Jak dál v situaci měnícího se klimatu: využití potenciálu místních komunit

Transkript

1 Jak dál v situaci měnícího se klimatu: využití potenciálu místních komunit

2

3 Tato publikace není chráněna autorskými právy a Charita Česká republika podporuje její užívání, překlady, adaptace a kopírování materiálů. Oceníme však uvedení citací. Správná forma citace: Rustico Rusty Binas. Jak dál v situaci měnícího se klimatu: využití potenciálu místních komunit. Praha: Charita Česká republika, 2010 Máte-li zájem o další publikace, kontaktujte nás prosím na adrese: Charita Česká republika Vladislavova Praha 1 Česká republika sekretariat@caritas.cz Vydala Charita Česká republika v únoru 2011

4 Obsah I. Poděkování 6 II. Průvodce uživatele 7 III. Použité zkratky 8 IV. Přehled příručky 9 V. Úvod 10 A. Příčiny klimatických změn 10 B. Proč je změna klimatu pro subjekty činné v rozvoji tak důležitá 12 C. Dopad změny klimatu na komunity 13 D. Cíle příručky 14 VI. Definice pojmů 15 VII. Chápání zmírňování klimatických změn a adaptace na ně 18 A. Co znamená zmírňování a adaptace pro rozvojovou spolupráci? 18 B. Co znamená zmírňování a přizpůsobení pro humanitární pomoc? 22 C. Snižování změny klimatu a rizik katastrof 23 D. Co znamená zmírňování a přizpůsobení změnám klimatu pro společnost? 29 VIII. Akční rámec zmírnění klimatických změn 33 A. Role členů komunity a subjektů mimo komunitu 35 B. Odlišné role jednotlivých vrstev 36

5 IX. Akční rámec přizpůsobení klimatické změně: Praktické kroky ke zvládnutí změn klimatu 37 A. Účastnické posouzení a analýza rizik katastrof souvisejících se změnou klimatu 39 B. Plán přizpůsobení změnám klimatu 40 C: Komunitní systémy a struktury přizpůsobení 46 D. Sledování přizpůsobení komunity, hodnocení a učení 47 X. Podpora efektivity a účinnosti rozvojových subjektů v zájmu odolnosti komunit 49 A. Doprovázení 49 B. Advocacy 49 C. Institucionalizace 50 D. Rozšiřování měřítka 50 E. Dokumentace ke sdílení a učení 51 F. Mobilizace zdrojů 51 XI. Akční rámec pro zmírnění změn klimatu a přizpůsobení 52 XII. Referenční materiály 53

6 Poděkování I. Poděkování Tato příručka má být prvním souhrnným materiálem ve vztahu ke změnám klimatu v souvislosti s rozvojovou spoluprací v České republice. Doufáme, že se nám podaří předložit praktický a efektivní nástroj, který bude k užitku všem angažovaným subjektům od úrovně jednotlivců a komunit až po státní a mezinárodní úroveň. Jelikož by tato příručka nikdy nevznikla bez opravdového nasazení následujících lidí a institucí, rád bych zde vyjádřil hlubokou vděčnost: Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, jehož podpora tomuto projektu vznik naší příručky umožnila. Rustico Rusty Binasovi za hluboké profesní zkušenosti a náboj osobního nadšení, které přispěly k vytváření a dokončení této příručky. Organizaci Cordaid, která nepřispěla pouze finanční částkou, nýbrž poskytla podporu partnera s hloubkovými znalostmi a zkušenostmi v oblasti změn klimatu v souvislosti s rozvojovou spoluprací a rovněž propůjčila své vlastní zdroje, jež pomohly této příručce stát se skutečně odborným nástrojem. Pavel Gruber Charita Česká republika 6

7 II. Průvodce uživatele Průvodce uživatele Tato příručka se skládá z Úvodu, Seznamu zkratek, Definice termínů, Témat a Odkazů k usnadnění pochopení a užívání všemi uživateli. V Úvodu je podán stručný, avšak přehledný nástin problematiky klimatických změn a přehled celé příručky. Seznam zkratek poskytuje uživatelům rychlý odkaz na krátké termíny používané v obsahu. Obsah zajišťuje rychlé a snadné vyhledání každého tématu podle kapitol a stran. Hlavní témata jsou rozvedena v rámci různých podtémat, z nichž každé otevírá vlastní úvod. Většina je vysvětlena tak, aby umožnila zodpovězení otázky na co, proč a jak. Ke každé konkrétní části příručky jsou rovněž uvedeny odkazy. 7

8 III. Použité zkratky Použité zkratky CC změna klimatu CCA přizpůsobení změnám klimatu CCM zmírňování změn klimatu CMDRR snižování rizika katastrof na úrovni komunity DRR snižování rizika katastrof GHG skleníkové plyny NAPA Národní akční program přizpůsobení SNAP Strategický národní akční program 8

9 IV. Přehled příručky Komunity po celém světě se v důsledku měnících se klimatických vzorců potýkají se závažnými problémy při zachování udržitelného rozvoje. Z klimatických rizik a hrozby katastrof se stala akutní otázka bezpečnosti lidí naší doby, otázka ekologická i rozvojová, která může zapříčinit zvyšování chudoby, nárůst konfliktů, šíření HIV/AIDS, potravinovou nejistotu a nucenou migraci. Přehled příručky Klimatická změna i katastrofy mohou představovat sociální jevy (způsobené člověkem). Proto jsou ústředním bodem procesů řešících dopady klimatických změn sami lidé. Je tedy nutné změnit ustálené vzorce, abychom dopad klimatických změn alespoň minimalizovali, pokud jej nemůžeme zcela zvrátit. Abychom to dokázali, musíme se vyrovnat s akutním a zásadním úkolem ovlivnit politiky, programy i skutky všech klíčových zainteresovaných stran. Komunity jsou vyzývány ke zlepšování své schopnosti snižovat rizika související s klimatem, aby tak zabránily hydrometeorologickým rizikům rozvinout se v katastrofy. Hybatelé a komunity zúčastněné v rozvoji si musí uvědomit, že rozvojové zisky lze udržet, pouze pokud budou komunity schopny se přizpůsobit dopadům měnícího se prostředí a překonat je. Uspokojování základních lidských potřeb a bezpečí při zachovávání kvality života pro současné i budoucí generace závisí na jejich schopnosti snášet klimatické změny. Komunity neustále řeší úkol, jak nastavit a řídit vlastní iniciativy v oblasti snižování rizik adaptace na klimatické změny tak, aby zvyšovaly vlastní odolnost. V této příručce naleznete jednoduché a praktické nápady, jak se orientovat v rychle se měnícím klimatu a jak mohou strany zúčastněné v rozvoji pomáhat angažovaným komunitám a rozvíjet programy v souvislosti s relevantními potřebami komunit, jejichž bezprostřední okolí prochází změnami. Příručka zdůrazňuje praktické know how a metody práce pro snižování rizik klimatických změn, adaptace a zmírňování jejich dopadů. 9

10 V. Úvod A. Příčiny klimatických změn Klimatické změny jsou z povahy věci celosvětové. Neexistuje pro ně žádné národní řešení, vede-li vývoj hospodářského a společenského života lidí k potřebám trhu, kde další a další (nově vzniklá) odvětví vyžadují další přírodní zdroje. Dominance světového systému založeného na tržním hospodářství zformovala myšlení národů, podle něhož je třeba využívat zdroje k tvorbě zisku a produkci většího množství komodit/ odvětví k uspokojování potřeb spotřebitelů. Mezinárodní organizace jako Světová obchodní organizace mají své nezastupitelné místo při sestavování politik, strategií a programů předkládaných (v návaznosti na pomoc) jednotlivým zemím výměnou za využití zdrojů nebo jako zdroj surovin. Tyto země jsou současně územím, kam je za nízké ceny dodáváno hotové zboží, které tržní ekonomiky posiluje. Rozvoj odvětví jako je ropný, důlní, těžební či elektronický průmysl spolu s neudržitelnými výrobními postupy, např. konvenčním pěstováním, přehnanou pastvou Záplavy Cyklóny Vzestup mořské hladiny Sucho Neudržitelný způsob rozvoje Konzumní životní styl Industrializace Sesuvy půdy a neudržitelným rybolovem jsou jen příklady lidských činností, které vyžaduje trh a které způsobují přehnané čerpání zdrojů naší planety. Tyto lidské činnosti vedou ke zvyšování množství skleníkových plynů neboli GHG v atmosféře, zatímco zdrojová základna, která podmiňuje život, se zužuje (např. voda, potraviny, lesy atd.). Přesměrovat důraz od činností vyžadovaných trhem k minimalizaci dopadů klimatických změn na různých úrovních znamená vzít v úvahu skutečnost, že jednotlivci, komunity a jednotlivé země jsou vlastníky lepšího stavu Země a předávají jej nastupujícím generacím. 10

11 Musí dojít ke změně ve prospěch udržitelného způsobu života, který povede ke snížení poptávky po průmyslových komoditách, bude podporovat a prosazovat potraviny získávané ekologickým způsobem, posilovat místní ekonomiku a uchovávat, podporovat, obnovovat a chránit naše životní prostředí. Nebezpečí jevů spojených se změnou klimatu, jako je stoupání hladiny moří a oceánů, záplavy, větrné bouře, sucha a sesuvy půdy souvisejí především s neudržitelným stylem rozvoje. V různých oblastech světa vznikají mnohonásobná rizika, která odrážejí jednání jednotlivců, komunit, vlád i mezinárodních organizací založené na neudržitelném využívání zdrojů naší planety, jež může zapříčinit další zhoršování situace. Odolný jedinec Odolná komunita Jedinci přeživší nebezpečí zvládají následky Zmírnění dopadů klimatických změn Komunitní systémy a struktury zachraňují větší počty životů a snižují škody způsobené pohromou Komunita se vrací k normálnímu životu Spravedlivá a mírumilovná společnost Vyrovnané hospodaření Udržitelnost 11

12 B. Proč je změna klimatu pro subjekty činné v rozvoji tak důležitá Po celá desetiletí se rozvojoví pracovníci zaměřovali na zvyšování příjmu jednotlivců, poskytování možnosti vydělávat si na živobytí, zajišťování zdraví a budování kapacit, základní služby a zajištění zásobování potravinami, aniž se zabývali dopady globálního oteplování a změny klimatu v rámci veškerých svých iniciativ. Zvyšování teploty Země a nejhorší scénáře již není tématem diskusí u jednacího stolu. V našich komunitách už k nim dochází a rozvojoví pracovníci se musí se situací vyrovnat a přijímat taková opatření, aby dokázali ochránit výdobytky rozvoje a zmírnit dopady změny klimatu, nepodaří-li se jim zamezit úplně. Nebude-li se tato situace ještě dalších deset let řešit, budou se stovky, ne-li tisíce lidí muset potýkat s nepředstavitelnými scénáři jako je ztráta domova, hladomor, bezpráví, vysoké oběti na životech v důsledku tajfunů, záplav, sesuvů půdy, sucha, konfliktů, nucené migrace a jiných nebezpečných událostí vyplývajících z klimatických změn. Výzvy týkající se možností řešení složitých situací způsobených změnou klimatu motivují rozvojové pracovníky ke změně způsobu myšlení tak, aby zprostředkovali učení při změně. Změna vzorců a způsobů myšlení rozvojových pracovníků ve prospěch ovlivňování politik a programů směrem ke zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace na ni, pokračujícího prosazování základních práv jako základního předpokladu bezpečnosti a budování povědomí o přizpůsobení životního stylu a snižování emisí uhlíku a CFC pomůže vytvořit odolnější komunity, v nichž bude riziko katastrof v důsledku dopadů změny klimatu nižší. Rozvojové subjekty, zejména komunity, musí přijmout odpovídající opatření (např. alternativní životní styl, udržitelné vzorce výroby a spotřeby) ke snižování variability dopadů neustále se měnící proměnlivosti klimatu. Veškeré práce by tedy měly mít silný náboj morální povinnosti snižovat v rámci opatření ke zmírňování dopadů emise uhlíku. 12

13 C. Dopad změny klimatu na komunity Dopady změny klimatu na komunity budou podle očekávání různé a v rámci některých z nich může dojít ke zvýšení výskytu a závažnosti souvisejících rizik. Při frekvenci takových rizik není zotavování nikdy snadné, protože odčerpává schopnosti komunity a ohrožuje obživu a pohodu členů. Měnící se klimatická schémata budou mít významný dopad na ekologii, společenské, hospodářské i politické záležitosti jednotlivých komunit. S největší pravděpodobností budou komunity trpět nedostatkem potravin v důsledku snížené faremní produkce, stoupajících cen základních komodit, nedostatečných zásob vody, zintenzivněním lesních požárů, zvýšeným množstvím přenašečů epidemií apod., které v konečném důsledku oslabí a ohrozí bezpečnost, obživu, pokrok a přežití lidí. V Latinské Americe existují obavy, že tání ledovců povede ke značnému nedostatku vody, který způsobí pokles výroby elektrické energie a populace bude vystavena nedostatku vody. Povodně a zhoršování životního prostředí budou mít v konečném důsledku obrovský dopad na potravinovou bezpečnost, jelikož na přelomu století dojde k poklesu produktivity zemědělství. Nepředvídatelné vzorce dešťových srážek v Africe také představují závažné nebezpečí pro potravinovou bezpečnost. Mohou vést k častým kmenovým konfliktům kvůli zbývajícím zdrojům, stejně jako k migraci a šíření viru HIV/AIDS. V Asii mohou povodně zaplavit tisíce domů na Filipínách, v Číně, Barmě, Indii, Bangladéši a Indonésii. Tisíce lidí ztratí střechu nad hlavou, opustí domovy jako bezdomovci a škody na majetku a stádech zapříčiní velké množství ztrát a úmrtí. Horka a záplavy v Evropě také zanechávají stopy ve formě úmrtí, zatímco intenzivní sluneční teplo vypaluje lesy v Austrálii i severozápadní Americe. Pokud se riziky měnícího prostředí nebudeme řádně zabývat, možnost přežití jednotlivce se sníží a jednotlivci budou více vystaveni riziku katastrof. Subjekty, kterým chybí schopnosti řešit a jednat v případě katastrof souvisejících se změnami klimatu, jsou obvykle ty, které jsou v době nebezpečných událostí vážně postiženy. Často se jedná o nejchudší z chudých komunit. Oproti tomu existují i kladné dopady klimatických změn, jako například postupné prodlužování pěstební sezóny ve vyšších severních šířkách, které vede k postupnému ozeleňování. 13

14 D. Cíle příručky Příručka pomáhá uživatelům lépe pochopit jazyk klimatických změn a jejich příčin, dopadů a účinků na rozvoj; poskytuje jednoduché a praktické nápady, jak se vyrovnat s měnícím se podnebím za pomoci rámce DRR a s ohledem na nejohroženější členy společnosti; popisuje, jak rozvojové subjekty prosazují a podporují programy integrace adaptace na změny klimatu a zmírňování jejich dopadů ve všech rozvojových sektorech tak, aby reagovaly na potřeby komunit uprostřed měnícího se životního prostředí; nutí národy a jednotlivce, aby si uvědomili morální povinnost zvrátit dopady změny klimatu tím, že budou podporovat jednání a životní styl v souladu se zájmy životního prostředí; zdůrazňuje roli komunit coby nezbytných zprostředkovatelů učení v rámci změny a jako ústředních bodů všech procesů řešení klimatických změn a rizik katastrof. Cíle příručky 14

15 Definice pojmů VI. Definice pojmů Budování odolných komunit vyjadřuje společnou práci komunit s cílem snižovat riziko ohrožení jednotlivých komunit klimatickými změnami a posilovat schopnost vyrovnat se s dopady měnícího se prostředí a zamezit riziku katastrof Oxid uhličitý jedná se o těžké, bezbarvé atmosférické plyny bez zápachu, skládající se z chemických sloučenin sestávajících ze dvou atomů kyslíků navázaných na jeden atom uhlíku, který produkují zdroje energie prostřednictvím dýchání, spalovacích plynů, spalování uhlí, nafty, fosilních zdrojů užívaných tepelnými elektrárnami k výrobě elektrické energie, paliva v mobilních klimatizačních a chladících přepravních zařízeních apod., jejichž vypouštění do atmosféry ve velkém množství vede ke globálnímu oteplování. Při zmírňování dopadů změn klimatu tedy jde o snižování emisí oxidu uhličitého. Uhlíková stopa při jakémkoli spalování fosilních paliv jako je nafta, zemní plyn a uhlí v zájmu udržení našeho životního stylu se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý (CO2). Uhlíková stopa představuje měrnou jednotku emisí CO2, které se uvolňují při různých činnostech jednotlivců po určité časové období. Jde o celkové množství CO2 vytvářeného naším životním stylem. Uhlíková stopa ukazuje náš dopad na životní prostředí prostřednictvím emisí CO2. Poutání (vázání) uhlíku proces v rámci zmírňování klimatických změn, který umožňuje jímání a skladování uhlíku, zejména ve stromech a vegetaci, která absorbuje oxid uhličitý a uvolňuje kyslík. Propad (jímka) uhlíku proces v rámci zmírňování klimatických změn, který znamená dostupnost rezervoáru na uhlík a vegetaci k jímání oxidu uhličitého jako například lesy a oceány, v nichž je možné pohltit a uchovat velká množství oxidu uhličitého z atmosféry tak, přičemž jsou emise skleníkových plynů odloženy v čase. Změna klimatu nepředvídatelné vzorce změn životního prostředí vyplývající z převážně přirozených klimatických cyklů. V předcházejících sto letech však byly předloženy vědecké důkazy, že nezdravé činnosti, postupy a životní styly zaváděné člověkem (neudržitelné modely rozvoje, sociální nespravedlnost a nerovnost) přestavují v rámci těchto změn životního prostředí největší položky, které zapříčiňují hydrometeorologická rizika jako jsou záplavy, sucha, tajfuny, hurikány a cyklóny i stoupání mořské hladiny, které vystavují jednotlivce riziku nevratných dopadů takových katastrofických událostí. Přizpůsobení klimatickým změnám v této souvislosti odkazuje na snižování rizika katastrof, jehož účelem je posilovat odolnost komunit a budovat bezpečné základy společnosti pomocí reakce na hydrometeorologická rizika způsobená změnou klimatu a rizika vyplývající z lidské činnosti Komunita (společenství) může být interpretována jako skupina, která sdílí jednu nebo více věcí, např. život ve stejném prostředí nebo bydlišti, vystavení riziku katastrof, zasažení katastrofou. Mohou mít i společné problémy, starosti, naděje a chování. Přestože komunita není 15

16 homogenní jednotka, nýbrž dynamická směs skupin, zájmů a přístupů, sdílení určitých společných věcí mimo jiné území, zdrojů a obživy poskytuje jistý smysl vzájemné sounáležitosti. Posouzení zranitelnosti komunity proces posouzení stupně vystavení/blízkosti, zejména co se týče času a vzdálenosti ohrožených složek v komunitě od určitých rizik. Snižování rizika katastrof na úrovni komunity DRR/ přizpůsobení klimatu přístup, který umožňuje komunitám systematicky řídit svá opatření ke snižování rizika katastrof a postupně se stávat silnější a odolnější komunitou lidí žijících v jedné zeměpisné oblasti, kteří jsou vystaveni společným rizikům v důsledku místa pobytu. Tito lidé mohou mít společné zkušenosti související s riziky a katastrofami. Mohou však rozdílně vnímat riziko a vystavení riziku. Skupiny v rámci komunity mohou ovlivnit opatření ke snižování rizika katastrof. Zmírňování klimatických změn jednání směřující ke snižování intenzity dominového efektu v zájmu zmenšování potenciálních následků globálního oteplování, jakož i veškeré jednání usilující o snižování emisí uhlíku a o zvyšování poutání a jímání uhlíku. Konzumní přístup pojem popisující následky postoje, kde je nákup materiálních věcí a spotřeba považována za osobní štěstí jednotlivce. Spotřeba využívání ekonomického zboží pro uspokojování potřeb nebo v procesu výroby, vedoucí převážně k jeho zničení, zhoršení nebo přeměně. Katastrofa závažné narušení fungování společnosti, které způsobuje rozsáhlé lidské, materiální či environmentální škody a přesahuje schopnost zasažené komunity vyrovnat se s ní za použití vlastních zdrojů. Ke katastrofám dochází v absenci správného řízení negativních následků klimatických změn. Snižování rizika katastrof (DRR) rámec a nástroj, který určuje stupeň ohrožení a popisuje opatření ke zvyšování schopností a snižování dopadu rizika na ohrožené složky tak, aby bylo katastrofě zabráněno. Riziko katastrof pravděpodobnost setkání s nebezpečím nebo utrpění škody. Industrializace proces přeměny na socioekonomický řád, v němž dominuje průmysl. Skleníkové plyny (GHG) jsou plynné sloučeniny v atmosféře, které přispívají ke skleníkovému efektu, zahřívání planety Země pomocí podobného jevu, který vytvářejí skleněné výplně skleníku. Skleníkové plyny umožňují slunečnímu svitu vstup do zemské atmosféry. Když se sluneční světlo dotkne planety, jeho část je odražena zpět do kosmu ve formě infračerveného záření nebo tepla. Skleníkové plyny v atmosféře toto teplo zachycují. V průběhu času by však množství energie vysílané ze Slunce na povrch Země mělo být přibližně stejné jako množství energie vyzařované zpět do kosmu, čímž by byla zachována teplota povrchu planety na přibližně stejné úrovni. Vědecké zprávy však prokázaly, že v důsledku klimatických změn celosvětové teploty již po několik desetiletí soustavně stoupají. 16

17 Skleníkový efekt je jedna z hlavních příčin globálního oteplování. Když emise infračerveného záření do atmosféry ohřejí povrch planety, nazývá se tento jev skleníkovým efektem. Skleníkový efekt způsobují přirozené příčiny stejně jako lidská činnost. Mezi příčiny skleníkového efektu připisované člověku patří odlesňování, spalování fosilních paliv, nafty, uhlí a zemního plynu, a emise plynů v důsledku používání elektrických spotřebičů a chladniček, které přispívají ke globálnímu oteplování naší planety. Globální oteplování představuje zvyšování teploty zemské atmosféry způsobované skleníkovými plyny jako je oxid uhličitý, metan a ozón. Tento dopad na klimatické změny je přijímán širokou veřejností a vzbuzuje obavy lidí po celém světě. Stal se celosvětovou otázkou, s níž souvisí přísné varování, že pokud nebudou přijata okamžitá nápravná opatření, povede ke katastrofě pro lidstvo. Nebezpečí možná událost, která by mohla způsobit ztrátu života nebo škodu na majetku nebo na životním prostředí. Životní styl zvyky, postoje, vkus, morální normy, hospodářská úroveň apod., které dohromady vytvářejí způsob života jednotlivce nebo skupiny. Životní styl je způsob, jakým žije jednotlivá osoba (nebo skupina osob). Patří sem vzorce společenských vztahů, spotřeba, zábava a odívání. V životním stylu se obvykle odrážejí postoje, hodnoty a světový názor člověka. Prevence činnosti navržené k zabránění katastrofy a/nebo zamezení škodlivým následkům takového jevu na komunity a zařízení. Obvyklými příklady jsou obvyklé standardy odvětví, opatření ke zvládání povodní a regulace užívání území. Jinými strukturálními opatřeními jsou plány na vymýcení chudoby a přerozdělování majetku jako např. pozemkové reformy, poskytování základních potřeb a služeb, mj. preventivní zdravotní péče a vzdělání. Připravenost organizace skupiny/komunity, která funguje jako systém připravený na jakékoli nebezpečí, které by se mohlo objevit. Odolnost schopnost ohroženého systému, komunity nebo společnosti se přizpůsobit tak, aby byla udržena přijatelná úroveň fungování a struktury, nebo aby jí bylo dosaženo. Rozhodujícím faktorem je stupeň, v jakém je sociální systém schopen se zorganizovat v zájmu zvyšování schopnosti učit se z minulých katastrof, zlepšovat budoucí ochranu a zdokonalovat opatření ke snižování rizik. Schopnost přežití schopnost zůstat naživu nebo nadále žít, zejména v případě nebezpečí. Zranitelnost stupeň, v jakém je oblast, národ, fyzická struktura nebo ekonomický majetek vystaven ztrátě, zranění nebo škodě způsobené riziky souvisejícími se změnami klimatu. Varování znamení a signály včetně vědeckých a nativních ukazatelů pravděpodobnosti nebezpečí klimatických změn. 17

18 VII. Chápání zmírňování klimatických změn a adaptace na ně A. Co znamená zmírňování a adaptace pro rozvojovou spolupráci? Rozvojová spolupráce is musí uvědomit, že současné postupy, životní styl a konzumní způsob života jsou faktory přispívající ke změně klimatu. Konzumní způsob života dává podnět průmyslu k výrobě dalšího zboží neudržitelným způsobem, což vede ke zvyšování množství emisí skleníkových plynů (GHG) do atmosféry (např. tovární komíny). GHG jsou škodlivé plyny, které způsobují změnu klimatu, jejíž důsledky se projevují ve formě různých hydrometeorologických nebezpečí jako jsou sucha, hurikány a záplavy, které poté dále zvyšují pravděpodobnost nebezpečí působeného člověkem, jako např. válek a občanských nepokojů. Současné vzorce výroby a spotřeby způsobily dramatickou změnu klimatu a následná hydrometeorologická nebezpečí, která se někdy projevují ve formě katastrof. Má-li tedy rozvojová spolupráce vzkvétat, snaha změnit způsob myšlení a dospět ke změně pomocí sociálního učení bude představovat nejlepší strategii na všech úrovních provozu. Zmírňování klimatických změn a adaptace na ně v rozvojové spolupráci se zaměří na změnu vzorců životního stylu ve vztahu k výrobě a spotřebě. Analýza nákladů a výnosů 18

19 Koncepce a otázky zmírňování klimatických změn a adaptace na ně na různých úrovních Úroveň Zmírňování klimatu Přizpůsobení klimatu Akční body v rozvojové spolupráci Význam Snižování emisí uhlíku a CFC, zvýšené jímání a poutání uhlíku Řešení pro hydrometeorologická nebezpečí vyplývající ze změny klimatu Změna myšlenkových modelů Úroveň Zmírňování klimatu Přizpůsobení klimatu Akční body v rozvojové spolupráci Celosvětová Vyjednávání politik zmírňování následků klimatických změn prostřednictvím snižování emisí uhlíku a CFC, jímání uhlíku. Globální platforma znalostí a přesunu technologií, zpřístupňování zdrojů Mezinárodní rámec pro úspěšné dojednání adaptace a zmírňování se zakládá na morálních povinnostech, nikoli analýze výnosů v poměru k nákladům. To zajistí význam morální povinnosti jako skutků při budování lepší budoucnosti, kterou předáme následujícím generacím, a uvědomění, že jsme pouze vlastníci, kteří těží ze zdrojů naší planety. Rozvíjení a podpora inovativních strategií, které ovlivní závazek omezit emise uhlíku a CFC. 19

20 Úroveň Zmírňování klimatu Přizpůsobení klimatu Akční body v rozvojové spolupráci Státní Politiky jednotlivých zemí k omezování emisí uhlíku a CFC NAPA /SNAP Strategické státní akční programy platformy DRR Silná podpora a realizace ochrany přírodních zdrojů, postupy pro udržitelný rozvoj a podpora alternativních životních stylů představují cestu vpřed. Tím budou posíleny rámcové politiky ochrany života pomocí tvorby a přísného prosazování zákonů, které zakazují lidské činnosti ničící zbývající zdroje naší planety. Dále bude podporován rozvoj a zlepšování sociální, hospodářské a environmentální výkonnosti jednotlivých odvětví (např. výroba obnovitelné energie, řádný přenos technologií atd.) v zájmu rozvoje místních ekonomik. Úroveň Zmírňování klimatu Přizpůsobení klimatu Akční body v rozvojové spolupráci Komunita Zvyšování jímání a poutání uhlíku pomocí opětovného zalesňování, integrované ochrany a rozvoje zbývajících přírodních zdrojů v režii komunit Připravenost komunit na řízení rizik, prevence a zmírňování nebezpečí a budování možností pro obživu a zdravotní systémy a struktury komunity tak, aby byla schopna regenerace Podpora práce na akcích v režii komunity zalesňování, agrolesnictví, ochrana půdy a vody, správná likvidace odpadu, recyklace, využívání obnovitelné energie a ochrana zbývajících přírodních zdrojů fungující programy připravené k rozšíření na větší dopady. 20

21 Úroveň Zmírňování klimatu Přizpůsobení klimatu Akční body v rozvojové spolupráci Jednotlivci Změna životního stylu směrem ke snižování vlastní uhlíkové stopy Možnost přežít a odolnost komunity dosažená prostřednictvím posilování schopností a prosazování lidských práv tak, aby člověk dokázal vzdorovat nebezpečím souvisejícím se změnou klimatu a snášet je Další prosazování základních práv jako základního kamene bezpečnosti, a přesun jednání jednotlivce směrem k udržitelnému životnímu stylu včetně postupů šetření vodou a energií, ekologického způsobu získávání potravy a spotřeby a závislosti na místní ekonomice. A všichni musejí usilovat o ochranu života a zdrojů a využívat obnovitelné technologie. Výrobky neobsahující chemikálie Přírodní produkty Zboží s uhlíkovým rizikem 21

22 B. Co znamená zmírňování a přizpůsobení pro humanitární pomoc? Cestou vpřed pro sektor humanitární pomoci jsou integrované proaktivní politiky, strategie a akce k přijetí dlouhodobých, udržitelných řešení ke snižování rizika katastrof pro jednotlivé komunity vůči dopadům měnícího se podnebí. Existuje akutní potřeba změnit zaměření/směřování úsilí/akcí/zdrojů směrem ke snižování rizika katastrof. Sektor humanitární pomoci musí vzít v potaz znalosti komunit v rámci zvládání nebezpečných událostí a zkušenosti z přizpůsobování prostřednictvím programů snižování rizika katastrof na úrovni komunit (CMDRR), přístupu, který podporuje a rozvíjí schopnost komunit přežít a vzdorovat následkům klimatických nebezpečí pomocí posilování odolnosti komunity. Humanitární pomoc by měla znovu zvážit politiky humanitární pomoci a více se zaměřit na proaktivní přístup. Partnery a komunity je třeba zaangažovat ve snižování rizika katastrof tak, aby bylo možné se katastrofám vyhnout. Nutná je efektivní realizace plánů prostřednictvím lepšího využití úspěšných zkušeností z partnerských zemí a komunit CMDRR v oblasti snižování rizik, zavádění a rozvoj rychlejších a dobře koordinovaných aktivit rozvojových subjektů na nejrůznějších úrovních během nouzových situací, posilování vztahů mezi humanitární pomocí a organizací DRR v oblasti provozu po dobu nouzové situace a dlouhodobých programů obnovy, i změna myšlenkových modelů směrem od krátkodobého k dlouhodobému rozvoji partnerských komunit. Další kapitola této příručky vysvětlí způsoby, jakými to lze provádět. 22

23 C. Snižování změny klimatu a rizik katastrof Změna klimatu (CC) a snižování rizika katastrof (DRR) představují v současnosti v rozvojové oblasti dva populární pojmy. Jednoznačné pochopení jejich rysů je pro nás nezbytné, máme-li rozlišovat jedno od druhého. Jejich pochopení nám pomůže vytvářet programy a vymezit se vůči cílovým příjemcům. Níže jsou uvedeny srovnávací analýzy každé charakteristiky. Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Terminologie Čtyři stavební kameny 1. Zmírňování: Jímání uhlíku Uhlíkové emise Poutání uhlíku 2. Přizpůsobení: Cokoli pod sluncem včetně DRR co pomáhá lidem zvládat klimatické změny nebo si na ně zvyknout 3. Přenos technologií Nebezpečí Zranitelnost Schopnost Riziko Katastrofa Snižování rizik Odolnost Zmírňování Prevence Schopnost přežít Připravenost komunity Z perspektivy DRR představuje změna klimatu nebezpečí a to je charakterizováno buď nedostatkem nebo přebytkem vody, stoupáním vodní hladiny, příliš nízkými nebo příliš vysokými teplotami. Z pohledu DRR může být zmírňování využito při řešení nebezpečí a přizpůsobení CC je srovnatelné se snižováním zranitelnosti prostřednictvím schopnosti přežít a připravenosti komunit. 4. Finanční mechanismus pro obchodování uhlíkem, přizpůsobení, přesun technologií 23

24 Starejme se o životní prostředí Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Konečný stav snížení emisí uhlíku zvýšení jímání uhlíku lidé se přizpůsobí měnícímu se prostředí rizika se snižují, tudíž nedojde ke katastrofě jednotlivci i komunity budují odolnost Přizpůsobení je adaptace přirozených či lidských systémů v reakci na aktuální nebo očekávané klimatické podněty nebo jejich důsledky. Zmírňuje škodu nebo využívá výhodných možností. Jednoduché přizpůsobení sestává z plánování a realizace mechanismů zvládání adaptace na dopady klimatických změn. V případě DRR neznamená odolnost pouze nashromážděný fyzický majetek nebo zajištění obživy. Odolnost znamená vůli k přežití a prosazování vlastních práv jednotlivce na zařazení do spravedlivé a prosperující společnosti. Proto lze říci, že DRR vyžaduje větší vlastnictví než CCA. 24

25 Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Přístup k dosažení konečného stavu 1. Zmírňování Globální politická dohoda o obchodování s uhlíkem Čisté rozvojové mechanismy (CDM) jako jsou biopaliva, větrné mlýny, vodní elektrárny, solární energie Snižování emisí v důsledku odlesňování a zhoršování 2. Přizpůsobení Veškeré rozvojové iniciativy, které zlepšují přizpůsobení člověka 3. Přenos technologií Vyvinutých rozvinutými zeměmi 4. Mechanismus financování Rozvoj mechanismů k financování přizpůsobení CC a zmírňování dopadů, často ze strany rozvinutých zemí posouzení a analýza rizik snižování rizik pomocí plánování identifikace opatření ke snižování rizik jednotlivci a komunitní organizace budují schopnost řešit vlastní zranitelnost a nebezpečí rámec národní politiky a realizace Zmírňování dopadů klimatických změn se týká témat na makro-úrovni, jako je snižování emisí uhlíku, zatímco DRR se zabývá spíše středními procesy nebo mikroprocesy pochopení místních rizik katastrofy pomocí posouzení rizik. DRR zajišťuje opatření ke snižování rizik a nadále buduje schopnosti nejohroženějších skupin v naší společnosti v malém měřítku, zatímco zmírňování klimatické změny usiluje o řešení základních a celosvětových příčin globálního oteplování. Přizpůsobení změnám klimatu se zaměřuje na předpokládané změny společně se stávajícími podmínkami, zatímco DRR se zaměřuje na řešení nebezpečí a zranitelnosti komunit. V kontextu DRR se předpokládané změny nebo scénáře/projekce klimatu posuzují v rámci hodnocení souvisejícího s nebezpečím. Proto jsou si přizpůsobení klimatickým změnám i DRR podobné. 25

26 Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Perspektiva globálnější konkrétní pro určité oblasti a určitá nebezpečí Zdá se, že zmírňování dopadů klimatických změn řeší tuto otázku pomocí makro modalit jako jsou mezinárodní smlouvy a začleňování smluv do státních politik a jejich provádění na základní úrovni, zatímco DRR je spíše konkrétnější ve vztahu k jednotlivým oblastem a nebezpečím, což znamená jednání přímo s místními lidmi. Přizpůsobení klimatickým změnám se rovněž děje lokálně, avšak je třeba globálnějších znalostí k předvídání předpokládaných změn pro každou místní komunitu. 26

27 Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Koncepce opatření Zmírňování pomocí globálních iniciativ jako jsou mezistátní smlouvy o procentním snížení emisí uhlíku, jímání a zvýšeném poutání uhlíku. Přizpůsobení znamená, že místní lidé změní způsob života tak, aby se dokázali přiměřeně přizpůsobit změnám klimatu. Je důležité poznamenat, že přizpůsobení může škodit životnímu prostředí, jde-li o užívání klimatizace, topení a podobně. Nebezpečí je definováno a řešeno na místní úrovni pomocí zmírňovacích a preventivních opatření. Jsou identifikovány skupiny zranitelné ve vztahu k nebezpečí, a tato otázka je řešena pomocí zvyšování schopnosti jednotlivců přežít a připravenosti komunit. Politika změny klimatu je velmi zjevně uspořádána shora dolů a přechází od rozvinutých zemí do rozvojových zemí. Zmírňování kalkulují jednající strany s ohledem na analýzu přínosů ve vztahu k nákladům, aniž by uhýbaly před morální povinností snižovat emise uhlíku z důvodu jejich celkového dopadu na lidstvo. Toto je v současnosti zjevné v diskusi o přenosu technologií pro zmírňování a přizpůsobení z rozvinutých zemí. Dalším příkladem byl i neúspěch COP v Kodani v roce DRR i nadále zůstává ohraničeným jednáním v rámci jasného budování schopností směrem k větší odolnosti komunit vůči nebezpečí. Zde jde o strategii uspořádanou zdola nahoru, kterou by měli určovat místní v rozvojových zemích, zatímco dárci z rozvinutých zemí zůstávají v roli zajišťovatelů příslušného procesu. 27

28 Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Předkládá Úmluva OSN Mezinárodní strategie OSN pro snižování katastrof Všechny iniciovala OSN. Shrneme-li toto téma, DRR může představovat nástroj CCA, stejně jako CCA může být součástí DRR. DRR může být způsobem, jak se přizpůsobit měnícím se místním podmínkám; CCA může představovat způsob, jak se vyrovnat s okolnostmi a tudíž snižovat rizika. DRR neřeší pouze variabilitu klimatu, nýbrž zahrnuje i nebezpečí vyplývající z lidské činnosti, jako jsou války, průmysl nebo nedostatečnost základních služeb. 28

29 D. Co znamená zmírňování a přizpůsobení změnám klimatu pro společnost? 1. Ohrožený jednotlivec Změna klimatu ohrožuje bezpečnost jednotlivce bez ohledu na jeho socioekonomický a politický životní status. Ohrožení jednotlivci se musejí organizovat a musejí si uvědomit, že jejich životní styl přispívá ke změně klimatu a že tudíž nesou odpovědnost za řešení příčiny změn klimatu. Musejí být připraveni se společně s ostatními členy komunity přizpůsobit, aby zvládli nejrůznější důsledky. Každý jednotlivec musí přijmout a prosazovat kulturu prevence, připravenosti, komunitního zapojení, účasti a řízení, má-li být schopen zvládat a překonávat nástrahy měnícího se klimatu. Zmírňování dopadů změn klimatu Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Jednotlivec Životní styl a jeho úpravy Schopnost přežít a odolnost Emise uhlíku souvisejí se spotřebou a životním stylem. Proto zmírňování znamená změnu životního stylu a snížení spotřeby. V rámci DRR jsou ústředními pojmy schopnost přežít a odolnost vůči nebezpečí. V tom může být zahrnuta změna životního stylu, avšak nikoli celkové snížení spotřeby; místo toho je velkou výzvou diverzifikace možností obživy nebo posilování organizace komunity. 29

30 2. Na úrovni komunity Důsledky změn klimatu pociťují komunity přímo. Zapojení komunit do posuzování vlastních rizik katastrof a jejich možného řešení tedy jistě přispěje k jejich rozvoji, nezávislosti a odolnosti. Jde o přístup, který umožňuje komunitám formulovat a rozvíjet vlastní akční plány zmírňování a přizpůsobování na základě relevantních a pečlivě zkoumaných vstupních údajů informací nebo nabytých zkušeností, které mohou posílit schopnost přežít a zvládnout následky tak, aby mohly dále sledovat cíle vedoucí k odolnosti. Místní struktury, např. místní legislativa, politika a rozpočty by již měly mít toto podchyceno a poskytovat podporu (institucionalizace). Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Komunita Projekty na zmírňování a přizpůsobování Zvyšování kapacit k řešení nebezpečí (zmírňování a prevence) a zranitelnost (schopnost přežít a připravenost komunity) U změny klimatu existuje podmínka, aby projekty přímo přispívaly buď ke snižování emisí uhlíku nebo ke zvyšování jímání a poutání uhlíku a zvyšování přizpůsobivosti jednotlivce/komunity. Proto by mohl být proces posuzování rizik ohrožen. DRR začíná u analýzy rizik směrem k identifikaci opatření ke snižování rizik se zvýšeným budováním schopnosti vyrovnat se s nebezpečím a odolnosti vůči nebezpečí. 30

31 3. Na úrovni celostátní politiky Plány zmírňování a přizpůsobování klimatickým změnám musí podporovat legislativní úkony. Tyto plány rovněž musí být součástí celostátní rozvojové agendy co do vývoje politik, jejich realizace musí být institucionalizována na všech úrovních vývoje v různých sektorech. Iniciativy rozvojových partnerů budou napojeny na DRR platformu národního akčního plánu přizpůsobení (NAPA) a Strategického národního akčního programu (SNAP). Vlády musí zaujmout stanovisko, že jednání o snižování emisí CFC je morální povinnost. Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Země Realizace politiky Národní akční program přizpůsobení (NAPA} Vývoj politik od Řízení katastrof po Snižování rizika katastrof NAPA je pro nejméně rozvinuté země dosud v pilotní fázi prostřednictvím GEF. U strategie se jedná spíše o snižování rizika katastrof jako např. posuzování rizik v souvislosti se změnami klimatu a identifikaci adaptačních opatření. V tomto smyslu je tedy přístup DRR i CC shodný. 31

32 4. Na mezinárodní úrovni Dramatické a závažné změny dohod o snižování emisí uhlíku a zvyšování jímání uhlíku jsou nezbytné. Jednání by měla být vedena na základě morální povinnosti, nikoli analýzy nákladů a výnosů. Jednání usilující o změnu klimatu musí být vedeno sebeurčením v oblasti zachování nás samých směrem ke změně životního prostředí. Předmět CC DRR Podobnosti a rozdíly Globální pověření Politické dohody Kjótský protokol Politické dohody mezinárodní strategie snižování rizik OSN rámec pro činnost ( ) přijatý v Hjógo: Budování odolnosti národů a společenství vůči katastrofám U změny klimatu jsou kontroverzními otázkami obchodování uhlíkem, emise a přenos technologií, protože jsou vždy spojeny s mechanismy mezinárodního obchodu (WTO, IMF, Světová banka), s nímž se pojí riziko, že přínosy poplynou nejmocnějším namísto nejchudších. DRR se nezapojuje do mezinárodních obchodních mechanismů, nýbrž je striktně lokálně zaměřené. To má jak výhody, tak nevýhody. Velkou výhodou je jistota, že místní lidé si vždy najdou způsob, jak se chránit proti nebezpečí; to je zjevně v jejich vlastním zájmu, zatímco dojde-li na opatření přijímaná v rámci mezinárodních smluv, často se prokázalo, že nehájí zájmy místních lidí ani v nejmenším. Nevýhoda nebo poznámka k úvaze je DRR jako trvalé řešení. Pokud státy neprovádějí opatření ke zmírňování klimatických změn na celosvětové úrovni, bude se závažnost nebezpečí pouze zvyšovat a otázkou zůstává, zda místní opatření postačí k efektivní záchraně lidských životů v dlouhodobějším horizontu. 32

33 VIII. Akční rámec zmírnění klimatických změn Pozitivní jevy Rámec jednání jako morální povinnost Rámec jednání na základě analýzy nákladů a výnosů Plán zmírňování Úsilí o udržení života a využívání obnovitelných technologií a zdrojů Komunitní projekty v oblasti zalesňování, agrolesnictví, ochrany půdy a vody a ochrany zbývajících přírodních zdrojů, využívání obnovitelné energie Podpora rámcových politik ochrany života a přísné prosazování zákonů zakazujících ničení přírodních zdrojů člověkem Ovlivnění tvůrců politiky tak, aby pro ně základem k vyjednávání byla morální povinnost, nikoli ochrana zájmů trhů Těžba, tržní hospodářství, odlesňování, využívání oceánských zdrojů, vysoká míra spotřeby a utrácení jako ve funkčním hospodářství Podpora, ochrana, záchrana přírodních zdrojů, udržitelný rozvoj, protikonzumní kampaně Využívání syntetických zemědělských materiálů, vypalovací zemědělské metody, industrializace, těžba v malém měřítku Organická hnojiva, opětovné zalesňování, využívání obnovitelných zdrojů energie spoléhání na místní hospodářství, udržitelný životní styl Spoléhání na neobnovitelné technologie, konzumní způsob života Šetření energií a vodou, biopotraviny, Negativní jevy Vzestup mořské hladiny Sucho Záplavy Sesuvy půdy Cyklóny Neudržitelný způsob rozvoje Konzumní životní styl Industrializace 33

34 Role různých subjektů Odolné komunity se dokáží vyrovnat s jakoukoli nebezpečnou událostí způsobenou buď nebezpečím spojeným se změnou klimatu, nebo nebezpečím vyplývajícím z činnosti člověka. Dosažení odolnosti komunity však vyžaduje sociální procesy v rámci komunity, které by posílily její organizace. Rozvojoví pracovníci musejí přijmout pomocnou roli při zajišťování posilování kapacit mezi členy a vůdci komunitních organizací tak, aby byli schopni prosazovat proces vlastního rozvoje a připraveni vyrovnat se s jakýmikoli nebezpečnými událostmi. Zde naznačujeme, že přizpůsobení klimatu lze odhadnout pouze tehdy, víte-li, jakých úprav je na základě měnícího se klimatu třeba. Často jsou východiskem snižování rizika katastrof hydrometeorologická nebezpečí. Scénáře nebo prognózy proměnlivosti klimatu jsou naprosto nezbytnou součástí plánů přizpůsobení se klimatickým změnám. Tytéž scénáře nebo prognózy proměnlivosti klimatu se rovněž využívají v rámci charakterizace nebezpečí při posuzování nebezpečí, které tvoří součást DRR procesu posouzení rizik. Přizpůsobení klimatickým změnám a DRR jsou tedy z velké části shodné. Na grafu dole je zobrazeno střídání fází a rolí členů komunity a subjektů mimo komunitu. 34

35 ČLENOVÉ KOMUNITY A. Role členů komunity a subjektů mimo komunitu Fáze a role při zajišťování přizpůsobení klimatickým změnám/drr na úrovni komunity 1 Další analýza prioritních rizik katastrof pro komunitu Zpětná vazba/ potvrzení výsledků analýzy rizika katastrof Identifikace přirozených vůdců či progresivních členů Identifikace prioritní skupiny (skupin) Zajištění posouzení rizik komunity Vstup na místo a budování vztahů Prioritizace činností (zapojení komunity s cílem získat další specifické informace) v komunitě Zajištění konsensu komunity ohledně její situace (Potvrzení problematiky) Plánování opatření ke snižování rizik Zajištění výběru vůdců a členů (předání štafety) Organizování skupiny pro snižování rizika Definování opatření ke snižování rizik Zajištění školení Poskytování základních služeb Napojení na zdroje Posilování skupiny Zajišťování vazeb Předávání Konzultace Identifikovaná opatření ke snižování rizika katastrof (rozvojový plán a pojistky) (definice odpovědnosti, harmonogramů, vstupů, ) Vývoj návrhu projektů Realizace projektů Projekt snižování rizika katastrof Identifikace nejohroženějších osob v komunitě (zapojení nejohroženějšího segmentu komunity) Zajištění posouzení rizik komunity (posouzení HVC) Budování povědomí Organizování Vstup a ponoření do problému Budování vztahů Učení Vyjasňování rolí a agendy Skupinový růst a rozvoj Zahajování projektů Zajišťování Řešení problémů Kontrola Tlak Vyjednávání Ovlivňování ostatních komunit Reflexe (M&E) Přizpůsobování Expanze Udržitelnost Přístup ke zdrojům Obhájci Organizace snižování rizika katastrof na úrovni komunity SUBJEKTY MIMO KOMUNITU Identifikace společných potřeb a zájmů Rozhodování k činům (přizpůsobení klimatu - analýza ve vztahu k jednotlivým nebezpečím) Vedení a směrování (vytváření vedení) Uznání přirozených vůdců a členů Vytváření zájmových skupin Sebeuvědomění Genderové uvědomění Sjednocování Sdílení znalostí Identifikace rizika katastrofy, nebezpečí, zranitelnosti a schopností (Posouzení a analýza rizik) Vyžádání pomoci Zvládání v rámci rodiny Komunita Pokračující úsilí Přijímání Zahajování Prioritizace snižování rizika katastrof Vytváření konsensu o snižování rizika katastrof Výběr vůdců a potenciálních členů Výběr nejohroženější skupiny Budování důvěry Posouzení rizik komunity a analýza potřeb 1 Rusty Binas, Global Advisor on Disaster Risk Reduction, Rusty.Binas@yahoo.com 35

36 B. Odlišné role jednotlivých vrstev Zde si stručně rozlišíme konkrétní role rozvojových subjektů při práci na DRR/přizpůsobení změnám klimatu na různých úrovních. Facilitátor Úkolem facilitátora je zajišťovat spojení mezi komunitou a rozvojovou organizací prostřednictvím procesu předávání rolí a odpovědnosti v tom smyslu, že členové komunity se stanou vlastníky vlastního rizika katastrof a řešení směřujícího k jejich riziku. Konečným výsledkem je to, že komunita získá sebedůvěru a je schopna plnit úkoly a organizační funkce směřující k odolnosti komunity. Ústředí Partnerské organizace Role partnerských organizací je poskytovat nezbytnou podporu při posilování důvěry facilitátora a jeho kapacity vzhledem k práci DRR/CCA v komunitě. Mezi možné formy podpory patří školení, motivace, poradenství, zpětná vazba, pobídky a podobně. Vedoucí mise Vedoucí mise funguje jako facilitátor a poradce partnerské organizace; formuluje a zavádí efektivní a účinné politiky, strategie a programy DRR/CCA dané země, které jsou nezbytnými prostředky pro směrování realizace projektů DRR. Ústředí zde figuruje jako poskytovatel zdrojů a poradce, který podporuje vytváření prostředí, v němž vedoucí mise může prosazovat úspěšnou realizaci DRR/CCA. 36

37 IX. Akční rámec přizpůsobení klimatické změně: Praktické kroky ke zvládnutí změn klimatu Komunita je těžištěm dopadu nebezpečí souvisejících s klimatem a musí být rovněž těžištěm realizace řešení a provádění změn. Členové komunity by měli sami ovládat či určovat, co s nimi bude. To znamená, že zmírňování, preventivní opatření, připravenost komunity a schopnost přežití jednotlivců je plně v rukou lidí. Programování orientované na potřeby je třeba chápat v tom smyslu, v jakém je nezbytné pro poskytování řádného propojení a podpory zdrojů během celého procesu. 37

38 Akční rámec přizpůsobení klimatickým změnám Vzestup mořské hladiny Sucho Záplavy Sesuvy půdy Cyklóny Neudržitelný způsob rozvoje Konzumní životní styl Industrializace Odolný jedinec Odolná komunita Jedinci přeživší nebezpečí zvládají následky Zmírnění dopadů klimatických změn Komunitní systémy a struktury zachraňují větší počty životů a snižují škody způsobené pohromou Komunita se vrací k normálnímu životu Spravedlivá a mírumilovná společnost Vyrovnané hospodaření Udržitelnost 38

39 A. Účastnické posouzení a analýza rizik katastrof souvisejících se změnou klimatu Účastnické posouzení rizik Plán přizpůsobení klimatické změně Institucionální mechanismus na úrovni komunity Účastnické sledování, hodnocení a učení Čtyři minima snižování rizika katastrof na úrovni komunity (CMDRR) / přizpůsobení klimatickým změnám 1. Analýza a charakterizace nebezpečí souvisejících se změnami klimatu Identifikuje nejpravděpodobnější nebezpečí související se změnami klimatu, která by zasáhla danou komunitu, a snaží se pochopit její charakter a chování. 2. Identifikace složek ohrožených změnou klimatu Identifikuje ohrožené složky, které je třeba posoudit. Zde může jít o lidi, úrodu, dobytek, divoká zvířata, stromy, či o infrastrukturu jako školní budovy, mosty, domy apod. Preventivní opatření Zmírňování Schopnost přežít Před nebezpečím Připravenost komunity Během nebezpečí Během nebezpečí Před nebezpečím Ideální kapacity Stávající kapacity Chybějící kapacity 3. Posouzení stupně zranitelnosti dané ohrožené složky v důsledku změn klimatu Měří stupeň zranitelnosti ohrožené složky na základě vzdálenosti a času ve vztahu k vytčenému ohrožení 4. Posouzení chybějících kapacit komunity ve vztahu k přizpůsobení klimatickým změnám Identifikuje stávající kapacity komunity i jednotlivců a kapacity potřebné k přežití, odolání a vyrovnání se s následky. Chybějící kapacity se ozřejmí v procesu srovnávání ideálních kapacit se stávajícími. Výsledek povede k identifikaci opatření ke snižování rizika katastrof. 5. Závěry o riziku katastrof souvisejících se změnami klimatu Proces upevňování poznatků plynoucích z posouzení nebezpečí, zranitelnosti, a kapacity a určení stupně rizika. Formulace závěrů a doporučení pro opatření ke snižování rizika katastrof souvisejících se změnou klimatu. Více informací o procesu podrobného posouzení rizik je k dispozici v příručce Making CMDRR Operational at Community Level 39

40 B. Plán přizpůsobení změnám klimatu 1. Účastnické posouzení rizik 2. Plán přizpůsobení klimatické změně Analýza rizika Institucionální mechanismus na úrovni komunity Účastnické sledování, hodnocení a učení Scénáře pro jednotlivé případy Akční body Varovná znamení, evakuační oblasti a bezpečná útočiště, potraviny a lékařská péče, logistické zásoby, záchranné sítě, posouzení a analýza potřeb Čtyři minima snižování rizika katastrof na úrovni komunity (CMDRR) / přizpůsobení klimatickým změnám Zaváděné systémy Role a odpovědnosti 1. Komunitní plán rezerv pro případy ohrožení změnami klimatu Plán rezerv vytyčuje směr jednání komunity nebo angažovaných subjektů v odezvě na výskyt nebezpečí. Je vytvořen přesně pro nebezpečí, která ohrozí danou komunitu s nejvyšší pravděpodobností. Pro vypracování plánu rezerv podstupuje posuzování a analýza rizik dané komunity fázi tvorby scénářů pro jednotlivé případy. Plán rezerv se realizuje během ohrožení. Cíle Činnosti a cíle Kdy a jak? Zdroje a poskytovatelé Odpovědná osoba Očekávané výsledky 2. Plán rozvoje komunity Plán rozvoje komunity představují určené činnosti, které řeší vytváření kapacit a je třeba je realizovat předtím, než je komunita ohrožena klimatickými změnami. Více informací o plánování rezerv a rozvoje je k dispozici v příručce Making CMDRR Operational at Community Level 40