EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY A FAKTORY JEJÍHO VÝVOJE PO ZÁNIKU SVĚTOVÉ BIPOLARITY 1
|
|
- Zdenka Novotná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Jiří NEDBAL Luboš ŠTANCL EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY A FAKTORY JEJÍHO VÝVOJE PO ZÁNIKU SVĚTOVÉ BIPOLARITY 1 Recenzent Jan ŠELEŠOVSKÝ Abstract: The article deals with the economic security, its definition and factors of its strengthening. After the initial phase examining various periods of its development the main emphasis lies in the analysis of external factors, especially of foreign investment and its share on positive development of Czech national economy after the year Altogether with the appreciation of these positive tendencies which strengthen the economic security of the country authors mention some possible risks resulting from unilateral set of investment mainly heading into the sphere of car producing industry, which is reasonably sensitive on non - conjuncture shifts. ÚVOD Bezpečnost je životním zájmem a odvěkým cílem, který provází lidstvo v celém jeho historickém vývoji. Zajištění bezpečné existence jednotlivce, rodiny, národa a celého lidstva je i v současnosti imperativním požadavkem doby a cílem bezpečnostní politiky všech demokratických vlád světa. V literatuře je možné se setkat s různými přístupy k vymezení pojmu bezpečnost resp. bezpečnost státu či národní bezpečnost. Pro potřeby následujících úvah vycházíme z pojetí bezpečnosti státu (národní bezpečnosti) jako stavu, při kterém je zajištěna existence a svobodný rozvoj státu v mezinárodních podmínkách. Jde o stav, kdy daný stát je schopen efektivně minimalizovat možná ohrožení a zajišťovat ochranu svých zájmů před nejrůznějšími hrozbami přírodními, vojenskými, ekonomickými, ekologickými apod. Bezpečnost státu tak představuje základní předpoklad uspokojování potřeb jistoty přežití, trvání, stability, identity a kvality životní úrovně. Realizace cílů bezpečnostní politiky státu se opírá o aktivní zahraniční politiku, efektivní obrannou politiku, propracovanou a vyváženou hospodářskou politiku a politiku v oblasti vnitřní bezpečnosti které jsou nástroji prosazování cílů bezpečnostní politiky ve jednotlivých sférách společenské praxe. 2 Uvedené politiky jsou vzájemně úzce spjaty a současně na sobě závislé, přičemž každá z nich při realizaci bezpečnostní politiky využívá svých specifických prostředků a usiluje o dosažení svých dílčích cílů. Cílem hospodářské politiky v rámci bezpečnostní politiky je ekonomická bezpečnost státu. 1 Článek je součástí dílčí studie k problematice DÚ VZ FEM Ekonomická bezpečnost a obrana ČR v nové strategické doktríně NATO. 2 Je možné se setkat i s jiným členěním nástrojů bezpečnostní politiky. V některých případech se uvádí například také sociální politika či ekologická politika aj. 7
2 Následující stať se zabývá problémem ekonomické bezpečnosti státu jako jednoho z cílů bezpečnostní politiky uskutečňované v podmínkách po rozpadu bipolárního rozdělení světa a vzniku kvalitativně nových hrozeb mírovému rozvoji lidského společenství. Bezpečnost obecně, a ani ekonomickou bezpečnost zvlášť trh nezajistí. Jejich zajištění patří mezi hlavní priority státu, jehož vláda neusiluje o svůj stranický blahobyt, nýbrž o bezpečnost a blaho celého národa. 1 EKONOMICKÁ BEZPEČNOST PO ROZPADU BIPOLÁRNÍHO SVĚTA Rozpad blokového uspořádání světa po roce 1989 měl významný dopad na mezinárodní bezpečnost. Nebezpečí vzájemného zničení obou protikladných stran v termojaderné válce bylo v podstatě odstraněno. To však neznamená, že otázky bezpečnosti se staly bezvýznamnými. Ukázalo se, že vznikly nejen nové hrozby (lokální, regionální války, terorismus) ale také, že nové podmínky ve světovém hospodářství zvyšují význam ekonomických faktorů při utváření bezpečnosti. To vyvolalo zvýšený zájem +o řešení problémů ekonomické bezpečnosti. V podmínkách blokového uspořádání světa byla nejdůležitějším nástrojem dosahování bezpečnosti bloků (velmocenských zájmů), či jejich členských států vojenská síla. Proto dominantní role v bezpečnostní politice náležela obranné (vojenské) bezpečnosti. Vzájemné ohrožení obou vojensko-politických bloků rozděleného světa bylo pociťováno jako prvotní hrozba pro bezpečnost jejich států. Rozpad bipolárního uspořádání světa a ukončení studené války znamenal nejen snížení reálnosti vojenských ohrožení, ale současně i devalvaci významu vojenské síly vůbec, což se mimo jiné projevilo v intenzivních projevech snižování vojenských výdajů a v poklesu světové produkce zbraní, jakož i v nebývalém poklesu hodnoty prodejů zbraní na světovém trhu zbraní. Současně tento rozpad bipolarity vytvořil nové podmínky pro realizaci bezpečnostních zájmů vůbec. Podstatné rozdíly v ekonomické vyspělosti zemí a proces globalizace ve světové ekonomice vedly k tomu, že při realizaci svých bezpečnostních zájmů se ekonomicky vyspělé země opět přiklání ke staronovému druhu expanzivity, který se opírá o ekonomickou sílu. Z pohledu bezpečnosti států se takto do popředí dostávají otázky související s ekonomickou bezpečností, které nejsou v teoretické rovině dostatečně prezentovány. 8
3 STÁT mld. USD % mld. USD % mld. USD % mld. USD % USA 22,6 26,7 13,8 42,2 15,6 42,3 17,0 42,6 Velká Británie 7,0 8,3 4,7 14,5 7,4 20,1 8,8 22,1 Francie 7,6 9,0 3,4 10,5 3,8 10,3 5,6 14,1 Rusko 29,9 35,2 2,8 8,5 3,3 9,6 3,4 8,6 Izrael 1,4 1,6 1,4 4,3 1,2 3,4 1,3 3,3 Německo 2,0 2,4 1,4 4,4 1,4 3,8 0,6 1,6 ČLR 2,5 2,9 0,7 2,3 0,6 1,7 0,6 1,5 Svět celkem 84, , , ,9 100 Tabulka 1 Vojenské výdaje v letech (b.c.) Pramen: SIPRI Yearbook 2007: Armaments, Disarmament and International Security. URL: < Stát - region USA b.c., mld. USD 304,1 305,1 288,1 271,0 274,0 281,0 312,7 s.c. r. 2005, mld. USD 479,1 424,8 377,9 338,0 328,7 329,4 345,0 Podíl výdajů na HDP (v %) 5,6 4,9 4,1 3,5 3,2 3,1 3,1 RUSKÁ FEDERACE b.c., mld. Rublů 0,1 1 35,9 82,5 85, s.c. r. 2005, mld. USD 20,3 42,5 36,6 19,2 13,6 14,0 21,3 Podíl výdajů na HDP (v %) 14,2 5,5 5,9 4,1 3,3 3,4 4,1 SVĚT CELKEM s.c. r. 2005, mld. USD Tabulka 2 Největší vývozci zbraní a vojenské techniky v letech (v mld. USD, stálé ceny r. 1995) Pramen: LEVORA, J. Ovlivňuje světová výroba politický vývoj nebo naopak? In Mezinárodní vztahy, 2000, č. 1, s.19. Proces globalizace akcelerující činností trans nacionálních společností vytváří ve světovém hospodářství často nepředvídatelné situace, které mají závažný dopad na ekonomickou bezpečnost jednotlivých států i celých regionů. Globalizace ve světové ekonomice zvyšuje vzájemnou hospodářskou závislost zemí a zároveň zostřuje konkurenci na světových trzích. Jestliže se rizika a vojenská ohrožení v mezinárodním měřítku značně snížila, pak rizika a hrozby z hospodářského neúspěchu či ze ztráty konkurenceschopností se staly nanejvýše aktuálními pro řadu zemí, neboť: 9
4 - aktivity nadnárodních společností způsobují v mnohých zemích řadu rizik. Náhlý příliv či odliv kapitálu vede ke změnám měnových kurzů s dopadem na bilanci zahraničního obchodu, způsobuje změny v zaměstnanosti a z kritického hlediska vede ke vzniku finančních krizí; - důležitá rozhodnutí uskutečňují nadnárodní korporace a vlády jsou zbavovány své suverenity, význam hospodářské role státu klesá; - s růstem intenzity mezinárodního obchodu narůstá vzájemná hospodářská závislost a tím také i rizika hospodářské zranitelnosti, tj. zneužití postavení hospodářského subjektu vůči závislému partnerovi; - ve vnějších ekonomických vztazích mezi státy se při realizaci bezpečnostních zájmů využívají nové formy jako například zákaz vývozu strategických komodit či výrobků do nepřátelských zemí, projevují se snahy o vnucení zásad k dodržování určitých ekologických, zdravotních, sociálních a jiných standardů zemím konkurujících nízkými mzdovými náklady, což v konečném důsledku znamená pro tyto země nezbytnost omezení jiných programů rozvoje a zdražení jejich ostatních výrobků; - ekonomicky vyspělé země prostřednictvím svých hospodářských subjektů mohou využívat svého postavení vůči ekonomicky méně vyspělým a závislým zemím tím, že do těchto zemí přemisťují výroby, které jsou značně surovinově náročné, s výraznými dopady na životní prostředí; - již ropná krize v 70. letech odhalila zemí třetího světa, ovládajícím rozsáhlými naleziště ropy možnosti využití hospodářské závislosti vyspělých zemí na dovozu této strategické komodity k dosažení většího podílu na rozdělení světového bohatství; - ekonomicky zaostalé země se mohou pokoušet (a pokouší) kompenzovat svoji zaostalost tím, že se snaží vydírat vyspělejší země svými ekonomickými problémy; v krajních případech i uskutečňováním jaderných programů či jadernou hrozbou. Možných příkladů dopadů globalizace na ekonomickou bezpečnost je možné uvést více. 2 EKONOMICKÁ BEZPEČNOST A NOVÉ NÁROKY NA HOSPODÁŘSKOU POLITIKU Podstatu ekonomické bezpečnosti, nehledě na její různá pojetí, lze stručně vyjádřit jako stav vývoje národního hospodářského systému zaručující vysokou účinnost jeho fungování, včetně schopnosti překonávat vzniklá ohrožení. To znamená, že hospodářství s touto charakteristikou zajišťuje uspokojování základních potřeb svých obyvatel na úrovni běžných světových standardů, vytváří podmínky pro celkový rozvoj společnosti a saturaci aktuálních společenských potřeb. Ekonomika současně disponuje nezbytnými zdroji, silami a prostředky efektivní eliminace rizik a hrozeb pro bezpečné fungování hospodářského systému. Ekonomická bezpečnost významnou měrou závisí i na schopnostech a výkonnosti zahraničního obchodu země, neboť v podstatě žádný stát nedisponuje všemi nezbytnými prostředky k zajištění fungování své ekonomiky. Základním prostředkem k dosažení těchto cílů, a tím posilování ekonomické a následně i celkové bezpečnosti, včetně obranné, je ekonomický růst (měřený např. růstem HDP resp. podílem HDP/obyvatele). Z uvedeného vyplývá, že úroveň ekonomické bezpečnosti státu je determinována mnoha činiteli ekonomické, politické, ekologické či jiné povahy, faktory vnitřními i vnějšími. 10
5 Některé působí pozitivně, jiné mají omezující vliv, některé ekonomickou bezpečnost naopak ohrožují. Z vnitřního hlediska se jedná zejména o vklad domácích ekonomických podmínek do procesu posilování ekonomické bezpečnosti (vybavenost disponibilními výrobními faktory, přírodně-klimatické podmínky, úroveň vědeckotechnické a výzkumné základny, kvality lidského kapitálu). Vzhledem k současným globalizačním trendům, prosazujícím se ve světové ekonomice se velmi dynamicky zvyšují nároky na konkurenceschopnost a přizpůsobivost domácích hospodářských subjektů náhlým změnám ve vnějším hospodářském okolí. Je zřejmé, že zásadní význam pro utváření ekonomické bezpečnosti (a bezpečnosti státu vůbec) má v těchto podmínkách hospodářská politika vlády státu. Není pochyb o tom, že ekonomika každého státu (národní ekonomiky) je neoddělitelnou součástí světové ekonomiky, představující pro ni vnější ekonomické prostředí, na kterém je více či méně závislá. Globální a regionální podmínky hospodářského vývoje v bližším či vzdálenějším okolí daného státu tak představují rozsáhlou množinu velmi různorodých faktorů významně ovlivňujících ekonomický vývoj a ekonomickou bezpečnost státu. Tyto vnější faktory mohou rovněž působit příznivě nebo i nepříznivě. Ekonomické postavení každé země ve světové ekonomice, její schopnost prosadit se na světových trzích, realizovat své ekonomické zájmy a obhajovat svou suverenitu ve vnějších ekonomických vztazích to jsou jen některé projevy úrovně ekonomické bezpečnosti země z mezinárodního hlediska. Především na tyto problémy utváření ekonomické bezpečnosti země se zaměřuje následující text tohoto příspěvku. 2.1 ZAHRANIČNĚ-EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Jedním z úkolů bezpečnostní (hospodářské politiky) je zajišťování státních (národních) zájmů (ekonomických). Ty tvoří postoje, snahy, očekávání a hlavně potřeby národa a státu ve vztahu k mezinárodnímu prostředí. Ekonomika České republiky má značně otevřený charakter, neboť mimo jiné nedisponuje dostatečnými surovinovými zdroji, a proto ekonomické zájmy a potřeby jsou z tohoto hlediska koncentrovány především na: - zajištění nedostatkových zdrojů surovin a energie pro český zpracovatelský průmysl; - zabezpečení trhů pro odbyt hotových výrobků českých producentů; - dosažení konkurenceschopnosti domácích hospodářských subjektů na světových trzích. Na tyto cíle by měly být zaměřeny i nástroje bezpečnostní politiky. Propojenost národní ekonomiky s vnějším okolím rozvětvenou strukturou ekonomických vztahů je nejen zdrojem pozitivního potenciálu ekonomického rozvoje, ale současně i zdrojem značných komplikací v otázce národní suverenity. Z pohledu ekonomické bezpečnosti respektování národní suverenity znamená, že ve vztazích s jinými státy nebude ekonomika země jednostranně nerovnoprávně závislá, že nebude zbavena práv samostatného rozhodování o svých zájmech a cílech, nebo o otázkách, které by vedly ke ztrátám politické či ekonomické povahy. Tyto otázky bezpečnostní politiky jsou velmi komplikované a staví vlády před nelehký úkol nalézt optimální poměr mezi využíváním výhod z mezinárodní dělby práce na jedné straně a určitou mírou závislosti na zahraničí na straně druhé, což je riziko pro ekonomickou bezpečnost. Je zcela zřejmé, že hospodářská politika, která by usilovala o úplnou nezávislost na vnějším okolí (hospodářská autarkie) je nepřijatelná. 11
6 Hodnotit stav ekonomické bezpečnosti předpokládá porovnání určitých zvolených kriterií odvozených ze struktury potřeb ekonomické bezpečnosti státu v čase. Jde o kriteria k hodnocení: - úrovně uspokojování potřeb (jedno z hlavních kriterií je HDP/obyvatele); - rozvoje (dosahované tempo růstu HDP jako kvantitativní ukazatel, ale také významná kvalitativní kriteria odpovídající charakteristikám vyspělých ekonomik, tj. podíl výdajů na vzdělání či na vědu výzkum na HDP, počet přihlášených patentů, podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu pracovních sil aj.); - posuzující schopnost eliminovat potenciální rizika a hrozby pro ekonomickou bezpečnost (například úroveň diverzifikace dovozu strategických surovin, stav zásob a rezerv významných komodit, výše devizových rezerv ke krytí dovozu důležitých vstupů v případě krizových situací). Z výše uvedeného je zřejmé, že hospodářská politika ve sféře bezpečnosti čili jako součást bezpečnostní politiky nemůže sledovat pouze tzv. dílčí resp. tradiční cíle (vyjádřené například magickým čtyřúhelníkem či n-úhelníkem). Má-li být tato politika efektivní musí mít mnohem vyšší ambice a klást si mnohem širší a náročnější cíle, postihující vlastní podstatu a obsah ekonomické bezpečnosti v soudobých podmínkách globalizace ve světové ekonomice. 2.2 PRIORITNÍ ÚKOL HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY PŘI POSILOVÁNÍ NÁRODNÍ EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI Před hospodářskou politikou státu stojí především úkol zajistit národní ekonomické zájmy a suverenitu. Ekonomickou bezpečnost státu utváří především taková hospodářská politika, která je zaměřena na: - růst vlastní hospodářské síly (schopnost vlády zajistit hospodářský růst s vazbou na zaměstnanost); - efektivní využití výhod mezinárodní hospodářské spolupráce; - optimálním usměrňováním hospodářských vztahů se zahraničím. Hospodářský systém země, který splňuje nároky na charakteristiky ekonomické bezpečnosti umožňuje realizovat aktuální ekonomické, politické, ekologické či obranné úkoly ve shodě národními zájmy a je schopen účinně eliminovat vnější či vnitřní rizika a hrozby. Před hospodářskou politikou státu s ohledem na bezpečnostní cíle tak stojí zejména tyto úkoly: - zajistit hospodářský růst, který je základním prostředkem jejich dosažení; - stanovit fungující právně-regulační rámec rozvoje hospodářství, který bude vyhovovat zájmům jeho občanů a celého národa; - vytvořit systém civilního nouzového plánování pro případy překonávání nevojenských krizových situací (přírodní či průmyslové a jiné havárie); - uskutečňovat řadu opatření ke snížení ekonomické závislosti v dovozech významných komodit pro ekonomickou bezpečnost (například podporou zavádění moderních technologií umožňujících snížení energetické či surovinové náročnosti výroby, eliminovat závislost v důležitých dovozech na jednom 12
7 dodavateli či regionu cestou diverzifikace těchto dovozců i způsobů dopravy těchto dovozů a pod.); - vybudovat systém zásob a rezerv nezbytných surovin, hotových výrobků, základních potravin pro případy nevojenských i vojenských krizových situací; - zajistit pro obyvatelstvo ochranné prostředky a vybudovat ochranné objekty, umožňující obyvatelstvu přežití krizových situací; - stejně tak, jak je vstup do vojenských aliancí řešením obranné bezpečnosti, je vstup do ekonomických integračních celků řešením ekonomické bezpečnosti. Jedním z nástrojů realizace cílů hospodářské politiky ve sféře bezpečnosti a obrany je systém hospodářských opatření pro krizové stavy. Právním základem a normou činnosti tohoto systému je zákon č. 241/2000 Sb. Za významný princip naplňování požadavků ekonomické bezpečnosti je třeba považovat prioritní obhajobu národních zájmů a suverenity. V praxi to znamená, že realizace národohospodářských cílů (tj. i cílů bezpečnostních) bude uskutečňována bez ohledu na ideologické zabarvení hospodářsko-politických koncepcí, tj. na prvním místě musí vždy být obhajoba národních zájmů a suverenity a posilování ekonomické bezpečnosti. V opačném případě, pokud se prioritou stane ideologické klišé a podcení se národní zájmy, hospodářská politika může vést k narušením ekonomické bezpečnosti, k ekonomickým i politickým ztrátám. Řadu negativních příkladů v tomto směru poskytuje způsob ekonomické transformace v ČR: - jednostranně zvýrazňovaná liberalizace zahraničního obchodu bez jakékoliv ochrany či podpory domácím hospodářským subjektům vůči zahraniční konkurenci, způsobila těžké následky; - podpora přílivu zahraničních investic cestou investičních pobídek často vedla ke zvýhodnění zahraničních firem vůči domácím firmám. Nedokonalé smlouvy se zahraničními firmami způsobovaly ekonomické ztráty; - privatizace ekonomiky kupónovým způsobem vedla ke značnému úniku kapitálu do zahraničí a vedla k poškození mnoha domácích investorů, kterým způsobila značné škody; - otázkou je, do jaké míry je prodej státního majetku zahraničnímu kapitálu, v souladu s národními ekonomickými zájmy; - nabízí se rovněž otázka, jak byly zohledněny národní zájmy v případě uzavření dohod s EU (Asociační dohoda, Dohoda o přistoupení). Jak již bylo zmíněno, jedním z řešení problémů ekonomické bezpečnosti je vstup do integrovaných celků, typu Evropská unie. Země, které se rozhodly vstoupit do těchto uskupení zde hledají ochranu před vnějšími vlivy, přičemž jsou chráněny deštníkem společné vnější hospodářské politiky. Nehledě na to, kromě nesporných přínosů pro ekonomickou bezpečnost těchto zemí, vstup do takových společenství provází i určité náklady, které mohou mít i řadu negativních dopadů na některá odvětví či firmy. Účelem stati v následující části je posoudit na základě některých ukazatelů, jak se změnila a jaký je současný stav ekonomické bezpečnosti ČR po tříletém období členství v EU. 3 EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY PO ROCE 1989 Ekonomická bezpečnost jako jedna ze stránek fenoménu bezpečnosti České republiky prošla po roce 1989 několika etapami. První etapa, zahrnující roky byla složitým obdobím hledání perspektiv dalšího vývoje tehdejší ČSFR. Následující etapa po 13
8 roce byla obdobím existence samostatné České republiky, kdy byly řešeny zásadní otázky politické a ekonomické transformace a současně se hledaly cesty efektivního zajištění bezpečnosti země v regionálním i mezinárodním měřítku. Konečně třetí etapa, do které vývoj ekonomické bezpečnosti vstoupil po roce 2004 je významná zejména tím, že Česká republika se stala jedním z 27 členských států Evropské unie. I když je to poměrně krátká doba, nabízí se provedení určitého srovnání některých ukazatelů charakterizujících ekonomickou bezpečnost v tomto období s těmito ukazateli v době před vstupem do Unie. Ekonomická bezpečnost (a bezpečnost státu vůbec) Československa se koncem 80. let nevyvíjela příznivě. Bezpečnost země jako účastníka světové socialistické soustavy byla garantována hospodářskou organizací socialistických států RVHP a z vojenského hlediska účastí ve vojensko-politickém bloku Varšavské smlouvy. Z hlediska ekonomické bezpečnosti země se v této době projevovala řada negativních projevů: - projevovala se tendence k poklesu temp hospodářského růstu, což signalizovalo náraz ekonomiky na bariéry extenzivních faktorů růstu ekonomiky a nízké úrovně aplikace výsledků vědeckotechnického rozvoje do ekonomiky; - československá ekonomika byla extrémně závislá na dovozu ropy, plynu a dalších vstupů na bývalém SSSR, což se následně promítalo v závislost politickou. Rostoucí dovozní potřeby vstupů do československé ekonomiky zajišťované dovozy z území SSSR byly tímto mocenským partnerem podmiňovány účastí na různých investičních projektech (ropovody, plynovody aj.); - zahraniční obchod Československa byl orientován na konkurenčně nenáročné trhy RVHP, s prioritním postavením SSSR. Tento obchod sice pokrýval nezbytné dovozní potřeby členských zemí, ale nepodporoval progresivní strukturální změny; - odvětvová struktura tvorby HDP Československa typu ISA (Industry-Services - Agriculture) neodpovídala ekonomické struktuře vyspělých zemí (SIA). Odvětvová struktura byla výrazem rozhodujícího podílu průmyslu na tvorbě produktu, zejména vysokého podílu surovinově a energeticky náročných odvětví a nízkého podílu odvětví služeb. Tato situace naznačovala postupný ústup československé ekonomiky z pozic průmyslově vyspělé země, která by byla schopna vyrábět vysoce sofistikované výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty; - tato poslední uvedená tendence se projevovala jak ve zpomalování dynamiky československého zahraničního obchodu, tak i v nepříznivém vývoji směnných relací. V této pro ekonomickou bezpečnost nepříznivé situaci zasáhly československou ekonomiku zásadní změny, které znamenaly další prohloubení negativních tendencí vývoje ekonomické bezpečnosti země: - nastartování zvolené radikální ekonomické transformace destabilizovalo ekonomiku a vedlo až do roku 1993 k výraznému poklesu HDP. Tento vývoj bylo možné očekávat vzhledem k podstatným politickým i hospodářským změnám; - rozpad RVHP a SSSR znamenal ztrátu odbytových trhů československé ekonomiky a nezbytnost vstupu na konkurenčně náročné světové trhy při nízké konkurenceschopnosti tuzemských hospodářských subjektů; 14
9 - rozpad SSSR a vznik nestabilního Společenství nezávislých států (Ruska) představovaly značné riziko pro ekonomickou bezpečnost vzniklé ČR spočívající v možnosti zneužití jednostranné závislosti ČR v dovozu ropy a plynu z těchto teritorií; - rozpad jednotné ČSFR znamenal také rozpad jednotné československé ekonomiky, která byla budována komplementárně. Tato skutečnost rovněž poznamenala nepříznivě ekonomickou bezpečnost obou nástupnických států, jak České tak Slovenské republiky. Velmi složitým obdobím byla etapa po vzniku samostatné České republiky až do jejího přijetí za člena Evropské unie. V tomto období se začaly projevovat náznaky zlepšení v některých ukazatelích ekonomické bezpečnosti, avšak současně v jiných rysech ekonomické bezpečnosti se situace zhoršovala: - po letech krátkodobého ekonomického růstu nastalo období hospodářské stagnace až do roku Průměrné tempo ekonomického růstu ČR v období let činilo pouhých 1,4 %, zatímco tempa růstu jiných zemí usilujících o vstup do EU byla podstatně vyšší. Tato skutečnost se posléze odrážela na vývoji HDP/obyvatele a nevytvářela tak předpoklady ke zmenšování značné mezery v ekonomické úrovni mezi ČR a státy EU. Ilustraci těchto trendů přináší tabulky 3 a 4; - z hlediska eliminování rizika dovozu ropy a plynu z jediného území, tj. z Ruska, je kladem to, že Česko realizovalo diverzifikaci cest těchto dovozů jednak vybudováním ropovodu z německého Ingolstadtu do Kralup v roce 1995, čímž se napojila na síť západoevropských ropovodů, jednak možností dovozu plynu z Norska plynovody na území EU, což se uskutečnilo v roce Přínosem těchto opatření bylo snížení závislosti v dovozu těchto komodit na Rusku, posílení role tranzitní země a zisky pro tuzemského dovozce plynu státní podnik Transgas. Rizikem mohlo být možné opatření ruského dodavatele plynu v tom, že by místo české cesty plynovodu zvolil například cestu přes Polsko. To by snížilo příjmy ČR plynoucí za přepravu plynu do západní Evropy, což by bylo negativním důsledkem zmíněné diverzifikace na české straně; - pozitivní vliv na ekonomický vývoj v ČR měl rostoucí příliv přímých zahraničních investic, který v období dosáhl částky 154,2 mld. Kč, tj. 5,8 mld. USD, což bylo výrazem důvěryhodnosti ČR v očích zahraničních investorů a očekávání příznivého ekonomického vývoje (po rozšíření směnitelnosti koruny a vstupu ČR do OECD; - značné problémy pro vývoj ekonomické bezpečnosti ČR nastaly v oblasti zahraničního obchodu. Nedostatečná konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích se projevila kumulací deficitu obchodní bilance ČR v roce 1997, což bylo jednou z vážných překážek vstupu do EU. Deficit běžného účtu platební bilance se prohloubil z 22,6 mld.kč v roce 1994 na 113,0 mld. v roce Krytí dovozu zboží a služeb devizovými rezervami ČNB pokleslo z 5,5 měsíců v roce 1995 na 3,9 měsíců v roce 1997; 3 3 URL: < > (cit ) 15
10 Česká republika 1,4 1,2 Maďarsko 3,1 4,3 Polsko 5,3 3,7 Slovensko 3,6 3,4 Slovinsko 4,0 4,0 Tabulka 3 Tempa růstu HDP v ČR a vybraných zemích vstupujících do EU (roční průměr v %) Pramen: URL: < > (cit ) - nedostatečná konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích se projevila v komoditní struktuře zahraničního obchodu. V tomto období ( ) se oproti roku 1989 snížil podíl skupiny strojů a zařízení na celkovém vývozu ze 44,4 % na 32, 7 %. Naproti tomu v dovozu strojů a zařízení se tento podíl zvýšil ze 37,0 % na 38,2 %. To znamená, že Česká republika se v této době přeměnila z pozice čistého vývozce strojů (relace vývoz/dovoz v daném roce, rok ,4 /37,0) na čistého dovozce (rok ,7/38,2).4 Určité vysvětlení spočívá v probíhajícím procesu rekonstrukce a modernizace české ekonomiky. Ve skupině SITC 6 (průmyslové zboží) se zvýšil podíl těchto výrobků jak ve vývozu, tak v dovozu, přičemž vývoz převyšoval dovoz.5 To svědčí o tom, že české firmy se prosazovaly na zahraničních trzích zejména výrobky s nižším stupněm přidané hodnoty. Z hlediska ekonomické bezpečnosti je to velmi nepříznivý vývoj, který je současně i jednou z příčin částečně vysvětlující dlouhodobě nízké tempo ekonomického růstu, neboť HDP je ukazatelem přidané hodnoty. Z pohledu zbožové skladby českého zahraničního obchodu bylo možné hodnotit pozici Česka ve vztazích s průmyslově vyspělými zeměmi jako méně vyspělou, ve vztazích s rozvojovými zeměmi jako země průmyslově vyspělejší, což ovšem neplatí pro všechny tyto země, neboť řada z nich průmyslovou zaostalost překonala. Ve vztazích evropskými zeměmi s přechodovým charakterem ekonomiky vystupovala ČR jako země průmyslově vyspělá. Na trzích těchto zemí ovšem realizovala značný podíl průmyslových výrobků s nižším podílem přidané hodnoty. V této době tedy ČR nezaujímala rovnoprávné postavení v mezinárodní směně, přičemž byla v závislé pozici v dovozu moderních technologií a investičních zařízení na průmyslově vyspělých zemích; 4 Krč, M;Kurinia,S. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti, (2000), s Tamtéž 16
11 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko Tabulka 4 Hrubý domácí produkt na obyvatele (parita kupní síly, EU=100) Pramen: URL: < > (cit ) - liberalizace zahraničního obchodu v průběhu transformačního procesu se nepříznivě projevila v zemědělství, kterému z hlediska ekonomické bezpečnosti náleží velmi významná role. Hrubá zemědělská produkce se od roku 1989 neustále snižovala. V období se hodnota této produkce snížila ze 83,06 mld. na 76,8 mld.6. Tento pokles se týkal jak rostlinné, tak i živočišné výroby; - zahraniční zadluženost ČR v období vzrostla ze 287,7 mld. Kč na 748,7 mld. Kč. Uvedené charakteristiky svědčí o tom, že ekonomická bezpečnost České republiky se v této době zhoršovala, což bylo do určité míry důsledkem fungování předchozího hospodářského mechanismu, do určité míry důsledkem složitého období uskutečňování ekonomické a politické transformace. Je proto pochopitelné, že politická reprezentace země hledala cesty ke zlepšení tohoto postavení. Koncem 90.let ekonomický vývoj v ČR ovlivnila řada faktorů. Ekonomická stagnace jako jeden z dopadů ekonomické transformace od roku 1997 pomalu končila. Od roku 1998 do ekonomického vývoje začala zasahovat nově vzniklá levicová vláda, která mj. usilovala o realizaci vstupu ČR do EU. Od roku 1996, kdy ČR podala přihlášku ke vstupu byla vláda tlačena k dodržení podmínek ke vstupu, což se rovněž odrazilo ve výdajích státního rozpočtu na pomoc hospodářským odvětvím s cílem posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vstupem ČR do NATO se dále posílilo mezinárodní postavení Česka a bylo možné očekávat, že spolu s očekávaným vstupem do EU, se toto významně projeví i na zájmu zahraničních investorů. 6 Statistická ročenka ČR Souhrnné ukazatele národního hospodářství. URL: < > (cit ) 17
12 LITERATURA [1] ANTUŠÁK, E. Nové jevy ve vztahu ekonomiky a obrany v období po rozpadu bipolárního světa a jejich dopady na možnosti zvládání krizových stavů (podklady k výzkumné zprávě). Praha: VŠE, 2001, 6 s. [2] KRČ, M., KURINIA, S. a kol. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti. Brno: Vojenská akademie, 2000, 402 s. ISBN [3] LAFONTAINE, O., MÜLLEROVÁ, Ch. Žádný strach z globalizace. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, 237 s. ISBN X [4] LEVORA, J. Ovlivňuje světová výroba politický vývoj nebo naopak? In Mezinárodní vztahy, 2000, č. 1, s.19. [5] NEDBAL, J. Vnější ekonomické vztahy a ekonomická bezpečnost. In Armáda a společnost. Brno: Vojenská akademie, 2002, s [6] SIPRI Yearbook 2007: Armaments, Disarmament and International Security. URL: (aktualizace ) [7] STACHOWIAK, Z. Ekonomická bezpečnost Polska. Národní výzva nebo móda a fikce? In Sborník VA Brno. Řada C-D, č. 1/2002. Brno: Vojenská akademie, 2002, s ISSN [8] ŠMEJKAL,V., JAKUBCOVÁ, B., NEKVASIL, M. Česká firma v Evropské unii. (analytická studie). Hospodářská komora ČR, březen 2003, 19 s. [9] Strategie hospodářského růstu České republiky Praha: Úřad vlády ČR, 2005, 112 s. ISBN X [10] ROBEJŠEK, P. Obrana bez armády. Praha: Nadas AFGH, 1992, 66 s. ISBN [11] On line materiály Českého statistického úřadu. URL: < (aktualizace ). 18
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE 1
Jiří NEDBAL Luboš ŠTANCL EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE 1 Recenzenti Oto KUBÍK, Jan ŠELEŠOVSKÝ Abstract: The article deals with the economic security, its definition and
VíceHlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)
Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu
VíceMěsíční přehled č. 09/00
Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v
Více14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29
Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu
Více1. Vnější ekonomické prostředí
1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní
VíceI. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12
1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ
VíceČtvrtletní přehled za leden až březen 2012
Čtvrtletní přehled za leden až březen Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů), dosáhl v prvním čtvrtletí roku obrat zahraničního obchodu v běžných
VíceMakroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00
Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet
Více7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22
Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk
VíceHODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE.
HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE Vladimír Brabenec Anotace: Agrární zahraniční obchod ČR od roku 1994 vykazuje rostoucí
Více3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18
Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly
VíceSvětová ekonomika. Postavení České republiky v Evropské unii
Světová ekonomika Postavení České republiky v Evropské unii Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Více1. Vnější ekonomické prostředí
1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních
VíceJak rychle rostla česká ekonomika?
Jak rychle rostla česká ekonomika? Ukazatel HDP nevystihuje plně výkon ekonomiky, přesto je používán ve většině analýz. Použijeme-li k charakteristice výkonu české ekonomiky ukazatele reálného důchodu,
Více4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ
Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace
VícePorovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1
Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního
Více2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17
VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané
VíceVÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15
VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím
VíceKursová politika v ČR 90. léta. 1. Volba fixního kursu. Comparison of inflation development with and without currency anchor a
Kursová politika v ČR 9. léta 1. Volba fixního kursu Comparison of inflation development with and without currency anchor a Stabilization by means of exchange rate anchor Country Q Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Czechoslovakia
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová
VíceČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE
ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení
VíceS K O T, H O V Ě Z Í M A S O
VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen
VíceSTRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR A JEJICH REFLEXE V OBLASTI FINANČNÍCH ZDROJŮ PRO POTŘEBY OZBROJENÝCH SIL
STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR A JEJICH REFLEXE V OBLASTI FINANČNÍCH ZDROJŮ... STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR A JEJICH REFLEXE V OBLASTI FINANČNÍCH ZDROJŮ PRO POTŘEBY OZBROJENÝCH SIL Npor. Ing. Veronika MAZALOVÁ,
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová
VíceProgramové prohlášení vlády. I. Preambule
Programové prohlášení vlády 1992 I. Preambule Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předstupuje před Federální shromáždění i před občany našeho státu se svým programový prohlášením, které odráží
VíceCENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM. Makroekonomický vývoj České republiky v letech 1996-2004
V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 09 vydání 09 / ročník 2005 / 4.11.2005 Bulletin CES VŠEM V TOMTO VYDÁNÍ Makroekonomický vývoj
VíceKomise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)
Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném
VíceENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU
ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat
VíceANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH
ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3
VícePerspektivní obory pro vývoz do Číny
Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména
VíceBYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!
BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU
VícePerspektivní obory pro vývoz do Číny
Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová
Více1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:
1 Úvod Zahraniční obchod České republiky s Čínou patřil v letech 2005 až 2012 v rámci celkových zahraničněobchodních vztahů České republiky k poměrně významným. Na celkovém obratu zahraničního obchodu
VíceMAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB
Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VíceMinisterstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.
ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová
VíceV Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM
V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007
VíceTÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016
TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceMalé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010
Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
Více4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících
VíceOdborný vědecký časopis Centra ekonomických studií
Odborný vědecký časopis Centra ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu el 04 Ekonomické listy 2010 03 20 29 45 Pozvolné oživení české ekonomiky Plně neparametrický odhad volatility a driftu
Více5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU
5. - RACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5.1 Charakteristika odvětví Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceČESKO JAK JSME NA TOM? Národní bezpečnost 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice)
ČESKO JAK JSME NA TOM? 2. 1. 215 Jatka 78 (Jateční 153/33, Praha 7 Holešovice) Národní bezpečnost Národní bezpečnost Garant: Tomáš Pojar Česká republika prožívá z dlouhodobějšího hlediska období nebývalého
VíceC Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon
C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem
VíceIV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů
IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Obsah 1. ÚVOD...3 2. VÝCHOZÍ POZICE PRO NÁRODNÍ PROGRAM...4 2.1 VÝCHOZÍ POZICE V OBLASTI ÚČINNOSTI
VíceMakroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00
Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu
VíceStav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky
Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky, Ing. Marcela Juračková, Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference ENERGETIKA MOST, 24.9.2014 1 Energetická
VíceZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU
Kód: e - 6013-13 Praha, 26. červen 2013 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU v roce 2005 až Zpracovaly: Kontakt: E-mail: Ředitel odboru: Ing. Jiřina Semanová Ing. Monika Bartlová Ing. Monika Bartlová,
VíceGlobální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy
Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální
Více3 Trh práce a domácnosti
Trh práce a domácnosti Graf.: Mzdy a platy sopr = 1 1 8 7 5 1 Národní koncept Domácí koncept I/ III I/1 III I/ III I/ III I/ III I/5 III I/ III I/7 III I/8 III I/ III I/1 III Graf.7: Podíl bankovních úvěrů
VíceQuo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR
Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009 Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Svět kolem nás update Leden 2009 Finanční krize odstartovala před více než
VíceVývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008
Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091
VíceRopa, ropné produkty
Bilanční přehled za rok 2011 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se uskutečnil v roce 2011 v celkovém množství 6 925,5 tis. tun (pokles o 10,4% v porovnání s rokem 2010) za celkovou
VíceNejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik.
1 HDP, HNP 1. února 2011 12:38 HDP (GDP) = hrubý domácí produkt o Celková peněžní hodnota zboží a služeb vytvořená za dané období (rok) na určitém území bez ohledu na původ obchodu o Nejsou zahrnuty např.
VíceStrategie přistoupení České republiky k eurozóně
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.
Více(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA
21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)
VíceCENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM. Růstová výkonnost a stabilita v Ročence konkurenceschopnosti ČR 2006-2007
V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 17 vydání 17 / ročník 2007 / 17.10.2007 Bulletin CES VŠEM V TOMTO VYDÁNÍ Růstová výkonnost
VíceAktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně
Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové
VíceMléko a mléčné produkty
Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává
VíceAnalýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)
I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace
VíceKonvergenční zpráva Červen 2016
Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých
VíceRůstová výkonnost a stabilita
Růstová výkonnost a stabilita 1. Růst a nabídková stránka ekonomiky 1.1 Mezinárodní ekonomický vývoj Struktura světového hospodářského růstu Vývoj ekonomiky v USA Japonsko Evropská unie Nové členské země
VíceDlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy PRAHA 2006 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ ODBOR UMĚLECKÝCH ŠKOL, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Obsah
VíceMinisterstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11. Makroekonomický rámec na rok 2016
Ministerstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11 A. Makroekonomický rámec na rok 2016 Obsah 1 Shrnutí... 2 2 Předpoklady budoucího vývoje... 3 2.1 Vnější prostředí... 3 2.2 Fiskální politika... 8 2.3 Měnová
VíceSouboj průmyslových odvětví
Souboj průmyslových odvětví Španělsko versus Česká republika Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 Na hřišti se objeví: chemický průmysl Předzápasový výhled: 4:3 * Porovnání hodnocení společnosti Atradius
Více1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS
Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu
VíceAnalýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)
I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace
VíceMakroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00
Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová
VíceStátní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004
Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního
VíceDomácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013
Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují
VíceZměny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments
Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Abstrakt Jaruše Krauseová Oslabení české koruny ovlivnilo pozitivní vývoj tržeb exportujících firem.
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což
VíceZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2014
ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2014 Obsah I. EKONOMICKÝ VÝVOJ A HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ... 1 1. ZÁKLADNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 1 2. EKONOMICKÝ VÝKON...3
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Ekonomické vztahy ČR a Rakouska Economic relations of the Czech Republic and Austria Ludmila Nešporová Cheb 2012 Čestné prohlášení Prohlašuji,
VíceSEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016
SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace
Více3. Ceny v mezinárodním (světovém) obchodě
3. Ceny v mezinárodním (světovém) obchodě 1.1. Globální tendence V mezinárodním obchodě jsou ceny v neustálém pohybu (Graf 3-A). Mírný poválečný růst cen byl přerušen v 7. letech minulého století dvěma
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA 2007-2013
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA 2007-2013 Praha květen 2006 2 OBSAH Úvod 7 1. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA A POPIS SEKTORU PRUMYSLU A SLUŽEB
VíceVÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU ČR
VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU ČR Jarmil Valášek, Petr Linhart MV-GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Abstrakt: Security situation has been changing in the world and in the territory
VíceMLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová
MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského
VíceDOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY
DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza
VíceI. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
O B S A H I. PRŮVODNÍ ZPRÁVA strana I. 1. ÚVOD 9 I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU 14 I. 3. PŘÍJMY KAPITOLY MO 17 I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
VíceProf. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6
Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 OSKAR KREJČÍ MEZINÁRODNÍ POLITIKA Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s. r. o., K Mostu 124,
VíceDatabáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003
Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních
VíceOddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2010
Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...
VíceMěnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer
Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Institut ekonomických studií FSV UK 20. listopadu 2014 Obsah Vývoj měnové politiky ČNB a české ekonomiky před
VíceMěsíční přehled č. 01/02
Měsíční přehled č. 01/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v lednu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 202,5 mld.kč, čímž klesl v
VíceEkonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích.
Ekonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích. Eva Rosochatecká Vysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské
VíceMěsíční přehled č. 04/02
Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním
VíceDOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR
DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura
VíceRopa, ropné produkty
Bilanční přehled za 1. pololetí roku 2013 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se za 1. pololetí 2013 uskutečnil v celkovém objemu 3 240,5 tis. tun, což je o 2,9 % méně než za stejné
Více