UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu

Transkript

1 UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor BP: Zdeněk Jásek Vedoucí BP: Ing. Petr Hájek, Ph.D Praha

2 2

3 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujícího autorského zákona č.121/2000 Sb. V Praze dne Zdeněk Jásek 4

5 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi, Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. 5

6 Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky Macroeconomic comparative analysis of Czech and German economies 6

7 Abstrakt Předmětem bakalářské práce je formulace hodnocení ekonomického vývoje české a německé ekonomiky v období na základě porovnání, analyzování, komentování a hodnocení vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů. Byly využity ukazatele exportu, importu, čistého exportu, měnového kurzu, míry inflace, míry nezaměstnanosti, hrubého domácího produktu, průměrné hrubé mzdy, mediánu mezd a státního dluhu. Základní makroekonomické ukazatele vyjadřují aktuální stav konkrétních oblastí ekonomiky. Hlavním výstupem ze zjištěných analýz bude, které oblasti a jak v rámci České republiky je třeba zlepšit k dosažení vyšší ekonomické produktivity a stability. Klíčová slova: česká ekonomika, německá ekonomika, makroekonomické ukazatele, význam ukazatelů, analýza, hodnocení 7

8 Abstract The subject of the bachelor thesis is the formulation of an evaluation of economic development of Czech and German economies over the time period based on comparison, analysis, comments and evaluation of development of selected macroeconomic indicators. The selected macroeconomic indicators are export, import, net export, exchange rate, inflation rate, unemployment rate, gross domestic product, gross average wage, median wage and government debt. Basic macroeconomic indicators express the actual state of specific areas of the economy. The main output of the analysis will be, which areas and how they are needed to improve in order to reach higher economic productivity and stability in the Czech Republic. Keywords: Czech economy, German economy, macroeconomic indicators, significance of indicators, analysis, evaluation 8

9 Obsah ÚVOD TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA VÝCHODISKA A METODOLOGIE MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY A PROGNÓZY Význam a využití makroekonomické analýzy Základní principy tvorby makroekonomické analýzy Modelový přístup Stochastický popis vývoje ekonomiky Rozlišování trvalých a dočasných šoků Strukturální povaha analýzy STATISTICKÉ ANALYTICKÉ METODY Regresní analýza Korelační analýza Input Output analýza MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Význam makroekonomických ukazatelů Export, import, čistý export Měnový kurz Míra inflace Míra nezaměstnanosti Hrubý domácí produkt Průměrná hrubá mzda a medián mezd Státní dluh

10 2 PRAKTICKÁ ČÁST SOUHRN VÝZNAMNÝCH EKONOMICKÝCH FAKTORŮ A UDÁLOSTÍ Cena ropy Vstup ČR do Evropské unie Zavedení eura v Německu Dostavba klíčové infrastruktury v ČR Složky HDP dle výdajové metody Hospodářská recese a dluhová krize ANALÝZY VYBRANÝCH MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČR A SRN Export, import, čistý export Měnový kurz Míra inflace Míra nezaměstnanosti Hrubý domácí produkt Největší společnosti v České republice Největší společnosti v Německu Korelační analýza HDP na obyvatele a míry nezaměstnanosti Průměrná hrubá mzda a medián mezd Státní dluh VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ZÁVĚR SEZNAM ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ

11 Úvod Ekonomika České republiky se v současné době nachází 25 let od počátku transformace hospodářství z centrálně plánovaného systému řízení na tržní ekonomiku. Podobným vývojem prošla většina států ve východní Evropě a po sjednocení také Německo. Česká a německá ekonomika jsou navíc vzájemně velmi blízce provázány jak kulturně, tak i ekonomicky a významnou část HDP obou ekonomik tvoří export. Německá ekonomika se řadí svými hospodářskými výsledky mezi nejvyspělejší a nejproduktivnější ekonomiky v evropském i světovém měřítku (WORLD ECONOMIC FORUM, 2015). Toto jsou hlavní důvody, proč jsem pro makroekonomickou komparaci s českou ekonomikou vybral právě ekonomiku Německa. Makroekonomická komparativní analýza bude vycházet ze třináctiletého období, a to od roku 2000 do konce roku Do tohoto období spadá i hospodářská recese v roce Věřím, že hospodářská recese může z analytického pohledu sloužit jako nástroj, který pomůže odhalit nedostatky a neefektivnosti v ekonomikách určitých zemí. Hospodářská recese v roce 2008 neovlivnila německou ekonomiku v tak veliké míře, jako většinu ostatních evropských ekonomik. Z tohoto důvodu mě vede záměr se inspirovat v německé ekonomice a navrhnout určitá doporučení pro tvůrce hospodářských politik ČR. Výhodou je délka vybraného třináctiletého období, která poskytuje více podkladů pro analýzu. Rád bych v této práci analyzoval srovnání české a německé ekonomiky na základě vybraných makroekonomických ukazatelů. Cílem práce je prostřednictvím analýzy vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů české a německé ekonomiky formulovat hodnocení ekonomického vývoje obou zemí v časovém období Hlavní pozornost v této práci je věnována vybraným makroekonomickým ukazatelům. Na základě provedené analýzy bylo provedeno hodnocení vybraného období a formulovány závěry. 11

12 Práce je zpracována ve dvou částech. V teoreticko-metodologické části je vysvětlen ekonomický význam jednotlivých vybraných makroekonomických ukazatelů. Jsou zde popsány metody, na jejichž základě jsou následně v praktické části provedeny jednotlivé analýzy. Praktická a analytická část práce je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků na chování jednotlivých ukazatelů. Zde se především jedná o porovnání statistických dat a jejich interpretaci. 12

13 1 Teoreticko-metodologická východiska V této kapitole jsou popsány teoretické základy, které jsou nezbytné pro tvorbu práce. Je zde popsán význam makroekonomické analýzy, statistické analytické metody a vybrané makroekonomické ukazatele. 1.1 Východiska a metodologie makroekonomické analýzy a prognózy Tato část práce popisuje teoretické základy tvorby makroekonomické analýzy. Popisuje základy, na kterých se makroekonomické analýza staví, k čemu je možné ji využít a základní známé principy její tvorby Význam a využití makroekonomické analýzy Makroekonomická analýza vysvětluje chování agregátních veličin typicky na úrovni národních ekonomik (SLANÝ a KOL, 2007, s. 1). Představuje pomůcku či nástroj, pomocí kterého lze tvořit rozhodnutí na politické, hospodářské a mezinárodní úrovni. Základ pro makroekonomickou analýzu tvoří mikroekonomický pohled na chování tržních subjektů. Makroekonomická analýza zkoumá a vysvětluje, proč k určitým jevům či chování mezi jednotlivými tržními subjekty došlo. Z makroekonomické analýzy se můžeme dozvědět stav chodu hospodářství vybraných zemí. Je možné například vyčíst aktuální situaci (trend) vybrané země. Zároveň je možné vysledovat vyváženost jednotlivých vybraných ekonomických ukazatelů, směrující ekonomický vývoj a ekonomický růst země. Cílem této analýzy je vytvořit silnou vypovídací hodnotu na základě chování vybraných makroekonomických ukazatelů. Díky těmto analytickým podkladům lze provést detailní analýzu a také predikci vývoje ekonomické situace za určité časové období. Makroekonomická analýza a prognóza zkoumá vývoj ekonomiky jako celku v historických a příčinných vztazích. Hodnotí účinnost makroekonomické politiky a dává doporučení hospodářské politice v příštím období. Klade důraz na empirické údaje a jejich vysvětlení (SPĚVÁČEK, 2002, s. 10). 13

14 Makroekonomická analýza slouží jako základní nástroj pro rozhodování na úrovni hospodářské politiky. Lze ji shrnout jako analýzu ekonomických jevů a procesů za účelem odhalení jejich úrovní a trendů, na základě kterých lze dojít ke zjištění výkyvů a periodicity opakování různých odchylek v jednotlivých ekonomických cyklech. Na základě těchto zjištění je možné vytvořit makroekonomická rozhodnutí ve prospěch budoucího vývoje země Základní principy tvorby makroekonomické analýzy Při tvorbě makroekonomické analýzy je třeba rozlišit několik základních principů. Mezi nejznámější patří například princip modelový, stochastický popis, rozlišování trvalých (dlouhodobých) a dočasných šoků a princip strukturální povahy analýzy. Každý z těchto principů pomáhá k nahlédnutí na řešenou problematiku z odlišného úhlu pohledu, čímž nabízí možnost lépe a detailněji vybranou problematiku analyzovat. Kromě hlubší analýzy tyto principy také ukazují způsob, jak správně makroekonomickou analýzu provést. V této kapitole zmíním několik vybraných známých přístupů pro tvorbu makroekonomických analýz Modelový přístup Modelové přístupy při tvorbě makroekonomické analýzy se řadí mezi přístupy, které mezi některými ekonomy nejsou plně uznávány a nepředstavují silný a plnohodnotný nástroj pro vysvětlení tržního chování. Pod modelovým přístupem k vysvětlení určitého tržního jevu si například můžeme představit očekávání velmi podobných dopadů (výsledků) s identickým nastavením vstupních (počátečních) hodnot. Jedná se o tvorbu modelu tržního chování na základě určitých vstupních hodnot. Modelový přístup umožňuje hledat původ protichůdných tvrzení na základě předpokladů. Dále umožňuje abstrahovat od jistých předpokladů a odlišit tak jen určitý izolovaný jev. Dále umožňuje konzistentním způsobem komparovat hypotézy pomocí vsazení různých předpokladů do jinak stejného modelového rámce. Protože aplikace modelů tržního chování se zdá být relativně jednoduchá v porovnání ke složitosti problematiky tržního chování, 14

15 stále není uznávána jako plnohodnotný nástroj pro rozhodování mezi některými ekonomy. Na druhou stranu tento přístup je schopen vysvětlit chování velmi komplikovaných tržních jevů, na jejichž předpokladech je velmi složité odvodit jisté závěry Stochastický popis vývoje ekonomiky Stochastický způsob analyzování ekonomických jevů se řadí mezi nejefektivnější známé přístupy makroekonomické analýzy. Základ pro přístup pomocí stochastického popisu tvoří statistické časové řady. Tento přístup je specificky silný pro analýzu ekonomických cyklů a ekonomického růstu. Soustředí se na analýzu výkyvů a odchylek systematického chování ekonomického cyklu. Na základě znalosti chování systematické složky časové řady můžeme přesně popsat, jak se současné či minulé šoky budou přenášet do budoucího vývoje, a zároveň jaký bude jejich vliv na budoucí vývoj různých veličin. Můžeme rozlišit, zda se bude jednat o dlouhodobé či krátkodobé dopady apod Rozlišování trvalých a dočasných šoků Šoky mohou nabývat jak trvalého (dlouhodobého) dopadu, tak dočasného (krátkodobého) dopadu. Rozdíl mezi trvalým a dočasným šokem v praxi můžeme rozeznat pomocí srovnání trajektorií (pohybových křivek) vybraných veličin. Jinými slovy, srovnáme-li trajektorii vybrané veličiny s hypotetickou trajektorií této veličiny v nekonečné budoucnosti, zjistíme velikost šoku zkoumané veličiny. Následující rovnice ukazuje případ, kdy žádný šok nenastal. Tedy případ, kdy současná a hypotetická trajektorie jsou identické. (1) 15

16 Pokud bychom došli k závěru, že trajektorie vybrané veličiny je odlišná od trajektorie hypotetické veličiny v nekonečně vzdáleném čase, dopad šoku by v tomto případě byl považován za trvalý. Jinými slovy, určitý tržní jev by měl dlouhodobý dopad na jiné tržní jevy. Jestliže bychom chtěli dopady zkoumat podrobněji, mohli bychom u sledované veličiny provést deterministickou dekompozici, tj. rozložit sledovanou veličinu na cyklickou, trendovou, sezónní a chybovou složku. V tomto případě se zaměříme na trendovou a cyklickou složku sledované veličiny. Pomocí matematických modelů jsme schopni skrz tyto složky dále ověřit délku a intenzitu dopadu šoku Strukturální povaha analýzy Předchozí dva zmíněné principy makroekonomické analýzy mohou posloužit jako nástroj pro detailní analýzu a popis určitého jevu. V makroekonomické analýze je nicméně třeba především rozeznat příčiny tržního chování jednotlivých tržních subjektů. Například je třeba rozlišit, jak interpretovat jednotlivé šoky postihující vývoj určitého makroekonomického ukazatele či chování tržního subjektu. Při provádění makroekonomické analýzy se můžeme soustředit jak na redukované formy analýzy, tak na strukturální formy analýzy. Při redukované formě analýzy se snažíme najít co nejlepší popis chování ekonomických subjektů (například pomocí co nejpřesnější specifikaci časové řady popisující vývoj makroekonomického ukazatele a co nejpřesnější odhad jejích parametrů). Bavíme-li se o strukturální formě analýzy, soustředíme úsilí na odvození charakteristik tržních jevů na základě behaviorálních 1 ekonomických základů. 1 Chování vybraných subjektů za pevně stanovených podmínek 16

17 1.2 Statistické analytické metody V této kapitole práce je obecně shrnuto několik metod, které je možné využít při vytváření různých druhů analýz a predikcí při provádění makroekonomických analýz. Tyto metody jsou založeny především na bázi analýzy statistických dat a proměnných. Mezi známé metody se řadí například regresní, korelační analýza a input output analýza. V práci je využita korelační analýza mezi HDP a mírou nezaměstnanosti, protože je shledána pro danou problematiku jako nejjednodušší nástroj Regresní analýza Regresní analýza je označení statistické metody, zaměřené především na zkoumání jedné či více proměnných. Využívá se k hledání souvislostí mezi jednou nebo více skupinami různých ukazatelů. Tento druh analýzy je využíván například v marketingovém výzkumu, ekonomické statistice, v národním účetnictví, v nákladovém účetnictví, v nejrůznějších technických aplikacích, ve finanční analýze i mnohdy jinde. V regresní analýze nás zajímají především změny vybraných podmíněných průměrů závislé proměnné při všech různých změnách vysvětlující nezávislé proměnné. Hlavním cílem této analýzy je přispět k poznání příčinných vztahů mezi statistickými znaky (HINDLS, 2000, s. 177). Toho můžeme dosáhnout pomocí matematického popisu systematických událostí, které jsou provázeny statistickými závislostmi. Matematická funkce, která co nejpřesněji popisuje vybrané průměry, je nazývána regresní funkcí. Cílem regresní analýzy je co nejbližší přiblížení vypočítané regresní funkce k hypotetické regresní funkci. Hlavní otázkou při této analýze je míra závislosti a intenzity jednotlivých proměnných. Při provádění regresní analýzy řešíme především otázku matematického zobrazení. 17

18 1.2.2 Korelační analýza Další metoda je korelační analýza. Korelační analýza na rozdíl od regrese řeší otázku síly závislosti a vztahu (korelace) vybraných veličin. Od regrese se liší především v tom, že tato analýza nepracuje se závislou a nezávislou proměnnou. Hlavním úkolem korelační analýzy je zjištění, zda předpokládaná závislost mezi vybranými proměnnými je či není průkazná (síla závislosti). Pomocí korelace se snažíme určit, jak moc je tato závislost těsná či silná (intenzivní). Mírou intenzity této závislosti je tzv. koeficient korelace. Koeficient vypočtený z naměřených hodnot značíme r. Tento koeficient korelace podle těsnosti může nabývat závislosti různých hodnot. Tyto hodnoty se mohou pohybovat od 1 do -1. Pokud se hodnota blíží 1 (rostoucí) nebo -1 (klesající), jedná se o tzv. těsnou závislost. Pokud se hodnoty blíží 0, bavíme se o tzv. volné závislosti. Přímo hodnota 0 vykazuje nezávislost. Korelace tedy znamená, do jaké míry jsou na sobě vybrané proměnné závislé Input Output analýza Třetí metoda, kterou bych rád zmínil, se nazývá Input output analýza. Tato analýza je využívána jako analytický nástroj pro zkoumání meziodvětvových vazeb a pro měření vnějších dopadů na domácí ekonomiku. Tato analýza se soustředí na vzájemné závislosti mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Vychází především z podrobných popisů struktury ekonomiky (např. národní, regionální, atd.) a zároveň ze závislostí mezi poptávkou a nabídkou v rámci trhu. Input Output analýza vychází z matematických matic, které reprezentují jednotlivá odvětví. V rámci těchto odvětví tento model počítá s tím, že jsou využívány podobné technologie. Záměrem tohoto modelu je schopnost zpracovat data a porovnat vybraná odvětví. Jejím záměrem je především řízení, podpora, či zlepšení těchto odvětví, které mají pozitivní dopad na určitou oblast ekonomiky. Využívá se například při rozhodování ve veřejné správě. 18

19 1.3 Makroekonomické ukazatele Tato část práce popisuje význam makroekonomických ukazatelů. Dále je tato kapitola věnována deskripci vybraných makroekonomickým ukazatelů. Mezi tyto ukazatele patří export, import, čistý export, míra inflace, míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, průměrná hrubá mzda a státní dluh Význam makroekonomických ukazatelů Makroekonomické ukazatele jsou údaje, které vyjadřují vývoj a stav hospodářství určitého státu v konkrétní oblasti určité ekonomiky. Za určitý časový úsek, například jeden rok, můžeme na základě těchto hodnot sledovat vývoj vybraného makroekonomického odvětví. Právě tento trendový vývoj makroekonomického odvětví nám může sdělit, jak si dané odvětví vedlo během vybraného časového období. Na základě těchto dat je možné stavět budoucí makroekonomická rozhodnutí. Většina statistik makroekonomických ukazatelů pomáhá například obchodníkům, bankám, finančním trhům a vládám sledovat vývoj ekonomiky. Tyto ukazatele však mohou sloužit také k porovnání jednotlivých ekonomik a je možné z nich vyčíst nastavení a směr vývoje ekonomického systému dané země. Například v rámci daňového systému, úrokových sazeb, či ekonomické orientace. Tyto ukazatele nesoustředí pozornost pouze na sledování vývoje jejich historických hodnot, ale zároveň slouží jako podklad pro budoucí rozhodování ohledně vývoje dané ekonomiky. Data jsou sledována statistickými úřady, jako například českým statistickým úřadem, Eurostatem, UNECE (United Nations Economic Commission for Europe), nebo OECD statistics. Dále jsou zpracovávána a analyzována ekonomy, kteří na jejich základě jsou schopni vytvořit predikci ekonomického vývoje pro následující období, ať už krátkodobé (1 24 měsíců), střednědobé (2 až 5 let), či dlouhodobé (nad 5 let). 19

20 1.3.2 Export, import, čistý export Hodnoty dovezených a vyvezených zboží a služeb představují ukazatele export a import. Export představuje množství statků vyrobených a zároveň vyvezených z určité země. Import na druhou stranu představuje množství statků vyrobených v zahraničí a zároveň dovezených do určité země. Využívá se také hodnota tzv. čistého exportu (NX), který představuje rozdíl reálného exportu (M) a reálného importu (X) za vybrané ekonomické období. NX = X M (2) Hodnota čistého exportu určuje hodnotu obchodní bilance, která odráží postavení národní ekonomiky v rámci zahraničního obchodu. Obchodní bilance vypovídá, v jakém množství a kam převažuje tok peněz v rámci zahraničního obchodu. Kladná obchodní bilance pro Českou republiku by například znamenala, že export z ČR je větší, než import do ČR, tudíž více peněz přitéká do České republiky, než odtéká. Jedním z ukazatelů, který může mít přímý vliv na vývoj obchodní bilance je měnový kurz. Hodnoty exportu či importu lze sledovat prostřednictvím statistických úřadů daných zemí či unie Měnový kurz Měnový kurz je ukazatel, který je velmi významný díky rozdílným měnám jednotlivých zemí a mezinárodnímu obchodu. Pokud by existovala společná měna pro všechny světové ekonomiky, nebylo by třeba sledovat měnový kurz. Protože tomu tak ale není, je třeba uvažovat v rámci měnového kurzu dané země, se kterou chceme obchodovat. Nominální měnový kurz je definován jako cena jedné měny vyjádřena v jednotkách měny druhé (PAVELKA, 2007, s. 162). Měnový kurz není třeba sledovat pouze proto, že každá ekonomika má svojí vlastní měnu, ale i proto, že kurzy měn se v čase mění. Tyto změny v hodnotě měnového kurzu jsou přímo stanoveny měnovým trhem, tedy nabídkou a poptávkou po určité měně. Protože mechanika funkce měnového trhu může být zavádějící, rád ji znázorním na následujícím příkladu. 20

21 Graf 1: Příklad funkce měnového kurzu (Měnový trh české koruny) Cena 1 EUR v CZK (EUR/CZK) SCZK P* DCZK 0 Q* Množství CZK Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf reprezentuje český měnový trh v určitém období. Poptávka po korunách je vytvářena českými vývozci statků a služeb. Jestliže obchodník z ČR vyveze do Německa například automobil, pak německý obchodník musí české firmě zaplatit jeho hodnotu v korunách. To znamená, že nejdříve musí nakoupit českou měnu, a tak vytváří poptávku po korunách. Nápodobně, jestliže německý občan chce nakoupit akcie určité české firmy, musí k tomu nejdříve získat koruny. Opět se vytváří poptávka po korunách. Klesající tendence poptávkové funkce české koruny je dána tím, že čím nižší je cena české koruny, tím více jednotlivců poptává českou korunu. S nabídkovou funkcí SCZK je trend právě opačný. Čím nižší je cena české koruny, o to méně obchodníků je ochotno českou měnu nabídnout. Právě tyto výkyvy v poptávce či nabídce měnového kurzu mohou mít přímý vliv na ekonomický prospěch ekonomiky. Je třeba zde zároveň zvážit, do jaké míry je daná země na daném obchodu závislá, jinými slovy jak velké procento vývozu dané země tvoří daný obchod. Jestliže by tato míra byla vyšší, pak by každé oslabení či posílení domácí měny mělo silný vliv na vývoj a prospěch domácí ekonomiky. 21

22 Pro každou ekonomiku je tedy výhodnější vyvážet do více různorodých ekonomik, aby nebyla přímo závislá na ekonomickém vývoji jedné zahraniční ekonomiky. Existují dva základní systémy měnových kurzů. Volný plovoucí a fixní měnový kurz. Volný plovoucí kurz se vyznačuje tím, že je přímo stanoven vývojem nabídky a poptávky na měnovém trhu (viz Graf 1). V tomto systému především v dnešní době jsou známy intervence centrálních bank, které se snaží mít vliv na vývoj ekonomiky tím, že revalvují, či devalvují hodnoty domácích měn. Příkladem může být devalvace české koruny českou národní bankou koncem roku 2013, kdy došlo k depreciaci kurzu CZK českou národní bankou. Systém fixního měnového kurzu, který je uplatňován v Evropě, například v Dánsku, Lotyšsku a v Bulharsku (SHALIFAY, 2013), je systém, ve kterém se centrální banka neustále snaží držet měnový kurz v určitém rozmezí. Cílem tohoto systému je vždy důvěra a předvídatelnost kurzu. Měnový kurz lze sledovat prostřednictvím bank a finančních institucí Míra inflace Míra inflace je ukazatel, který vyjadřuje úroveň cenové hladiny (stabilita, výkyvy všeobecné cenové hladiny) určité země za časové období. Inflace představuje nárůst cenové hladiny za určité časové období. Tato hodnota je vyjádřena jako cenový index. Vývoj cenové hladiny se může vyskytnout ve třech různých stádiích. Pokud se jedná o nárůst tempa cenové hladiny, bavíme se o inflaci. Jestliže tempo cenové hladiny klesá, bavíme se o deflaci. Na trhu může také nastat situace, kdy tempo růstu HDP je stagnující a zároveň vysoká inflace. Tato situace je známa jako stagflace. Míra inflace je vyjádřena jako procentní rozdíl změny úrovně cenové hladiny za určité časové období. Vyjadřuje změnu průměrné cenové hladiny za určité časové období oproti cenové hladině předchozího časového období. Příliš velká míra inflace ekonomice uškodí, neboť může vést například ke snížení reálné hodnoty peněz a dalších peněžních aktiv v ekonomice. Tímto vzniká nejistota v rámci vývoje cen, která má negativní dopad na investice a úspory v ekonomice. Například snížení efektivnosti fungování trhů, může vést k rostoucím komplikacím se sestavováním firemních rozpočtů. 22

23 Deflace na druhou stranu může pro ekonomiku být z dlouhodobého hlediska také škodlivá, protože může ekonomiku dostat do tzv. deflační pasti. Tento trend začíná poklesem cen, následuje snížení tržeb a zisků a podnikatelé jsou nuceni snižovat náklady. Zároveň dochází k růstu klasifikovaných úvěrů bank, což snižuje stabilitu bankovního systému. Toto vede k růstu nezaměstnanosti nebo snižování mezd. Tyto faktory navzájem dále mohou snížit domácí poptávku po zboží a službách, což zpětně tlačí na snižování cen. Pokud deflace přetrvá, spirála se začne točit ve zrychlujícím tempu. Inflaci můžeme spočítat pomocí vzorce spotřebitelských cen, kde t značí aktuální rok a t- 1 rok předchozí. Index CPI představuje indexy spotřebitelských cen v jednotlivých letech. (3) Inflace v České republice je měřena Českým statistickým úřadem a lze ji měřit třemi nejznámějšími způsoby. První způsob se řídí tzv. indexem spotřebitelských cen (CPI). Cenovou hladinu na základě oficiálních statistik lze vyjádřit jako průměr spotřeby statků a služeb, které jsou spotřebovány průměrnou domácností. Při použití tohoto ukazatele se však mohou vyskytovat příliš velké odchylky výdajů domácností od vah použitých v indexu. Jeho použití proto může být nepřesné. Index spotřebitelských cen lze vypočíst na základě následujícího vzorce, kde p0 značí cenu daného statku v dalším období (roce), p1 cenu daného statku v základním období (roce) a w značí váhu (důležitost pro ekonomiku) jednotlivého statku. (4) 23

24 Další způsob, jak můžeme změřit vývoj cenové hladiny, je použitím indexu cen výrobců (PPI). V tomto případě se také jedná o koš, má však od indexu CPI odlišné složení. V tomto koši se bavíme o výrobcích a službách (například suroviny a polotovary). Tento index, stejně jako index CPI, pracuje s vahami dle struktury tržeb. Poslední zmíněný způsob je použití deflátoru hrubého domácího produktu. Tento způsob se vyznačuje tím, že zachycuje veškeré vyprodukované statky a služby v ekonomice Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je vyjádřena v procentech za určité časové období. Vyjadřuje procento nezaměstnaných jednotlivců z celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nezaměstnanost je měřena dvěma základními způsoby. Prvním způsobem je statistika nezaměstnanosti (anglicky Claimant count measure). Představuje množství nezaměstnaných, kteří mají nárok na příspěvek od státu po dobu aktivního hledání zaměstnání. Tato doba je však časově omezena dle věkových kategorií. Například v České republice činí délka podpory do 50 let věku 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a nad 55 let věku až 11 měsíců (MĚŠEC, 2014). Druhý způsob měření nezaměstnanosti je průzkum či anketa, která zkoumá, kdo je zaměstnán a kdo aktivně hledá zaměstnání. V České republice je také známa metoda VŠPS (výběrové šetření pracovních sil), jejímž cílem je získávat pravidelné informace o situaci na trhu práce. Tato metoda je nepřetržitě prováděna od roku 1992 Českým statistickým úřadem. Zaměřuje se na způsoby, jak kvalifikovaně odhadnout výši nezaměstnanosti v rámci firem a organizací. Usiluje o zjištění nezaměstnanosti na základě pohlaví, věku, kvalifikace, odvětví, charakteru zaměstnání respondentů, výše odpracované doby, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil (ČSÚ, 2014). Tato metoda zároveň poskytuje údaje o ekonomicky neaktivních osobách a celkové nezaměstnanosti. V porovnání s registrovanou mírou nezaměstnanosti je tato metoda bezprostředně přesnější, neboť registrovaná míra nezaměstnanosti počítá pouze s jednotlivci, kteří jsou 24

25 přihlášeni na úřadu práce. Nezapočítává osoby, které buď nepracují, nebo nejsou registrovaní. Tento ukazatel se běžně zjišťuje na jeden měsíc prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (EHOMER, 2014). Míru nezaměstnanosti lze matematicky vyjádřit jako podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat. V následující rovnici značí míru nezaměstnanosti, U počet nezaměstnaných a L pracovní sílu. (5) Dlouhodobá nezaměstnanost (déle než 1 rok) je považována za vážný ekonomický problém, protože takový jednotlivec ztrácí postupem času možnost se uplatnit na trhu práce. Zájmem stabilní ekonomiky je udržet nezaměstnanost v blízkosti tzv. přirozené míry nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při které se nachází trh práce ve stavu všeobecné rovnováhy. To jinými slovy znamená, že všichni jednotlivci, kteří jsou ochotni při dané mzdové sazbě pracovat, jsou zaměstnáni. Samotnou míru nezaměstnanosti můžeme rozdělit do čtyř základních druhů. Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu jednotlivců mezi pracovními místy či oblastmi. Může se jednat například o studenty po dokončení studia nebo jednotlivce, kteří shánějí lepší zaměstnání. Tento druh nezaměstnanosti není pro ekonomiku nijak zvláště nebezpečný, naopak napomáhá k efektivnějšímu uplatnění zkušeností na pracovních pozicích a zkvalitňuje tak výsledky práce. Další typ nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanosti existuje v případě, že na trhu existuje nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou práce. Strukturální nezaměstnanost je například způsobena změnami v preferencích spotřebitelů. Změnu spotřebitelských preferencí následuje změna nabídkové strany a může se tak dotknout i celého odvětví. Pokud na trhu existuje tento 25

26 druh nezaměstnanosti, je jedním z nejvážnějších, protože ve většině případů v těchto situacích může přijít o zaměstnání velké kvantum jednotlivců s odbornou kvalifikací. V tomto případě je velmi těžké za krátké časové období vybrané jednotlivce kvalifikovat a specializovat v jiném oboru. Třetí typ nezaměstnanosti je cyklická nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanosti je spojen s hospodářskými cykly ekonomiky. Cyklická nezaměstnanost má tendenci s recesí růst a s expanzí klesat. Je přímo závislá na výkonu určité ekonomiky. Příkladem cyklické nezaměstnanosti by mohla být například hospodářská krize. Jinými slovy časové období, kdy firmám klesá odbyt a tudíž klesá i poptávka po pracovní síle. Čtvrtý nejvýznamnější typ nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanost existuje v důsledku povahy některých hospodářských činností. Jedná se o firmy, které mají možnost mít odbyt jen v určitém období například jednoho roku. Může se jednat například o zemědělství, stavebnictví či některé doučovací agentury, které mají největší zisky, pouze když jsou studenti ve škole a existuje tak poptávka po doučování. Ukazatel míry nezaměstnanosti je důležitý pro vysledování, o jaký druh nezaměstnanosti v ekonomice se jedná. Na tomto základě je možné určit, jakým způsobem se dá situace řešit. Zároveň můžeme vysledovat, jak velké procento obyvatel je nezaměstnaných a využívá sociální dávky Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty finálních statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území (SLANÝ a KOL, 2007). Do této sumy patří produkce vlastněná rezidenty i cizinci na určitém území. Tato hodnota se vyjadřuje v peněžních jednotkách a slouží ke stanovení výkonnosti vybrané ekonomiky. Sčítá sumy investic, vládních nákupů, čistého vývozu a celkovou hodnotu spotřeby všech spotřebitelů. 26

27 Tento ukazatel patří mezi klíčové makroekonomické ukazatele, protože dává možnost porovnat více ekonomik na základě výkonnosti celkové ekonomiky. Na základě hrubého domácího produktu je možné předpovědět předpokládaný trend inflace a nezaměstnanosti. Lze také uvažovat o stabilitě ukazatele na základě exportu a importu. Hrubý domácí produkt je možné sledovat v přepočtu na jednoho obyvatele, v PPP (parita kupní síly, purchasing power parity), v PPP na obyvatele nebo v procentech. HDP na jednoho obyvatele nám říká, jakou hodnotu dokáže průměrný obyvatel vyprodukovat za dané časové období. Tento ukazatel je tedy výhodnější použít při přímém srovnávání dvou ekonomik jako celků. HDP v PPP vyjadřuje obsah spotřebního koše, kde spotřební koš vyjadřuje běžné náklady jedné domácnosti. Tento přepočet HDP má silnou vypovídací hodnotu, protože dává možnost analyticky porovnat skutečnou hodnotu (cenu) spotřebního koše v různých zemích bez navýšení cenové hladiny o míru inflace. Zároveň je možné pracovat s HDP na obyvatele v PPP, který vypovídá výši běžných nákladů domácnosti na jednoho obyvatele. Vyjádření HDP v procentech ukazuje vývojový trend celkového HDP (růst/pokles) za dané časové ekonomické období. Hrubý domácí produkt lze vyjádřit v nominálních, nebo reálných hodnotách. Nominální HDP je ukazatel, který je orientován na skutečné běžné ceny. Na druhou stranu reálný HDP je orientován na stálé ceny. To znamená, že je očištěn od inflace. Představuje tak skutečnou hodnotu objemu produkce během určitého období. K eliminaci těchto cenových změn se využívá tzv. deflátor (cenový index), který je definován následovně: Deflátor HDP = (nominální HDP / reálný HDP) x 100 (6) Hrubý domácí produkt může být také vyjádřen v aktuálních nebo potencionálních hodnotách. Jedná se o rozdíl mezi skutečně vyprodukovanou produkcí (aktuální) 27

28 a potencionálně 2 dosažitelnou produkcí za určité časové období. Na základě těchto dvou ukazatelů je možné vysledovat ekonomický sektor, který nedosáhnul plného potencionálního (možného) výkonu a je možné se zamyslet nad jejím vylepšením, například v rámci alokace zdrojů. Hrubý domácí produkt může být zjištěn třemi základními metodami. První z nich je známa jako výrobní metoda, která vychází z hodnoty vyrobeného zboží a služeb za určité období. Druhá metoda je známa jako důchodová metoda zjištění HDP, kde HDP se vypočte na základě součtu všech důchodů v určité zemi. Tento výpočet může být vyjádřen pomocí následující rovnice: HDP = mzdy + platy + renty + úroky + zisky (7) Poslední metoda, kterou bych rád zmínil, je metoda výdajová. Tato metoda vychází z výdajové struktury HDP a lze ji charakterizovat na základě rovnice, kde C reprezentuje celkovou spotřebu, G celkové vládní výdaje, I celkové investice a X M je čistý export. HDP = C + I + G + (X M) (8) Průměrná hrubá mzda a medián mezd Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrady mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance na měsíc (ČSÚ, 2014). Slabinou tohoto ukazatele je však nerovnoměrná distribuce sumy celkových příjmů v ekonomice. Protože tato distribuce není rovnoměrně rozmístěna v rámci obyvatelstva, dochází zde k nemalým odchylkám. Jan Čadil ve svém článku tvrdí, že koncem roku 2009 na průměrný měsíční plat nedosáhlo 65 % Čechů (ČADIL, 2014). 2 Potencionálním se v tomto případě myslí v danou chvíli dosažitelným v rámci aktuální ekonomické kapacity 28

29 Kromě průměrné hrubé mzdy je také využíván ukazatel mediánu mezd. Tento ukazatel měří střední hodnotu všech mezd za určité časové období. Je tedy praktičtější než průměr, protože počítá s diversifikací celého platového spektra. Medián mezd je mzda, která se v daném spektru mezd nachází právě uprostřed. Průměrná hrubá mzda se od této hodnoty může odchylovat o příjmy nejlépe a nejhůře placených zaměstnanců. Při analýze mezd je možné se také setkat s minimální mzdou. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) (PROFESIA, 2014). Minimální mzda vyjadřuje spodní mez minimální hrubé mzdy. Vyjadřuje nejnižší hranici, kterou si může zaměstnanec vydělat za jeden měsíc. Minimální mzda je sledována prostřednictvím statistického úřadu Státní dluh Státní dluh se skládá z vládních závazků. Lze jej měřit například v procentech hrubého domácího produktu. Tento ukazatel vyjadřuje hodnotu, kterou určitá země dluží jak vnitrostátním, tak mezinárodním institucím. Státní dluh lze rozdělit na domácí a zahraniční (také vnitřní a vnější) složky. Státní dluh je sledován statistickým úřadem či ministerstvem financí. S jeho nárůstem se zvyšuje riziko schopnosti splatnosti jeho úroků, které mohou zatížit státní rozpočet. 29

30 2 Praktická část Tato část práce je věnována analýze a hodnocení vývoje makroekonomických ukazatelů České republiky a Německa v časovém období Pro porovnání s ekonomikou České republiky jsem zvolil ekonomiku Německa, protože se řadí svými ekonomickými výsledky mezi nejvyspělejší ekonomiky jak v evropském, tak ve světovém měřítku. Česká a německá ekonomika spolu sousedí a zároveň jsou velmi blízce ekonomicky provázány. Je pravda, že německá ekonomika je několikanásobně větší, nicméně způsoby řízení ekonomiky a tvorba rozhodnutí mají stejný vliv na vývoj německé ekonomiky, jako na českou ekonomiku. Tato analýza a komparace bude věnována porovnání vývoje exportu, importu, čistého exportu, měnového kurzu, míry inflace, míry nezaměstnanosti, HDP a jeho struktury, průměrné a hrubé mzdy a státního dluhu. Vybrané ukazatele pro tuto práci jsem vybral na základě jejich vypovídajících hodnot v rámci ekonomiky. Pro analýzu bylo zvoleno období Věřím, že hospodářská recese může zároveň sloužit jako nástroj, který pomůže k odhalení ekonomických nedostatků a neefektivností určité země. Na základě vybraných makroekonomických ukazatelů vytvořím závěry, které pomohou k porozumění ekonomické situaci vybraných zemí. 2.1 Souhrn významných ekonomických faktorů a událostí Pro podpoření analýzy krátce představím nejvýznamnější faktory a události, které mohou mít vliv na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů a mohou podpořit vysvětlení jejich chování. Mezi tyto faktory a události patří cena ropy, vstup ČR do Evropské unie, zavedení eura v Německu, dostavba klíčové infrastruktury v ČR, spotřeba, investice, vládní výdaje, export, import, hospodářská recese a následná dluhová krize. 30

31 2.1.1 Cena ropy Za jeden z nejvýznamnějších faktorů, který může mít silný dopad na vývoj ekonomické situace, je vývoj ceny ropy. Ropa je komodita, která je v dnešní době stále nezbytná nejen pro provozování dopravy, ale i pro výrobu velké většiny zboží. Graf 2: Vývoj ceny 1 barelu ropy v USD a EUR Zdroj: Statista (2014), Vlastní zpracování 31

32 Graf 3: Vývoj ceny 1 barelu ropy v CZK Zdroj: Statista (2014), Vlastní zpracování Grafy zobrazují vývoj ceny 1 barelu ropy v časovém období v USD, EUR a CZK. Z grafu je vidět, že na konci vybraného období je cena barelu ropy téměř čtyřnásobná oproti roku Mezi silné příčiny silného nárůstu ceny ropy mohou patřit cyklické faktory ekonomiky (například s rostoucí poptávkou v létě díky kumulaci cestování na dovolené roste i cena), daně a především operace americké centrální banky FED, neboť USA jsou největším producentem ropy. Ekonom serveru kurzy.cz reflektuje ve svém článku způsob, jak FED pomocí vlivu na množství peněz v ekonomice může silně ovlivnit cenu ropy (KURZY, 2014). Mezi další, slabší, faktory mohou patřit nízká politická stabilita v zemích těžby ropy, omezené množství ropné suroviny a případně i možný růst nákladů na samotnou přepravu ropy. Tento vysoký nárůst ceny ropy ovlivní vývoj veškerého průmyslu a zemí, které jsou na ropě závislé, tedy téměř každého. Pokud cena ropy bude například růst, náklady všech zemí a společností na ropě závislých se budou zvyšovat a naopak. Do této skupiny patří drtivá většina přepravních služeb a výroba pohonných a umělých hmot. 32

33 2.1.2 Vstup ČR do Evropské unie Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 nabídnul českému zahraničnímu obchodu v rámci Evropské unie lepší flexibilitu a možnosti. V samotném roce 2004 stoupl vývoz ČR o téměř 26 %, zatímco dříve export zaznamenal růst jen o 9 %. Za posledních deset let stoupl vývoz více než dvojnásobně (DENÍK, 2014) Zavedení eura v Německu V roce 1999 bylo v Německu zavedeno euro. Společná měna Německa a jeho významných obchodních partnerů může napomoci stabilitě německého zahraničního obchodu. Veškeré převody finančních prostředků v rámci měnové unie nejsou díky společné měně přímo ovlivněny pohyby měnového kurzu. Tato změna v některých ekonomech vyvolala obavy v rámci inflace a stabilizace cenové hladiny, nicméně dlouhodobě se tato měna prokázala jako stabilní. Podle týmu instituce europeum.cz a německého statistického úřadu přechod na euro měl vliv na inflaci pouze 0,1 %. Německý cenový index nebyl významně ovlivněn (EUROPEUM, 2014) Dostavba klíčové infrastruktury v ČR V České republice v letech probíhala výstavba klíčové infrastruktury. Mezi tuto infrastrukturu patří například dálniční sítě a železniční koridory spojující Českou republiku s okolními státy. Tato infrastruktura je významná pro dostupnost, plynulost a flexibilitu zahraničního obchodu. Dokončení ústředních obchodních cest je klíčové pro silný zahraniční obchod, především pro exportně založenou ekonomiku, kterou Česká republika je. 33

34 2.1.5 Složky HDP dle výdajové metody Vývoj faktorů tvořící strukturu HDP mohou přímo napovědět, která oblast měla na vývoj celkové ekonomiky největší vliv. V bakalářské práci budu využívat výdajovou metodu struktury HDP. Mezi složky této metody patří spotřeba, investice, vládní výdaje, export a import. Tyto složky mají přímý vliv na rozsah a vývoj ekonomiky Hospodářská recese a dluhová krize Rok 2008 je známý hospodářskou recesí způsobenou americkou bankovní krizí. Díky této recesi nejen zkrachoval nemalý počet bank, ale také se většina evropských ekonomik dostaly do fáze recese. Většina institucí, které měly v těchto bankách svůj kapitál, o tento kapitál náhle přišly. Tento efekt vyvolal nejistotu mezi investory. Propad v investicích měl vliv na výkon celkové ekonomiky jednotlivých států a byl vykázán propadem v nejvýznamnějších oblastech ekonomiky. V roce 2010 se k této krizi přidala dluhová krize. Počínající Řeckem, některé evropské ekonomiky se postupně nebezpečně přibližovaly k hranici neschopnosti splácení svých závazků. Ekonomická a dluhová krize mohou mít negativní dopad na tempo růstu investic, spotřeby a vývoje zahraničního obchodu. 2.2 Analýzy vybraných makroekonomických ukazatelů ČR a SRN V této části práce bude věnována pozornost komentování, analyzování a hodnocení ekonomického vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů české a německé ekonomiky. U každého ukazatele bude nejprve okomentován vývoj, dále bude provedena analýza vývoje nasbíraných dat. Analýza bude zakončena hodnocením ekonomického vývoje. Každý z vybraných makroekonomických ukazatelů bude analyzován jednotlivě. Hodnoty využité v následujících analýzách budou použity v nominálních (nejsou očištěny o inflaci) hodnotách (běžných cenách). 34

35 2.2.1 Export, import, čistý export Graf 4: Export, import a čistý export zboží a služeb v PPP Zdroj: OECD Statistics (2014), Vlastní zpracování Na základě těchto dat vidíme, že celkový export, import i čistý export jak české, tak německé ekonomiky, měl během vybraného časového období rostoucí trend až do období hospodářské krize v roce V tomto roce pozorujeme propad exportu i importu u obou ekonomik. Od roku 2008 obě ekonomiky vykázaly nejnižší hodnoty v roce Od tohoto roku se obě ekonomiky opět vrátily k růstu až do roku Od roku 2011 nárůsty zahraničního obchodu začaly zpomalovat. Nejsilnější nárůsty zahraničního obchodu obou ekonomik pozorujeme v období a Růst české ekonomiky do roku 2008 lze popsat důsledky nedávné ekonomické transformace, od které uplynulo již 10 let (SPĚVÁČEK, 2002), neboť většina ekonomicky významných změn proběhla v 90 letech. Následně po této transformaci česká ekonomika postupně zvyšovala tempo svého růstu. Po vstupu do EU (2004) se české ekonomice dařilo prosazovat na západních trzích v zahraničí, zejména v Německu, které se dnes řadí mezi největší obchodní partnery České republiky (EAGRI, 2014). 35

36 Vliv na růst českého zahraničního obchodu mohly mít také investice do průmyslu a obchodu z předešlých let. Součástí českého exportu byly především dopravní prostředky, elektronika, plastické hmoty a chemikálie, textil a potraviny. Import tvořily převážně mechanické součásti a elektronika, dopravní prostředky, kovy, minerální produkty a textil (INDEXMUNDI, 2014). Podle agentury Czechtrade v tomto období pocházela velká část českého exportu a importu převážně ze zemí EU, především z Německa (CZECHTRADE, 2014). Na obchodní bilanci české ekonomiky v období měly negativní vliv vývozní a dovozní ceny, dovoz armádních stíhaček, zvýšený dovoz některých druhů spotřebního zboží a další prohloubení vysokého schodku zahraničního obchodu s Čínou a především s Ruskem. Na druhou stranu kladný vliv představoval především pokračující růst průmyslové produkce, přímý vliv zahraničních investic z předchozích let, nižší dovoz strojního zařízení a zvýšení zahraničního obchodu s některými státy (FINANCE, 2014). Je možné si dále všimnout, že po roce 2007 český export společně s importem začal nabírat stagnující trend a v roce 2009 došlo dokonce až k poklesu. Rok 2007 byl počátečním rokem ekonomické recese a naznačil tak počátek hospodářské recese, která plně propukla v roce 2009 (MZV, 2014). Tento pokles by mohl být vysvětlen poklesem poptávky na západních zahraničních trzích po exportovaném zboží a služeb z České republiky. Tím postupně docházelo i k tomu, že bylo poptáváno menší množství výrobních surovin v České republice, a tak na přelomu let můžeme vidět, jak export do určité míry táhne dolů i český import. Hospodářská recese v roce 2008 vyvolala nejistotu mezi investory, která také v určité míře mohla mít vliv na zahraniční obchod v rámci nových investic díky snižující se poptávce po zboží a službách. Čistý export vykazuje mírný rostoucí trend díky prohlubujícímu se rozdílu mezi importem a exportem. Začátkem hospodářské recese v roce 2009 je vidět nárůst jak českého exportu, tak českého importu až do roku Kromě těchto faktorů na hodnoty českého zahraničního obchodu v určité míře měly také vliv rostoucí ceny ropy, jako nejžádanější pohonné komodity. 36

37 Po celé vybrané období byl vývoj českého zahraničního obchodu rostoucí, objem zahraničního obchodu se téměř ztrojnásobil. Pro exportně založenou ekonomiku je sílící tempo růstu zahraničního obchodu nezbytné. Významný vliv dále představoval dynamicky rostoucí zahraniční obchod a hospodářská recese. V rámci německé ekonomiky nacházíme kladnou obchodní bilanci po celé období Přebytkový čistý export naznačuje, že po celou dekádu do německé ekonomiky více peněz přitéká, než odtéká. Růst německého exportu v letech je pravděpodobně způsoben rostoucí poptávkou po německém zboží a službách v zahraničí. Tento růst mohl být také ovlivněn přijmutím eura jako nové měny v Německu, která chránila německý zahraniční obchod před kurzovými rozdíly v rámci měnové unie eura. Součástí německého exportu v tomto období byly převážně osobní automobily, různé elektronické zboží a polotovary, kovy a chemikálie (INDEXMUNDI, 2014). Import by tento trend mohl následovat v určité míře díky dováženým surovinám potřebným k výrobě či zvyšující se poptávce po zahraničním zboží a službách v Německu. Německý import v tomto období tvořily především výrobní stroje, elektronické příslušenství, minerální produkty, dopravní prostředky a kovy (INDEXMUNDI, 2014). Převažoval především výrobní materiál. V roce 2008 začaly německé hodnoty exportu a importu klesat díky snižující se celkové poptávce po zboží a službách způsobenou dopady hospodářské recese. Po celé vybrané období na německý zahraniční obchod měly v určité míře dopad ceny ropy, jako významné komodity pro přepravu zboží a poskytování přepravních služeb. Na vývoj německého zahraničního obchodu měla významný vliv pouze hospodářská recese, číselně viditelná od roku Německý zahraniční obchod nepředstavuje pro německý HDP nejvýznamnější složku, nicméně k tvorbě HDP silně přispívá. Za vybrané časové období se objem německého zahraničního obchodu více jak zdvojnásobil. 37

38 2.2.2 Měnový kurz Graf 5: Měnové kurzy EURCZK a USDCZK Graf 6: Měnový kurz EURUSD Zdroj: Český statistický úřad (2014), Vlastní zpracování Zdroj: Eurostat (2014), Vlastní zpracování 38

39 Graf měnových kurzů EURCZK, USDCZK znázorňuje postupně klesající trend a posilování české koruny během vybraného období. Po roce 2002 se dolar stal levnější měnou pro nákup, než euro. Klesající trend měnového kurzu mohl uškodit českému exportu tím, že pro české exportéry se nákup cizí měny postupně stal méně výhodný. Čím dál tím více českých korun bylo potřeba k nákupu jednoho dolaru nebo eura. Tudíž apreciace 3 české koruny nemusí být v dlouhém období výhodná pro české exportéry, protože ceny jejich exportovaného zboží v zahraničí mají tendenci růst, a tak se české vývozní zboží a služby mohou stát postupně méně konkurenceschopné. Apreciace české koruny se na druhou stranu v daném období může dlouhodobě vyplatit pro dovozce, protože jejich zboží a služby prodávané v České republice zlevňují, neboť pro české spotřebitele se nákup zahraniční měny stává levnější. V roce 2008 vidíme nejnižší hodnoty obou měnových kurzů EURCZK a USDCZK, které mohou potvrzovat prohloubení hospodářské recese. Graf měnového kurzu EURUSD od roku 2000 do roku 2008 ukazuje posilující trend eura vůči dolaru. Tento rostoucí trend by mohl být vysvětlen rostoucí produktivitou ekonomik EU. Oproti měnovým kurzům EURCZK a USDCZK se kurz EURUSD pohybuje na nejvyšším bodě v roce 2008, kdy euro má vůči dolaru v daném období nejvyšší hodnotu. S posilujícím eurem vůči dolaru se stává obchod mezi Evropou a USA výhodnější pro Evropu tak, že nákup dolaru se zvýhodňuje, zatímco nákup eura pro firmy a obyvatele v USA se prodražuje. Na základě údajů z obou grafů lze říci, že samotná Česká republika pravděpodobně není silným vývozcem do USA. V roce 2008 se kurzy EURCZK a USDCZK nacházejí na svém minimu, zatímco kurz EURUSD se zde nachází na svém maximu. Tento rozdíl je možné vysvětlit na základě orientace především jiných zemí Evropské unie (a zároveň součástí Evropské měnové unie) na zahraniční obchod s USA. 3 Samovolné zhodnocení měnového kurzu (bez intervencí centrálních bank) 39