysokou administrativní zátěž a ohrožení volného pohybu služeb jako jednoho ze základních pilířů Evropské unie. Mgr. Petra Kratochvílová kratochvilova@schaffer-partner.cz Tento zákon stanovuje, že zaměstnavatelé se sídlem v Německu, ale i v zahraničí jsou povinni svým v Německu pracujícím zaměstnancům platit odměnu za práci odpovídající minimální výši, která činí 8,5 EUR za hodinu práce. Na zlepšení postavení zaměstnanců by jistě nebylo nic špatného, kdyby se daný zákon dle výkladu německých úřadů nevztahoval na každého, kdo bude na území Německa pracovat, byť i pouhou hodinu. Likvidační dopad by pak tento zákon mohl mít zejména na dopravce ze střední a východní Evropy. Z vyjádření německých úřadů vyplývá, že se MiLoGem stanovené podmínky uplatní nejen na zahraniční řidiče, kteří provozují na území Německa kabotáž, ale dokonce i na řidiče, kteří přes území Německa pouze projíždějí. Mezi základní povinnosti všech dotčených dopravců by měla být hlášení různých údajů německému celnímu úřadu, který již určitě zcela připraven, vyčlenil na všechna hlášení jeden fax a jednu poštovní schránku. Německý celní úřad bude dále zajímat zejména plán jízd do Německa na následující půlrok, jména zaměstnanců, kteří se budou v německé jurisdikci pohybovat atp. Zaměstnavatel bude muset vést záznamy o pracovní době zaměstnanců strávené na cestách po německém území spolu s evidencí, která prokazuje, že danému řidiči byla za tuto dobu vyplacena náležitá mzda alespoň ve výši 8,5 EUR/hod. Vše bude muset být vedeno samozřejmě v němčině. I přes to, že MiLoG je již účinný, německý celní úřad zatím nestanovil žádnou metodiku provádění kontrol. Předpokládáme, že pracovníci celní správy budou v rámci své běžné činnosti provádět i kontrolu nad dodržováním Mi- LoGu. Pojmou-li celníci při kontrole podezření, že dopravce nesplňuje podmínky stanovené zákonem, mohou za součinnosti českých úřadů požadovat doložení náležitých podkladů. Podklady naštěstí nemusí řidič vozit v kabině, ale mohou být uloženy v České republice, samozřejmě za předpokladu, že toto místo bude celnímu úřadu v Německu řádně nahlášeno. Pokud celní úřad dospěje k závěru, že dopravce porušuje některou z povinností uvedených v MiLoGu, např. neplatí svým zaměstnancům zákonnou minimální mzdu za dobu strávenou v Německu, může mu být vyměřena pokuta až do výše EUR. Přičemž platí, že zasílatel odpovídá za porušení zákona i subdodavatelem. Pokud tedy dopravce ví, že subdodavatel nedodržuje předpis (např. nabízí cenu, ze které vyplývá, že řidiči nemůže být vyplácena minimální mzda), může být rovněž postižen pokutou. Za méně závažná porušení, spočívající např. v nedostatečném vedení evidence, chybném ohlášení nebo neposkytnutí součinnosti při kontrole, může být zaměstnavateli uložena pokuta až EUR. Přijetím MiLoGu německé úřady povolily tlaku německých dopravců, kteří se obávali nižších cen dopravců ze zahraničí. V rámci tlaku již Německo připustilo, že zavedení MiLoGu bylo primárně politickým krokem, plněním předvolebních slibů voličům a že přeshraniční aspekt byl až do poslední chvíle opomenut. Teď se však musí vypořádat s nevolí, jakou přijetí MilLoGu vyvolalo. Aktivovala se sdružení dopravců v postižených zemích (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Litva, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, ale i Holandsko a Velká Británie) IRU (Mezinárodní unie silniční dopravy) CLECAT, zástupci všech postižených zemí v orgánech EU, vlády postižených států. Tlak na Německo přichází ze všech stran. Výhrady má i samotná Evropská komise. Všichni žádají přezkoumání daného zákona a minimálně odložení účinnosti do doby vypořádání se s veškerými námitkami a stížnostmi. V rámci České republiky bojuje proti MiLoGu primárně ČESMAD BOHE- MIA, sdružení automobilových dopravců, které je největším sdružením dopravců podnikajících ve vnitrostátní i mezinárodní nákladní a osobní dopravě v České republice. ČESMAD BOHEMIA podal stížnost proti uplatňování MiLoGu Evropské komisi, zároveň inicioval jednání s ministerským předsedou Bohuslavem Sobotkou a tripartitou, jejichž cílem je vyjádření nesouhlasu České republiky jako suverénního státu s vměšováním se 2

3 cizího státu do pracovněprávních vztahů subjektů registrovaných v České republice. Odměňování v Německou jinou výší mzdy než při výkonu práce na území ČR nebo jinde v zahraničí odporuje základní zásadě pracovního práva, kdy za stejnou práci náleží stejná odměna. Evropská komise vyzvala Německo, aby do doložila, že MiLoG není v rozporu s právem EU, nicméně toto se dosud nestalo a dle neoficiálních vyjádření se předpokládá, že Německo požádá Evropskou komisi o prodloužení termínu. Ústupek ze strany Německa přišel dne , a to vyhlášením moratoria, kdy německá ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahles oznámila, že MiLoG nebude do vyřešení všech právních otázek uplatňován na cizí čistě tranzitující řidiče. Za tranzit se v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu považuje i osobní a nákladní doprava do německých přístavů. Nicméně pro kabotáž a silniční dopravu s nakládkou či vykládkou v Německu bude MiLoG platit bez výjimky, pole působnosti se tedy zrovna nezmenšilo Moratorium platí zpětně od a bude trvat až do vyřešení všech sporných otázek a přezkumu MiLoGu ze strany Evropské komise. Německo se však i nadále domnívá, že MiLoG je v souladu s právem EU. Nejsou jediní. Francouzské národní shromáždění schválilo dne zákon Macron, který se má taktéž, stejně jako MiLoG, vztahovat i na zahraniční zaměstnance a stanovit tak i pro ně minimální mzdu ve výši 9,61 EUR/hod. Macron má bojovat proti sociálnímu dumpingu vedenému dopravci ze zemí východní Evropy, který by mohl vyústit v trvalý pokles počtu dopravců ve Francii. Francouzský zákon Macron ještě musí schválit senát, který by se návrhem zákona měl zabývat v dubnu. Rozhodující tedy bude, zda se Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb vztahuje i na řidiče, resp. zda se na ně ustanovení o minimální mzdě uplatní či nikoli. Do rozhodnutí odpovědných institucí nezbývá než dopravcům doporučit, aby věnovali náležitou pozornost tomuto zákonu, sledovali aktuální dění a v případě potřeby přijali příslušná opatření, aby předešli nadměrnému zvyšování cen za poskytování služeb, příp. pokutám za nedodržování MiLoGu. Nový pokyn Generálního finančního ředitelství k aplikaci zákona o daních z příjmů Dne vyšel nový pokyn Generálního finančního ředitelství D-22, který nahradil pokyn D-6, tj. pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP). Nový pokyn nepřináší žádné revoluční změny; z velké části jde o terminologické sjednocení s novým občanským zákoníkem a novelizovaným ZDP. Některé oblasti daně z příjmů jsou však v D-22 rozepsány podrobněji, některé detaily byly přidány a jiné naopak pro nadbytečnost vypuštěny. Pojďme se detailněji podívat na vybrané změny. Ing. Eva Huclová huclova@schaffer-partner.cz Začněme u daně z příjmů fyzických osob, konkrétně u příjmů ze závislé činnosti. V 6 jsou mimo jiné obecně definovány další příjmy od zaměstnavatele mimo mzdu. Do pokynu D-22 přibylo řešení, jak postupovat v situaci, kdy zaměstnavatel platí za svého zaměstnance životní pojištění. Dle pokynu je nepeněžním příjmem zaměstnance (a tedy příjmem zdanitelným v režimu mzdy) výplata spořící části životního pojištění, a to ke dni výplaty tohoto prospěchu. Smlouva o životním pojištění může v závislosti na okolnostech být převedena ze zaměstnavatele na zaměstnance, v tomto případě je nutné za nepeněžní 3

4 příjem považovat rozdíl mezi odkupným nabídnutým pojišťovnou a úhradou zaměstnance zaměstnavateli za převod smlouvy. Pokyn D-22 taktéž zpřesňuje ocenění nepeněžního plnění v případě naturální mzdy. Panující nejasnosti, zda má být naturální mzda oceněna ve výši včetně, či bez DPH, jsou odstraněny. Pokyn D-22 dává nyní jasnou odpověď: nepeněžní plnění je oceňováno včetně příslušné sazby DPH. Skutečnost, zda je zaměstnavatel plátce či neplátce DPH tak není pro účely ocenění naturálního plnění relevantní. Položky pokynu D-22 vztahující se k příjmům z podnikání ( 7) zůstaly ve srovnání s dřívějším pokynem D-6 téměř bez zásahu. Za převratné však lze považovat instrukce ke zdanění příjmů z neoprávněného podnikání fyzických osob. Jedná se zejména o situace, kdy je příslušné podnikání provozováno osobou, která nevlastní živnostenské oprávnění, ač je k výkonu příslušného podnikání nezbytné. Dříve se takový příjem zdaňoval v režimu příjmů ostatních ( 10), nyní bude na tento příjem pohlíženo jako na příjem z podnikání ( 7) s možností uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % příjmů. (Stanovení paušálních výdajů v této výši se však ze systematiky zákona nejeví příliš logické.) Důležitým aspektem této změny je dále skutečnost, že příjem z podnikání na rozdíl od příjmu ostatního podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. U příjmů z pronájmu ( 9), kterých dosahují poplatníci neúčetní jednotky, je možné považovat platby do fondu oprav za daňový výdaj v okamžiku jejich zaplacení. Tyto platby (nebo jejich část) však mohou sloužit jako zdroj financování technického zhodnocení společných prostor. V takovém případě je třeba tyto platby z daňových výdajů vyjmout v roce dokončení technického zhodnocení a zahrnovat je do výdajů postupně prostřednictvím odpisů. Další zpřesnění, na které bychom rádi poukázali, se týká definice výsledku insolvenčního řízení pro účely daňové uznatelnosti pohledávky za dlužníkem, jenž insolvencí prochází. Výsledkem se rozumí nabytí právní moci rozhodnutí o: a) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku b) zrušení konkurzu c) splnění reorganizačního plánu d) splnění oddlužení ZDP mimo jiné postihuje případy, kdy se plátcem daně ze závislé činnosti může stát stálá provozovna poplatníka se sídlem v zahraničí. Pokyn D-22 jde však dál a věnuje se situacím, kdy není stálá provozovna schopna vyplácet mzdy svým zaměstnancům. V těchto situacích může požadovat zaměstnanec své nároky u úřadu práce, a mohou nastat dvě situace: a) Zaměstnavatel zúčtoval mzdu ve prospěch zaměstnance úřad práce odvede za zaměstnavatele (jeho jménem) zálohu na daň z příjmů vypočtenou zaměstnavatelem na finanční úřad podle sídla zaměstnavatele plátcem daně zůstává zaměstnavatel b) Zaměstnavatel nezúčtoval mzdu ve prospěch zaměstnance Úřad práce sám vypočte zálohy na daň z příjmů a svým jménem je odešle na příslušný finanční úřad podle svého sídla plátcem daně je úřad práce. Ačkoli pokyny nejsou obecně závaznými právními předpisy, jsou pro správce daně závazné, neboť vytvářejí tzv. správní praxi. Obecně je možné, aby ze strany GFŘ ke změně správní praxe došlo, což se děje např. právě nahrazením pokynu D-6 pokynem D-22. Z judikatury lze však nepřímo dovodit, že je možno rozdělit situace, kdy daný pokyn jde nad rámec zákona, a to buď ve prospěch či v neprospěch poplatníků. V případě, že se jedná o úpravu v neprospěch poplatníka, lze dle míry osobní statečnosti i zvažovat případné nerespektování pokynu. 4

5 Kdy a za jakých okolností lze nahrávat zaměstnavatele bez jeho vědomí? Ústavní soud ve svém nálezu ze dne významným způsobem posunul hranice ochrany zaměstnance, v rámci jeho postavení jakožto slabší smluvní strany ve vztahu k zaměstnavateli. Obecně v civilním soudním řízení platí, že nahrávky projevů osobní povahy, tedy projevů nesouvisejících s pracovní, obchodní či jinou veřejnou činností, učiněné bez souhlasu nahrávaného, nejsou přípustné jako důkazní prostředek, poněvadž významně narušují soukromí nahrávaného. Ústavní soud ve svém nálezu toto pravidlo zejména pro pracovněprávní vztahy modifikoval. V pracovním právu se zaměstnanec považuje za slabší smluvní stranu a při ochraně jeho práv je k tomu nutné přihlížet. V případě, že tajné pořízení audiozáznamu směřuje k dosažení právní ochrany výrazně slabší smluvní strany významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu, je takový audiozáznam, učiněný bez vědomí nahrávané osoby, přípustný i přesto, že obsahuje projevy osobní povahy. Toto právo však slabší straně nepřísluší vždy. Podmínkou je závažná újma, která slabší straně hrozí, a bez užití takové audionahrávky by k ní s největší pravděpodobností došlo. Za co může nově finanční úřad udělit pokutu? S účinností od 1. ledna 2015 vzniká dle daňového řádu povinnost podávat některé dokumenty, které mají předepsanou formu, pouze elektronicky tedy datovou zprávou. Jedná se o případy, kdy má subjekt nebo jeho zástupce zřízenou datovou schránku nebo má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Úplný výčet takovýchto dokumentů je k nalezení zde: fs-organy-financni-spravy/seznam- -podani-dle-74-odst-4_dr.pdf. Touto změnou se tak rozšíří okruh subjektů povinných komunikovat s finanční správou elektronicky. Datovou zprávu v předepsaném formátu a struktuře je nutné odeslat nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu nebo pomocí datové schránky. V případě, že by došlo k porušení této povinnosti, hrozí poplatníkovi pokuta ve výši Kč. Pokud by však poplatník závažně ztěžoval svým nesplněním povinnosti správu daní, může mu být udělena pokuta správcem daně až do výše Kč. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokuta může být udělena jak těm subjektům, které mají zřízenou datovou schránku povinně, tak i těm, které si ji zřídily dobrovolně. Z 633 tisíc datových schránek fungujících v České republice je 125 tisíc zřízeno na žádost, tedy dobrovolně. Jedná se hlavně o fyzické osoby. Na pozoru by se tak měli mít zaměstnanci s datovou schránkou, jež si podávají daňové přiznání sami, ale také fyzické osoby spadající do tzv. solidární daně, jejichž roční příjem překročí 48násobek průměrné mzdy. Plníte i Vy tyto povinnosti? Poskytování cenových výhod, především v podobě bonusů a skont za včasnou platbu za účelem udržení si svých stálých odběratelů, se stalo prakticky standardní součástí každodenního života mnohých dodavatelů. Pro odběratele tyto výhody představují dodatečné snížení ceny již nakoupeného zboží či služby. Z daňového hlediska se uplatnění bonusů a skont promítá do problematiky stanovení základu daně z přidané hodnoty, respektive do povinnosti jeho následné úpravy. Dodavatelé-plátci DPH vystavují při samotném prodeji daňový doklad na plnou cenu s uvedením možnosti skonta či bonusu při realizaci včasné platby pouze v textaci daňového dokladu, bez zachycení jeho reálného dopadu do základu daně a daně samotné. Po splnění dodavatelem stanovených podmínek vzniká odběrateli nárok na příslušné zvýhodnění, na základě kterého dochází ke snížení základu daně a daně samotné. Přestože zákon o DPH v takovémto případě požaduje následné vystavení opravného daňového dokladu, v praxi se běžně setkáváme s tím, že dodavatelé takto nečiní. Mnozí dodavatelé či odběratelé si častokrát neuvědomují ani skutečnost, že stejná povinnost se vztahuje také na bonusy a skonta poskytnutá na zboží a služby dodané či poskytnuté z nebo do jiného státu EU, na zboží, které bylo dovozeno či vyvezeno, a také na zboží a služby spadající do režimu přenesení daňové povinnosti. Obsah tohoto materiálu má čistě informativní charakter. Přestože jsme věnovali sestavování tohoto materiálu patřičnou pozornost a péči, nepřebírají společnosti skupiny Schaffer & Partner žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídají za jakékoli škody vzniklé na základě užití těchto informací. V každém případě doporučujeme vyžádat si v konkrétním případě naši odbornou radu. V souladu s ustanovením 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v platném znění, Vám tímto sdělujeme, že máte možnost odmítnout další elektronické zasílání obchodních a informačních sdělení spolecnosti Schaffer & Partner. Pokud nemáte zájem o zasílání informačního bulletinu, dejte prosím Odpovědět na a do předmětu napište NEZASÍLAT. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím níže uvedených kontaktů: Skupina Schaffer & Partner, Vodičkova 710/31, Praha 1, tel.: , fax: , info@schaffer-partner.cz, 5