Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice"

Transkript

1 Cahiers du CEFRES N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice Antoine Marès (Ed.) Fabrice TRAVERSAZ Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních společnostech ve střední Evropě Référence électronique / electronic reference : Fabrice Traversaz, «Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních společnostech ve střední Evropě», Cahiers du CEFRES. N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice (ed. Antoine Marès). Mis en ligne en / published on : août 2010 / august 2010 URL : niky.pdf Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE Ce document a été généré par l éditeur. CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE

2 106 F. TRAVERSAZ Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních společnostech ve střední Evropě Fabrice Traversaz Analýza sociálních vztahů podniků v postkomunistických společnostech 1 tvoří teoretický rámec ekonomické a demokratické transformace. Vymezit oba termíny ve vztahu k podniku však přesto nelze zcela jednoznačně. Pokud transformace předem ohlašuje postup vedoucí postkomunistické země ze startovní čáry (socialistický systém) ke konečnému cíli (demokracie a tržní hospodářství), je tento pojem skutečně nepřesný 2 (B. Chavance). Normativní koncepce transformace totiž předpokládá nemožnost zkratek, alternativ, které jsou, ať již oprávněně či nikoli, pokládány za mytické a na nichž zřejmě v 60. letech při hledání alternativy třetí cesty rozvojové společnosti zbloudily. Z evolucionistické perspektivy by nás tudíž termín transformace na dálnici konce historie 3 jakoby a priori vybízel považovat za přirozený vývoj těchto společností ke kapitalismu a demokracii bez explicitního rozlišování transformace demokratické od transformace ekonomické. Pozorováním transformace postkomunistických společností však docházíme k závěru, že oba procesy jsou jak svojí povahou, tak i časově natolik odlišné, že někdy mohou působit proti sobě. 1 Tento článek vychází z monografií a výzkumů, které jsou již sedm let prováděny v českých, polských a maďarských pobočkách multinacionálních společností. 2 B. Chavance hovoří o dvojznačnosti pojmu transformace vzhledem k jeho finalistické koncepci předpokládající, že problém kontinuity a zlomu je předem vyřešen, La fin des systèmes socialistes, Paříž, L Harmatan, (Pays de l Est), Rok 1989 byl oslavován jako definitivní vítězství demokracie a trhu. Severoamerický esejista Francis Fukuyama dokonce prohlásil rok 1989 za konec historie, který chápal jako konec ideologického vývoje lidstva a univerzalizaci západní liberální demokracie jako konečnou formu lidské vlády. F. Fukuyama: The end of history, in: The national interest, No 18, léto 1989.

3 CAHIERS DU CEFRES léta byla zejména ve střední Evropě skutečně poznamenána dvojím přechodem: přechodem k demokracii a přechodem k tržnímu hospodářství. Mezi oběma procesy však existovaly a nadále existují daleko složitější vztahy, než by se mohlo na první pohled zdát. Velmi rychle se ukázalo, že ekonomické reformy (boj proti deficitu veřejných rozpočtů, otevření trhu, deregulace hospodářství...) se proti demokracii obracejí svou sociální nákladností postupně oslabující veřejnou podporu, jíž se tomuto typu režimu dostává. Naproti tomu se ukázalo, že demokratizace může být silnou brzdou ekonomických reforem, neboť přijímání deliberačních procedur a organizování veřejných a kontradiktorních debat má za následek ztrátu efektivity. Přijímání výnosů s platností zákona a bolestně vznikajících reforem, politické skandály, sociální a ekonomické výdaje pestře zdobící transformační proces jasně ukazují paradoxy dvojice ekonomika/demokracie a z toho plynoucí rozčarování ze svobody. 4 Při pozorování postkomunistických společností z hlediska jejich přechodu k demokracii a trhu zjišťujeme hluboké rozdíly ve stupni transformace ekonomické a politické sféry. Musíme konstatovat, že transformace v postkomunistických společnostech neprobíhá podle homogenního transformačního modelu. Demokratická a ekonomická transformace probíhající v současné době v Polsku, České republice a Bulharsku (ještě tragičtější je případ Albánie) vypovídá o hlubokých lokálních rozdílech, které s konečnou platností nedokázal setřít ani bývalý socialistický systém, a to i přes svůj integrační charakter a snahu o uniformitu. Průzkum transformačních politik uplatňovaných v transformovaných podnicích, zejména ale analýza jejich sociálních důsledků a podmínek přijetí na lokální úrovni vypovídá o různorodosti situací, s nimiž se setkáváme. Zvláště pak odhaluje určující vliv historického odkazu socialistických režimů, zejména pokud jde o průmyslové struktury a demokratickou kulturu, jejichž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti. Jestliže tedy oba transformační procesy, jak demokratický, tak i ekonomický, nepodléhají stejné časovosti ani dynamice, nelze si přesto jeden od druhého odmyslet. Úspěch demokracie zajišťují nejen demokratické instituce, ale i ekonomický růst a přerozdělování bohatství vytvořeného státem. Podnik, jakožto ekonomická, současně ale i sociální instituce, se proto jeví jako vhodný objekt průzkumu. Studium jeho transformace nám může poskytnout informace o případném vzájemném překrývání ekonomických dimenzí jeho chodu se sociálními formami integrace jeho členů. Jistě by bylo iluzorní pokoušet se přirovnávat podnik k parlamentární- 4 G. Hermet, Les désenchantements des libertés, Fayard, 1993.

4 108 F. TRAVERSAZ mu režimu, který se v současné době navíc vyznačuje citelným úpadkem sociálního dialogu a relativně menší spoluúčastí a společnou správou. Na druhé straně ale každé demokratické období vytvořilo sociální model podniku, 5 to znamená způsob integrování jednotlivců do společnosti pomocí placené činnosti. Sociální modely paternalismu, fordismu, obecněji rozvojová dynamika podniku ve všech obdobích historie vyjadřovaly úsilí zaměřené na nalezení způsobu, jak zapojit zaměstnance do spolupráce na ekonomickém cíli. Termíny jako průmyslová demokracie, profesní vztahy, spoluúčast, spolupráce na sociálním rozvoji nebo řízení lidských zdrojů svým způsobem vypovídají o snaze legitimovat pravidla nevztahující se na techniku, ale na integraci jednotlivců do práce. Můžeme tudíž vyslovit hypotézu, že rozhodující vliv světa práce na socializaci jeho členů v kontextu strukturálního a kulturního zlomu, jak je tomu v případě transformovaných podniků, se stává při budování ještě křehké demokracie zásadní společenskou otázkou. Naším cílem proto bude posoudit na základě analýzy politických a manažerských rozhodnutí, pro podniky sovětského typu určujících, sociální dopady na identitu a kulturu v práci. V tomto kontextu zkoumáme i náležitost dvojice trh demokracie a sociální model transformovaného podniku. 5 I. Francfort, F. Osty, R. Sainsaulieu, M. Uhalde, Les mondes sociaux de l entreprise, Desclée de Brouwer, 1995.

5 CAHIERS DU CEFRES 109 TRANSFORMACE PODNIKŮ: STRUKTURÁLNÍ ZLOM NEBO KULTURNÍ KONTINUITA? Termín transformace obecně vyjadřuje myšlenku opoždění za modernitou, jež mají dotyčné systémy dohonit podle scénáře založeného na západní koncepci rozvoje završující obsah samotného pojmu modernizace. 6 To platí i pro projekt modernizace studovaného podniku, 7 (který se na základě veřejně vyslovené vůle k strukturální a kulturní transformaci odkoupeného PST (podnik sovětského typu) mění v tržní podnik. V tomto smyslu lze působení politiky modernizace na transformační proces přirovnat k institucionálnímu transferu. Transplantování západního modelu do postkomunistického kontextu je tudíž zkouškou kvality dynamiky akulturace novým normám a hodnotám, které modernizační schéma přináší. Uplatňovaná politika, jako součást cyklu jednoznačného transferu, se při tomtéž pohybu současně připravuje o zrcadlové efekty, jež by mohly na oplátku přinést specifické zkušenosti z práce a výrobních sociálních vztahů socialistického podniku a jeho aktérů. Dějiny internacionalizace podniků nás nicméně učí, že lokální kultury uplatňují své právo na nové dešifrování a osvojení si předepsaného modelu, a to podle dynamiky přinášející nepředvídané důsledky. Vzhledem k silnému vzájemnému vztahu mezi normativním přijímáním transformace a politikou modernizace studovaného podniku budeme tedy na základě zkušeností používat k vyjádření smyslu a obsahu zahájených reforem termín transformace, a to i přes jeho dvojznačnost. V prvním období transformace PST z podnětu západních investorů prochází podnik ortodoxní modernizací charakterizovanou strukturálním 8 zlomem: ten obnáší funkční reorganizaci mnoha částí nebo oddělení podniku a vytvoření ad hoc nových funkcí (marketing, prodej). Tento strukturální zlom je doprovázen procesem rozlišení funkcí v organizaci, a to od pouhé hierarchické strukturace v podstatě politického rázu, až po složitější konfigurace podle specializace. Ve stejném období se podnik zapojuje 6 Modernizace je pojímána jako překonání existujícího sociálního řádu, považovaného za archaický nebo překonaný dodatečným úsilím o racionalizaci, D. Martin, Effets et méfaits de la modernisation dans la crise, Desclée de Brouwer, v tisku. 7 Budeme se zde zabývat případem jednoho českého podniku, privatizovaného a odkoupeného mezinárodním podnikem s účastí zahraničního kapitálu (jointventure). 8 Více podrobností o dynamice strukturálního zlomu viz F. Traversaz, Effets et méfaits de la modernisation dans la crise, pod vedením D. Martina, Desclée de Brouwer, v tisku.

6 110 F. TRAVERSAZ do procesu funkční diferenciace celé společnosti usilující o odpoutání sféry ekonomické od sféry politické a administrativní, a zbavuje se proto vedlejších činností (rekreační střediska, lékařské a sociální služby, mateřské školy...), jež byly vlastní paternalistickému modelu PST. Toto dvojí hnutí organizační specializace a externalizace okrajových činností PST zdůrazňuje osamostatňování podniku vůči jeho tradičnímu prostředí, v němž od nynějška ekonomika nabývá vrchu nad politikou. V oblasti organizace práce dochází za pomoci zvolené racionalizační politiky k čisté a tvrdé taylorizaci, schopné mašinérii znovu nastartovat, nebo přinejmenším představující nejméně riskantní cestu k výrazným a potřebným výrobním ziskům. Diagnostika investorů staví dříve existující nepřizpůsobivý model organizace práce před nový požadavek tržní ekonomiky: masivně a s malými náklady vyrábět zboží západní kvality. Je paradoxem, že organizační model práce, který má být reformován, je sám o sobě rovněž taylorovský, i když podstatně jiné povahy, model, který M. Drach (1989) 9 kvalifikuje jako taylorismus sovětského typu. Je třeba pochopit, že četné nevýhody taylorismu sovětského typu (zejména pokud jde o produktivitu a kvalitu výrobků) vedou západní investory k implantování pravého modelu na model nepravý, od něhož se liší znovunalezenou výkonností. Započaté hnutí lze tedy definovat jako retaylorizaci, která má zbavit taylorismus sovětského typu jeho bývalé veteše (neefektivní využívání pracovní doby a malá schopnost nasazení zaměstnanců). Retaylorizace tak posvěcuje kodifikační proces a stále větší formalizaci postupů směřující ke konkretizaci dvojího rozchodu s minulostí: zlom v dysfunkci technického a organizačního rázu, přičemž se opěrným bodem stává funkční a kodifikovaná regulace výrobního cyklu. Zaváděním nových pracovních norem dochází rovněž ke kulturnímu zlomu ve starých způsobech chování, v nichž převládala rutina a lhostejnost. Se změnou pravidel hry nepřímo souvisí i nový způsob sociální kontroly založený na explicitní dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem: těžištěm pracovní smlouvy se stává odměna za práci a normalizace operačních postupů. Hloubka probíhajících změn předpokládá však u jednotlivce, jehož se týkají, úsilí a přesvědčení odpovídající proběhnuvšímu kulturnímu zlomu. Strukturální zlom v tomto hnutí předem počítá se spojením praktik a postojů aktérů při novém rozdělení práce na principu 9 M. Drach, La crise dans les pays de l Est, Paříž, La Découverte, 1990.

7 CAHIERS DU CEFRES 111 taylorismu nebo fordismu; o nemalém riziku nové nadvlády máme ostatně poučení z historie. 10 Bude tedy kulturní přizpůsobení společnosti probíhat jako nucené podrobení se, nebo se naopak bude vyznačovat kolektivní dynamikou sounáležitosti a účasti na modernizačním projektu a sdílenou vůlí udělat konečně čáru za minulostí? SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY RETAYLORIZACE Zaznamenali jsme, že zahájený reformní proces je zároveň součástí transformačního procesu (osamostatnění podniku vůči okolí) založeného na ortodoxní koncepci modernizace řídící se výslovně ekonomickou racionalizační dynamikou. To ovšem zdaleka neznamená, jak ohlašuje Bafoil, konec organizace a zmatku, heterogenity a zvůle mající původ v minulém politickém řádu (Bafoil, 1996); zjišťujeme totiž, že nový ekonomický řád je charakterizován nestabilním vztahem mezi podnikem a trhem a podléhá dezorganizaci a zvůli uvnitř dílny. Význam, který je, jak se zdá, přikládán schopnosti funkční regulace vycházející z normalizace postupů, v tomto případě částečně naráží na nestálé chování trhu a na zděděnou kulturu sociálních vztahů. K procesu transformace podniků nutno přistupovat systémově, z hlediska změn socio-ekonomického prostředí, silně podmiňujících vnitřní způsob jejich fungování, zatímco kontext trhu současně nabízí nevšední příležitost zasahovat 11 do jeho rozšiřování a vzájemně se s ním prolínat. Racionalizovaný výrobní aparát se musí obtížně připravovat na své otevření a přizpůsobení novému prostředí v obzvlášť nestabilní konfiguraci charakteristické pro nástup nového ekonomického řádu. První výzvou pro toto prostředí je uspokojení stále vzrůstající a nepředvídatelné poptávky. 10 J. L. Goff zaznamenává při transformaci modelu sociální kontroly přechod od ideologického systému bývalého výrobního modelu s exogenním omezením k systému endogennímu, v němž se minulé násilí mění na sebeodcizení (E. Enriquez, Rationalisation et management pod vedením C. Duranda, Deboeck Université, Brusel, 1997). 11 Na rozdíl od situace na Západě, kde velkodistribuce se svými dodacími lhůtami a určováním prodejních cen znamená pro zemědělsko-potravinářské podniky čím dál větší zátěž, dominantní postavení studovaného podniku na trhu a slabá velkodistribuční síť vyrovnávají komerční vztahy v jeho prospěch, zejména s přihlédnutím k šíři a dobré pověsti výrobků, které jsou její nezbytnou součástí.

8 112 F. TRAVERSAZ S příchodem tržní ekonomiky je výrobní logika nahrazena logikou komerční. Jinak řečeno, povahu a objem výroby již neurčuje plán, ale utvářející se otevřený a konkurenční trh, před nímž podnik již není chráněn, naopak je vystaven jeho chvilkovým rozmarům. Jestliže X. Richet 12 právem upozorňuje na regulační funkci trhu, to znamená strukturálního prostředí schopného kontrolovat a vysílat signály užitečné pro řízení a rozvoj podniků procházejících transformací ( ) prostřednictvím zavádění tvrdších rozpočtových omezení, je rovněž třeba zdůraznit dosud neznámý charakter práce nutné k vyrovnání se s poptávkou, již musí organizace optimalizovat. Rozsah důsledků těchto makroekonomických změn lze stěží posoudit, předpokládají totiž zlom ve způsobu myšlení i nové pojetí činností, jež přinášejí. K přiostření situace přispívá i divoká strukturace trhu podniku vzdorující možnostem ekonomické prognózy v této oblasti. Lze samozřejmě namítnout, že způsobilost k chaosu (K. Marx), toto strategické dědictví charakteristické pro východní země, se může jevit jako velmi cenné pro překonání problémů spojených s transformací a obecněji k reagování na změny trhu (Hartmann). 13 Při pozorování důsledků této nahodilé vlastnosti přímo v dílně však ještě uvidíme, že tato strategická schopnost, zablokovaná v chaotickém sevření trhu a racionalizace postupů uvnitř podniku, se může ukázat jako zcela nedostatečná. Vzhledem k nepředvídatelné povaze poptávky se zaměstnanci v dílně musí přizpůsobit rychlejší výrobě většího množství zboží západní kvality, a to v prostředí, kde organizaci práce narušuje neschopnost podniku přesně odhadnout objem poptávky. Dopad nahodilosti na vnitřní fungování továren zesiluje absence trhu služeb a kooperace. Jsou tudíž odkázány na nejrůznější více či méně přesné prognózy, které se mohou den ze dne změnit. Pro zavedenou organizaci práce v dílně to představuje obrovské riziko. Nahodilost prostupuje organizaci po vertikále (od sídla administrativních oddělení a oddělení prognóz prodeje) směrem dolů a končí v dílně, u mistra odpovědného za výrobní linku. Pro situaci je charakteristická velká nestabilita, jak dosvědčuje i výpo- 12 Autor rovněž konstatuje, že existence konkurenčního prostředí znamenala pro přizpůsobení se často významnější faktor než převod vlastnických práv, např. X. Richet v La transition dans les pays du PECO, Paříž, La Découverte, H. Hartman, Le management des entreprises allemandes, v Management et rationalisation, pod vedením C. Diranda, cit. dílo.

9 věď tohoto dílenského mistra: CAHIERS DU CEFRES 113 Velkým problémem je absence jakéhokoli plánu, podle něhož by bylo možné práci rozdělit a vyhnout se práci na jiných pracovištích. Lidé nevědí, kde budou zítra pracovat, a jsou z toho nervózní. Dřív jsme to věděli alespoň týden předem. Všimneme si, do jaké míry zůstává stále živá představa plánu, záruky stability, a organizovaného předjímání poptávky. 14 Dopad trhu na organizaci práce v dílně řídící se principy taylorismu je jakžtakž regulován díky všeobecné improvizaci a plné disponibilitě dělnic střídajících jak pracovní místa, tak i pracovní dobu. V této atmosféře připomínající trvalou uzávěrku plánu začíná retaylorizace procesu přinášet první výsledky. Díky drastickému snížení počtu prostojových hodin a zvýšení pracovního rytmu a zátěže se začínají projevovat výrobní zisky. V kapitole pojednávající o pracovních podmínkách se setkáme s většími kontrasty jejich zlepšení, 15 zejména pokud jde o hygienu (oblečení, šatny) a bezpečnost (hluk, podlaha) je součástí přesně vymezeného (a kontrolovaného) rámce jejich aplikace. I když retaylorizace procesu z hlediska organizace nemůže poskytnout flexibilitu požadovanou složitostí trhu, za cenu plného nasazení dělníků nicméně umožňuje splnit první cíle vytyčené politikou modernizace. Produktivita a kvalita výrobků se zlepšují, samozřejmě v porovnání s nízkou výchozí úrovní. Přihlédneme-li k nízkému pracovnímu nasazení v minulosti, kdy pracovní rytmus a intenzita práce byly s výše popsanými nesouměřitelné, musíme si položit otázku, co je hybnou silou této nové pracovní mobilizace dělníků a forem sociální kontroly. ODVETA DÍLENSKÝCH MISTRŮ? Výsledkem tlaku vyvíjeného po celé délce hierarchického řetězce se funkce dílenského mistra dostává do gordického uzlu celého systému. Je v choulostivém postavení nárazníku a musí umět sladit často antago- 14 Obecně lze říci, že ve všech rozhovorech vedených v letech jsme naráželi na srovnávání před a po, které s výjimkou pracovních podmínek vždy vyznívalo v neprospěch současnosti. 15 Výpověď jedné dělnice: Dříve tu byl mnohem větší nepořádek, teď se dá hodně na čistotu, po téhle stránce se to zlepšilo. Je to vidět i na výrobcích, mají nové obaly. Sociální vybavení se změnilo, v dílnách jsou umyvadla, máme nové pracovní oděvy.

10 114 F. TRAVERSAZ nistické tlaky přicházející shora a na ně reagující protitlaky masy podřízených. Funkce dílenského mistra kromě těžkého úkolu denně přizpůsobovat organizaci v dílně kvalitativním a kvantitativním cílům (výrobky, objem, místa) stanoveným vedením továrny obnáší i dohled nad dodržováním nových pracovních norem. Jak dokáže tyto nové nároky sladit? Zdá se, že v tomto prostředí, s jeho neustálým důrazem na výsledky, nabývá funkce dílenského mistra manažerského charakteru, což znamená, že jakýkoli, byť chabý protitlak ze strany dělníků je považován za neplatný. Modernizace podniku nečeká a je načase pustit se do práce (výpověď dílenského mistra). Kontrola disciplíny v továrně skutečně probíhá svérázně, přidělením žluté karty jednotlivci, který porušil předpis. Přidělování žluté karty není nevinné a má stejný význam jako užívání tohoto prostředku rozhodčím při sportovních utkáních. Má výraznou a ambivalentní symboliku. Připomeňme, že udělením žluté karty je hráč trestán za to, že v očích jediného mistra hry (rozhodčího) překročil pravidla (v tomto případě sportovní) a je tak upozorněn, že při příštím přestupku mu hrozí vyloučení (červená karta). V očích dělníků znamená ostatně žlutá karta totéž: Je to druh upozornění, potom nás vyhodí. Někdy dávají karty, a ani přesně nevíme proč. Ve skutečnosti chtějí dělníky ve výrobě zastrašit. Brutalita tohoto postupu určité formy vydírání hrozbou ztráty místa svědčí o pravomoci dílenského mistra propouštět zaměstnance. 16 Zajišťuje mu zejména naprostou poslušnost dělníků. Ti navíc v případě propuštění nemají žádnou možnost odvolání. Odbory v podniku se v tomto ohledu nemobilizují a za dělníka se nepostaví. Tak jako celé odborové hnutí v České republice byly nedostatečně reformovány, 17 zabývají se pouze správou sociálních záležitostí a před těmito praktikami zavírají oči, dokonce se za ně zaručují. Proto jsou v nich zastoupeni převážně dílovedoucí. Stres a únava způsobené pracovním rytmem se pojí se strachem z propuštění. Nicméně jestliže vydírání ztrátou místa, hlavní pilíř sociální regulace 16 Tento mechanismus, o němž západní investoři nevěděli, byl odhalen při anketě. Byl poté zrušen, nicméně umožnil propuštění určitého počtu zaměstnanců, kteří měli menší štěstí, nebo se proti novým pracovním podmínkám vzpouzeli více než ostatní. 17 T. Lowit a N. Fratellini poznamenávají, že české odborové hnutí se projevilo jako příliš slabé na ovlivnění nové smluvní politiky, tím spíše k jednání o tématech spjatých s novou ekonomickou situací a k jejich prosazení.

11 CAHIERS DU CEFRES 115 v dílně, znamená pro lokální management nový způsob, jak přimět dělníky držet krok, současně zahajuje i hlubokou transformaci vztahů mezi dělníkem a mistrem existujících v socialistickém podniku. Brutalita tohoto typu přikazování vede k otázce: znamená skutečně zlom v kamarádských vztazích, typických pro sociální vztahy ve výrobě mezi zaměstnanci na střední úrovni a dělníky v socialistických podnicích, nebo je pouhým pokračováním dříve existujícího vztahu dominance, který se s objevením dalšího donucovacího nástroje jen zhoršil? Pro převážnou většinu sociologů analyzujících transformační proces PST (uveďme Bafoila, Duranda, Hartmanna, Le Goffa) 18 byly výrobní sociální vztahy charakterizovány nutným transakčním vztahem. Dílovedoucí, který byl ve stejném nárazníkovém postavení (mezi politickou mocí a dělníky, jež musel přimět k realizaci cílů plánu), byl nucen vytvářet kompromisní a vyjednávací strategie zamezující častým přerušením výroby, a dosáhnout tak jistého prováděcího paktu plánu (Voskmap, Witt. 1991). Tato kultura kooperace (Hartmann, 1997) 19 se dnes projevuje snahou o zachování dřívějších vztahů vyznačujících se blízkostí a slabou sociální diferenciací na úkor profesionálních statutů (Bafoil, 1996). 20 Budeme tedy svědky skutečného zlomu ve vztazích, které spojovaly dělníky a mistry. Přinejmenším donucovací postoj mistrů by tudíž bylo možné vysvětlit, kromě stresu vyvolaného odpovědností za zavádění nových postupů v dílně, jako určitý způsob odvety dělníkům, kteří v minulosti příliš dlouho dávali najevo svou nezávislost a nutili pracovníky na střední příčce hierarchie ke kompromisům, jež tato vyšší kategorie prožívala jako frustrující a ponižující. Jak se zdá, tato interpretace ale jen spěšně zmiňuje následky dvojí povahy kontroly ekonomické a politické dělníků v socialistickém podniku dílenskými mistry. V minulosti mohl funkci mistra většinou vykonávat jen člen komunistické strany. Mistr, první na příčce ekonomické a politické hierarchie, bděl nad dobrou morálkou svých dělníků. I když v tomto uspořádání existovala možnost vzájemných dohod, vztahy mezi převážně ženskou dělnickou populací a dílenskými mistry byly poznamenány nedůvěrou a relativně nerovnoměrným rozdělením moci. Kvalita vztahů dělník/mistr ve studovaném podniku je tudíž v porovnání s převládajícími interpretacemi, které se opírají o ankety prováděné 18 Management et rationalisation. Les multinationales occidentales en Europe de l Est, Brusel, Univerzita De Boeck, Tamtéž. 20 Cit. dílo.

12 116 F. TRAVERSAZ v ostatních bývalých komunistických zemích (v NDR, Polsku ) poněkud nejasná. Tvrdá normalizace v České republice po roce 1968 a hermetické rozdělení obou kategorií zaměstnanců podle pohlaví možná podávají první kulturní interpretaci případného českého partikularismu, kterým bychom se měli podrobněji zabývat. Ať je tomu jakkoli, podle mínění těch, jichž se to především týká, se vztahy v dílně v zásadě nezměnily. Nejenže nadále zůstávají poznamenány nedůvěrou a odstupem (jedním z nejčastějších vyjádření je je to horší než dřív ), přibývá další úzkost: strach z propuštění. Modernizační politika zachovávající a potvrzující absolutní moc dílovedoucích v dílně mimoděk našla nadšené přívržence schopné omezit autonomii dělníků a dílnu kolektivně donutit, aby přistoupila na citelně větší pracovní zatížení a počet pracovních hodin. Zvolená modernizační politika tak nachází vítanou a neskrývanou podporu v praktikách zděděných z minulosti. Tato kulturní kontinuita, jež má svůj původ v intenzivní socializaci nevylučující vztahy dominance a násilí podpírá tezi T. Lowita a N. Fratelliniho, podle níž mezi reálným socialismem a liberalismem nedošlo ke střetu, nýbrž vstoupily v součinnost, v některých oblastech dokonce splynuly (Lowit, Fratellini, 1995). 21 Fordistickou kontrolu definovanou politikou modernizace nahrazuje z podnětu lokálního managementu individualizovaná sociální kontrola chování, angažovanosti a loajálnosti v organizaci (Courpasson, 1997), jejíž posun lze pozorovat i v západních podnicích. 22 Popsaná regulace se tudíž paradoxně blíží charakteristickým rysům neotaylorizace (Linhart, 1991) a znovu zaktuálňuje pojem dominance, který sociologie organizací v posledních letech zavrhla. ATOMIZACE A APATIE Změna sociálních vztahů ve výrobě není samozřejmostí. Naráží na představy sociálních aktérů o reformě zpochybňující jejich pracovní podmínky a mzdy a v konečném důsledku vedoucí ke změně jejich sociálního statutu T. Lowit, N. Fratellini, Pouvoir économique et rapport de travail dans l industrie en Europe centrale. Vers une synthèse du socialisme réel et de l ultralibéralisme?, Paříž, Rapport du CNAM-CNRS, D. Courpasson, Régulation et gouvernement des organisations. Pour une sociologie de l action managériale, Sociologie du travail, No 1/ Dělníci ve výrobě, kteří byli v minulém režimu lépe placeni než ostatní zaměstnanci a které režim vyzvedával, pociťují probíhající změny, vyznačující se vzrůsta-

13 CAHIERS DU CEFRES 117 V tomto přívalu změn zasahujících soukromý i profesní život se spontánním útočištěm před opakovanými útoky kolonizace prožívaného světa stávají bývalé reference. Nejistota vnitřní emigrace se ale projevuje jen jako dočasný projev apatie ohrožující sociální systém atomizovaný procesem individualizace kontroly a praktik. Dělnické populaci vystavené podstatně vyšší pracovní zátěži a svévolnému a individualizovanému hodnocení svého chování v práci nezbývá jiná strategie, než strategie přizpůsobení se novému prostředí, které se vyznačuje dominancí reglementace a z ní vyplývajících kontrolních postupů. Doufá, že pokud nepřekročí pravidla a bude se chovat podle očekávání svých mistrů, zdroj její sociální existence zaměstnání zůstane zachován. Skrupulózní dodržování pravidel i příkazů dílenského mistra nicméně vypovídá o značné kolektivní a individuální neschopnosti osamostatnit se a převzít odpovědnost, což je také jedna z hlavních výtek bývalých emigrantů vůči svým českým kolegům; podobná regulace chování a prezentace zaměstnanců tento jev jenom posiluje. Tváří v tvář transformacím vyžadujícím přizpůsobivost a iniciativu odvisí strategický postoj sociálních aktérů od jakéhosi nedokonalého závoje nevědomosti : znají vztahy charakteristické pro kolektivistický systém, z dlouhodobého hlediska však jenom obtížně chápou ty, které přinese změna systému. Požadavek změny chování je do té míry silný, že jednotlivci, kterému chybí reference, nezbývá než se uzavřít do sebe. Vztah k práci se redukuje na přijetí funkčního stereotypu: Jsem ráda, že dostávám plat, nic jiného mě nezajímá (výpověď jedné dělnice). Zaměstnanec, postrádající ve svých každodenních vztazích možnost uplatnění iniciativy, znejistělý složitostí probíhajících změn, vidí ve své práci a platu, který za ni dostává, poslední záchytný bod v nově se utvářející společnosti. Probíhající makro- a mikrospolečenské změny se skutečně ukazují jako silně destabilizační. Místo plánované organizace práce, nezcizitelného a posvátného práva na práci nastupuje celá řada nejistot vedoucích ke ztrátě referencí; v mimopracovním životě jednotlivce tyto nejistoty ještě prohlubuje probíhající transformační proces. Rychle se vytvořila propast mezi strukturálními zmatky a osobními změnami. Bývalé normy a bývalé hodnoty přestaly existovat, bývalé instijící sociální diferenciací a stavící je nejnižší příčku, jako prohru. Viz rovněž P. Machonin, M. Tuček, Structures et acteurs en République tchèque depuis Revue d études comparatives Est-Ouest, 1994.

14 118 F. TRAVERSAZ tuce byly rozpuštěny, ekonomická a sociální situace je nejasná. Nové právní normy, nové instituce ve skutečnosti ještě nefungují, chybí nové ekonomické a správní struktury, které je třeba vytvořit. I ve věcech každodenního života je třeba postupovat jinak, ať již jde o zdravotní pojištění, mateřskou školku či zájmovou činnost. Ve všech těchto oblastech jednal místo občanů stát, nebo se alespoň snažil jejich záležitosti řídit. P. Michel vyslovil v tomto ohledu myšlenku, že zhroucení komunismu znamená neli výrazný přechod do světa relativna, tedy alespoň zvýšené vědomí příslušnosti k němu. Vzhledem k nepřesným pravidlům svého fungování je tento svět prožíván jako nejistý, produkující kognitivní rozpory: Tenhle kapitalistický trh moc nechápu, nerozumím už vůbec ničemu (výpověď jedné dělnice). Znovu se tedy jako v zrcadle vynořuje minulost, nostalgické vzpomínky aktérů hozených do nepřátelského světa, jemuž chybí družnost a blízké vztahy, které existovaly v brigádě. Setkáváme se s individualistickými a konfliktními postoji postupně vedoucími k zániku dřívějších přátelských vztahů a přispívajícími k rozpadu sociálních vazeb. 24 Pod vlivem funkční racionalizace dochází k rozpadu bývalých kolektivních způsobů práce, což vede k atomizaci sociálního zázemí. Tato mentální rekompozice a revalorizace minulosti (Bafoil, 1996) symbolizuje strategii zdánlivého, prakticky ale nemožného úniku. 25 Jedinec, který se ani náznakem nezapojí do záležitostí podniku a není ochoten přidat se k projektu modernizace, prožívá svoji pracovní dobu jako nutnost a jeho postoj lze charakterizovat jako loajalitu z nouze. Pokud mluvíme o této vnitřní emigraci charakterizující chování a postoje dělníků hledajících ztracenou identitu, možná ji můžeme výstižněji nazvat apatií, která užitečně doplňuje typologii A. Hirschmana. 26 Sociální vztahy, jejichž uspořádání jsme právě nastínili, vyjadřují rozpory prvního období transformace, kdy legitimní touhu po zachování sociálních vymožeností a zbytků kolektivní podstaty, vnímané jako protektorské, silně zasáhl proces modernizace, který zůstává ve všech svých dimenzích velmi vzdálen představě, kterou populace o postkomunismu měla. Zdá se, že transformovaný podnik plně zaujatý strukturálními refor- 24 Výpověď jedné dělnice: Vztahy mezi lidmi jsou horší než dřív, každý se bojí o práci, lidi se mezi sebou perou o místa, snad za to může dnešní doba, ne továrna. 25 Silné pouto zaměstnanců ke kraji a pracovišti v transformačních zemích východní a střední Evropy (PECO) a z toho vyplývající velice nízká geografická mobilita, patří k důležitým charakteristikám řízení pracovních sil v transformovaných podnicích. 26 G. Bajoit, Exit, voice, loyalty and apathy, Revue Française de Sociologie XIXX, 1988.

Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních

Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních společnos-tech ve střední Evropě Fabrice Traversaz To cite this version: Fabrice Traversaz. Demokratizace sociálních vztahů v multinacionálních společnos-tech

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Představení systému francouzského vysokého školství

Představení systému francouzského vysokého školství 1 Cahiers du CEFRES N 24, L enseignement supérieur en France et en République tchèque : perspectives européennes = Vysoké školství v České republice a ve Francii: evropské perspektivy Antoine Marès, Dominique

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

7.1 Přístup ekonomických teorií k segmentaci TL

7.1 Přístup ekonomických teorií k segmentaci TL Trh práce a politika zaměstnanosti Segmentace trhu práce Zuzana Hrdličková Specifika trhu práce Institucionalizace Nepružná mzda Strnulost nabídky práce strnulosti poptávky po práci Není dokonalá konkurence

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice

Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice Cahiers du CEFRES N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice Antoine Marès (Ed.) Sandrine DEVAUX Znovuvytvoření českého sektoru neziskových organizací: logika aktérů a transformace struktur Référence

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Viceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy GiTy, a.s., Mariánské nám. 1, Brno 617 00 ogirstl@gity.cz INFORUM 2007: 13. konference

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ

MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ Plán Zaměření na účel (cíle, poslání) řízeného procesu nebo organizační jednotky Stanovení cesty, jak ho ve stanoveném čase a na požadované úrovni dosáhnout Podstatné východisko úspěšné

Více

Management Podklady do školy

Management Podklady do školy Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce Platnost

Více

Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice

Cahiers du CEFRES. Antoine Marès (Ed.) N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice Cahiers du CEFRES N 16, Vznikání demokratické praxe v České republice Antoine Marès (Ed.) Joseph HAERINGER Neziskové organizace, analyzátor a aktér veřejného lokálního prostoru Référence électronique /

Více

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček Změny na trhu práce v r. 2013 Jiří Dvořáček Nezaměstnanost Zaměstnání na dobu určitou Jak se ve statistikách zaměstnanosti projeví, když skončí pracovní poměr na dobu určitou (pracovníci nejsou propuštěni

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník Budoucnost teplárenství 21.6.2013 Konference Mělník MÁ CENTRALIZOVANÉ TEPLÁRENSTVÍ ŠANCI V DECENTRALIZOVANÉ, LIBERALIZOVANÉ A PŘEREGULAVANÉ VÝROBĚ ELEKTŘINY? Historicky byly perfektně nastaveny korelace

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Přednáška č. 6. Analýza odvětví

Přednáška č. 6. Analýza odvětví Přednáška č. 6 Analýza odvětví základní charakteristika odvětví struktura odvětví hybné změnotvorné síly odvětví klíčové faktory úspěchu základní charakteristika odvětví Za odvětví v tomto případě považujeme

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Marketingové strategie

Marketingové strategie Marketingové strategie 1 Podnikové strategické plánování Marketingové strategické plánování Marketingové operativní plánování Poslání Volba trhu Definice trhu a oborů podnikání Strategické směry a alokace

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie

Více

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Komplexní, konečná odpovědnost Kdo je nositelem komplexní, konečné

Více

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá Průmysl 4.0 revoluceprobíhá IX. Hospodářská diskuze k tématu roku ČNOPK Mandarin Oriental hotel 16. listopadu 2015 Průmyslová revoluce Fenoménem dneška je propojování internetu, věcí, služeb a lidí a obrovský

Více

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Podnikatelský ekosystém. Leonard Walletzký 2016

Podnikatelský ekosystém. Leonard Walletzký 2016 Podnikatelský ekosystém Leonard Walletzký 2016 Komerční inovace INOVACE SMLUVNÍ INVESTIČNÍ Licence Aliance Sítě Ostatní Business angel Joint venture Plné vlastnictví Greenfield / Brownfield Akvizice Strategické

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

SII - Ekonomika a management

SII - Ekonomika a management SII - Ekonomika a management Způsob vyhodnocení: Při vyhodnocení budou za nesprávné odpovědi strhnuty body. 1. Mezi sekvenční funkce nepatří: a) implementace, b) kontrola. c) personalistika a vedení, d)

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU. Lubomír Kroupa

ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU. Lubomír Kroupa ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU Lubomír Kroupa 15.5.2014 Manažerská etika,,rozmach manažerské etiky nelze považovat ani za projev naivního idealismu, ani altruismu. Jeho nejhlubší oporou je víra, že etika se

Více