Syntéza a postranskripční úpravy RNA
|
|
- Miloslav Vacek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Syntéza a postranskripční úpravy RNA
2 Transkripce Proces tvorby RNA na podkladu struktury DNA Je přepisován pouze jeden řetězec dvoušroubovice DNA templátový řetězec Druhý řetězec se nazývá kódující (jeho sekvence bází odpovídá transkriptu, pouze místo U je T) 2
3 DNA Kódující řetězec G G A T C Templátový řetězec 5 C C T A G RNA 5 3 G G A U C Syntéza RNA probíhá opět ve směru 5 3 3
4 Replikace x transkripce Enzymy: Kde probíhá: Zahájení: Průběh: Kontrola: Replikace DNA-polymerasy na chromosomu v S fázi vyžaduje RNA primer kopírována obě vlákna polymerasa má zpětnou kontrolu správného zařazení posledního nukleotidu Transkripce RNA-polymerasy vybraný segment DNA nevyžaduje primer kopírováno pouze jedno vlákno polymerasa nemá zpětnou kontrolu správného zařazení posledního nukleotidu Nukleotidy: datp, dgtp, dctp, dttp ATP, GTP, UTP, CTP 4
5 Transkripce u prokaryontů a eukaryontů Prokaryonty Eukaryonty 5
6 Enzym zopovědný za transkripci je DNAdependentní RNA polymerasa (transkriptasa) Prokaryonty: 5 podjednotek plus sigma faktor. Přepisuje všechny formy RNA Eukaryonty 4 různé RNA polymerasy 6
7 RNA polymerasy u eukaryontů RNA pol I syntéza r RNA (v jadérku) RNA pol II syntéza mrna (jádro) RNA pol III syntéza trna, 5S RNA (jádro) RNA pol IV - syntéza mitochondriální RNA Mají stejný mechanismus účinku, rozlišují různé promotory 7
8 Amanitin Inhibitor eukaryontních RNA polymeras (hlavně typu II) 8
9 3 fáze transkripce iniciace elongace terminace 9
10 Účinek RNA polymeras Syntéza nové RNA probíhá ve směru 5 3 K syntéze jsou potřebné ATP,GTP,CTP,UTP Každý nukleotid se páruje s komplementární bází na templátovém vlákně Polymerasa tvoří fosfoesterovou vazbu mezi 3 -OH ribosy na rostoucím RNA vláknu a -fosfátem navázaným na 5 OH ribosy vstupujícího nukleotidu energie polymerace je kryta štěpením NTP neexistuje zpětná kontrola řazení bází OH + PPi OH 10
11 Rozpoznání templátu RNA polymerasa (RNAP) vytvoří stabilní komplex s templátovou DNA v místě promotoru V místě promotoru se nachází konvenční sekvence (sekvence, které se obecně najdou v určité oblasti mnoha zkoumaných genů) 11
12 Promotor u prokaryontů V pozici ~ -10 obsahuje Pribnowův box TATAAT V pozici ~ -35 další sekvence TTGACA Tyto sekvence jsou rozeznány RNA polymerasy -faktorem prokaryotické Sekvence v promotoru prokaryontů Start transkripce -35 ~ 15 b Pribn.box ~ 10b 12
13 Transkripce u prokaryontů Iniciace: Vazba RNA-polymerasy do promotorové oblasti DNA prostřednictví sigma podjednotky Lokální rozvinutí vláken DNA RNA polymerasou Párování bází z ribonukleotidů s templátovým vláknem a tvorba fosfodiesterových vazeb mezi prvními ribonukleotidy Směr pohybu RNA polymerasy promotor Počátek syntetizované RNA 13
14 Transkripce u prokaryontů Elongace: Uvolnění podjednotky sigma z RNA polymerasy pohyb RNA polymerasy podél DNA ve směru transkripce, rozvíjení dvoušroubovice i opětné svinování (vytváření transkripční bubliny) Tvorba kovalentních vazeb mezi nukleotidy Vznikající RNA je vytěsňována z templátového vlákna Terminační signál ukončení elongace 14
15 Promotor u eukaryontů (RNA polymerasa II) Transkripce eukaryontních genů je mnohem komplikovanější Je zapojena řada transkripčních faktorů, které se váží k různým úsekům DNA Promotor obsahuje TATA box analogický Pribnowově sekvenci (ATATAA) určuje pravděpodobně místo startu vazba bazálních transkripčních faktorů V pozici ~ jsou 1-2 další regulační sekvence (CAAT box, GC box) určuje pravděpodobně frekvenci startu (promotorové proximální sekvence) Vzdálené regulační sekvence (mimo promotor) vážou specifické transkripční faktory 15
16 Promotor u eukaryontů Některé sekvence v promotoru eukaryontů Start transkripce CAAT ~ -40 b TATA ~ -25 b 16
17 Bazální transkripční faktory u eukaryontů Musí být navázány na RNA polymerasu před startem transkripce a jsou současně asociovány s promotorovými sekvencemi Samotná RNA-polymerasa nemůže zahájit transkripci Jsou nezbytné pro rozpoznání promotoru a místa startu Bazální = jsou potřebné pro transkripci všech genů 17
18 Bazální transkripční faktory TFIID největší z bazálních faktorů transkripce Má celkem 11 podjednotek Jednou podjednotkou je TBP (TATA box binding protein). TBP se váže k TATA boxu, na ni nasedají další podjednotky TXIID. Po té se navazují další TF (TFIIA,B,F,E,H) a RNA polymerasa 18
19 Bazální transkripční faktory TFII A TFII D TBP TBP TFII B TFII TFII TFII E H F RNA polymerasa transkripce 19
20 Genově specifické regulační proteiny Specifické transkripční faktory - proteiny, které se vážou v regulačních sekvencích mimo promotor, často velmi vzdálených. Působí jako aktivátory nebo represory transkripce příslušného genu. Specifické transkripční faktory interagují s mediátorovými proteiny (koaktivátory, korepresory), které jsou v kontaktu s bazálními transkripčními faktory. Typický gen kódující syntézu proteinu u eukaryontů má na DNA vazebná místa pro řadu specifických transkripčních faktorů 20
21 Specifické regulační sekvence (enhancery, silencery, HRE, HSRE) jsou na stejném chromosomu jako daný gen ale mohou být vzdáleny upstream nebo downstream od místa transkripce mohou blízko promotoru, ale také několik tisíc bází vzdáleny 21
22 Specifické transkripční faktory Specifický transkripční faktor Bazální transkripční komplex (Pol II a bazální faktory) CTD TF IID Pol II Regulační sekvence ~ bp upstream promotor ~ bp CTD TF IID Mediatorové proteiny Pol II 22
23 Jaderné receptory hormonů jsou specifické transkripční faktory receptory hormonů se nachází v neaktivní formě v jádře nebo v cytoplazmě. V neaktivní formě vážou inhibiční protein (např. heat shock protein). hormon pronikne cytoplazmatickou membánou do buňky a specificky se váže k receptoru v cytoplazmě nebo jádře inhibiční protein se oddělí, vzniká komplex hormon-receptor, konformace receptorové bálkoviny se mění cytoplazmatický komplex hormon receptor je translokován do jádra v jádře působí komplex hormon-receptor jako specifický transkripční faktor a váže se na DNA v místě specifické regulační sekvence ( = hormon response element HRE) receptor s hormonem navázaný na DNA reaguje rovněž s koaktivátorem (mediátorový protein), který je v kontaktu s bazálním transkripčním komplexem. Tím se vypíná nebo zapíná proces transkripce 23
24 Účinek kortizolu kortisol-gr GRE > bp mediatorové proteiny CTD TF IID promotor Pol II basalní transkripční komplex GRE glukokortikoid response elememnt 24
25 Transkripční faktory a zahájení transkripce u eukaryontů Transkripce je zahájena teprve po navázání všech transkripčních faktorů RNA polymerasa se váže k transkripčním faktorům a DNA Dvojitý helix DNA se rozvíjí a polymerasa je sunuta k místu startu Je zahájena transkripce Po zahájení transkripce se většina transkripčních faktorů oddělí 25
26 Tvorba čepičky - capping Probíhá na počátku elongace pomocí specifických enzymů 26
27 Čepička na 5 -konci O H N + N C H 3 N H 2 N N 5 5 O H O H C H 2 O P P P O C H 2 O base O 5-5 phosphate linkage P O C H 3 C H 2 O base 27
28 Terminace Proces elongace je ukončen při dosažení terminačního signálu.transkripčnéí komplex se rozpadá a uvolňuje vzniklou molekulu BNA U prokaryontů je terminace závislá na nezávislá na faktoru faktoru U eukaryontů je o terminaci málo známo 28
29 RNA polymerázy dělají jednu chybu na 10 4 nukleotidů, protože nevlastní nukleolytickou korigující (proofreading) aktivitu (začínají řetězec RNA bez potřeby primeru) Toto chybění korekce (proofreading) odráží skutečnost, že transkripce nemusí být tak přesná jako DNA replikace, protože RNA není používána jako trvalá zásobní forma genetické informace. 29
30 Úprava primárních transkriptů Primární transkript je přesnou kopií transkripční jednotky Primární transkripty trna a rrna u prokaryontů i eukaryontů jsou posttranskripčně modifikovány ribonukleasami Prokaryontní mrna je prakticky identická s primárním transkriptem (k translaci slouží ještě před ukončením syntézy) Eukaryontní RNA podléhá rozsáhlým následným modifikacím probíhají kotranskripčně 30
31 Úprava eukaryontní mrna Primární transkript je hnrna Je přepisem strukturního genu, v němž jsou kódující sekvence (exony) střídány sekvencemi nekódujícími (introny nebo intervenujícími sekvencemi) Exon 1 Intron 1 Exon 2 Intron 2 Exon 3 Intron 3 Exon 4 nekódující sekvence musí být odstraněny z primární RNA během úprav (processingu) 31
32 Úprava hnrna v jádře Chemická modifikace (navázání 7-methylquanosinu 5-5 fosfátovou vazbou) na ni se váže komplex proteinů, které chrání před působením 5 exonukleas a pomáhají při zavádění RNA přes nukleární póry do cytoplasmy Sestřih (odstranění sekvencí odpovídajích intronům) Polyadenylace (adice 3 polya ) brání účinku 3 exonukleas 32
33 Sestřih hnrna - splicing Probíhá působením jaderných enzymových komplexů splicesomů Splicesomy obsahují pět malých RNA (U1, U2,U4,U5 a U6) Jsou asociovány s proteiny a tvoří snrnps (small nuclear ribonucleoprotein particles). Sekvence AGGU určují hranice mezi intronem a exonem.tyto sekvence jsou rozpoznány snrnps AGGU AGGU exon intron exon 33
34 Alternativní sestřih Při typickém sestřihu jsou všechny exony primárního RNA transkriptu spojeny dohromady za vzniku mrna pro syntézu specifického proteinu Alternativní sestřih různé skupiny exonů z jednoho genu tvoří různé mrna vedoucí k syntéze různých proteinů Exon 1 Exon 3 Exon 4 Exon 2 Alternativní sestřih Primární transkript Exon 1 Exon 2 Exon 3 Exon 1 Exon 2 Exon 4 Protein A Protein B 34
35 Alternativní sestřih m RNA Gen pro -tropomyosin exony introny Transkripce, sestřih mrna - kosterní sval mrna - hladký sval mrna - fibroblast 35
36 Poruchy sestřihu Vedou ke genetickým chorobám Př. - thalasemie: -podjednotka hemoglobinu se netvoří v normálním množství G na 5 sekvenci sestřihu je mutován na A a proto je primární transkript sestřižen nesprávně 36
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Přenos genetické informace: Centrální dogma. Odstranění intronů sestřihem RNA
Transkripce a úpravy RNA Osnova přednášky Přenos genetické informace: Centrální dogma Proces genové exprese Transkripce u prokaryot Transkripce a úpravy RNA u eukaryot Přerušované geny u eukaryot: exony
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih
Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih Jan Šmarda Ústav experimentální biologie, PřF MU Genová exprese: cesta od DNA k RNA a proteinu fenotyp je výsledkem
DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).
6) Transkripce Transkripce bakteriálního genomu Jde o přenos genetické informace z DNA do RNA. Katalyzuje ji enzym RNA-polymeráza (transkriptáza). Další názvy:dna-řízená RNApolymeráza, DNA-řízená RNA-nukleotidyltransferáza,
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza)
Transkripce přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza) Zpětná transkripce (RT) - přepis genetické informace
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
Struktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
Molekulární biologie. 4. Transkripce
Molekulární biologie 4. Transkripce Transkripce (přepis) genetické informace z DNA do RNA Osnova 1. Transkripce (prokaryotického) bakteriálního genomu 2. Transkripce eukaryotického genomu 3. Posttranskripční
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
REPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,
DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
Eva Benešová. Genetika
Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE. 2. Polymerázová řetězová reakce (PCR)
MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 2. Polymerázová řetězová reakce (PCR) Náplň praktik 1. Izolace DNA z buněk bukální sliznice - izolační kit MACHEREY-NAGEL 2. PCR polymerázová řetězová reakce (templát gdna) 3. Restrikční
MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI
Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Struktura nukleové kyseliny Cukerná pentóza: 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza Fosfátový zbytek: PO 4 3- Purin Pyrimidin Dusíkatá báze Adenin Guanin Tymin
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT
Informační makromolekuly MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT Funkce a syntéza informačních makromolekul Regulace metabolické aktivity Nukleové kyseliny Proteiny Pořadí monomerních jednotek nese genetickou informaci
Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Translace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
Gymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
B5, 2007/2008, I. Literák
B5, 2007/2008, I. Literák NOBELOVY CENY V R. 2004 LÉKAŘSTVÍ A FYZIOLOGIE R. AXEL (USA) a L. BUCK (USA): funkce čichového systému u myší cca 1000 genů (u člověka něco méně) pro vznik stejného počtu čichových
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 6. Struktura nukleových kyselin Ivo Frébort Struktura nukleových kyselin Primární struktura: sekvence nukleotidů Sekundární struktura: vzájemná poloha nukleotidů
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
Svět RNA a bílkovin. Transkripce. Transkripce TRANSKRIPCE. Úrovně regulace genové exprese eukaryot
Úrovně regulace genové exprese eukaryot Svět RNA a bílkovin TRANSKRIPCE Transkripce Transkripce DNAvazebné bílkoviny DNAvazebné bílkoviny 1 DNA dependentní Katalyzuje chemicky téměř stejnou reakci jako
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) 0 Gen - historie 1909 Johanssen
Genová etiologie nemocí
Genová etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 2. Mutace genů v germinativních a somatických buňkách 3. Molekulární fyziologie genu 4. Regulace aktivity genu (genové exprese)
Molekulární základ dědičnosti
Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení
6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika
6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika Obtížnost A Odhadněte celkové nukleotidové složení dvouvláknové DNA, u níž bylo experimentálně stanoveno, že ze 100 deoxynukleotidů tvoří průměrně 22 deoxyadenosin-5
Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.
Nukleové kyseliny Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace. Richard Vytášek 2012 Nukleové kyseliny objeveny v 19.století v mlíčí (rybí sperma) a
Nukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Biologie 4, 2014/2015, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN
Biologie 4, 2014/2015, I. Literák pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN >10 LET JE ZNÁM LIDSKÝ GENOM 2000 Bill Clinton, Tony Blair: ukončení hrubého sekvenování lidského genomu
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
GENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů
GENETIKA zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů Dědičnost: schopnost organismů uchovávat informace o své struktuře a funkčních schopnostech a předávat je svým potomkům Proměnlivost (variabilita) je
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.
RNA svět, 1. polovina Struktura RNA Regulace transkripce Zrání pre-mrna Svět RNA a bílkovin Sestřih pre-mrna Transport a lokalizace RNA Stabilita RNA Doporučená literatura RNA svět Alberts B., et al.:
b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
15. Základy molekulární biologie
15. Základy molekulární biologie DNA je zkratka pro kyselinu deoxyribonukleovou, která je nositelkou genetické informace všech živých buněčných organismů. Je tedy nezbytná pro život pomocí svých informací
-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Nukleové kyseliny Replikace DNA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nukleové kyseliny 7% cytozin Monomer: NUKLEOTID, tvoří jej: uracil kyselina fosforečná pentóza (ribóza, deoxyribóza) tymin organická dusíkatá
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,
NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
Molekulárn. rní genetika
Molekulárn rní genetika Centráln lní dogma molekulárn rní biologie cesta přenosu genetické informace: DNA RNA proteiny výjimkou reverzní transkripce retrovirů: RNA DNA Chemie nukleových kyselin dusíkaté
Molekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
4) pokračování struktury nukleových kyselin
Denaturace a renaturace DNA 4) pokračování struktury nukleových kyselin Genofor, chromozom, genom Genofor struktura nesoucí geny seřazené za sebou (DNA nebo RNA) a schopná replikace. U prokaryot, eukaryot
Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou
IV117: Úvod do systémové biologie
IV117: Úvod do systémové biologie David Šafránek 3.12.2008 Obsah Obsah Robustnost chemotaxe opakování model chemotaxe bakterií nerozliseny stavy aktivity represoru aktivita = ligandy a konc. represoru
Replikace, transkripce a translace
Replikace, transkripce a translace Pravděpodobnost zařazení chybné báze cca 1:10 4, reálně 1:10 10 ; Proč? Výběr komplementární base je zásadní pro správnost mezigeneračního předávání genetické informace
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Molekulární základy dědičnosti
Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Kontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
REKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
ÚVOD. Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA Opravy DNA
NUKLEVÉ KYSELINY ÚVD Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA pravy DNA * Základní pojmy struktury nukleových kyselin Nukleotidy mohou být spojovány do řetězců ve formě ribonukleové
Genetika člověka / GCPSB. Radim Vrzal
Genetika člověka / GCPSB Radim Vrzal Analýza chromosomů a s nimi spojených nemocí (část I.) Genetický materiál: Chromosomy Série buněčných dělení Zygota + Úkoly genetického systému Jak každá buňka dostane
GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci
Evoluce RNA Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci Po určité období měl obě funkce jeden typ sloučenin, RNA - informační i
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym