Aplikovaná sociální psychologie Současné problémy Příprava na zkoušku. K. Machovcová, Ph.D.

Transkript

1 Aplikovaná sociální psychologie Současné problémy Příprava na zkoušku K. Machovcová, Ph.D.

2 Úvod příprava ke zkoušce Diskuse nad vybraným odborným článkem (= studie založené na originálním výzkumu autorů) Písemná příprava: Celkový popis článku (teoretický přístup, zvolená metodologie) Souhrn hlavních zjištění Diskuse (srovnání s jinými výzkumy, limity textu, přínos) Vždy, když je to relevantní, propojení do kurzu (ad prezentace, doporučená četba atp.) Formální náležitosti: podklad je napsaný srozumitelně, přehledně, strukturovaně, za využití přesných informací, zdroje jsou citované, vložené dohledatelné odkazy atp., je zřejmé, co jsou vaše myšlenky a kde odkazujete na další autory Výběr článků: relevantní témata pro aplikovanou sociální psychologii, zaměření na oblast školství doporučuji přečíst všechny texty!

3 Ukázka práce s textem Bergh, L., Denessen, E., Hornstra, L., Voeten, M., Holland R., W. (2010). The Implicit Prejudiced Attitudes of Teachers: Relations to Teacher Expectations and the Ethnic Achievement Gap American Educational Research Journal 47(2):

4 Abstract Background Ethnic minority students are at risk for school failure and show a heightened susceptibility to negative teacher expectancy effects. In the present study, whether the prejudiced attitudes of teachers relate to their expectations and the academic achievement of their students is examined. The prejudiced attitudes of 41 elementary school teachers were assessed via self-report and an Implicit Association Test. Teacher expectations and achievement scores for 434 students were obtained. Multilevel analyses showed no relations with the self-report measure of prejudiced attitudes. The implicit measure of teacher prejudiced attitudes, however, was found to explain differing ethnic achievement gap sizes across classrooms via teacher expectations. The results of this study also suggest that the use of implicit attitude measures may be important in educational research. Research question Method/Subject/Procedure KEYWORDS: achievement gap, attitude, teacher characteristics, interdisciplinary teaching and research, ethnicity

5 Charakteristiky článku Kognitivní sociální psychologie - Aplikace typických pojmů např. postoje, předsudky, stereotypy - Redukce sledovaných proměnných - Využití standardizovaných metod, kvantitativní analýza - Výzkum s učiteli vyučujícími v etnicky diverzifikovaných školách v Nizozemí

6 Východiska studie - Napříč různými mezinárodními studiemi pozorované rozdíly ve školních výkonech mezi dětmi z majority a minority - Rozdíly mezi minoritami konkrétně v Nizozemí se hůře adaptují přistěhovalci z Maroka a Turecka (asociace primárně mezi svou etnickou skupinou) (Social and cultural planning office, 2005) - Nárůst pravicového populismu (narůst) negativního pohledu na příchozí z muslimských zemí - Horší školní výsledky jsou spojovány s: rodinný socioekonomický status, vzdělání rodičů, jazyk používaný v rodině, nižší odhodlání k integraci (Duncan, Magnusson, 2006, Gamoran, 2001, Van der Werhofrst, Van Tubergen, 2007, Denessen, Driessen, Smit, Sleegers, 2001) S problémy se setkávají minoritní skupiny obecněji, přesto dochází k rozdílům mezi školní výkonností žáků z minorit nejen mezi školami, ale i mezi třídami ->Rozdíl může být způsoben postoji učitelů vůči žákům z minorit (Stiefel, Schwarts, Ellen, 2007) Odlišné očekávání výkonu může ovlivnit reálnou školní výkonnost těchto žáků Cíl studie: nedokáže objasnit kompletně rozdíly ve školní výkonnosti, ale má záměr identifikovat roli předsudečných postojů učitelů na mezi třídami rozdílné mezery ve školní výkonnosti u studentů z etnických menšin

7 Očekávání učitelů (Teacher Expectations) Očekávání učitelů jsou obvykle poměrně přesná a jejich vliv není velký, ale stigmatizované skupiny studentů mohou být ovlivněny významněji tito studenti mohou být vůči očekávání učitelů vnímavější (etnicita, gender) (Jussim, Harber, 2005) Hypotéza: předsudky mohou ovlivnit očekávání učitelů a jeho prostřednictvím rozdíl ve školní výkonnosti (achievement gap) mezi dětmi z majority a minority Postoje učitelů s předsudky Očekávání učitelů Školní výsledky dětí

8 Stigmatizované skupiny a učitelské předsudky Učitelé kategorizují žáky zařazení mezi stigmatizovanou etnickou skupinu bude záležet na konkrétním učitele a neovlivní stejně všechny žáky z minorit (Hubenberg, Bodenhausen, 2004; Lepore, Brown, 1997) Ačkoliv různé stereotypy spojené s minoritami jsou obecně známé, rozsah a intenzita automatických reakcí na členy konkrétní etnické minority se budou lišit tyto rozdíly závisí na různých faktorech, mezi nimi předsudečné postoje (prejudiced attitudes) (Lepore, Brown, 1997) Vysoká nízká míra předsudečných postojů (High vs. Low prejudiced attitudes) znamená rozdílné reprezentace minority, odlišná přesvědčení a odlišná očekávání High více negativních aspektů stereotypů Low více pozitivních aspektů stereotypů -> proto je třeba prozkoumat předsudečné postoje učitelů, což přispěje k porozumění souvislostí mezi členstvím ve stigmatizované skupině a vlivu očekávání ze strany učitelů

9 Měření předsudečných postojů 1. Explicitní sebeposuzovací nástroje (explicit self-report), běžně používané 2. Implicitní měření (implicit measures) stojí na konceptu latence odpovědi, využívá se v sociální psychologii pro měření postojů, typicky realizované na počítači, vyhodnocuje automaticky aktivované postoje Z dosavadních studií vyplývá, že tyto nástroje měří odlišné psychologické procesy (Gawronski, Bodenhausen, 2006) Implicitní nástroje: spontánní evaluace prostřednictvím aktivovaných asociací Explicitní nástroje: úmyslné procesy, normy a další informace mohou převážit nad spontánní asociací a ovlivnit výslednou odpověď ( opravit sociálně žádoucím způsobem nebo adekvátně žádoucí podobně vlastní prezentace)

10 Výzkumné otázky

11 Design výzkumu Výzkumný vzorek: 41 učitelů ze 17 škol, etnicky rozmanité třídy, učitelé holandského původu Hodnotili 10 studentů v jejich třídě (dle abecedy), celkem 494 studentů (315 NL, 119 Turecko-Maroko, 60 jiná skupina cizinců, neanalyzováno) Nástroje: Explicitní předsudečné postoje Modern Racism Scale (MRS) upravená na lokální podmínky, ne/souhlas s výroky jako Požadavky migrantů na zajištění rovných práv jsou pochopitelné ; škála bych součástí delšího dotazníku týkajícího se hodnocení dětí nebo spokojenosti v práci cílem bylo neupozornit přímo na záměr s jakým byl dotazník předložen Implicitní předsudečné postoje nástroj Implicit Association Test (IAT) doporučuji si test vyzkoušet Očekávání učitelů vlastní škála, Bude pravděpodobně ve škole úspěšný/á Školní výsledky žáků data z národních standardizovaných testů Socioekonomický status rodin žáků na základě vzdělání rodičů Analýza: konstrukce multiúrovňových modelů za pomocí software MLwiN 2.02

12 Výsledky MRS 1,87 (na škále 1-5, přičemž 5 reflektuje negativní předsudečné postoje) IAT 0,44 (-1 až 1, pozitivní číslo indikuje negativní postoj vůči tureckým a marockým dětem ve srovnání s dětmi holandskými) Očekávání učitelů bylo vyšší od dětí lokálního původu a korelovalo s lepšími výsledky žáků Explicitní předsudečné postoje nenalezen vztah s očekáváními učitelů Implicitní předsudečné postoje 10,3 % rozptylu vlivem kontrolních proměnných gender (statisticky nevýznamné) a SES (pozitivnější očekávání od dětí s rodiči s lepším vzděláním)

13 Výsledky implicitní předsudečné postoje Očekávání od studentů z minority jsou nižší Čím mají učitelé negativnější postoj k sledované minoritě, tím se zvyšuje jejich pozitivní očekávání od studentů z majority Model dokázal objasnit 20% rozptylu

14 Vliv předsudečných postojů učitelů na výsledky studentů Analýzy potvrdily, že se negativní předsudečné postoje pojí s většími rozdíly ve výkonnosti žáků z minorit; dokonce i v případě učitelů se střední úrovní předsudků byl zaznamenán statisticky významný vztah Dále byla potvrzena hypotéza, že v daném procesu hrají roli mediátora očekávání učitelů a to s ohledem na výsledky v národních testech z matematiky i čtenářské gramotnosti Navržený model vysvětluje 46% rozptylu u matematiky a 42% u gramotnosti Rozdíly ve školní výkonnosti mezi studenty z minority a lokálního původu byly nejvyšší ve třídách učitelů s nejvyšší mírou implicitních předsudečných postojů

15 Diskuse výsledků Implicitní měření předsudečných postojů je významné pro výzkum v oblasti vzdělávání Komunikace předsudečných postojů probíhá především nezáměrně (Dovidio et al., 2002) například poukazují na význam spontánního sociálního chování jako je neverbální vyjádření přívětivosti (friendliness) Nicméně předsudečné postoje neovlivňovaly výsledky studentů z minority přímo, ale prostřednictvím očekávání, např. vytvořením přívětivějšího sociálního klimatu pro studenty od nichž mají vyšší očekávání nebo stimulace jejich procesu učení tím, že jim dávají náročnější úkoly, mohou jim poskytovat více příležitostí k reakci i více neformální zpětné vazby (Rosenthal, 1994) Jakkoliv se jedná o nezáměrné náznaky, studenti mohou tato očekávání vnímat a internalizovat je a následně tedy změnit své chování ve třídě (Rosenthal, 2003) Způsob komunikace těchto očekávání nabízí téma pro další výzkum (např. studie zaměřená na pozorování)

16 Limity studie Dle autorů: dekontextualizovaná studie, nebyl sledován např. vliv specifik studentů v dané třídě, vliv rodičů studentů v dané třídě, širší kontext konkrétní školy Vliv zkušeností učitelů osobní socializace a rodinný kontext, zkušenosti v průběhu získávání vzdělání pro výuku, zkušenosti s různorodými skupinami studentů Vliv sociopolitického kontextu Výzkum nabízí inspiraci pro praxi, např. koučing

17 Propojení do kurzu: Příklad mainstreamového způsobu uvažování komplexní kvantitativně ověřený model, pracuje s dílčími aspekty lidského poznání (kognitivní zaměření) x kritický přístup je holistický, zahrnuje i emoce a různorodější způsoby prožívání, širší kontext (např. i historický vývoj, společenské nerovnosti) Nicméně zajímavá ukázka propojení sociálně psychologického výzkumu a školní praxe s konkrétní praktickou implikací (reflexe implicitních předsudků) i s metodologickými podněty (např. malý význam využívání explicitních škál bez další diskuse/metody nedávají potřebný výsledek, spíše reflektují nějakou společenskou normu v dané době)