Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické)

Transkript

1 Sinice a řasy

2 Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní, perifytonní a bentické Nižší rostliny (Thallobionta) = stélkaté rostliny, jejichž tělo tvoří stélka, tj. thallus Stélka může být: amébovitá (rhizopodová), bičíkatá (monadoidní), kokální (buněčná), kapsální (gloeomorfní), trichální (vláknitá), heterotrichální, pletivná (pseudoparenchymatická), sifonální (trubicovitá), sifonokladální, tj. vláknitá stélka složená z mnohojaderných buněk

3 Sinice Cyanophyta

4 Sinice = autotrofní prokaryota, s jednobuněčnou (kulovité, oválné, vejčité a paličkovité buňky) nebo vláknitou stélkou (buňky nepravidelné, soudečkovité, válcovité a velmi krátké), koloniální mají ve slizu nepravidelně či pravidelně umístěné buňky v řadách kolmých na sebe, tvoří slizový obal, u vláken slizová pochva. = gramnegativní bakterie (murein, kys. diaminopimelová) Asimilační pigmenty jsou chlorofyl-a, β-karoten, xantofyly a fykobiliny (thylakoidy), mají schopnost chromatické adaptace. Dále se v buňce vyskytuje sinicový škrob, volutin a tukové krůpěje (sulfolipidy). Heterocysty, akinety (arthrospory), pseudovakuoly shlukující se v aerotopy (vodní květ a produkce toxinů - cyanotoxinů), hormogonie, endogenně endospory a exospory, planokoky.

5 Rod Synechococcus Rod Merismopedia Rod Gomphosphaeria Rod Woronichinia Rod Microcystis Rod Chroococcus Rod Snowella

6

7

8 Rod Chamaesiphon Rod Cylindrospermum Rod Anabaenopsis Rod Pleurocapsa Rod Aphanizomenon Rod Anabaena Rod Nostoc

9

10 Rod Stigonema Rod Hapalosiphon Rod Oscillatoria Rod Planktothrix Rod Fisherella Rod Lyngbya Rod Limnothrix Rod Phormidium Rod Pseudanabaena Rod Spirulina

11 Phormidium sp. Lyngbya sp.

12 Chamaesiphon incrustans

13 Ruduchy Rhodophyta

14 Ruduchy = autotrofní eukaryotické organismy s jednobuněčnou, vláknitou či ploše listovitou stélkou, chybí bičíkatá stadia. Mořští zástupci, ze stélky se získává agar-agar, karagén Taxonomie je založena na stavbě stélky a charakteru rozmnožování (rodozměna). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a, chlorofyl-d, karoteny, zeaxantin a lutein. Asimilační barviva (fykobiliny) jsou ve vodě rozpustná, při odumření buňky se uvolňují do vody. Zásobní látkou je florideový škrob (α-1,4-glukan) uložený v plazmě v podobě zrníček (nebarví se roztokem I-KI do fialova).

15 Rod Lemanea Rod Audouinella Rod Batrachospermum Rod Hildebrandia )* Rod Bangia

16

17 Audouinella

18 Obrněnky Dinophyta

19 Obrněnky = se dvěma bičíky a buněčným obalem, který může být mnohovrstevný, dinokaryon, protoplast je buď nahý, obalený jemnou bezstrukturní blankou, nebo se zřetelně vytváří destičkovitý periplast, tj. théka, rozdělena ekvatoriální, nebo-li prstencovou rýhou na dvě části, tj. na horní epikon (epithéka) a dolní hypokon (hypothéka). V plazmě jsou vidět červené kapičky připomínající stigma. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c 2, peridinin, karoten. Zásobní látkou je škrob. Pyrenoidy jsou umístěné okolo chloroplastů do prstencovitých útvarů. Mixotrofní výživa. Jsou velmi citlivé na změny prostředí. Z konzervovaného materiálu se dají určit druhy s pancířem. Z hlediska vodárenství je hromadný výskyt skupiny nežádoucí, protože se projevují hnilobným až rybím zápachem, pachuť vody je nahořklá. Při masovém výskytu způsobují hnědé zabarvení vody.

20 Rod Cystodinium Rod Gymnodinium Rod Woloszynskia Rod Tetradinium Rod Glenodiniopsis Rod Peridinium Rod Gyrodinium Rod Amphidinium Rod Peridiniopsis Rod Ceratium Rod Katodinium

21 Peridinium sp. Gymnodinium sp. Ceratium hirundinella

22 Skrytěnky Cryptophyta

23 Skrytěnky = autotrofní i heterotrofní bičíkovci s dorzoventrálně stavěnou buňkou (na dorzální straně jsou vyklenuté, na ventrální ploché či vyduté) a bočně umístěnou dvojicí bičíků, z nichž je jeden kratší a druhý delší. Priplast, útvar vakovitého tvaru, tzv. jícen, trichocysty, chloroplasty s pyrenoidem. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, karoteny. Zásobní látkou je škrob. V přírodě se vyskytují ve volné vodě zejména zjara a na podzim (pobřežní vody, přehrady, rybníky), kde tvoří maxima objemové biomasy za tvorby hnědého vegetačního zbarvení vody. Jsou důležitou potravou zooplanktonu. Pro vodárenství má význam jejich hromadný výskyt s doprovázejícím fialkovým až rybím zápachem a pachutí vody, která je nasládlá.

24 Rod Chilomonas Rod Rhodomonas Rod Chroomonas Rod Cryptomonas

25

26 Zlativky Chrysophyceae

27 Zlativky = jednobuněčné organismy, vyžadují organické zdroje dusíku a uhlíku, popř. i vitamíny (tj. příklad mixotrofního způsobu výživy), jeden nebo více chloroplastů hnědé barvy, u bičíkovců je přítomné červené stigma. Buňky bičíkovců jsou převážně kryty periplastem nebo jsou uložené ve schránce, tj. lorice, tvořené celulózními vlákny. Některé druhy mají buňky pokryté křemitými šupinami. Nadměrná spotřeba fosforečnanů. Endogenně vytvářejí křemité cysty. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c 1 c 2 a fukoxantin. Zbarvení chloroplastů je zlatožluté, žlutohnědé, hnědé až olivově zlaté. Škrob chybí, což je podstatné při taxonomickém určování.

28 Rod Hydrurus Rod Dinobryon Rod Chrysosphaera Rod Kephyrion Rod Mallomonas Rod Epipyxis Rod Synura Rod Chrysococcus Rod Bitrichia

29

30 Rozsivky Bacillariophyceae

31 Rozsivky = jednobuněčné řasy, které žijí samostatně nebo v koloniích. Buňka je uzavřená v dvoudílné buněčné stěně, která má tvar krabičky, tzv. frustuly. Křemitá frustula - epithéka a hypothéka. Na každé misce se rozlišuje plocha, tj. valva a pásek přirůstající k okrajům plochy, tj. pleura. Tvar krabičky může být kruhový s radiální souměrností (centrické rozsivky) nebo podlouhlý s bilaterální souměrností (penátní rozsivky). Ve stěně schránky areolae, septa směřující do vnitřku buněk, raphe, nodulus centralis, noduli terminales. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, fukoxantin. Zásobní látkou je chrysolaminaran (β-1,3-glukan) a olej polyfosfátové granule volutinu (jsou produktem fotosyntézy, hromadí se v plazmě v podobě kapek).

32 A a B p r hp ep p t Schéma penátn tní rozsivky: A) valvální pohled: a antapikální osa, t transapikální osa, p perválvální osa, r raphe. B) pleurální pohled: ep epipleura, hp hypopleura, p pervalvální osa

33 Rod Coscinodiscus Rod Melosira Rod Aulacoseira Rod Stephanodiscus Rod Cyclotella

34 Rod Tetracyclus Rod Diatoma Rod Meridion Rod Tabellaria Rod Fragilaria Rod Asterionella Rod Ceratoneis Rod Synedra

35 Rod Cocconeis Rod Achnanthes Rod Rhoicosphaenia Rod Epithemia Rod Amphiprora Rod Eunotia

36 Rod Attheya Rod Rhizosolenia Rod Chaetoceros Rod Cymatopleura Rod Surirella

37 Rod Nitzschia Rod Hantzschia Rod Amphipleura Rod Diatomella Rod Frustulia Rod Cymbella Rod Rod Navicula Gomphonema Rod Pinnularia Rod Gyrosigma

38

39 Navicula Cyclotella

40

41 Asterionella

42

43

44

45 Eunotia sp. Nitzschia paleacea

46 Cocconeis pediculus

47 Různobrvky Xanthophyceae

48 Různobrvky = podobné skupině zlativek, chloroplasty žlutozelené, hnědý fukoxantin chybí. Různé stélky. Většinou se pasivně vznášejí, aktivně pohyblivé druhy mají dva nestejně dlouhé bičíky ( zelené řasy). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a,e, β-karoten a xantofyly, výsledná barva chromatoforů je zelená ( zelené řasy mají jiný poměr asimilačních barviv, různobrvkám chybí chlorofyl-b). V plazmě mají přítomná světlolomná tělíska, krystaly a produkty fotosyntetické asimilace, tj. olej, chrysolaminaran (nikdy ne škrob). Buněčná stěna je celulózního typu (reaguje na pektin, bývá prostoupena oxidem křemičitým či uhličitanem vápenatým), u některých druhů se skládá ze dvou částí.

49 Rod Vaucheria Rod Tribonema Rod Goniochloris Rod Botryochloris Rod Mischococcus Rod Characiopsis Rod Botrydium

50

51 Krásnoočka Euglenophyta

52 Krásnoočka = jednobuněční volně žijící bičíkovci, kteří mají jeden nebo dva bičíky, z nichž jeden slouží k pohybu a druhý je vlečný. Stigma, pelikula, hnědě zbarvená lorika. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+b, karoteny a xantofyly. Zásobní látkou je paramylon, který je chemicky podobný chrysolaminaranu. Apochloróza, apoplastidie. V přírodě se vyskytují v brakických vodách, rašeliništích, v planktonu, menších eutrofizovaných nádržích, v odpadních vodách. Důležitou úlohu hrají při samočisticích procesech. Při masovém výskytu způsobují zelené vegetační zbarvení vody či zelenohnědou neustonickou blanku. Projevují se rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá.

53 Rod Colacium Rod Trachelomonas Rod Strombomonas Rod Phacus Rod Euglena Rod Eutreptia

54 Euglena sp.

55 Trachelomonas sp. Phacus

56 Euglena Phacus

57 Chlorokokální řasy

58 Výrazné zelené zbarvení, způsobené přítomností asimilačních pigmentů ve skladbě: chlorofyl-a+b, α a β-karoteny a xantofyly. V chloroplastu je přítomen pyrenoid, tj. bílkovinné tělísko pokryté škrobovými zrny. Zásobní látkou je α-1,4-glukan a polyfosfátové granule volutinu. Povrch buňky je tvořen polysacharidy (sporopolenin), hemicelulózou, pektinem, slizem (pokud je vylučován póry, umožňuje pomalý pohyb) či glykoproteinovou chlamys u Chlamydophyceae. U bičíkatých zástupců je přítomno i stigma.

59 Chlamydomonády = jednotlivě žijící či cenobiální bičíkovci s kapsální a kokální stélkou. Pohyb zajišťují 2-4 bičíky s jemným vlášením na povrchu. Dále lze pozorovat nepohyblivé bičíky, tzv. pseudocilie. Buněčná stěna = chlamys tvoří na apikálním konci ztlustlinu, tzv. papilu, kterou prostupují bičíky.

60 Rod Ankyra Rod Eudorina Rod Volvox Rod Chlorococcum Rod Pandorina Rod Gonium Rod Tetraspora

61 Rod Chlamydomonas Rod Chloromonas Rod Phacotus Rod Pteromonas Rod Lobomonas Rod Carteria Rod Haematococcus Rod Chlorogonium

62 Gonium sp. Dictyosphaerium Haematococcus pluv.

63 Zelenivky = řasy s jednobuněčnou (bičíkaté, kokální) nebo mnohobuněčnou stélkou (vláknitá, heterotrichální), žijí jednotlivě nebo tvoří kolonie či cenobia. Buněčná stěna je pevná, polysacharidová ( chlamydomonády), často vícevrstevnatá a tvořená sporopoleninem (tj. oxidativní polymer vznikající polymerací sekundárních karotenoidů). Chloroplast obsahuje pyrenoid.

64 Rod Actinastrum Rod Coelastrum Rod Micractinium Rod Dictyosphaerium Rod Scenedesmus Rod Tetrastrum Rod Lagerheimia Rod Radiococcus Rod Crucigeniella Rod Crucigenia

65 Rod Kirchneriella Rod Tetraedron Rod Ankistrodesmus Rod Chlorella Rod Hydrodictyon Rod Pediastrum Rod Monoraphidium Rod Oocystis

66 Actinastrum hantzschii, Dictyosphaerium sp.

67 Coelastrum sp. Micractinium pusillum

68 Scenedesmus quadricauda Scenedesmus obliquus Oocystis marssonii

69 Pediastrum duplex Pediastrum tetras

70 Hydrodictyon sp. Botryococcus sp. řadovka

71 Rod Microthamnion Rod Stigeoclonium Rod Chaetophora Rod Bulbochaete Rod Oedogonium Rod Microspora Rod Draparnaldia

72

73

74

75

76 Chaetophora elegans

77

78 Vláknité zelené řasy Ulvophyceae

79 Rod Cladophora Rod Rhizoclonium Rod Klebsormidium Rod Geminela Rod Ulothrix

80 Cladophora sp. Klebsormidium sp.

81 Spájivé řasy Zygnematophyceae

82 Spájivé řasy = jednobuněčné nebo vláknité zelené řasy. Spájivky jařmatkovité = vláknité, nevětvené se stejnocennými buňkami Spájivky dvojčatkovité, tzv. krásivky = jednobuněčné jednotlivě žijící, nebo tvoří kolonie připomínající vlákna. Spájivky žijí pouze ve sladkých vodách, hojné jsou v rašelinných tůních s nízkým ph. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují travnatým zápachem.

83 Rod Mougeotia Rod Netrium Rod Closterium Rod Euastrum Rod Zygnema Rod Spirogyra Rod Micrasterias Rod Xantidium Rod Staurastrum Rod Cosmarium

84

85

86

87