Co je (a není) etologie? Biologie chování koní, životní potřeby, welfare

Transkript

1 ETOLOGIE KONÍ Co je (a není) etologie? Biologie chování koní, životní potřeby, welfare Ing. Jitka Bartošová, Ph.D. Oddělení etologie, VÚŽV, v.v.i. Uhříněves VFU Brno, otázky proč? souvislosti evoluční biologie Luděk Bartoš K čemu je etologie koní dobrá? Rozdíl v náhledu profesí... k poznání chování a životních potřeb koní hledá, jak umožnit evolučně normální chování koním v omezených podmínkách chovů standardní vědní obor (ideální postup na ČZU: základní etologie aplikovaná etologie etologie koní) etolog(zvlášť stižený behaviorální ekologií) nahlíží na zvíře z odstupu veterinář zevnitř obé je správně, obé je důležité a má se propojit ultimátní vs. proximátní příčiny chování K čemu je etologie koní dobrá? Tým pro výzkum chování koní k rozpoznání příčin nepohody a špatného psychického stavu koní ty mohou vězet i v nadměrné péči, která nerespektuje základní biologické potřeby koní Tinbergenovy 4 důvody: proč kůň cválá? MECHANISMUS Přímé příčiny Funkce EVOLUCE Fylogeneze Ontogeneze Mills & Nankervis

2 Výsledek evoluce: Behav. definice koně = velký dlouhonohý býložravec, adaptovaný na rychlý běh a dlouhé přesuny v otevřené krajině, spásání porostů ( grazers ) a život ve stádě suché rozlehlé biotopy, home range závislý na kvalitě pastvy (i 1000 ha) závislost na vodních zdrojích předkem k. domácího byl... Evoluce koní... evoluce 60 milionů let, Severní Amerika Sifrhippus (Hyracotherium 1) (eohippus 2 ) malý solitér, lesní browser R. B. Horsfall Luděk Bartoš Froelich (2002), 1 Richard Owen (1841), 2 O. C. Marsh (1870) Evoluce koní... Equus caballus Evoluce před 1.5 mil. let evoluce chování (koní) Hyracotherium před 55 mil. let Přírodní výběr! Nové pojetí darwinismu (neodarwinismus, sociobiologie) Chování je formováno přírodním výběrem tak, že zabezpečuje přežití a rozmnožení jedince. Zachování druhu je až důsledkem, nikoli příčinou. Vysvětlovací jednotka evoluce: jedinec jako nástroj přežití genů Životním posláním jedince je zachování sama sebe. vyhnout se smrti úspěšná reprodukce přenos genů fitness (reprodukční zdatnost) 2

3 altruismus (př. rodičovská péče) kin selection (podpora příbuzných) reciprocita (dnes já tobě, zítra mi to vrátíš) helpři ( tetičky ) Životním posláním jedince je zachování sama sebe. vyhnout se smrti úspěšná reprodukce přenos genů (Neo)darwinismus a koně... Variabilita Kompetice Dědičnost fitness (reprodukční zdatnost) Přírodní výběr Adaptace Mills & Nankervis 1999 Koně a přírodní výběr... Evolučně podporované vlastnosti Kašlu na lva, musím být rychlejší než ostatní koně! Závody ve zbrojení kořist predátor miliony let ty nejdůležitější pro přežití a přenos genů exploitační (vyhledávání a využívání zdrojů, tj. potravy, reprodukčního partnera, apod.) přežití (predátor kořist, flight or fight ) sexuálně selekční (vyšší fitness, atraktivita) POZOR: tyto vlastnosti je nutné mít stále na paměti, neboť jsou základem behaviorálního rejstříku koní a vždy mají přednost před jinými nedají se moc měnit, musejí se předvídat Evoluce: Jsme mladší než naše chování (6 3,5 tis. let př. n. domestikace l.) století (počátek 20. století) evoluce (chování) koní tarpan (divoký předek koně domácího) kůň Převalského není předek! VYMŘELI DIVOCÍ PŘEDCI DNEŠNÍCH KONÍ Evoluce: Jsme mladší než naše chování před lety vymizeli equidi ze Severní Ameriky zpátky přišli až s Kolumbem (6 3,5 tis. let př. n. člověk?, klimatické změny? domestikace l.) století (počátek 20. století) evoluce (chování) koní tarpan (divoký předek koně domácího) kůň Převalského není předek! VYMŘELI DIVOCÍ PŘEDCI DNEŠNÍCH KONÍ 3

4 Testík: Fitness (reprodukční úspěch) Hamilton (1964; 1970) Podpora mých genů, které nosí jiní podpora příbuzných! Mám zachránit děti nebo sebe? 50% 50% 50% 50% 100% Podle Mills & Nankervis % vs. 100% vlastních genů Kdy a kde došlo k domestikaci...? V odhadu doby se různí autoři liší. U řady druhů nevíme... * * *Price 2002 Hemmer 1990 Kde došlo k domestikaci...? čerstvé přímé doklady o domestikaci koně (Outram et al., Sci 2009) př. n. l., eneolitická kultura, Botai (Kazachstán) štíhlejší holeň (podobná spíš koním doby bronzové než paleolytickým divokým koním stejného regionu) stopy udidla na zubech koní stopy zpracovávání masa a kobylího mléka na keramice Kde došlo k domestikaci...? čerstvé přímé doklady o domestikaci koně (Outram et al., Sci 2009) př. n. l., eneolitická kultura, Botai (Kazachstán) štíhlejší holeň (podobná spíš koním doby bronzové než paleolytickým divokým koním stejného regionu) stopy udidla na zubech koní stopy zpracovávání masa a kobylího mléka na keramice krátce po počáteční domestikaci se koně rychle rozšířili do dalších oblastí (Cieslak a kol., PLoS ONE 2010) Hemmer 1990 bulvární zprávy 2011: Arabský poloostrov, makarská kultura zástupce vládního úřadu pro památky Saudské Arábie oznámil krátce po počáteční domestikaci se koně rychle nález cca 90 cm vysoké plastiky koně a datoval domestikaci koně do rozšířili 7000 do př. n. dalších l. nepotvrzeno! oblastí (Cieslak a kol., PLoS ONE 2010) Hemmer 1990 Kde byl kůň domestikován? na více místech v obou základních oblastech výskytu koní (Evropa/Sibiř a Východní Asie) panmiktická populace od Aljašky po Pyreneje; mongolští a čínští koně odděleni Altajem a pouštěmi (pozdní pleistocén) další subpopulace na Iberském poloostrově (Pyreneje = geomorfologická bariéra) obrovská diverzita mtdna není daná chovem a šlechtěním, ale byla už u divokých předků koní (Cieslak a kol., PLoS ONE 2010) (Lira a kol., Molecular Ecol. 2010) Původ koně (Equus caballus (L.)) předek Equus ferus ferus (u nás nazývaný tarpan, vyhuben koncem 19. století) E. f. przewalskii není předkem domácích koní (Jansen a kol. PNAS 2002, mtdna) Převal: poslední divoký kůň (+ 3x zebra, 2x osel) sesterský druh koně domácího, nikoli předek geneticky velmi uniformní populace (několik bottlenecků a introgrese domácích klisen?) Wallner a kol. Animal Genetics

5 Proč byl kůň domestikován? protože se nechal... maso, jízda, tah; mléko založeno na klisnách, původních hřebců jen pár (obtížná manipulovatelnost, nebezpečí úrazu) připouštění ve volnosti? (model sloni) Kde jsou dnes volně žijící populace koní? nejrůznější habitaty obrovská ekologická tolerance koně (ale ne všude je mu dobře...) pouště (Namíbie, Austrálie) skalnaté hory (USA) lesy mírného pásma (Holandsko) ostrovy (Austrálie, Nový Zéland, Japonsko) bažiny, močály (Camargue) pampa (Argentina) savana (Venezuela) důležité pro pochopení přirozeného chování koní a tím lepší welfare domácích koní Změnila domestikace chování koní? ano a ne... možnosti: genetika a/nebo prostředí vyselektováni jedinci neschopní soužít s člověkem, příliš agresivní apod. repertoár chování zachován, mění se spíš intenzita projevů plemeno? spíš typ koně (např. hucul vs. A1/1) individualita... Evoluce koní... různá vizáž v různých podmínkách, adaptace čím chladněji větší, zavalitější tělo a menší okrajové části (uši, končetiny) Mills & Nankervis 1999 MECHANISMY A SPOUŠTĚNÍ CHOVÁNÍ Spouštění chování faktory vnější denní doba, sociální prostředí... Vnitřní vyladění vnitřní fyziologický stav = na jaké podněty zareaguje (motivační stav) Chování spouštěcí mechanismy vejce na hnízdě, dravec, teplota vajec... 5

6 Rozhodování = neustálý výběr chování v čase a prostoru (Decision making) Koexistence s ostatními tvory co dělat jak to dělat kdy to dělat? Benefit Cost Kooperace Jedinec A Jedinec B Konflikt Přínos (benefit) X cena (cost) určitého chování SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ KONÍ percepce založena na vnímání změn v prostředí důležité pro přežití a vzájemnou komunikaci zrak sluch čich chuť hmat vynecháme (alespoň prozatím) Přirozené chování vs. chov co to je? nemáme divokého předka, těžko soudit popis přirozeného chování koní vychází ze znalostí chování volně žijících populací koní v různých životních podmínkách a situacích porovnáváme, jak se chovají koně bez regulace člověkem a v chovech = soubor prvků chování a potřeb koně Denní režim koní pastva 60 až 80 % dne, ve dne i v noci prokládána odpočinkem 2 nebo více spánkových period během dne v poledne (ve stoje) v noci (leží) další činnosti NUDA? přesuny (za potravou, k vodě, útěk) sociální ch., rodičovské ch., hra... komfortní chování (drbání, válení) Odpočinek 5 30 % dne (věk, podmínky, sezóna) ve stoje (2 4 hod/den, podle žracích potřeb) v leže (hodinu denně, Houpt 2005), REM spánek dostatečné místo v boxe/stání! nespí v leže: stres, nové prostředí, podklad 6

7 Problémy v chovech ušetřený čas nuda deprese, stereotypie potravní chování (délka, způsob příjmu) SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE skousnutí denně (Mayers a Duncan 1986) omezení pohybu! (popocházení při pasení) Sociální organizace koní principiálně neteritoriální systém základní sociální jednotka: harém Sociální organizace koní: harém hřebec hájí (před rivaly a predátory) 2 až 5 klisen a jejich hříbata klisny většinou nepříbuzné, zůstávají ve skupině i po změně hřebce (take-over) dorost odchází ze skupiny, klisny k jiným harémům, hřebci k mládeneckým tlupám (1 až 8 hřebců, v tlupě do věku 5 6 let) harémy a samčí tlupy se mohou spojovat hřebci někdy vytvářejí aliance a kooperují v párech proti narušení harémů cizími hřebci Sociální organizace koní: harém 1 hřebec hájí (před rivaly a predátory) 2 až 5 klisen a jejich hříbata klisny většinou nepříbuzné, zůstávají ve skupině i po změně hřebce (take-over) dorost odchází ze skupiny, klisny k jiným harémům, hřebci k mládeneckým tlupám (1 až 8 hřebců, v tlupě do věku 5 6 let) změny ve složení harému: odchod dorostu, výměna harémového hřebce Sociální organizace koní: harém 1 hřebec hájí (před rivaly a predátory) 2 až 5 Ovšemklisen a jejich hříbata volně klisny žijící většinou koně: často nepříbuzné, harém se zůstávají 2 i více ve hřebci skupině i po změně hřebce (take-over) jeden hlavní (+ bachelors ) dorost odchází ze skupiny, klisny k jiným až třetina hříbat po jiném než hlavním hřebci (Kaseda harémům, hřebci k mládeneckým tlupám et al. 1982, Bowling & Touchberry 1990) (1 až 8 hřebců, v tlupě do věku 5 6 let) změny ve složení harému: odchod dorostu, výměna harémového hřebce 7

8 Sociální organizace koní koně vytvářejí sociálně stabilní skupiny zpravidla do 12 zvířat ve skupině, zřídka > 20 občasné sdružování skupin (desítky, i 600 koní) Agonistické chování: dominance Agonistické chování: submisivita nízký krk, svěšený ocas, uši vzadu ustoupení, útěk vyhýbání se dominantnímu jedinci mletí pantem (výraz říjné klisny) hrozby (kousnutím, kopnutím) hrozba sníženou hlavou (hazing posture, hřebci) zbraně: zuby (špičáky), kopyta Social grooming simultánní péče o srst dvou zvířat sociální kontext, přátelské vyladění každý s každým, ale silné osobní preference utužení vazeb mezi jedinci snižování agrese, utužování hierarchie Funkcionáři ve skupině koní koordinátor skupiny = hřebec zpravidla alfa zvíře, udržuje skupinu pohromadě, řídí skupinu hlídá a brání, odhání vetřelce Funkcionáři ve skupině koní vůdčí zvíře (většinou zkušená klisna) zvíře, které vede stádo při přesunu, zná cestu nemusí být alfa klisna! ( stařešina rodu ) nemusí být totéž zvíře při každém přesunu alfa zvíře = nejvýše v sociální hierarchii přednostní přístup (ke kvalitnějším) zdrojům Agonistické chování vs. agresivita často zaměňované termíny agresivita = ostré fyzické napadení, často doprovázené zraněním agresivita je energetický luxus s nejistým výsledkem, přináší do skupiny neklid a nesoudržnost agresivita koně problém v chovu/chovateli málo místa, hodně zvířat, nedostatek žrádla či vody, špatný odchov 8

9 Útok vůči člověku Sociální chování v chovech ustájení odstávčat a mladých koní na samotce stres, nesprávný vývoj soc. chování, nebezpečí zranění ve společnosti koní, horší a delší trénink samotka deprivuje i dospělé koně stereotypie, sebepoškozování PŘEMÝŠLET!...NEJLEPŠÍ RADA Skupinové vs. individuální ustájení omezený sociální kontakt v mládí = méně vybrané chování, vyšší agresivita vůči známým i cizím koním v dospělosti (Christensen et al., 2002) pouze společenský život v mládí umožní vyvinout náležité sociální dovednosti (Ladewig et al. 2005) přes den skupinově ustájení koně z jezdeckých škol vykazovali nižší reaktivitu než individuálně ustájení vyšší bezpečnost člověka (Lesimple et al. AABS 2011) Skupinové vs. individuální ustájení Skupinové ustájení podporuje pohyb muskulo-skeletární vývoj hru motorické dovednosti sociální dovednosti Skupinové vs. individuální ustájení Obvyklé výhrady vs. data zranění není problém v sociálně ustálených skupinách (Grogan and McDonnell, 2005; Jørgensen et al., 2009; Lehmann et al., 2006) sportovní koně nemají problém s výkonností (Arnemann, 2005; Gerken et al., 1996) obtížné krmení, méně odpočinku, změny ve složení skupin otázka managementu koní Take home message... Kresby: Luděk Bartoš YOU CAN TAKE A HORSE OUT OF THE WILD, BUT YOU CANNOT TAKE THE WILD OUT OF A HORSE Carin Bondar 9