ANALÝZA ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH POPLATKŮ

Transkript

1 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI DIPLOMOVÁ PRÁCE ANALÝZA ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH POPLATKŮ BC. HANA MIKESKOVÁ OLOMOUC, DUBEN 2010

2 Anotace Diplomová práce Název práce: Analýza zavedení regulačních poplatků (Analysis of the regulatory fees implementation) Datum zadání: Datum odevzdání: Vysoká škola, fakulta, ústav: Autor práce: Vedoucí práce: Oponent práce: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav zdravotnického managementu Bc. Hana Mikesková Ing. Mgr. Tomáš Látal Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. Abstrakt: Zavedení regulačních poplatků je důležitou součástí reformy zdravotnictví, resp. reformy veřejných financí České republiky. Touto reformou se s účinností od 1. ledna 2008 zavedly v systému českého zdravotnictví tzv. regulační poplatky, které stanovují definovaným skupinám pacientům hradit v rámci čerpání zdravotní péče specifický poplatek, jehož hlavním smyslem je regulovat nadužívání zdravotní péče. Regulační poplatek je hrazen v souvislosti s klinickým vyšetřením u lékaře, s hospitalizací v lůžkovém zdravotnickém zařízení, s návštěvou pohotovostní služby a s vyzvednutím léku na lékařský předpis. Předmětem diskuse je implementace regulačních poplatků v prvních dvou letech po jejich zavedení, především z ekonomických a právních hledisek. Na základě získaných dat jsou analyzovány dopady zavedení regulačních poplatků na jednotlivé skupiny subjektů v systému poskytování zdravotní péče, kterými jsou především poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a pacienti. Ze získaných poznatků je zřejmé, že poplatky alespoň částečně plní svou regulační funkci a jejich zavedení je správným, byť parciálním krokem v rámci reformy zdravotnictví v České republice. Summary: The implementation of regulatory fees is an important part of health care reform or, otherwise put, of public finance reform in the Czech Republic. This reform, through which regulatory fees have been implemented since January 1st, 2008, stipulates that the use of health care services by defined groups of patients requires them to pay a specific fee whose major significance is to regulate the abuse of health services. The regulatory fee is paid in the contexts of clinical examinations with a doctor, hospital admissions, and visits to an emergency medical ward as well as on the acquisition of prescription drugs. The initial two year period after the introduction Strana 2

3 of the regulatory fees are discussed herein mainly from economic and legal points of views. The impacts of the introduction of regulatory fees on the related individual subject groups of the health care system, namely health care providers, health insurance companies and patients are analyzed based on gathered data. From the knowledge acquired it is clear that the introduced fees at least partially fulfil their regulatory function and that their implementation is correct, albeit a partial step toward health care reform in the Czech Republic. Klíčová slova: regulační poplatek, reforma zdravotnictví, ekonomika zdravotnictví, regulace objemu zdravotní péče Keywords: regulatory fee, health care reform, health care economics, volume regulations on the provision of health care services Rozsah: 85 stran, vč. příloh Strana 3

4 Copyright 2010, Hana Mikesková Veškerá práva vyhrazena. Žádná část dokumentu nesmí být kopírována, uchovávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoliv způsobem, včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu a uveřejněna bez předchozí dohody a písemného svolení vlastníka autorských práv. Tímto prohlášením nejsou dotčeny povinnosti plynoucí z obecných právních předpisů. Strana 4

5 Prohlašuji, že jsem pod vedení Ing. Mgr. Tomáše Látala vypracovala diplomovou práci samostatně a uvedla veškeré literární i elektronické zdroje, které jsem při jejím koncipování využila. Olomouc, 30. duben 2010 Strana 5

6 Děkuji, děkuji, děkuji... Strana 6

7 Obsah 1 ÚVOD STUDIUM REGULAČNÍCH POPLATKŮ JAKO SOUČÁSTI REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VÝCHODISKA NÁSTROJE REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VÝCHODISKA NÁSTROJE PRÁVNÍ HLEDISKA ZAKOTVENÍ REGULAČNÍCH POPLATKŮ V PRÁVNÍM ŘÁDU ČR REGULAČNÍ POPLATKY V DATECH HLEDISKO ÚSTAVNOSTI ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH POPLATKŮ ARGUMENTACE NAVRHOVATELŮ ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR MOŽNÉ PORUŠOVÁNÍ ZÁKONŮ PŘI REFUNDACI REGULAČNÍCH POPLATKŮ KRAJI IMPLEMENTACE REGULAČNÍCH POPLATKŮ V SYSTÉMU POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR STRUKTURA REGULAČNÍCH POPLATKŮ REGULAČNÍ POPLATEK 30,- CZK REGULAČNÍ POPLATEK 60,- CZK REGULAČNÍ POPLATEK 90,- CZK OCHRANNÝ LIMIT POLOŽKY NEZAPOČITATELNÉ POLOŽKY ZAPOČITATELNÉ PLÁTCI REGULAČNÍCH POPLATKŮ REALIZACE VÝBĚRU REGULAČNÍCH POPLATKŮ ZPŮSOB VÝBĚRU LHŮTY PRO HRAZENÍ POVINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ LÉKÁRENSKÉ PÉČE V SOUVISLOSTI S POPLATKY POVINNOSTI ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V SOUVISLOSTI S POPLATKY...37 Strana 7

8 4.5 IMPLEMENTACE VÝBĚRU REGULAČNÍCH POPLATKŮ VE ZDRAVOTNICKÝCH INSTITUCÍCH VE VLASTNICTVÍ VEŘEJNOPRÁVNÍCH KORPORACÍ FAKULTNÍ NEMOCNICE KRAJE DISKUSE DOPADŮ ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH POPLATKŮ DOPADY NA PŘÍMÉ POSKYTOVATELE ZDRAVOTNÍ PÉČE POSKYTOVATELÉ LŮŽKOVÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Nemocnice zřizované organizačními složkami státu Nemocnice zřizované kraji POSKYTOVATELÉ AMBULANTNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE DOPADY NA LÉKÁRNY DOPADY NA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY DOPADY NA PACIENTY VYBRANÉ CELKOVÉ DOPADY NA ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM ZMĚNA CELKOVÉ POPTÁVKY PO ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽBÁCH VÝVOJ POČTU OŠETŘOVACÍCH DNŮ A OŠETŘENÍ VÝVOJ ÚHRAD REGULAČNÍCH POPLATKŮ V LETECH 2008 A LÉKOVÁ POLITIKA ZÁVĚR LITERATURA A OSTATNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ZKRATKY JMENNÝ REJSTŘÍK PŘÍLOHA...81 Strana 8

9 1 Úvod Náklady na zdravotní péči se dlouhodobě zvyšují po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Ta se potýká nejen s problémem financování zdravotnictví, ale s celkovou neudržitelností českých financí, která se odráží hlavně v prohlubování deficitu státního rozpočtu. Ten je dán zejména stále se zvyšujícími mandatorními výdaji, které by tímto tempem mohly časem přerůst příjmy státního rozpočtu. Ovšem nejen trendy české ekonomiky mají negativní dopady na zdravotnictví. Velkých změn dostálo i demografické rozložení obyvatelstva ČR. Počet osob starších 65 let má stále zvyšující se tendenci, zatímco počet osob mladších 14 let se trvale snižuje. Spolu s poptávkou po kvalitní zdravotní péči a technologickým pokrokem, vedou tyto změny k rostoucím výdajům na zdravotnictví, zejména veřejným, které u nás tvoří většinu. Řešením této situace má být reforma zdravotnictví, kterou předložila vláda Mirka Topolánka v roce Tou se do českého zdravotnictví zavedly s účinností od regulační poplatky. Zákonná úprava výběru regulačních poplatků stanovuje vybraným kategoriím pojištěnců všech zdravotních pojišťoven platit v rámci poskytování určitých druhů zdravotnických služeb speciální poplatek. Jedná se o poplatek za návštěvu lékaře, položku na receptu, hospitalizaci a pohotovostní službu. Se zavedením regulačních poplatků vyvstaly i pochybnosti o jejich ústavnosti, které musel vyvrátit Ústavní soud České republiky. Přesto se po změně hejtmanů po volbách na podzim roku 2008 systém úhrad poplatků v krajských zdravotnických zařízeních změnil. Kraje si na tyto výdaje vyčleňují peníze z rozpočtu a poplatky platí za své pacienty sami. Dopady zavedení regulačních poplatků je možné sledovat u všech subjektů systému zdravotní péče, a to nejen u poskytovatelů (nemocnice, lékaři, lékárny), ale i u zdravotních pojišťoven a u pacientů. Z výsledků analýzy zavedení těchto poplatků do zdravotnictví se poté dá hodnotit jejich účinnost, zda plní svoji regulační funkci, ať už v počtu návštěv lékaře nebo ve spotřebě léčiv, či zda přináší finance, které se mohou dále využít pro zkvalitnění zdravotní péče v českých zdravotnických zařízeních. Strana 9

10 Předkládaná diplomová práce popisuje proces zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví v České republice a analyzuje dopady těchto poplatků na jednotlivé subjekty v systému zdravotní péče u nás. Úvodní část popisuje aktuální stav ekonomiky, veřejných financí a demografické změny obyvatelstva v České republice, které se staly východisky pro vytvoření návrhu na reformu zdravotnictví, resp. reformu veřejných financí. Druhá část se zabývá zakotvením regulačních poplatků v právním řádu České republiky a hlediskem jejich ústavnosti. Třetí kapitola detailně popisuje implementaci regulačních poplatků v českém zdravotnictví, jejich strukturu a realizaci výběru ve státních i krajských zdravotnických zařízeních. Poslední část analyzuje dopad zavedení regulačních poplatků na jednolité subjekty ve zdravotnickém systému, jako jsou poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a pacienti. Strana 10

11 2 Studium regulačních poplatků jako součásti reformy veřejných financí 2.1 Reforma veřejných financí Stav veřejných financí v České republice se již po několik let trvale zhoršuje. Přestože by se mohlo zdát, že česká ekonomika vzkvétá, což dokazuje rekordní nárůst HDP, stát hospodaří se stále se zvyšujícím deficitem a veřejný dluh roste. Hlavní příčinou tohoto prohlubování jsou tzv. mandatorní výdaje, které vláda musí ze zákona investovat. Jedná se především o výplaty sociálních dávek, dávek v nezaměstnanosti či důchodového připojištění. Tyto výdaje by se však v období ekonomického růstu měly spíše snižovat, nikoli růst. Ministerstvo financí ČR v roce 2007 předpokládalo, že mandatorní výdaje státního rozpočtu postupem let převáží nad příjmy a veřejné finance se stanou dlouhodobě neudržitelnými. Řešením této situace by podle tehdejší vlády měla být reforma veřejných financí, která měla snížit deficit státního rozpočtu a zefektivnit vládní výdaje. Spolu s touto reformou mělo dojít i k reformě důchodové a reformě zdravotnictví, bez kterých by se veřejné finance podařilo jen těžko urovnat [1, 2] Východiska Elementárním ukazatelem vývoje národního hospodářství je hrubý domácí produkt, který představuje v podstatě globální úspěšnost hospodaření všech institucí státu [3]. V České republice v posledních několika letech dochází k rapidnímu nárůstu HDP, od roku 2007 o miliardy CZK, jak dokládají Grafy 1 a 2. V meziročním srovnání je zřetelný růst v letech až na 6,8 %, kde se ovšem křivka začíná propadat na konečných 2,5 % v roce 2008 [2]. Strana 11

12 Graf 1: Vývoj HDP v ČR ( ) mld. CZK Rok Graf 2: Vývoj HDP v ČR meziroční srovnání ( ) 8,0 7,0 6,0 5,0 HDP r/r [%] 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1, ,0 Rok Strana 12

13 Přestože HDP roste rekordním tempem, státní dluh se vinou deficitního hospodaření vlády zvyšuje. Jak už bylo popsáno výše, největší podíl na tomto nepoměru mají mandatorní výdaje státního rozpočtu. Tyto běžné výdaje dané zákonem, které zahrnují zejména různé sociální dávky a příspěvky pro důchodce, se každoročně zvyšují. To může mít za následek i vytěsnění dalších výdajů, jako je například financování vědy a výzkumu, investic apod., na což již nezbývají peníze. I přesto, že je snaha deficit státního rozpočtu vyrovnávat např. příjmy z privatizací či nízkými úrokovými sazbami, veřejný dluh se od roku 1997 zvýšil o 827 miliard CZK. Graf 3: Vývoj státního dluhu ( ) mld. CZK Rok Strana 13

14 Graf 4: Predikce vývoje mandatorních výdajů a příjmů státního rozpočtu mld. CZK Rok Mandatorní výdaje SR Příjmy SR Nástroje S nástrojem pro řešení shora uvedené složité ekonomické situace přišla vláda Mirka Topolánka v roce Měla se jí stát reforma veřejných financí, která měla probíhat až do roku Hlavním cílem této reformy bylo snížení vládního deficitu a zastavení nárůstu státního dluhu, omezení mandatorních výdajů, reforma zdravotnictví a důchodového systému a zjednodušení daňového systému. Kromě zásahů do sociální politiky formou reformy důchodového systému a snížení daní, chtěla vláda ušetřit i zastavením růstu platů ústavních činitelů, soudců a dalších funkcionářů. A stejně tak, jako měla sociální reforma mj. motivovat občany k práci zvýšením příjmů, reforma zdravotnictví měla za úkol motivovat občany ke zdravému životnímu stylu [1]. Reforma sociálního systému Jak bylo popsáno výše, za posledních několik let doznal vývoj mandatorních výdajů velkých změn. Rostly nejen dávky na státní sociální podporu, ale i náklady Strana 14

15 na rodičovský příspěvek, porodné a další přídavky tohoto typu. Reforma předkládala několik možností jak tuto situaci zlepšit. Změny spočívaly zejména ve snížení či úpravě některých sociálních přídavků, jako jsou např. porodné, pohřebné či podpora v nezaměstnanosti a v úplném zrušení určitých sociálních dávek - například příspěvku na školní pomůcky či příspěvku na zvýšené životní náklady. Další změny se měly objevit i v nemocenském pojištění, zejména co se týče nemocenské dávky, či peněžité pomoci v mateřství. Nedílnou součástí reformy sociálního systému měla být i reforma důchodová. Střední délka života v ČR se zvyšuje, porodnost, stejně jako počet ekonomicky aktivních osob, se snižuje. Řešení viděla vláda v úpravě invalidních důchodů, zvýšení důchodového věku, ale i v možnosti současné výdělečné činnosti v důchodu. Reforma také měla motivovat občany k větší aktivitě při hledání práce a zajistit lepší podmínky i při méně placeném zaměstnání, než při pobírání sociálních dávek [1]. Reforma daňového systému Reforma daňového systému měla spočívat hlavně ve změnách typu snížení a zvýšení daní, sazeb a slev na dani. Těmito zásahy do daňového systému chtěla vláda snížit deficit státního rozpočtu, podpořit rodiny s dětmi, ale i rozvoj a ekonomickou aktivitu občanů ČR. Změny se měly týkat daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických i fyzických osob, daně z majetku a dalších [1]. 2.2 Reforma zdravotnictví Stárnutí obyvatel České republiky, nástup nových moderních technologií, rostoucí počet poskytovatelů i zvětšující se poptávka po kvalitní zdravotní péči, mají za následek stále se zvyšující výdaje na zdravotnictví. Rostou jak výdaje veřejné, tak výdaje soukromé, které v ČR tvoří ve srovnání s jinými zeměmi OECD relativně menší část z celkových výdajů na zdravotnictví. Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví v letech 1997 až 2008 je znázorněn v Grafu 5. Podíl soukromých a veřejných výdajů na zdravotnictví ve stejném časovém období je znázorněn v Grafu 6. Veřejné výdaje, podle užívané mezinárodní metodiky, jsou tvořeny v podmínkách ČR státním rozpočtem, územními rozpočty a výdaji systému Strana 15

16 veřejného zdravotního pojištění [4]. Podle OECD patří ČR mezi prvních pět zemí s nejnižšími výdaji na zdravotnictví, ale také k těm s nejmenším podílem soukromých výdajů. Z výše popsaných důvodů vláda v roce 2007 přišla s reformou zdravotnictví, která měla vyvrátit současný trend neudržitelnosti financování českého zdravotnictví. Graf 5: Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví ( ) mil. CZK Rok Strana 16

17 Graf 6: Podíl soukromých a veřejných výdajů na zdravotnictví ( ) mil. CZK Rok Soukromé výdaje Veřejné výdaje Východiska Po několikaletém poklesu počtu obyvatel České republiky došlo v roce 2003 k obratu a od té doby se počet obyvatel neustále zvyšuje. Od roku 2006 má na tomto nárůstu podíl i kladný přirozený přírůstek, oproti předchozím rokům, kdy šlo zpravidla o přírůstky stěhováním. Podle ÚZIS měla Česká republika k celkem obyvatel [5]. Vývoj počtu obyvatel ČR v období 1997 až 2008 je znázorněn v Grafu 7. Stárnutí obyvatelstva se od roku 2001 stále prohlubuje. K bylo podle ÚZIS v České republice obyvatel starších 65 let a obyvatel mladších 14 let. Tyto dva ukazatele lze také společně vyjádřit tzv. indexem stáří, což je počet osob starších 65 let na 100 dětí. Index stáří v roce 1998 činil 80,6, v roce 2003 se zvýšil na 91,5 a v roce 2008 dosáhl hodnoty 105,1 [5]. Vývoj počtu obyvatel starších 65 let za období let 1997 až 2008 je znázorněn v Grafu 8. Vývoj počtu obyvatel mladších 14 let ve stejném období je znázorněn v Grafu 9. Strana 17

18 Graf 7: Vývoj počtu obyvatel ČR ( ) Počet obyvatel Rok Graf 8: Vývoj počtu obyvatel starších 65 let ( ) Počet obyvatel starších 65 let Rok Strana 18

19 Graf 9: Vývoj počtu obyvatel mladších 14 let ( ) Počet obyvatel mladších 14 let Rok Nástroje Nástroji reformy zdravotnictví bylo osm věcných záměrů zákonů popsaných níže, které měly dosavadní kritickou situaci českého zdravotnictví vyřešit [6, 7]. Návrh věcného záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění Návrh zákona zachovává systém povinného zdravotního pojištění a zajištění dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany. Slučuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Cílem návrhu zákona je především přesně definovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, zavést možnost připlatit si za nadstandardní služby, čerpat výhody při zdravém životním stylu a také mít právo na přístup jak ke svému osobnímu účtu u pojišťovny, tak k veškerým informacím o možnostech pojištění a léčby. Strana 19

20 Návrh věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách Zákon má sloučit stávající zákony č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, čímž by vznikl jednotný zákon pro všechny zdravotní pojišťovny. Současně popisuje systém transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, což by mělo zprůhlednit jejich hospodaření, jasně vymezit jejich řízení a zefektivnit jejich služby. Zákon chce pacientům umožnit větší výběr mezi službami pojišťoven. Budou si moci připlatit za nadstandardní služby, vybrat si vlastní druh pojištění ušitý jim na míru či profitovat ze svého zdravého životního stylu. Vymezením jasné formy řízení pojišťoven by dále mělo dojít ke značným úsporám, které budou pojišťovny moci sdílet se svými klienty. Transformační zákon Návrh transformačního zákona byl vytvořen za účelem sestavení postupu, jakým mají zdravotní pojišťovny změnit svou stávající právní formu na akciové společnosti a jakým způsobem má dojít k jejich následnému prodeji. Tvůrci zákona chtěli docílit větší transparentnosti hospodaření zdravotních pojišťoven, jejich lepší řiditelnosti a odpovědnosti managementu. Tato transformace by se však netýkala Všeobecné zdravotní pojišťovny, která by měla zůstat v rukou státu. Pacient si tak bude moci vybrat, jestli zvolí pojišťovnu státní nebo soukromou. Výnos z privatizace pojišťoven ve výši 85% celkové částky by měl být rozdělen pojištěncům na speciální účty. Ti však budou moci tyto peníze využít jen pro výdaje spojené se zdravotnickou péčí (regulační poplatky, doplatky na léky apod.) nebo se připojistit na nadstandard. Návrh věcného záměru zákona o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami Návrh zákona navazuje na transformaci zdravotních pojišťoven popsanou výše. Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, jako ústřední orgán státní správy se sídlem v Praze, by měl dohlížet na jejich činnost, finanční hospodaření, dostupnost zdravotní péče pro jejich pojištěnce a další kriteria daná právními předpisy. Strana 20

21 Návrh věcného záměru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejího poskytování Tento návrh zákona by měl nahradit stávající zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který je i přes mnoho novelizací značně zastaralý a nezohledňuje současnou systematiku zdravotního systému a potřeby společnosti. Zákon by měl jasně vymezit práva a povinnosti pacientů i poskytovatelů zdravotních služeb. Tímto chtějí navrhovatelé posílit jejich roli, zrovnoprávnit jejich postavení, zkvalitnit služby a snížit objem administrativy. Návrh věcného záměru zákona o specifických zdravotních službách Navazuje na předchozí návrh zákona o zdravotních službách, ale specializuje se na specifické druhy zdravotních služeb, jako je např. asistovaná reprodukce, psychochirurgické výkony či sterilizace. Návrh věcného záměru zákona o zdravotnické záchranné službě Zákon by měl přesně vymezit roli zdravotnické záchranné služby v integrovaném záchranném systému ČR a vytvořit jednotný způsob jejího financování. Má zároveň vyřešit otázku vyrovnání její dostupnosti v krajích a povinné doby dojezdu. Věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích Návrh zákona se zabývá transformací nynějších fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice, které se kromě poskytování zdravotních služeb na nejvyšší úrovni budou věnovat i výzkumu a vzdělávání. Právní formou těchto nemocnic budou neziskové akciové společnosti ve vlastnictví univerzit a státu. Transformací nemocnic, stejně jako u předešlých návrhů zákonů, chtějí navrhovatelé dosáhnout větší transparentnosti ve financování, jasně vymezit podobu managementu a v neposlední řadě odstranit dosavadní nesourodost v řízení mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Strana 21

22 3 Právní hlediska 3.1 Zakotvení regulačních poplatků v právním řádu ČR Schválením návrhu zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo s účinností od ke změnám několika dalších zákonů, z nichž nejdůležitější je úprava zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Tato právní úprava spočívala ve vytvoření nových právních ustanovení, konkrétně 16a Regulační poplatky a 16b Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, ze kterých vycházejí i další změny v 11, 12, 43 a 53. Úplný text 16a, 16b zákona č. 48/1997 Sb. je uveden v příloze (Kapitola 10). Dalšími doplněnými zákony jsou zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Tyto úpravy zohledňují zejména úhrady částek přesahujících limity pro regulační poplatky a doplatky, které jsou taktéž uvedeny ve zmíněných paragrafech 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Po zavedení regulačních poplatků došlo k několika pokusům o úpravu výše uvedených zákonů, resp. o jejich zrušení. Schváleny byly ale pouze novely č. 270/2008 Sb. a č. 59/2009 Sb. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a to tak, že jsou od poplatků osvobozeni novorozenci po celou dobu jejich hospitalizace po porodu, pacienti mladší 18 let, starobní a invalidní důchodci a lidé s příjmy pod dvojnásobek životního minima. Změn dostál i ochranný limit, který se pro mladší 18 let a starší 65 let snížil z CZK na CZK. 3.2 Regulační poplatky v datech Zavedení regulačních poplatků v ČR nebylo skokové, ale mělo svůj poměrně dlouhodobý vývoj. Zavedení regulačních poplatků nebo podobné formy finanční Strana 22

23 regulace poptávky po zdravotní péči zvažoval již před rokem 1997 Václav Klaus, tehdy předseda Vlády ČR, který v rámci tehdejších reformních opatření chtěl nastavit systém, který by finanční regulací omezil poptávku po zdravotní péči, resp. po jejím nadužívání. Tehdejší snahy se však nepodařilo prosadit a jiné politické změny měly za následek předčasné ukončení koaliční vlády Václava Klause a tím i omezení reformních snah. Další vlády v období let 1997 až 2006 neměly potřebu poptávku po zdravotní péči regulovat. V následujícím textu je uveden časový sled kroků ohledně regulačních poplatků od jejich předložení PS PČR v roce 2007: Vláda ČR předložila sněmovně návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který mj. upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých dalších zákonů, a zavádí regulační poplatky ve zdravotnictví (za návštěvu lékaře, hospitalizaci a položku na receptu) vládní koalice prosadila v Poslanecké sněmovně PČR své reformy, opozice byla především proti reformě zdravotnictví vládní návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů byl vyhlášen jako zákon č. 261/2007 Sb., s účinností od skupina 67 poslanců v čele s Michalem Haškem podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona č. 261/2007 Sb. a dalších zákonů tímto novelizovaných skupina poslanců v čele s Jiřím Paroubkem předložila sněmově návrh zákona o zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví nabývá účinnosti zákon č. 261/2007 Sb.; pacienti začínají hradit regulační poplatky ve výši 30, 60 a 90 CZK skupina poslanců v čele s Michaelou Šojdrovou předložila sněmovně novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má osvobodit novorozence od regulačních poplatků návrh zákona o zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví byl zamítnut Vláda ČR rozeslala poslancům své stanovisko o nesouhlasu s novelou poslankyně Šojdrové Strana 23

24 skupina poslanců v čele s Jiřím Paroubkem znovu předložila návrh zákona o zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví a zároveň novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém se osvobozují od poplatků pacienti mladší 18 let, starobní a invalidní důchodci a lidé s příjmy pod dvojnásobek životního minima (vyhlášen ) Ústavní soud ČR zamítnul návrh skupiny poslanců ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí včetně poplatků a rozhodl, že placení regulačních poplatků není v rozporu s Ústavou ČR Vláda ČR rozeslala své stanovisko o nesouhlasu s novelou Jiřího Paroubka o omezení poplatků PS PČR schválila novelu zákona, která zrušila poplatky za pobyt novorozenců v porodnici; od poplatků byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena; poté, co novelu schválil Senát PČR, začala platit 1. srpna novela zákona poslankyně Michaely Šojdrové byla vyhlášená jako novelizace č. 270/2008 Sb. zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění byl zmítnut návrh zákona o zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví ČSSD poráží v krajských volbách ODS PS PČR odhlasovala zrušení regulačních poplatků na návrh Soni Markové (pro bylo 97 ze 104 poslanců) prosinec 2008 noví hejtmani za ČSSD navrhují mechanizmy jak zbavit pacienty povinnosti platit regulační poplatky a vyčleňují si na to peníze z rozpočtů krajů v pěti středočeských krajských nemocnicích (tzv. oblastních) začal regulační poplatky za pacienty formou daru hradit kraj ministryní zdravotnictví ČR je jmenována Daniela Filipiová, která chce pokračovat s reformou zdravotnictví vlády Mirka Topolánka Strana 24

25 Senát PČR se shodl na tom, že od by mohly být zrušeny poplatky u lékaře pro děti do 18 let; ochranný limit na výdaje by se dětem a seniorům nad 65 let snížil z na korun, zahrnoval by i doplatky za léčiva; za položku na receptu by se platilo už jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun; od placení by měly být osvobozeny děti z pěstounských rodin a nově obyvatelé ústavů a domovů pro seniory, kterým po uhrazení pobytu a stravy nezbývá ani 800 korun na měsíc (pro hlasovalo 74 ze 77 přítomných senátorů) poplatky přestali platit lidé v krajských nemocnicích ve všech krajích mimo Prahu a také v ústavních lékárnách; systém již není jednotný PS PČR schválila kompromisní senátní verzi placení poplatků přijatou Senátem PČR novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Jiřího Paroubka o omezení poplatků byla vyhlášena pod č. 59/2009 Sb nabývá účinnosti nový metodický pokyn k aplikaci novely zákona č. 48/1997 Sb., který zohledňuje osoby mladší 18 let, starší 65 let atd. a snižuje ochranný limit z CZK na CZK Poslanecká sněmovna PČR schválila zrušení regulačních poplatků, Senát PČR tento návrh později zamítá Ministerstvo vnitra ČR zahájilo správní řízení se Zlínským, Královehradeckým, Jihočeským a Ústeckým krajem (a později též s Pardubickým, Libereckým, Moravskoslezským a Středočeským krajem) ve věci úhrady regulačních poplatků Zastupitelstvo Ústeckého kraje podalo k Ústavnímu soudu ČR návrh na posouzení, zda kraje překračují meze své samostatné působnosti tím, že hradí regulační poplatky za pojištěnce a jejich zákonné zástupce (tzv. kompetenční žaloba); v důsledku toho Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo, že přerušuje správní řízení vedené s jednotlivými kraji do doby, než Ústavní soud ČR pravomocně rozhodne v této věci Strana 25

26 3.3 Hledisko ústavnosti zavedení regulačních poplatků Krátce po vyhlášení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se skupina 67 poslanců v čele s Michalem Haškem domáhala zrušení celého zákona, popřípadě jednotlivých jeho ustanovení u Ústavního soudu České republiky. Spolu s nimi se zrušení částí zákona domáhala i skupina 43 poslanců PS PČR, zastoupená poslancem Vojtěchem Filipem a skupina 19 senátorů Senátu PČR, zastoupená advokátkou Kateřinou Šimáčkovou, kteří byli přibráni jako vedlejší účastníci. Dle zákona o Ústavním soudu ČR byli účastníky tohoto řízení také Poslanecká sněmovna PČR a Senát PČR Argumentace navrhovatelů Jedním z hlavních argumentů 67 poslanců pro zrušení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů je ten, že zákon byl přijat neústavním způsobem a dostal se tím do rozporu s ústavním pořádkem. Důvody protiústavnosti spatřují navrhovatelé v porušení principu souladného, přehledného a předvídaného práva, v porušení principu dělby moci a v porušení principu demokratičnosti dle čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR. To je dle jejich názoru patrno hlavně v tom, že došlo ke spojení mnoha novel různých zákonů, které spolu bezprostředně nesouvisejí. Návrh zákona nazývají mimo jiné premiérským, jelikož Senát PČR, který je ovládán toutéž politickou většinou jako Poslanecká sněmovna PČR, vyjádřil názor nezabývat se návrhem zákona (čl. 48 Ústavy ČR) a tím znemožnil to, aby se jím mohla podrobněji věnovat jak Poslanecká sněmovna PČR, tak i Senát PČR. Z těchto důvodů navrhují tito poslanci zrušit celý zákon č. 261/2007 Sb. Pokud by nebyl zrušen, navrhují zrušit alespoň některé jeho části. Co se týče samotného obsahu zákona, obrací se poslanci zejména na čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod, která praví: Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. I přes dovětek za podmínek, které stanoví zákon ale připouštějí, že za nadstandardní péči by si pacient mohl připlácet, ovšem zdravotní péče v zásadě bezplatná musí být zachována. Zmíněna byla i lékařská etika a Hippokratova přísaha. Strana 26

27 Skupina 43 poslanců v čele s Vojtěchem Filipem a skupina 19 senátorů vedených Kateřinou Šimáčkovou, zastávají podobný názor a ve svých argumentech se s argumenty výše uvedených poslanců překrývají. Zákon podle nich obsahuje příliš mnoho novel, z nichž některé z nich by obstály jako samostatné zákony. K obsahové části uvádí skupina 43 poslanců, že dle jejich názoru zavedením regulačních poplatků v části populace výrazně klesne životní úroveň a zdravotní stav, bude docházet k hluboké majetkové diferenciaci a k nárůstu chudoby. Skupina 19 senátorů nemá proti obsahu zákona žádných výhrad. Poslanecká sněmovna vyjádřila k výše uvedeným argumentům nesouhlas, stejně jako Senát PČR zastoupený jeho předsedou Přemyslem Sobotkou. Ministerstvo zdravotnictví ČR se k projednávanému případu také vyjádřilo, aniž by ho Ústavní soud ČR žádal. Regulační poplatky ve svém vyjádření obhajuje mimo jiné tím, že od roku 1990 se v podstatě všechny politické reprezentace pokoušely o zavedení nějaké formy zpoplatnění zdravotnictví. Poplatky podle nich nijak neomezí dostupnost zdravotní péče, ale naopak ji zamezením plýtvání zefektivní. Při ústním jednání Ústavního soudu byl následně vyslechnut předseda vlády Mirek Topolánek, který vypověděl o projednávání návrhu výše zmíněného zákona, i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který vypovídal shodně s obsahem písemného vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR [8] Rozhodnutí Ústavního soudu ČR Ústavní soud zkoumal obsah zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, v souladu s ústavním pořádkem a zabýval se otázkou, zda zpoplatnění téměř veškeré zdravotní péče je či není ústavně konformní. Z pohnutek daných navrhovateli přistoupil k testu rozumnosti. Ten Ústavní soud vytvořil pro posuzování ústavnosti zákonodárství, které se dostává do rozporu s ústavně zakotvenými sociálními právy. Kromě jiného se ve svém vyjádření soud odkazuje i na starobabylónský Chammurapiho zákoník, ve kterém se již v 18. století objevují zmínky o platbách lékaři za provedený zákrok. Zaměřil se ale i na oblast filosofickou a etickou, kde konstatuje, že Hippokratova přísaha neobsahuje závazek k bezplatnému poskytování lékařské péče, ale řeší pouze etické aspekty při výkonu lékařského povolání. Strana 27

28 Ústavní soud dále neshledal, že by zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví mělo všeobecně rdousící efekt a zapříčiňovalo by pro některé neschopnost finančně dosáhnout na kvalitní zdravotní péči či zdravotnické pomůcky. Zdůrazňuje také, že poplatky ve zdravotnictví se zavádějí za účelem regulace chování pacientů, chtějí omezit nadužívání lékařské péče, plýtvání či nehospodárnost. Závěrem Ústavní soud uvádí, že nenašel důvod pro zrušení napadených částí zákona. Nejen, že nová právní úprava nebyla shledána protiústavní, ale obstála i v testu rozumnosti. Tímto tedy Ústavní soud ČR návrh na zrušení zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů těsně (poměrem hlasů ústavních soudců 8 : 7) zamítá. Součástí rozhodnutí Ústavního soudu jsou i tzv. odlišná stanoviska soudců, kteří hlasovali pro zrušení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Za zmínku stojí např. odlišné stanovisko soudkyně Elišky Wagnerové, která tvrdí, že tímto rozhodnutím utrpěla důvěryhodnost Ústavního soudu ČR jako instituce budované patnáct let, která má dbát na dodržování ústavnosti. Regulační poplatky jsou dle jejích slov protiústavní i ve vztahu k sociálně slabým spoluobčanům, pokud je posuzujeme z hlediska zdravého rozumu. Se zajímavým argumentem přichází i soudce Jiří Nykodým, který se ve svém odlišném stanovisku zabývá mimo jiné poplatkem za položku na receptu. Není mu jasné, proč by měl být tento poplatek placen u léků s doplatkem, a tím paušálně zvyšovat příjem prodejce. Dle jeho názoru je to jen zástěrka pro to, že zákazník při koupi léku zčásti hrazeného z veřejného zdravotního pojištění doplácí prodejci zvýšení daně z přidané hodnoty. Podnikatelé v oblasti lékárnictví se tak dostávají do výsostného postavení oproti ostatním podnikatelům. Soudce František Duchoň, který se připojil ke stanovisku soudce Jiřího Nykodýma navíc regulační poplatek popisuje jako vstupenku do zdravotnického systému, která pro některé skupiny obyvatel představuje nemalé zatížení. Nejen v podobě finančních ztrát, ale i z pohledu nutnosti pobíhat po areálech nemocnic a shánět tuto vstupenku. Použil i slov klasika: Tento způsob spoluúčasti pacienta na nákladech zdravotní péče jest poněkud nešťastný. Strana 28

29 Soudce Pavel Holländer ve svém odlišném stanovisku napadá výsledky testu proporcionality. Dle jeho názoru posuzovaná zákonná úprava nedostála ani těm minimálním požadavkům na tento test, jak je popsán v samotném odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR [8]. 3.4 Možné porušování zákonů při refundaci regulačních poplatků kraji Refundace regulačních poplatků kraji je spatřována v řadě hledisek jako systém odporující právním normám. Jedná se především o hlediska spojovaná s nekalosoutěžním jednáním a nedovolenou veřejnou podporou. Výčet právních norem, které jsou pravděpodobně porušovány, uvádí následující seznam [9]: Smlouva o založení Evropského společenství, preambule uznávajíce, že odstranění stávajících překážek vyžaduje sladěný postup, aby byl zabezpečen trvalý rozvoj, vyvážený obchod a nenarušená soutěž Smlouva o založení Evropského společenství, Čl. 3 odst. 1. g) systém zajišťující, aby na vnitřním trhu nebyla narušována soutěž Smlouva o založení Evropského společenství, Čl. 4 odst. 1. přijetí hospodářské politiky prováděné v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství a volnou soutěží Smlouva o založení Evropského společenství, Čl. 81 odst. 1. d) uplatňují vůči obchodním partnerům nerovné podmínky při rovnocenných plněních, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v soutěži Smlouva o založení Evropského společenství, Čl. 87 odst. 1. Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž Evropská sociální charta, článek E Nediskriminace Požívání práv stanovených v této Chartě bude zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoliv důvodu, jako je rasa národnostní nebo sociální původ rodný nebo jakýkoliv jiný status. Strana 29

30 4 Implementace regulačních poplatků v systému poskytování zdravotní péče v ČR Dále uvedený text je zpracován podle metodického pokynu [10]. V některých částech Kapitola 4 přesně kopíruje text [10], v některých částech je pro jednodušší pochopení a srozumitelnost text přiměřeně krácen. 4.1 Struktura regulačních poplatků Regulační poplatky jsou rozděleny do tří kategorií, a to konkrétně podle jejich výše na 30, 60 a 90 CZK Regulační poplatek 30,- CZK Poplatek ve výši 30,- CZK je vybírán: 1. za návštěvu, při které bylo provedeno tzv. klinické vyšetření. To je vyšetření, které naplňuje obsah komplexního, cíleného, kontrolního nebo konziliárního vyšetření a je vykázáno až na výjimky příslušnými výkony v dané odbornosti podle Seznamu výkonů. u praktického lékaře (po dovršení 18 let věku) u praktického lékaře pro děti a dorost (po dovršení 18 do 19 let věku) u ženského lékaře (po dovršení 18 let věku) u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči u klinického psychologa u klinického logopeda 2. za návštěvu u zubního lékaře (po dovršení 18 let věku), při které bylo provedeno vyšetření a současně proveden a vykázán jeden z výkonů uvedených v [10]. 3. za návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (po dovršení 18 let věku). Strana 30

31 4. za vydání každého, z veřejného zdravotního pojištění plně či částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení. Poplatek se neplatí, jedná-li se o: 1. preventivní prohlídku u dětí, dospělých, ve stomatologii, v gynekologii vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním závodní preventivní péči 2. dispenzární péči poskytovanou těhotným ženám (starším 18 let věku) ode dne zjištění těhotenství 3. hemodialýzu 4. laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření 5. vyšetření lékařem transfuzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně (resp. krvetvorných buněk) 6. děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne v případě, že je při návštěvě lékaře provedeno klinické vyšetření nebo se jedná o návštěvní službu 7. případy, kdy lékař, psycholog nebo logoped neprovádí klinické vyšetření, ale jiné vyšetření ze Seznamu výkonů 8. výdej zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz 9. výdej léčivých přípravků předepsaných na recept, avšak nehrazených z veřejného zdravotního pojištění 10. výdej léčivých přípravků předepsaných na recept s uvedením hradí pacient 11. výdej léčivých přípravků, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis a pojištěnec je hradí plně 12. poskytování péče, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění Regulační poplatek 60,- CZK Poplatek ve výši 60,- CZK je vybírán za každý den, ve kterém byla poskytována Strana 31

32 ústavní péče (tj. péče v nemocnicích, v odborných léčebných ústavech atd.), komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den. Poplatek se neplatí, jedná-li se o ústavní péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno Regulační poplatek 90,- CZK Poplatek ve výši 90,- CZK je vybírán za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím LSPP včetně LSPP poskytované zubními lékaři, ústavní pohotovostní službou v sobotu, v neděli nebo ve svátek (po celých 24 hodin) a v pracovních dnech v době od 17:00 do 7:00 hodin. Poplatky se nehradí v dalších několika případech uvedených v Metodickém pokynu vydaném Ministerstvem zdravotnictví ČR. 4.2 Ochranný limit Ochranným limitem rozumíme maximální možnou sumu, kterou má pacient ročně zaplatit. Tento limit chrání zejména chronicky nemocné pacienty, kterým se výdaje za léky kumulují a lékaře navštěvují velmi často. Pacientovy výdaje hlídá zdravotní pojišťovna, která mu sumu, která přesáhne ochranný limit, vrací každé čtvrtletí. Pacient si pro kontrolu smí vyžádat bezplatný výpis ze svého osobního účtu, který Strana 32

33 mu zdravotní pojišťovna spravuje. Dnem se výše ochranného limitu pro osoby mladší 15 let a starší 65 let snížila z CZK na CZK Položky nezapočitatelné 1. poplatek ve výši 90,- CZK za pohotovostní službu poskytovanou zdravotnickým zařízením 2. poplatek ve výši 60,- CZK za každý den, ve kterém byla poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče či ústavní péče v dětských odborných léčebnách nebo v ozdravovnách 3. doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě 4. doplatky na zdravotnické prostředky vydané na poukazy 5. doplatky za částečně hrazené léčivé přípravky účtované jako ZULP a hrazené z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantní péče Položky započitatelné 1. u dětí do 18 let věku se do limitu 2 500,- CZK započítávají: poplatky za návštěvu klinického psychologa ve výši 30,- CZK, poplatky za návštěvu klinického logopeda ve výši 30,- CZK, poplatky za položku na receptu ve výši 30,- CZK, pokud je lék plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, doplatky na léčivé přípravky nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupný léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné účinné látky a stejné cesty podání 2. u seniorů nad 65 let věku se do limitu 2 500,- CZK započítávají: Strana 33

34 poplatky ve výši 30,- CZK za návštěvu lékaře, při které bylo provedeno klinické vyšetření u praktického lékaře, ženského lékaře, zubního lékaře, lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, poplatky ve výši 30,- CZK za návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem, poplatky za návštěvu klinického psychologa ve výši 30,- CZK, poplatky za návštěvu klinického logopeda ve výši 30,- CZK, poplatky za položku na receptu ve výši 30,- CZK, pokud je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, doplatky na léčivé přípravky nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupný léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné účinné látky a stejné cesty podání, doplatky na léčivé přípravky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění obsahující léčivé látky určené k podpůrné a doplňkové léčbě předepsané na recept. 3. u ostatních kategorií pojištěnců mezi 18 a 65 roky se do limitu 5 000,- CZK započítávají: poplatky za návštěvu, při které bylo provedeno tzv. klinické vyšetření. o u praktického lékaře (po dovršení 18 let věku) o u praktického lékaře pro děti a dorost (po dovršení 18 do 19 let věku) o u ženského lékaře (po dovršení 18 let věku) o u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči u klinického psychologa o u klinického logopeda poplatky za návštěvu u zubního lékaře (po dovršení 18 let věku), při které bylo provedeno vyšetření a současně proveden a vykázán jeden z výkonů uvedených v [10]. Strana 34

35 poplatky za návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (po dovršení 18 let věku), poplatky za vydání každého, z veřejného zdravotního pojištění plně či částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení, doplatky na léčivé přípravky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 4.3 Plátci regulačních poplatků Poplatky platí: pojištěnec, který je účasten veřejného zdravotního pojištění, nebo za něj jeho zákonný zástupce, pacienti, kteří čerpají zdravotní péči na území ČR, ačkoli jsou pojištěnci jiného členského státu EU nebo státu, se kterým je uzavřena dvoustranná smlouva, cizinci, kterým je poskytována zdravotní péče hrazená na základě resortní mezinárodní smlouvy ze státního rozpočtu. Poplatky neplatí: pojištěnec, který je od povinnosti hradit poplatek osvobozen nebo v případech, které jsou uvedeny v zákoně a ve kterých se poplatek nehradí, osoba, která není pojištěncem podle zákona, tzn. nemá na území České republiky trvalý pobyt, ani není zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. To znamená, že poplatky nehradí osoba, která poskytnutou péči hradí z vlastních prostředků, nebo z komerčního pojištění či jiných zdrojů. Strana 35

36 4.4 Realizace výběru regulačních poplatků Způsob výběru Způsob výběru regulačních poplatků si zpravidla nemocnice určuje sama. Nejčastější variantou je úhrada poplatku prostřednictvím automatu, který pacientovi vystaví dva doklady, jeden pro nemocnici a jeden pro něj. Možná je i platba přímo v ambulanci, nebo k tomu určeném místě, např. v informačním centru apod. Způsob platby se také může lišit dle jeho povahy, zda se jedná o poplatek za hospitalizaci, či za ambulantní ošetření. V těchto případech se jedná o změny zejména ve lhůtách splatnosti Lhůty pro hrazení ihned v případě, že jde o uhrazení poplatku a o uhrazení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařízením lékárenské péče, ihned, nebo podle dohody se zdravotnickým zařízením v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče v případě, že hospitalizace byla kratší než 30 dní, vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v případě, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní. V případech poplatku za hospitalizaci si pacient může sám vybrat způsob platby, složenkou či bankovním převodem. Strana 36

37 4.4.3 Povinnosti zdravotnických zařízení a zařízení lékárenské péče v souvislosti s poplatky sdělovat informace vybírat poplatky a doplatky nevybírat poplatky v souvislosti s poskytováním hrazené péče, která podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhá vystavit pojištěnci, nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku Povinnosti zdravotních pojišťoven v souvislosti s poplatky evidovat poplatky a doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely započitatelné do limitu na osobním účtu každého pojištěnce, sledovat limit 2 500,- CZK u pojištěnců mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, a limit 5 000,- CZK u ostatních pojištěnců, na vyžádání pojištěnce poskytnout jedenkrát ročně bezplatně výpis z osobního účtu pojištěnce včetně uhrazených poplatků a doplatků na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely započitatelných do limitu, ve lhůtě 60 dnů po skončení čtvrtletí uhradit pojištěnci, nebo jeho zákonnému zástupci částku přesahující limit 5 000,- CZK, resp ,- CZK, za kalendářní rok pro poplatky ve výši 30,- CZK a doplatky za předepsané léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a započitatelné do limitu, v kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit 5000,- CZK, resp. 2500,- CZK, již překročen, je zdravotní pojišťovna Strana 37

38 povinna uhradit pojištěnci, nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu poplatků a doplatků, do 60 dnů po skončení 1. čtvrtletí 2009 bude zdravotní pojišťovna vracet nad limit 5 000,- CZK, resp ,- CZK, poplatky ve výši 30,- CZK a započitatelné doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely uhrazené v období od do při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle 16 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. 4.5 Implementace výběru regulačních poplatků ve zdravotnických institucích ve vlastnictví veřejnoprávních korporací Fakultní nemocnice V České republice je v současné době 11 fakultních nemocnic, jejichž vlastníkem je stát a zřizuje je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Tyto nemocnice jsou povinny vybírat regulační poplatky dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Ke způsobu výběru těchto poplatků vydalo Ministerstvo zdravotnictví metodický pokyn [10], kterým se tyto nemocnice řídí a který je pravidelně aktualizován. Proces zavedení regulačních poplatků si vyžádal množství analýz a příprav, které nemocnice zahájily již koncem roku Bylo nutné rozhodnout zejména kdo, kdy a jakým způsobem bude poplatky vybírat. K těmto účelům se nemocnice musely vybavit automaty, jejichž rozmístění podléhalo analýzám potřebného počtu i předpokládaných výdejních míst. S pořízením automatů byl spojen i požadavek na zajištění hardwarového a softwarového vybavení nemocnic a vybavení výpočetní technikou. Mimo automatických výdejních míst vznikla i řada výběrčích terminálů, kde se prodávají kupony, které poté pacienti předkládají ošetřujícím lékařům. S tím je spojeno i navýšení počtu zaměstnanců, ke kterému došlo v některých nemocnicích. Strana 38