MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI"

Transkript

1 Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu neboli pentózy - rozlišujeme deoxyribozu a ribózu - kyseliny trihydrogenfosforečné H 3 PO 4 - organické báze - mohou být purinové (= adenin, guanin) nebo pyrimidinové (= cytozin, tymin, uracil) Nukleotid zbytek kyseliny fosforečné nukleosid cukr - jednoduché 5-uhlíkaté (riboza, deoxyriboza) dusíkatá báze purinové = adenin, guanin pyrimidinové = cytozin, tymin, uracyl Nukleotidy obsahující jako monosacharidovou složku ribózu se označují jako ribonukleotidy, ty co obsahují deoxyribózu, se nazývají deoxyribonukleotidy. Podle toho, která báze je v nukleotidu zastoupena, rozlišují se nukleotidy - kyselina deoxyadenylová ( damp) - kyselina deoxyguanylová ( d GMP) - kyselina deoxycytidylová ( dcmp) - kyselina doxytymidylová ( d TMP) a ribonukleotidy: - kyselina adenylová ( AMP) - kyselina guanylová ( GMP) - kyselina cytidylová ( CMP) - kyselina uridylová ( TMP) Nukleové kyseliny sestávají z jednoho nebo dvou polynukleotidových řetězců o velkém počtu nukleotidů. Rozeznávají se dva typy nukleových kyselin: kyselina deoxyribonukleová - DNA -složena z jednoho nebo dvou polydeoxyribonukleotidů kyselina ribonukleová -RNA -skládá se z jednoho nebo dvou polyribonukleotidů (většinou tvořena jedním polynukleotid. řetězcem). 1.DNA - podle počtu polydeoxyribonukelotidových řetězců se rozeznává jednořetězcová DNA - tvořena jedním polydeoxyribonukleotid. řetězcem, který může mít volné konce, nebo může být uzavřený. Jednořetězcové DNA s volnými konci se označují lineární, uzavřené kružnicové, vyskytují se u některých skupin virů. dvouřetězcové či dvoušroubovice DNA - tvořeny dvěma polydeoxyribonukleotid. řetězci, které mohou mít volné konce - lineární molekuly DNA, nebo uzavřené - kružnicové molekuly DNA. Dvouřetězcové lineární molekuly DNA jsou složkou chromozómů eukaryotických buněk, kružnicové dvouřetězcové DNA tvoří chromozóm prokaryotických buněk a jsou stálou složkou mitochondrií a chloroplastů. Dvouřetězcová DNA neboli dvoušroubovice DNA má tyto charakter. znaky: 1

2 - sestává ze dvou polydeoxyribonukleotidových řetězců šroubovicovitě ovíjejících společnou osu - oba řetězce jsou navzájem komplementární, tj. jejich nukleotid. sekvence jsou ve vztahu, který vyhovuje pravidlu o párování bazí, tzn., že adenin se páruje vodíkovými můstky s tyminem a cytozin s guaninem - oba komplementární řetězce jsou navzájem antiparalelní - na jednom řetězci směřuje fosfodiesterová vazba od 3 -uhlíku k 5 -uhlíku a na druhém opačně. - pravidlo o kolísavém párování bazí = např. C se může párovat s U - vodíkové můstky se vytváří podle Watson-Crickova pravidla - mezi A a T se vytvářejí 2 vodíkové vazby a mezi C a G se vytvářejí 3 vodíkové vazby Proces uvolňování vazeb: - vodíkové můstky se uvolňují snadno = usnadněná replikace a přenos informace = denaturace. Tento proces je závislý na teplotě ( C) a na obsahu C-G párů - čím více je dvojic C - G, tím je potřebná vyšší teplota. - proces obnovení původní struktury = renaturace 2. RNA - jsou většinou lineární a jednořetězcové. S dvouřetězcovými RNA se setkáváme jen u některých virů. RNA často obsahují uvnitř stejné molekuly komplementární sekvence, které se navzájem párují pomocí vodíkových vazeb - nabývají sekundární struktury. Páruje se vždy adenin s uracilem (v RNA místo tyminu je uracil) a guanin s cytozinem, cukrem není deoxyribóza, ale ribóza. Existují čtyři různé typy molekul RNA : mediátorová ( mrna) ribozómová (rrna) transferová ( trna) virová (vrna) - mrna je výhradně jednořetězcová, s proměnlivou velikostí molekuly, v níž jsou obsaženy vždy jen čtyři základní typy dusíkatých bazí jako ve struktuře DNA, ale u trna mají vždy standardní velikost a jsou relativně malé, přičemž jejich polynukleotidový řetězec částečně vytváří sekundární dvojřetězcovou strukturu. V molekulách trna se navíc kromě čtyř základních purinů a pyrimidinů vyskytují velmi hojně i tzv. minoritní dusíkaté báze - např. inozin, dihydrouracil nebo dimetylguanin. PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE GENETICKÁ INFORMACE: = zpráva o tom: -jaká bude primární struktura transferových RNA v buňce -jaká bude primární struktura ribozomových RNA, které jsou složkami ribozomů -jaká bude primární struktura bílkovin v buňce. Nositeli genetické informace jsou jedině nukleové kyseliny, ve kterých je genetická informace zapsána pomocí různé sekvence čtyř nukleotidů. Kompletní GI, tj. o primární struktuře transferových RNA, ribozómových RNA a primární struktuře bílkovin, je obsažena v DNA. RNA může obsahovat jen informaci o primární struktuře bílkovin - v mediátorové RNA, kterou získává z DNA. Ostatní druhy RNA (rrna, trna) tuto informaci neobsahují. 2

3 Informace obsažená v mrna se překládá v ribozomech do primární struktury bílkovin mrna obsahuje informaci, podle které se v ribozomech tvoří primární struktura bílkovin. Ústřední dogma molekulární biologie: Přenos genetické informace je základní biolog. děj, který je zkratkovitě vyjádřen ve formulaci tzv. ústředního dogmatu molekulární biologie, podle kterého přenos genet. informace probíhá replikací a transkripcí z nukleové kyseliny do nukleové kyseliny a translací z nukleové kyseliny do bílkoviny a není možný z bílkoviny do nukleové kyseliny. U RNA-virů neexistuje přenos genetické informace transkripcí, ale jen translací. Výjimku tvoří jen některé RNA-viry (např. retroviry), u nichž probíhá nejdříve transkripce jejich RNA do DNA - tzv. zpětná transkripce. DNA se pak normálně přepisuje do RNA, která se může překládat do struktury bílkovin. REPLIKACE DNA: Aby byla zajištěna návaznost rodičovských organismů s jejich potomky, je nutno, aby se z rodičů na potomky přenesly bezchybně všechny geny. To se děje přenosem genetické informace - replikací - je to tvorba kopií molekul nukleových kyselin zajišťující přenos genetické informace: z DNA do DNA u DNA-virů, prokaryot a eukaryot z RNA do RNA pouze u RNA - virů. Replikace DNA : 1. Ještě před rozdělením buňky se uvolní vodíkové vazby, kterými jsou poutány komplementární DNA-řetězce. 2. Na uvolněné DNA-řetězce, které slouží jako matrice, se vážou podle pravidla o párování bází volné nukleotidy. 3. Tvorba fosfodiesterových vazeb mezi nukleotidy je katalyzována enzymem DNApolymerázou. 4. Takto se vytvoří z jedné molekuly DNA dvě úplně stejné a jelikož se při tom nemění sekvence nukleotidů, zůstává nezměněna i genetická informace. 5. Při rozdělení buňky přejde do každé dceřiné buňky jedna molekula DNA. Díky tomu mají obě dceřinné buňky stejné vlastnosti jako buňka mateřská. TRANSKRIPCE: Většina genů prokaryotických a eukaryotických buněk je soustředěna do DNA chromozómů, z nichž se skládá jádro prokaryot. a eukaryot. buňky. Proteiny se ale syntetizují na ribozomech v cytoplazmě podle informace obsažené v mrna. Primární struktura proteinů se tvoří translací genetické informace obsažené v mrna, která jednak hraje roli posla přenášejícího genetickou informaci z jádra do ribozomů, jednak poskytuje tuto informaci k překladu do primární struktury proteinů. Genetická informace se přenese z DNA do mrna pochodem, který se označuje jako transkripce = proces přepisování genetické informace z DNA do RNA obecně, tedy do mrna, rrna a t RNA. - je to enzymatický proces, který je závislý na katalytickém působení enzymu RNA- polymerázy Např. na DNA-řetězci je tato sekvence nukleotidů: AGCCTGAGGGGCAG bude se přepisovat do RNA o této primární struktuře: UCGGACUCCCCGUC 3

4 Transkripcí se vytvoří všechny typy RNA (mrna, trna a r RNA). Rozdíl mezi nimi je v tom, že jedině mrna nese ve své nukleotidové sekvenci informaci o primární struktuře bílkovin, která byla přepsána ze strukturních genů na DNA-řetězci do mrna, z níž se na ribozomech překládá do primární struktury bílkovin. Ostatní typy RNA tuto informaci nemají a nepřekládají se, mají ale informaci o své funkci, kterou budou plnit jako trna a rrna. Přenos genetické informace se děje ve dvou směrech: 1. Z mateřské buňky do dceřiných, obecně z rodičů na potomstvo. Tento přenos se uskutečňuje replikací. 2. Uvnitř buněk z DNA do trna, rrna a mrna. Tento přenos se uskutečňuje transkripcí. Genet. informace přepsaná do molekul trna a mrna se realizuje v jejich funkcích. MRNA přenáší informaci z DNA do ribozomů, kde se podle této informace tvoří primární struktura proteinů, která určuje další strukturní vlastnosti proteinů (sekundární, terciární a kvarterní strukturu) a jejich biolog. funkce. - bezprostředním produktem transkripce je primární transkript, který může plnit svou úlohu, ale také může prodělat řadu změn, které se nazývají postranskripční úpravy. TRANSLACE: Translace je pochod, kterým se překládá genetická informace z mrna do primární struktury bílkovin (polypeptidu). To se děje na ribozomech podle genetického kódu. Začátek každého polypeptidového řetězce je v mrna určen iniciačním kodonem AUG a jeho konec jedním z terminačních kodonů. Mezi iniciačním a terminačním kodonem jsou kodony, jejichž pořadí určuje primární strukturu polypeptidu čtení genetického kódu se uskutečňuje v buňce translací, která sestává z řady dějů: - přenos aminokyselin do ribozomů - syntézu polypeptidového řetězce na ribozomech. Transferová RNA - přenos aminokyselin do ribozomů se uskutečňuje prostřednictvím trna. Ke vzniku těchto aminoacyl-trna komplexů dochází v cytoplazmě buňky za katalytického působení enzymů aminoacyl-trna-syntetázy. Je to jednořetězcová RNA, která sestává z nukleotid. sekvencí, které jsou navzájem komplementární a spojí se proto na různých místech řetězce, takže se řetězec poskládá do struktury připomínající jetelový lístek. Na jeden konec trna se váže aminokyselina a jednom rameni trna má trojici nukleotidů, která se označuje jako antikodon. Tato trojice nukleotidů je komplementární určitému kodonu v mrna. Na příslušnou trna se váže vždy ta aminokyselina, jejíž kodon je komplementární k antikodonu této trna. Např. aminokyselina, která je určována kodonem GCG se bude vázat na trna pro alanin a nesoucí antikodon CGC každá aminokyselina rozezná svou správnou trna, která antikodonem zase přečte na mrna kodon pro tu aminokyselinu, která je na ní navázaná. Tento rozpoznávací proces aminokyseliny s příslušnou trna je řízen specifickými enzymy, na který se navážou vedle sebe aminokyselina a k ní patřící trna a obě se spojí - těchto enzymů je přesně 20, tj. pro každou standardní aminokys. jeden. Ribozomy: - jsou to buněčné Grenady, na kterých se syntetizují polypeptidové řetězce a tvoří se jejich primární struktura. Každý ribozom sestává z malé a velké podjednotky a je složen z bílkovin a rrna (je v ribozómech přítomna ve formě několika různých molekul, které je možno od sebe odlišit podle jejich velikosti - v prokaryot. ribozómech jsou tři typy 4

5 molekul rrna, v eukaryot. ribozomech čtyři typy molekul rrna); existují zcela typické rozdíly ve velikosti obou typů podjednotek u ribozómů prokaroyt. a eukaryot. buněk. Obsahuje mnoho vazebných míst důležitých pro průběh translace, jejichž velikost odpovídá trojicím ribonukleotidů v mrna ( kodónům) - např. aminokyselinové vazebné místo, na které se váže trna nesoucí aminokyselinu peptidylové místo, na které se váže trna nesoucí polypeptid prodloužený o jednu aminokyselinu. PROTEOSYNTÉZA: = syntéza polypeptidového řetězce a vytvoření jeho primární struktury 1. Nedjříve se spojí mrna svým 5 koncem s malou podjednotkou ribozomu. 2. Ribozom se posouvá po mrna směrem k jejímu 3 -konci. 3. Jakmile se nad peptidylovým místem objeví kodon AUG, naváže se na něj antikodonem UAC trna přenášející metionin. Takto to probíhá v eukaryotických buňkách. V buňkách prokaryot na tentýž kodon se váže antikodonem UAC trna přenášející formylmetionin, ten se ale po zařazení do polypetidového řetězce brzy deformyluje, takže první aminokyselina v polypeptidu je pak také metionin jako u eukaryot. 4. Na aminokyselinové místo se váže trna s antikodonem, který je komplementární ke kodonu nad aminokyselinovým místem. 5. Aminokyselina na trna v peptidylovém místě se spojí peptidovou vazbou mezi karboxylovou skupinou jedné aminokyseliny a aminoskupinou následující aminokyseliny. Tato reakce je katalyzována enzymem peptidyltransferázou vyskytujícím se ve velké ribozomové podjednotce. 6. Po této reakci se ribozom posune směrem k 3 -konci o jeden kodon a trna vázající již dipeptid se přesune z aminokyselinového místa do peptidylového, odkud vytěsní předchozí trna. 7. Nad aminokyselin. místem se objeví nový kodon a postupně se takto vytvoří celý polypeptid 8. Syntéza polypeptidu končí, když se nad aminokyselin. místem objeví jeden z terminačních kodonů (UGA, UAA, UAG), na které se neváže žádná trna a ribozom se na tomto kodonu rozpadá na své podjednotky. Ukončení translace je katalyzováno účinkem enzymů nazývaných terminační faktory. Vytvořený polypeptidový řetězec přechází automaticky pod vlivem primární struktury do dalších struktur a nabývá enzymové aktivity nebo ji nabude až po spojení s dalšími polypeptidy, popř. další chemickou úpravou. Značná část polypeptid. řetězců se zúčastňuje výstavby buněčných struktur a organel. GENETICKÝ KÓD Genetická informace je v mrna zapsána jako pořadí = sekvence, v níž se v různých kombinacích opakují nukleotidy : A, U, G, C. V sekvenci nukleotidů je každá aminokyselina bílkoviny vyjádřena určitou trojicí nukleotidů = kodonem, který se definuje jako pořadí tří nukleotidů, kterým je určeno zařazení příslušné aminokyseliny do primární struktury bílkoviny. Systém pravidel, podle kterých jednotlivé kodony určují zařazení standardních aminokyselin do bílkoviny, se označuje jako genetický kód - je třípísmenový, protože každá aminokyselina je určena trojicí nukleotidů. Určování primární struktury polypeptidu nukleotidovou sekvencí podle genetického kódu se označuje jako genetické kódování. 5

6 Genetický kód je sestaven ze 64 kodonů (protože se v molekulách DNA a mrna vyskytují čtyři různé typy nukleotidů, existuje 4 3 = 64 kodonů), ale jen 61 z nich kóduje aminokyseliny. Protože je standardních aminokyselin je jen 20, tak většina aminokyselin je kódována několika kodony (2 až 6) = degenerace genetického kódu. Schopnost kodonu kódovat určitou aminokyselinu se označuje jako smysl kodonu. Vzájemně odlišné kodony, které kódují stejnou aminokyselinu, se označují jako synonymní. Kodon, který kóduje standardní aminokyselinu (obvykle metionin), kterou začíná syntéza polypeptidového řetězce na ribozomu, se označuje jako iniciační kodon. Velká většina kodonů je univerzálních, tj. čtou se stejně u všech organismů, jen některé mají jiný smysl, hlavně v savčích mitochondriích. Kodon AUG může kódovat aminokyselinu metionin, nebo může signalizovat začátek syntézy polypeptidového řetězce = kodon bifunkční. Kodon UGA = kodon OPAL - je také bifunkční, může ukončovat syntézu řetězce = terminační kodon, může také kódovat aminokyselinu selenocystein, která má svou vlastní trna a zařazuje se do polypeptidového řetězce jako 21. standardní aminokyselina. Kodony UAA - kodon OCHRE a kodon UAG = AMBER žádnou aminokyselinu nekódují, jsou to kodony nesmyslné (beze smyslu), signalizují ukončení syntézy řetězce polypeptidu = kodony terminační. GENY: = jednotky genetické informace, základní funkční genetické jednotky, funkční oblasti chromozómů, faktory řídící vznik znaků, úseky molekuly DNA... - rozlišuje se několik typů genů podle genetické informace: geny pro funkční RNA - existují u DNA-virů, prokaryot a eukaryot, ale ne u RNA - virů, zodpovídá za transkripci - vytvoření těch typů RNA, které nejsou určeny pro translaci mrna není produktem těchto genů gen pro regulační oblast - úsek na DNA plnící regulační funkce = gen obsahuje informaci, která určuje, že se na tuto oblast bude vázat určitý protein, který potom následně bude např. zastavovat transkripci; tzn. že nemá žádný svůj produkt, ale může zablokovat transkripci nebo ji naopak navodit. geny strukturní - úsek DNA, jehož informace se vyjádří v primární struktuře polypeptidu. Exprese strukturního genu - vyjádření genet. informace v primární struktuře polypeptidu. translační produkt = polypeptid vzniklý na základě strukturního genu Strukturní geny se dělí na: jednoduché - nepodléhá postranskripčním úpravám, celý se přepisuje do primárního transkriptu jednoduchý strukturní gen transkripce primární transkript translace primární struktura polypeptidu složené - podléhají postranskripčním úpravám složený strukturní gen 6

7 transkripce primární transkript - heterogenní RNA sestřih - postranskripční úpravy translace primární struktura polypeptidu Složený strukturní gen se skládá z různých úseků = exony a introny. Exony se přepisují do struktury mrna, introny se také v první fázi přepíší, ale protože nemají kódovací smysl, tak se po postranskripčních úpravách vyštěpí a při výsledné mrna se nezachovávají na genu (molekule DNA) se najdou plně funkční oblasti a oblasti, které se následně vyštěpují. exon intron exon t r a n s k r i p c e primární transkript hn RNA sestřih mrna typy sestřihů: složený gen primární transkript konstitutivní sestřih alternativní sestřih mrna ,5 - je vždy exon = konstitutivní exony 3,4 - mohou, ale nemusí být exonem = potenciální exony 2 - intron Konstitutivní exon je taková sekvence strukturního genu, která působí jako exon vždy, podle ní se bude přepisovat informace až na protein. Potenciální exon - taková DNA sekvence, která může působit buď jako exon, nebo jako intron a podmiňovat tím vznik funkčně příbuzných proteinů. TRANSKRIPČNÍ JEDNOTKA: Geny jsou uspořádány po úsecích na DNA, které se označují jako transkripční jednotky. Transkripční jednotka jako úsek na DNA je vymezena nukleotidem, od kterého transkripce začíná a nukleotidem, na kterém transkripce končí. Každá transkripční jednotka je řízena promotorem a může obsahovat jeden nebo více genů a je přepisována do jedné molekuly primárního transkriptu - je to bezprostřední produkt transkripce. Pokud nejde o zpětnou transkripci, je tímto produktem vždy RNA a to: mrna, která představuje primární transkript transkripční jednotky obsahující strukturní geny. Jako primární traskript existuje jen u prokaryot a překládá se do primární struktury bílkovin na ribozomech. pr-mrna (hnrna) neboli prekurzorová mrna (heterogenní jaderná RNA), která je primárním transkriptem transkrip. jednotky strukturních genů u eukaryot (neexistuje u prokaryot). Podléhá postranskripčním úpravám, jejichž výsledkem je mrna, která se na ribozomech eukaryot. buňky překládá do primární struktury bílkovin. 7

8 pre-trna neboli prekurzorová trna, což je primární transkript transkrip. jednotky (u prokaryot i eukaryot) obsahující obvykle geny pro trna. Postranskripčně se štěpí na jednotlivé funkční molekuly trna, které se nepřekládají. Pozitivní a negativní DNA řetězec: Při transkripci se obvykle nepřepisují oba komplementární řetězce DNA, ale pouze jeden. Matricí pro syntézu primárního transkriptu je negativní řetězec DNA = sekvence na primárním transkriptu se shodují s pozitivním řetězcem. Celý řetězec DNA nemusí být buď pozitivní nebo negativní, pozitivní a negativní úseky se mohou na jednom řetězci střídat. Vyjímečně může proti příslušnému úseku stát úsek stejný např. proti negativnímu negativní. Je-li mezi promotorem a startovacím nukleotidem regulační oblast, na kterou se váží proteiny nazývané represory, označujeme tuto oblast jako gen operátor a celou transkripční jednotku jako operon. Není-li operátor přítomen v transkripční jednotce a jednotka je řízena pouze promotorem, označujeme ji jako neoperonovou transkripční jednotku. Represor - negativní regulační protein kódovaný regulačním genem. Spojí-li se s operátorem, zastavuje se transkripce strukturních genů daného operonu, jelikož represor zastavil posun RNA polymerázy od promotoru k terminátoru, v důsledku čehož nedochází k syntéze fosfodiesterových vazeb mezi nukleotidy. Regulační proteiny jsou proteiny podílející se na regulaci transkripce. Váží se na regulační oblasti např. na operátor. Signálem pro zahájení regulace (signál jak k zastavení tak znovu obnovení regulace) je spojení regulačního proteinu s molekulárním efektorem, kterým je nízkomolekulární látka, která má schopnost měnit konformaci regul. proteinu a tím i jeho afinitu k příslušné regulační oblasti. Molekuly efektrorů jsou příliš malé, aby rozlišily příslušný promotor od jiného a mohly samostatně regulovat transkripci. Nejsou k tomu vybaveny ani po chemické stránce. Připojením k regulačnímu proteinu mohou jeho prostřednictvím tuto funkci plnit. Regulační protein má 2 specifická vazebná místa - jedním rozliší příslušný efektor - ten se na něj připojí, druhým rozpozná příslušný promotor. Regulační protein a příslušný molekulár. efektor = regulátory - látky podílející se na regulaci molekulárních dějů (např. transkripce). Regulátory mohou být dvojího druhu : Regulátory pozitivní - příslušný proces molekulární děje navozují. Regulátory negativní - příslušný děj zastavují. REGULACE SYNTÉZY ENZYMŮ Regulace syntézy proteinů je nejlépe prostudovaná u těch, které plní enzymovou funkci. Rozlišujeme 2 skupiny enzymů: Enzymy indukovatelné - jejich syntéza je vyvolána induktorem - specifický substrát, který vyvolá syntézu příslušného enzymu. Tyto enzymy jsou v buňce v nízké koncentraci, která se zvyšuje za přítomnosti induktoru. Konstitutivní enzymy - jejich syntézu žádný induktor nevyvolává, v buňce se tvoří konstantní rychlostí, v konstantním množství bez ohledu na metabolismus. 8

9 Např. u baktérií Escherichia Coli - využívají jako zdroj uhlíku laktozu. Hydrolýza laktozy je podmíněna přítomností enzymu β-galaktozydázy. Tento enzym se tvoří pouze v prostředí obsahujícím laktózu jako jediný zdroj uhlíku. Jsou-li buňky v prostředí s jiným zdrojem uhlíku např. glukózou, enzym se netvoří. Enzymová represe : = regulace syntézy enzymů biosyntetických drah specifickým metabolitem, kterým je obvykle konečný produkt dané dráhy zpětnou vazbou. Jakmile se v buňce organismu vytvoří určité (kritické) množství metabolitu, zastavuje se syntéza enzymů i metabolitu. Jakmile koncentrace metabolitu klesne pod kritickou hodnotu, obnoví se syntéza enzymů a tím i metabolitu samotného. Metabolit zastavující syntézu enzymů se nazývá korepresor. Negativní a pozitivní regulace operonu : Represor snadno reaguje s příslušným induktorem nebo korepresorem. To vede ke změnám represoru : - při vazbě s induktorem se represor stává neaktivním (= inaktivním) a na operátor se neváže. Při vazbě s korepresorem nabývá aktivity a váže se na operátor. Aktivní forma represoru, která podmiňuje zastavení transkripce, vzniká jednak vazbou s korepresorem, ale také při uvolnění induktoru z represoru. Neaktivní forma represoru, která podmiňuje zahájení transkripce vzniká spojením také induktoru s receptorem, ale také uvolněním korepresoru z vazby s represorem. Negativní regulace operonu - spočívá v zastavení transkripce operonu, protože na jeho operátor se navázal aktivní represor. Induktor - chápeme jako negativní molekulární efektor. Jeho spojení s represorem znamená přechod represoru do stavu zabraňujícího vazbě s operátorem - tzn. působí jako pozitivní regulátor navozující transkripci operonu. Korepresor - metabolit dané dráhy, který působí jako pozitivní molekulár. efektor, spojí-li se represorem, dojde k vazbě na operátor. - je negativním regulátorem, který transkripci operonu zastavuje. Pozitivní regulace operonu - vazbou pozitivního regulačního proteinu tzv. katabolického aktivačního proteinu (=CAP) na promotor se za přítomnosti induktoru transkripce operonu navozuje, jeho uvolněním zastavuje. CAP je pozitivní regulační protein, který je aktivátorem transkripce. Jako pozitivní molekulární efektor působí cyklický adenozinmonofosfát CAMP, který se na CAP váže. Celý komplex se pak váže na promotor a zvýší jeho afinitu k RNA polymeráze. Regulor - mají-li různé operony stejný regulační gen, pak se skupina těchto operonů nazývá regulon. 9

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Eva Benešová. Genetika

Eva Benešová. Genetika Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.

Více

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA Jan Ipser UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie Ústí nad Labem 2006 1 ÚVODNÍ POZNÁMKA Vážené studentky a

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Molekulární základ dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních

Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních Mgr. Zbyněk Houdek Doporučenálit.: Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie (1998) Kočárek, E.: Genetika (2008) Kubišta, V.: Buněčné základy životních dějů (1998) Otová, B. a kol.: Lékařská biologie

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS Základy metod forenzní genetiky Hana Šumberová, DiS Bakalářská práce 2011 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE GENETIKA STUDIJNÍ OPORA JAN IPSER Ústí nad Labem 2013 0 ÚVODNÍ POZNÁMKA Studijní opora Genetika je určena pro posluchače studijního oboru

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Kontrola genové exprese

Kontrola genové exprese Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer Lesnická genetika Dušan Gömöry, Roman Longauer Brno 2014 1 Tento studijní materiál byl vytvořen v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurence schopnost, registrační

Více

B5, 2007/2008, I. Literák

B5, 2007/2008, I. Literák B5, 2007/2008, I. Literák NOBELOVY CENY V R. 2004 LÉKAŘSTVÍ A FYZIOLOGIE R. AXEL (USA) a L. BUCK (USA): funkce čichového systému u myší cca 1000 genů (u člověka něco méně) pro vznik stejného počtu čichových

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

Kde se NK vyskytují?

Kde se NK vyskytují? ukleové kyseliny Kde se K vyskytují? Struktura ukleotid H 2 - H báze Zbytek kyseliny fosforečné H Cukerná složka H H H H H H H H H H H ribosa β-d-ribofuranosa H H H H H H H H H H deoxyribosa 2-deoxy-β-D-ribofuranosa

Více

Vazebné interakce protein s DNA

Vazebné interakce protein s DNA Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

REGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace

REGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace 1. Translační aparát ribosomální podjednotky Ribosom je tvořen dvěma nestejnými podjednotkami: SSU + LSU Jádro podjednotky tvořeno vysoce polymérní samouspořádanou rrna Každá ribosomální bílkovina má své

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů) 1 Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

Biologie 4, 2015/2016, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN

Biologie 4, 2015/2016, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN Biologie 4, 2015/2016, I. Literák pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN >10 LET JE ZNÁM LIDSKÝ GENOM 2000 Bill Clinton, Tony Blair: ukončení hrubého sekvenování lidského genomu

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý BÍLKOVINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi chemického

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii, RFLP Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii umožňují nám provádět celou řadu přesně cílených manipulací Výhody enzymů:

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku.

Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku. Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku. V buňkách fungují stovky různých molekulárních strojů a motorů, které provádějí klíčové funkce jako jsou svalové stahy, pohyb chromozomů

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Slovníček genetických pojmů

Slovníček genetických pojmů Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST

STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST Datum: 12. 5. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Využití ICT techniky především

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Molekulární genetika. DNA = deoxyribonukleová kyselina. RNA = ribonukleová kyselina

Molekulární genetika. DNA = deoxyribonukleová kyselina. RNA = ribonukleová kyselina Přehled GMH Seminář z biologie GENETIKA Molekulární genetika Základní dogma molekulární biologie Základním nosičem genetické informace je molekula DNA. Tato molekula se může replikovat (kopírovat). Informace

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

IDENTIFIKACE ORGANISMŮ POMOCÍ ANALÝZY NUKLEOTIDOVÝCH DENZITNÍCH VEKTORŮ

IDENTIFIKACE ORGANISMŮ POMOCÍ ANALÝZY NUKLEOTIDOVÝCH DENZITNÍCH VEKTORŮ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více