Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 2. díl

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 2. díl"

Transkript

1 Sborník projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/ Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2. díl Olomouc 2012

2 Moravská vysoká škola Olomouc Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2. díl Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek Olomouc 2012

3 Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek, 2012 A P L I K O V A T E L N Ý S Y S T É M D A L Š Í H O V Z D Ě L Á V Á N Í VE V av C Z / /

4 OBSAH VNITŘNÍ AUDIT... 5 PETR Bačík VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI HELP CZ S. R. O Jana Berková EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU V IS NAVISION Vojtěch Bernard PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU DODAVATELE SW PRODUKTŮ Vojtěch Bernard METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Martina Buráňová IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ PROCES V IT.. 61 Stanislav Buřval KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK Miroslav Čepl LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING Radim Čtvrtlík POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU Vladimír Divín INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH NOVÉHO STUDIJNÍHO OBORU S AKCENTEM NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ Jiří Dostál PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s. - EKONOMICKÉ ASPEKTY Ludmila Dostálová ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKO-VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ Eva Grublová, Daniela Navrátilová FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMI-FINISHED GLASS PIECES DURING THE COOLING Martina Havelková CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING Helena Hiklová SUPPLY CHAIN MANAGEMENT Markéta Hlavsová 1

5 NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU VYBRANÝCH PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ Michal Holiš STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND+ FIRMY TESCO SW A. S. NA SLOVENSKÉM TRHU Michal Holiš DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT DETECTION OF TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT UNDER INVESTIGATION Pavel Horváth, Petr Šmíd VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU Marie Hrabalová SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Radka Husaříková SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD PRO EKONOMY Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE Libor Kavka VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ Aleš Keprt PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA Miroslav Kleinbauer ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU Irena Kovačičinová INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ Zdeňka Krišová ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY Martin Křepelka MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA Hana Květoňová RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES TOWARDS TAX REVENUES Jolana Kvíčalová VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S Vít Langer INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY Jan Lavrinčík 2

6 WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE VE VĚDĚ A VÝZKUMU Monika Mackovíková PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE FIRMĚ TESCO SW A.S Petr Machalík VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S Petr Machalík SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU Anežka Machátová VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST Michaela Maťašovská VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ TESCO SW, A.S Martin Maťašovský PROJEKTOVÝ ZÁMĚR INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA KLASTROVÝCH STRUKTURÁCH Barbora Mazalová METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ ŘEŠENÍ FACILITY MANAGEMENTU OD SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI PRODUKTU FAMA Radek Niemiec INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/ Radek Niemiec PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY Eva Paličková PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ Simona Pazderová UČITELSTVÍ JAKO PROFESE Libuše Podlahová INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ Miroslav Pokorný CÍLE A OBSAH VÝUKY PŘEDMĚTU BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ Jan Rája BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Miroslav Rössler NÁVRH FILOZOFIE VĚCNÉ OBLASTI NAVIGACE V AREÁLECH NEMOCNIC Antonín Sedláček PULSED LASER WELDING SIMULATION Hana Šebestová 3

7 PROJEKT FAMA CLOUD COMPUTING Radovan Šimek METODICKÝ POKYN K ROČNÍ ÚČETNÍ UZÁVĚRCE A ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Kamila Štěpánová O REVERZNÍ LOGISTICE Jana Švarcová CÍLOVÝ KONCEPT IMPLEMENTACE VĚCNÉ OBLASTI NÁJEMNÍ VZTAHY Radek Tegel STRATEGIE NASAZENÍ SW FAMA+ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH Petra Ticháčková KAM SMĚŘOVAT FIRMU V DOBĚ KRIZE Marek Vaculík ZDANĚNÍ KORPORÁTNÍCH PŘÍJEMCŮ DIVIDEND VE STÁTECH UNIE Ivana Valentová VOLNÉ UŽITÍ AUTORSKÉHO DÍLA POUŽITÉHO V RÁMCI VĚDECKÝCH PROJEKTŮ Blanka Vítová PROGRAM ERASMUS NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY O.P.S Marie Zlámalová 4

8 Bačík Vnitřní audit VNITŘNÍ AUDIT Petr Bačík Moravská vysoká škola Olomouc Abstrakt: Článek se zabývá vymezením vnitřní kontroly, jejím postupem, požadavky na její průběh, přináší informace o signálech budoucích potíží a především se věnuje procesu řízení rizik. Je provedena podrobná klasifikace rizik, audit je zahrnut jako jedna z činností risk managementu směřující k možné eliminaci rizik. Článek uvádí čtenáře do problematiky řízení rizik a úlohy vnitřního auditu, jakožto nástroje nezbytné podnikové činnosti ke zjišťování nekorektních stavů a jevů, předpokladu pro jejich odstranění či zmírnění Klíčová slova: odchylky, COSO, prvky kontroly, mýty o kontrole, riziko, řízení rizik, signály potíží, čisté riziko, objektivní riziko, subjektivní riziko, systematické riziko, nesystematické riziko, finanční riziko, operační riziko, risk management, katalog rizik. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Vojtěch Bernard, Jiří Vaněček Úvod Jednou ze základních funkcí managementu je kontrola. Kontrola by měla být pravidelná i nepravidelná (nečekaná), dílčí i celková, vnitřní i vnější. Povinnost kontroly je navíc dána i některými zákony, jak obecnými, tak i speciálními. Audit (kontrola) může být prováděn v několika oblastech podnikových činností. 1 Oblasti kontroly Nejznámější oblastí auditu je kontrola účetnictví, ale časté jsou i například personální audity. Povinnost vnějšího auditu například v účetnictví je dána přímo zákonem č. 563/1992, zákonem o účetnictví, kde v paragrafu 20 nazvaném Ověřování účetní závěrky auditorem se v odstavci 1) uvádí následující: Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ( 18, odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho ze tří uvedených kritérií: 5

9 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1. Aktiva celkem více než Kč, aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle 26 odst.3., 2. roční úhrn čistého obratu více než Kč, ročním obratem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu. b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ( 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejících, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3, v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, c) účetní jednotky podle 1 odst. 2 písmena b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmena b), d) účetní jednotky podle 1 odst.2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b), e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Stejně tak jako je vnější účetní audit, provádí se u organizací i audity ostatních oblastí podnikových činností. Výsledkem auditu je zpráva auditora o nalezených nedostatcích, případně potvrzení, že například stav účetnictví je v pořádku. Kromě povinnosti provádět vnější audit podniku, patří k základní výbavě každého managementu provádění vnitřních kontrol. K tomu účelu jsou v podnicích zřízena oddělení vnitřní kontroly, jejíž pracovníci se zabývají všeobecnou kontrolou uvnitř organizace. 1.1 Vnitřní kontrola Vnitřní kontrola zahrnuje veškeré aktivity, jimiž je zjišťováno, zda dosahované výsledky odpovídají výsledkům plánovaným. Vnitřní kontrola je synonymum pro kontrolní mechanismy v rámci organizace. Vnější kontrolu realizuje subjekt stojící mimo podnik. Každá kontrola zahrnuje: zjištění negativních odchylek mezi skutečným stavem a stavem požadovaným, zjištění důvodů negativních odchylek, zjištění příčinné souvislosti vzniku negativních odchylek, zjištění míry odpovědnosti pracovníků podniku odpovědných za vznik negativních odchylek, vyžádání opatření k odstranění zjištěných nedostatků od příslušných odpovědných pracovníků, 6

10 Bačík Vnitřní audit sledování adekvátnosti těchto opatření a jejich plnění Příklad V organizaci byla provedena kontrola na konkrétním pracovišti, u konkrétního pracovníka. Byly zjištěny některé nedostatky. Byl sepsán protokol o zjištěných výsledcích. Na základě této skutečnosti vznikají otázky: 1. Musí být pracovník, v jehož práci byly zjištěny nedostatky, seznámen s výsledky kontroly nebo s těmito závěry musí být seznámen jeho přímý nadřízený? 2. Musí kontrolovaný pracovník podepsat protokol a má se k němu vyjadřovat? 3. Má právo kontrolor možnost přímo udělit sankci (pokutu, penále) kontrolovanému pracovníkovi? 4. Má právo následná kontrola zjišťovat výsledky předchozí a zjišťovat, zda uložená opatření byla dodržena nebo splněna? Řešení 1. ANO 2. ANO 3. Někdy ANO (např. dopravní pokuty) - někdy NE (většinou všechny kontroly v organizaci jsou udělovány organizaci a je věcí managementu, zda bude sankcionovat pracovníka, který to zavinil). 4. ANO, a to bez ohledu zda to byla tatáž nebo jiná kontrolní instituce. 1.2 Požadavky na vnitřní kontrolu o pružná o jasná o hospodárná o srozumitelná o komunikovatelná o použitelná o přiměřená o zaměřená do o přijatelná budoucnosti o smysluplná o v souladu s kulturou organizace o informující o odchylkách o součástí informačního o podporující výkonnostmotivující o realizovaná top managementem systému o chránící aktiva o podporující jednání v souladu o přispívající k vytváření hodnoty Tabulka 1: Požadavky na vnitřní kontrolu Podle definice COSO je: Vnitřní kontrola proces uskutečňovaný představenstvem, dozorčí radou, managementem a ostatními zaměstnanci organizace, zaměřený na to, aby poskytoval rozumnou jistotu, vztahující se k dosažení cílů v následujících kategorií : 1. efektivnosti a účinnosti operaci, 2. důvěryhodnosti (věrnosti, spolehlivosti) finančních výkazů, 7

11 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3. dodržování norem a zákonů, které byly použity, 4. strategických cílech společnosti (Poznámka: COSO vnitřní kontrola-integrovaný rámec (The Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission), je považován za nejefektivnější rámec vnitřní kontroly, který v současné době existuje, viz další text.) Prvky kontroly v COSO tvoří: kontrolní prostředí hodnocení rizik kontrolní činnost informace a komunikace monitorování Vnitřní kontrola v pojetí COSO : je proces (prostředek použitý k dosažení cíle, ne cíl sám o sobě), je realizována lidmi (nejedná se pouze o formuláře a manuály, ale o osoby na každé úrovni organizace), může přinést pouze přiměřený stupeň rozumné jistoty (ne stoprocentní, a to vedení organizace), je vytvářena pro usnadnění dosahování cílů (v jedné nebo více kategoriích, které jsou uvedeny výše a které se vzájemně překrývají) Protože kontrola je důležitá pro dosažení mnoha důležitých cílů, neustále se zvyšují požadavky na disponování lepšími systémy vnitřní kontroly a informovanosti o její kvalitě. Vnitřní kontrola je stále více považována za řešení početných potencionálních problémů. O vnitřní kontrole však existuje jak ze strany manažerů, tak i interních auditorů mnoho nesprávných představ viz tab. č. 2. Mýtus Vnitřní kontrola začíná se silným souborem politik a postupů Pro vnitřní kontrolu jsou v podniku interní auditoři Vnitřní kontrola souvisí s finančním řízením. Kontrolujeme pouze to, co po nás požaduje finanční oddělení Vnitřní kontrola je v podstatě negativní, obsahuje přehled toho, co se nesmí Vnitřní kontrola je nezbytné zlo. Spotřebovává čas na úkor stěžejních aktivit podniku zhotovování produktů, prodej, obsluhu zákazníků Fakta Vnitřní kontrola začíná se silným kontrolním prostředím Za vnitřní kontrolní systém je odpovědný management Vnitřní kontrola je součástí všech aspektů podnikových činností Vnitřní kontrola dělá správné věci Vnitřní kontrola musí být vestavěná do podnikatelských procesů, ne mimo tyto procesy 8

12 Bačík Vnitřní audit Při zeštíhlování organizace V rámci zeštíhlování organizace a posilování jejího postavení musíme a jejího posilování jsou potřebné kontrolu zvýšit různé formy kontroly Pokud je vnitřní kontrola dostatečně Vnitřní kontrola poskytuje rozumné, silná, můžeme si být jisti, že nedojde nikoliv absolutní ujištění o tom, že cíle k podvodům a finanční výkazy budou podniku jsou dosahovány přesné. Tabulka 2: Mýty a fakta o vnitřní kontrole Signály budoucích potíží v případě, že vnitřní kontrola nefunguje vůbec, nebo funguje nedostatečně: neobvykle rychlý růst nebo zisk, zejména ve srovnání s ostatními podniky v rámci téhož odvětví finanční výsledky se zdají natolik dobré, až je to nepravděpodobné, a to zejména pokud jsou výrazně lepší než výsledky konkurence, která se neodlišuje v prováděných operacích, neobvyklé změny v účetních výkazech nebo v poměrových ukazatelích finanční analýzy, zejména rychlejší růst příjmů než výnosů, významné bankovní účty, pobočky nebo operace související s tzv. daňovými ráji, pro které není ospravedlnění, územní rozptýlenost provozních jednotek s decentralizovaným managementem a špatným systémem vnitřního výkaznictví, neschopnost vytvářet cash-flow z operací, zatímco výkazy ukazují, že podnik vydělává, přílišný optimismus při komunikování s vlastníky ze strany top managementu, který neustále ubezpečuje o budoucím možném růstu, účetní metody, které preferují formu před obsahem, účetnictví, které se liší od postupů a praktik používaných v rámci odvětví vysoká závislost na dluhovém financování nebo potíže se splácením dluhů, vysoká fluktuace úrokových měr, významná, neobvyklá nebo komplexní transakce uzavřená na konci hospodářského roku, neúspěšné prosazování podnikového etického kodexu, hrozba bezprostředního konkurzu nebo exekuce, významné transakce se s přízněnými stranami, které se vymykají řádnému směru podnikání, příliš složitá organizační struktura, příliš mnoho řídících linií, kontakty, které jsou jasně bez vazeb na schválené podnikatelské záměry, příliš mnoho podnikatelských ujednání, která jsou nesrozumitelná a mají pouze malý praktický význam, nedostatečná dokumentace, chybějící metodické směrnice, absence výpůjčního řádu různých dokumentů, nesledování docházky a pochůzek pracovníků v terénu apod. 9

13 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Řízení rizik Riziko je úzce spjato s funkcí interního auditu a kontroly v organizaci. Na jedné straně poskytuje interní audit vedení organizace ujištění, že rizika, kterým je organizace vystavena, jsou známa a jsou pod kontrolou. Na druhé straně je výše rizika východiskem pro tvorbu plánů auditu. 2.1 Vymezení pojmu riziko a jeho obsah Pojem riziko pochází, dle Oxford Dictionary of English Etymology, ze 17. století z italského slova RISC, rischio (tj. běh do nebezpečí) a představuje citujeme možnost střetu s nebezpečím nebo utrpění ztráty či zranění. Řízení rizika je definováno jako identifikace, analýza a ekonomické ovládání rizik, která mohou ohrozit aktiva nebo zdroje organizace. Identifikace rizika je základem pro výběr oblastí, které mají být v organizaci auditovaný. Pro interní audit pak představují tyto rizikové oblasti organizace výchozí body jeho činnosti. Z pozice interního auditu je nutné rozeznávat alespoň následující formy rizik: Čisté riziko riziko, které má pouze negativní stránku Příklad Riziko nezaplacení pohledávky, riziko požáru, riziko povodně, riziko poškození zboží, riziko úrazu, riziko ztráty, riziko dopravní apod. Objektivní riziko riziko nezávislé na činnosti zúčastněných subjektů Příklad Neúroda v zemědělství, riziko vztahující se k makroekonomickým ukazatelům ekonomiky jako například nevyrovnaná platební bilance, pokles cen akcií na burze v důsledku krize v ropné oblasti apod. Subjektivní riziko riziko závislé na činnosti zúčastněných subjektů Příklad Riziko manka zaviněného zaměstnanci, riziko pokuty, penále, riziko nedbalosti zaměstnanců, riziko neúspěchu u zkoušky atd. Systematické riziko - riziko vyplývající z celkového ekonomického vývoje a postihující všechny subjekty Příklad Politická rizika, socio-ekonomická rizika, rizika přírodních katastrof, riziko pandemie, riziko globálního oteplování apod. Nesystematické riziko riziko, které postihuje pouze určité subjekty Příklad Rizika spojená s nespolehlivostí dodavatelů, s neplacením u odběratelů, odchodem části odběratelů od prodejce, úvěrové riziko, riziko onemocnění, riziko ztráty důvěry, pověsti, riziko krádeží, riziko korupce apod. Finanční riziko představuje možné nepříznivé účinky vývoje finančních proměnných na činnosti organizace Příklad 10

14 Bačík Vnitřní audit Nepříznivý vývoj úrokové míry, nepříznivý vývoj na kapitálovém trhu, měnové a úvěrové riziko, vysoké mzdové nároky odborů atd. Operační riziko představuje možné nepříznivé účinky nefinančních faktorů na provoz a služby veřejné organizace Příklad Záležitosti souladu s legislativním oddělením, s vnitřními předpisy, nesoulad obecní vyhlášky se zákonem, nevýběr povinných poplatků apod. 3 Riziko a rizikový management Práce interního auditora s rizikem vede k tomu, že interní audit bývá často považován za významnou součást tzv. rizikového managementu. Rizikový management je založen na: poznání rizika kvantifikaci rizika analýze příčin rizika zvládnutí rizika Interní audit na jedné straně mapuje a monitoruje rizikové oblasti organizace, na druhé straně pak audituje činnosti manažerů, zabývajících se řízením rizika, tj. hodnotí především vhodnost, kvalitu, přizpůsobivost a uplatnitelnost jednotlivých opatření k odvrácení, respektive zvládnutí rizik. Identifikace rizika představuje výchozí fázi řízení interního auditu v organizaci představovanou zejména plánováním jeho činnosti. Kvantifikace rizik se může provádět různými přístupy. Ve většině přístupů se zjišťuje pravděpodobnost definovaných rizik a potencionální škody, které může riziko způsobit. Tudíž riziko se nejčastěji kvantifikuje jako výsledek pravděpodobnosti a potenciálních škod. Zvládnutí rizik se tedy týká nejen příčiny, ale i jeho následku. 4 Opatření na eliminaci rizika nebo jeho dopadů Opatření rozlišujeme dle možnosti rizika, tj. v které fázi procesu riziko vzniká a kdy jej lze eliminovat. a) Pokud jde o příčinu rizika, opatření by měla směřovat na vyloučení rizikové události nebo snížení pravděpodobnosti jejího výskytu. b) Opatření zaměřená na následek se týká snížení rizika, rozptýlení rizika, předcházení riziku, odvrácení rizika nebo přenosu rizika. Interní audit se ve své činnosti zabývá jek předem plánovanými audity, tak i audity mimořádnými tj. vyžádanými ad hoc, které si vynucuje naléhavost situace. Těžiště činnosti však zpravidla spočívá v oblasti auditů obsažených v dlouhodobých, střednědobých (tj. strategických) a krátkodobých (tj. ročních) plánech.určení toho, co má být auditováno, připravuje vedoucí útvaru interního auditu na základě jednání s TOP managementem. 11

15 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Smyslem určování rizika je identifikace nejdůležitějších oblastí, které by měly být auditovany, a zabezpečení odpovídajících zdrojů pro tuto auditní činnost. Závěr Při vypracovávání musí být brány v úvahu specifické podmínky dané organizace, zejména: ztráta schopnosti ovládat růst nákladů, ztráta schopnosti vnímat potřeby uživatelů, respektive představitelů souvisejících zájmů, selhání expertních služeb, výkonnost a spolehlivost používaných technologií, selhání systémů (řídících, provozních, informačních aj.), plýtvání, zneužití zdrojů, podvody, korupce či jiné možnosti zneužití pravomoci, postavení či informací, přírodní katastrofy, havárie způsobené lidským faktorem atd. Z definice interního auditu vyplývá, že jeho hlavními úkoly jsou tři činnosti dohlížet na správu a řízení organizace, na vnitřní kontrolu a na řízení rizika. Při vyhodnocování rizik je v praxi používán interním auditorem rámec COSO. Ten vymezuje hlavní součásti analýzy rizik, navrhuje jednotný postup a poskytuje jasný návod pro risk management organizace (Enterprise Risk Management ERM) Literatura [1] A Critical Assessment of Project Management Methods with Respect to Electronic Government Implementation Challenges [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: ife2010.wikispaces.com/file/view/project+management+review.pdf. [2] Guidance [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.coso.org/guidance.htm>. [3] Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [4] Online etymology dictionary [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <www.etymonline.com/. 12

16 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o. VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI HELP CZ S. R. O. Jana Berková Tesco SW, a.s. Abstrakt: Při práci zaměstnanců vždy dochází k neúmyslným či úmyslným chybám, které představují pro firmu riziko tj. možnost ztráty, poškození, nebezpečí nezdaru. K předcházení rizikům a jejich eliminaci slouží vnitřní kontrolní systém společnosti, který v rámci firmy musí existovat. Je v zájmu vedení firmy, aby takový kontrolní systém vytvořilo a důsledně aplikovalo. K tomu, aby mohl být vnitřní kontrolní systém implementován, je zapotřebí vymezit vnitřní kontrolní principy, které by měli zaměstnanci společnosti dodržovat. Klíčová slova: vnitřní kontrolní systém, principy vnitřní kontroly, kontrolní postupy, vnitřní účetní systém Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematický konzultant: Ludmila Horsáková Úvod Vnitřní kontroly slouží k odhalení a korekci neúmyslných chyb a ke snížení příležitostí k provádění záměrných chyb v informačním i účetním systému. Vnitřní kontrolní systém tvoří: kontrolní prostředí, kontrolní postupy, účetní systém. 1 Vnitřní kontrolní prostředí 1.1 Princip vytvoření vhodného kontrolního prostředí Vytvořit organizační prostředí, systém směrnic a metodik, které umožní kontrolu. Vytvořit příhodné administrativní prostředí, které umožní zdokumentovat kontrolované operace, nejvýznamnějším procesem je stanovení oběhu dokladů ve společnosti. Stanovit kontrolní postupy. 13

17 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Stanovit princip, že všichni zaměstnanci podniku opraví chybu bezprostředně po jejím odhalení. Stabilizace pracovníků a jejich vhodná motivace je lepší než neustálá kontrola. Princip uložení trestu za závažné porušení kontrolních postupů. 1.2 Princip stanovení schvalovacích procedur Schvalování všech transakcí oprávněnými osobami - dodržování limitů, doby zpracování. Omezení přístupu k datům a k počítačovému vybavení pouze na oprávněné osoby. Zpracování pouze řádně schválených vstupů. 1.3 Stanovit princip oddělení funkcí tzn., že: osoby, které schvalují transakce, nebudou transakce zaznamenávat, osoby, které jsou pověřeny správou podnikových zdrojů, nebudou vést odpovídající účetní záznamy, osoby, které vyvíjejí informační systém, nebudou zpracovávat data, budou existovat minimálně dvě osoby, které budou navzájem kontrolovat transakce. 1.4 Princip kontrolování míry přesnosti dat v účetnictví, v ostatních IS a OE Zavedení kontrolních součtů (soulad vstupů a výstupů) Porovnání výstupů s původními zdrojovými dokumenty Pravidelné vyhodnocování zůstatků jednotlivých účtů Pravidelná kontrola zůstatků bankovních účtů věcná kontrola Pravidelné porovnávání skutečného stavu s evidovaným stavem (inventarizace) pokladna pravidelně 4x ročně, vždy při změně pokladníka a namátkové kontroly 1.5 Princip předcházení chybám a náprava chyb Kontrola soudržnosti datové základny Kontrola úplnosti datové základny Zabránění zpracování nesprávných souborů Odhalení neobvyklých transakcí 1.6 Princip zajištění bezpečnosti dat Omezení přístupu k datovým souborům na odpovědné osoby Ukládání dat na bezpečná místa (zábrana neoprávněné modifikaci, zničení či ztrátě) 14

18 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o. Kontrola aktualizace hlavních souborů (zabezpečení přesnosti a úplnosti dat) 2 Kontrolní postupy Nástrojem vnitřního kontrolního systému je provádění kontrol: 2.1 Pravidelné kontroly plánované inventury pokladní hotovosti věcná kontrola stavu bankovních operací plánované inventury zásob, majetku vč. drobného majetku pravidelné kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do systému NAVISION 2.2 Namátkové kontroly namátková kontrola stavu klientů na jednotlivých pracovištích a kontrola na vyúčtování namátková kontrola výše účtovaných cen namátková inventura hotovosti v pokladně namátková inventura zásob materiálu, potravin, majetku namátkové kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do systému NAVISION 3 Vnitřní účetní systém Zahrnuje výše definované vnitřní kontrolní principy, ve své podstatě se jedná o oběh účetních dokladů. 3.1 Účetní doklady Účetní doklady jsou průkazné záznamy, které musí obsahovat (více viz zákon o účetnictví): označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem dle písmene d), podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Ve společnosti HELP CZ s.r.o. jsou definovány tyto účetní doklady: 15

19 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV přijaté faktury, zálohové faktury, daňové doklady k placeným zálohám vystavené faktury, zálohové faktury, daňové doklady k přijatým zálohám bankovní výpisy pokladní doklady (příjmové a výdajové) interní doklady 3.2 Dokladové řady Předpokladem zajištění průkaznosti účetnictví jsou dokladové řady. Pro každý druh účetního dokladu je třeba stanovit samostatnou číselnou řadu a zabezpečit průběžné číslování dokladů bez mezer a duplicit. Vymezení dokladových řad je obsahem Směrnice Systém zpracování účetnictví. 3.3 Náležitosti dokladů Společnost HELPCZ s.r.o. je čtvrtletním plátcem DPH. Účetní doklady vystavené společností musí splňovat také náležitosti daňového dokladu (více viz zákon o DPH): obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základ daně, základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích. 3.4 Oběh účetních dokladů fáze oběhu konkrétních účetních dokladů; vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu; podpisy konkrétních účetních dokladů (podpisový řád); souhrnný přehled vymezení odpovědnosti za oběh příslušných účetních dokladů; úschova účetních záznamů (včetně plánu úschovy, archivace, skartace). 16

20 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o Fáze oběhu účetních dokladů vystavení/doručení, třídění, číslování; přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost); určení účtovacího předpisu, zaúčtování a příp. proplacení; úschova v běžném roce; archivace; skartace. Úschova, archivace a skartace (fáze 4-6) jsou shodné u všech tipů účetních dokladů, jsou popsány centrálně v následujících bodech Úschova účetních dokladů v běžném roce Účetní doklady běžného roku (R) jsou v papírové formě včetně příslušných podkladů/příloh průběžně (chronologicky dle data příp. čísla dokladu) dle tipu dokladu zakládány do pořadačů, jež jsou uloženy v kanceláři účtárny. Elektronicky jsou evidovány v IS Navision ve stanovených číselných řadách. V účtárně zůstávají veškeré doklady také následující dvě účetní období (R+2), pro případ a možnost operativní potřeby nahlédnutí Archivace Účetní doklady, jež věcně souvisí s obdobím starším jak R+2, jsou začátkem účetního období (R+3) přeneseny do archivu společnosti. Dle z. o účetnictví je společnost povinna uchovávat: a) účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy, účtové rozvrhy, účetní záznamy a přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Dle zákona o DPH je společnost povinna uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Dle rozhodnutí vedení společnosti jsou veškeré účetní doklady archivovány po dobu 10 let. Výjimkou jsou záznamy týkající se mezd, jež jsou potřebné pro účely důchodového pojištění, které je společnost dle Z. 582/91Sb. povinna uchovávat po dobu 30let. Více viz Směrnice Spisový, skartační a archivní ŘÁD, Směrnice Spisový a skartační systém: místnost archivu, osoba zodpovědná za vedení archivu, způsob vypůjčování záznamů z archivu a jejich vracení do archivu Skartace Po uplynutí doby archivace je možné doklady skartovat. 17

21 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Více viz Směrnice Spisový, skartační a archivní ŘÁD, Směrnice Spisový a skartační systém Účetní systém Společnost pro vedení účetnictví od využívá účetní a ekonomický IS Navision, v němž jsou pořizovány, účtovány a elektronicky archivovány veškeré účetní doklady v definovaných dokladových řadách (více viz Směrnice Systém zpracování účetnictví) Faktury přijaté, přijaté zálohové faktury Doručení, třídění Způsob doručení Místo přijetí Postup zpracování Poštou, faxem recepce Fa jsou předány oprávněné Adresát: osobě k podpisu (ověření věcné HELP CZ s.r.o. správnosti), která podpisem ověří věcnou správnost Fa, zaeviduje příslušné HS a předá ji na EÚ účtárnu k účetnímu Poštou, faxem konkrétní pracovník Kontaktní osoba předává Fa zpracování. Adresát: k podpisu oprávněné osobě přímo kontaktní (ověření věcné správnosti). osoba recepce Následně Fa předává na EÚ účtárnu Pracovník ke recepce zpracování. roztřídí Fa dle oblasti, které se Fa věcně týká a el. přepošle oprávněné osobě. Fa je vytištěna a oprávněná osoba potvrdí věcnou správnost podpisem. Fa je předána na EÚ účtárnu ke zpracování. konkrétní pracovník Kontaktní osoba Fa vytiskne Kontaktní osoba a předá k podpisu oprávněné osobě (ověření věcné správnosti). Následně Fa předává Tabulka 1: Doručení a třídění na EÚ faktur účtárnu ke zpracování. Veškeré došlé faktury, zálohové faktury příp. daňové doklady k placeným zálohám musí být opatřeny datem doručení (D) Přezkoumání správnosti a) Ověření věcné správnosti Věcnou správnost faktury schvaluje osoba k tomu oprávněná (dle z. o účetnictví tzv. osoba odpovědná za účetní případ). Podpisové vzory, materiál, jež je schválen jednatelkou společnosti. Ověření věcné správnosti stvrzuje svým podpisem. V případě 18

22 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o. dlouhodobější nepřítomnosti vedoucí provozovny (dovolená, nemoc atp.) schvaluje zástupce vedoucí. Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám v pořádku z hlediska věcné správnosti řeší nápravu vedoucí provozovny (odpovědná osoba). Podepsaný originál faktury předá vedoucí příp. zástupce vedoucí bez zbytečného odkladu (nejpozději tak aby byla Fa doručena ke zpracování v čase D+3) k proúčtování na EÚ - účtárnu. b) Ověření formální správnosti Všechny tyto operace provádí pracovník s rolí Účetní HELPCZ. Ověřením formální správnosti se rozumí: kontrola zda doklad obsahuje zákonem požadované údaje kontrola správného označení odběratele, správné IČ a DIČ kontrola sazby a výše DPH kontrola dat (datum vystavení, datum zdanitelného plnění, datum splatnosti) Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám v pořádku z hlediska formální správnosti řeší nápravu účetní Číslování, určení účtovacího předpisu a zaúčtování Při zadání dokladu do účetního systému je Fa, zálohové Fa příp. daň. dokladu k placené záloze přiřazeno interní číselné označení, které je uvedeno na likvidačním listě dokladu. Likvidační list (tzv. košilka) dále obsahuje: účtovací předpis podpis osoby účtovatele Jedenkrát za měsíc předává Účetní HELPCZ fyzickou evidenci (pořadač) došlých faktur, zálohových faktur příp. daňových dokladů k placeným zálohám k odsouhlasení jednatelce, která doklady odsouhlasí parafou. Okamžikem uskutečnění účetního případu u faktur přijatých je den přijetí faktury, specifické případy při pořízení dlouhodobého majetku a zásob řeší příslušné vnitřní firemní předpisy Proplacení Pracovník s rolí Účetní HELPCZ zajišťuje: sledování splatností Fa a záloh, přípravu a odesílání příkazů k úhradě, částečnou autorizaci, Pracovník s rolí Ekonom pro financování následně provede: kontrolu správnosti vystavených příkazů, závěrečnou autorizaci příkazů Vystavené Faktury, vystavené zálohové faktury Vystavení faktury, zálohové faktury, číslování a) Podklad k vystavení faktury 19

23 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podklady k fakturaci dodává pracovnice recepce. Vedoucí nebo zástupce vedoucí odpovídá za jejich věcnou správnost. Podkladem pro fakturaci může být: Podepsaná Smlouva V případě vzniku požadavku vystavit Fa příp. ZFa, předává VP příp. jednatelka, účetní HELPCZ podklady pro vystavení Fa: Kopii Smlouvy (originál uložen ve Spisovně, více viz QS0105 Spisový a skartační řád) Příp. objednávku, jež se stává přílohou vystavené faktury pro interní evidenci V případě Dodatku ke smlouvě či doobjednání doplňkových služeb vzniká nový požadavek na vytavení faktury, VP příp. ZVP předává potřebné podklady Účetní HELPCZ a odpovídá za jejich věcnou správnost. DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum podpisu smlouvy. Uvedené podklady pro vystavení Fa či ZFa předává VP příp. ZVP bez zbytečného odkladu Účetní HELPCZ (nejpozději do 10 dnů), tak aby byly dodrženy zákonem stanovené termíny. Podepsaná Objednávka (písemná, osobní, telefonická) Jedná se o tzv. vytvoření osobního účtu zákazníka. DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum vložení kreditu na osobní nebo firemní kartu. b) Proces vystavení Fa, ZFa příp. daň doklady k přijatým zálohám vystavuje pracovník s rolí Účetní HELPCZ. Účetní HELPCZ odpovídá za včasné vystavení dokladu po převzetí úplných podkladů. Účetní HELPCZ odpovídá za správné směrování fakturace na HS (úsek). Ve společnosti je využíván účetní a ekonomický IS Navision (viz Směrnice Systém zpracování účetnictví). Proces vystavení faktury: 1. Při pořizování faktury do systému je faktuře přiřazeno číslo číselné řady 1XX0001. Na formuláři se zvolí typ faktury : schválená. 2. Účetní provede tisk faktury v potřebném počtu výtisků a přiloží přílohy. Po provedení věcné správnosti fakturu zaúčtuje. Počet výtisků: vždy 1x k interní evidenci na účtárně, vždy 1x pro odběratele Přezkoušení formální správnosti, zaúčtování Formální správnost znamená dodržení náležitostí účetního dokladu dle 7 z. o účetnictví a náležitosti daňového dokladu ve smyslu přísl. ustanovení zákona o DPH. Odpovědnost za dodržení formální správnosti má Účetní HELPCZ, která přezkušuje: úplnost náležitostí účetního dokladu úplnost náležitostí daňového dokladu správnost početní tj. součty, součiny, rozdíly, zaokrouhlení 20

24 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o. správnost dat v návaznosti na legislativu (DUZP, datum vystavení a splatnost) návaznost na podklady (Smlouva, objednávka, přijatá Fa, předávací protokol) úplnost a komplexnost příloh účetního dokladu (předávací protokol) Účetní HELPCZ odpovídá za správnost zaúčtování faktury, kterou stvrzuje svým podpisem. Okamžikem uskutečnění účetního případu u vystavených faktur je den dobytí kreditu. Věcná odpovědnost znamená dodržení obsahu smlouvy popř. objednávky ve vztahu k zákazníkovi, garance správnosti a úplnosti věcného předání díla. Jde zejména o: kontrolu souladu zápisu v účetním dokladu se skutečností. kontrolu správnosti účtovaného výkonu, služby nebo dodávky tj. jeho provedení, rozsah, soulad se smlouvou, objednávkou, či požadavkem, za správnost účtovaných cen v souladu se smlouvou nebo s dohodou, za správnost účtovaného množství v měrných jednotkách Oprava vystaveného dokladu Opravy chyb jak věcných tak formálních je možno po zaúčtování původní (chybné) faktury provádět pouze opravným dokladem, tj. vystavením dobropisu nebo vrubopisu a následným vystavením dokladu nového se správnými údaji. Pro vystavení opravného dokladu musí existovat reálný důvod, který musí být dokladován (dokumentován) a u vystaveného dobropisu založen. Opravy již zaúčtovaných dokladů provádí účetní. Nebyl-li chybný zaúčtovaný doklad (Fa) dosud odeslán zákazníkovi/odběrateli, řeší se náprava interně (vystavený dobropis či vrubopis je pouze založen v interní evidenci). Došlo-li k zjištění chyby až po odeslání dokladu (Fa) je nutné zajistit prokázané doručení opravného dokladu zákazníkovi/odběrateli. Pro uplatnění již odvedeného DPH je rozhodné datum doručení dobropisu odběrateli. Dobropis či vrubopis je zaslán ve dvojím vyhotovení se žádostí o vrácení jednoho potvrzeného dobropisu s datem převzetí zpět příp. poslat doklad tzv. s doručenkou Odeslání Vystavené Fa, ZFa příp. daň. doklady k přijatým zálohám se odběratelům zasílají: zpravidla běžnou poštou osobním předáním na recepci Kontrola splatnosti a úhrady Účetní HELPCZ kontroluje v IS Navision úhrady vystavených Fa příp. ZFa. Pokud pohledávka není uhrazena do 7dnů po splatnosti, telefonicky urguje úhrady. 21

25 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pokud není telefonické upomínání úspěšné je nutno zabezpečit písemnou urgenci pohledávky: 1. upomínka, 2. upomínka + uznání pohledávky, 3. upomínka + předání k právnímu vymáhání. Do jednání o urgencích se zapojuje VP, ZVP. Právní vymáhání pohledávky zajišťuje firemní právník. Více viz směrnice QI0607 Pohledávky Bankovní doklady Komunikace s bankovním ústavem a) Elektronická komunikace Elektronická komunikace se využívá s bankovním ústavem, více viz Směrnice Systém zpracování účetnictví. Komunikaci zajišťuje Účetní HELPCZ a Ekonom pro financování, jež elektronicky zadávají příkazy k úhradě, stahují elektronické výpisy a importují je do IS Navision, provádí kontrolu účetního stavu účtů s bankovními výpisy. VBÚ ČSOB jsou stahovány, importovány a účtovány denně. Příkazy k úhradě jsou zabezpečeny certifikáty pro dvojí autorizaci. b) Papírová příp. osobní komunikace Papírovou příp. osobní komunikaci je možné využít také s bankovním ústavem ČSOB, dojde-li k déle trvajícímu výpadku elektronického systému. Komunikaci zajišťuje Účetní HELPCZ popř. Ekonom pro financování, jež chystá příkazy k úhradě, nechává je podepisovat oprávněné osobě, provádí kontrolu účetního stavu účtů s bankovními výpisy. Osoba/y oprávněná/é k disponování s prostředky na bankovním účtu musí být určena/y ve smlouvě o bankovním účtu, jejíž přílohou jsou podpisové vzory. Originály uloženy ve spisovně (více viz Směrnice Spisový a skartační řád), kopie či přehled oprávněných osob u Účetní HELPCZ. Účetním dokladem při styku s bankou je výpis z účtu (VBÚ). Doručování písemných VBÚ je nastaveno u všech bankovních ústavů měsíčně Doručení, třídění, číslování Výpisy z bankovních účtů v papírové podobě zasílají bankovními ústavy zpravidla měsíčně běžnou poštou na obecnou adresu společnosti (bez kontaktní osoby), místem doručení je recepce HELP CZ. VBÚ jsou v den doručení předány bez zbytečného odkladu na účtárnu ke zpracování. Číselné dokladové řady VBÚ viz Směrnice Systém zpracování účetnictví Přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost) Věcnou a formální správnost provádí Účetní HELPCZ, která veškeré bankovní operace také v systému IS Navision účtuje. 22

26 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o Určení účtovacího předpisu, zaúčtování Zaúčtování jednotlivých položek VBÚ provádí a je za ně odpovědná Účetní HELPCZ VBÚ, jež jsou denně pořizovány a importovány do IS Navision přes elektronickou komunikaci. Účetní HELPCZ denně účtuje. Podkladem jsou přehledy denních pohybů na BÚ tištěné ze systému elektronického bankovnictví. Měsíční papírová podoba VBÚ pak slouží jako kontrolní podklad pro již zaúčtované položky. VBÚ, které jsou k dispozici pouze měsíčně v papírové podobě, se účtují měsíčně. Položky VBÚ se do IS Navision pořizují/importují přes Finanční deníky, účtovací předpisy jsou kdykoliv přístupné přes Finanční žurnály. Okamžikem uskutečnění účetního případu u bankovních dokladů je den provedení finanční operace Pokladní doklady Vystavení pokladního dokladu, číslování a) Platby zákazníků za služby a zboží Při inkasu plateb zákazníků do hlavní pokladny nejsou standardně vystavovány pokladní doklady, pouze na požádání vystaví recepční ručně zjednodušený daň. doklad (předtisk PPD). Tržby za služby a zboží jsou na hlavní pokladně evidovány systémem AFIT, denně jsou Účetní HELPCZ k evidenci předávány tištěné denní Uzávěrky. Účtování hotovostních tržeb do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x měsíčně na základě měsíční tištěné Uzávěrky. Údaje Účetní HELPCZ zpracovává do pokladu Prodej služeb a zboží (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD a založen v pořadači pokladny, přílohou je měsíční Uzávěrka ze systému AFIT a podklad Prodej služeb a zboží. Odvod pokladní hotovosti. (viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami) b) Vklad kreditu Při vkládání kreditů je standardně vystavován zjednodušený daň. doklad (PPD). Ten recepční tiskne ze systému AFIT. Doklady jsou přikládány k denním Uzávěrkám. Účtování vkladů kreditů do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x měsíčně na základě měsíční tištěné Uzávěrky, údaje zpracovává do pokladu Prodej služeb a zboží (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD a založen v pořadači pokladny. c) Vratné zálohy za čipové karty Při registraci nového zákazníka je vybírána vratná záloha na čipovou kartu. Tato hotovost se odvádí s odvodem tržby (viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami). Recepční tyto zálohy vede v operativní evidenci a v Pokladní knize. Účetní HELPCZ provádí jejich zaúčtování a evidenci v IS Navision. Ukončením registrace je záloha zákazníkovi vrácena. 23

27 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podklad Příjmové pokladní doklady: 1. Vystavená Fa příp. zálohová Fa hrazená hotově. 2. Denní tržba dle Uzávěrky z AFITU 3. Přijatá záloha za čipovou kartu Výdajové pokladní doklady: 1. Fa přijatá příp. zálohová Fa hrazená hotově. 2. Paragon (zjednodušený daňový doklad příp. doklad od neplátce). 3. Cestovní příkaz schválený dle QS0604 Pracovní cesty, cestovní náhrady. 4. Ostatní (mimořádné zálohy na mzdu dle QS0501 Pracovní řád) 5. Inventarizace hotovosti pro odvod do banky Dokladové řady Účetní HELPCZ uspořádá podkladové doklady dle jejich časové posloupnosti a začne vyhotovovat pokladní doklady. Dokladové řady viz směrnice Systém zpracování účetnictví Postup vystavení Pokladní doklady zhotovuje Účetní na základě příslušného odsouhlaseného podkladového dokladu (viz výše) v IS Navision. Podkladový doklad výdeje hotovosti musí být podepsán odpovědnou osobou dle podpisových vzorů příp. dle QS0604. Pokladní doklad obsahuje kromě určení osoby pokladní (vyplatil/převzal) také konkrétní určení osoby přijímající hotovost u VPD (vyplaceno komu) a vydávající hotovost u PPD (přijaté od). Více viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami Přezkoušení správnosti Věcnou správnost přezkušuje a podpisem na podkladovém dokladu stvrzuje osoba odpovědná za danou oblast externích dodávek (Podpisové vzory). Formální správnost podkladů (např. náležitosti zjednodušeného daň. dokladu, časová souvislost s účetním obdobím atp.) a vyhotovených dokladů (soulad s podkladovým dokladem, vyplnění potřebných údajů atp.) přezkušuje a podpisem na vystaveném účetním dokladu stvrzuje Účetní Určení účtovacího předpisu, zaúčtování Účtovací předpis určuje Účetní HELPCZ a je uveden na tištěné podobě dokladu. Účtování pokladních dokladů provádí Účetní HELPCZ průběžně, po zaúčtování je každý doklad vytištěn a založen k evidenci do pořadače pokladny. Měsíčně tiskne Pokladní knihu, jež slouží ke kontrole zůstatků pokladny (průběžná inventura), pokladní kniha je založena měsíčně v pořadači pokladny. Okamžikem uskutečnění účetního případu u pokladních dokladů je den příjmu nebo vydání hotovosti. 24

28 Berková Vnitřní kontrolní systém společnosti HELP CZ, s. r. o Ostatní účetní doklady Typy ostatních účetních dokladů Mzdové záznamy - IDMZ Odpisy dlouhodobého majetku - ÚODP Leasingy - IDLEA Zápočty pohledávek a závazků - ZAP Interní doklady ID,ID-K pomocí ID se účtují specifické účetní operace, které není možné zaúčtovat jiným účetním dokladem (např. rozdělení HV, tvorba/rozpouštění účtů časového rozlišení a opravných položek, předpis podílu na stravném zaměstnancům, nedokončená výroba atp.) Nejvyšší frekvence využití ID je při závěrkových operacích a při otevírání účetnictví Vystavení, číslování a) Podklad pro vystavení IDMZ elektronický import dat ze mzdového programu ( KS Program), Finanční deník. Písemná Sestava z KS Programu vč. podpisu Mzdové účetní ÚODP k evidenci majetku společnosti se využívá modul v rámci IS Navision. Odpisy jsou automaticky počítány a účtovány přímo v modulu Majetek. IDLEA Leasingová smlouva a splátkový kalendář, ZAP dohoda o vzájemném zápočtu (před zaúčtováním oboustranně podepsaná) ID různé podklady dle typu účetní operace (např. Zápis z jednání valné hromady, záznam od odpovědné osoby nedokončená výroba/odečet energií/atp., faktura, Smlouva, atp.). ID_K měsíční podklad Uzávěrka, slouží k účtování vložený a čerpaných kreditů b) Dokladové řady Viz směrnice Systém zpracování účetnictví Přezkoušení správnosti Kontrolována je zejména věcná správnost podkladového dokladu, kde osoba odpovědná příp. smluvní strany stvrzuje/í správnost podpisem. Za formální správnost účetního dokladu odpovídá a doklad stvrzuje podpisem Účetní HELPCZ Určení účtovacího předpisu, zaúčtování Ostatní účetní doklady vystavuje a účtuje Účetní HELPCZ. Účtovací předpis je u dokladů vytvořených v rámci IS Navision (odpisy, zápočty) příp. importovaných (mzdy) je generován automaticky dle aktuálního nastavení IS. U ostatních účetních dokladů (ID) určuje účtovací předpis Účetní HELPCZ. Okamžikem uskutečnění účetního případu u ostatních dokladů je den vyhotovení účetního dokladu, popř. den uskutečnění účetního případu. Při zaúčtování je doklad vytisknut, podepsán účtovatelem a spolu s přílohami uložen k interní evidenci do pořadače. 25

29 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podpisový řád Podpisový řád se nezbytnou součástí definovaného oběhu dokladů, charakterizuje oprávnění, resp. povinnost pracovníků podepisovat jednotlivé druhy účetních i jiných záznamů v účetní jednotce. Závěr Zavedený vnitřní kontrolní systém ve společnosti a dodržování jeho zásad a principů dává záruku výrazného snížení rizik, které vyplývají z chyb pracovníků managementu i prostředí. Další rozvoj vnitřního kontrolního systému společnosti je možno vidět v controllingu -v nástroji podnikového řízení zaměřeného na rozvoj a budoucnost, který má poskytovat top managementu základní podkladové informace pro stanovení, popř. korektury kursu podniku. Obecně je zaměřen jednak na informační systém vymezení a zpřesňování informační základny, jednak na metody vyhodnocování údajů a jejich interpretaci pro potřeby manažerů různých úrovní. Controlling bude v budoucnu sloužit jako systém včasného varování. Očekává se, že bude pružně poskytovat informace signalizující nejen případy poruch, ale i možného ohrožení plnění plánovaných úkolů, signalizovat např. i ohrožení konkurencí atd. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 26

30 Bernard Evidence projektů, pracovního výkonu v IS Navision EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU V IS NAVISION Vojtěch Bernard Tesco SW, a.s. Abstrakt: Tento materiál se zabývá způsobem evidence pracovního výkonu na realizovaných projektech ve firmě TESCO SW Klíčová slova: IS Navision, periodický deník, položky deníku, evidence pracovního výkonu Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematický konzultant: Vladimír Divín Úvod Níže nastíněný způsob evidence pracovního výkonu je nový prvek výroby TESCO SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů, pro zvýšení možností ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími a pro nastartování procesu sebeučení se a zkvalitnění obchodní činnosti. 1 Pravidla evidence pracovního výkonu sledování pracovních výkonů pracovníků probíhá v IS Navision data o svém výkonu zadává samostatně každý pracovník výroby za sebe - nese za tuto činnost odpovědnost zapisuje se skutečně odpracovaný čas (nesouvisí s pracovním časem zadávaným do docházky pro mzdové účely) data jsou zadávána min. 1x týdně = zapisují se souhrnné údaje za předchozí týden zaúčtování vložených dat probíhá 1x týdně vždy k datu pátku, tj. poslední den sledovaného týdne. Samotné zaúčtování musí pracovník provést nejpozději do pátku následujícího týdne. Tzn. že pracovník má 1 pracovní týden na zápis a zaúčtování svého výkonu za předešlý týden, i když je zaúčtování položek provedeno vždy k datu minulého pátku. výkon je evidován v hodinách pracovník rozepisuje celou svou pracovního dobu 27

31 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV pracovník rozepisuje celý týdenní pracovní výkon v následujícím členění: 1. Výrobní projekt: fáze projektu (kde to určí vedoucí oddělení) typ činnosti 2. Režijní projekt 3. Fiktivní projekt Do výrobního projektu se zapisuje pracovní výkon, který přímo souvisí s daným projektem, je potřeba ho dále rozepsat na jednotlivé typy činností (v případě sledování fází projektu i na jednotlivé fáze). Do režijního projektu se zadává pracovní výkon jen v tom případě, pokud se pracovník podílí na některém z režijních projektů (nesledují se u nich typy činnosti ani fáze projektů). Fiktivní projekty představují procesy, které ve skutečnosti projekty nejsou, ale pro umožnění jejich sledování jsou z praktických důvodů označeny jako projekty. Slouží k tomu, aby na ně pracovník rozepsal zbytek svého pracovního výkonu, který není možné nebo není účelné, aby se přiřazoval k výrobním nebo režijním projektům (nesledují se u nich typy činnosti ani fáze projektů). Jde o následující fiktivní projekty (společné pro všechny pracovníky firmy): 1. nemoc sledujeme zde nemoc potvrzenou lékařem, návštěvy lékaře, péči o nemocné dítě 2. dovolená čerpání řádné dovolené 3. vzdělávání (vlastní) účast na kurzech, trénincích a školeních (mimo školení týkajících se konkrétních projektů) 4. ostatní procesy firmy jde o firemní procesy a činnosti, které se nedají přiřadit konkrétním výrobním projektům, např. jednání, schůze, kontrola, firemní akce, prostoje atd. 5. lektorská činnost vedení školení pro ostatní spolupracovníky, zaučování nových pracovníků 6. veřejné aktivity vykonávání veřejné funkce Dále existují fiktivní projekty, které patří pod jednotlivé úseky (název projektu začíná zkratkou úseku): 1. spolupráce na obchodu (všechny úseky výroby, ÚTS) spolupráce na tvorbě obchodních nabídek, příprava a vedení prezentací, atd. 2. činnost vedení odd. (všechny úseky výroby, ÚTS) sleduje se zde část pracovního výkonu vedoucích oddělení, kterou nelze přiřadit na konkrétní projekty 3. zaškolení nových pracovníků (všechny úseky výroby, ÚTS) je zde přerozdělována část pracovního výkonu nových pracovníků. Položky do tohoto projektu účtuje pouze pracovník PK na základě přerozdělovacích pravidel. 28

32 Bernard Evidence projektů, pracovního výkonu v IS Navision Pozor! Tento projekt se nepoužívá k zadávání pracovního výkonu jednotlivými pracovníky. 4. obchodní projekt (ÚOB) činnost pracovníků obchodního úseku Členění, číslování a pojmenovávání projektů, přehled typů činností je obsažen v dokumentu Členění, číslování a pojmenovávání projektů v IS Navision viz IISTIdentifikaceProjektů.doc. konkrétní postup zadávání pracovního výkonu do IS Navision je popsán na dalších listech tohoto dokumentu za účelem podrobnější sledování pracovního výkonu a k získání dat potřebných ke srovnání plánovaných a skutečných hodnot jsou realizovány následující činnosti: o vedoucí oddělení rozhodují o používání fází (etap) u konkrétních projektů metodika řízení fází je popsána v dokumentu Řízení fází projektů v IS Navision viz IISTŘízeníFází.doc. o vedoucí projektů zadávají plánované údaje o projektu do rozpočtu projektu způsob tvorby rozpočtu je popsán v dokumentu Vytvoření rozpočtu projektu v IS Navision viz IISTRozpočetProjektu.doc. kontrolu úplnosti a včasnosti zápisů provádí PK. 2 Zadávání pracovního výkonu do IS Navision projektů. K zadávání pracovního výkonu v IS Navision slouží okno Periodický deník 2.1 Periodický deník projektů Umístění deníku Formulář periodického deníku zobrazíme v modulu Plánování zdrojů po volbách Projekty>Periodické aktivity>periodické deníky. 29

33 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 1: Periodické deníky V nabídce deníků si vybereme deník příslušného oddělení. Obrázek 2: Deník příslušného oddělení A ve vybraném deníku zvolíme list příslušného pracovníka. Každý pracovník má svůj vlastní list deníku. Výběr listu deníku provedeme stiskem rozbalovacího tlačítka v poli pro název listu v horní části okna, v rozevřeném seznamu označíme řádek svého listu a potvrdíme OK. 30

34 Bernard Evidence projektů, pracovního výkonu v IS Navision Obrázek 3: List příslušného pracovníka Obrázek 4: Údaje v deníku Na listu se vyplňují následující údaje: Metoda periody Frekvence periody Zúčtovací datum Číslo dokladu Číslo projektu Typ Číslo Kód typu práce 31

35 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Kód fáze (pouze jsou-li fáze projektu specifikovány vedoucím projektu) Množství Na listu se vyskytují ještě pole Projekt a Popis (zdroje). Údaje do těchto polí se nezadávají, vyplní se automaticky po zadání čísla projektu a čísla (zdroje). Význam jednotlivých polí: 1. Metoda periody Určuje způsob, jakým se bude chovat položka množství po zaúčtování řádků deníku. Volí se metoda Proměnná, tzn., že se množství po zaúčtování vynulují. 2. Frekvence periody Udává vzorec pro výpočet nového data zpracování. Zadává se konstantní text 1T 3. Zúčtovací datum Zadává se datum pátku týdne, za který zadáváme výkon. 4. Číslo dokladu Zadává se text DENPROJ 5. Číslo projektu Zadává se číslo projektu, kterého se daný pracovní výkon týká je možno vybrat ze seznamu. 6. Typ Vybírá se ze seznamu standardně Zdroj 7. Číslo Číslo označuje číslo zdroje, má tvar ZAMxxxx, kde xxxx je osobní číslo pracovníka doplněné zleva nulami na délku 4. Zadává se vlastní číslo, je možno vybrat ze seznamu. 8. Kód typu práce Typ práce se zadává pouze u výrobních projektů, vybírá ze seznamu. Účelem je identifikace pracovní náročnosti na projekty podle profesí a prováděných činností. 9. Kód fáze Rozumí se kód fáze projektu, při podrobnějším členění konkrétního projektu (fáze neboli také etapy, kroky resp. úlohy). Pokud vedoucí projektu uvádí fáze v rozpočtu projektu, uvádí se množství práce vztažené k příslušné fázi projektu. 10. Množství Udává se množství práce v hodinách. Kód měrné jednotky je určen typem práce a nesmí se měnit Vytváření položek deníku Údaje definované v předešlé části se zadávají pouze při prvním vyplňování položky (řádku) deníku. Periodický deník má tu vlastnost, že zaúčtováním nemaže položky zapsané do deníku. Navíc se po zaúčtování automaticky posunuje zúčtovací datum. Při dalším zpracování téže položky o týden později stačí zkontrolovat údaje a vyplnit množství. 32

36 Bernard Evidence projektů, pracovního výkonu v IS Navision Pracovník PK každému pracovníkovi předvyplní položky deníku podle jeho účasti na konkrétních projektech a podle vykonávané činnosti. Povinností pracovníka projektu je položky zkontrolovat, případně provést úpravy a doplnit kód typu práce a množství. Pracovník je povinen upravovat položky deníku tak, aby rozepsal celý svůj týdenní pracovní výkon podle projektů, fází (byly-li určeny vedoucím projektu) a podle typů prací. Za tímto účelem může pracovník rušit či přepisovat existující nebo vytvářet nové položky. Vytvořit novou položku v deníku lze: pomocí funkce kopírovat a vložit (volitelné po stisknutí pravého tlačítka myši na levé liště v řádku deníku) po vložení na nový řádek je možno upravit konkrétní pole kliknutím na nový řádek v deníku některá pole se automaticky vyplní, jiná je potřeba doplnit. Je nutné, aby pracovník vždy doplnil údaje do následujících polí: o Frekvence periody o Číslo projektu o Číslo o Kód typu práce o Kód fáze (je-li určena vedoucím projektu) o Množství Každá položka musí obsahovat údaj o množství. Množství může být i nulové a to u těch položek, které jsou nyní sice nulové, ale předpokládá se, že v budoucnu se na ně určité množství vykazovat bude. Jde hlavně o opakovaně, i když nepravidelně používané položky fiktivních projektů (např. nemoc, dovolená, atd.), ale i o položky výrobních projektů (např. telefonické konzultace u zákazníka, ostatní procesy projektu, atd.) V okně periodického deníku lze upravit pořadí sloupců (polí) a je možno nepoužívané sloupce skrýt. Změnu pořadí sloupce provedeme kliknutím na název sloupce a tahem myši, skrytí a zobrazení sloupců kliknutím pravým tlačítkem myši na lištu názvů sloupců a volbou funkcí skrýt, zobrazit sloupec. Doporučujeme nastavit si pořadí a zobrazení sloupců podle následujícího obrázku: Účtování položek deníku Po zapsání všech položek (množství u všech položek), které mají být do daného období zahrnuty, je povinností pracovníka položky zaúčtovat. Účtování provedeme stiskem tlačítka Účtování a volbou funkce Účtovat nebo Účtovat a vytisknout. Položky deníku jsou zapsány jednak jako položky příslušných projektů a také jako položky zdroje. Během této operace se automaticky změní Zúčtovací datum na datum příštího období. 33

37 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Závěr V této práci byl nastíněn nový způsob evidence pracovního výkonu ve firmě TESCO SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů a pro zvyšování možnosti ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 34

38 Bernard Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU DODAVATELE SW PRODUKTŮ Vojtěch Bernard TESCO SW, a.s. Abstrakt: Obsahem práce je problematika spojená se zahraničním děním ekonomického charakteru vztahující se k aktivitám naší společnosti. Jako téma této práce jsem si zvolil téma zabývající se problematikou přijetí Eura na Slovensku se zaměřením na dopady pro dodavatele ICT. Cílem mé práce je stručně představit proces přijetí aura a diskutovat dopady, které tento proces přináší do SW firmy. Klíčová slova: euro, přijetí eura, Slovenská republika, software, dodavatel software Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková Úvod Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové integrace). Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby systémové integrace a ERP řešení. Firma TESCO SW a.s. realizuje většinu (cca 90%) svých aktivit na území ČR. Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na implementaci IS a služby s tím spojené na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Z tohoto výčtu je nyní velmi zajímavá situace na Slovensku, které od přechází na EURO jako oficiální měnu. Tato práce by měla stručně nastínit, co je s tím spojeno, jaké procesy a jak se tyto záležitosti dotýkají dodavatelů IS. 1 Obecná fakta o na Slovensku Slovenská republika se rozhodla na základě politických a hospodářských doporučení od změnit svoji oficiální měnu na Euro. 35

39 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Tento proces má na Slovensku zákonnou formu tzv. Generální zákon 659/2007 sb. platný od Zásady zavedení Podmínkou zavedení eura jako oficiální měny je mimo obecných skutečností, jako je členství v Evropských strukturách (EU) splnění Maastrichtských kritérií. Dalšími kroky je vypracování konvergenční zprávy ECB (Evropská centrální banka) a EK (Evropská komise). Následuje odsouhlasení vstupu Evropským parlamentem a stanovení pevného konverzního kursu. Slovensko (jak bude ukázáno pro Maastrichtská kritéria níže) všechny tyto kroky splnilo. Pevný konverzní kurs byl stanoven ECOFIN v červenci a má hodnotu: 1 = 30,1260 SKK 1.2 Maastrichtská kritéria Maastrichtská kritéria jsou základním ekonomickým nástrojem, který zajišťuje, aby přistupující ekonomiky nerozkolísaly ekonomický prostor Eura a neoslabovaly jeho pozici. Kritérium Referenční hodnota Hodnota na Slovensku Inflace (průměr, %) 3,2 2,2 Úrokové míry (%) 6,5 4,5 Veřejný dluh (% 60 29,4 (vč. důchodové reformy) HDP) Veřejný deficit (% 3,0 2,2 (vč. důchodové reformy) HDP) Stabilita kurzu ERM II od 2005 Tabulka 1: Maastrichtská kritéria a jejich plnění Slovenskem Slovensko splnilo všechna kritéria (v březnu roku 2008). 1.3 Zásady zavedení na Slovensku Pro zavedení Eura jako oficiální měny byla na Slovensku definována vládou řada doporučení a zásad, z nichž některé vybrané zde uvádím Big-Bang scénář Slovensko zvolilo pro zavedení Eura tzv. Big-bang scénář. Ten je založen na minimálním období kdy platí původní národní měna a současně Euro. V případě Slovenska bude toto období od do

40 Bernard Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů Duální zobrazování cen Jeden měsíc od zveřejnění pevného kursu (vychází to na ) musejí být sumární ceny účetních dokladů pro občany fyzické osoby uváděny v SKK a v současně Nepoškození občana Ze strany státu budou veškerá zaokrouhlení prováděna ve prospěch občana. Např. výplata důchodů směrem nahoru (dostane více), platba poplatků dolů (zaplatí méně) Kontinuita kontraktů Při přechodu na je zachována kontinuita kontraktů, přičemž pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, přepočítají se v den přechodu Slovenska na veškeré částky oficiálním konverzním kursem Bezpečnost občanů Probíhá masivní kampaň pro občany sestávající se například z následujících aktivit: Doporučení (např. nepodávat informace o bankovních účtech v souvislosti s přechodem) Bezpečnostní prvky na bankovkách a mincích Telefonní linka Eurokalkulačka a osvěta 1.4 Obecná rizika z přijetí Euro Pro malé otevřené ekonomiky působící v evropském regionu (jako je Slovensko, Česko, a další) je přijet Eura nezbytností, nicméně je velmi diskutabilní jak tento krok načasovat. Problémem zde je ekonomická periodicita prosperity, které je v tržním prostředí přirozeným jevem. Dochází zákonitě k obdobím konjunktury, stejně jako k obdobím stagnace nebo recese. V každém z těchto období je však třeba provádět odlišnou měnovou politiku, jinak ekonomiku řídit nástroji, které má centrální banka a částečně i vláda k dispozici. Pokud je ekonomika sladěna časově a v míře těchto jevů se svým okolím, je pro ni krok, jako je přijetí jednotné měny jednoznačně pozitivní. Pokud ovšem sladěna není a působí zde disharmonické jevy, pak oddělení měn a autonomní měnová politika umožňují regulovat míru dopadů a realizovat jiné kroky. V takovém případě přijetí jednotné měny může způsobit, že okolním světem dirigovaná opatření jdou pro daný konkrétní region proti jeho ekonomickým zájmům a místo aby pomáhaly zvládnout ekonomické jevy, ještě prohloubí jeho dopady. Hlubší analýza tohoto faktoru by byla jistě zajímavá, nicméně přesahuje rozsahem rámec této práce. Dále by vyžadovala mnohem podrobnější informace. 37

41 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Dopady do SW řešení Jedním z oborů, kde se změna oficiální měny projevuje velmi silně je vývoj a dodávky IS. V této kapitole bych rád nastínil alespoň základní problémy, se kterými jsem se v rámci našeho působení na Slovensku v této souvislosti setkal. Dále pak nastíním několik postřehů a problematik, které se netýkají přímo dodávek našeho SW řešení, ale byly mi sděleny v rámci konzultací a diskusí s jinými dodavateli. 2.1 Multiměnovost aplikací V souvislosti se zavedením vyvstává do popředí problematika fungování aplikací v prostředí, kde se pracuje s více měnami současně. Některá řešení jsou postavena na jedné primární měně a ostatní měny jsou pouze evidenční. Pak v případě přechodu na jinou primární měnu musejí být veškerá data přepočítána k datu změny kursem. Tato metoda je podstatně algoritmicky jednodušší, nicméně do jisté míry zkresluje historická data, poněvadž je převádí na jiné hodnoty, než jak byla originálně zpracována. Druhým řešením je normativní (číselníková) definice primární měny, Takovéto řešení vyžadují mnohem složitější výpočtovou algoritmiku, což je dáno neustálou nutností hlídat vztažné datum a veškeré údaje přepočítávat přes referenční měnu platnou ke vztažnému datu. Nicméně nespornou výhodou tohoto systému je, že ponechává data v původní podobě a ta je pak možno brát k dalšímu zpracování. 2.2 Dopady SW řešení TESCO SW a.s. TESCO SW a.s. je mimo jiné dodavatelem IS pro správu majetku a facility management (moje pole působení je právě v této oblasti). V této problematice se zpracovávají především informace o věcné podstatě reálně probíhajících procesů, kdy je spíše zvykem v opodstatněných případech předat věcná data ekonomickému informačnímu systému. Nicméně i zde se vyskytují případy, kdy vůči občanovi (fyzické osobě) realizována ekonomická aktivita. Příkladem může být rozúčtování služeb k nájmům nebo manko při inventuře (máme instalace, kde to zákazník chce realizovat přímo z našeho IS FaMa+). Z toho nám vyplývají změny, které musí být náš systém schopen s přechodem na multiměnovost řešit. Jedná se zejména o vlastní problematiku multiměnovosti, která je řešena normativním určením aktuální referenční (platné) měny. Další dopady do řešení TESCO SW a.s. a) Duální výstupy v SKK a Je řešeno doplněním přepočítávaného sloupce do sestav ručně dle analýzy b) Vstup dat ve více měnách Jedná se o standardní funkčnost, kdy může být doklad vystaven na více měn. Je potřeba pouze umožnit zadávat vele částky i měnu, ve které je částka platná. c) Reporty ve více měnách 38

42 Bernard Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu dodavatele SW produktů Problematika výstupů v různých měnách je nejsložitější z potřebných úprav, protože jednak zavádí potřebu parametrické volby měny, do které má být sestava přepočtena. Mnohem náročnější, ale je k referenčnímu datu, ke kterému platí hodnota na primárním dokladu nalézt kurs k přepočtu. Pro jednoduché výstupy to nepředstavuje závažnější problém, ale pro sumáře zpracovávající větší množství dat se tímto sekundárním výpočtem geometricky zvyšuje časová náročnost výpočtu a celkový čas pro vytvoření takové sestavy může vzrůst několikanásobně. Tato problematika je tedy řešena přísně individuálně a pro jednotlivé výstupy je hledána optimální metoda, jak výstup realizovat. Pro dodávky našeho produktu FaMa+ v oblasti facility managementu jsme u našich zákazníků pro tuto chvíli (jde o stále živý proces) schopni garantovat zákonné požadavky v rámci oprávněných věcných potřeb. 2.3 Dopady SW řešení mimo TESCO SW a.s. Mimo tyto problematiky, které se přímo dotýkají našeho SW řešení, které dodáváme, existuje ještě celá řada problémů, které se týkají SW řešení. Uveďme si některé příklady: a) I-banking (a vůbec veškeré bankovní služby) např. na výpise z banky musí být minimálně počáteční a koncový zůstatek v posledním 4Q 2008 uváděn v obou měnách. b) Doplnění zaokrouhlovacích pravidel pro dodavatele SW řešení do státní správy (výpočty důchodů, daní, ) c) SW pro pokladny a bankomaty (potřeba uvádění obou měn minimálně pro sumární částku) a další. Zde je potřeba si v této souvislosti uvědomit, kam všude dnes zasahuje výpočetní technika. Například při vzpomínce na paniku kolem Y2K při přechodu tisíciletí je asi jasné, že při takto zásadních změnách jsou dopady i náklady na jejich zvládnutí poměrně vysoké. Proto se celý segment zabývající se IT technologiemi na tuto změnu velmi zodpovědně připravuje. Závěr Pokusil jsem se shrnout věcné a zákonné informace o přechodu Slovenska na Euro a z nich posléze komentovat ty, které mají dopad do SW řešení, případně nastínit, jak se s konkrétními problémy vyrovnáváme v TESCO SW a.s. Jak je patrno, oblast SW řešení je jednou z těch, kterých se změna oficiální měny a s tím spojené procesy dotknou velmi podstatně a realizace všech změn v relativně krátkých časech nebývá vždy jednoduchým problémem. 39

43 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Přesto si dovolím tvrdit, že naše produkty jsou na tuto změnu připraveny. Tuto domněnku mi potvrzují i dosavadní kroky u stávajících zákazníků. Konečný verdikt o úspěchu bude znám krátce po novém roce, kdy vejde Euro v platnost, ale to již značně přesahuje časový rámec pro odevzdání této práce. Literatura [1] SEDLÁKOVÁ, J. (poradkyňa splnomocněnca vlády SR pre zavedeni ) podklady a prezentace. [2] Interní materiály firmy TESCO SW (analýzy, směrnice, pokyny apod.) 40

44 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Martina Buráňová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc s cílem vytvořit univerzální interní controllingový systém. Metodika je nástrojem pro sledování a vykazování skutečně vynakládaných přímých i nepřímých nákladů hospodářských středisek, činností školy, VaV a dalších projektů. Klíčová slova: controlling, úplné náklady, metodika, přímé náklady, nepřímé náklady, hospodářská střediska Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková Úvod Mezi cíle metodiky úplných nákladů (dále metodika Full Cost) Moravské vysoké školy Olomouc, o.p.s. (dále MVŠO) patří: vytvořit univerzální interní controllingový systém umožňující sledovat, vykazovat a řídit náklady vybraných hospodářských středisek a činností školy (interní controlling, řízení hospodárnosti), vytvořit interní pravidla pro sledování a vykazování skutečně vynakládaných přímých i nepřímých nákladů VaV a dalších projektů na MVŠO za účelem jejich ekonomického řízení (projektový controlling). 1 Členění nákladů a výnosů MVŠO Členění nákladů a výnosů Moravské vysoké školy Olomouc odráží základní východiska pro tvorbu metodiky úplných nákladů. Promítají se v něm dva základní úhly pohledu1: 1. Druhové členění Toto členění odpovídá na otázku Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO vynaloženy/vytvořeny? ve smyslu co, kdy a od koho bylo spotřebováno. 1 Fibírová, J., Šoljaková, L., Wagner, J.: Nákladové a manažerské účetnictví, 1. vydání, Praha: ASPI, 2007, 432 stran, ISBN: , str

45 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Druhové členění nákladů a výnosů MVŠO se odráží ve struktuře analytických účtů účtového rozvrhu MVŠO. 2. Účelové členění Toto členění odpovídá na otázku Za jakým účelem byly náklady/výnosy v rámci MVŠO vynaloženy/vytvořeny? ve smyslu příčinné souvislosti vzniku těchto nákladů/výnosů ke konkrétním útvarům, činnostem a procesům na MVŠO. Účelové členění nákladů a výnosů má na MVŠO se odráží ve struktuře dimenzí pro jejich sledování MVŠO. Další část metodiky se podrobněji zabývá praktickým promítnutím těchto 2 základních úhlů pohledu na náklady a výnosy MVŠO v účtovém rozvrhu, dimenzích pro sledování nákladů a výnosů a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském výkazu zisku a ztrát MVŠO. 1.1 Účtový rozvrh MVŠO Struktura syntetických a analytických účtů účtového rozvrhu MVŠO odráží druhy spotřebovávaných nákladů a výnosů. Jedná se tedy o strukturu, která je z převážné části stabilní a odpovídá na otázku Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO vynaloženy/vytvořeny?. Mezi základní druhy spotřebovávaných nákladů MVŠO patří: Mzdové a ostatní osobní náklady včetně SZP Nájemné a spotřeba dalších externích služeb (služby související s nájmem, dodavatelsky nakupované informační systémy, outsourcing účetní a mzdové agendy, outsourcing poradenských služeb v oblasti daní a certifikace ISO, vzdělávací služby školení, konference, semináře) Spotřeba energie Spotřeba materiálu Cestovné Odpisy dlouhodobých aktiv Finanční náklady (pojistné, bankovní poplatky) Mezi základní druhy vytvářených výnosů MVŠO patří: Výnosy ze školného a dalších poplatků za studium Výnosy z dotací (regionální projekty, projekty financované z ESF) Výnosy z darů 1.2 Dimenze MVŠO Dimenze pro sledování nákladů/výnosů MVŠO sledují náklady a výnosy z pohledu příčinné souvislosti jejich vynaložení/vzniku a představují tak základní nástroj pro přípravu a vyčíslení kalkulace nákladů a výnosů jednotlivých alokačních objektů MVŠO. MVŠO využívá při sledování a řízení nákladů a výnosů následující 4 dimenze: 1. dimenze - Hospodářská střediska 42

46 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc 2. dimenze Činnosti školy 1. úroveň 3. dimenze Činnosti školy 2. úroveň 4. dimenze Položky rozpočtu (pouze pro projekty) V rámci těchto dimenzí jsou náklady a výnosy školy sledovány, evidovány a řízeny ze 2 základních úhlů pohledu: 1. místa vzniku nákladu/výnosu a odpovědnosti za jeho vznik Kde vznikl daný náklad/výnos a kdo zodpovídá za jeho vznik? 2. jednotlivých činností MVŠO, které vyvolaly vznik nákladu/výnosu Co vyvolalo daný náklad/výnos? Jaká činnost, projekt, zakázka? Následující část metodiky specifikuje blíže jednotlivé dimenze pro sledování nákladů a výnosů Dimenze 1 Hospodářská střediska V rámci dimenze 1 jsou náklady a výnosy MVŠO přiřazeny hospodářskému středisku, v rámci kterého náklad/výnos vznikl a které zodpovídá za jeho vznik. Struktura hospodářských středisek kopíruje organizační schéma MVŠO a je členěná na: 1. Ústavy MVŠO 2. Útvary řízení, administrativy a správy a. Ředitel b. Právník c. Sekretariát d. Akademický senát e. Akademická rada f. Rektor g. Útvary kolegia rektora a jejich podútvary h. Náměstek ředitele i. Útvary náměstka ředitele a jejich podútvary 3. Servisní útvary a. Kabinet aplikované lingvistiky Každé hospodářské středisko se pro potřeby alokace nákladů/výnosů vyznačuje jednoznačným čtyřmístným číselným kódem. Specifické postavení má mezi hospodářskými středisky středisko 1099, které slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů/výnosů školy, u kterých nelze v prvním okamžiku identifikovat, které hospodářské středisko vyvolalo jejich vznik Dimenze 2 činnosti 1. úroveň V rámci dimenze 2 jsou náklady a výnosy přiřazeny jednotlivým činnostem MVŠO, které byly příčinou vzniku těchto nákladů/výnosů. 43

47 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Dle vnitřních procesů a aktivit MVŠO bylo stanoveno 5 základních kategorií této dimenze, přičemž každá z nich má jednoznačný dvojmístný číselný kód: 01 Vzdělávací činnost Věda, výzkum 02 a rozvoj 03 Doplňkové činnosti Řízení 04 a administrativa 99 Režijní náklady Tabulka 1: Základní kategorie dimenze 2 Kategorie představují hlavní činnosti školy, které vykonávají jednotlivé ústavy. Kategorie 04 zahrnuje činnosti útvarů administrativy, správy a řízení a jsou na ní alokovány veškeré náklady/výnosy, které souvisejí s administrativním a řídícím aparátem školy s výjimkou nákladů/výnosů řízení a administrativy spojených přímo s kategoriemi Kategorie 99 Režijní náklady slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů školy, které vyvolává fungování školy jako celku, tedy jak činnost jednotlivých ústavů, tak činnost administrativního a řídícího aparátu. Náklady této kategorie odpovídají nákladům hospodářského střediska 1099 v rámci 1. dimenze a nelze je v rámci 2. dimenze jednoznačně přiřadit činnostem Dimenze 3 podskupiny činností V rámci dimenze 3, která přímo navazuje na dimenzi 2, jsou blíže specifikovány konkrétní činnosti, zakázky a projekty, které vyvolaly vznik nákladů/výnosů MVŠO. Pro každou z kategorií 2. dimenze specifikují tyto dimenze jednotlivé činnosti, projekty a zakázky, které daná kategorie zahrnuje. První číslo čtyřmístného kódu dimenze 3 odkazuje na nadřazenou činnost 2. dimenze. Nepřímé režijní náklady jsou v rámci dimenze 3 alokovány na následující položky: 1119 nepřímé náklady vyvolané bakalářským studiem Olomouc 1999, 2999, 3999, 4999 nepřímé náklady vyvolané jednotlivými podskupinami činností Položky 1899, 2899, 3899 a 4899 slouží jako uspořádací dimenze pro dočasnou alokaci osobních nákladů zaměstnanců MVŠO odpovídajících jejich procentnímu rozdělení mezi činnosti dle přílohy č. 2 Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO. Tyto náklady budou po skončení účetního období na základě výsledků personálního auditu daného roku dále alokovány na jednotlivé položky 1xxx-4xxx. Specifický charakter mají položky 9991, 9992 a 9999, na které jsou dle typu rozvrhové základny alokovány nepřímé režijní náklady školy jako celku, které v rámci dimenze 2 spadají pod kategorii

48 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Dimenze 4 označení položky rozpočtu V rámci dimenze 4, která přímo navazuje na předchozí dimenze 2 a 3, jsou specifikovány náklady projektů MVŠO. Dimenze je využívána jako nástroj sledování čerpání nákladů vědecko-výzkumných a rozvojových projektů, které jsou částečně nebo úplně financovány z veřejných zdrojů. Jednotlivé náklady dotačních projektů jsou v rámci dimenze očíslovány následujícím způsobem: 01(02)/23xx(24xx)/číslo položky schváleného rozpočtu přičemž předčíslí identifikuje, zda se jedná o způsobilý přímý náklad-01 nebo nezpůsobilý přímý náklad-02; 23xx(24xx) identifikuje konkrétní projekty dle jeho kódu v rámci 3. dimenze; číslo položky rozpočtu kopíruje číslování dle schváleného rozpočtu poskytovatele finančních zdrojů. 2 Metodika alokace nákladů a výnosů MVŠO 2.1 Typový kalkulační vzorec MVŠO Základními charakteristickými rysy typového kalkulačního vzorce MVŠO jsou snahy o odlišení: nákladů ovlivněných objemem výkonů ( variabilních ) od nákladů, zakládajících potenciál, v určitém relevantním rozpětí neovlivněný objemem výkonů ( fixních ); nákladů vyvolaných druhem alokačního objektu (přímých) od nákladů, objektivně společných více druhům těchto objektů ( nepřímých ); a nákladů ovlivnitelných pracovištěm, které je nositelem tvorby alokačního objektu, od nákladů, které již tímto pracovištěm ovlivněny nejsou. Název položky Přímé externí náklady alokačního objektu (variabilní) Materiál Externí subdodávky Nakupované služby Přímé interní subdodávky a služby (variabilní) Osobní náklady (variabilní) Komentář k položce V případě jejich širší struktury lze uvažovat o jejich podrobnějším členění; ocenění těchto výkonů navrhujeme v úrovni přímých nákladů alokačního objektu Jedná se výhradně o osobní náklady pracovníků bezprostředně se podílejících na tvorbě alokačního objektu; v případě 45

49 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV potřeby lze uvažovat o rozdělení kalkulační položky na mzdové náklady a související sociální a zdravotní pojištění; předmětem diskuse by měl být způsob zajištění reálných podkladů, a to v zásadě pro všechny typy alokačních objektů PŔÍMÉ NÁKLADY ALOKAČNÍHO Součet výše uvedených položek OBJEKTU Jedná se o společné (nepřímé) náklady pracoviště zajišťujícího tvorbu alokačního objektu nebo jeho ucelené části; Nepřímá režie pracoviště (fixní) v případě podstatné výše lze uvažovat o jejich rozdělení na vyhnutelnou a utopenou část, popř. na část externích a interních nákladů Součet přímých nákladů a nepřímé režie pracoviště, které je nositelem tvorby alokačního objektu; koncepčně je snahou STŘEDISKOVÉ NÁKLADY kalkulovat v této kalkulační položce ALOKAČNÍHO OBJEKTU náklady, které pracoviště nositel alokačního objektu ovlivňuje, resp. za jejichž výši odpovídá Položku je kromě uvedeného pozitivního vymezení možno chápat Nepřímá řídicí, administrativní také jako veškeré ostatní kalkulovatelné režie školy jako celku (fixní) náklady, které nejsou uvedeny v předchozích položkách kalkulace Součet střediskových nákladů alokačního PLNÉ NÁKLADY ALOKAČNÍHO objektu a přiřazené části nepřímé řídicí, OBJEKTU administrativní a správní režie školy jako celku Tabulka 2: Struktura typového kalkulačního vzorce 46

50 Buráňová Plné náklady alokačního objektu Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc 1xxx střediskové náklady alokačního objektu 11xx přímé náklady alokačního objektu (variabilní) 111x přímé externí náklady 112x přímé interní subdodávky a služby 113x osobní náklady 12xx nepřímá režie pracoviště (fixní) 121x nepřímá režie výkonných pracovišť 122x nepřímá režie podpůrných pracovišť 2xxx nepřímá řídící a administrativní režie (fixní) 21xx řídící a administrativní režie operativní 22xx řídící a administrativní režie strategické Obrázek 1: Grafické znázornění položek typového kalkulačního vzorce MVŠO a jejich číslování 2.2 Alokační objekty MVŠO Alokační objekty MVŠO odpovídají struktuře položek dimenze 3 pro sledování nákladů a výnosů. Specifickou skupinu alokačních objektů tvoří činnosti 3. dimenze, které negenerují odpovídající výnosy. Mezi tyto dílčí alokační objekty patří: Vyžádané přednášky Ostatní akce a rituály 47

51 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Konference (účasti na konferencích) Publikační činnosti 2.3 Alokace přímých nákladů Přímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO lze jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti, která tyto náklady vyvolala. Při jejich alokaci jsou každému z nich přiřazeny dimenze 1-3, tedy hospodářské středisko, kde náklad vznikl, a dimenze konkrétní činnosti, se kterou náklad příčinně souvisí. Specifickou skupinu představují náklady vědecko-výzkumných a rozvojových projektů MVŠO financovaných z veřejných zdrojů. Tyto náklady jsou v rámci 1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí daného projektu. V rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko-výzkumného nebo rozvojového projektu. Oproti ostatním přímým nákladům je u jednotlivých účetní případů navíc identifikována v rámci 4. dimenze způsobilost a nezpůsobilost nákladů, přičemž v případě způsobilosti je náklad označen číslem položky rozpočtu schváleného poskytovatelem finančního zdroje pro realizaci projektu (viz dříve). 2.4 Alokace nepřímých (režijních) nákladů Nepřímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO nelze jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti (tzv. kalkulační jednici), která tyto náklady vyvolala. Pro jejich alokaci jsou proto využívány rozvrhové základny. Nepřímé režijní náklady MVŠO zahrnují zejména náklady na řízení a správu školy a náklady na podpůrné činnosti (ekonomický úsek, personalistika, PR, řízení kvality, administrativní podpora školy, technická podpora řízení, správa a provoz budov - nájemné a služby související s nájmem, odpisy dlouhodobého majetku apod.). Z hlediska vztahových veličin, které vyvolávají jejich vznik, lze na MVŠO identifikovat 4 hlavní skupiny nepřímých režijních nákladů: 1. Režijní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO náklady, které jsou ovlivněny množstvím zaměstnanců, kteří jsou přítomni na pracovišti a tyto náklady vyvolávají. Do této skupiny patří zejména spotřeba vody a spotřeba elektřiny (osvětlení pracoviště a běžící počítače). Tato skupina nákladů má charakter spíše variabilních režijních nákladů, kde nositelem nákladu je zaměstnanec MVŠO. 2. Režijní náklady vynakládané v souvislosti s časem náklady, jejichž spotřeba je ovlivněna přítomností zaměstnance jen omezeně, náklad je vynaložen i v případě nepřítomnosti / omezené přítomnosti zaměstnance na pracovišti na zajištění pracovních podmínek zaměstnance v prostorách MVŠO. Do této skupiny patří zejména nájemné, vytápění, úklid, provozní služby budovy. Tato skupina nákladů má charakter fixních režijních nákladů 48

52 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc ve vztahu k zaměstnancům MVŠO, nositelem nákladu je objem podlahové plochy vyjádřený m2. 3. Režijní osobní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO v souvislosti s řízením a administrativou jedná se o náklady, které jsou vyvolány činností zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO. Do této kategorie patří zejména činnost náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů (kvestorát, personální oddělení, PR oddělení, oddělení řízení kvality), činnost sekretariátu a právního oddělení a část činnosti rektora a prorektorů odpovídající jejich administrativní agendě. Nositelem nákladu jsou zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části úvazku strávené touto činností. 4. Strategické náklady jedná se o náklady, které jsou opět vyvolány činností zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO, a souvisí s budováním strategických partnerství a spolupráce s firemními partnery, vysokými školami a subjekty veřejné správy. Nositelem nákladu jsou zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části úvazku strávené touto činností. Následující tabulka shrnuje jednotlivé dimenze nepřímých režijních nákladů, jejich charakteristiku, rozvrhové základny pro jejich další alokaci a jejich vazbu na alokační objekty a položky kalkulačního vzorce: 49

53 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Kód Název dimenze Charakteristika nákladů Rozvrhová základna/cost driver Alokační objekt Položka kalkulačního vzorce 111 Bakalářské Režijní náklady Průměrný počet studentů KV 122x 9 studium bakalářského studia jednotlivých oborů v daném roce Olomouc režie v Olomouci - část - metoda dělení (zjištěný nákladů knihovny průměrem z počtu studentů (literatura, mzdové k a daného roku). náklady správa knihovny, spotřeba materiálu), náklady studijního oddělení (mzdové náklady, poštovné, spotřeba materiálu apod.). 1. D , Osobní náklady Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny KV 113x 9 vzdělávací akademických připadající na jednotlivé alokační činnost a administrativně- objekty dle výsledků organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. s průběžnou a periodickou vzdělávací činností (procenta úvazků dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). 1. D - 13xx, 1111, 1121, 1131,

54 Buráňová 199 Vzdělávací 9 činnost režie 289 Osobní náklady 9 V, V a R (včetně projektů SMOL a OK) Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny KV121x akademických připadající na jednotlivé alokační a administrativněorganizačních objekty dle výsledků personálního auditu v daném pracovníků související roce. s administrativou vzdělávací činnosti, osobní náklady prorektorátu pro studijní a pedagogické záležitosti, náklady na informační systémy pro vzdělávací činnost - IS STAG, Thesis a Odevzdej, náklady plynoucí z přípravy akreditačních žádostí, vedení studentských klubů apod. 1. D - 111x, 13xx Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny , KV113x akademických připadající na jednotlivé alokační a administrativněorganizačních objekty dle výsledků personálního auditu v daném pracovníků související roce. s V, V a R po odečtení části osobních N plynoucích z úvazků na vědecko-výzkumných 51

55 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a rozvojových projektech mimo projektů SMOL a OK (procenta úvazků dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). 1. D - 13xx, 1111, 1121, 1131, Věda, výzkum Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny KV121x 9 a rozvoj režie akademických připadající na jednotlivé alokační a administrativně- objekty dle výsledků organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. s administrativou V, V a R (evidence publikační činnosti, projektový servis, příprava projektových žádostí apod.), osobní náklady prorektorátu pro V, V a R, náklady na přístupy do databází, vědeckou literaturu apod. 1. D - 112x, 13xx 52

56 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc 389 Osobní N Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny KV113x 9 doplňkové akademických připadající na jednotlivé alokační činnosti a administrativněorganizačních objekty dle výsledků personálního auditu v daném pracovníků související roce. s doplňkovými činnostmi (procenta úvazků dle výsledků personálního auditu). 1. D Doplňkové činnosti režie Část osobních nákladů akademických a administrativněorganizačních pracovníků související administrativou doplňkových činností. 99 Režijní náklady V rámci této kategorie je možné identifikovat následující typy režijních nákladů: 9991 Režijní náklady vyvolané počtem osob - spotřeba vody a elektřiny, náklady na internet apod. 1. D (50x) Přímý čas - odpracované hodiny připadající na jednotlivé alokační objekty dle výsledků personálního auditu v daném roce KV121x Přímý čas - odpracované hodiny x stanovené na základě počtu osob vykonávajících danou činnost a procent jejich úvazků na činnosti (viz procentní rozdělení osobních N zaměstnanců dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců 53

57 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV MVŠO upřesněné výsledky personálního auditu) Režijní náklady související s plochou - nájemné, náklady na služby související s nájmem - úklid, ostraha apod. 1. D (50x, 51x) Pozn. Pro účely alokace těchto N budou prostory MVŠO rozděleny na výukové (alokace na 1999) a ostatní (alokace na ) Ostatní režijní náklady skupiny 99 - náklady na reprezentaci, odpisy, poštovné, spotřeba materiálu apod. 1. D (513, 518, 551) Plocha (metry 2) + přímý čas - odpracované hodiny stanovené na základě počtu osob vykonávajících danou činnost a procent jejich úvazků na činnosti (viz procentní rozdělení osobních N zaměstnanců dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO upřesněné výsledky personálního auditu). Procentní přirážka stanovená na základě plných nákladů aktivit x x 54

58 Buráňová 41x Náklady x strategického řízení 42x Náklady x operativního řízené a administrativ y Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Náklady vyplývající Plné střediskové náklady 3. D z budování strategických alokačních objektů (KV1xxx) partnerství a navazování spolupráce s firmami, vysokými školami či subjekty veřejného sektoru - cestovné, náklady na reprezentaci, členství v zájmových sdruženích, část osobních nákladů prorektorátu pro vnější vztahy apod. Náklady vyvolané Plné střediskové náklady 3. D operativním řízením alokačních objektů (KV1xxx) a administrativou MVŠO - osobní náklady útvarů náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů, spotřeba materiálu, nákup služeb - poradenství daně, ISO, účetnictví, outsourcingové služby, náklady na reklamu, reprezentace, cestovné apod. 1. D -12xx KV 22xx KV 21xx 55

59 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 489 Osobní náklady Část osobních nákladů Přímý čas - odpracované hodiny 3. D - 41xx, x 9 řízení akademických připadající na jednotlivé alokační 42xx a administrativ a administrativně- objekty dle výsledků a organizačních personálního auditu v daném pracovníků související roce. s operativním řízením a administrativou (procenta úvazků dle přílohy č. 2 - Pracovní kategorie zaměstnanců MVŠO). Osobní náklady útvarů náměstka ředitele a jemu podřízených útvarů (PR manažer, kvestor, personalista, představitel pro kvalitu), sekretariátu a právního oddělení MVŠO, část osobních nákladů rektora a prorektora pro vnější vztahy apod. 1. D -12xx 499 Řízení Osobní náklady Osobní náklady: přímý čas - 3. D - 41xx, x 9 a administrativ pracovníků MVŠO odpracované hodiny připadající 42xx a režie související s řízením na jednotlivé alokační objekty a administrativou dle výsledků personálního auditu nezařazené pod položky v daném roce. 41xx a 42xx, náklady Ostatní N: procentní přirážkou 56

60 Buráňová Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc vyvolané organizací akcí stanovenou na základě plných pro zaměstnance MVŠO, nákladů jednotlivých alokačních společná spotřeba objektů. materiálu útvarů řízení a administrativy apod. Tabulka 3: Alokace nepřímých nákladů 57

61 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2.5 Alokace osobních nákladů Osobní náklady zaměstnanců MVŠO se dle jejich zdrojů financování pro účely další alokace dělí na 2 části: 1. Náklady související se zapojením zaměstnanců do vědecko-výzkumných a rozvojových projektů financovaných z veřejných zdrojů (mimo projektů regionálních projektů SMOL a OK) Tyto náklady představují přímé způsobilé náklady projektů a s nimi související osobní náklady vyplývající ze schváleného rozpočtu osobních nákladů a úvazku odpovídajícího zapojení zaměstnance do projektu jsou alokovány jako přímé náklady projektů viz kapitola v rámci 1. dimenze jsou přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí daného projektu; v rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko-výzkumného nebo rozvojového projektu a v rámci 4. dimenze jsou označeny odpovídajícím číslem položky rozpočtu. 2. Ostatní osobní náklady financované ze zdrojů MVŠO (plus regionální projekty SMOL a OK) Tyto osobní náklady jsou u všech zaměstnanců dále děleny na následující činnosti: Vzdělávací činnost Vědecko-výzkumná činnost Řízení a administrativa Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné) Podkladem pro procentní rozdělení je stanovení pracovní kategorie každého zaměstnance MVŠO. Tato pracovní kategorie zaměstnance je stanovena personální manažerkou školy a je 1x ročně aktualizována na základě výsledků personálního auditu školy, který přehledně shrnuje skutečnou pracovní náplň zaměstnance v průběhu akademického roku. Přehled pracovních kategorií zaměstnanců MVŠO a popis personálního auditu školy viz Přílohy č. 2 a 3 této metodiky. Po jejich procentním rozdělení jsou následně tyto osobní náklady alokovány na následující střediska: Vzdělávací činnost středisko 1899 Vědecko-výzkumná činnost středisko 2899 Řízení a administrativa střediska 4899, 1119, 1999, 2999 a 4999 dle povahy administrativní činnosti Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné) Odtud jsou po skončení účetního období dále alokovány viz alokace nepřímých režijních nákladů. 58

62 Buráňová 2.6 Nezpůsobilé náklady projektů Metodika úplných nákladů na Moravské vysoké škole Olomouc Při alokaci nákladů na jednotlivé projekty školy (3. D ) jsou respektovány 2 zásady: 1. způsobilost, 2. vztah k činnostem projektu. Způsobilé náklady jsou takové náklady projektu, které splňují jak obecné principy způsobilosti, tak specifické požadavky způsobilosti definované poskytovatelem finančních prostředků. Obecné principy způsobilosti nákladů projektu2: náklady vynaložené v průběhu realizace projektu, náklady skutečné zaznamenané v účetnictví, doložitelné a kontrolovatelné, náklady stanovené podle obvyklých účetních a manažerských zásad školy, náklady vynaložené v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Za identifikaci nezpůsobilých nákladů projektu zodpovídá kvestorát školy, přičemž za definování specifických požadavků způsobilosti stanovených poskytovatelem finančních prostředků zodpovídá vedoucí projektu. Při alokaci přímých nákladů projektu je způsobilost/nezpůsobilost nákladu vzhledem k podmínkám způsobilosti posuzována individuálně, přičemž způsobilé náklady jsou v rámci 4. dimenze označeny předčíslím 01 a nezpůsobilé náklady předčíslím 02. Při alokaci nepřímých nákladů jsou všechny identifikované nezpůsobilé nepřímé náklady vyčleněny ze systému kalkulací jako nekalkulovatelné. Skupina všech nepřímých nezpůsobilých projektových nákladů je tvořena jako nejširší množina zahrnující všechny nezpůsobilé náklady vymezené všemi poskytovateli dotací v daném roce. 2.7 Alokace výnosů MVŠO Alokace výnosů MVŠO probíhá obdobně jako alokace nákladů, a to přiřazením dimenze 1-3, tedy hospodářského střediska, kde daný výnos vznikl, a dimenze konkrétní činnosti, se kterou výnos příčinně souvisí. Na rozdíl od nákladů má většina výnosů MVŠO přímý charakter, lze je tedy jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti, která tyto výnosy vyvolala. Výjimku představují výnosy plynoucí z darů, které jsou poskytovány obecně na podporu vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti. Pro výnosy plynoucí ze školného a poplatků za přijímací řízení je pro jejich prvotní alokaci využívána přechodně dimenze 1119, odkud jdou po uzavření semestru alokovány dle počtu studentů v jednotlivých oborech studia na dimenze Výnosy plynoucí z vědecko-výzkumných a rozvojových projektů jsou v rámci 1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí projektu, a v rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko- 2 MŠMT: Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě, dostupné z ( ), str

63 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV výzkumného nebo rozvojového projektu. Na rozdíl od nákladů jednotlivých projektů se pro jejich označení dále nepoužívá 4. dimenze. Závěr Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské vysoké školy Olomouc. Východiskem pro tvorbu metodiky je členění nákladů a výnosů, které se dále promítá v účtovém rozvrhu MVŠO, dimenzích pro sledování nákladů a výnosů a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském výkazu zisku a ztrát. Literatura [1] Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech programu OP VaVpI. [2] FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové a manažerské účetnictví. 1. vydání. Praha: ASPI, s. ISBN: [3] Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: 60

64 Buřval Implementace informačních systémů jako klíčový proces v IT IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ PROCES V IT Stanislav Buřval Tesco SW, a.s. Abstrakt: Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou v současné době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat tomuto procesu maximální pozornost. Klíčová slova: definice zakázky, zahájení projektu, organizace projektu, audit ITI, analýza řešení, ověřovací a rutinní provoz, záruka a servisní požadavky Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Vladislav Kabilka Úvod Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku implementace informačních systémů jako klíčového procesu v SW společnosti. 1 Základní procesní rozklad Na základě podrobné analýzy společnosti zaměřené na výrobu a implementaci informačních systémů (dále IS) probíhá vedle hlavních procesů řada vedlejších podpůrných činností. Hlavní procesy: Analýza řešení Výroba (programování) Testování Implementace u zákazníka Podpora systémů Outsourcing výrobních kapacit Obchod a marketing Vedlejší procesy: Systémová integrace Outsourcing výrobních kapacit Interní a externí audity 61

65 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Konference a školení pro zákazníky Podpůrné procesy: Technická podpora Ekonomika Lidské zdroje Metodická podpora a další Pro svou práci jsem si vybral jeden z nejdůležitějších procesů softwarové firmy a tím je Implementace produktů u zákazníka. Naše firma se zabývá jak výrobou a následnou implementací svých vlastních produktů, tak implementací informačních systémů velkých nadnárodních společností jako je např. Microsoft nebo ORACLE apod. Jelikož je výroba těchto produktů pro firmu malých rozměrů velmi náročná a hlavně nákladná, ne vždy s jasným úspěchem, je potřeba se orientovat právě na implementaci cizích produktů. Velcí dodavatelé nabízejí daleko větší podporu svých produktů formou reklamy, různých marketingových akcí apod. Jedná se tedy o trend, který nám umožňuje se postupně orientovat více na činnosti spojené s implementací a snižovat tak nákladnou výrobu. Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou v současné době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi. V důsledku zavádění norem jakosti a bezpečnosti dochází v naší formě k procesu neustálého zlepšování, který vede ke zkvalitnění našich poskytovaných služeb zákazníkovi. 2 Implementace z pozice organizační struktury V průběhu existence naší firmy prochází naše společnost nejenom procesními změnami, ale také změnami v oblasti vývoje organizačních struktur. Na počátku firma začínala s počtem 4 až 6 pracovníků. Postupem času přibývalo nejenom zákazníků, ale narůstala také potřeba více zaměstnanců a technického vybavení apod. Naše původní orientace na dodávku vybraných agend ekonomického systému se rozšiřovala na další oblasti, jako byla např. dodávka řešení komplexního podnikového systému nebo dodávka technologického, údržbového systému. Konkurence v oblasti IT postupně narůstala. Na konci roku 2000 došlo ke změně formy společnosti ze s.r.o. na akciovou. Organizační struktura společnosti byla původně plochou organizací a se vzrůstajícím počtem pracovníků se změnila na společnost s organizační funkční strukturou, následně na společnost s divizní organizační strukturou s jednotlivými samostatnými úseky, které se zabývaly různou orientací. Vzhledem k postupnému zavádění projektového přístupu při řízení zakázek naše společnost zavedla maticovou organizační strukturu. Dnes má firma kolem 150 zaměstnanců. Organizační strukturu uvádím především z důvodu začlenění jednotlivých oddělení implementace v rámci příslušných dodavatelských úseků. 62

66 Buřval Implementace informačních systémů jako klíčový proces v IT 3 Postup implementace u zákazníka 3.1 Definice Implementace SW Implementaci SW lze definovat jako dodávku komplexního řešení informačního systému. Dodávku je možno členit do příslušných fází: Definice zakázky Zahájení projektu Audit ITI, případně dodávka HW, SW Instalace standardního řešení Analýza řešení Realizace implementačních prací Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora Předání do rutinního provozu, servisní podpora Uvedené fáze vychází ze směrnice naší firmy o projektovém řízení. Implementace SW je soubor důležitých procesů, které provádějí jednotliví konzultanti ve vztahu k zákazníkům. Jsou to právě oni, kteří denně komunikují se zákazníkem, vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci zakázky. Někdy však mají velmi složitou pozici. Při jednotlivých jednáních dochází ke střetu mezi příslušnými stranami, mezi představou zákazníka o funkčnosti u dodávaného SW a skutečností dané stávající funkčností. Mezi hlavní kritéria úspěšnosti zakázky je ekonomické hledisko, které vychází již ze smluvních jednání, kdy dochází ke stanovení konečné ceny a příslušných podmínek. Struktura smluv vychází z definovaného standardu a jednotlivých požadavků objednavatele. Často se však stává, že při obchodních jednáních obchodní zástupce ustupuje za cenu získání zakázky v různých oblastech. Nejčastěji jsou to ústupky, které mohou komplikovat později jednotlivým konzultantům realizaci konkrétních fází. Může to být jak nízká cena jednotlivých fází oproti předem stanoveným kalkulacím vycházející z typizovaného projektu podle rozsahu zakázky nebo přislíbení neexistující funkčnosti. 3.2 Definice zakázky Jedná se o předprojektovou fázi, kdy se schází zakázková komise. Komisi svolává pověřený vedoucí projektu, který navrhuje projektový tým. Na jednání jsou přítomni zástupci obchodního, ekonomického a příslušného dodávkového úseku, kteří odsouhlasí realizaci a harmonogram dodávky. Postup této fáze se řídí odpovídající směrnicí řízení projektu. Výstupem tohoto interního zahájení projektu je příslušný dokument Interní zahájení projektu. Na tomto jednání se především rozhoduje, zda je tento projekt ekonomicky přijatelný, dostatečně ziskový nebo zda se jedná o dotovanou zakázku např. z důvodu získání reference, proniknutí do nového segmentu, získání strategického zákazníka, případně z jiných marketingových a obchodních pohledů. K této skutečnosti je potřeba přistupovat stále odpovědněji, zvláště v dnešní době zmítané ekonomickou krizí. 63

67 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.3 Zahájení projektu Jedná se o úvodní fázi projektu po podpisu smlouvy, kdy na straně zákazníka proběhne oficiální zahájení projektu. Při této příležitosti dochází k seznámení zákazníka s projektovým způsobem řízení dodávky. Jsou definovány cíle a rozsah projektu dle smlouvy. Vzájemně dochází k odsouhlasení detailního harmonogramu, včetně fází a jednotlivých milníků projektu. Nedílnou součástí tohoto zahájení je stanovení organizace projektu jak ze strany dodavatele, tak ze strany objednavatele. Organizace je členěna do dvou úrovní a to úroveň projektového týmu, který je řízen vedoucím projektu, a řídícího výboru. Řídicí výbor kontroluje milníky projektu, definuje strategická rozhodnutí projektu. Vedení projektu se věnuje operativnímu řízení projektu po celou dobu jeho trvání. Základním kamenem organizace projektu jsou jednotlivé pracovní jednání za účasti klíčových uživatelů a konzultantů. Zde musí být ze strany konzultantů zvolen proaktivní přístup k zákazníkovi. Obrázek 1: Organizace projektu komunikační schéma Při této příležitosti jsou také obě strany vzájemně seznámeny s možnými omezeními a riziky projektu. Dle podmínek smlouvy dochází také k předání odpovídajících licenčních certifikátů jako oprávnění užívat dodávaný systém v rozsahu definovaných ve smlouvě. Rozlišujeme licence na jméno, kdy může užívat systém nebo jeho součásti určitý konkrétní pojmenovaný uživatel, nebo licence na nepojmenovaného uživatele. Ten je definován počtem současně pracujících uživatelů. Závěrem si obě strany vzájemně odsouhlasí dokument Základní dokument projektu, který obsahuje projednané skutečnosti zahájení projektu. Zákazník musí cítit, že mu nenabízíme pouze SW produkt, ale řešení jeho potřeb vyplývající z jeho požadavků. 64

68 Buřval Implementace informačních systémů jako klíčový proces v IT 3.4 Audit ITI, případně dodávka HW, SW Další, neméně důležitou součástí komplexní dodávky systému, je fáze auditu infrastruktury (ITI). Odpovídající specialista ITI provede kontrolu HW a SW prostředí a navrhne případné změny konfigurace. Často se stávalo, že tato fáze byla opomíjena a nebyla součástí dodávky. To však způsobovalo v pozdějších fázích projektu velké problémy. Např. bylo zjištěno, že konfigurace prostředí, OS nebo rychlost sítí neodpovídala požadavkům dodávaného systému. Proto od určité doby je tato fáze standardně nabízena jako jeden z předmětů smlouvy o dodávce našich systémů. Závěry z auditu infrastruktury jsou zapsány do příslušného dokumentu a předány zákazníkovi. Jelikož se naše firma snaží nabídnout něco více, rozhodla se zákazníkovi poskytnout komplexnější služby. Jako příklad lze označit právě nabídku dodávky požadované infrastruktury, konkrétně dodávky HW nebo potřebného SW. Tuto skutečnost lze považovat jako konkrétní příklad konkurenční výhody. 3.5 Instalace standardního řešení V této fázi je zákazníkovi nainstalováno standardní řešení požadovaných modulů systému dle smlouvy. Specialisté dodavatelské firmy spolupracují společně s pověřenými odborníky zákazníka. Po úspěšné instalaci proběhne záznam formou protokolu o instalaci, který potvrdí obě strany. 3.6 Analýza řešení Cílem analýzy řešení je zmapovat stávající informační systém uživatele v příslušné oblasti, navrhnout případné změny v novém dodávaném systému. Dále je předmětem této fáze upřesnění konfigurace a parametrizace systému. V neposlední řadě je potřeba také navrhnout zákaznické úpravy. Jedná se například o speciální sestavy nebo úpravy vybraných funkcí systému, které mohou, ale nemusí být součástí dodávky. V zásadě je potřeba zákazníkovi vyjít maximálně vstříc, ale potřeba mít stále na paměti ekonomický pohled na projekt. Je nutno tedy pečlivě rozlišovat, zda je nebo není příslušný požadavek v rámci definovaného rozsahu nebo není. Součástí analýzy řešení bývá také návrh integračních vazeb s okolními systémy. 3.7 Realizace implementačních prací Tato fáze je z hlediska úspěšnosti projektu klíčová. Dochází zde ke konkrétnímu nastavení systému tak, aby vyhovoval původním představám zákazníka. Mezi základní činnosti implementačních prací patří: parametrizace systému import dat (normativní základna) migrace aplikačních dat realizace integračních vazeb školení 65

69 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Každý konzultant za danou oblast musí v rámci analýzy řešení funkčnost jednotlivých modulů systému s klíčovými uživateli detailně projít, provést migraci dat, nastavit vazby na okolní systémy a realizovat školení. Často zde dochází k neočekávaným změnám a problémům, které na počátku nebyly zřejmé. V těchto případech je nutné jednotlivé případy hlásit vedoucím projektu za obě strany, kteří rozhodnou o dalším postupu. V případě, že se jedná o zásadní změny v oblasti rozsahu nebo harmonogramu je nutno tyto záležitosti projednat na úrovni řídícího výboru. V případě, že proběhnou implementační práce v pořádku, jsou ztvrzeny odpovídajícími akceptačními protokoly. 3.8 Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora Po úspěšné fázi implementace dochází k předání systému do ověřovacího provozu. Jedná se o zkušební provoz systému po provedení všech implementačních prací. V tomto provozu je ze strany dodavatele poskytována zvýšená podpora. V případě, že nejsou zjištěny žádné nedostatky, je systém předán protokolárně do rutinního provozu. 3.9 Předání do rutinního provozu, servisní podpora Při zahájení rutinního provozu je poskytována účast konzultanta dodavatele po dobu nutnou k hladkému přechodu na nový systém Vyhodnocení projektu Po úspěšném předání do rutinního provozu dochází k ukončení a vyhodnocení projektu při společném jednání řídícího výboru. Na tomto jednání je potvrzeno převzetí předmětu plnění dle smlouvy o dílo Servisní smlouva Služba servisní podpory informačního systému se řídí podmínkami záruky ve smlouvě o dílo a návaznou Servisní smlouvou. Ve smlouvě je vymezen přesný rozsah, podmínky i cena těchto servisních služeb. Tesco SW zavedlo pro řízení uživatelské podpory interní směrnice, které vycházejí z normy ČSN EN ISO 9001:2000 Věcné dělení požadavků: Předmětem je aplikační SW Předmětem je systémový, komunikační nebo db SW a HW Předmětem jsou ostatní služby 66

70 Buřval Implementace informačních systémů jako klíčový proces v IT 3.12 Kategorie záručních a servisních požadavků Informační požadavky - požadavky na dodání ústní nebo písemné informace. Formy ústní informace: o Osobní (odpověď na dotaz, konzultace, školení) o Vzdálená (tel. hovor, telekonference, videokonference) Formy písemné informace: o Papírová (protokol, příručka, analýza, ) o Elektronická (Helpdesk, , zpráva na el. mediu, aj.) Provozní požadavky - Požadavek na řešení nestandardního chování produktu. Podle závažnosti: vysoká, střední, nízká. Podle omezení fungování: úplné, částečné, nevýznamné. Rozvojové požadavky - Požadavek na rozšíření produktu formou další dodávky (licence, komponenta, služba, ). Podpora systému je primárně realizována formou HelpDesku Přehled procesů služeb podpory Převzetí projektů do servisní podpory o Splněn předmět plnění smlouvy o dílo o Akceptace protokolu o předání do rutinního provozu Příjem a evidence požadavků o Záznam do Helpdesku, do IS vytváří zákazník o Faxová zpráva nebo od zákazníka zaznamenáno prac. podpory Přezkoumání a kategorizace požadavků o Oprávněnost požadavku o Přiřazení projektu, garanta, definování závažnosti, termínu Řízení realizace požadavků o Přidělení řešitele garantem, odhad pracnosti, postup řešení, změna stavu o Komunikace se žadatelem, zpětná vazba, informace o vyřešení o Stav zpracování požadavků pomocí workflow o Akceptace žadatelem Realizace požadavků o Vlastní řešení požadavku řešitelem 67

71 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 2: Uživatelské prostředí Helpdesk V případě, že je zákazník spokojen s dodávkou řešení a s poskytováním servisní podpory, je ochoten s námi spolupracovat na dalším rozvoji systému nebo dodávce jiného. Závěr Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy procesů implementace informačních systémů a získaných zkušeností z pozice dlouhodobého vedoucího projektů a manažera ve společnosti zabývající se dodávkou informačních systémů. V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti implementace a poukázat na problémy a možné způsoby řešení. Procesy implementace musíme nadále podrobovat detailnímu přezkoumávání a vyhodnocování tak, abychom mohli navrhnout takové opatření, které povedou k neustálému zlepšování těchto procesů. V této chvíli je potřeba se zaměřit především na problémy spojenou s nízkou ziskovostí projektů, která je dána především chybami při uzavírání smluv (neodpovídající cena oproti katalogovým ceníkům, přislíbení funkčnosti zákazníkovi, nevhodné termíny plnění) a chybami při vedení projektů (např. nezkušenost vedoucích projektů, vyhovět požadavkům zákazníků za každou cenu, špatná koordinace a plánování prací, ). Jedním z klíčových faktorů z hlediska prosperity považuji také změny v chování, jednání a vystupování jednotlivých konzultantů, vedoucích projektů a všech pracovníků vstupující do kontaktu se zákazníkem. Je potřeba více orientovat na zákazníka, zvolit proaktivní přístup. Je však nutno mít stále na paměti stále ekonomické aspekty s cílem redukce nákladů a růstu produktivity. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a. s. [2] VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, ISBN

72 Čepl Kamerová kontrola barevných značek KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK Miroslav Čepl Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstrakt: Barevné značky jsou nasnímány kamerou. Následně proběhne vyhodnocení programem, který rovněž dává pokyn manipulátoru. Jsou popsány klíčové prvky pro řešení, podmínky, za jakých výsledný produkt pracuje, a důvody, které vedly k výběru konkrétních zařízení. Klíčová slova: Kamera, kontrola, technologická linka Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín Úvod Jedním ze stále rychleji se rozvíjejících trendů poslední doby je zavádění automatických vizuálních systémů (též nazývaných systémy strojového vidění) pro kontrolu zboží a výrobků. Vykonává-li vizuální kontrolu člověk, spoléhající se pouze na svůj zrak, svědomitost a psychickou vytrvalost, dochází při vykonávání monotónní práce nevyhnutelně k ochabnutí soustředění a následně k nárůstu chybovosti. Proto se v poslední době nabízejí a také využívají možnosti instalovat v technologických provozech systémy se snímacími kamerami, které při napojení na řídící počítač s odpovídajícím programovým vybavením mohou řídit manipulátory, poskytovat stavové signály technologickým systémům nebo v nejjednodušším případě alespoň přivolat pracovní obsluhu. Oblastí, kde lze použít automatických systémů vizuální kontroly, je dlouhá řada. Patří sem kontrola povrchu, kdy se identifikují různá poškození jako trhliny, nečistoty, poškrábání, otřepy, barevné vměstky i jiné změny povrchu nejrůznějších materiálů. Jinou možností je kontrola úplnosti, kdy se zjišťuje komplexnost montážních celků, osazení dílů, kódování, balení, popisy atd. Určování a kontrola pozice slouží k zjišťování správné polohy sledovaného objektu nejčastěji z důvodu další technologické mezioperace, pro jemné sladění pracovních procesů na výrobní technologické lince nebo k odebírání objektů manipulátory. Velmi časté je využití automatických vizuálních systémů ke kontrole a identifikaci předem určených obrazů, vzorů nebo identifikačních kódů tištěných libovolnou tiskařskou technologií nebo v současnosti stále častěji využívanými laserovými popisovačkami. Stále častějším užitím je také identifikace typů (výrobku, zboží), to znamená zjišťování různých 69

73 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV výrobních typů pro třídící zařízení a to pomocí analýzy kódů, barvy, jasu, tvaru, velikosti atd. [1,2,3]. Pro získání spolehlivého a přesného výsledku při sledování objektů je případně možné zavedení i několika kontrol buď současně, nebo za sebou. Stručná definice snímaných a vyhodnocovaných předmětů pak je následující. Snímanými objekty jsou barevné značky (kroužky) o daném průměru a dané vzdálenosti, které jsou nastříknuty na vnější povrch automobilové pružiny. Pružiny mají černý lesklý povrch a jejich průměr se pohybuje v intervalu mm. Průměr drátu, z něhož jsou pružiny vinuty, může být 8 15 mm. Průměr drátu a pružiny udává typ pružiny, počet značek a jejich barvy pak udávají třídu pružiny, kterých může být pro každý typ několik. Celý cyklus nasnímání a vyhodnocení obrazu pak musí být kratší než 6 s, což je dáno taktem technologické linky. 1 Rámcový popis řešení Na základě uvedených vstupních podmínek pak vznikly v souladu s návrhy zadavatele postupně dvě varianty řešení, jejichž princip je však v základních bodech totožný. V každém taktu linky jsou v obou případech nasnímány dvě pružiny, poté je signál z kamer zpracován vyhodnocovacím programem, a ten na závěr dává pokyn manipulátoru, jak s pružinami naložit. Během řešení úkolu se pro nás ukázaly jako klíčové dvě věci: volba typu snímací kamery a volba vhodného osvětlení objektů. 2 Výběr kamer Volba kamery hraje významnou roli už v rané fázi řešení úkolu. Máme na mysli volbu kamery analogové nebo digitální [4-16], protože už od tohoto výběru se zpravidla odvíjí princip řešitelského postupu. V první verzi snímání statických objektů - se pracovalo s kamerami analogovými. Ty jsou s dostatečnou citlivostí levnější než kamery digitální, ale snímání barevných objektů vyžaduje časté a ruční nastavování parametrů jako expozice, citlivost, kompenzace odlesků od lesklého podkladu pružiny a nosiče pružin, což je časově náročné a tedy neoperativní. Kromě toho analogový signál je třeba před zpracováním řídícím programem nejprve digitalizovat, navíc u něj dochází snadno k tzv. zašumění například kvůli délce vodičů vedoucích signál. Při zastavení linky se snímaly vždy dvě pružiny, každá jednou analogovou kamerou. Kamery byly nastaveny tak, aby v jejich zorném poli byl vždy závit pružiny s vyhodnocovanými značkami, kterých bylo nejvýše pět. Digitalizovány pak byly dva signály, zpracování a vyhodnocení probíhalo na dvou jednojádrových PC. Pro druhou řešitelskou verzi byly vybrány kamery digitální. Ty umožňují snímání pohybujících se objektů, neboť lze už z řídícího programu zajistit synchronizaci pohybu linky a snímání. Také došlo ještě k významné změně v zadání úkolu, kdy na každé pružině může být až devět značek, které všechny musí být nasnímány. Při vyhodnocování obrazu pak už program nerozhoduje jen v termínech dobrá/špatná, ale 70

74 Čepl Kamerová kontrola barevných značek musí být schopen určit i tzv. třídu pružiny, jejichž počet (podle typu pružiny) může být až tři. Snímání většího zorného pole bylo vyřešeno tak, že jednu pružinu v druhé variantě snímají dvě kamery z různých směrů, aby byly značky zobrazeny v dostatečné kvalitě pro další vyhodnocování. Během zpomalení linky tedy dvě kamery pořídí obraz první pružiny a po posunutí linky nasnímají druhou pružinu. Při přenosu signálu a jeho vyhodnocení odpadá nutnost digitalizace, navíc parametry kamery se nastavují přímo z obslužného programu. Dále jsme zde mohli pracovat už s procesorem pro zpracování řídících signálů a s čtyřjádrovým PC, což vše způsobilo, že se dosáhlo šesti až osminásobného zrychlení zpracování ve srovnání s analogovou verzí. Z našich konkrétních zkušeností můžeme říci k výběru typu kamery následující. Z hlediska ceny se výhodnější jeví analogové kamery, ovšem pro další zpracování signálu jsou digitální kamery mnohem vhodnější. K dispozici jsou kamery s různě dlouhými expozičními dobami, které lze programově měnit, s možností synchronizačního vstupu k provedení snímků. Cenové relace se odvíjejí od velikosti CCD čipu a podle toho, zda je kamera v provedení průmyslovém, laboratorním a další. Výrobců a typů je v současnosti mnoho, takže lze vybrat nejvhodnější. 3 Výběr osvětlení Programové ovladače musí být vyřešeny tak, aby jejich nabízené funkce podporovaly potřeby průmyslového nasazení. Sám kvalitní software a hardware pro zpracovávání obrazů však ještě neznamená komplexní vyřešení celého technického zadání. Významnou roli hraje i řada dalších složek, které musí být navzájem sladěny, je nutné brát v úvahu také celkové časové a místní podmínky výrobního procesu. Za nejdůležitější je považována volba správného osvětlení k nasvětlení snímaných objektů. Osvětlení je třeba navrhnout, vybrat a seřídit tak, aby byly kontrolované objekty kontrastně zobrazovány a to buď polohou a orientací zdroje dopadajícího světla, anebo pomocí osvětlení ve světelném, či tmavém poli. Osvětlení může být podle potřeby polarizované, usměrněné, difúzní, barevné, ultrafialové, infračervené, bleskové (mžitkové) atd. K docílení žádaného kvalitního obrazu se používají nejrůznější světelné zdroje pro osvětlení předmětu, například žárovky, zářivky, světelné diody LED, lasery, halogenové projektory, zdroje studeného světla se světlovody atd. [17-25]. Povrch snímaného objektu (z optického hlediska) může být například matný nebo lesklý. U lesklých objektů vznikají při nasvětlení odrazy, které působí rušivě (kamerovému systému se jeví tyto odlesky jako objekt). Proto je třeba nežádoucí odrazy (odlesky) eliminovat. Je nutné nezapomenout i na světelné pozadí, vůči kterému se daný objekt snímá. Při použití nepolarizovaného světla je vliv světelné intenzity pozadí vyšší a zhoršuje identifikaci daných objektů. Pak je nutno použít stínící clony a jiné prostředky ke snížení světelné intenzity pozadí. 71

75 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.1 Výhody a nevýhody nepolarizovaného světla Výhodou je jednoduchost světelných zdrojů k osvětlení objektů, nenáročná provozní údržba, možnost použití barevných filtrů a tím upřednostnit zvolenou vlnovou délku (barvu). Podstatnou nevýhodou je to, že se jen obtížně (pokud vůbec) odstraňují parazitní odlesky od lesklých povrchů a dále to, že je obvykle nutné potlačit světelnou intenzitu pozadí kolem identifikovaných objektů. 3.2 Výhody a nevýhody polarizovaného světla Výhoda jednoduše se odstraní (potlačí) odlesky od lesklého povrchu, výrazně se potlačí vliv intenzity světla od pozadí. Nevýhody vyšší cena světelných zdrojů polarizovaného světla, vyšší nároky na čistotu prostředí, vyšší nároky na provozní údržbu. Seřizování systému s polarizovaným světlem je obtížnější, ale výsledný obraz je pak mnohem lepší. Pro optimální práci snímací soustavy je třeba vybrat i vhodný objektiv pro zvolenou kameru. Objektivy kamerových systémů jsou navrhovány pro daný typ CCD kamer používají se ½ palce, ⅓ palce, jsou i objektivy širokoúhlé, lze použít objektivy s proměnným nebo s pevným ohniskem. Pro náš úkol se nám nakonec nejvíce osvědčily objektivy s větší světelností. 4 Vyhodnocovací program Samotný vyhodnocovací program byl nazván PerMon. Je vytvořen v prostředí Visual Basic. Program PerMon byl vyvinut pro účely snímání a vyhodnocování kvality nástřiku barevných značek na automobilových pružinách různých typů. Program byl postupně zdokonalován a vylepšován jednak na základě našich zkušeností se zpracováním specifické obrazové informace, jednak na základě dodatečných, praxí vyžádaných požadavků zadavatele. Postupným vývojem vznikly dvě varianty řešení. Analogové snímání a zpracování obrazu bylo nahrazeno verzí využívající digitální kamery. Verze pro analogové kamery nesly označení 3, 4 a 5, pro digitální kamery vznikla verze 6. Jednotlivé verze se od sebe liší především stupněm automatizace zpracování obrazu a snížením nároků na obsluhu a kalibraci systému. Od plně ručního nastavování, kalibrace a volbu umístění segmentu, až po automatické vyhledávání značek i automatickou identifikaci počtu značek. V poslední verzi byl program také rozšířen o čtečku identifikačních čipů pro identifikaci obsluhy. Program dále umožňuje kontrolovat v plynulém provozu najednou až tři třídy pružin. Typ pružiny se zadává do řídícího programu, který z nasnímaných obrazů vyhodnocuje třídu pružiny a poté dává pokyn manipulátoru, jak s pružinou naložit. Tato verze také minimalizuje nastavování a kalibraci systému, které se nyní provádějí pomocí několika vizuálních prvků, což výrazně zkracuje dobu přípravy systému před spuštěním kontroly. 72

76 Čepl Kamerová kontrola barevných značek Vnitřní koncepce programu je plně modulární, využívající objektových vlastností a struktur. Byla zvýšena stabilita systému a program byl doplněn o diagnostiku a monitorování. Rámcový popis práce s programem PerMon přímo za provozu linky lze v bodech vyjádřit takto: přes identifikační klíč se přihlásí uživatel zvolí se požadovaný (kontrolovaný) typ pružiny na základě typu pružiny se provede kalibrace (počet vyhodnocovaných značek, jednotlivé barvy) spustí se vyhodnocovací program, který po načtení dat a zpracování dává zpětně pokyn manipulátoru linky, jak naložit s danou pružinou. Digitální kamery jsou umístěné přímo nad linkou v plechové skříni, která alespoň částečně chrání citlivý kamerový a osvětlovací systém před nepříznivým prostředím výrobní linky. Závěr Článek popisuje vývoj a konečnou realizaci kontrolního kamerového systému, který byl vytvořen dle požadavků společnosti Mubea HZP s.r.o. Prostějov. Popsaný systém, vytvořený z běžně dosažitelných komponent jak přístrojových, tak programových, je plně funkční a využívaný podle potřeb zadavatele. Literatura [1] HAVLE, O. Osvětlovače pro systémy strojového vidění. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [2] KABEŠ, K. Zájem o digitální zpracování obrazů v průmyslu roste. Automatizace, 11, 47, 2005, str [3] PALATKA, P. Kamerové systémy v průmyslové automatizaci. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [4] KABEŠ, K. Analogová versus digitální kamera. Automatizace, 11, 47, 2004, str [5] HAVLE, O. Distribuce digitálního videosignálu ve velkých kamerových systémech. Automatizace, 11, 47, 2004, str [6] KABEŠ, K. Inteligentní kamerový senzor LightPix AE 20. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [7] VALACH, S. Inteligentní průmyslové kamery přehled trhu. Automatizace, 11, 47, 2004, str [8] Inteligentní senzor LightPix AE 10. Automatizace, 11, 47, 2004, str [9] KABEŠ, K. Inteligentní systém pro zpracování obrazů Imagechecker P400. Automatizace, 11, 47, 2004, str [10] Kamera Siemens CCBC1325-LP/MP. Automatizace, 11, 47, 2004, str [11] Kamera Siemens CCBC1225-LP. Automatizace, 11, 47, 2004, str

77 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV [12] DAVID, J. Kamerové inspekční systémy PresencePlusTM. Automatizace, 11, 47, 2004, str [13] Kamerové senzory ICS, DCI a AGD. Automatizace, 11, 47, 2004, str [14] PODIVÍNSKÝ, T. Kamerové systémy Matsushita/Panasonic. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [15] BÁŇA, V. Kamerový senzor se zobrazovačem TFT. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [16] KABEŠ, K. Kompaktní termografická kamera měří na stupeň přesně. Automatizace, 10, 48, 2005, str [17] Legend 500 Series. Automatizace, 11, 47, 2004, str [18] HAVLE, O. Osvětlovače NerLite pro řešení strojového vidění. Automatizace, 10, 48, 2005, str [19] Systém Matsushita AX40. Automatizace, 11, 47, 2004, str [20] Systémy Matsushita A100/A200. Automatizace, 11, 47, 2004, str [21] HAVLE, O. Využití kamer Legend v systémech strojového vidění. Automatizace, 7-8, 48, 2005, str [22] KOLBABA, V. Řada Simatic Machine Vision pro průmyslové zpracování obrazu. Automatizace, 11, 47, 2004, str [23] Kamerové systémy prospekt firmy OMRON [on-line]. Dostupný z WWW: [24] HEROUDEK, J., HONEC, J., VALENTA, P., ZEMČÍK, P. Vizuální systémy v technických aplikacích. Sborník konference Automatizace, Tatranské Matliare, SK, 1997, str [25] Inteligentní řešení pro průmysl od CPE GROUP [on-line]. Technický týdeník, Springer Media CZ. Dostupný z WWW: 74

78 Čtvrtlík Local Mechanical Properties Testing LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING Radim Čtvrtlík Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstract: Thin films technology has become a crucial aspect in a wide range of production processes. It is used with success in electro-technical industry, electronics, optics, mechanical engineering, energetics and medicine. On this account the mechanical properties metrology of thin films and coatings has become very important factor of their optimization as well as high-quality production. The most common techniques of local mechanical properties testing are nanoindentation and scratch test. Keywords: NanoTest, Depth Sensing Indentation, Oliver-Pharr Metod, scratch test Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard Introduction There are a number of devices available for the local measurement of mechanical properties. One of the most versatile instruments is NanoTest. It can measure hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well as fracture and dynamic properties. At the heart of the NanoTest system there is a pendulum that can rotate on a friction-less pivot. A coil is mounted at the top of the pendulum; as a coil current is applied, the coil is attracted towards a permanent magnet, producing motion of the diamond towards the sample and into the sample surface. The displacement of the diamond is measured by means of a parallel plate capacitor The NanoTest flexibility consists directly in its modular conception. Number of measuring methods and techniques can be very easily accessed by implementation of additional modules such as friction probe, microscope with high resolution, AFM, acoustic emission system, pin on disk tribometer, etc. Furthermore, it is possible to perform the tests at elevated temperatures. 75

79 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1 Nanoindentation Nanoindentation is an important and effective experimental method. It is extensively used to estimate the plastic and elastic properties of thin films and surface layers of submicron thickness. Through nanoindentation test, the material parameters, such as hardness, Young s modulus, yield strength, and strain hardening exponent, as well as fracture toughness can be estimated. The nanoindentation test is based on the penetration of a diamond tip of known dimensions and geometry into the investigated surface at accurately defined loading force. Testing with NanoTest is based on Depth Sensing Indentation (DSI); the loading force P and corresponding indentation depth h are continuously recorded during the whole indentation cycle. In a typical indentation cycle, load is applied to the indenter that is in contact with the surface of a specimen. The load and depth of penetration are recorded as load is applied from zero to a pre-defined maximum and then from maximum load back to zero [1]. As the indenter is held at maximum load for a desired time, this period enables to investigate creep. A schematic illustration of a typical load-displacement curve is presented in Fig. 1. In most cases the three-sided pyramidal Berkovich indenter with an included half-angle of 65,27 is used. Its geometry gives the same ratio of projected area to indentation depth as Vickers indenter (four-sided pyramid) [2]. Figure 1: Schematic illustration of the P-h curve 1.1 Oliver-Pharr method Several analytical approaches have been proposed for analyzing of the measured load-displacement data. The most common method for evaluation of hardness H and reduced modulus E r has been developed by Oliver and Pharr [3], which extends the approach by Doerner and Nix [4]. This procedure consists in the analysis of unloading process schematically shown in Fig

80 Čtvrtlík Local Mechanical Properties Testing Figure 2: Schematic representation of the unloading process The data analysis starts with fitting the unloading curve to the power-law relation P h h m f, (1) where P is the indentation load, h is indentation depth, h f is the depth of residual impression after complete unloading, and, m are empirical fitting parameters. The unloading stiffness S is defined as the initial slope of the unloading curve d P m 1 S m ( h h ). (2) max f d h h h max The widely used relationship for reduced modulus E r which relates projected area A and contact stiffness S is given by E r S. (3) 2 A Elastic modulus of the specimen E has the following relationship with the measured reduced modulus E r 1 E r i, (4) E E i where E i and i are the elastic modulus and Poisson s ratio of the indenter and is the Poisson s ratio of the specimen. The diamond is characterized by E i = 1141 GPa and i = Projected area of the indenter A is defined as the cross-sectional area at contact depth h c, for ideal Berkovich indenter 2 A 24.5 h. (5) c Function that relates projected area to the contact depth is called Diamond Area Function. Contact depth h c is the depth at which the contact between indenter and sample is realized at maximal load (Fig. 3). It can be estimated according to 77

81 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV h c Pmax h ε, (6) max S where P max is the peak load and is geometrical constant, for Berkovich indenter = Indentation hardness H IT is defined as the mean contact pressure and is given by Pmax H. (7) IT A h ) ( c 1.2 Scratch test Nano-Scratch test is another fundamental tests of mechanical properties at submicron scale. The test is realized by the sliding of a stylus over the sample surface under either constant or progressively increasing load. During the whole experiment the load and stylus position are continuously recorded. In conventional scratch testing, scratches are generated on the sample using a diamond stylus usually a Rockwell type. For some special measurement the Cube-corner indenter is used. During scratching a number of various processes occur in the coating-substrate system. It is generally known that the failures of coating-substrate system in a scratch test arise due to a combination of elasto- plastic indentation stresses, frictional stresses and residual internal stress present in the coating. The increasing load leads to development of micro-cracks, cohesion failures and finally delamination. The minimum load at witch cracks occur is called the lower critical load L c1 [5]. This value is often called as cracking resistance [6], or scratch toughness [7]. The total delamination is characterized by the value L c2, see Fig. 3. Some authors define more critical loads corresponding with others perturbations of the coating-substrate system. The goal of scratch test is to find these critical loads L c. NT600 can evaluate these values in several ways: by the detection of abrupt change in penetration depth, by a sudden change in the frictional force between the stylus and the surface, by microscopic observation, by means of acoustic emission. 78

82 Čtvrtlík Local Mechanical Properties Testing Figure 3: Typical result of scratch test Summary The measuring system NanoTest and its possibilities were outlined. NanoTest is a high-tech measurement system that allows performing a number of tests such as nanoindentation, high temperature nanoindentation, scratch test and related test, dynamical tests (impact and impulse test, dynamic hardness measurement). NanoTest can measure hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well as fracture and dynamic properties. References [1] FISCHER-CRIPPS, A. C. Review of analysis methods for sub-micron indentation testing. Vacuum, 2000, vol. 58, no. 4, pp ISSN X. [2] SAWA, T. Simplified method for analyzing nanoindentation data and evaluating performance of nanoindentation instruments. Journal of Materials Research, 2001, vol. 16, pp ISSN [3] OLIVER, W. C. An improved technique for determining hardness and elastic modulus using load and displacement sensing indentation experiments. Journal of Materials Research, 1992, vol. 7, pp ISSN [4] DOERNER, M. F. A method for interpreting the data from depth-sensing indentation instruments. Journal of Materials Research, 1986, vol. 1, pp ISSN [5] ZHANG, S. Toughening of hard nanostructural thin films: A critical review. Surface and Coating Technology, 2005, vol. 198, pp ISSN [6] HARRY, E. Failure and adhesion characterization of tungsten carbon single layers, multilayered and graded coatings. Surface and Coatings Technology, 1999, vol , pp ISSN [7] VOEVODIN, A. A. Load-adaptive crystalline-amorphous nanocomposites. Journal of Materials Science, 1998, vol. 33, no. 2, pp ISSN

83 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU Vladimír Divín Tesco SW, a.s. Abstrakt: Každý dodavatel informačních systémů dodavatele systémů pro Facility management nevyjímaje získá díky desítkám implementací poměrně bohaté zkušenosti s procesy u svých odběratelů. V segmentu průmyslových podniků, stejně jako i v segmentech jiných, jsou dnes tyto zkušenosti velmi různé. Převažují však zkušenosti svědčící o tom, že z pohledu majetkových dat panuje stále v organizacích poměrně velký chaos. Podívejme se proto na jeden z možných způsobů, a to využití informačních systémů, které mohou velmi snadno zavést pořádek a řád. Klíčová slova: Facility management, podpůrné procesy, řízení podpůrných procesů, Computer Aided Facility Management Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematický konzultant: Jitka Škrabalová Úvod Facility management (FM) se dnes vyvíjí velmi dynamicky a rozšiřuje sféru svého vlivu. FM má své evropské normy a na nejedné vysoké škole je dnes tento obor vyučován. Do praxe tak vstupují absolventi, kteří velmi dobře vědí, co Facility management znamená. Drtivá většina stávajících pracovníků se však v FM a správě majetku orientuje stejně, jako tomu bylo před desítkami let! Neznalost těchto profesních odborných pracovníků pak přirozeně provází velmi značná nedokonalost a neefektivita řady procesů správy majetku v podnicích. Klíčové informace se velmi často nachází v hlavách služebně starších pracovníků a je přirozené, že s jejich odchodem do důchodu či do jiného podniku odchází i tyto informace. Nedostatečná podpora je velmi často znát i ze strany vrcholového managementu. Svou negativní roli sehrává i skutečnost, že část pracovníků, jež zajišťují určitou oblast procesů FM v podniku, přísluší organizačně pod jiného vrcholového manažera, než část jiná. Zde je pak na místě použití rčení, že pravá ruka neví, co dělá levá. Pokud se tedy neznalost profesních výkonných pracovníků snoubí s nedostatečnou podporou managementu, je pak zcela přirozené, že v podnicích není žádná softwarová podpora, případně si místní nadšenci výpočetní techniky programují pro svou oblast drobné aplikace či evidují část informací v kancelářských aplikacích. 80

84 Divín Pořádek v datech o majetku průmyslového podniku 1 Majetková data a pasportizace Pro řízení podpůrných procesů jsou kvalitní a stále aktuální pasporty klíčovou záležitostí. Ať už se na procesy podíváme z pohledu FM norem nebo si je rozdělíme dle vlastních obvyklých činností, vždycky jsou postaveny nad daty o prostoru (Prostorový pasport) a daty o majetku (Technický pasport), případně se mohou týkat i jednotlivých konstrukčních prvků a dílů objektů (Stavební pasport). Rozsah areálů, množství objektů a ploch a na nich umístěných strojů, technologií, zařízení, vybavení a inventáře bývá tak velký, že i počet disponibilních řádků tabulkových editorů je nedostatečný! Podíváme-li se na jeden z realizovaných objektů administrativního charakteru o velikosti cca 10 tisíc m2 a pěti podlažích, téměř dvě stovky místností jsou drobečkem proti prvkům technického pasportu, který již čítá položky po tisících a toto číslo se násobí do desítek tisíc při evidenci jejich parametrů a popisných údajů. Není neobvyklé, že si uživatelé doplňují základní pasport o další informace o jednotlivých komponentách či příslušenství, včetně jejich parametrů a popisných údajů. Dnešní časté omezení na majetková data v ekonomických systémech čítají údajů tolik, co máme prstů na jedné ruce. Jsou to údaje pro Facility management naprosto nepostačující a každý informační systém, jemuž chybí tato normativní základna, nemůže být dostatečně efektivním nástrojem. 2 Postavení CAFM v celopodnikových IS Každý moderní podnik disponuje celou škálou různých informačních systémů. Jejich vzájemná integrace a poskytování komplexních agregovaných dat je tématem na samostatný článek. Systémy pro plánování a řízení podpůrných procesů (CAFM Computer Aided Facility Management), pokud ve skupině celopodnikových IS vůbec figurují, bývají často nedoceňovanými systémy. Přitom právě CAFM systém patří mezi tři klíčové systémy a oprávněně by jeho postavení měla být, zejména ve výrobních podnicích, přisuzována výrazně vyšší pozornost a vážnost. Který podnik by mohl vyrábět bez nezbytného zázemí a zajištění kvalitního provozu prostor a jejich vybavení? 81

85 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 1: Postavení CAFM v celopodnikovém IS 3 Trh informačních systémů pro FM Trh CAFM systémů se vyvíjí stejně dynamicky, jako celý Facility management. Před deseti lety zde fakticky neexistoval takřka žádný český SW dodavatel pro komplexní IS pro FM. Získat tak bylo možno buď zahraniční sofistikované řešení (zpravidla nelokalizované do češtiny) nebo drobné utility a nástroje pro jednotlivé dílčí procesy FM. Řada těchto drobných nástrojů přetrvává u celé řady uživatelů dodnes, velmi často také v kontextu tabulkových editorů pro jednotlivé evidence. Proto slýcháme, že podnik již disponuje vhodným systémem, který plně postačuje. Takřka nikdo z těchto uživatelů si však neuvědomuje význam efektivity takového nástroje a je velmi smutné, že i od místních informatiků se zpravidla žádný FM manažer podpory nedočká. Proč by si přidělávali práci, když to dneska funguje tak, jak má. Jenomže nefunguje! Několik dílčích subsystémů nebo dokonce spokojenost s excelovskými tabulkami přináší řadu negativních dopadů, kterými jsou zejména: nedostupnost informací pro všechny zúčastněné na procesu FM díky přístupu jen vyvoleným uživatelům, nemožnost vzájemné integrace mezi celou řadou těchto systémů, tabulkové editory nevyjímaje, 82

86 Divín Pořádek v datech o majetku průmyslového podniku nemožnost data agregovat (sdružovat) do manažerských výstupů či komplexních přehledů, nemožnost jednotné alokace vybraných údajů, zejména nákladů na příslušná nákladová střediska, nutnost vícenásobného školení uživatelů do různých SW prostředí a systémů, redundance dat a několikeré zadávání stejných údajů do několika různorodých systémů, a některá další drobná negativa, která společně s výše popsanými v celopodnikovém pohledu na informační systémy rozhodně nepřináší takové efekty, jaké může přinést komplexní a moderní CAFM systém. Je tak naprosto oprávněným požadavkem na podnikový rozpočet, zařazení příslušné finanční částky na pořízení takového systému, který je moderní, modulární a zejména pokrývá veškeré procesy Facility managementu v organizaci. Na rozdíl od doby před desítkou let je dnes na výběr z několika významných českých řešení, která mohou naplnit jakýkoliv požadavek každého podniku a jsou zcela srovnatelná s kterýmkoli významným zahraničním řešením v předmětné oblasti. Závěr Jednou z oblastí, kde je nemyslitelná očekávaná efektivita bez pořádku v základních majetkových datech je oblast řízení energií a celý energetický management. Je nemyslitelné přesně alokovat náklady za spotřeby energií bez řádné evidence jednotlivých ploch a zařízení, jež jsou spotřebiteli toho či onoho druhu energie, resp. energetického média. Normativní základna v podobě detailního a přesného pasportu je nositelem důležitých informací, bez kterých se rozpady nákladů za spotřeby energií neobejdou. Podobných příkladů bychom samozřejmě našli více. Podstatná je však neoddiskutovatelná skutečnost, že v dnešní době je pořádek ve všech datech o movitém i nemovitém majetku v podniku nemyslitelný bez efektivní SW podpory, kterou by měl být především komplexní a moderní informační systém kategorie CAFM. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 83

87 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH NOVÉHO STUDIJNÍHO OBORU S AKCENTEM NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ Jiří Dostál Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá inovativní profilací ústavu informatiky, která je založena na reformách v oblasti vědecko-výzkumné sféry a reaguje i na nové trendy v oboru. Inovativní profilace ústavu vyžaduje zavedení nových předmětů do bakalářského oboru Podnikové informační systémy, inovaci všech předmětů garantovaných ústavem a vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe. Příspěvek také obsahuje návrh nového studijního oboru Aplikované informační technologie, který si klade za cíl zvýšení konkurenceschopnosti absolventů. Klíčová slova: profilace ústavu, návrh studijního oboru, pedagogický proces, věda a výzkum, dlouhodobý záměr Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod Profilace ústavu informatiky odráží probíhající reformy v oblasti vědeckovýzkumné sféry, akcentuje trendy v oboru a vychází z požadavků na profil absolventa. Potřeba kontinuálních inovačních procesů (nejen) ústavu informatiky je dána podstatou a charakterem oboru informatika, kde jde vývoj velmi rychlým tempem kupředu, ať už se jedná o hardwarovou anebo softwarovou oblast. Pokud máme vychovávat konkurenceschopné ekonomy a managery na evropské úrovni, je nutné u nich během studia vytvářet a rozvíjet příslušné IT kompetence odpovídající aktuálním trendům. To potvrzují i slova vedoucího katedry informačních technologií na VŠE prof. Ing. Jiřího Voříška, CSc., který pro tisk uvádí Česká republika se může stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou, Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce, dodává. 84

88 Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů V podobném duchu hovoří i prezident Společnosti pro informační společnost Ing. Jiří Polák, CSc., který uvádí Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT odborníků. Bude tomu tak zřejmě i nadále,, Není to ani tak chyba škol či systému vzdělávání. Problém spočívá spíše v neustále se zrychlujícím tempu informačních technologií, dodává. To vyvolává potřebu inovace informaticky zaměřených disciplín vzhledem k současným trendům. Je totiž nutné vychovávat absolventy pro budoucnost a umožnit tak jejich plynulý přechod ze vzdělávací instituce do praxe. Výzkumy ukazují, že firmy v České republice hledají absolventy s širokým spektrem znalostí v oblasti IT, ale kladou také významný důraz na schopnost komunikace, týmové práce, prezentace a základní orientaci v dalších disciplínách, které mají vztah k ekonomice a podnikání. Požadavky na široké spektrum znalostí nastupujících absolventů jsou typické zejména pro malé a střední podniky. Firmy samy předpokládají i nutné pravidelné doškolování absolventů v prvních letech po nástupu do zaměstnání. Z toho vyplývá, že výhodnější postavení na trhu práce mají absolventi víceoborových studií, kteří mají dobré znalosti z IT a k tomu alespoň přehledové znalosti z jiné oblasti (ekonomie, management, bankovnictví, logistika, výroba, obchod apod.). 1 Pedagogický proces A. Zavedení nových předmětů do bakalářského oboru Podnikové informační systémy. Důvodem je možnost studentů získat pouze velmi nízký počet kreditů v rámci stávajících informatických předmětů realizovaných v oboru PIS. 1p+1cv prof. Dr. Ing. Miroslav Znalostní systémy (PIS, prezenční, 3 r, Pokorný přednášky) XZNS LS prof. Dr. Ing. Miroslav Znalostní systémy (PIS, kombinované, 2 3 r, Pokorný tutoriály) YZNS LS Znalostní systémy (PIS, prezenční, cvičení) 3 r, Mgr. Zdeňka Krišová XZNS LS 0+1s Mgr. Jan Lavrinčík, Dis. Mgr. Jan Lavrinčík, Dis. Operační systémy (PIS, PREZ) XOS Operační systémy (PIS, PREZ) YOS 1 r, LS 1 r, LS 0+2s Mgr. Aleš Keprt, Ph.D. Základy algoritmizace (PIS; PREZ) XALG Mgr. Aleš Keprt, Ph.D. Základy algoritmizace (PIS; PREZ) YALG Tabulka 1: Návrh nových předmětů 1 r, LS 1 r, LS 85

89 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV B. Inovace všech předmětů garantovaných ústavem informatiky a tomu odpovídající změny v sylabech. Přehled jednotlivých předmětů: Teorie systémů Informatika pro ekonomy 1 Provoz informačních technologií 1 Informatika pro ekonomy 2 European Computer Driving Licence Provoz informačních technologií 2 Informatika pro ekonomy 3 Podnikové informační systémy 1b Podnikové informační systémy 1 Podnikové informační systémy 2 Moderní datové přenosy Softwarové nástroje optimalizace Úvod do softwarových konstrukcí Softwarové konstrukce 1 Softwarová laboratoř Informatická geometrie Projektový seminář 1 Projektový seminář 2 Softwarové konstrukce 2 C. Vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe. Přehled nabízených témat: Využití znalostí v modelování ekonomických systémů Jazykové modely rozhodovacích procesů Outsourcing informačních a komunikačních technologií e-learning v podnikovém vzdělávání Firemní web jako marketingový nástroj Nové trendy v podnikových informačních systémech Elektronické bankovnictví Elektronická aukce Nelegální využívání podnikového software Videoprezentace jako marketingový nástroj Databázové technologie v podnikových informačních systémech Potenciální možnosti využití programovacího jazyka Visual Basic na tvorbu ekonomicky zaměřených aplikací Třídící algoritmy a jejich využití pro ekonomicko-manažerské aplikace Ovládání databáze Microsoft Access pomocí jazyka Visual Basic Metody a přístupy k návrhu a realizaci IS podniku na bázi programovacího jazyku MS Visual Basic. NET Přístupy k aplikační a datové bezpečnosti v oblasti ekonomiky a managementu Platforma Mikrotik v podnikové datové síti 86

90 Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů Řízení provozu podnikové datové sítě platformou Mikrotik Bezdrátové technologie jako podpora fyzické a linkové vrstvy informačního systému podniku Ochrana dat v podnikové datové síti Stavba a provoz podnikové sítě Multimédia v marketingu Implementace redakčního systému při tvorbě podnikového webu D. Poradenství v IT podpora nabízena všem pedagogům MVŠO i studentům. 2 Věda a výzkum A. Dlouhodobý záměr odborná vědecko-výzkumná profilace ústavu s ohledem na personální složení v oblasti softwarové inženýrství, znalostní ekonomika a elektronické obchodování. B. Nadále probíhá vědecko-odborná profilace v oblasti informačních technologií ve vazbě na podnikovou a veřejno-správní sféru (s ohledem na akreditované a garantované předměty UIF). C. Spoluúčast na řešení projektů, např. APSYS garance modulu Exaktní metody řešení projektů VaV, příprava učebních opor a realizace výuky. D. Systematická spolupráce prof. Pokorného s TESCO SW v tematických oblastech: - optimalizace procesů facility managementu, - vývoj programových prostředků pro evaluaci informačních systémů a vyhodnocování jejich přínosů. E. Rozvoj spolupráce se společností Microsoft. 3 Dlouhodobý záměr Z dlouhodobého hlediska chceme ústav vyprofilovat tak, aby byl schopen získat akreditaci nového studijního oboru Aplikované informační technologie. Tento záměr nabývá reálných rozměrů a ústav postupně podniká takové kroky, aby v dlouhodobějším horizontu na akreditaci dosáhl. Při plánování personálního zajištění je vycházeno z již dříve zformulované filozofie: jádro ÚIF + Tesco SW + externí spolupráce. V následující části dokumentu je představena struktura studijního plánu. 87

91 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 1: Tým ústavu informatiky Studijní obor: Aplikované informační technologie Název studijního programu: R Aplikované vědy a informatika; systémové inženýrství a informatika 1. ročník ZS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Matematika Zeman, Mošová Úvod do informačních technologií Keprt, Tesco Teorie systémů Pokorný, Krišová, 7 Lavrinčík Architektura a technické vybavení 1+2 Keprt, Tesco počítačů 6 Úvod do studia 15p/sem 2 Rössler Angličtina Kovačičinová Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující Tvorba elektronické dokumentace Krišová, Tesco Zpracování grafických dat Tesco Difer. počet fcí více reál. proměnných Mádrová Celkem kreditů ročník LS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Matematika Zeman, Mošová Úvod do informačních technologií Keprt, Tesco Teorie systémů Pokorný, Krišová, 7 Lavrinčík Matematické modelování Emanovský, Mádrová Základy algoritmizace Keprt, Tesco Tvorba a správa webu Tesco Angličtina Kovačičinová Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující 88

92 Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů Operační systémy Tesco Etika v informační společnosti Ivanová Němčina Lidaříková Celkem kreditů ročník ZS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Matematika Zeman, Mošová Expertní systémy Pokorný, Pokorný Databázové technologie Tesco Management Rössler, Navrátilová Ergonomie a ochrana zdraví Stejskal, Stejskal Vzdělávání v IT Dostál, Dostál Úvod do programování Tesco Angličtina Philpot Odborná praxe 1 4 týdny 3 Marešová Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující Odborná angličtina pro informatiky Kovačičinová Technologie bezdrátových sítí Keprt Lineární programování Mošová, Mošová Celkem kreditů ročník LS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Modelování konfliktních situací Talašová, Talašová Matematika Emanovský, Kainzová Umělá inteligence Pokorný, Krišová Programování ve Visual Basic Tesco Managemet Rössler, Navrátilová Základy práva pro informatiky 1+1 Tomančáková, 3 Hodulík Databázové technologie Tesco Odborná praxe 2 4 týdny 3 Marešová Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující Vzdělávání v IT Dostál Programování v Java Keprt Ekonomie Jílková Řízení lidských zdrojů Pokorná Celkem kreditů ročník ZS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Bezpečnost informačních systémů Tesco 89

93 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Programování ve Visual Basic Tesco Programování C Keprt Projektový seminář Tesco Seminář k bakalářské práci Vaněčková Odborná praxe 3 4 týdny 3 Marešová Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující egovernment Kaňák Aplikovaná statistika Kainzová Aplikace software Mathematica Mošová Sportovní aktivity Pokorná Strategické řízení firmy Souček Marketing informačních služeb Pavlíčková Podniková ekonomika Hobza, Valentová Celkem kreditů ročník LS Povinné předměty Rozsah Kredity Vyučující Softwarové konstrukce Keprt Elektronické podnikání Grublová, Grublová Projektový seminář Tesco Bakalářská práce 0+2 Vedoucí bakalářských 5 prací Volitelné předměty Rozsah Kredity Vyučující Implementace informačních 0+2 Tesco technologií 3 Serverová řešení Tesco Rétorika Podlahová Pracovní právo Šimečková Personální finance Papoušková Pedagogika Podlahová, Podlahová Veřejná správa v ČR Šaradín, Šaradín Veřejná ekonomie Pospíšil, Pospíšil Základy psychologie Zielina Daně Valentová Účetnictví Menšík Celkem kreditů 39 Tabulka 2: Návrh studijního oboru Aplikované informační technologie Závěr Při profilaci ústavu informatiky se musí změny nutně odrazit i ve výuce. Je třeba klást důraz na to, aby i nadále zůstala výuka předmětů garantovaných ústavem 90

94 Dostál Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů informatiky v rámci všech oborů navázaná na praxi a převážná část jednotlivých disciplín byla aplikačního charakteru s přímou vazbou ke studovanému oboru. Jinak může velmi snadno dojít ke sklouznutí k formalizmu, teoretizování a odpoutání se od praxe. V rámci synergických vztahů bude profilace ústavu probíhat i ve vazbě na podnikatelské aktivity společnosti Tesco SW. I nadále se jeví jako vhodné na výuku velmi odborných IT disciplín najímat odborníky z praxe, jelikož jsou to experti, které bychom na plný úvazek nezaplatili, anebo by to bylo pro nás velmi neefektivní. Nabízí se zde i prostor pro spolupráci se společností Tesco SW. Tato možnost má však své meze, jelikož je nutné budovat stabilní akademický tým a u pracovníků Tesco SW nelze předpokládat systematickou publikační činnost ani akademický růst. Navíc tím, že využíváme externisty, získáváme kontakty na okolní akademické prostředí, které mohou být zárodkem úzké a velmi přínosné spolupráce. 91

95 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s. - EKONOMICKÉ ASPEKTY Ludmila Dostálová Vysoká škola logistiky, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek zahrnuje informace o projektech z Evropské unie, důležitosti sestavení podrobného rozpočtu, rozlišení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, konkrétní projekty na Vysoké škole logistiky o.p.s. a ekonomické aspekty vyplývající z celého procesu zahájení, realizace a ukončení schváleného projektu. Klíčová slova: Evropská unie, Evropský sociální fond, operační program, projekt, rozpočet, ekonomické aspekty projektu, certifikát kvality Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková Úvod Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově jako veřejná vysoká škola je zapojena do vědecko výzkumné činnosti. Cesta vědy a výzkumu je dlouhodobá činnost, velice náročná na kvalitu zkušeností, zodpovědný přístup vědeckých pracovníků a také poměrně finančně náročná. Pro zajištění finančních prostředků využívá Vysoká škola logistiky o.p.s. možnost přihlásit se a realizovat výzkum určité oblasti vědy z prostředků Evropské unie a evropských strukturálních fondů. Tento článek přiblíží problematiku přípravy a realizace projektů financovaných z Evropského sociálního fondu z pohledu Vysoké školy logistiky o.p.s. 1 Strukturální politika Evropské Unie Mezi nejvýznamnější společné politiky Evropské unie (dále EU) se řadí politika hospodářské a sociální soudržnosti, která se snaží o snižování meziregionálních rozdílů v EU a napomáhá harmonickému rozvoji EU jako celku. Z praktického hlediska je pak významná zejména strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských regionů, odstraňování rozdílů jejich sociální a hospodářské úrovně. 92

96 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty Hlavními nástroji politiky jsou strukturální fondy a fond kohezní. Finanční prostředky z fondů jsou směřovány na národní či regionální orgány členských zemí (v ČR zejména ministerstva), které jsou zodpovědné za řízení operačních programů, v rámci nichž jsou pak poskytovány příspěvky příjemcům na předložené a následně schválené projekty. [3, str. 4] 2 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (ESF) byl založen již v roce 1957 a v současné době představuje hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti EU. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.). [3] Evropský sociální fond je klíčový finanční nástroj, jehož prostřednictvím Česká republika získává z Evropské unie prostředky na realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem zaměstnávání, snižování nezaměstnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzdělávání zaměstnanců, motivačních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatnění nebo vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, významná je i podpora celoživotního učení a podpora rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. 3 Operační programy pro podporu lidských zdrojů V programovacím období existují celkem 3 programy, které umožňují čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu v oblasti lidských zdrojů mohou žadatelé v České republice, včetně hlavního města Prahy, žádat o dotaci a realizovat své projekty v rámci těchto programů: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Praha Adaptabilita Řízení těchto programů je rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je řízen Ministerstvo školství a tělovýchovy, řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a třetí program Operační program Praha Adaptabilita (OP PA), který je výhradně určen pro území hl. m. Prahy, je v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy. [3] 4 Projekty Vysoké školy logistiky o.p.s. Z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost realizuje Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG o.p.s.) v současné době čtyři projekty: Příprava na vysoké školy technických oborů 93

97 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu EKONOM nové formy výuky ekonomických odborných předmětů Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu U projektu Příprava na vysoké školy technických oborů je VŠLG o.p.s. příjemcem podpory, u ostatních je partnerem. V následující části se budeme zabývat hlavními pojmy z oblasti vytváření a realizace projektů, jejich vysvětlením a následně aplikací těchto aspektů v případě Vysoké školy logistiky o.p.s. 5 Základní pojmy z oblastí OP VK, jejich výklad a aplikace na podmínky Vysoké školy logistiky o.p.s. 5.1 Příjemce podpory a partnerství Pro každý projekt může existovat jen jeden příjemce. Příjemcem je osoba /instituce, která vystupuje jako vedoucí projektu a jako odpovědná osoba vůči všem ostatním partnerům a orgánům zapojeným do implementace programu. Příjemci podpory jsou odpovědní za přípravu a realizaci projektu, za dosažení cílů projektu a naplnění monitorovacích indikátorů. [3, str. 14] Příjemci podpory mohou připravit a podat projekty vlastní, které realizují samostatně, nebo takové, které mohou realizovat ve spolupráci s partnery nebo prostřednictvím externích dodavatelů, případně kombinací obojího. Partnerství v rámci OP VK je smluvní vztah mezi dvěma nebo více subjekty (veřejnými či soukromými), který je založen na společné odpovědnosti za realizaci projektu v průběhu celého projektového cyklu. Partneři se společně podílejí na přípravě a realizaci projektu ve fázi zpracování projektové žádosti, ve fázi jeho realizace i ve fázi ukončení projektu. Partneři se podílejí rovněž na zajištění udržitelnosti projektu, jsou-li k tomu zavázáni partnerskou smlouvou. [4, str. 25] Účast partnerů v projektu musí být opodstatněná a nezastupitelná. Jejich přínos pro realizaci projektu musí spočívat v zajištění činností, bez jejichž realizace by se nedosáhly vytyčené cíle a monitorovací indikátory projektu a zároveň je příjemce nemůže zajistit sám vlastními zdroji a silami. Výběrová komise doporučuje projekty k realizaci na základě posouzení projektu jako celku, tzn. včetně posouzení nezastupitelnosti role partnera. V rámci OP VK jsou možné dva typy partnerství: a) partner s finančním příspěvkem tento typ partnera přijímá prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných projektových aktivit; b) partner bez finančního příspěvku tento typ partnera se podílí na realizaci věcných aktivit projektu, např. formou konzultací, odborné garance apod., ale není mu poskytován žádný finanční příspěvek za účast na realizaci projektu. [3, str. 27] 94

98 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty Vysoká škola logistiky o.p.s. je u dvou realizovaných projektů zmíněných v kapitole 4 partnerem s finančním příspěvkem, tedy musí akceptovat veškeré povinnosti vedení účetnictví a archivace materiálů stejně jako příjemce podpory. 5.2 Ekonomické aspekty projektu Ekonomické aspekty, které musíme uvážit v rámci každého projektu, a kterými se řídí příjemce podpory i všichni finanční partneři projektu, lze rozčlenit následovně: 1. Rozčlenění činností, rozpočet a změny v projektu 2. Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé náklady 3. Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů 4. Podmínky účtování, vedení mezd, archivace V této nejobsáhlejší kapitole se budeme dále detailněji věnovat každé z těchto částí ekonomiky projektu. Ke konci kapitoly jsou pak uvedeny postupy, kterými se řídí VŠLG o.p.s Rozčlenění činností, rozpočet a změny projektu Podrobné členění jednotlivých výdajů projektu v návaznosti na druh realizované věcné projektové aktivity je nutné již ve fázi sestavování projektové žádosti, a řekla bych, že je nejdůležitější z celého procesu přípravy a realizace projektu. Pokud nejsou v žádosti uvažovány všechny možné výdaje, jen těžko dochází ke změně rozpočtu projektu, neboť změny jsou umožněny pouze částečně a s mnohými omezeními. Rozpočet projektu Nedílnou součástí každého projektového záměru je podrobně zpracovaný rozpočet projektu (do rozpočtu je třeba zahrnout i výdaje případných partnerů). V přípravné fázi se jedná pouze o odhad budoucích výdajů a zdrojů financování, ale i tehdy je nezbytné vždy při tvorbě projektu, resp. rozpočtu vycházet z reálných hodnot a v maximální možné míře předvídat různé možné změny a eventuální rizika. Pouze pokud splňuje rozpočet požadavky na přesnost a komplexnost, umožní hladkou realizaci plánovaných aktivit projektu. Doporučuji přípravě rozpočtu věnovat dostatečnou pozornost, vyhnete se pak komplikacím při realizaci projektu! V průběhu realizace projektu je možné provádět pouze dílčí změny rozpočtu, harmonogramu nebo obsahu. Výběrová komise či expertní skupina může při hodnocení a doporučení projektu k financování navrhnout úpravu rozpočtu. Schválená výše rozpočtu projektu, který se stane součástí právního aktu o poskytnutí dotace, je pro příjemce závazná a nelze ji navýšit. Při sestavování rozpočtu projektu spolufinancovaného z veřejných prostředků je nutné brát v úvahu kritéria způsobilosti výdajů z hlediska podmínek OP VK. Z veřejných prostředků OP VK mohou být financovány pouze tzv. způsobilé výdaje. [3, str. 29] 95

99 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Podstatné a nepodstatné změny projektu Příjemce je oprávněn projekt upravit nebo pozměnit bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory, ale pouze za předpokladu, že taková změna neovlivní dosažení cílů projektu a nedotkne se povinností plynoucích z právního aktu (naplňování schválených monitorovacích indikátorů). Tyto změny mají charakter nepodstatných změn (např. změna sídla, kontaktní osoby, změny uvnitř kapitoly rozpočtu, pokud nemají vliv na monitorovací indikátory). Příjemce je nicméně i v případě těchto nepodstatných změn projektu povinen o takové změně písemně informovat v nejbližší průběžné monitorovací zprávě poskytovatele podpory, pokud u konkrétní nepodstatné změny není požadován termín kratší. Součástí těchto informací musí být zdůvodnění, proč ke změně došlo. Podstatná změna je taková změna projektu (v jeho klíčových aktivitách, rozpočtu, financování či jiných oblastech), která výrazněji mění charakter a obsah projektu oproti schválené žádosti. Podstatná změna projektu zakládá povinnost upravit nebo doplnit právní akt o poskytnutí podpory. Změna, která má charakter podstatné změny projektu, nesmí být provedena před jejím schválením poskytovatelem podpory a před provedením úpravy nebo doplněním právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce informuje o navrhovaných změnách poskytovatele podpory, včetně zdůvodnění, proč je o schválení navrhovaných podstatných změn žádáno. Podstatné změny projektu musejí být odsouhlaseny i případnými partnery projektu. Důležité při zpracování projektové žádosti a záměru projektu je podrobné vymezení jednotlivých na sebe navazujících činností v časovém harmonogramu a k nim přiřazované finanční částky výdajů. Aktivity realizované v rámci projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na definované potřeby a cíle (detailní popis činností lze doložit jako samostatnou přílohu žádosti). Podporované klíčové aktivity jsou vždy stanoveny výzvou zprostředkujícího subjektu nebo řídící organizací. Další doporučení Jednotlivé aktivity projektu a výdaje spojené s jejich realizací musí být vzájemně provázány s rozpočtem projektu. Výdaje projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na realizované aktivity (při vyplňování projektové žádosti se výdaje na aktivity zaměřené na cílovou skupinu uvádějí při popisu jednotlivých klíčových aktivit a výdaje na řízení projektu při popisu vnitřních postupů řízení a organizace). Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné plánovat pouze takové výdaje, které mohou být z prostředků OP VK financovány, tzv. způsobilé výdaje. Vybrané aktivity realizované v rámci projektu nebo výstupy projektu, které žadatel specifikuje pro sledování udržitelnosti, musí být udrženy i po ukončení jeho realizace, a to po dobu 5 let. 96

100 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé výdaje Způsobilé výdaje Pro posouzení způsobilosti výdaje je nutné vycházet ze základních pravidel pro způsobilost výdajů: charakter výdaje výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě, oboru a čase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnosti pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu); účel výdaje výdaje musí být uskutečněny na typy činností, které odpovídají požadavkům stanoveným OP VK, v Prováděcím dokumentu OP VK resp. konkrétní výzvou k předkládání žádostí, a musí být prokazatelně vynaloženy na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu; prokazatelnost výdaje výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady, tzn., musí být definitivní a zachycené odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky české legislativy v účetnictví nebo daňové evidenci předkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení musí být doloženo (s výjimkou odpisů, nepřímých výdajů a režijních nákladů - náklady budou vyúčtovány na základě skutečných vyúčtování od dodavatelů, do způsobilých výdajů se budou režijní náklady zahrnovat na základě vyúčtování od dodavatelů, nebo na základě záloh); datum uskutečnění výdaje výdaje musí vzniknout a být uhrazeny v průběhu realizace projektu. Nebude-li uvedeno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace/ Opatření vrchního ředitele/ Smlouvě o realizaci GP jinak, jsou výdaje způsobilé od data zahájení realizace projektu stanoveného ve smlouvě, nejdříve však od data podpisu Smlouvy o realizaci GP nebo data akceptace Rozhodnutí nebo o poskytnutí dotace/ Opatření vrchního ředitele. [3, str. 29, 30] Výdaje související s projektem vzniklé před datem zahájení projektu jsou způsobilé pouze v případě, že je tak výslovně stanoveno v daném právním aktu, a současně za předpokladu, že splňují ostatní podmínky způsobilosti. Výdaje prokazatelně související s realizací projektu, ale uskutečněné až po ukončení realizace projektu např. mzdy nebo další výdaje projektu za poslední měsíc realizace projektu, popř. výdaje spojené s auditem projektu, jsou způsobilé, pokud budou prokázány jako skutečně uskutečněné výdaje v závěrečném vyúčtování projektu. Výjimku z tohoto pravidla tvoří odpisy a pravidla pro zálohové faktury. Tato problematika je podrobně popsána v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK. Způsobilý výdaj je přímo a výhradně spojen s realizací projektu a je součástí jeho rozpočtu. [3] 97

101 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Nezpůsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nelze hradit z veřejných prostředků operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tyto výdaje, pokud vzniknou při realizaci projektu, hradí příjemce, resp. partner vždy ze svých prostředků. Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nejsou vynaloženy v souladu s cíli projektu a nejsou pro jejich dosažení nezbytné. Dále se jedná o výdaje, které nejsou přiměřené a nejsou vynaloženy v souladu s principem hospodárnosti a efektivnosti nebo v souladu s evropskou nebo českou legislativou. [3, str. 39] Přímé a nepřímé náklady Přímé náklady jsou náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu. Náklady, které jsou zařazeny mezi přímé náklady projektu a jsou tudíž vykazovány a ověřovány dle standardních postupů pravidel způsobilosti, není možné zařadit mezi nepřímé náklady. [3, str. 35] Nepřímé náklady projektu jsou náklady, které nejsou nebo nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují zejména náklady spojené s administrací projektu. Kromě nákladů na administraci sem mohou být zařazeny také náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně jsou vykonávány v rámci běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu. [3, str. 35] Zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu projektu musí být stanoveno výzvou. Výzva dále stanoví procento pro zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu. Většinou je toto procento odstupňováno dle výše způsobilých přímých nákladů, snížených o položky křížového financování, a zpravidla se pohybuje v rozmezí % Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů Kapitola rozpočtu č. 1 - Osobní výdaje související s realizací projektu Ve fázi sestavování rozpočtu projektu je důležité rozhodnout, zda jednotlivé aktivity budou zajišťovány zaměstnanci nebo jinou formou. Je tedy třeba rozdělit jednotlivé pracovní pozice (není nutné jmenovitě) v závislosti na typu určité činnosti a na ně navázat i způsob financování (ze mzdových prostředků na základě pracovní smlouvy nebo formou dohody o pracovní činnosti či provedení práce, dodavatelsky na základě faktur, využití pracovních sil u partnera). Všechny vytvořené pracovně právní vztahy v rámci projektového týmu musí být v souladu s českou legislativou a řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Osobní výdaje spojené s těmito funkcemi jsou uváděny v odpovídající kapitole rozpočtu projektu (stejně jako osobní výdaje související s realizací projektu s ohledem na pravidla pro nepřímé výdaje, pokud je daná výzva aplikuje). Navržené mzdy a platy pro projektový tým musí odpovídat výši mezd a platů v místě obvyklých. Pro stanovení jejich výše je na stránkách řídícího orgánu uveřejněn každoročně aktualizovaný Metodický dopis Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK. 98

102 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty Tato úvaha je nutná z hlediska správného naplánování všech výdajů souvisejících se mzdou, tj. zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, které hradí zaměstnavatel příjemce podpory. Nesmíme také zapomenout na povinnou zákonnou platbu úrazového pojištění za zaměstnance. Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními pracovními pozicemi nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. Kapitola rozpočtu č. 2 - Cestovní náhrady související s realizací projektu Do této kapitoly spadají výdaje na pracovní cesty osob (zaměstnanců příjemce či partnera), zapojených do realizace projektu, majících v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další). Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s tuzemskými služebními cestami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. [3] Kapitola rozpočtu č. 3 - Zařízení související s realizací projektu Tato kapitola zahrnuje způsobilé výdaje na nákup, nájem, operativní leasing, odpisy zařízení, případně opravy a údržbu zařízení, které je nezbytné pro realizaci projektu. Podíl této kapitoly (výdajů na pořízení zařízení a vybavení včetně křížového financování v této kapitole) na celkových způsobilých výdajích smí činit nejvýše 25 % (včetně křížového financování zahrnutého v této kapitole). Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů v konkrétním evropském strukturálním fondu. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze pro investiční projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj a to pouze za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Výdaj v položce křížového financování může uplatnit pouze příjemce/ partner, který daný majetek daňově neodepisuje, a to tak, že do výdajů v režimu křížového financování zahrne nejvýše celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě, že by tím došlo k překročení limitu stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající část může být financována i z jiných zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu). Příjemce/ partner, který daný majetek daňově odepisuje, nemá možnost využít křížového financování, ale v případě pořízení vybavení nad 40 tis Kč uplatňuje v jednotlivých letech daňové odpisy. [3, str. 35] Křížové financování je součástí položky rozpočtu Zařízení související s realizací projektu, které je omezeno limitem 25 % způsobilých výdajů projektu. Vyhlašovatel v textu výzvy stanoví, jaké maximální procento z celkových způsobilých výdajů 99

103 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV projektu mohou činit výdaje zařazené do položek křížového financování a také omezit účel použití. Kapitola rozpočtu č. 4 - Místní kancelář Jedná se o výdaje, které vznikají v souvislosti se zajištěním řízení projektu spotřební zboží a provozní materiál, telefonní poplatky, poštovné, spotřeba vody, paliv a energie, nájemné prostor. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje na činnosti, které souvisejí s projektem a jsou pro tento účel nezbytné. Podíl výdajů této kapitoly na celkových způsobilých výdajích projektu smí činit nejvýše 8 %. [3] Kapitola rozpočtu č. 5 - Nákup služeb souvisejících s realizací projektu Pokud výzva nestanoví jinak, podíl nákupu služeb na celkových způsobilých výdajích smí činit nejvýše 49 % (do tohoto limitu se nezapočítávají výdaje, které vyplývají žadateli přímo z rozhodnutí o poskytnutí dotace, které se uvádějí do kapitoly rozpočtu č. 8). Výdaje spojené s dodávkou služeb jsou způsobilé ve smyslu podmínek programu za dodržení stanovených požadavků: dodávky veškerých služeb musí být v souladu s cíli projektu a musí přispívat k jejich plnění; dodávky služeb musí bezprostředně souviset s realizací projektu (časově a místně); vždy je však nutné dodržet pravidla stanovená v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK Postupy pro zadávání zakázek při pořizování zboží, služeb či stavebních prací z prostředků finanční podpory OP VK. Mezi výdaje spadající do kapitoly patří např. tyto způsobilé výdaje: výdaje na publikace, školící materiály či manuály, které si příjemce nechá vytvořit dodavatelem, dále pak výdaje na odborné služby, studie a výzkum, výdaje na zajištění realizace konference a kurzů (nájem prostor, zajištění techniky), podpora hostujících účastníků apod. [3, str. 33] Kapitola rozpočtu č. 6 - Stavební úpravy související s realizací projektu Součástí projektu mohou být stavební úpravy, které bezprostředně souvisí s realizovaným projektem. Kapitola rozpočtu č. 7 Přímá podpora Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu. V programu OP VK je možné použít přímou podporu zejména na výdaje týkající se realizovaných školení, praxí a stáží. Jedná se o jednorázové ubytování, cestovné, stravné či zajištění asistentských služeb pro osoby, spadající do cílové skupiny. Výdaje na přímou podporu jednotlivců mohou být poskytovány nejvýše do 20% celkových způsobilých výdajů projektu. 100

104 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty Kapitola rozpočtu č. 8 Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy Do poslední kapitoly je možné zahrnout výdaje na náklady, které vzniknou z povinností daných Smlouvou o realizaci projektu a zároveň jsou v souladu s pravidly stanovenými v Příručce pro příjemce. Jedná se například o úhradu auditu a publicitu. Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními položkami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku nepřímé náklady. [3] Podmínky účtování, vedení mezd, archivace Vedení účetnictví projektu Příjemce je povinen vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příslušné doklady prokazující náklady související s projektem musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu dle 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tyto doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a musí být vedeny průběžně písemně chronologicky způsobem zaručujícím jejich trvalost. Příjemce touto povinností zaváže i partnery projektu. Příjemce se zavazuje vést oddělené účetnictví (např. analytickými účty nebo účetním střediskem) o všech účetních případech vztahujících se k projektu. Příjemce se dále zavazuje smluvně zajistit, aby také všichni jeho partneři vedli oddělené účetnictví (např. analytickými účty nebo účetním střediskem) o všech účetních případech vztahujících se k realizaci projektu. Příjemce dotace je povinen po celou dobu realizace projektu, a to až do doby ukončení financování projektu, používat pro veškeré finanční operace související s projektem samostatný bankovní účet určený výlučně pro tento projekt. Příjemce touto povinností zaváže i partnery s finančním příspěvkem, pokud mu tuto povinnost stanovuje Příručka pro příjemce. Zajištění mzdové evidence Zpracovatel mzdové agendy (interní zaměstnanec nebo dodavatel) zajišťuje sestavy mzdových prostředků takovým technickým způsobem, aby bylo možné nezpochybnitelně zjistit výši mzdových prostředků a souvisejících odvodů na příslušný projekt v členění na přímé a nepřímé výdaje. Takto zpracované mzdy umožní bezchybné zaúčtování do finančního účetnictví organizace. Označování, zatřiďování dokladů a archivace Organizace zajistí archivování veškeré dokumentace projektu dle požadavků legislativy ČR a legislativy evropské, minimálně do konce roku 2025, pokud český právní systém nestanoví lhůtu delší. 101

105 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Ekonomické aspekty projektu na Vysoké škole logistiky o.p.s. Od je Vysoká škola logistiky o.p.s. držitelem certifikátu kvality ISO 9001 a ISO Je samozřejmostí, že v rámci vnitřních předpisů vysoké školy jsou dodržována ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To zahrnuje agendu vedení účetnictví, mzdovou agendu a veškerou administrativní dokumentaci včetně dodržení podmínek archivace. Při poskytnutí finančního příspěvku v rámci podepsaného projektu je vždy vydán Příkaz ředitele společnosti týkající se upřesnění vedení účetnictví dotyčného projektu. Dochází tak v rámci dokumentů ISO k doplnění Organizační směrnice Řízení oběhu účetních dokladů. Rozsah platnosti příkazu bývá většinou po dobu trvání projektu. Cílem příkazu je upřesnění některých oblastí vedení účetnictví ve specifikaci pro příslušný projekt. Oddělené sledování přímých a nepřímých výdajů pro projekt je zajištěno v účetnictví organizace střediskovým způsobem: středisko č. - Projekt přímé výdaje středisko č. - Projekt nepřímé výdaje Plán oběhu účetních dokladů, účtování zásob a majetku, vedení účetních knih, inventarizace, časové rozlišení nákladů a výnosů, a oprávnění osob podepisovat účetní doklady jsou stanoveny v Organizační směrnici Řízení oběhu účetních dokladů. Příkaz ředitele společnosti upřesňuje označování všech originálů účetních dokladů, kdy na jednotlivých dokladech je třeba vždy mít uveden název a číslo projektu. Doklady jsou zaúčtovány na patřičné účty a střediska, a originály založeny ve vlastní složce pro příslušný projekt. Daň z přidané hodnoty Vysoká škola logistiky o.p.s. není plátcem DPH, nemá nárok na odpočet daně a je v postavení, kdy výlučně a konečně nese DPH jako svůj náklad. DPH je tedy způsobilým výdajem projektu. Závěr Při realizaci projektu z ekonomického hlediska je důležité průběžně monitorovat a kontrolovat projekt z hlediska časového (doba zbývající do dokončení projektu) a nákladového (náklady zbývající do dokončení projektu). Snížíme takto vliv případných nežádoucích a nepředvídatelných událostí. Pro kontrolu projektu z hlediska nákladů již vynaložených a odhadovaných pro dokončení projektu slouží i projektová dokumentace. Tato projektová dokumentace slouží jak pro naši vnitřní kontrolu, tak také je podkladem pro sestavování průběžných 102

106 Dostálová Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s. - ekonomické aspekty a závěrečných monitorovacích zpráv, které vyžaduje poskytovatel finančního příspěvku. Po ukončení projektu dosažení projektového cíle, je třeba provést závěrečné vyhodnocení projektu a řádnou archivaci veškeré dokumentace. Zde je nutné dodržet dobu archivace v souladu s podmínkami stanovenými poskytovatelem finančního příspěvku nebo po dobu určenou vnitřním archivačním a skartačním řádem společnosti. Z výše uvedeného článku vyplývá, že ekonomické aspekty celého procesu záměru, uskutečnění a dokončení jednotlivého projektu jsou navzájem propojeny s věcnými aspekty projektu, s jeho jednotlivými aktivitami a činnostmi. Je tedy velmi důležité věnovat pozornost věcné i ekonomické stránce ve všech fázích projektu, aby tak došlo ke zdárnému ukončení projektu. Literatura [1] NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, ISBN [2] VALENTOVÁ, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, ISBN [3] Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 6, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti: [4] Příručka pro příjemce o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 4, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti:

107 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKO- VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ Eva Grublová Daniela Navrátilová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá výukovým modulem Management vědecko-výzkumné činnosti, který byl realizován v rámci projektu APSYS, a východisky, ze kterých při sestavování modulu vycházeli jak lektoři předmětů daného modulu, tak i autoři doprovodných studijních textů. Obecným východiskem je skutečnost, že odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Pro zajištění efektivní práce celého týmu je však, kromě zmíněné odbornosti, zapotřebí uplatňovat také prvky manažerského přístupu. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu a marketingu tak nabízejí odborníkům z různých oborů jeden z nástrojů pro zvyšování efektivity při dosahování společných výsledků. Klíčová slova: Management, inovace, marketing, projektový management, dotační management. Odborný konzultant: Vladimíra Sedláčková Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová Úvod Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek práce celého týmu je právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným vědním oborem s sebou přináší i specifickou terminologii a specifický přístup k realizaci úkolů. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu nabízejí odborníkům z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci, postupy a modely pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému vzdělávání 104

108 Grublová, Navrátilová Role znalostí managementu a marketingu v přípavě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí managementu. 1 Obecná východiska V současné době jsou stále ještě věda a business vnímány odděleně, jako dva odlišné, samostatné světy. Svět vědy, se svými specifickými přístupy a pravidly, jasně definovanými metodologickými postupy, striktním dodržováním jednotné terminologie, a na druhé straně svět businessu, jehož primárním cílem je dosahování zisku, s jasně vymezenými vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pravomocemi, kompetencemi či zodpovědností. Manažerský přístup k práci je, bohužel, stále ještě vnímán jako záležitost spadající čistě do světa businessu, která je vlastní pouze pracovníkům z praxe. Ve vědecko-výzkumných týmech navzájem spolupracují odborníci, kteří jsou specialisty v různých vědních oborech. Jejich osobním přínosem pro výsledek práce celého týmu je právě daná odbornost. Každá odbornost však s sebou přináší i specifickou terminologii, specifické metodologické postupy, specifický přístup k řešení problémů. Základem efektivní spolupráce v jakémkoliv týmu je schopnost vzájemného propojení jednotlivých členů týmu v kompaktní celek. To vyvolává potřebu jednotného postupu, který se odvíjí od definice jasného cíle, stanovení strategie, tedy způsobu dosažení daného cíle, vymezení rolí jednotlivých členů týmu, jejich vzájemného usměrňování, koordinace či kontroly. Dále je zapotřební, aby zvolený člen týmu komunikoval s vnějším okolím, ať už při prezentování výsledků vědecko-výzkumné práce, nebo při hledání vhodných zdrojů k financování samotné výzkumné činnosti. Výše uvedené potřeby nás posouvají do světa managementu a marketingu. Hovoříme o práci v týmech, o plánování, organizování, vedení, rozhodování, kontrolování, motivování, hodnocení, delegování apod. Zjišťujeme, že řešení daného výzkumného problému je vlastně projekt. Z výsledků výzkumné práce, tedy z patentů, užitných vzorů, systémových řešení apod., se stává produkt, který musíme prodat. Své produkty tak prodáváme (tzn. prezentujeme) na vědeckých konferencích, představujeme je organizacím, které podle nich určují naši vědeckou hodnotu, organizacím, které nám na naši výzkumnou činnost poskytly dotace, a prodáváme je také podnikům, které výsledky naší práce posléze uvedou na trh. Výše popsaná situace vytvořila rámec při definici cíle modulu Management vědecko-výzkumné činnosti, kterým bylo seznámit pracovníky ve vědě a výzkumu s manažerským a marketingovým přístupem k vědecko-výzkumné práci a naučit tak tyto pracovníky přemýšlet způsobem, který je vlastní spíše podnikové praxi. Skutečnost, že znalosti managementu a marketingu jsou v dnešní době pro pracovníky ve vědě nezbytností, dokládá mj. také snaha Evropské unie vytvářet adekvátní podmínky pro přenos tohoto druhu znalostí do vědeckého prostředí tím, že na podobné aktivity vyčlenila určitou část svého rozpočtu, v rámci kterého (prostřednictvím rrámcových či komunitárních programů) podporuje manažerské 105

109 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu, což mj. podpořilo také realizaci projektu APSYS. 2 Náplň modulu Management vědecko-výzkumné činnosti Na základě výše uvedených potřeb, definovaných v prostředí vědeckých týmů, jsme v rámci modulu Management vědecko-výzkumné činnosti vytvořili tři předměty: Management výzkumné činnosti, Projektový a dotační management a Marketing ve vědě a výzkumu. Předmět Management výzkumné činnosti byl nakonec, jako stěžejní předmět celého modulu, rozdělen do dvou samostatných částí. V první části jsme se zabývali současností a teorií managementu, druhá část pak byla zaměřena již konkrétněji, zejména na inovační a znalostní management. Potřeba znalostí v oblasti vedení výzkumných projektů, a také současný systém financování výzkumné činnosti zejména prostřednictvím různých grantových agentur či dotačních programů, nás vedla k vytvoření předmětu Projektový a dotační management. Tento předmět byl vnitřně strukturován do dvou dílčích celků. V rámci prvního celku jsme studenty provedli úskalími řízení projektu - od jeho plánování, přes samotné vedení, až k jeho ukončení. Značnou pozornost jsme také věnovali nevyhnutelné administraci projektů, která se stává, bohužel, jednou ze stěžejních činností zejména v těch případech, kdy je činnost financována z veřejných zdrojů. Možnostem financování výzkumné činnosti z veřejných zdrojů se věnoval druhý celek, v rámci kterého byly posluchačům představeny základní strategické dokumenty pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Posluchači byli seznámeni se stěžejními organizacemi, které poskytují veřejnou finanční podporu vědecko-výzkumným projektům, a také zjistili, které instituce jsou pro oblast vědy a výzkumu klíčové, ať už jako subjekty určující pravidla, nebo subjekty, jejichž úkolem je poskytovat vědeckovýzkumným pracovníkům podporu v podobě informací o dotačních zdrojích apod. Komunikaci výsledků výzkumné činnosti se věnoval třetí z předmětů Marketing ve vědě a výzkumu. Uchopení tohoto tématu bylo možná nejobtížnější ze všech předmětů daného modulu. Při sestavování předmětu lektor bojoval zejména s nedostatkem odborné literatury, která by pravidla marketingu aplikovala do vědecko-výzkumného prostředí. Tato skutečnost jen potvrzuje náš předpoklad, že přenos principů marketingu do oblasti vědy je stále ještě ve svých počátcích. Na druhou stranu to však pro nás, jako pro manažersko-ekonomicky orientovanou vysokou školu, znamená i výzvu a příležitost využít prostoru, který se tak před námi otevírá. 3 Evaluace modulu Ke konci realizace projektové aktivity věnované výuce proběhla evaluace, v rámci které účastníci jednotlivých kurzů hodnotili celou řadu oblastí. Pro nás byly stěžejní zejména odpovědi v oblastech zabývajících se přínosem a využitelností jednotlivých předmětů ve vlastní praxi účastníků kurzů. 106

110 Grublová, Navrátilová Role znalostí managementu a marketingu v přípavě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů Jako nejpřínosnější a zároveň nejvíce využitelný v praxi z provedené evaluace vychází předmět zaměřený na projektový management a proces získávání dotací, resp. grantů. Zajímavé pro nás bylo subjektivní hodnocení významu odborných znalostí pro schopnost propojení vědy a praxe v pracovní činnosti. Z tohoto pohledu jsou podle účastníků kurzů nejdůležitější znalosti inovačního managementu, následovány znalostmi projektového a dotačního managementu. Oproti tomu znalosti obecné teorie managementu, podle účastníků kurzů, pro propojení vědy a praxe tak významné nejsou. Závěr Realizací projektu APSYS pro nás snaha o propojení vědeckého a podnikatelského prostředí rozhodně nekončí. Moravská vysoká škola Olomouc si i nadále stanoví jako jeden ze svých strategických cílů přenos vědy do praxe. Svou roli vnímá především jako spojovací článek mezi oběma světy světem vědy a světem businessu. Literatura [1] GRUBLOVÁ, E., PITRA, Z. Sociálně-psychologické aspekty managementu inovací. 1. vyd. Brno: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [2] GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti I: Současnost a teorie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [3] GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti II: Inovace a management VaV. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [4] PAVLÍČKOVÁ, R. Marketing ve vědě a výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [5] NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN

111 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMI- FINISHED GLASS PIECES DURING THE COOLING Martina Havelková Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstract: Semi-finished glass pieces are moulded in furnaces to template forms not only to fit their shape but also to reduce internal stress. Thermal differences are undesirable and have to be minimized in the cooling procedure of the glass pieces. Simulations of various types and sizes of shaping forms and complex model cooling were done. The aim of these simulations was to optimise geometric parameters, clamping conditions and material of the form so that thermal differences of the glass are minimized during the cooling. Keywords: Heat treatment, Numerical simulation, Finite element method (FEM) Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard Motivation Joint Laboratory of Optics of Palacky University and Institute of Physics of the Academy of Sciences of the Czech Republic is an important producer of mirror systems for detectors of weak optical signals [1-3] in the Pierre Auger Observatory. In addition to the participation in the research and the development of these detectors, the production technology of used mirror segments is developed and improved simultaneously. The glass segments of these mirror systems - usually with the diameter 630 mm and the thickness 15mm of the segment are fabricated from Simax glass material supplied by Kavalier a.s. Sázava. These segments are manufactured by a common optical abrasive process applied on basic material moulded piece of glass. The shape parameters and internal stress suitability of this basic material have been tested previously. The elimination of unsuitable pieces is economically unacceptable, so these pieces are treated in an electric-powered glass-bending furnace instead. The glass pieces are heated above the critical temperature limit to reach a plastic state in this carefully controlled treatment. Then with the help of gravity - glass pieces fit template form. This process is called slumping. After following a steady stage above critical temperature, the piece is regularly and slowly cooled. The 108

112 Havelková FEM Simulation of Thermal Differences in Semi-Finished Glass Pieces During the Cooling acquired product has an ideal shape and is prepared for the next step in manufacturing. The additional minimization of internal material stress decreases potential shape changes of the segments in the final technological operations. The series of simulations described in this article serves to optimisation or at least to improve the size and shape parameters, clamping conditions and the material of the template form. This way the thermal differences at the glass are minimized during the cooling. 1 Simulation method The finite element method (FEM) software - commercial program SYSWORLD, that simulates various heat treatment and welding processes, was used for all simulated cooling processes. Its solver provides an automatic solution of the governing partial differential equation [9] for the transient heat conduction. The solution requires specific inputs. Every finite element prediction of the temperature field of involved material during heat treatment has to take into account following facts. 1.1 Geometrical model Sysworld [7,8] allows various ways to implement geometry into the model; as for instance IGES or VDA imported files. 2D or 3D description of the whole shape for FEM calculation purposes has to be meshed, it means that a continuous in our simulation 3D - work piece is substituted by a set of a simple solid shapes which are often called bricks, wedge (hexahedral, pentahedral or tetrahedral) elements. The element formulation involves no simplification of the geometry other then those imposed by the limits of the shapes that can be defined. A high time period of solution often leads to a necessary restriction of the number of elements used in a model. In our simulations Sysworld Pre-processing GeoMesh for generation of one half 2D section of the simulated object (some of them are shown in Fig.2) was used. Due to the rotational shape of all forms, using the extrusion-rotation utility (Preprocessing) was advantageous for extruding the 2D meshed section into a solid meshed 3D model. 1.2 Physical properties of involved materials Thermal computation requires input of subsequent physical quantities of involved material - the thermal conductivity (k), the density (), the specific heat (c) - all of them dependent on the temperature. Our data were obtained in the case of the cast iron from [4], glass parameters from [5] and parameters of material Monalite M1A from [6]. 109

113 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1.3 Initial and boundary conditions of the model Sysworld takes into account externally computed or other way obtained temperature fields as an initial conditions of the system. In our computations the initial condition was set as constant temperature of 680 C for every element. In Sysworld, any kind of heat transfer is taken into the account as a function of space, time and temperature. The heat transfer to the surroundings involves radiation and convection. At higher temperatures, radiation plays a major role. The cooling of the part due to radiation and convection has the main role in the next simulations. The inner Sysworld function Convective and radiative losses is applied to part of prepared geometry - 2D elements group Surface - describing surface of the model bordering with the surrounding air. The required cooling rate is achieved by a gradual decreasing of the temperature imposed to the part of the model representing air in consecutive simulation restarts. This method is justified by the fact that the unaffected, uncontrolled cooling rate is higher than simulated one. In fact, additional heating is necessary to keep a low cooling rate as is required for glass in a real cooling process. 2 Accomplished simulations The prediction of the temperature field during the cooling for different sizes and shapes of cooling form was done in the first stage of simulations. The temperature differences of the form surface part matching with glass are monitored and assessed. The most suitable shape and size of the form corresponding to the minimal simulated temperature differences were chosen. The form shape alone helps to maintain steady temperature in whole system during cooling this way. In the second stage a glass component was implemented into the model. The temperature field distribution during cooling was analysed in this complete model. Two different types of form constraints were simulated. The last stage of simulations involved the best shape and constraints of the form and was done for comparison of two possible materials of future form with the view of the temperature differences in the cooled glass. 2.1 Convex and concave forms These series of simulations were focused on a) convex forms with cylindrical (rbottom= 325 mm) shape and spherical (R = 3400 mm) convex upper base that matches the front side of the concave piece of glass. Simulations were done from three different heights (v) of cylinder (the values from the interval of possible heights of the cylinder in future form weight terms). In simulation Convex11 v = 11 mm, Convex40 v = 40 mm, Convex80 v = 80 mm. The geometries are shown in Fig

114 Havelková FEM Simulation of Thermal Differences in Semi-Finished Glass Pieces During the Cooling Figure 1: Upper and side view of simulation geometries Convex11, Convex40, Convex80 b) concave forms with cylindrical (rbottom= 335 mm) shape and spherical (R = 3400 mm) concave upper base that matches the rear side of concave piece of glass. Simulations were done from two different heights (v) of cylinders (thickness of form in its thinnest place in the centre). In Concave10 v=10mm, Concave20 v=20mm. These sizes were chosen from possible weight of the future form again. One half of the 2D section of Concave20 and Concave10 geometry is shown in (Fig. 2., part 2,3). Figure 2: View of ½ 2D section of geometries of simulations Convex40, Concave20, Concave10, Concave20+glass Every simulated object had material data of the cast iron [4] and the cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with cooling rate of surrounding air 1 C/min. This function was defined on all 2D surface elements of the model except the disc (r = 250 mm) in the centre of the form bottom, where the trunk shaped lagged constraint of the real form is situated. So any heat exchange was omitted here (for instance Fig. 4 shows group SURFACE of Convex40 simulation with this type of constraint). From the obtained temperature field, thermal differences on the spherical part of the surface (matching with glass) were monitored and are shown in Fig. 3. Simulation was stopped when value of thermal difference became stable. From Graph in Fig. 3 appears that a concave shape is more suitable than convex in thermal differences terms. The simulations, furthermore, imply the less thickness of the concave form the better (lower) thermal difference is. Despite this fact the Concave20 shape was chosen for next simulations and scrutiny because the thickness 20 mm was found as minimum possibility to keep the shape stable. 111

115 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Figure 3: Thermal differences (central and periphery temperature) on form-glass interface in dependence of time. Simulations Convex11, Convex40, Convex80, Concave 10, Concave Disc and ring shaped constraints to base stall The glass piece was implemented into the above-mentioned model Concave20 (Fig. 2, 4.part). The glass part of the model had material data of the Simax glass [5] and rest (the form) had material data of the cast iron [4], the cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with the cooling rate of the surrounding air 0,1 C/min., this value is maximally permitted for glass heated above 600 C. The purpose was to compare two types of constraint, one of them originally described in the paragraph above (disc shape) (Fig. 4). The second one was circular, ring shaped (between circles r1 = mm, r2 = mm) (Fig. 5). So heat exchange cooling is defined on whole 2D surface of joined (form and glass) piece except this lagged place where the heat exchange with surrounding air is omitted. The simulations Concave20+glass-disc and Concave20+glass-ring were done. From the obtained temperature field thermal differences in glass part of the model were monitored and are shown here (in Fig. 6. and Fig. 7) for comparison. The simulation was stopped when value of thermal difference became stable. Figure 4: Mesh of group SURFACE of the simulation Convex40 without central disc 112

116 Havelková FEM Simulation of Thermal Differences in Semi-Finished Glass Pieces During the Cooling Figure 5: Mesh of group SURFACE bottom view-of the simulation Concave20+glassring without the ring Figure 6: Temperature differences in Concave20+glass-disc Figure 7: Temperature differences in Concave20+glass-ring 2.3 Material comparison This stage of simulations involved the best shape and constraints of the form, it means the Concave20+glass-ring model and was done for comparison of two possible materials of a future form original cast iron and Monalite M1A - the calcium silicate plate supplied by PROMAT. The new geometrical model Concave50+glass-ring- Monalite had to be created because of a unified thickness of 50mm of plates for this material. So the maximal thickness of the model (rim part) was 50mm. The upper side stayed the same, again concave - with a removed spherical central part. The purpose of this stage was to find out if replacing the original cast iron material by the offered calcium silicate one has any negative effect on the thermal differences in the system. The glass part of the model again had material data of the Simax glass [5] and rest (the form) had material data of the Monalite M1A [6], cooling was defined by means of function Convective and radiative losses with the cooling rate of the surrounding air 0,1 C/min. Thermal differences became stable approximately after 90 min. of cooling and the value 0.97 C was not significantly different from the value 0.93 C achieved in Concave20+glass-ring model. The temperature gradient was oriented vertically. It means that the maximum temperature was achieved on the bottom surface of the 113

117 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV glass touching the form and minimal temperature occurs on the surface where thermal exchange is with air. Conclusion The set of simulations was realised with variable size, shape, constraint and material parameters of the template shaping form. These new geometrical, constraint and material parameters were used in a newly improved design of the shaping form. The result of our simulations is the model where the thermal differences in the glass material during the cooling of the mirror segment are minimized. References [1] BARRAU, A., et al. The CAT imaging telescope for very-high-energy gamma ray astronomy. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol. 416, Issue 2-3, pp (1998) [2] PARE, E., et al. CELESTE: an atmospheric Cerenkov telescope for high energy gamma astrophysics. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol. 490, Issue 1-2, pp (2002) [3] SCHOVÁNEK, P., et al. Thin glass mirrors for the Pierre Auger project. in Proceedings of 13th POLISH-CZECH-SLOVAK CONFERENCE OF WAVE AND QUANTUM ASPECTS OF CONTEMPORARY OPTICS, Proc. SPIE 5259, pp , (2003). ISBN , ISSN X [4] ČSN (422420), , Litina s lupínkovým grafitem, [5] ČSN ISO 3585, Sklo boritokřemičité 3,3. [6] MONALITE M1A. Technické údaje. Available from Accessed: [7] SYSWORLD Heat Treatment. Release notes, pp (2006). [8] SYSWELD Toolbox CD-ROM, February 2009, ESI Group [9] TSIRKAS, S. A., et al. Numerical simulation of the laser welding process in buttjoint specimens. Journal of Materials Processing Technology 134 (2003)

118 Hiklová Contact System of Solid State Surface Mapping CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING Helena Hiklová Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstract: At present an importance of mapping of solid state surface is growing. Especially three-dimensional display surface is great helper for fast evaluation of surface quality. The advantages of contact solid surface mapping are reminded in this paper. Some possibilities are demonstrated by several examples. These examples include measuring of laser beam treated silicon surface and mapping of laser cuts in metal sheets. Keywords: Contact imaging, contact profilometer, 3D imaging Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard Introduction The measurement and evaluation of the properties of components are currently becoming increasingly important. The requirements on dimensional accuracy of products and their surface properties are still rising, as these properties are often linked to reliability and durability. This requires highly reliable and accurate equipments which are able to give the desired results repeatedly and with high resolution [1]. Basically it is possible to use two methods for mapping of solid surfaces contact or non-contact. The non-contact methods have many advantages over traditional contact methods. In particular, there is no danger to damage the surface, the measurement is fast and allows us to control soft and flexible surfaces. Usually more data are obtained in non-contact measurement. And finally non-contact optical devices aren t as prone to wear and damage as contact ones. In spite of it, using of contact apparatuses has still its significant place and reason. Let s take only one example of all. Standards for properties of solid surfaces were until recently defined just only from the values measured by contact profilometers. Furthermore, modern contact profilometers reach very fine resolution (often in the order of nm), which is quite sufficient for most measurements. Other advantages of contact devices include minimal specific requirements for the properties of any solid surfaces. And finally, the measurable area of contact devices is usually much larger than the area that can be recorded by most of the optical non-contact devices. A disadvantage of the contact apparatus seams to be 115

119 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a long time of 3D pictures recording. 3D image is acquired when stylus scans a surface in parallel lines with constant distance. In case of very small distance between the lines, the measuring can be really very time-consuming. On the other hand a very fine step is not always necessary. Its appropriate choice can substantially reduce the measuring time. 1 Contact profilometer FTS2 An instrument Form Talysurf Series 2 (FTS2) fy Taylor Hobson Precision represents a powerful implement of measuring the shape of the surface. The device is mechanical contact inductive profilometer with extraordinary high range to resolution ratio and fine diamond stylus (a spherical diamond tip of 2 m radius). Owing to these features we are able to map solid surface with remarkable accuracy and resolution. The highest resolution of this instrument is 0.6 nm. Another advantage is possibility to create 3D surface images. 3D mapping is very important to get a more complete picture of the surface. The device is suitable for measuring almost flat surfaces, because in the basic set the instrument is able to work at three ranges (0.8 mm, 0.16 mm and mm respectively). There is possible to measure roughness, waviness and form in both 2D or 3D mapping with this instrument. The measurements are analyzed via PC using the software developed and manufactured by Taylor Hobson Precision. Probably the most often used measuring and calculating in 2D mapping is finding roughness parameters. But software is able to provide two slope adjacent surface planes, thin film thickness or radius of curved surface too. More complete picture of the surface would be available from the 3D representation. This extension to 3D is reached by software controlled measuring row of parallel profiles using y (second vertical axis) traverse unit with minimal data sampling interval 1m. The 3D measurements are analyzed via PC using the TalyMap software in Windows developed and manufactured by Taylor Hobson Precision. TalyMap software offers data manipulation tools such as high-resolution zooming, filtering, levelling by least square line removal, symmetries, rotations, threshold setting and cylindrical, spherical or polynomial form removal, profile extraction. Parameter sets include area and volume, counting and sorting, roughness and waviness in both 2D and 3D and automatic step height calculation. The data presentation tools include photo-realistic images in full colour, meshed axonometric projections and contour diagrams. TalyMap software is able to calculate several special functions too for both, 2D or 3D measuring. We can obtain frequency spectrum or power spectral density (PSD), fast Fourier transformation (FFT) or autocorrelation function. The traverse length interval is 120 mm/0.1 mm (Xmax/Xmin), minimal data sampling interval 0.25 m. Let s summarize advantages of contact profilometer FTS2 at the end of this paragraph. The advantages of the instrument are: Long traverse length, high resolution, low moment of inertia and consequently danger of surface damage is practically non-existent. Among others plus are relatively simple attendance and no 116

120 Hiklová Contact System of Solid State Surface Mapping need to modulate measured surface. 2D (linear) measuring is done quickly, reliably and cheaply. 2 Several examples of surface display A spatial analysis of the surface opens up new possibilities of structures classification that were impossible in 2D display. Detailed 3D surface description seems to be beneficial especially when considering its functional properties such as wear, friction, lubrication, fatigue properties, sealing contact areas or suitability of the surface for painting. Used computer program is capable to provide 3D image surface in several ways, and the selected images can be rotated a scaled to optimize the view [2]. It is also able to choose any detail from the image and ascertain its volume, dimension, area, perimeter and other properties. The first example shows surface of silicon plates which were cut with a wire sawing machine. These plain plates were then scribed with pulsed laser and the changes of the surface were then mapped with Form Talysurf Series 2 device. Some of possible images are shown in Fig. 1 and 2. There are chosen black and white pictures only in this paper. Both pictures show the same area of pulsed laser trace crossing. 3D image is very graphic, the same area in 2D photosimulated projection shows this situation also very well. Fig. 3 and Fig. 4 show some possibilities of imaging of laser welds which were made in our department. There was a need to control particular dimensions and bulk properties of welds created under different conditions and 3D display has proven to be very useful for these tests. Figure 1: 3D display of silicon surface after laser beam scribing. This type of imaging provides very good vision about probe surface 117

121 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Figure 2: 2D photosimulation image of the same surface as in Fig.1. The dimensions of this area are 0.4x0.4 mm Figure 3: The image of steel weld made by pulsed laser Figure 4: Selected profile of the weld presented in Fig. 3. The line is maintained over the entire viewing area Last example shows the area of laser beam cut in thick steel sheet. It is notorious that the cutting area is not homogenous. Similar problem is discussed in [3] where the area of aluminum cut made by abrasive waterjet cutting is described. Both cases point out that the area of cut relief shows significant differences depending on the distance of the reference point from the edge of the sheet. Presented 3D imaging illustrates (Fig. 5 and Fig. 6) very clearly how the monitored area looks like. 118

122 Hiklová Contact System of Solid State Surface Mapping Figure 5: Continuous axonometric type of image of the cutting area made by high power continual laser Figure 6: Black and white axonometric map area of a cut. There is significantly magnified vertical dimension in this image for highlight of differences on surface Conclusion The aim of this report is to point up merits of contact profilometer and to proof that this type of instrument has still its important place in the solid surfaces mapping despite of vehement entry of non-contact devices. It is demonstrated in several pictures and examples. References [1] BAKER, L. R. Metrics for High-Quality Specular Surfaces. SPIE, Bellingham, Washington, USA (2004). ISBN [2] Exploring Surface Texture. A fundamental guide to the measurement of surface finish, published by Taylor Hobson Limited, England, [3] HLOCH, S., VALÍČEK, J. Štatistické hodnotenie kvality povrchu hliníka pro delení abrazívnym vodným prúdom. Jemná mechanika a optika, No. 2, pp (2007). ISSN

123 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV SUPPLY CHAIN MANAGEMENT Markéta Hlavsová Vysoká škola logistiky, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá řízením dodavatelského řetězce (SCM - Supply Chain Management), které je jednou ze strategií moderního managementu pro optimalizaci všech činností a systémů pro zabezpečení dodávky produktů a služeb od dodavatelů surovin přes jejich výrobu nebo vývoj, přes distribuční kanály až ke koncovému spotřebiteli. Zaměření příspěvku je spíše na souhrn definicí Supply chain management, který je různorodě překládán a každý autor pod tímto pojmem definuje něco jiného. Nejednotnost pojmů se nenachází pouze v literárních pramenech, ale také v běžné praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi spolupracujícími partnery Supply Chain (SC). Klíčová slova: Dodavatelský řetězec, dodavatelský systém, hodnotový řetězec, logistický systém. Odborný konzultant: Hana Neradilová Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka Úvod Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou nejednotnosti pojmu Supply Chain a Supply Chain Management v překladech jednotlivých autorů a jejich různorodými definicemi. Předem je třeba zdůraznit, že přesný český ekvivalent k pojmu Supply Chain neexistuje a mnoho autorů zůstává u mezinárodně srozumitelného termínu Supply Chain, který již nemusí být překládán. V názvu příspěvku se také vyskytuje pojem management, který vyjadřuje řízení dodavatelského řetězce, což je další rozsáhlou kapitolou v oblasti Supply Chain. V manažerské praxi jsou využívány různé základní koncepty řízení materiálových toků, opírající se o tzv. tlačné, tažné nebo kombinované metody. 1 Definice Supply Chain Management Definic Supply Chain Management se dá najít na tucty, všechny ovšem reflektují holistický přístup ke všem procesům, které jsou součástí tohoto řetězce. Přístup je postaven na myšlence, že částečná optimalizace subsystémů libovolného podniku 120

124 Hlavsová Supply Chain Management nevede k celkovému optimu. Proto snaha o optimalizaci dodavatelského řetězce překračuje hranice jednoho podniku. V literatuře se vyskytuje nejednotnost pojmů SCM, způsobená překlady pojmů řetězec a systém, a také logistický a dodavatelský. Z toho vyplývá, že existuje velké množství definic těchto pojmů a mezinárodně srozumitelný termín supply chain (SC) je tedy užíván běžně. Podle Fialy je dodavatelský řetězec vícestupňový systém dodavatelů, výrobců, distributorů, prodejců a zákazníků. Mezi stupni dodavatelského řetězce v obou směrech proudí materiálové, finanční, informační a rozhodovací toky. Materiálové toky zahrnují toky surovin, meziproduktů a hotových produktů směrem od dodavatelů k zákazníkům a opačně orientované toky vracení, servisu, recyklace a likvidace produktů. Finanční toky zahrnují různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí z vlastnických vztahů atd. Informační toky propojují systém informacemi o objednávkách, dodávkách, plánech atd. Rozhodovací toky jsou posloupnosti rozhodnutí účastníků, ovlivňující celkovou výkonnost řetězce. 3 Dle Pernici SCM je integrací podnikových procesů přidávajících hodnotu od konečného uživatele k prvnímu dodavateli. Integrace zde vede k propojování hodnotového řetězce podniku, tvořeného tzv. vstupní (inbound) logistikou, výrobou, marketingem a tzv. výstupní (outbound) logistikou, s hodnotovými řetězci dodavatelů a odběratelů. Supply chain management z tohoto pohledu usiluje o nákladově efektivní uspokojení potřeb konečných zákazníků, o vytváření hodnot pro konečné zákazníky, s co nejnižšími náklady prostřednictvím integrace logistických procesů. 4 SCM je označením pro systémy, prostředky a postupy, které slouží pro koordinaci materiálů, výrobků, služeb, informací a financí, které plynou od dodavatelů surovin přes zpracovatele, výrobce, velkoobchodníky a maloobchodníky až ke spotřebitelům. Celý proces začíná zadáním objednávek, jejich posouzením a zpracováním, pokračuje výrobou a dodáním zboží a služeb a končí zpětnou vazbou. Cílem SCM je dosažení efektivního využití všech zdrojů vstupujících do procesu, včasné dodání všech výrobků a služeb, rychlost procesu, minimalizace prostojů a nulové ztráty. 5 Supply Chain Management představuje organizaci a slaďování všech logistických pochodů a funkcí od dodavatele až ke spotřebiteli. Jde o integraci obchodních procesů od konečného zákazníka až po prvního dodavatele a koordinované řízení všech klíčových obchodních procesů u všech účastníků řetězce. Snahou je umožnit hospodárnou transformaci surovin či produktů do hotových výrobků a včasnou distribuci výrobků k uspokojení zákaznické poptávky. 6 Hodnotový řetězec je souborem všech aktivit firmy, které vedou k tvorbě hodnoty poskytované zákazníkovi. V klasickém pojetí organizace můžeme za hlavní 3 FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, s. ISBN KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského řetězce skrývá potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002, [cit ]. 6 Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN

125 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV kroky hodnotového řetězce označit nákup, výrobu, marketing a distribuci. Všechny články hodnotového řetězce jsou teoreticky stejně strategicky důležité. 7 Obrázek 1 - Rozšířený hodnotový řetězec Zdroj: CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Otevřená encyklopedie Wikipedie definuje SCM jako označení jak pro činnost řízení dodavatelského řetězce, tak pro software tuto činnost podporující. Obvykle se jedná o celý balík programových prostředků, který umožňuje propojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce (dodavatel - výrobce - distributor - prodejce - zákazník), a tím podstatně zlepšuje jeho schopnost reagovat na požadavky zákazníka, např. zkrácením časů dodání. 8 Štůsek definuje SCM takto: Řízení kompletních logistických řetězců od dodavatelů (subdodavatelů) surovin, materiálů přes výrobu a distribuci až ke konečnému zákazníkovi je celosvětově považováno za klíč k budoucí konkurenceschopnosti. Pro konkurenční úspěch zde získávají na významu další kritéria vedle ceny je to např. dostupnost produktu, dodací lhůty, nabídky produktů ušitých na míru, flexibilita při krátkodobých změnách požadavků, servis atd. 9 Definice směšují pojmy řetězec a systém stejně jako praxe převládá situace, kdy je systém označován jako řetězec. Pokud hovoříme o struktuře řetězce, vazbách v něm, měli bychom ze systémového hlediska hovořit o dodavatelském systému. Schématické pojetí dodavatelského systému, v jehož struktuře jsou realizovány jednotlivé řetězce logistických činností, je znázorněno na obrázku č CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, s. ISBN Wikipedia [online] [cit ]. Supply Chain Management. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/supply_chain_management>. 9 ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

126 Hlavsová Supply Chain Management Obrázek 2 - Dodavatelský systém, dodavatelská síť Zdroj: GROS, Ivan. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců Dodavatelský systém, dodavatelská síť je integrované propojení více logistických systémů včetně zpětných vazeb. 10 Nejednotnost v pojetí dodavatelského řetězce, volné používání pojmu systém a řetězec a praktické negativní důsledky těchto skutečností zejména při restrukturalizaci existujících a navrhování nových distribučních systémů vedlo autory (Gros, Grosová, 2011) k návrhu používat vedle sebe pojem dodavatelský (logistický) systém a dodavatelský (logistický) řetězec: Logistický řetězec jako posloupnost činností, jejichž výkon je nezbytný pro splnění požadavků, finálního zákazníka v požadovaném čase, množství, kvalitě a na požadované místo. Logistický systém jako množinu organizací a vazeb mezi nimi, jejíž prvky se podílejí na plánování a výkonu posloupnosti činností v logistickém řetězci definovaných. Dodavatelský řetězec jako posloupnost činností v integrovaných a vzájemně propojených logistických řetězcích včetně aktivit spojených s realizací zpětných toků, jejichž výkon je nezbytný pro splnění požadavků finálního zákazníka v požadovaném čase, množství, kvalitě a na požadované místo. Dodavatelský systém jako účelově definovaná množina organizací a vazeb mezi nimi, která se podílí na plánování a výkonu posloupnosti činností v dodavatelském řetězci definovaných GROS, I. Supply Chain Management. Řízení dodavatelských řetězců s. Přednáška. VŠLG Přerov. 123

127 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Závěr Hlavním zaměřením příspěvku byla rešerše a rozbor různých pojetí základních logistických pojmů a to zejména Supply Chain Management. V souladu s řadou autorů je vhodné v této oblasti odlišovat pojem dodavatelský řetězec a dodavatelský systém, zvláště při implementaci moderních metod řízení, jak vyznívá v závěru příspěvku. Nejednotnost pojmů se ale nenachází pouze v literárních pramenech, ale také v běžné praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi spolupracujícími partnery SC. Literatura [1] CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, s. ISBN [2] FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN [3] GROS, I. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců s. Přednáška. Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov. [4] GROS, I, GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských systémů. Acta Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.vslg.cz/page/69233.rocnik />. ISSN [5] KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského řetězce skrývá potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002, [cit ]. Dostupný z WWW: ISSN X. [6] PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, s. ISBN [7] Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN [8] ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN [9] Wikipedia [online] [cit ]. Supply Chain Management. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/supply_chain_management>. 11 GROS, I., GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských systémů. Acta Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.vslg.cz/page/69233.rocnik />. ISSN

128 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU VYBRANÝCH PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ Michal Holiš Tesco SW, a.s. Abstrakt: Předkládaná nabídka byla vypracována na základě požadavku UOOU na zajištění obnovy informačního systému UOOU novým HW vybavením a novým systémovým SW. Bližší informace o rozsahu a ceně nabídky je uvedena v následujícím textu. Klíčová slova: software, informační systém, hardware. Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Ludmila Horsáková Úvod Na základě jednání systémové integrace připravilo TESCO SW nabídku na dodávku komponent, servisních a implementačních služeb v následujícím rozsahu a obsahu: Výměna serverových stanic systémové infrastruktury Povýšení platformy operačních systémů serverových stanic na aktuální produktové verze Upgrade služeb operačního systému dle verze OS Upgrade vybraných systémových služeb Upgrade poštovních služeb na verzi Exchange 2010 Nativní podpora komunikačního protokolu IPv6 Zajištění provozu služeb operačního systému a systémových služeb v režimu HA (vysoké dostupnosti) 1 Podrobný popis nabízených služeb TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky dodávku následujících komponent, služeb a činností. 125

129 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1.1 Grafický přehled způsobu realizace Obrázek 1: Grafický přehled způsobu realizace 1.2 Tabulkový přehled dotčených služeb Následující tabulka obsahuje výčet služeb a prvků dotčených obměnou HW a SSW. U těchto služeb dojde k nové instalaci nebo převedení do nového prostředí systémové infrastruktury. Služba Produkt Cluster Prvek CLS-APP APP01 APP02 Virtualizační služby MS Hyper-V CLS-ESS ESS01 ESS02 CLS-ISS ISS01 ISS02 CLS-ISS ISS01 ISS02 Adresářové služby MS AD 2008 R2 CLS-ESS ESS01 ESS02 ESS11 Terminálové služby Citrix XenApp 6 - TERM01 TERM11 ESS13 Aplikační služby TESCO SW Webinterface - ESS12 Webové služby MS IIS7.5 - ESS12 Služby vzdáleného Citrix SecureGateway - ESS13 126

130 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ přístupu Poštovní služby MS Exchange 2010 Clustrové služby DNS služby DHCP služby Souborové služby Tiskové služby MS ClusterWare 2008 R2 MS DNS Server 2008 R2 MS DHCP Server 2008 R2 CLS-EXCH CLS-ESS CLS-ISS CLS-MSDBA CLS-APP CLS-EXCH CLS CLS-ESS EXCH01 EXCH02 EXCH13 ESS01 ESS02 ISS01 ISS02 CLSDBA01 CLSDBA02 APP01 APP02 EXCH01 EXCH02 CLS01 CLS02 ESS01 ESS02 - ESS11 CLS-ISS CLS-ESS ISS01 ISS02 ESS01 ESS02 - ESS11 CLS-ISS CLS-ESS MS Windows Server 2008 R2 MS Windows Server 2008 R2 CLS CLS ISS01 ISS02 ESS01 ESS02 CLS01 CLS02 CLS01 CLS02 Zálohovací služby CA ARC Serve backup - BCK01 Tabulka 1: Tabulkový přehled dotčených služeb 1.3 Popis řešení Principy a technologie Základní předpoklady: Pro zajištění režimu vysoké dostupnosti nabízeného řešení je nezbytné zajistit implementaci operačního systému Windows Server 2008 R2, technologií Cluster a Hyper-V, jakožto součásti platformy a technologie režimu vysoké dostupnosti. K tomuto je nezbytné HW a SW vybavení podporující tyto technologie. Tento předpoklad splňují následující typy zařízení a prvky: PC nebo Server na platformě INTEL Procesor s integrovanou podporou technologie Intel-VT nebo AMD-V Procesor s podporou rozšíření o 64bit instrukce Intel EM64T nebo AMD 64 Operační systém Windows Server 2008 R2 x64 v edici Enterprise nebo Standard 127

131 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Ostatní parametry jsou dále závislé na množství provozovaných služeb či virtuálních prvků Tyto základní potřeby jsou dostatečné pro potřeby operačního systému Windows Server 2008 R2 a technologie, které tento OS přináší. Pro potřeby provozu aplikačních služeb provozovaných na serverech dotčených upgradem OS je potřeba provést i jejich upgrade. Toto se týká následujících aplikačních služeb: Cluster: Integrační služby Hyper-V v jednotlivých virtuálních počítačích Navržené řešení předpokládá pro zajištění vysoké dostupnosti a spolehlivosti implementaci clusterové technologie společnosti Microsoft, obsažené v produktu Windows Server 2008 R2. Tato technologie umožní v různých situacích, jako například selhání fyzického HW nebo plánované údržby jednotlivých prvků clusteru, zabezpečit téměř nepřerušený provoz služeb v něm provozovaných. Téměř nepřerušený v tomto případě znamená, že při vzniku některé z popisovaných situací, dojde ke krátkému technologickému výpadku na dobu, než dojde k převzetí služeb funkčním prvkem clusteru. Inovovaná verze clusterové technologie v systému Windows Server 2008 R2 přináší především podporu pro sdílená datová úložiště mezi uzly clusteru pro technologii Hyper-V kdy pomocí tohoto způsobu je možné zajistit v řízených situacích přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru bez přerušení jejich dostupnosti. Hyper-V Inovovaná virtualizační technologie ve verzi Windows Server 2008 R2 přináší oproti současné verzi především změnu v zajištění vyšší dostupnosti virtuálních počítačů pomocí technologie Live Migration. Tato technologie umožňuje, jak již bylo naznačeno v odstavci věnovanému clusteru, zajistit v řízených případech bezvýpadkový provoz virtuálních počítačů. Tato technologie k zajištění bezvýpadkového provozu virtuálních počítačů využívá sdílená úložiště v clusteru a replikaci operační paměti virtuálních počítačů mezi uzly clusteru. Tím je zajištěno, že i přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru nemá dopad na dostupnost těchto počítačů a služeb na nich provozovaných. Dalším přínosem této změny je dále vylepšená podpora v poskytovaných HW zdrojích pro jednotlivé virtuální počítače, pokud to jejich operační systémy podporují a s tímto související vylepšená správa a řízení spotřeby energie fyzického HW HW zdroje HW zdroje Základním stavebním kamenem každé systémové infrastruktury jakéhokoliv IS jsou HW zdroje. Bez těchto není možné provozovat žádné služby IS a tím poskytovat služby uživatelům. Primárním cílem této nabídky je zajistit pro úřad obměnu morálně a technicky zastaralého HW vybavení, které již není buď vůbec možné, nebo není ekonomicky výhodné dále udržovat, a to na plánované období 2011 až

132 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ Pro plánované období již pro některé prvky HW zdrojů není možné zajistit podporu vůbec nebo je podpora pro tyto prvky ekonomicky nevýhodná a pořízení nových prvků včetně pětileté podpory je výhodnější. HW prvky bez podpory samozřejmě mohou fungovat, ovšem každý z těchto prvků má pouze omezenou míru spolehlivosti a náklady na jednorázový servis těchto prvků mohou v konkrétních případech převyšovat i celkovou cenu nového. Sekundárním cílem je i navýšení kapacit a zdrojů HW vybavení pro další pětileté období provozu IS a zamezit tak možnému nedostatku výkonu těchto zdrojů s ohledem na narůstající požadavky služeb IS a také narůstajícímu množství služeb v tomto IS poskytovaným uživatelům tak správcům pro potřeby efektivnější správy a zajištění vyšší dostupnosti. Na základě těchto skutečností je předmětem této nabídky výměna všech serverových stanic dodaných před rokem 2009 a doplnění serverových stanic pro služby IS, které byly dosud provozovány v režimu s nižší dostupností či jinak omezenými zdroji. Ostatní HW prvky, které byly obměněny po roce 2009, není nutné z žádného z výše uvedených důvodů vyměňovat a také nebudou vyměňovány prvky, u kterých je stále platná záruka nebo podpora. Tabulka prvků: Modře podbarvené prvky jsou nově dodané HW servery. Bíle podbarvené prvky jsou stávající servery. Prvek ESS01 ESS02 BCK01 APP01 APP02 CLS01 CLS02 EXCH01 EXCH02 TERM02 ISS01 ISS02 typ IBM IBM IBM IBM IBM IBM IBM IBM IBM IBM HP DL160G5 HP DL160G5 procesor Typ Počet RAM (GB) HDD (GB) Xeon X GB 2x146GB Xeon X GB 2x146GB Xeon E GB 2x146GB Xeon X GB 2x146GB Xeon X GB 2x146GB Xeon E GB 2x146GB Xeon E GB 2x146GB Xeon E GB 2x146GB Xeon E GB 2x146GB Xeon X GB 2x146GB Xeon SAN X GB 2x146GB 1x4Gbit Xeon X GB 2x146GB 1x4Gbit PWR Remote MGMT 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A 2x8Gbit 2x A - 2x A 1x ilo 100 1x ilo 100 LAN 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 4x1 Gbps 2x1 Gbps 2x1 Gbps 129

133 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Prvek CLSDBA01 CLSDBA03 typ HP DL360G4p HP DL360G4p procesor Typ Počet RAM (GB) HDD (GB) SAN Xeon X GB 2x146GB 1x4Gbit Xeon X GB 2x146GB 1x4Gbit Tabulka 2: Tabulka prvků PWR Remote MGMT 1x 1x ilo ilo LAN 2x1 Gbps 2x1 Gbps Platforma Platforma (operační systém): Operační systém je základní SW vybavení každého počítače, které zajišťuje standardizované rozhraní mezi HW a službami operačního systému. Jako nosná platforma v tomto případě byl již od počátku IS úřadu použit operační systém od spol. Microsoft a pro zajištění kontinuity a vložených nákladů v tomto směru nedojde k žádné změně. Současně provozovaná verze operačního systému již není schopna zajistit všechny požadavky na provoz moderního a bezpečného IS, především s ohledem na ukončenou všeobecnou podporu těchto verzí serverových OS a blížícímu se termínu ukončení rozšířené podpory ze strany výrobce, je součástí této nabídky i provedení obměny operačních systémů serverových stanic. Součástí této nabídky je instalace a konfigurace poslední dostupné produkční verze operačního systému Windows Server na všechny serverové stanice. Přínosem v tomto směru je především spolehlivější a efektivnější systém, který umožní jednak další plynulý rozvoj služeb v IS úřadu, zvýší úroveň bezpečnosti a také zajistí kontinuální podporu pro provoz systémové infrastruktury pro plánované období Služby OS Všechny služby, které poskytuje již operační systém a není nutné doplňovat pro jejich funkci a provoz další komponenty, se nazývají službami operačního systému a s ohledem na skutečnost kompletní obnovy platformy OS, budou i tyto převedeny do nového systému. Služby, které zde nejsou explicitně uvedeny, jsou buď již převedeny z minulého období nebo neposkytují službu přímo uživatelům a jejich převod vyplývá z nutnosti pro převod ostatních služeb. Detailní přehled dotčených služeb je uveden v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce. Souborové služby: Souborové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u souborových služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je migrace souborových služeb do nového systému. Tiskové služby: Tiskové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u tiskových služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace tiskových služeb do nového systému. 130

134 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ Terminálové služby: Tyto služby jako integrální součást služeb vzdáleného přístupu budou v kontextu této obměny převedeny na verzi dostupnou v plánované verzi OS. Vzhledem k možným problémům s provozem některých aplikačních služeb v tomto moderním OS je uvažováno s možností provozovat náhradní terminálové služby ve virtuálním prostředí ve starší verzí pro zajištění kontinuity provozu těchto služeb a aplikačních služeb využívaných prostřednictvím terminálových služeb. DHCP služby: DHCP služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který je předmětem výměny a proto u DHCP služeb dojde k převedení do nového OS. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace DHCP služeb do nového systému Systémové služby V této části jsou zmíněny hlavní systémové služby, které budou obměnnou dotčeny a jsou významné z pohledu uživatele. Ostatní systémové služby, které mohou být nebo budou dotčeny, jsou uvedeny v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce. Poštovní služby Tyto služby patří mezi stěžejní služby poskytované informačním systémem uživatelům a z tohoto důvodu dojde i u těchto služeb k technologické obměně. Hlavním přínosem je i zde zkvalitnění této služby uživatelům a to jak v rovině komfortu, tak i v rovině bezpečnostní. Ne méně významným plusem je i změna v architektuře uložení dat, kdy nový poštovní systém umožňuje využití levnějších technologií pro uložení dat a tím snižuje nároky na systémovou infrastrukturu. Hlavní přínosy nového řešení: Vyšší bezpečnost Plná integrace s novým poštovním klientem Outlook 2010 (např. uložení seznamu naposledy použitých adres na serveru) Možnost uživatelsky řízené archivace Distribuce databáze na různá disková uložiště se zajištěním redundance V této nabídce řešení poštovních služeb vychází z technologií implementovaných v produktech společnosti Microsoft a to Microsoft Exchange v poslední dostupné produkční verzi. Součástí této nabídky je provedení instalace a konfigurace poštovních služeb včetně následné migrace stávajících dat do nového systému. Virtualizační služby Virtualizační služby umožňují efektivní využívání zdrojů IS, především s ohledem na údržbu a flexibilitu. Jsou v moderní systémové infrastruktuře již nedílnou součástí a umožňují provoz virtuálních serverů nezávisle na typu HW prvků. V IS úřadu jsou již virtualizační služby na platformě Microsoft Hyper-V implementovány. Součástí této nabídky je především jejich rozšíření do externí DMZ, kde jsou prozatím kvůli nevyhovujícímu HW provozovány na platformě Virtual Server 2005, dále rozšíření pro interní služební servery a navýšení jejich zdrojů. Služby vzdáleného přístupu 131

135 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V moderním IS patří tyto služby k velmi významným, především s ohledem na flexibilitu fungování takového IS ve vztahu k jeho uživatelům. Uživatel má možnost splnit většinu svých povinností nezávisle na jeho geografické poloze a tak tyto služby přispívají nejen k pohodlí uživatelů, ale i pomáhají předejít případným komplikacím při mimořádných událostech. S ohledem na změnu platformy OS je nezbytné provést upgrade i služeb vzdáleného přístupu a souvisejících komponent. Součástí této nabídky je provedení obměny služeb vzdáleného přístupu ve stávajícím rozsahu včetně všech souvisejících služeb a komponent. Zálohovací služby Mezi velmi významné služby IS, které však nejsou poskytovány přímo uživatelům, patří zálohování dat. V roce 2010 došlo k obměně HW zařízení pro ukládání dat na pásková média a nyní jako logický krok dojde i k doplnění zálohovacího systému o samostatný server, který bude zajišťovat funkci všech zálohovacích procesů. Vzhledem k implementaci zálohovací páskové jednotky do SAN sítě je nutné i tento server provozovat jako fyzický server s přímým přístupem do této SAN sítě. Zálohovací server bude vybaven stávajícím SW vybavením pro řízení zálohovacích procesů CA ARCServe Backup. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace všech zálohovacích SW a procesů. 1.4 Jednorázová dodávka systémových komponent (HW a SSW) Pro realizaci nabízených služeb, s ohledem na globální architekturu IS a ve vazbě na zajištění plnohodnotné redundance, je potřeba zajistit dodávku následujících systémových komponent Dodávka 10ks HW server splňující předpoklady uvedené v popisu řešení Dodávka upgrade 5ks uživatelských licencí Citrix XenApp 1.5 Jednorázové implementační práce související se zajištěním provedení upgrade vybraných systémových komponent K provedení upgrade vybraných systémových komponent je třeba provést následující implementační práce: instalace a konfigurace 12ks OS Windows Server 2008 R2 x64 EE instalace a konfigurace 2ks OS Windows Server 2008 R2 x64 konfigurace clusterových služeb konfigurace rolí Hyper-V R2 instalace a konfigurace adresářových služeb instalace a konfigurace DNS služeb instalace a konfigurace DHCP služeb instalace a konfigurace souborových služeb instalace a konfigurace tiskových služeb instalace a konfigurace terminálových služeb 132

136 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ instalace a konfigurace webových služeb instalace a konfigurace služeb vzdáleného přístupu instalace a konfigurace aplikačních služeb TESCOSW Webinterface instalace a konfigurace poštovních služeb 3ks MS Exchange Server 2010 instalace a konfigurace antivirových služeb konfigurace antispamových služeb konfigurace poštovních služeb pro migraci migrace uživatelských schránek a nastavení odstranění Exchange 2003 z infrastruktury konfigurace UPS služeb instalace a konfigurace zálohování 1.6 Servisní práce související s pravidelnou správou služeb Poskytování servisních služeb pro obnovenou infrastrukturu předpokládá ze strany TESCO SW zabezpečení následujících činností, které budou pravidelně vykonávány dle potřeby každý měsíc. Tyto služby TESCO SW zajistí v rámci paušálu systémové podpory sjednaného ve smlouvě o systémové integraci HW zdroje kontrola logů a monitoring systému správa a údržba HW zdrojů rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu IS instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Platforma OS kontrola logů a monitoring systému správa a údržba operačních systémů v clusterovém prostředí pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků asistenční podpora pro objednatele při instalacích produktů, jež nejsou součástí OS. instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele 133

137 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Adresářové služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba adresářových služeb v režimu replikace kontrola konzistence databáze rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu adresářových služeb pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení skupinových politik administrace objektů adresářových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele DNS služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba DNS služeb v režimu replikace pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení DNS záznamů administrace objektů DNS služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele DHCP služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba DHCP služeb v clusterovém režimu pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení DHCP záznamů administrace objektů DHCP služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele 134

138 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ Tiskové služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba tiskových služeb v clusterovém režimu kontrola a nastavení tiskových front administrace objektů tiskových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Souborové služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba souborových služeb v clusterovém režimu pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím prostředků třetí strany obnova dat ze záloh prostřednictvím prostředků třetí strany instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Terminálové služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba terminálových služeb v stand-alone režimu kontrola a nastavení terminálových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Služby vzdáleného přístupu kontrola logů a monitoring systému správa a údržba služeb vzdáleného přístupu kontrola a nastavení služeb vzdáleného přístupu instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Webové služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba webových služeb 135

139 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV kontrola a nastavení webových služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Aplikační služby TESCOSW kontrola logů a monitoring systému správa a údržba aplikačních služeb kontrola a nastavení aplikačních služeb instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Poštovní služby kontrola logů a monitoring systému správa a údržba poštovních služeb v clusterovém prostředí kontrola konzistence poštovního úložiště rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu poštovního úložiště vzhledem k velikosti a počtu jednotlivých poštovních přihrádek pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím nativních prostředků obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků kontrola a nastavení politik poštovních služeb (syntaxe ových adres, velikost schránek, zpráv) kontrola a nastavování individuálních přesměrování poštovních zpráv administrace poštovních přihrádek a veřejných složek (vytváření, nastavování práv, mazání) administrace distribučních skupin instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů hot-line pro zvolené zástupce objednatele Virtualizační služby správa a údržba virtuálního prostředí konfigurace jednotlivých virtuálních serverů přidělování systémových zdrojů na základě aktuálního vytížení virtuálních serverů update a upgrade virtuálního prostředí dle doporučení výrobce kontrola logů a monitoring systému řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) 136

140 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ zálohování jednotlivých virtuálních hostů. hot-line pro zvolené zástupce objednatele Clusterové služby správa a konfigurace cluster group správa a konfigurace cluster resource správa a konfigurace clusterových služeb na jednotlivých node v clusteru definování a konfigurace nových cluster group v již existujících clusterech instalace patchů a update na základě doporučení výrobce hot-line pro zvolené zástupce objednatele UPS služby kontrola logů a monitoring systému SW konfigurace UPS konfigurace jednotlivých agentů pro komunikaci s UPS hot-line pro zvolené zástupce objednatele Antivirové služby kontrola logů a monitoring systému instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) hot-line pro zvolené zástupce objednatele Antispamové služby kontrola logů a monitoring systému instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení výrobce řešení chyb a problémů administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele) hot-line pro zvolené zástupce objednatele Zálohovací služby kontrola logů a monitoring systému konfigurace zálohování konfigurace jednotlivých naplánovaných úloh hot-line pro zvolené zástupce objednatele 137

141 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Rozsah kapacit Předpokládaná kapacita pro zajištění požadovaných činností je v následujícím rozsahu kapacit: 2.1 Jednorázová kapacita pro implementační služby kapacitu. TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky následující jednorázovou Tabulka 3: Jednorázová kapacita pro implementační služby 2.2 Měsíční kapacita TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky stávající měsíční kapacitu stanovenou dle smlouvy o systémové integraci. Vzhledem ke skutečnosti, že dochází k navýšení počtu spravovaných prvků a změně v rozsahu provozovaných služeb, dochází i ke změně v rozsahu pravidelně poskytovaných služeb. V následující tabulce jsou uvedeny pouze služby, u nichž dochází ke změně počtu prvků a tím rozsahu správy prvků a služeb. 138

142 Holiš Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ Služba Profese Počet prvků Počet hodin na 1 prvek Celkem hod za všechny prvky SERVISNÍ SLUŽBY HW zdroje SA 3 0,5 1,5 Adresářové služby SA Clustrové služby 0 MS ClusterWare SA 6 0,5 3 Certifikační služby SA Databázové služby 0 Poštovní služby SA Operační systém 0 Windows Server 2008 R2 SA 8 0,5 4 UPS služby 0 APC PowerChute SA 3 0,2 0,6 Virtuální služby 0 Hyper-V SA Antivirové služby 0 AVG SA Zálohovací služby 0 zálohování DB Exchange SA Celkem hodiny za všechny služby 7,2 34,1 Tabulka 4: Měsíční kapacita 3 Způsob provedení TESCO SW zpracuje dodávku komplexně a kompletně. Služby budou poskytovány kombinovaným způsobem. Většina služeb a činností bude poskytována vzdáleně prostřednictvím vzdáleného připojení do IS. Tyto činnosti, které nelze provést vzdáleně, budou zajištěny osobním přístupem v místě sídla UOOU. Implementační služby související s realizací upgrade vybraných systémových komponent budou poskytovány jednorázovým způsobem a po jejich protokolárním předání budou ukončeny. Servisní služby související s pravidelnou správou budou poskytovány na paušální bázi a v takovém rozsahu, aby byly řádně plněny všechny činnosti, povinnosti a funkce vyplývající z poskytování předmětných služeb, a tento rozsah bude odpovídat reálným potřebám UOOU. 4 Časové lhůty pro realizaci dodávky TESCO SW se zavazuje zrealizovat a komplexně předat dodávku dle specifikace uvedené v bodě II.1 této nabídky v následujících termínech: Položka nabídky Termín Jednorázová dodávka systémových do 4 týdnů od podepsání objednávky komponent (HW a SSW) Implementační služby související do 6 týdnů od podepsání objednávky s převzetím a dodání jednorázových komponent. Servisní služby související s pravidelnou správou průběžně po protokolárním předání implementačních služeb Tabulka 5: Časové lhůty pro realizaci dodávky 139

143 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 5 Součinnost UOOU Ze strany zadavatele se předpokládá, že bude: poskytovat uchazeči veškerou součinnost potřebnou k realizaci dodávky, zejména předávat uchazeči potřebné nebo důvodně uchazečem vyžádané informace a podklady. funkční vzdálené připojení náklady na servis HW a případné rozšíření HW zajištění optimálního provozního prostředí (elektrickou energii, klimatizaci, fyzickou ostrahu, úklid) 6 Platební podmínky Úhradu nákladů na implementační služby související s převzetím díla do správy navrhuje TESCOSW provést jednorázově po protokolárním předání. Úhradu nákladů na servisní služby související s pravidelnou správou díla navrhuje dodavatel provést měsíčně vždy do 10 dne následujícího měsíce, ve kterém byly služby poskytovány. A. Forma platby: Bezhotovostní úhrada převodem z účtu objednatele na účet dodavatele. B. Splatnost faktury: Faktura budou splatné do 14 dnů od jejich vystavení. Zaplacením se rozumí den odepsání příslušné částky z účtu objednatele. Závěr Tato nabídka byla zpracována na základě UOOU. Zahrnuje podrobný popis nabízených služeb, rozsah kapacit, způsob provedení, časové lhůty pro realizaci dodávky, součinnost UOOU a cenovou nabídku. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 140

144 Holiš Strategie pro produkt Korund + firmy Tesco SW, a. s. na slovenském trhu STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND + FIRMY TESCO SW A. S. NA SLOVENSKÉM TRHU Michal Holiš Tesco SW, a.s. Abstrakt: Účelem tohoto dokumentu je stanovit strategii při uvádění produktu Korund+ na slovenský trh. Součástí dokumentu je analýza silných a slabých stránek produktu, stanovení cílových skupin, na které je třeba se zaměřit a praktické postupy pro prezentaci produktu. Klíčová slova: Korund+, software, systém pro evidenci technických aktiv, komunikační strategie, analýza silných a slabých stránek Odborný konzultant: Zdeňka Krišová Tematický konzultant: Jitka Škrabalová Úvod TESCO SW a. s. je společnost poskytující specializovaná IT řešení s velkou mírou přidaného know-how. Jedná se o regionální společnost, jejíž působnost je rozšířena na celou Českou republiku. V posledních letech se firma snaží prosadit i na zahraničních trzích. Mezi země, do kterých firma pronikla s některými svými produkty, patří Německo a Slovensko. Cílem společnosti je, prorazit na trhy v těchto a dalších zemích i s dalšími produkty. V roce 2008 se v oblasti zahraničních akvizic hodlá společnost zaměřit především na slovenský trh. Hlavním cílem v roce 2008 je získat s produktem Korund+ alespoň jednu referenční zakázku ve slovenském průmyslovém podniku. Na slovenský trh již společnost TESCO SW a. s. uvedla svůj produkt, softwarového řešení pro facility management FaMa+. Zkušenosti, které přitom získala a znalost prostředí jsou výhodou při uvádění dalšího produktu na tento trh. To je důvod, proč společnost plánuje uvést na tento trh produkt Korund+, který je z tohoto hlediska nejvhodnější. První průzkum prostředí ukazuje, že segment, na který by se společnost měla zaměřit (především průmyslové podniky) není zcela pokryt konkurencí. Této mezery na trhu je třeba využít. 141

145 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1 Produkt Korund + Korund+ je softwarové modulární řešení pro evidenci, správu a údržbu podnikových technických aktiv společnosti. Toto modulární řešení pokrývá veškeré procesy provozu a údržby strojů, technických zařízení a technologií. Mezi nejvýznamnější prostředky zvyšování efektivity výroby a snižování nákladů patří dokonalá evidence strojů a zařízení, havarijní management a prediktivní údržba technologického parku. Díky sníženým nákladům na provoz a údržbu strojního zařízení a technologií a efektivnější výrobě je následně zaručena lepší konkurenceschopnost společnosti na trhu. Softwarové řešení zabezpečuje řízení vlastní i externě zajišťované údržby a havarijního managementu veškerého strojního a technologického zařízení. Podporuje všechny strategie v rámci údržby (plánovanou, prediktivní na základě zjišťování skutečného stavu a neplánovanou po poruše). Korund+ je vhodným nástrojem zejména pro průmyslové podniky (segment vodovody a kanalizace, kolejová doprava, chemie, automobilový průmysl, hutnictví, výroba obalů, atd.). Silné stránky produktu Korund+: a) modulární řešení (možnost nákupu pouze těch modulů, které společnost potřebuje. V případě potřeby rozšíření jednoduché doplnění řešení o další kompatibilní moduly), b) řešení pro řízení vlastní i externí údržby a havarijního managementu, c) cenová dostupnost, d) přehledná evidence strojů a zařízení. Slabé stránky produktu Korund+: a) rychlost aplikace, b) uživatelská přívětivost, c) nedostatečná interaktivní provázanost grafických a popisných údajů. 1.1 Analýza silných a slabých stránek Silné stránky produktu Korund+ je třeba uvádět a zdůrazňovat při prezentaci produktu (jak na konferencích a výstavách, tak i při obchodních prezentacích a v propagačních materiálech). Jsou to výhody, které jsou zároveň výhodou konkurenční. Modulárnost řešení lze zdůrazňovat především v menších firmách, které nepotřebují obsáhlé SW řešení pokrývající i oblasti, které firma pokrýt nechce nebo je již pokryté má jiným vyhovujícím řešením. To se týká i cenové dostupnosti, která je vedle uživatelské přívětivosti hlavním rozhodovacím kritériem většiny firem. Opakem je větší firma, která naopak preferuje komplexní řešení a cena nemá na rozhodnutí podstatný vliv. Z toho vyplývá nutnost eliminovat slabé stránky produktu. Mezi slabé stránky SW řešení patří dva nejčastěji posuzované body při výběrových řízeních (rychlost aplikace a uživatelská přívětivost). Proto je nutné, aby firma TESCO SW a. s. ve svém vývoji na tyto záležitosti pamatovala a minimalizovala je. Odlišení produktu Korund+ od konkurenčních produktů: Z dosavadního jednání společnosti TESCO SW a. s. vyplývá důležitý poznatek, a to zřetelná tendence představovat produkt jako sadu vlastností. 142

146 Holiš Strategie pro produkt Korund + firmy Tesco SW, a. s. na slovenském trhu TESCO SW a. s. nechává na potenciálním zákazníkovi, aby si vlastnosti produktu pároval se svými potřebami. Zákazník to musí udělat a pak teprve může spojení potřeba-vlastnost-řešení hodnotit. To je ovšem u komplikovaného tématu pracné, pro zákazníka nepřátelské a pro TESCO SW a. s., co do výsledků komunikace, velmi nejisté. 1.2 Ne vlastnosti, ale přínosy vlastností Zákazník musí být seznámen s přínosy produktu rovnou a co nejdříve. To znamená, že je nutné jeho potřeby především detailně znát. Vzhledem k relativně omezenému trhu jde zřejmě o splnitelný úkol. Dále je nutné vyvodit, co je z pohledu zákazníka s potřebami spojeno v případě, že se budou plnit lépe (naděje, nadšení), a pak v případě, že se budou plnit hůř (nervozita, strach). Z potřeby vzbudit zájem skrze emoce vychází náš komunikační koncept. Než ale uvedenou premisu doložíme a koncept vysvětlíme, musíme přesněji popsat cílové podskupiny, s nimiž budeme komunikovat. 1. Manažer: Klíčovou figurou je osoba, která nese nejvyšší odpovědnost za správu technických aktiv. V privátním sektoru to je majitel nebo pověřený vysoký manažer, v průmyslovém podniku např. vedoucí oddělení údržby, apod. Ten bude rozhodovat o nákupu systému, jeho postoj k produktu je proto směrodatný. 2. IT pracovník: V komunikaci dále hrají roli IT pracovníci, kteří se budou podílet na interním hodnocení produktu před nákupem a budou spoluodpovědní za jeho provoz. Lze u nich předpokládat setrvačnost a konzervativní přístup. IT pracovníci nemusí vidět všechny souvislosti údržby a budou zřejmě cítit jen omezenou odpovědnost za chod firmy. Třebaže se na ně v reklamní fázi nebudeme přímo obracet, musíme počítat s jejich názorem a určitým vlivem na rozhodujícího manažera. 3. Uživatel: Poslední podskupinou jsou uživatelé produktu, kteří jsou pro rozhodujícího manažera článkem, skrze který se produkt bude uplatňovat a zhodnocovat. Na jejich schopnosti s produktem pracovat bude záviset výsledek investice, jejich profesionální limity proto ovlivní i nákupní rozhodnutí. Přesvědčit tedy manažera o přístupnosti produktu pro jeho zaměstnance je důležitá. 2 Komunikační strategie Nyní tedy ke komunikačnímu konceptu. Má tři fáze: 1. Varování 2. Vzbuzení zájmu o řešení 3. Odbourání pochybností 143

147 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2.1 Varování Jak lze charakterizovat odpovědnost správce technologického parku? Musí se vyrovnat se s dvojím rizikem: a) první plyne ze zanedbání nebo pochybení, b) druhé z nedostatečného využití/zhodnocení majetku resp. promarnění příležitostí. V první fázi je proto nutné předestřít tato rizika klíčové osobě s dvěma cíli: a) vzbudit/obnovit přiměřený pocit ohrožení a b) prokázat znalost tématu. Vzbuzujeme emoce, abychom v druhém kroku mohli nabídnout jejich utlumení. To je princip vzniku pozitivního nastavení. 2.2 Vzbuzení zájmu o řešení Ve druhé fázi je nutné nabídnout v obecné rovině řešení. Nemáme na mysli inteligentní systémové řešení pro váš úspěch, ale nabídku pádných a přímých odpovědí na nastolená rizika. 1. Zanedbání a pochybení: Korund+ vás povede oblastí legislativy, předcházení škod, eliminace neefektivních činností a nákladů, atd. 2. Podpora příležitostí: Korund+ má přehledné nástroje pro lepší využití a zhodnocení technických aktiv. 3. Shrnutí Korund+ je vůdce, který hledá cesty, a hlídač, který hlídá přehmaty a eliminuje omylnost. Výsledkem by mělo být vnímání Korund+ jako silného záložního partnera, který manažerovi poskytuje spolehlivé a objektivní informace a na kterého proto může přenést významnou část svých starostí, obav, starostí plynoucích z vlastní nejistoty. Zbavit se nejistoty z vlastního selhání a selhání podřízených zaměstnanců to je klíčový přínos Korund Odbourání pochybností Oslovený manažer bude pochopitelně o reálnosti a splnitelnosti vzbuzených nadějí pochybovat. 1. Bude to složité" TESCO SW má bohaté zkušenosti, dobré reference a proto klidně tvrdí: vaši lidé to pochopí. Přebíráme odpovědnost za implementaci, školení, podporu, snímáme z vás odpovědnost za profesní vývoj a hladký provoz. 2. Nedělá to, co potřebujeme, naše potřeby jsou unikátní Korund+ je systém pochopitelný a přizpůsobivý. Naši odborníci neinstalují software, který napsali, ale naslouchají tomu, co potřebujete. Pomocí Korund + řeší vaše potřeby. Neřeší potřeby, které nemáte. Každé řešení přizpůsobí, vysvětlí a tím se stane vaším vlastním know-how. 3. Zůstaneme v tom sami 144

148 Holiš Strategie pro produkt Korund + firmy Tesco SW, a. s. na slovenském trhu Korund + není počítačový program. Korund +/TESCO SW pracuje na principu trvalého partnerství a trvalé odpovědnosti za efektivní správu vašeho technologického parku. Jsou vám k dispozici informace, které potřebujete ani víc, ani méně. IT pracovníkům je poskytována plná podpora. Uživatelé mají také trvalou podporu, pravidelná školení, atd. Skrze Korund + získáváte know-how, které obsahuje vlastní vývojové a kontrolní mechanismy, a připomíná tak spíš špičkový tým než aplikaci. 2.4 Odlišení produktu, asociace 1. Nebudete chybovat Klíčová myšlenka určená manažerovi: Nebudete dělat chyby, nepromarníte příležitosti. Váš tým bude pracovat bez chyb (a to v oblasti facility managementu i v oblasti správy a údržby technologického parku) a bez emocí. 2. Budiž světlo! Charakteristickým příkladem efektu produktu Korund+ je malý temný dvorek, po kterém ve tmě pobíhají lidé s baterkami. Řešení společnosti TESCO SW a. s. nad dvorkem rozzáří centrální osvětlení. Neznámo je potlačeno, temná nebezpečná zákoutí prohlédnuta, lidé odkládají baterky a uvolňují se jim ruce. Zjednodušení této vizualizace je možné např. na flash bannerech. 3. Pojišťovna bezpečí a reflektor do budoucnosti Korund+ má obrovskou přidanou hodnotu. Nešetří náklady prvoplánově. Hledá rezervy a brání škodám. Je jakousi prevencí proti lidskému selhání i prospektorem nových šancí. 4. Srozumitelnost, žádné bariéry Korund+ klade mezi konkurenčními produkty nejmenší odpor svým uživatelům, mluví jejich jazykem, TESCO SW a. s. za svým produktem nevidí software, ale člověka, který se neživí IT, nýbrž svou vlastní prací. Praktický postup: 1. Oslovení manažerů, vzbuzení obav a nadějí (1. a 2. fáze). 2. Výzva: přebíráme odpovědnost za vaši údržbu technologického parku, vyškolíme vaše lidi a budeme se jim i nadále věnovat. 3. Konference, školení a prezentace pro uživatele (2. a 3. cílová podskupina): péče o budoucí uživatelské dovednosti a zejména současný názor. Předložit účinný příslib větší sebejistoty a snazší práce zaměstnanců, přesvědčit je o tom, že Korund+ řeší i jejich parciální potřeby a přání a motivovat je k šíření tohoto stanoviska. 4. Prodej. 5. Trvalá, nadstandardní, přátelská poprodejní podpora. 2.5 Strategie Firma TESCO SW a. s. vstoupila se svými produkty na slovenský trh již před několika lety a vytvořila si klientelu v segmentech školství a zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že již není na Slovensku společností zcela neznámou, je vhodné na dosažených úspěších a dobrém jménu firmy stavět. Historická provázanost obou zemí 145

149 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV je příhodná při uvádění produktu Korund+ na tento nový trh. Především je třeba využít referencí získaných v České republice. Nesmí se ale zapomínat na jistá specifika slovenského trhu jako je nedůvěřivost k novým produktům a dodavatelům a nutnost osobního kontaktu. Na Slovensku působí, mimo dalších, čtyři významné firmy, které SW pro správu a řízení technologií a facility managementu nabízejí svým zákazníkům. V převážné většině jsou klienty těchto firem soukromé firmy. 3 Konkurenční firmy na Slovensku 3.1 SOVA Digital, a. s. SOVA Bratislava, a. s. je dodavatel PLM řešení (Product Lifecycle Management), určených pro průmyslové výrobce. Řešení PROFYLAX je postavené na vlastních produktech SPM a produktech největšího světového dodavatele PLM řešení, společnosti UGS. 3.2 Chastia, spol. s r. o. Chastia, spol. s r. o. je dceřinou společností firmy Termoklima, spol. s r. o. Programový systém Chastia FM je systém určený pro správu, evidenci, provoz, údržbu a sledování nákladů na provoz hmotného a nehmotného majetku a souvisejících činností. 3.3 Inseko a. s. Produkt Infor EAM EE je informační systém, který umožňuje automatizované řízení správy majetku a údržbářských činností pomocí počítače. Tento SW produkt zabezpečuje činnosti spojené s údržbářskými potřebami při zásahu na porouchaném zařízení, stejně jako při plánování takového zásahu. 3.4 RASAX alfa, spol. s r. o. Zavedením řízení údržby s podporou IT (CMMS) jsou společnosti schopné zefektivnit využití zdrojů (lidské zdroje, skladové zásoby) a uspořit náklady na údržbu. Závěr Pro zviditelnění firmy TESCO SW a. s. na slovenském trhu je nutné účastnit se nejrůznějších veletrhů, konferencí, seminářů, apod. oborově zaměřených, kde se setkávají manažeři podniků i pracovníci zabývající se danou problematikou, kterým je třeba produkt představit a vysvětlit jim, jak funguje a co jim přinese. Představit jim jednoduchou paralelu mezi jejich potřebou vlastností nabízeného produktu řešením, které jim produkt přinese (viz výše). 146

150 Holiš Strategie pro produkt Korund + firmy Tesco SW, a. s. na slovenském trhu Výchozím krokem, který je nutný učinit vzhledem ke slovenskému jazykovému patriotismu pro úspěch produktu Korund+ na slovenském trhu, je jeho překlad do slovenštiny. Jazyková blízkost slovenštiny a češtiny je sice zřejmá, ale pro každodenní práci dá každý uživatel přednost práci ve svém rodném jazyce. V této souvislosti je důležitá i investice do propagace, to znamená vytvoření reklamních materiálů ve slovenském jazyce s využitím výše popsaných odlišení a asociací. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 147

151 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT DETECTION OF TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT UNDER INVESTIGATION Pavel Horváth, Petr Šmíd Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstract: The paper presents design and experimental verification of an optical sensor for non-contact detection and quantitative evaluations of both in-plane translation and rotation of object s surface by speckle correlation method. This sensor enables to detect both of the small deformation tensor components without change in geometrical parameters of the set-up and hence its conversion. Keywords: Speckle, Speckle correlation, In-plane, Object translation, Object rotation Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard Introduction Research in measurement of components of small deformation tensor by speckle correlation method has produced single-purpose optical sensors so far [1 5]. Measurement of different components requires change in geometrical parameters of a sensor and its complicated conversion. This paper presents design of an optical sensor enabling to detect in-plane translation and rotation of object s surface without its any conversion. Firstly, analysis of its measurement range and sensitivity is done. Then the sensor is verified experimentally. 1 Theoretical background The sensor uses speckle [6, 7] the optical effect that is a result of interaction of coherent light and a rough object s surface. Let us suppose that the object s surface at a point P reflects incident coherent light emitted by a source point S (Fig. 1) at a distance of L S from the object s surface forming an angle S = 0 with the z-axis. Reflected light forms interference speckle field observed by a pair of cameras C 1 and C 2 included in two sub-sensors, one for detection of in-plane translation and the other for rotation of object s surface. Distances L OR and L OT between the cameras and the point P on the object s surface and observation angles OR and OT of the sub-sensors 148

152 Horváth, Šmíd Design of an Measuring Sensor for Non-Contact Detection of Translation and Rotation of an Object Under Investigation influence detection properties of each sub-sensor [4, 5]. Each camera detects corresponding speckle field displacements A XR and A XT in the X-axis direction through correlation of recorded intensity structures. Figure 1: Geometrical arrangement of the sensor for measurement of in-plane translation and rotation of object s surface In-plane rotation y of object s surface (a component of small deformation tensor representing object rotation about y-axis) is then evaluated according to [5] as A XR. (1) y 1 L 1 OR cos OR Supposing that the object s surface translates in x-axis direction only, in-plane translation a x of object s surface (a component of small deformation tensor) can be calculated according to [4] as a x XT. (2) L OT cos OT L cos S OT A 2 Analysis of theoretical sensitivity and range of measurement by the sensor Now, let us shortly consider sensitivity and range of measurement of in-plane rotation y and translation a x components by means of the sensor in Fig. 1. The measurement sensitivity and range depend crucially on the geometrical configuration of the sensor (on the geometrical parameters L OR or L OT, L S, OR or OT, S ) and resolution power of used detector (the pixel size). A numerical analysis for the following values and ranges of the geometrical parameters L S = 0.1 m, L OR L OT (0.1, 0.6) m, OR OT (10, 40) and for a possible range of the detected speckle field displacements A XR and 149

153 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV A XT (1, 100) pixels is performed. The pixel size is supposed to be 7.5 x 7.5 m 2. Using Eq. (1) theoretical range of measurement of rotation component y is Similarly by the use of Eq. (2) theoretical range of translation component a x is 0.6 m m. The theoretical analysis also shows that for practical measurements of object s surface rotations within the limits from unites to tens of minutes and object s surface translations within the limits from tens to hundreds of micrometers uncertainty of measurements are less than 5%. These findings follow from the theory of uncertainties and errors [8]. Let show the theoretical measurement sensitivity of in-plane object s surface rotations (Fig. 2) and in-plane object s surface translations (Fig. 3) for the above mentioned values and ranges of the geometrical parameters. These theoretical sensitivities are evaluated for speckle field displacements A XR = 100 pixels (in case of in-plane rotation) and A XT = 10 pixels (in case of in-plane translation). It is evident that the measurement sensitivity increases with increasing distance between the camera and object s surface. Figure 2: Theoretical measurement sensitivity of in-plane object s surface rotation y for the arrangement in Fig. 1. Figure 3: Theoretical measurement sensitivity of in-plane object s surface translation a x for the arrangement in Fig Experimental verification of the sensor Designed optical sensor uses a He-Ne laser as a source of coherent light. Its beam is directed upright to the object under investigation. A lens inserted between the laser and the object s surface focuses the beam into a point approximately that represents a source point at the distance L S. The object is represented by an aluminium cuboid and placed on a special apparatus (Fig. 4), which consist of a linear stage mounted to a rotary stage. A CMOS detector with a row of 1244 pixels (pixel size 7.5 x 7.5 m 2 ) captures the arising speckle field. Obtained data is then transferred to a PC and processed consecutively. The measurement process itself proceeded as to in the following steps. The electronic linear stage with the object is translated 10 times in the x-axis direction by a constant distance with an accuracy of 0.1 m. The arising speckle field is captured by the CMOS detector before and after each translation. Recorded frames 150

154 Horváth, Šmíd Design of an Measuring Sensor for Non-Contact Detection of Translation and Rotation of an Object Under Investigation are numerically processed in the PC for determining a position of the maximum of the normalized cross-correlation function of each two consecutive frames [4]. Figure 4: A detailed view of an object under investigation placed on a special apparatus, which consist of translation and rotation stages The measurement process for rotation measurement is analogues. However rotation stage is not electronic but mechanic with a reading accuracy of 0.5 and sensitivity 0.1. Measurements of rotation (from 0.5 to 7.5) and translation (from 10m to 150m) range are done. The rest parameters of the sensor are as follows: L OR L OT = 500 mm, L S = 100 mm, OR OT = 22.5, S = 0. Let us present some achieved results in tables Table 1 Table 3. n A XR [pixel] r 1,2 [] y [] , Achieved result of measurement: y = ( ) Table 1: Measurement of in-plane rotation y of object s surface rotated by 1 Table 1 presents values of in-plane rotation of object s surface rotated by 1 in each step n of object rotation. Results of measurement of in-plane translation of object s surface translated by 10 m in each step n of object translation are shown in Table 2. The measurements are repeated 10 times. Quantities A XR and A XT represent the speckle field displacements in pixels determined from the position of the maximum of the cross-correlation function. Correlation degree r 1,2 denotes maximal 151

155 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV similarity measure, in percents, of two frames captured before and after the object rotation or translation. The detected rotation y represents the rotation in angle minutes evaluated according to Eq. (1). and detected translation a x represents the translation in m evaluated according to Eq. (2). There are noted evaluated average mean values and its standard deviations below each table. n A XT [px] r 1,2 [] a x [m] Achieved result of measurement: a x = ( ) m Table 2: Measurement of in-plane translation a x of object s surface translated by 10 m Table 3 summarizes achieved results of measurement for both rotation and translation of object s surface under investigation. The first and fourth columns of the table contain values of the measured rotation angles y and translations a x. Further means (the second and fifth columns of the table) represent the average values evaluated from repeated measurements of object s surface rotations and object s surface translations by the sensor. Finally the standard deviations (the third and sixth columns of the table) give information about variance between values of the repeated measurements. In-plane rotation In-plane translation y [] Mean [] Standard deviation [] a x [m] Mean [m] Standard deviation [m] Table 3: Results of the measurement of in-plane translation and rotation of object's surface under investigation by means of designed sensor 152

156 Horváth, Šmíd Design of an Measuring Sensor for Non-Contact Detection of Translation and Rotation of an Object Under Investigation Conclusions A sensor for detection of in-plane object s surface rotation and translation is presented. The sensor enables to detect both of the small deformation tensor components without change in geometrical parameters of the set-up. The sensor consists of two sub-sensors, each one for detection of the corresponding small deformation tensor component. Hence the designed sensor detects the components at the same time. Since the geometrical parameters of both sub-sensors are identical there is a possibility to use only one sub-sensor for detection either rotation or translation component. References [1] ŠMÍD, P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to measure object's in-plane velocity. Applied Optics, 2007, 46(18), pp ISSN [2] HORVÁTH, P., ŠMÍD P., HRABOVSKÝ, M., NEUMANNOVÁ, P. Measurement of deformation by means of correlation of speckle fields. Experimental Mechanics, 2006, 46(6), pp ISSN [3] ŠMÍD P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to detect an object's surface slope. Applied Optics, 2006, 45(27), pp ISSN [4] HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M., ŠMÍD, P. Application of speckle decorrelation method for small translation measurements. Optica Applicata, 2004, 34(2), pp ISSN [5] HRABOVSKÝ, M., BAČA, Z., HORVÁTH, P. Measurement of an object rotation using the theory of speckle pattern decorrelation. Optik, 2000, 111(8), pp ISSN [6] DAINTY, J., ed. Laser speckle and related phenomena. 2nd Edition. Berlin: Springer-Verlag, pages. ISBN [7] GOODMAN, J. W. Speckle phenomena in optics. 1st Edition. Englewood: Roberts & Company, pages. ISBN [8] RABINOVICH, S. G. Measurement Errors and Uncertainties. 2nd Edition. New York: Springer-Verlag, pages. ISBN

157 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU Marie Hrabalová Tesco SW, a.s. Abstrakt: Všechny společnosti pohybující se v tržním prostředí jsou v dnešní době vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku, který je nutí hledat nové cesty, jak lépe uspokojit potřeby svých zákazníků a zároveň, jak zefektivnit vlastní práci. Společnosti, které chtějí dosáhnout dlouhodobého úspěchu, se v současnosti neobejdou bez dobře navržených firemních procesů. Tento trend se týká i firem, jejichž hlavní činností je poskytování služeb Facility managementu. Klíčová slova: Facility management, software, Computer Aided Facility Management, workflow, helpdesk, procesy, procesní řízení. Odborný konzultant: Marek Mihola Tematický konzultant: Jitka Škrabalová Úvod Facility management je moderní obor, který je aktuálně v České republice na vzestupu a společnosti, které v tomto oboru působí, se bez správné specifikace a průběhu svých procesů neobejdou. Facility Management je obor, jehož předmětem je řízení podpůrných procesů, které vytváří podmínky pro zajištění fungování core businessu (hlavních činností), které vytváří zisk společnosti. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o procesech spojených se správou a údržbou majetku, ale jedná se také o procesy týkající se zaměstnanců a podmínek pracovního prostředí. Obecným charakteristickým rysem podpůrných procesů je, že výsledky těchto procesů se dostávají k zaměstnancům organizace. I tyto procesy je nutné správně pojmenovat, zmapovat, uspořádat a vyhodnotit. Proces (latinsky processus) je obecné označení pro postupné a nějak zaměřené děje nebo změny, pro posloupnost stavů nějakého systému. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá. 12 Každý proces představuje ucelenou aktivitu a musí mít definován začátek (vstup) a konec (výstup). Vždy je stanovena osoba (vlastník procesu), která je odpovědná za jeho řízení, rozvoj a kontrolu jeho funkce. Jednotlivé části procesu (dílčí aktivity) mají obvykle samostatnou odpovědnou osobu (v rámci pracovní pozice), která tuto aktivitu 12 Wikipedie. 154

158 Hrabalová Význam a průběh procesů ve Facility managementu vykonává (výdej materiálu, schválení požadavku na nákup, atd.). Jednotlivé části procesu mají definovány možné změny ovlivňující jeho tok (odbočky), které dále specifikují směr procesu. Můžeme tedy mít více větví jednoho procesu, který je závislý na podmínkách, které na něj působí. Dalšími významnými charakteristikami procesu jsou náklady na zajištění procesu, čas potřebný k realizaci a organizační hledisko. Struktura procesů může být ovlivňována zákony, normami či závaznými firemními směrnicemi. Známé jsou také procesy zvykové. Procesní přístup se dá aplikovat na jakýkoliv proces, z hlediska účelnosti se společnosti zaměřují především na procesy, které se opakují. Nás budou v článku zajímat procesy Facility managementu - realizované, řízené a kontrolované prostřednictvím workflow v CAFM systému. 1 Procesy v CAFM aplikaci Efektivnímu řízení podpůrných procesů facility managementu výrazně napomáhá nasazení vhodného CAFM (Computer Aided Facility Management) systému, který umožňuje tyto procesy plně pokrýt. Pro společnost není samozřejmě významná aplikace jako taková, ale zejména nastavení procesů a informace, které jsou v aplikaci sledovány a uchovávány. Správně využívaná aplikace obsahuje velké množství informací, které je třeba vhodně organizovat, aby mohly sloužit jako podklad pro rozhodování managementu a měly potřebnou vypovídací schopnost. Nutným předpokladem správné evidence procesů a činností Facility managementu v CAFM aplikaci je vedle zvolených metodik a nastavení průběhu procesů i definice konkrétních objektů, pro něž se procesy realizují (budovy, zařízení, pracovníci, útvary a organizace). CAFM aplikace jsou nejčastěji složeny z množství funkčních oblastí (modulů), které podporují řízení rozsáhlé problematiky Facility managementu. Oblastmi, na které můžeme aplikovat procesní přístup, mohou být například: Inventarizace majetku s podporou čárových kódů Objednávání služeb externích subdodavatelů Zajišťování oprav a údržby majetku Vyřizování požadavků na materiál Vystavení, přezkoumání a schvalování požadavků na investice Rozúčtování přijatých faktur za dodané služby Nákup drobných předmětů a jejich vydání do osobního užívání zaměstnance Plánování a realizace pravidelně se opakujících revizí a kontrol vyhrazených zařízení Řízení a vyúčtování nájemního vztahu Správa pohledávek 155

159 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Co je workflow v CAFM systému? Procesy neprobíhají v jednotlivých organizacích stejným způsobem, každá organizace má procesy nastaveny individuálně v závislosti na velikosti, zaměření na cílové produkty či služby, na organizační struktuře atd. Aby mohla CAFM aplikace pokrýt a vyhovět různorodým požadavkům na procesní řízení, musí obsahovat technologii, která umožní individuální nastavení programového řízení průběhu procesů v souladu s uspořádáním v konkrétní organizaci. Takové technologie řízení pracovních toků jsou označovány pojmem workflow. Workflow je tedy flexibilní, uživatelsky definovaný systém řízení pracovních toků, který je integrální součástí softwarového řešení. Nastavení pravidel řízení pracovních toků a stanovené logiky probíhá nezávisle na aplikaci. Obrázek 1: Workflow v CAFM systému Využití workflow v CAFM aplikaci přináší řadu výhod: Umožňuje nastavení pravidel automatizace částí nebo celých vybraných procesů facility managementu a předávání informací, úkolů a dokumentů během procesu mezi účastníky. Při řízení procesu aktivovat jednotlivé činnosti podle jejich definované posloupnosti a pravidel. Zajišťovat sekvenční provádění aktivit, větvení a spojování, paralelní provádění, případně opakování. Umožňuje strukturovaný záznam komunikace mezi jednotlivými účastníky procesu. Zpravidla obsahuje prostředí pro návrh požadovaného průběhu procesů pomocí nástroje podporujícího grafickou vizualizaci. Spolupracuje s aplikacemi kancelářského balíku MS Office (včetně MS Outlook). 156

160 Hrabalová Význam a průběh procesů ve Facility managementu Umožňuje interakci a integraci mezi souvisejícími procesy, průběh jednoho procesu může ovlivnit proces navazující. Umožňuje vyhodnocování skutečného průběhu procesů a udržování jejich historie pro zpětné dohledání. Obrázek 2: Helpdesk a jeho procesy 3 Helpdesk a jeho procesy Zaměřme se na jednu z oblastí, kde je procesní řízení velmi často využívané, a sice zpracování požadavků pracovníků na zajištění potřeb nutných pro jejich činnost. Pro zadávání a vyřizování požadavků existuje zpravidla v CAFM aplikaci prostředí, tzv. HelpDesk, pro zadávání požadavků a sledování jejich vyřizování. Na počátku je třeba správně definovat všechny druhy požadavků, určit odpovědné osoby za všechny druhy požadavků, pojmenovat, zmapovat a pro každý druh požadavku určit a uspořádat činnosti, které budou vykonány pro včasné a kvalitní vyřízení. Nyní si vyjmenujeme činnosti, se kterými se můžeme při vyřizování požadavků setkat: zadávání požadavků, schválení/odmítnutí požadavku na oddělení, vyžádání doplňujících informací, distribuce požadavků na místo řešení, rozhodování o způsobu řešení požadavku, činnosti interního vyřizování, 157

161 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV objednání požadované služby nebo zboží v případě externího vyřizování vazba na objednávkový proces, kontroly na dostupnost finančních prostředků, eskalace požadavku při prodlení, průběžné sledování stavu požadavku, plnění termínů služeb dle nastavených podmínek, akceptace řešení, hodnocení včasnosti a kvality, zápis nákladů, archivace požadavku. Je zřejmé, že úspěch aplikace procesního řízení bude rozhodujícím způsobem záviset i na profesionálním přístupu pracovníků organizace, kteří jsou účastníky procesů. Dnes již nevystačíme se zvládnutím věcné problematiky, stejně důležité jsou vlastnosti pracovníků, které jsou zacíleny na zákazníka a na schopnost týmové práce (důsledná koncentrace na potřeby zákazníka vůle poskytovat prvotřídní služby, kvalitně komunikovat). 3.1 Přínosy využití podpory procesního řízení v CAFM aplikaci Jaké jsou tedy nejvýznamnější přínosy při využívání CAFM aplikace pro řízení procesů? Můžeme zde zařadit např. následující: prokazatelnost provedení všech činností, které mají být v průběhu realizace jakéhokoliv procesu uskutečněny, flexibilní a nastavitelné definování průběhu procesů podle platných nařízení organizace, snadné přizpůsobení při změnách předpisů, zkracuje trvání průběhu vyřizování případu ( ová notifikace nastavitelná v jakémkoliv procesním kroku, komunikace účastníků), poskytuje podklady pro analýzu definovaných ukazatelů a s tím spojené hodnocení jednotlivých případů, přenesení znalostí jednotlivců do softwarového nástroje společnosti, vyhodnocování průběhu procesu, přehled o průběžném čerpání vyhrazených finančních prostředků (odhalování nehospodárnosti a plýtvání), podklady pro management společnosti o kvalitě a včasnosti předávaných výstupů procesů, zajištění bezpečnosti dat prostřednictvím definice pravidel pro nastavení úrovně přístupu uživatelů k datům, přehled o četnosti výskytů jednotlivých procesů, rozbory pracovní vytíženosti zaměstnanců. Závěr Ukázali jsme si, že hlavní výhodou procesního přístupu je možnost řízení, vyhodnocování a kontroly. Správným vyhodnocováním a kontrolou jednotlivých procesů můžeme odhalit slabé stránky společnosti, nedostatečné organizační zajištění, 158

162 Hrabalová Význam a průběh procesů ve Facility managementu plýtvání zdroji nebo nedostatečné vytížení pracovníků. Dále můžeme díky procesům zkvalitnit i další činnosti, které jsou na jednotlivé procesy navázány. V neposlední řadě můžeme odhalit i duplicitu či zbytečnou realizaci konkrétní činnosti nebo eliminaci činností, které jsou zbytečně nákladné a společnosti nepřinášejí kýžený efekt. Tyto výhody nám pomohou zvýšit efektivitu společnosti a její konkurenceschopnost. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 159

163 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC Radka Husaříková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá současným stavem knihovních služeb na Moravské vysoké škole Olomouc. Dále představuje operační program Výzkum a vývoj pro inovace a jeho možné využití pro rozšíření knihovního fondu a vybavení knihovny a studovny školy. Příspěvek byl zpracován na základě absolvování výuky předmětu Financování vědy a výzkumu projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Klíčová slova: knihovna, knihovní služby, operační program Výzkum a vývoj pro inovace, věda a výzkum Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná Úvod Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc je od svého vzniku průběžně vybavována knihovními položkami v souladu s potřebami školy a každoročně je knihovní fond doplňován o značný počet svazků. I přesto je ale současný stav položek pro rostoucí potřeby vědy a výzkumu nedostačující. Také vybavení knihovny a studovny již neodpovídá potřebám jejich uživatelů. Jedním z prioritních bodů koncepce prorektorátu pro vědu, výzkum a rozvoj pro nadcházející období je proto realizace projektu, který by umožnil vybavit knihovnu školy větším počtem knihovních položek. V rámci projektu by mělo být řešeno i vybavení knihovny a studovny zejména jeho modernizace. 1 Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc získala osvědčení od Ministerstva kultury v roce 2006 a je vedena jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem ve smyslu knihovního zákona. Hlavním posláním knihovny je poskytování knihovnických a informačních služeb. Za provoz knihovny je plně zodpovědný vedoucí knihovny, který podléhá prorektorovi pro vědu, výzkum a rozvoj. Knihovna je umístěna v přízemí budovy školy na ulici Jungmannova č. 3 a je spojena se studovnou. Knihovna je pro uživatele otevřena každý pracovní den. 160

164 Husaříková Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na Moravské vysoké škole Olomouc Den v týdnu Provozní doba Pondělí 7,45-11,30 12,30-15,30 Úterý 7,45-11,30 12,30-15,30 Středa 7,45-11,30 12,30-13,30 Čtvrtek 7,45-11,30 12,30-15,30 Pátek 7,45-11,30 12,30-18,00 Tabulka 2: Provozní doba knihovny Knihovna buduje knihovní fond, který odpovídá požadavkům akreditovaného studijního programu Ekonomika a management a vědecko-výzkumným záměrům školy. Položky knihovního fondu jsou soustavně doplňovány z vlastních zdrojů, ale i z grantových prostředků a darů. V současné době tvoří knihovní fond položek, z toho 32 periodik. Knihovna využívá integrovaný knihovní systém Clavius. Tento systém pokrývá pomocí čárového kódu veškeré činnosti knihovny od evidence, vedení katalogu a sledování výpůjček. Systém byl pořízen v roce 2010 a výrazně zjednodušil manipulaci s knihovním fondem. Veškeré položky knihovního fondu jsou k dispozici prezenčně v prostorách knihovny a absenčně formou výpůjček uživatelům knihovny. Absenčně lze položky půjčovat maximálně na dobu sedmi pracovních dní. Uživatelem se stává student MVŠO v den zápisu ke studiu a zaměstnanec MVŠO v den nástupu do zaměstnání. Základní služby poskytuje knihovna zdarma, jedná se o: a) využívání elektronického katalogu, b) využívání elektronické databáze prostřednictvím Vědecké knihovny v Olomouci, c) prezenční a absenční výpůjčky, d) přístup na Internet. Obrázek 1: Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc 161

165 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Kromě základních služeb poskytuje knihovna i další služby, které jsou ale již zpoplatněny dle ceníku zveřejněného v Řádu knihovny a studoven. Služba Cena Kopie/tisk jednostranná A4 2,00,- Kč Kopie/tisk oboustranná A4 3,00,- Kč Skener jednostranná A4 2,00,- Kč Vydání výpůjční karty 50,00,- Kč Poplatek za nedodržení výpůjční lhůty 30,00,- Kč/týden Kroužková vazba - malá 25,00,-Kč Kroužková vazba - střední 30,00,-Kč Kroužková vazba - velká 40,00,-Kč Tabulka 2: Ceník služeb knihovny V akademickém roce 2012/2013 plánuje Moravská vysoká škola Olomouc stěhování do nových prostor na třídě Kosmonautů. Stěhování se samozřejmě dotkne i knihovny školy a předpokládá se vyhrazení většího prostoru pro knihovní fond a modernizace zařízení. 2 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je financován ze strukturálního fondu Evropské unie, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj. O podporu v rámci tohoto programu mohou žádat veřejné i státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy i jiné právnické osoby. Operační program podléhá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Operační program se zaměřuje na vybavení výzkumných pracovišť, budování nových pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání s cílem posílit výzkumný, vývojový a proinovační potenciál České republiky. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace zahrnuje celkem pět prioritních os: 1. Evropská centra excelence, 2. Regionální VaV centra, 3. Komercializace a popularizace VaV, 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, 5. Technická pomoc. 2.1 Výzva 4.3 Vybavení odborných vědeckých a oborových knihovendne byla vyhlášena stále aktuální výzva Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace číslo 4.3 Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven. Výzva se opírá o fakt, že dostupnost vědeckých informačních zdrojů je základním předpokladem produkce kvalitních výsledků vědy a výzkumu. 162

166 Husaříková Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na Moravské vysoké škole Olomouc V České republice je v současné době dostupnost vědeckých informačních zdrojů pro širší odbornou veřejnost nedostatečná, což může negativně ovlivnit i kvalitu výsledků vědy a výzkumu. Hlavním cílem výzvy 4.3 je proto zabezpečit dostupnost těchto zdrojů prostřednictvím následujících specifických cílů: 1) Pořízení a zabezpečení elektronických a listinných vědeckých informačních zdrojů včetně přístupů k nim formou licencí a multilicencí. 2) Informační zabezpečení celých vědních oborů základními a nejdůležitějšími informačními zdroji a zajištění aktualizace informačních zdrojů pro VaV. 3) Modernizace vybavení interiéru knihoven pro efektivní a uživatelsky přívětivé využívání pořízených informačních zdrojů. 4) Vytváření podmínek pro kvalitní VaV v ČR a lepší uplatnitelnost české vědy ve světě. 5) Podpora dostupnosti informačních zdrojů pro širší odbornou veřejnost a stimulace zájmu o VaV. 6) Podpora efektivního, moderního a uživatelsky přívětivého využívání pořízených informačních zdrojů, např. pomocí vzdálených přístupů, a tím rozšíření okruhu potenciálních uživatelů. Projekty musí být primárně zaměřeny na zpřístupnění vědeckých informačních zdrojů a až sekundárně na obnovu podpůrné infrastruktury. Projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hlavního města Prahy. 3 Projekt Moravská vysoká škola Olomouc by mohla využít výše uvedené výzvy pro rozšíření nabídky vědeckých informačních zdrojů pro potřeby vědy a výzkumu. Konkrétně by z projektu mohly být pořízeny následující položky: 1) nákup licencí elektronických informačních zdrojů, 2) nákup odborných publikací s ohledem na odborné zaměření školy, 3) nákup periodických publikací s ohledem na odborné zaměření školy, 4) dokoupení dalších modulů knihovního systému Clavius umožňujících vzdálený přístup uživatelů do katalogu, 5) pořízení osobního počítače a monitoru pro pracovníka knihovny, 6) pořízení 20 výkonných počítačů a monitorů pro potřeby uživatelů studovny, 7) pořízení počítačového příslušenství (sluchátka, myši, klávesnice apod.), 8) pořízení 20 počítačových stolů a židlí pro potřeby uživatelů studovny, 9) pořízení policových systémů a dalšího nábytku pro uskladnění fyzických položek knihovního fondu, 10) pořízení multifunkční tiskárny s kopírkou pro potřeby uživatelů knihovny a studovny. 163

167 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Veškeré položky by měly umožnit pohodlné a kvalitní užívání knihovních služeb pro uživatele a měly by zpřístupnit odborné informační zdroje širší odborné veřejnosti. Závěr Operační program Výzkum a vývoj pro inovace nabízí možnost jak rozšířit objem vědeckých informačních zdrojů dostupných uživatelům knihovny Moravské vysoké školy Olomouc, a to z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. To je vhodné zejména z důvodu, že ačkoliv současný stav knihovny nevyhovuje požadavkům vědy a výzkumu, z vlastních zdrojů není možné financovat rozsáhlý nákup informačních zdrojů a vybavení. Výstupy projektu ocení jak uživatelé z řad zaměstnanců školy, tak i studentů. Vzhledem k plánovanému stěhování Moravské vysoké školy Olomouc do nově budovaného kampusu Centra inovací Olomouc se navíc předpokládá, že knihovní služby budou zpřístupněny širšímu okruhu uživatelů klientům centra a pracovníkům firem sídlících v novém kampusu. Literatura [1] Interní materiály Moravské vysoké školy Olomouc. [2] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit ]. Dostupný z WWW: [3] Výzva 4.3 Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven [on-line]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011 [cit ]. Dostupný z WWW: 164

168 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Společenské vědy & technická praxe SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Abstrakt: V příspěvku se autoři zamýšlí nad významem společenských věd pro výzkum v oblasti přírodních věd a potažmo technickou praxi. Zdůvodňují, že základem každého systematického myšlení je filozofie. Filozofii je nutno pojímat jako počátek hledání principů při poznávání příčinných souvislostí. Vysvětlují výběr tří oblastí z repertoáru společenských věd (metodologie sociologie, etiku vědy a výzkumu, komunikaci ve vědě a výzkumu) pro porozumění nutného propojení společenských věd a přírodních věd, potažmo technické praxe. Ukazují, že tyto vědní disciplíny umožňují zejména analýzu cílových skupin výzkumu, jejich společenské potřeby a způsob efektivní a etické interakce s nimi. Klíčová slova: filozofie, společenské vědy, přírodní vědy, sociologie, etika, komunikace, výzkum, cílové skupiny, společenské potřeby, interakce Odborný konzultant: Ladislav Chvátal Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová Úvod Význam společenských věd pro technickou praxi nemusí být vždy zřejmý a poznání teorií společenských věd se může jevit jako zbytečné. Základem veškerého systematického myšlení je však filozofie, která je výchozím vědeckým přístupem jak přírodovědného, tak humanitního a společenského výzkumu. Důležitým argumentem pro propojení společenského výzkumu a technické praxe je také nutnost poznání cílových skupin výzkumu, konzumentů výsledků přírodovědného výzkumu v oblasti informatiky a ostatních technických vědních oborů. Pro kontinuální myšlení v jakémkoliv vědním oboru je tady přínosné vycházet z ontologie a gnozeologie, na jejichž základě významní myslitelé strukturovali vědní disciplíny (uvedeno je Aristotelovo rozdělení, Masarykovo rozdělení) a ukázali tak kontinuitu a propojenost veškerého vědního myšlení. Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně. Za tímto účelem byla vybrána výuka a tvorba studijní opory v oblasti 165

169 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV metodologie společenských věd, konkrétně sociologická metodologie kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v oblasti etiky vědy a výzkumu, v oblasti komunikace ve vědě a výzkumu. 1 Filozofie jako základ vědeckého myšlení Filozofie (z řeckého filein milovat, sofia - moudrost) doslova znamená láska k moudrosti, termín byl užit poprvé Hérakleitem z Efezu. Znamená především touhu po takovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filozofie stěží definovatelná, z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům lidské teorie a praxe. Platón zdůrazňuje, že není jiný začátek, než filozofie (Graeser, 2001, s. 204). Hobbes označuje filozofii jako hledání principu při poznávání příčinných souvislostí (Filozofický slovník, 2002, s. 124) Filozofie Moderní Metafyzika Gnozeologie Logika Historická Fyzika Etika Logika Obrázek 1: Filozofie jako základ vědeckého myšlení Zdroj: R. W. Angelo, Za součásti základní oblasti filozofie jsou považovány:metafyzika ontologie: myšlení o jsoucnu a jeho podstatě, nauka o nejvšeobecnějších zákonech bytí; Logika a noetika neboli gnozeologie zkoumají povahu a zákonitosti myšlení, Etika poskytuje pravidla a normy lidského jednání. K podoblastem ale také patří: Filosofie přírody a filozofická antropologie zkoumá základní zákonitosti přírody a jejich souvislosti s přirozeností člověka. (Filozofický slovník, nakladatelství Olomouc, 2002, s. 124) A víme, že Aristotelés, tento velký zakladatel západního myšlení propojoval bádání o přírodě s bádáním o podstatě, bytí a myšlení člověka (Aristotelés, Met. 980a21 nn.). Aristotelés členil filozofii podle lidských činností (Graeser, 2001, s. 276; Anzenbacher, 1990, s. 193), tedy nikoliv podle procesů, či výstupů této činnosti, na poznávání činnost (filosofie) teoretická; jednání činnost (filosofie) praktická; tvoření činnost (filosofie) tvůrčí, kdy výsledkem je umění i mj. v technických vědách. Do filosofie praktické Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii. 166

170 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Společenské vědy & technická praxe Zajímavá je i Masarykova klasifikace a organizace věd (2001, s. 35), již pojímal ve struktuře od obecného ke konkrétnímu, tedy ve směru působení shora dolů: 1. Soustava teoretických a zvláště abstraktních věd; 2. Soustava konkrétních věd; 3. Soustava praktických věd. Přičemž teorie je podle něj propojena s konkrétními vědami a ty zase s praktickými vědami. Zvláštní a samostatné místo vymezil Masaryk pro etiku jako praktickou vědu, které však nemá směr propojení jen shora dolů, ale také zespodu nahoru. 2 Metodologie společenského výzkumu Hlavní myšlenkou a cílem výuky a vypracování textů z této vědní oblasti bylo, aby byl položen základ porozumění pro možnosti a význam zkoumání sociální reality. Cílem bylo vysvětlení logiky výzkumu ve společenských vědách. Text je rozdělen na tři stěžejní kapitoly, v první kapitole jsou uvedeny přístupy k sociálně vědnímu výzkumu, základní pojmy užívané v tomto textu a hlavní teoreticko-metodologické rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. V textu je postupně odpovídáno na otázku: Co je to vědecký výzkum?. Cílem kapitoly je naučit zájemce definovat základní pojmy ve vědě a výzkumu, rozlišit jednotlivé typy výzkumů, seznámit s jednotlivými metodami na bázi konceptualizme problému, a to jak metodami výběru dat, sběru dat i zpracování dat. 2.1 Kvantitativní výzkum ve společenských vědách Druhá kapitola se věnuje podrobněji základům a principům kvantitativního výzkumu. Učí, jak formulovat cíle a hypotézy a zastavuje se u základní činnosti kvantitativního výzkumu operacionalizace. Probírá základní techniky sběru dat, jako je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Po přečtení kapitoly by měl pozorný čtenář schopen vytvořit jednoduchý projekt kvantitativního výzkumu od stanovení cílů, operacionalizace cílů, výběru cílové skupiny (zkoumaného vzorku) stanovení hypotéz, operacionalizace hypotéz, tvorby měrného nástroje, způsobu sběru dat i návrhu na zpracování dat. Kapitola rovněž zdůrazňuje nutnost správné a nestranné interpretace dat a rozebírá nevýhody, ale i výhody kvantitativního výzkumu. 2.2 Kvalitativní výzkum ve společenských vědách Poslední kapitola seznámí studenty se základy kvalitativního výzkumu. Cílem kapitoly je, aby bylo důkladně vysvětleno, co je a není kvalitativní výzkum a kdy je vhodné jej použít. Kapitola probírá výhody i nevýhody tohoto přístupu, učí základním metodám sběru dat a přibližuje možné způsoby jejich analýzy. Věnuje se podrobně kategorizaci jako základnímu zpracování kvalitativních dat, ukazuje možné způsoby interpretace kvalitativního přístupu. Na základě této kapitoly by měl být zájemce o problematiku schopen porozumět principům kvalitativního výzkumu. Na to, aby 167

171 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV tento typ výzkumu prováděl je však nutné další studium, nejlépe s odborníkem (sociologem, psychologem), který se problematikou zabývá. Účelem je tedy, aby zájemce odhadl, pro kterou jeho problematiku je takový způsob výzkumu vhodný a uměl položit základní výzkumnou otázku. 3 Komunikace ve vědě a výzkumu Zařazení komunikace ve vědě a výzkumu do struktury projektu v rámci společenských věd byla skutečnost, že komunikaci je používána i jako nástroj profesionality, je tedy součástí práce odborníků ve vědě a výzkumu. Je potřeba se dorozumívat na konkrétně vymezené odborné úrovni, dosahovat konkrétní výsledky a cíle při jednání s kolegy a partnery v odborných skupinách. Komunikace je v nejobecnějším pojetí přenos informací mezi subjekty. K tomu, aby komunikativní jednání ve vědě plnilo své poslání a nevyvolávalo nedorozumění, musí být srozumitelné, pravdivé, důvěryhodné, musí usilovat o věrné zobrazení objektu a to i s morální správností. 3.1 Komunikace jako dovednost Umění komunikace je dovednost a jako dovednost ji lze rozvíjet. Ve způsobu komunikace každého se projevují vrozené vlohy, náš temperament. Z velké části se ale komunikačním dovednostem i učíme. Získáváte je zkušenostmi, kopírováním projevy vašich vzorů, účastníme se nácvikových akcí v komunikaci, někdo z nás si rád i přečte odbornou knihu. Naše schopnost komunikovat se tak průběžně mění v průběhu života. Teorií i praxí mluvené formy komunikace se zabývá rétorika. Rétorické dovednosti jsou pro pracovníky ve vědě a výzkumu velmi důležitou součástí uvádění jejich poznatků do praxe. Umění objevovat, tvořit nové poznatky, přesně popisovat a definovat poznání je nezbytným základem pro rozvoj vědy. Umění prezentovat tyto poznatky v prostředí praxe, umět je zpřístupnit odborníkům v praxi, prodat nové poznatky, je neodmyslitelnou součástí přenášení poznatků vědy a výzkumu do praxe. Komunikaci jako cíli pedagogického působení se věnují tři kapitoly učebního textu, zaměřené na zásady obecné komunikace, na komunikaci s jednotlivci a komunikaci v týmu a na zásady písemné a verbální prezentace výsledků. V nich se zájemci dovědí o procesu obecné i odborné komunikace, o principech porozumění v osobní komunikaci i v týmu. Pomocí textu se seznámí se strukturou odborného textu a způsobem jeho prezentace. 3.2 Jazyk vědy a výzkumu Problematikou jazyka vědy a vědeckou terminologií se zabývají další tři kapitoly. Vycházejí z premisy, že chceme-li se vyznat v jakékoliv lidské činnosti, musíme chápat jazyk, kterým lidé, provádějící tuto činnost, hovoří. Pro porozumění vědě a vědeckému výzkumu je nutno alespoň částečně ovládat vědecký jazyk. Jednou 168

172 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Společenské vědy & technická praxe z nejvíce matoucích věcí pro toho, kdo studuje vědu, je způsob, jímž vědec užívá všedních slov, či jak vymýšlí nová slova. Vědecké sdělení musí být jasné, přehledné, jednoduché. Proto každá věda využívá svůj specifický vědecký jazyk. Vědecký jazyk je tvořen souhrnem pojmů, kterých užívají vědci dané vědní disciplíny a zároveň souhrnem termínů či symbolů, jež těmto pojmům odpovídají. Věda nabízí informace a vysvětlení, nesnaží se vysvětlit pouze jednu izolovanou skutečnost nebo jev. Aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a vzájemné souvislosti. Tato zobecňující vysvětlení, nazýváme vědeckými teoriemi. Na základě relevantních dat je potom možná vědecká diskuze. Diskuze znamená výměnu názorů, obvykle v týmu, či shromáždění, která má vést k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Cílem kapitol je, aby zájemce o studium vědecké komunikace porozuměl rozdílům mezi běžným a vědeckým jazykem, poznal zásadní atributy vědeckých pojmů i zásady tvorby vědeckých definic a teorií. 4 Etika ve vědě a výzkumu Etika ve vědě a výzkumu se zabývá způsobům myšlení v této oblasti, a to v souvislosti s hodnotami, normami i obecnými kulturními vzorci. Etika analyzuje lidské chování a hledá společenská měřítka toho, co je správné. Etika není jen vědou, je i uměním, je schopností rozlišit dobré od zlého. Tento základní přístup je ještě komplikován tím, že mohou existovat varianty ve čtyřech širokých kategoriích: Dobro proti zlu; Lepší proti horšímu; Dobro proti dobru; Konflikty optimální alokace. Kapitola si klade za cíl, aby zájemci o studium byli schopni alespoň částečné aplikace poznaného etického myšlení na konkrétní proces ve vědě a výzkumu, aby byli schopni pochopit z kterého hlediska je řešeno určité etické dilema ve vědě a výzkumu. 4.1 Obecná východiska etického jednání Společnost klade na odbornou a vědeckou práci jako jednu z nejkvalifikovanějších a nejnáročnějších duševních činností právem ty nejvyšší nároky. Od vědce se očekává i vysoká úroveň morální v průběhu celého výzkumu (od stanovení cíle výzkumu, přes sběr dat i jejich interpretaci). Vysvětlení, týkající se etického jednání však nelze rozdělit na jednotlivosti, ani ji takto předkládat zájemcům o studium vědy a výzkumu. V prvních kapitolách textu je proto vysvětlena základní situace etiky, popsán historický vývoj definování etiky, jsou vyjmenovány determinanty etického jednání, autoři se rovněž zamýšlí nad tzv. etickým předporozuměním. Jako základní fenomén ve vědě a výzkumu je rozebrán pojem pravda. Podrobně je čtenář seznámen s etickými principy ve vědě a výzkumu, postupně s autory prochází výzkumným procesem a je seznamován s tím, které etické aspekty jsou pro ten který výzkumný děj důležité. 169

173 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 4.2 Deontologie a konsekvencionalismus Další dvě kapitoly textu vycházejí z faktu, že lidský život se skládá ze sledu rozhodnutí. Každé rozhodnutí vede k určitému jednání. Samotné rozhodování je nevyhnutelné. Můžeme tedy volit mezi jednotlivými alternativami jednání, ale samotné volby se vzdát nemůžeme (i to je volba). Volit jednání je však možno podle dvou odlišných výchozích postojů k rozhodování. První postoj je založen na etické povinnosti a je v něm výrazně a nejprve zřejmé, co je zakázáno, často bez zdůvodnění, spoléhajíce jen na etické předporozumění. Příkladem může být biblické desatero (i když ve Starém Zákoně je zdůvodněno, proč je určité jednání zakázáno, zjednodušenou formu desatera bez vysvětlování užívá až katolický katechismus). Tento výchozí postoj k rozhodování i důsledky tohoto postoje ve vztahu k odpovědnosti za tato rozhodnutí nazýváme deontologismus. V současném světě se naplňování deontologických přístupů děje při rozhodování na základě etických kodexů. Vzniku, struktuře i významu etických kodexů ve vědě a výzkumu je věnována celá poslední kapitola tohoto textu. Druhý, vývojově vyšší postoj, je založen na etické odpovědnosti. To zahrnuje schopnosti jednajícího zvážit okolnosti, za kterých je rozhodováno, uvědomit si důsledky svého rozhodnutí a na schopnosti převzít odpovědnost za své jednání, které z rozhodnutí vyplývá. Je tedy založeno na vyspělosti jednajícího, zvážit důsledky svého jednání na konsekvenci. Všechny uvedené souvislosti je třeba znát zejména při výzkumu s lidskými účastníky, kdy je třeba respektovat jejich lidskou důstojnost a mít respekt k jejich autonomii. O tom se snaží kapitola zájemce o studium poučit zajímavým a uceleným způsobem. Závěr Věda je složitý myšlenkový proces založený na metodologii, jež vychází z teorie, adekvátně vysvětlující původní vědeckou otázku. Uskutečňuje se ve výzkumu, tj. četných, vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád jevů. Věda a výzkum představuje rozvětvenou síť tvůrčích a komunikujících osobností, jejichž systematická činnost musí být sice založena na reálných cílech, avšak ty se vždy musejí odvíjet od mravních principů, jež popisuje etika vědy a výzkumu. O těchto skutečnostech se studenty a zájemce o studium v rámci projektu APSYS pokusily přesvědčit připravené texty. Literatura [1] ANGELO, R. W. The Origins and Branches of Philosophy [online]. c1998; last revision November [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.roangelo.net/logwitt/philosophy-origin.html>. [2] ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. české vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN [3] ARISTOTELÉS. Metafyzika (přel. A. Kříž). 2. vyd. Praha: Rezek, s. [4] HORYNA, B. a kol. eds. Filozofický slovník. Heslo Filozofie. 2. opravené a rozšířené vyd. Olomouc: s. ISBN

174 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Společenské vědy & technická praxe [5] GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. 1. vyd. Praha: OIKYMENH, s. ISBN X. [6] MASARYK, T. Pokus o konkrétní logiku. 1. české vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, s. ISBN

175 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD PRO EKONOMY Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek popisuje realizaci projektu Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy v jehož průběhu byly vytvořeny inovované studijní plány a sylaby pro studium kvantitativních metod na MVŠO, které respektují potřeby absolventů školy, tj. potřeby budoucích ekonomů a manažerů. Klíčová slova: inovace, studijní program, kvantitativní metody, modul Odborný konzultant: Monika Mackovíková Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod Projekt je přímým důsledkem rozsáhlých a hlubokých změn probíhajících ve společnosti v posledních letech. Rozvoj technologií, výroby a trhu má za následek výrazné změny charakteru práce ekonomických odborníků a manažerů. Mnohem větší důraz je kladen na jejich flexibilitu, adaptabilitu, tvořivost, iniciativu, ale také na schopnost orientovat se v oblasti kvantitativních metod využitelných při řešení problémů ekonomické praxe. Profesní příprava budoucích ekonomů a manažerů na Moravské vysoké škole v Olomouci by tedy měla v souladu s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu obsahovat i kvalitativně novou koncepci studia kvantitativních metod. Tato inovace znamená přechod od tradičního "univerzitního" studia klasických matematických disciplín k využití kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické povahy. Hlavní důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomický problém jazykem matematiky, řešit jej s využitím vhodného softwaru a následně řešení správně interpretovat se všemi praktickými důsledky. 172

176 Kainzová, Mošová, Mádrová Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy 1 Stručný obsah projektu Současné konkurenční prostředí na trhu pracovních sil vyžaduje, aby absolventi byli schopni aktivně využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické praxe. Počáteční období realizace projektu bylo věnováno analýze stavu studia kvantitativních metod na MVŠO a jeho porovnání s jinými ekonomicky zaměřenými VŠ. Výsledky této analýzy byly zohledněny při následné přípravě nových studijních plánů a tvorbě studijních opor. Zpracovány byly studijní opory pro výuku nově koncipovaných studijních předmětů (Repetitorium matematiky, Množinově logický jazyk matematiky, Základy lineární algebry, Číselné posloupnosti řady, Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné, Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné, Kombinatorika a pravděpodobnost, Základní metody statistiky, Finanční matematika, Iterační metody, Diferenciální a diferenční rovnice). Pro cílovou skupinu vysokoškolských učitelů a studentů byly realizovány vzdělávací kurzy a přednášky pozvaných odborníků (ekonomické minimum, cizojazyčná terminologie, vysokoškolská pedagogika, komunikativní a manažerské dovednosti, kurzy prezentační techniky apod.). Inovované studijní předměty se po pilotním testování staly trvalou součástí nabídky vyučovaných předmětů. Příslušníci cílové skupiny studentů vstoupili do projektu v rámci řádné standardní výuky a během výuky. Kromě povinných inovovaných předmětů měli studenti cílové skupiny možnost absolvovat některé nové volitelné ekonomicky a manažersky zaměřené předměty. Mimo úspěšné ukončení předmětu zápočtem nebo zkouškou a získání příslušného počtu kreditů, byli studenti motivováni v rámci výuky k zisku schopností a znalostí, které jsou důležité nejen pro jejich studium, ale také pro další profesní kariéru. 2 Přehled realizovaných aktivit v rámci projektu V rámci projektu byly vytvořeny inovované studijní plány a sylaby pro studium kvantitativních metod na MVŠO, které by více odpovídaly potřebám absolventů školy, tj. potřebám budoucích ekonomů a manažerů. V současné době je práce v přírodovědných a ekonomických oborech již nemyslitelná bez kvalitního matematického základu. Součástí studia většiny oborů na Moravské vysoké škole Olomouc je také matematika a statistika. Kromě dlouhodobě se snižující úrovně matematických znalostí studentů přicházejících ze středních škol se setkáváme s jejich nevědomím o možnostech matematického software. V tomto duchu byl studijní program matematiky koncipován s důrazem na ekonomické aplikace, na využití výpočetní techniky a didaktické využití moderních technologií. Analýza stavu studia kvantitativních metod na Moravské vysoké škole Olomouc a následná konfrontace s jinými ekonomicky zaměřenými vysokými školami, byla zohledněna ve fázi přípravy studijních modulů v úvodní části řešení projektu. Na základě navržených modulů byly dále řešitelským týmem zpracovány odpovídající studijní opory k jednotlivým modulům. 173

177 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Byly vytvořeny studijních moduly pro výuku nově koncipovaných studijních předmětů (Matematika pro ekonomy 1, Matematika pro ekonomy 2, Statistika pro ekonomy, Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace, Finanční a pojistná matematika). Jejich stručný obsah je uveden v následující kapitole. 3 Obsah studijních modulů 3.1 Matematika pro ekonomy 1 B0 Diferenční modul: Praktické procvičování středoškolské matematiky, zejména slovních úloh na procenta, úloh na početní a grafické řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav, úloh z analytické geometrie, úloh na vlastnosti elementárních funkcí. B1 Množinově logický jazyk matematiky: B1a Základní pojmy formální logiky: výrok, výroková forma, logické spojky, kvantifikátory, logický jazyk matematiky i ostatních odborných předmětů. Aplikace: Rozbor logické stavby odborných textů, resp. textů z praxe. B1b Základní poznatky o množinách: intuitivní představa množiny, množinové relace a operace, číselné množiny, intervaly, relace a operace na množinách, zobrazení, speciální zobrazení - funkce jedné reálné proměnné a posloupnosti Aplikace: Ukázky konkrétních (číselných) množin, relací a operací vyskytujících se v ostatních odborných předmětech (upřesnit s vyučujícími odborných předmětů). B2 Základy lineární algebry: B2a Matice a determinanty: matice jako pravoúhlé číselné schéma, operace s maticemi, vektor jako speciální případ matice, lineární závislost a nezávislost vektorů, hodnost matice, inverzní matice, determinant čtvercové matice, skalární součin vektorů (stručné připomenutí středoškolské analytické geometrie. Aplikace: Ukázky využití vektorového a maticového počtu při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou MS Excel: celková cena spotřebního koše jako skalární součin vektorů matice množství a cen zboží incidenční matice dodavatelů B2b Řešení soustav lineárních rovnic: soustava lineárních rovnic a její řešení, existence řešení (Frobeniova věta), eliminační metoda, Cramerovo pravidlo, užití matic při řešení soustav, grafické řešení soustavy Aplikace: Ukázky využití soustav lineárních rovnic při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou programu MS Excel. B3 Číselné posloupnosti a řady: B3a Číselné posloupnosti: základní vlastnosti číselných posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost, limita posloupnosti, 174

178 Kainzová, Mošová, Mádrová Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy B3b Číselné řady: číselné řady a jejich vlastnosti, konvergence nekonečných číselných řad, řady s nezápornými členy, kritéria konvergence, řady s libovolnými členy, absolutní a neabsolutní konvergence, alternující řady. Aplikace: Ukázky využití znalostí o posloupnostech a řadách při konkrétních ekonomických výpočtech s podporou programu MS Excel (včetně zobrazování grafů posloupností). Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících znalostí o číselných řadách: např. úlohy o opakovaných vkladech, diskontování, výpočet splátek úvěru. 3.2 Matematika pro ekonomy 2 B4 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné: B4a Vlastnosti funkcí jedné reálné proměnné: pojem funkce a její zadání, základní vlastnosti funkcí (monotónní, ryze monotónní, periodická, konkávní, konvexní), funkce složené a inverzní, elementární funkce a jejich vlastnosti. Aplikace: Ukázky konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických veličin. Zobrazování grafu funkcí pomocí programu MS Excel (příp. jiného softwaru Mathematica, Matlab), zjišťování konkrétních údajů z grafu funkce a jejich interpretace. B4b Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné: limita a spojitost funkce, vlastnosti funkcí spojitých na intervalu, derivace funkce, její výpočet (i s použitím vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab) a použití, diferenciál a jeho použití. Derivace vyšších řádů, L Hospitalovo pravidlo. Užití derivací k vyšetřování průběhu funkcí (monotonie, lokální a globální extrémy, konvexnost a konkávnost, inflexní body, asymptoty grafu funkce). Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících derivace funkcí: např. mezní náklady jsou derivací celkových nákladů podle výstupu mezní příjem je derivací celkového příjmu podle výstupu mezní příjem z produktu práce je derivací celkového příjmu podle množství práce apod. Vyšetřování průběhu konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických veličin (např. nákladová funkce, poptávková funkce). B5 Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné: B5a Neurčitý integrál: primitivní funkce a neurčitý integrál, integrace elementárních funkcí, metoda per partes, substituční metoda. Výpočty integrálů s použitím vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab. B5b Určitý integrál a jeho aplikace: definice určitého integrálu a jeho užití k výpočtu geometrických veličin (aplikace v ekonomických předmětech), nevlastní integrály. 175

179 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících neurčitých a určitých integrálů významných ekonomických funkcí: úhrnnou nákladovou funkci určíme integrováním marginální nákladové funkce podle výstupní produkce funkci úspor určíme integrováním funkce mezního sklonu k úsporám podle příjmů určitého integrálu lze použít např. při výpočtu středního stavu populace v určitém časovém intervalu, vzrůstu kapitálu za určité období apod. 3.3 Statistika pro ekonomy B6 Kombinatorika a pravděpodobnost: Kolmogorovova axiomatická soustava, vlastnosti pravděpodobnostní míry; závislost a nezávislost náhodných jevů; podmíněná pravděpodobnost, věta o úplné pravděpodobnosti, Bayesův vzorec; náhodná veličina na diskrétním prostoru a její rozdělení, nezávislost náhodných veličin, základní momenty náhodných veličin a jejich vlastnosti, charakteristická funkce a její vlastnosti; konvergence podle pravděpodobnosti, Čebyševova nerovnost, zákon velkých čísel; nejdůležitější diskrétní rozdělení; náhodná veličina na obecném prostoru elementárních jevů, absolutně spojité rozdělení, vlastnosti hustoty a distribuční funkce, věta o transformaci hustoty, momenty absolutně spojitých veličin, podmíněné absolutně spojité rozdělení; Laplaceovy úvahy, normální rozdělení jednorozměrné i vícerozměrné, centrální limitní věta; další důležitá absolutně spojitá rozdělení; přehled základních charakteristik náhodných veličin, podmíněné charakteristiky, vlastnosti regresní funkce. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pravděpodobnosti se softwarovou podporou (Mathematica). B7 Základní metody statistiky: Náhodný výběr, základní výběrové charakteristiky a jejich vztah k teoretickým charakteristikám; bodový odhad parametrů, metody hledání bodových odhadů, intervalový odhad; testování statistických hypotéz, nejužívanější statistické prostředky, analýza experimentálních údajů. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z matematické statistiky se softwarovou podporou (Mathematica). 3.4 Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace B8 Diferenciální a diferenční rovnice: B8a Diferenciální rovnice: Diferenciální rovnice 1. řádu. Existence a jednoznačnost řešení počáteční úlohy. Metody řešení diferenciálních rovnic 1. řádu: separace proměnných, homogenní rovnice, lineární rovnice, exaktní rovnice. Rovnice vyšších řádů. Snížení řádu. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu, zvláště s konstantními koeficienty. Aplikace: Úroková míra se spojitým úročením, Phillipsova křivka vztahu mezi inflací a nezaměstnaností (softwarová podpora Matlab, Mathematica). 176

180 Kainzová, Mošová, Mádrová Inovovaná koncepce studia kvantitativních metod pro ekonomy B8b Diferenční rovnice: Diference resp. sumace funkce a jejich vlastnosti. Diferenční rovnice 1. a 2. typu. Lineární diferenční rovnice, zvláště s konstantními koeficienty (homogenní resp. nehomogenní). Aplikace: Užití diferenčních rovnic při studiu rovnováhy trhu. (softwarová podpora Matlab, Mathematica) 3.5 Finanční a pojistná matematika B9 Finanční matematika: Modely úročení kapitálu. Úročení jednoduché, složené, področní, spojité. Diskontování. Současná a budoucí hodnota kapitálu. Efektivní úroková míra, úroková intenzita, míra inflace. Investiční rozhodování, míry výnosnosti investice. Důchody: bezprostřední a odložený, dočasný a věčný, před-a polhůtní, roční a področní. Modely spoření: krátkodobé a dlouhodobé, před- a polhůtní. Úvěry, umořování dluhu, umořovací plán. Směnky, diskont a eskont. Běžné účty. Dluhopisy. Akcie. Termínované obchody: deriváty, opce. Analýza portfolia. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z finanční matematiky se softwarovou podporou (MS Excel). B10 Pojistná matematika: Úmrtnostní tabulky: popis, konstrukce, vyhlazování. Princip fiktivního souboru. Komutační čísla. Typy pojištění, pojistného a pojistného plnění. Pojistná smlouva. Pojištění na dožití, pro případ smrti, smíšené, životního důchodu. Jednotková počáteční hodnota pojištění, princip ekvivalence. Pojistná rezerva: netto a brutto rezerva. Penzijní pojištění. Zdravotní pojištění. Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pojistné matematiky se softwarovou podporou (MS Excel). Závěr Současný stále převažující tradiční přístup ke studiu kvantitativních metod na ekonomicky zaměřených vysokých školách již zdaleka neodpovídá potřebám dnešního konkurenčního prostředí na trhu pracovních sil. Inovace tohoto studia uvažovaná v rámci projektu přispěje k celkovému zkvalitnění profesní přípravy budoucích ekonomických odborníků a manažerů na Moravské vysoké škole Olomouc. Studium kvantitativních metod je na MVŠO koncipováno tak, aby absolventi studia byli schopni 177

181 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV aktivně využívat těchto metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu lépe obstát v sílící konkurenci. Přínosem pro cílovou skupinu studentů je inovovaná moderní výuka využívající výpočetní techniku a další moderní technologie. Skupina vysokoškolských pedagogů dále rozšiřuje dosavadních znalosti o matematický pohled na ekonomické disciplíny, který je následně promítnut i do samotné výuky a přispívá tak k interdisciplinaritě dotčených předmětů. Plánované aktivity projektu pomohly celkovému zkvalitnění a inovaci profesní přípravy absolventů MVŠO. Studium budoucích ekonomů a manažerů na Moravské vysoké škole v Olomouci je v souladu s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu. Tato inovace znamená přechod od tradičního studia klasických matematických disciplín k využití kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické povahy. Hlavní důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomické problémy matematickými prostředky, řešit je s využitím výpočetní techniky a následně řešení správně interpretovat se všemi důsledky pro ekonomickou praxi. V důsledku tohoto inovativního přístupu budou absolventi studia schopni aktivně využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu lépe obstát v sílící konkurenci. Literatura [1] KAINZOVÁ, V., VOLNÁ, M., LÁTAL F., ŘÍHA J. Modern Tools for Popularization and Motivation Students in Physics Teaching. In: Problems of Education in the 21st Century Vol. 31, 2011, p , ISSN [2] KLEČKOVÁ, M., HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V. Integrace v přírodovědném vzdělávání studium východisek. Chem. listy 99, (2008). [3] HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V, ŘÍHA, J., VYŠÍN, I. Education of Teachers in ICT Applications for Teaching Physics at Primary and Secondary School. In. Problems of Education in the 21 st Century Vol. 9, ISSN

182 Kavka Využití virtuální reality v logistice VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE Libor Kavka Vysoká škola logistiky, o.p.s. Abstrakt: Virtuální realita a trojrozměrné (3D) prostředí jsou termíny, které se stále častěji objevují, nejen mezi odborníky, ale i laiky. Tento příspěvek představuje technologii virtuální reality s jejími možnostmi pro využití v logistice. Dále jsou rozebrána specifika tvorby systémů využívajících virtuální realitu a představeny současné aplikace systému virtuální reality v základních oblastech logistiky. Klíčová slova: Virtuální realita, logistika, trojrozměrný obraz Odborný konzultant: Markéta Hlavsová Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka Úvod S vyvíjejícími se technologiemi a neustále se zvyšujícím výpočetním výkonem počítačové techniky se do popředí zájmu řadí trojrozměrné zobrazování obrazu a virtuální realita. S přibývající popularitou tato technologie nachází využití v různých oborech lidské činnosti. Proto nastává otázka: Proč nevyužít těchto nových technologií i v logistice a jaký užitek nám přinesou? 1 Úvod do virtuální reality Virtuální realita (VR) je počítačově generované 3D prostředí, do kterého se může uživatel vnořit a účastnit se okolního dění ve virtuálním světě v reálném čase. Z hlediska informatiky je VR způsob zobrazení složitých informací, manipulace a interakce uživatele s nimi pomocí počítače. Důležitou vlastností je vyvolání pocitu ponoření se do prostředí generovaného počítačem. Podle možností vnímání uživatele můžeme VR rozdělit na 3 stupně: 1. Pasivní - uživatel může pozorovat, vnímat co se děje v prostředí VR. Scéna kolem něj se může měnit tak, že má pocit, že se pohybuje, ale nemůže tento pohyb měnit. 2. Aktivní - na rozdíl od prvního stupně, může uživatel samostatně zvolit pohyb v prostředí VR. (Např. chůzí, létáním, plaváním apod.) 179

183 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3. Interaktivní - nejvyšší stupeň, dovoluje prozkoumat a měnit prostředí VR. (Např. uchopit předmět, přenést ho apod.) Stupeň proniknutí do světa VR je ovlivněn lidskými smysly, na které působí technické zařízení napojené na uživatele a řídící počítač. Největší část lidského vnímání (asi 80%) je tvořena zrakem. Proto virtuální systémy vytvářejí trojrozměrný prostor a přitom zachovávají základní zákonitosti zobrazení-perspektivu a osvětlení. Obrázek 1: Generování a vnímání trojrozměrného obrazu Zdroj: Boyko, 2007 Stereofonní nebo kvadrofonní zvukový systém vytváří prostorový zvuk ovlivňující další lidský smysl sluch. Obrázek 2: Generování a vnímání prostorového zvuku Zdroj: Boyko, 2007 Hmatový vjem se přenáší na účastníka VR pomocí speciálních oděvů se snímači polohy těla a pneumatickými senzory, vyvolávající určitý odpor při nárazu, uchycení, přetížení apod. 180

184 Kavka Využití virtuální reality v logistice Obrázek 3: Generování a vnímání hmatového smyslu Zdroj: Boyko, Druhy aplikací VR Pohlcující VR (Immersive VR) Jejím cílem je co nejvíce uživatele vtáhnout do světa VR a oprostit ho od vjemů skutečného reálného světa a to především za použití speciálních technických prostředků, jako jsou helma se stereoskopickými brýlemi a stereofonními sluchátky, datovými rukavicemi, snímači polohy uživatele, prostorovými ukazovacími zařízeními. Rozšiřující VR (Augmented VR) Informace ze skutečného světa jsou kombinovány a doplněny prvky virtuální reality. Uživatelé používají speciální brýle, přes které je normálně vidět a do nich je současně promítán obraz s doplňujícími virtuálními objekty. (Žára, a další, 2004) Promítaná VR (Projected VR) Předem nasnímaná obrazová a zvuková data jsou promítána do prostoru kolem uživatele, v ideálním případě jsou to stěny a strop místnosti, v jednodušším případě monitor počítače. Možnosti interakce jsou značně omezené. Distribuovaná VR (Distributed VR) VR se stává prostředkem komunikace mezi více uživateli. Jedno virtuální prostředí je sdíleno více uživateli. Každý uživatel je pro ostatní účastníky viditelný svým avatarem.(kim, 2005) 3 Využití virtuální reality Využití virtuální reality pro potřeby logistiky se nabízí ve třech základních rovinách: Vizualizace je vytvořen obraz skutečného světa, který může být díky prostředkům VR přehlednější a dostupnější. Do reálného světa nijak nezasahujeme ani na základě podmětů z obrazu ve VR. 181

185 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 4: Schéma principu vizualizace ve VR Simulace je vytvořen model skutečného světa, na němž se ve VR provádí zásahy a předpokládá se stejná reakce ve světě skutečném. Testuje se tedy reakce obrazu ve VR a až po splnění očekávání se provede adekvátní zásahy na reálném zařízení. Obrázek 5: Schéma principu simulace ve VR Řízení opět vytvořen model, s tím, že zásahy provedené ve VR ovlivní reálnou soustavu. Tedy přímá obousměrná interakce modelu s realitou. Obrázek 6: Schéma principu řízení ve VR 4 Specifika systémů virtuální reality Pro správnou iluzi virtuální reality je třeba dodržet některé základní postupy, které využívá 3D počítačová grafika. Mezi základní metody patří zobrazování prostorových objektů, tvorba prostorových scén, manipulace s objekty, detekce kolizí, zjednodušování scén a zobrazování v reálném čase. Tyto metody jsou aplikovány pro obrazovou stránku scény (obraz nejvíce působí na vnímání člověka). Doplněním systému pro vytvoření virtuální reality jsou různé periferní zařízení, které rozšiřují o zvukové, hmatové, popřípadě čichové vjemy. Pro systémy VR jsou důležité tyto vlastnosti: 182

186 Kavka Využití virtuální reality v logistice Práce v reálném čase - generování scén, obrazu, zvuku a interakce by mělo probíhat v reálném čase, popřípadě takovou rychlostí, aby se nestala rušivou. Minimální rychlost obrazu se udává 25 snímku za sekundu. Minimální rychlost opakování snímků by měla být dodržena i na úkor snížení kvality obrazu. LOD (Level of Detail) používá se ke zjednodušení scény na základě snižování úrovně detailů jednotlivých objektů. Při snižování vzdálenosti mezi pozorovatelem a objektem dochází ke zvyšování stupně LOD (vykreslí se více detailů). Trojrozměrný obraz pro vnímání trojrozměrného obrazu člověkem je nutné přivést ke každému oku jiný obraz vzdálený od sebe na rozteč lidských očí (asi 7 cm). Vzniklé rozdíly v obrazech dávají hloubku obrazu a mozek ji potřebuje pro zpracování třetího rozměru. Pro tyto účely se používají helmy (HMD), které mají miniaturní LCD display pro každé oko zvlášť. Další možností je použití střídavého zakrývání levého a pravého oka nebo použití polarizačních nebo barevných filtrů. Billboard je další prvek pro zjednodušování generované scény. Jedná se o plošný objekt, na kterém je namapován rastrový obraz. Tento billboard se stále otáčí směrem k pozorovateli, který stále vidí bitmapový obraz. Takto lze zjednodušit trojrozměrný objekt např. strom, pozorovatel vždy vidí plošný obraz stromu natočený proti němu. Navigace je důležitá pro orientaci ve VR prostoru. Uživatel se může při větší míře vnoření do virtuálního prostoru snadno ztratit, proto je nutné vytvořit způsob snadné orientace. Základním prvkem získání orientace je definování podlahy a pozadí, tím se výrazně zvýší přirozená orientace. Pro vlastní navigaci lze rozdělit VR systémy podle způsobu ovládání a vnímání vlastní postavy a to na systémy, kdy uživatel je přímým účastníkem VR světa, tak jako světa reálného (vidí, slyší, vnímá stejně jako v reálném světě), nebo je zastoupen virtuální osobou Avatarem. Avatar reprezentuje svého uživatele jednak konkrétními rozměry (neprojde úzkými prostory, naráží do předmětů), jednak jde o vizáž, kterou vnímají ostatní uživatelé virtuálního světa. Ovládání scény je řešeno několika způsoby. V první řadě je třeba určit činnost, kterou chceme provádět. Mezi základní činnosti patří chůze, pohyb je určen pouze po podložce (většinou zde působí gravitace a jiné fyzikální zákony), nelze procházet jinými předměty (pokud není určeno jinak). Další činností je létání. Zde neplatí gravitace a pohyb je umožněn ve všech směrech, předměty zůstávají neprůchozí. K důležitým činnostem také patří režim zkoumání. V tomto režimu lze předměty procházet, manipulovat s nimi a spouštět další akce definované nad objektem. (Žára, a další, 2004) Detekce kolizí uvnitř virtuálního světa můžou předměty vzájemně kolidovat. Vzájemná kolize může způsobit další akce nebo řetězec návazných akcí. Nejprve je důležité určit, zda došlo k vzájemnému kontaktu virtuálních objektů. Protože objekty mohou být velmi složitých tvarů, bylo by velmi komplikované vyhodnotit kontakty a kolize na složitých plochách. Proto se objekty ohraničují do jednoduchých geometrických tvarů obálek (bounding volume). Základní testy se provádí na těchto obálkách (pro jednoduchost výpočtu), a když je výsledek testu kladný, proběhne výpočet na konkrétním složitějším tvaru. 183

187 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Multimedia součástí virtuální scény bývá i prostorový zvuk, jelikož sluch je druhým nejvnímavějším smyslem člověka. Stejně jak dochází k modelování obrazové scény tak, dochází k simulaci zvukového vlnění v daném VR světě. Zvuk se od pevných předmětů odráží, jinými látkami se šíří. Pro simulaci zvukového pole jsou vypracovány geometrické, fyzikální a statistické metody. (Žára, a další, 2004) 5 Současné aplikace virtuální reality využité v logistice Využití VR představuje realistickou simulaci dat, objektů a prostředí, která může mít interaktivní, přirozený a intuitivní způsob manipulace, otevírající velké možnosti použití v logistických systémech. 2004) Základní oblast využití VR v logistice jsou: (VIRTUAL REALITY & LOGISTICS, a) Návrh projektů a vytváření konceptů b) Simulace produktů c) Trénink operátorů d) Operativní užití Ad a) Návrh projektů a vytváření konceptů Návrh uspořádání výrobní haly a skladovacích prostor ještě před zahájením výstavby objektu. Nejprve se vyprojektuje hala, následně proběhne optimalizace toků pomocí simulací a nakonec se vytvoří model ve VR pro upřesnění podnikatelského záměru. Tento typ úloh lze řešit komerčním softwarem např. Simul8, Witness apod. Tyto programové balíky umí kromě modelování a simulací také vygenerovat trojrozměrnou animaci řešeného problému. Obrázek 7: Návrh výrobní haly Zdroj: Ad b) Simulace produktů Před výrobou nového drahého zboží (automobil, dům) je vytvořen virtuální model na přání zákazníka, až po jeho schválení a doladění se vyrobí. (Výroba modelu je několika násobně nižší než úpravy hotového výrobku). Ještě před výrobou mohu otestovat jeho funkčnost, design, ergonomii apod. 184

188 Kavka Využití virtuální reality v logistice Obrázek 8: Využití VR při vývoji nových automobilů Zdroj: Škoda auto (www.skoda-auto.cz) Ad c) Trénink operátorů Do této katgorie patří skupina trenažérů pro úspěšné zvládnutí řízení složitých dopravních prostředků a různých strojů. Obrázek 9: Letecký simulátor TL 159 Zdroj: Na trenažérech se lze naučit základní ovládánístroje, tak i ovládání při kritických podmínkách. (Špatné počasí, havárie, požár apod.). Další skupinou může být nacvičení sestavování složitých prvků, trénování čiností v nedostupných podmínkách, kdy operátoři napracují se skutečným modelem, ale s modelem ve VR. Při těchto činostech je třeba vyšší stupeň interaktivity, protože s jednotlivýni částmi virtuálního modelu je třeba manupulovat. Obrázek 10: Práce s modelem ve VR Zdroj: Ad d) Operativní užití Do této skupiny řadíme ostatní aplikace využívající VR operativnímu rozhodování, ale i dlouhodobějšímu řízení. Kombinace skučné a virtuální reality může pomáhat při orientaci ve skladu a vyhledání zboží, umožní zapojovat součásti podle virtuálních scén apod. Zobrazování a vizualizace veličin pro snadnější rozhodování a řízení. 185

189 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 11: Vizualizace pomocí 3D pohoří Zdroj: Závěr Logistika, její procesy, technologie a metody jsou nezávislé na výrobní technologii a jsou uplatnitelné pro všechny obory. Jedná se především o činnosti spojené s dopravou, skladováním, distribucí a jejich integrací a zefektivněním. Pro efektivní řízení s velkým množstvím vstupních veličin, možností mnoha poruch během řízení a velkou množinou kritérií ovlivňující výsledek, je často těžké najít exaktní řešení. Jednou z možností je používání simulačních a vizualizačních prostředků. V této oblasti se neobejdeme bez použití počítačových systémů, které svým velkým výpočetním výkonem mohou nabídnout několik řešení, pro různé varianty vstupních hodnot. Uživatel operátor se musí rozhodnout, jakou variantu zvolí, než provede zásah nebo klíčové rozhodnutí. A právě pro rozhodování může použití prostředků virtuální reality (VR), ve kterém můžou být některé prvky zobrazeny a vnímány lépe než při běžném použití výpočetní techniky, být snadnější a efektivnější. Literatura [1] BOYKO, M. Aplikace prostředků virtuální reality v logistice. 1. vyd. Přerov: VŠLG Přerov, s. [2] KIM, G. J. Designing Virtual Reality System The Structured Approuch.1. vyd. London : Springer, s.isbn [3] VIRTUAL REALITY & LOGISTICS. In PEHLIVANIS, K, PAPAGIANNI, M, STYLIADIS, A. Proceedings of the International Conference on Theory and Applications of Mathematics and Informatics. Thessaloniki: ICTAMI, s. [4] ŽÁRA, J, a další. Moderní počítačová grafika. 2.vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

190 Keprt Visual Studio ve výuce informatických předmětů VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ Aleš Keprt Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek diskutuje problematiku výuky informatiky a zejména programování ve Visual Studiu nástroji, který se používá jak v komerční praxi, tak ve výuce. Klíčová slova: Visual Studio, programování, výuka, synergie Odborný konzultant: Ladislav Chmela Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod Microsoft Visual Studio (dále jen Visual Studio) je jedním z mnoha dnes existujících vývojových nástrojů pro programátory. Setkáváme se s ním běžně v komerčních firmách produkujících počítačový software a je běžným vybavením také na školách, kde je jedním z nejčastějších softwarových pomocníků ve výuce programování. Oblast využití tohoto vývojového nástroje se však neomezuje jen na programování a jeho výuku, Visual Studio je totiž možno využít i ve výuce některých dalších příbuzných činností. Pro studenty to pak přináší výhodu jednotného prostředí a jednotného pracovního nástroje, se kterým se setkávají opakována během studia a ve výuce se tak šetří drahocenný čas, který by jinak byl nutný k seznámení s novými prostředky vždy na začátku každého dalšího semestru či kurzu. S tímtéž nástrojem se pak titíž studenti již coby absolventi setkávají i potom ve svém profesním životě v praxi a opět tak šetří svůj čas a nemusejí se učit pracovat se zcela novými nástroji. Použití jednotného nástroje v tak široké škále nasazení má však i určitá úskalí a tomu se právě věnuje tento příspěvek. 1 Vývojové nástroje 1.1 Běžné a školní nástroje Vývojové nástroje se dnes vyskytují obvykle ve formě IDE (integrated development environment), čili integrovaných vývojových nástrojů. Pro potřeby dalšího textu si je rozdělme na dva typy: Běžné: to jsou všechny ty, které se používají v komerční praxi. 187

191 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Školní: ty jsou určeny speciálně k výuce a ne k použití v praxi. Ať už k výuce programování přistoupíme jakkoliv, někde v jejím průběhu určitě použijeme i běžné vývojové nástroje. Bez ohledu na to, zda je budeme ve výuce používat už od začátku, nebo výuku začneme s pomocí nástrojů školních a ty běžné přidáme až v jejím dalším průběhu, určitě nemůže absolvent vyjít ze školy bez jejich znalosti, protože by byl v praxi problematicky uplatnitelný. Zde musíme zmínit i výuku programování vysokoškoláků neinformatiků, středoškoláků a žáků základních škol. Ti totiž nemají výuku programování složenou z více samostatných předmětů, ale typicky jen jeden předmět informatika či programování a v jeho omezeném čase musí zvládnout vše. Tito studenti se samozřejmě v konečném důsledku naučí daleko méně než systematicky připravovaní informatici, nicméně jde o poměrně velké množství studentů a část z nich skutečně bude programování v budoucnu živit a proto je třeba se jejich situací také zabývat. Tito studenti ve výuce většinou používají právě ony běžné vývojové nástroje a pro nedostatek času je u nich vynechaná výuka na těch školních. 1.2 Důvody existence vývojových nástrojů Z výše uvedené definice typů nástrojů je vidět, že obě možnosti se navzájem nevylučují. Kvalitní nástroje však typicky patří právě do jedné kategorie a je to na nich poznat na první pohled. Důvodem existence běžných nástrojů je samozřejmě neustálá potřeba lidské společnosti vytvářet další nový počítačový software. Co je však důvodem existence těch školních? Těch důvodů je více a pokusíme se identifikovat alespoň několik základních: Cena, snaha řešit potřeby výuky bezplatnými nástroji Přílišná složitost běžných nástrojů, nepřehlednost pro začátečníky Absence či nedostatek vestavěných pomocníků pro začátečníky Fakt, že vývoj softwaru je komerční proces a tedy také vývojové nástroje jsou komerčním artiklem, je typickou překážkou v jejich používání na školách. V posledních letech je tento problém však na ústupu, protože v oblasti programování se silně prosazují vývojové i další nástroje, které lze používat zdarma. Horší je situace u druhého bodu s pokračujícím vývojem existujících nástrojů také roste jejich složitost. U mnoha z nich je jejich rozsáhlost a tedy i složitost už hodně daleko za hranicí toho, co dokáže běžně pochopit začátečník, speciálně pak při samostudiu. Třetí bod pak charakterizuje fakt, že běžné komerční nástroje typicky nenabízejí žádné pomůcky (či obecně přidanou hodnotu) pro výuku, ale soustředí se jen na dosažení maximální produktivity při práci již vyučeným programátorům. Přitom právě jednoduché pomůcky, inteligentní vestavění pomocníci ( wizardi ) nebo například kontextová ve stylu co je to příkaz if ), které jsou v praxi naprosto zbytečné či nadbytečné, jsou často výhodným pomocníkem začátečníkům při prvních krůčcích v tak cizím a neintuitivním prostředí, jakým je svět počítačů a jejich programování. Čili důvodů ke vzniku specializovaných školních vývojových nástrojů je dostatek. 188

192 Keprt Visual Studio ve výuce informatických předmětů 1.3 Možnosti synergie Zajímat nás samozřejmě musí také otázka synergie, tj. zda je možno sjednotit vývojové nástroje pro praxi a nástroje pro výuku dohromady a to takovým způsobem, aby z toho byl větší užitek než při jejich existenci a používání samostatně. Výuka na školních nástrojích probíhá z toho důvodu, že jsou vhodnější pro výuku hlavně v jejích začátcích, kdy jsou potřeby a celková situace studentů někde jinde, než kde se nachází potřeby zkušeného programátora. Kdybychom funkce a obecně řečeno výhody školních nástrojů měli i v běžných nástrojích, ušetřili bychom jistý čas v dalším studiu, kdy bude ve výuce probíhat přechod ze školního na běžný nástroj. Případně u paralelně probíhajících kurzů v různých nástrojích by se studentovi situace značně zpřehlednila, kdyby mohl ve všech těchto kurzech používat jeden společný nástroj. Problematika dosažení synergie samozřejmě naráží na to, že například kurz funkcionálního programování probíhající v prostředí Common Lisp není vhodné spojovat s kurzem programování ve Visual Basicu pomocí Visual Studia. Tyto dva nástroje jsou odlišné nejen z důvodu školního či komerčního zaměření, ale ze samotné podstaty jiného stylu programování. Na to tedy pamatujme a v dalším textu se zaměřme speciálně na tu část výuky, která probíhá v prostředích s podobným stylem programování může to být třeba právě Visual Basic, který je hodně oblíbeným jazykem zejména v kurzech pro začátečníky, neinformatiky a děti. 2 Visual Studio ve výuce Microsoft Visual Studio je dnes zřejmě nejběžněji používaný vývojový nástroj při programování ve Windows, je tedy vhodným kandidátem na příklad běžného vývojového nástroje a my se nyní zastavíme u jeho možností a slabin použití při výuce programování. Uvedeme je stručný výčet základních bodů, podrobnější rozbor této problematiky je možno najít v článku [3]. Přitom dále v textu uváděný souhrn tzv. problematických bodů není způsoben ani tak špatným vlastnostmi samotného Visual Studia, jako spíše problémy logicky vyplývajícími ze snahy hledat synergii ve slučování dosti odlišných oblastí, jakými jsou průmyslová praxe na jedné straně a výuka začátečníků na straně druhé. Shrňme základní body bránící optimální synergii: Obvykle dosti komplikovaná syntaxe programovacího jazyka Ačkoliv příkazy nemusejí být na jednom řádku, typicky se tak píší. Komplikovanost pro začátečníka spočívá v přílišné volnosti syntaxe. Lepší je Visual Basic ten vyžaduje, aby každý příkaz byl na samostatném řádku (až na pár výjimek), takže chyby tohoto typu tam nenastávají. Navíc samozřejmě odpadá potřeba středníku za každým příkazem. Ještě větší problém může mít začátečník v pascalu či Delphi, kde se středník nepíše za příkazy, ale jen mezi příkazy, takže v některých speciálních případech za příkazem středník není. Chybějící nebo nedostatečná nápověda syntaxe Pokud za příkazem chybí onen středník, překladač vypíše chybu překladu a IDE nijak nepomůže 189

193 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV studentovi s jejím pochopením či opravou. Zůstaneme-li u chybějícího středníku, IDE by mělo studentovi srozumitelně a celou větou sdělit, co se děje a jak dál postupovat. Navíc by tato zpráva měla být pokud možno v češtině. A podobně počítačem rozpoznatelných chyb je jistě více. Typické je taky narazit na problém překlepu jména třídy či špatné velikosti písmen. Je-li v systému třída či jmenný prostor System, překladač zahlásí chybu, chceme-li ve zdrojáku použít Sistem či system. IDE by se pak mělo postarat o pomoc studentovi tím, že mu nabídne opravu ve stylu: Slovo Sistem je neznámé. Pravděpodobně jde o překlep a chtěl jste napsat System. Nedostatečná podpora projektorů a interaktivních tabulí Ve výuce nejde jen o samostatnou práci studentů. Součástí práce učitele je často i předvádění práce s IDE na projektoru nebo pomocí interaktivní tabule a zde narážíme na problém, že Visual Studio jakožto i další vývojové nástroje nijak nepodporují tuto činnost. Chybějící nápověda sémantiky jazyka Podobně jako u výše zmíněných syntaktických chyb by IDE mohlo studentovi pomáhat i s pochopením sémantiky. Na rozdíl od syntaktických chyb, ty sémantické nezpůsobí chybu překladače, takže na první pohled nejsou vůbec vidět. Speciálně u Visual Studia je dlouhodobě problematický i samotný styl nápovědy MSDN, zejména její nabobtnalost, naprostá nesrozumitelnost pro začátečníky a strašlivá pomalost při otevírání jednotlivých stránek nápovědy. Celkově chybějící čeština Úplně prvním problémem, na který studenti obvykle narazí, je určitě chybějící čeština. Konkrétně Visual Studio má v poslední verzi 2010 k dispozici i český překlad. Má však dva zásadní nedostatky, které jeho užitečnost značně snižují: Lze jej použít jen ve vyšší placené edici a nejde o kompletní překlad všech textů i s nápovědou MSDN. Překládání vývojových nástrojů do jiných jazyků je však dvojsečná zbraň. Student programování zhýčkaný svým rodným jazykem ve vývojovém prostředí bude mít o to větší problémy v reálném prostředí programátorské praxe, stejně tak mu nepomohou různá vývojářská fóra na internetu apod. Učitelem řízené projekty Jednou z chybějících funkcí vývojových nástrojů obecně je typicky zcela nulová podpora učitelem řízených projektů. Pojem řízení učitelem může mít u studentských projektů mnoho podob. V prvé řadě chybí podpora pro projekty, kde student má jen dopsat část kódu do existující kostry programu. Chybí možnost zamknout nebo i skrýt části projektu apod. Po odevzdání hotového projektu pak chybí jakákoliv podpora pro automatizované ověření správnosti řešení. Na zde zmíněné věci je jistě možno vytvořit vlastní studijní framework, nebo alespoň do jisté míry, je však s podivem, že samotní autoři Visual Studia nemají vůbec potřebu získávat větší market share prostřednictvím bohatší podpory studentů. 190

194 Keprt Visual Studio ve výuce informatických předmětů (Ne)ladění Ladění programů a s ním související věci jako krokování, breakpointy apod. patří k velmi důležitým součástem programátorské práce. Konkrétně Visual Studio má v tomto ohledu velmi dobrou pověst obsahuje mnoho funkcí pro ladění programů nativních i řízených ve všech jím podporovaných programovacích jazycích. Zkušenost ukazuje, že tyto nástroje používají spíše pokročilejší programátoři, zatímco studenti jen málo a speciálně začátečníci v této oblasti dost tápou. Důvodem tohoto školního neladění může být zřejmě i nedostatečné věnování se problematice ladění ve výuce; téma Jak efektivně ladit programy se v rámci kurzu programování mnohdy neobjeví vůbec, zvláště pak v kurzech pro začátečníky. Typickým jevem u rozsáhlých počítačových programů je, že jejich autoři opomíjejí potřebu sebepropagace těchto programů směrem k jejich uživateli vývojové prostředí jakoby ani nechtělo, aby jej uživatelé plně využili. Vše se soustředí jen na technickou povahu věci a samotná přítomnost nějaké pokročilé funkce vývojového prostředí je konečným stavem. Dalo by se říci, že programům chybí duše poskytují stále širší a širší pole funkcí a přitom je jim zcela jedno, jestli to někoho z jejich uživatelů vůbec zajímá. Tato problematika jde však daleko za rámec tohoto textu. 3 Další možnosti Visual Studia Kromě klasického programování je možno Visual Studio použít i k dalším činnostem, včetně dalších předmětů. Přímo ve výuce na MVŠO se nám osvědčilo Visual Studio v těchto dalších oblastech: Jako modelovací nástroj Visual Studio obsahuje editor třídních modelů, který je přímo propojen na zdrojové kódy a cokoliv, co se programuje, se objevuje v grafickém modelu, stejně jako obráceně cokoliv namodelovaného se přímo objevuje i ve zdrojovém kódu. Nevýhodou ve aktuální verzi je však zejména nekompatibilita modelování s jazykem UML. Jako editor HTML stránce Visual Studio se osvědčilo jako semi-wysiwyg editor webových stránek v jazyce HTML. Nabízí rychlý náhled stránky, pokročilé funkce vybarvování syntaxe a podporuje velmi dobře také stylovací jazyk CSS. Visual Studio je nástroj zaměřený zejména na velké softwarové projekty, a tak nemůže překvapit, že se výborně hodí i do výuky související se softwarovými projekty. Ačkoliv integrované funkce modelování, jak již bylo zmíněno výše, nejsou na nejlepší úrovni, samotná podpora projektů je ve Visual Studiu výborná a v předmětech zabývajících se softwarovými projekty je Visual Studio skvělým pomocníkem. 191

195 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Závěr V tomto příspěvku jsme se zabývali problematikou používání Visual Studia ve výuce programování a dalších informatických předmětů. Visual Studio je známý a hodně používaný vývojový nástroj, a to jak v praxi, tak ve výuce. Pokusili jsme se zde konkrétně pojmenovat několik jeho slabých míst z pohledu potřeb výuky, přesněji řečeno očima studenta a očima jeho učitele. Literatura [1] ACM: Computing Curricula 2005: The Overview Report. Dostupný z WWW: [2] Microsoft: Microsoft Visual Studio. Dostupné z WWW: [3] Microsoft: Microsoft Visual Studio. Dostupné z WWW: msdn.microsoft.com/enus/vstudio/. [4] KEPRT, A. K problematice výuky programování v běžných vývojových nástrojích. Ve sborníku konference Objekty, Ostravská Univerzita v Ostravě,

196 Kleinbauer Pracovní příkazy a inventarizace na PDA PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA Miroslav Kleinbauer Tesco SW, a. s. Abstrakt: Tento materiál byl zpracován jako rámcová cenová informace na tvorbu SW pro zařízení PDA pro Objednatele. Klíčová slova: pracovní příkaz, inventarizace, PDA Odborný konzultant: Zdeňka Krišová Tematický konzultant: Vojtěch Bernard Úvod Na základě provedeného jednání uskutečněného ve firmě Objednatele vyplynul požadavek pro tvorbu SW vybavení pro zařízení PDA v rozsahu: SW pro PDA pracovní příkaz SW pro PDA inventarizace SW pro obsluhu a administraci PDA na klientském PC dle předané analýzy a návrhu řešení. V návaznosti na uskutečněné jednání předkládáme tuto rámcovou nabídkovou informaci. Tato nabídka nepokrývá nutné úpravy v informačním systému Korund+. Nedílnou součástí této nabídky je dokument Funkční specifikace, verze 1.0 (dále jen zadání). Celkový rozsah prací je definován tímto zadáním. Výstupem celého projektu pak bude realizace předmětných požadavků v prostředí IS Korund+ u Objednatele. 1 Harmonogram plnění dodávky T Zahájení plnění předmětu zakázky dle požadavku Objednatele a dohody smluvních stran. T + 4 týdny Předvedení a testy SW pro PDA (pracovní příkaz a inventarizace). T + 8 týdnů Předání SW pro PDA (pracovní příkaz a inventarizace) do ověřování. T + 12 týdnů Předání SW pro klientské PC do ověřování. T + 16 týdnů Předání do rutinního používání a ukončení plnění předmětu zakázky. 193

197 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Cenová nabídka V této části je uveden stručný popis dílčích věcných oblastí dodávky, které jsou předmětem nabídkové informace pro Objednatele, včetně cenové specifikace. Všechny ceny uvedené v tomto dokumentu jsou bez příslušné sazby DPH (není-li uvedeno jinak). SW pro PDA pracovní příkaz Popis analytické rozpracování Realizace programování Testování a implementace Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Cena (Kč) SW pro PDA inventarizace Popis analytické zpracování Realizace programování Testování a implementace Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Cena (Kč) Klientsky SW pro obsluhu PDA Popis analytické zpracování Realizace programování Testování a implementace Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Cena (Kč) Rekapitulace: Celkem Cena (Kč) SW pro PDA pracovní příkaz SW pro PDA inventarizace Klientský SW pro obsluhu PDA Celkem (bez DPH) 20% DPH Celkem s DPH* Obrázek 1: Cenová rekapitulace pro jednotlivé komponenty dodávky *Případné další náklady pokrývající nutné činnosti k plné funkčnosti předmětu zakázky mimo zadání budou řešeny jako vícepráce a oceněny hodinovou sazbou,- Kč. 194

198 Kleinbauer Pracovní příkazy a inventarizace na PDA Nabídková cena je uvedena včetně prvotní instalace u Objednatele. 3 Platební podmínky Zhotovitel nepožaduje po Objednateli žádné zálohy na realizaci předmětu plnění. Předmět plnění bude Objednatelem hrazen ve dvou splátkách. První splátka ve výši,- Kč bude fakturována na základě protokolárního předání celého plnění do ověřovacího provozu, doplatek bude fakturován na základě protokolárního předání plnění do rutinního užívání. Daňový doklad bude vystaven do 5-ti dnů po převzetí dílčí věcné oblasti dodávky. Splatnost daňového dokladu bude stanovena na 21 dnů od doručení Objednateli. Platby budou probíhat výhradně v české měně. Rovněž veškeré cenové údaje budou uváděny v Kč. 4 Nároky na součinnost zadavatele Zadavatel umožní na své náklady Zhotoviteli přístup k HW vybavení (PDA), na kterém bude SW provozován. Zadavatel se zavazuje převzít dodaná plnění a realizovat ověřovací provoz v rozsahu nejvýše 4 týdnů, nebudou-li zjištěny závažné nedostatky bránící převzetí plnění do rutinního provozu. Tento dokument může obsahovat důvěrné informace společnosti TESCO SW a.s. Převzetím tohoto dokumentu se zadavatel zavazuje, že žádným způsobem nezpřístupní informace v něm obsažené jiným osobám. 5 Záruky a záruční podmínky Podmínky poskytování záruky jsou standardně uvedeny v platné servisní smlouvě včetně jejích příloh (dále Smlouva). Závěr V tomto materiálu byla popsána konkrétní rámcová cenová informace pro tvorbu a zavedení SW pro zařízení PDA v rozsahu pracovních příkazů a inventarizací ve firmě Objednatele. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 195

199 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU Irena Kovačičinová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na odbornou jazykovou přípravu pracovníků vědy a výzkumu, realizovanou u partnerských organizací v rámci projektu APSYS. Cílem jazykové výuky bylo získání dovedností pro vhodné a efektivní využívání prostředků cizího jazyka v kontextu vědecko-výzkumné práce. Jazyková příprava vědeckovýzkumných pracovníků klade vysoké nároky na individuální přístup k účastníkům kurzů z pohledu jejich úrovně jazykových znalostí a dovedností a také z pohledu jejich potřeb znalosti cizího jazyka. Nezbytnou součástí jazykové přípravy je též praktická aplikace nabytých znalostí a dovedností v reálném prostředí vědy a výzkumu či v simulovaném prostředí jazykového outdoorového tréninku. Klíčová slova: jazyková příprava, cizí jazyk, znalost cizího jazyka, cizojazyčné dovednosti, jazykový outdoorový trénink Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná Úvod Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu byla od jeho počátků navržena a realizována jako nedílná součást projektu Aplikovatelného systému dalšího vzdělávání ve VaV. V prvotní fázi projektu byl nastaven celkový systém vzdělávání, který byl v průběhu projektu pilotně realizován. Samotná jazyková výuka však byla spuštěna záhy po nastartování projektu, a to v říjnu roku 2009 a trvala po celou dobu realizace projektu. Součástí klíčové aktivity Odborná jazyková příprava byla mimo vlastní jazykovou výuku tvorba podpůrných studijních textů a realizace dvou outdoorových tréninků v září roku 2010 a Tento příspěvek shrnuje cíle projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV v oblasti jazykové přípravy, strukturu a formu jazykové přípravy, seznamuje s charakterem výukových a studijních materiálů používaných v rámci jazykové přípravy, nastiňuje cíle a metodické principy jazykových outdooru. V neposlední řadě se také věnuje zhodnocení jazykové přípravy v projektu. 196

200 Kovačičinová Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu 1 Cíle a záměry jazykové přípravy, cílová skupina Jedním z primárních cílů, který projekt po celou dobu své realizace sleduje, je rozvinutí všeobecných znalostí cizího jazyka do roviny odborného jazyka používaného institucemi v mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci 13. Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je prohloubení jazykových znalostí a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už pasivně či aktivně, odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii, přednášet a prezentovat výsledky vědecko-výzkumné práce v cizojazyčném prostředí a vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách. Cílovou skupinou projektu jsou vědecko-výzkumní pracovníci a administrativní pracovníci podílející se na vědecko-výzkumné činnosti z řad partnerů projektu, tj. Moravské vysoké školy Olomouc (MVŠO), Vysoké školy logistiky (VŠLG), TESCO SW a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (Společná laboratoř optiky FzÚ AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb jednotlivých účastníků projektu bylo nutno již od počátku projektu aplikovat individuální přístup k jazykové výuce, a to zejména realizací modulárního systému výuky. Vzhledem k tomu, že primárním jazykem vědy a výzkumu na mezinárodní úrovni je angličtina, byla převážná část výuky zaměřena na tento jazyk. Doplňkovým jazykem byla zvolena ruština, a to z důvodu profesní orientace partnerů projektu na rusky mluvící země. 2 Struktura a forma jazykové přípravy 2.1 Výukové moduly Účastníci projektu měli možnost si v rámci projektu volit moduly dle svých jazykových znalostí a dovedností a s ohledem na svou náplň vědecko-výzkumné práce. Základním výukovým modulem byla Odborná jazyková příprava pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky. Jejím cílem bylo získání či prohloubení jazykových dovedností účastníků pro vhodné a efektivní využívání jazykových prostředků cizího jazyka pro vědeckovýzkumnou práci. Výuka základního modulu probíhala kontinuálně po celou dobu realizace projektu jak v Olomouci pro účastníky z partnerských organizací MVŠO, TESCO a FzÚ AV ČR, tak v Přerově pro účastníky partnera projektu VŠLG. Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb a vstupních znalostí účastníků byli tito rozděleni do pěti, později do šesti výukových skupin angličtiny a do dvou výukových skupin ruštiny. Základní výukový modul byl doplněn dvěma odbornými moduly, a to Řízení VaV projektů a prezentace VaV projektů a výsledků vědecko-výzkumné práce a Psaní odborných textů v cizím jazyce. Výuka těchto modulů dílče probíhala kontinuální formou v rámci výuky stávajících skupin a dílče byla realizována blokovou formou jako intenzivní výuka specializovaných oblastí, např. kurzy Presentation Skills, Academic Writing Course apod. Výhodou této výukové formy byla možnost zapojení i těch 13 Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], <http://www.mvso.cz/files/web/projekty/projektapsys/informaceoprojektuapsys.pdf>, s

201 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV účastníků, kteří pro svou vědecko-výzkumnou práci potřebují pouze specializované oblasti jazykové přípravy a bylo by pro ně náročné, často i z pohledu jejich vstupních znalostí zbytečné, účastnit se základního výukového modulu. 2.2 Výukové a studijní materiály Cizojazyčná výuka v projektu byla zahájena v říjnu roku 2009, tj. téměř bezprostředně po zahájení projektu a rozpracování základní idey systému vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu. V tomto období sehrál klíčovou roli odborný garant jazykové přípravy v projektu, jehož úkolem bylo navrhnout systém jazykové přípravy, zajistit kvalifikované lektory a ve spolupráci s nimi zvolit vhodné výukové materiály. Vzhledem k absenci aktuálních výukových materiálů specializovaných na oblast vědy a výzkumu byla zvolena strategie výběru a příp. tvorby studijních materiálů jednotlivými lektory, kteří svou výukovou činnost průběžně konzultovali s odborným garantem jazykové přípravy tak, aby celá příprava směřovala k naplnění cíle projektu. Výuka, potažmo výukové materiály, na nichž byla založena, tak mohla lépe reflektovat potřeby a vstupní či aktuální jazykové znalosti cílové skupiny. V průběhu klíčové aktivity č. 2: Zpracování studijních opor pro navržené vzdělávání 14 vznikly tři doprovodné studijní texty, které však neměly charakter výukových materiálů, ale byly zpracovány jako podpůrné studijní materiály - příručky odborného stylu a terminologie, které budou moci účastníci projektu využít při své vědecko-výzkumné práci v cizojazyčném kontextu. Uvedené studijní texty zahrnovaly následující oblasti: Odborná angličtina pro řešení VaV projektů 15 Odborná ruština pro řešení VaV projektů 16 Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení VaV projektů 17, který obsahuje cizojazyčné varianty klíčových slov ze studijních opor ostatních odborných modulů. 2.3 Jazykové outdoory Jednou z forem jazykové přípravy vědecko-výzkumných pracovníků byla realizace jazykových outdoorů, které se uskutečnily v září roku 2010 a v září roku První z nich byl bilingvální - anglicko-ruský a druhý z nich, vzhledem k primárnímu zacílení jazykové přípravy na angličtinu, pouze monolingvální - anglický. Cílem jazykových outdoorů bylo prohloubení a zejména praktická aplikace stávajících pasivních i aktivních jazykových dovedností získaných během realizovaných jazykových kurzů, prolomení jazykových bariér v odborné komunikaci a rozvíjení 14 Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], <http://www.mvso.cz/files/web/projekty/projektapsys/informaceoprojektuapsys.pdf>, s Srov. KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 16 Srov. NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 17 Srov. KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů. 198

202 Kovačičinová Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu schopností se vzájemně dorozumět a prosadit se v tvůrčích a vědecko-výzkumných týmech. Obrázek 1: Účastníci anglického jazykového outdooru, který se konal v Branné 18 Realizace jazykových outdoorů primárně vycházela z výzkumu National Training Laboratories (Bethel, Maine, USA), v rámci kterého byla prezentována tzv. pyramida učení 19. Z této pyramidy je zřejmé, že 75% poznatků je účastníky absorbováno v případě, že je mají spojeny s vlastní, praktickou zkušeností. S tím souviselo celkové pojetí jazykové přípravy na outdoorech, která se řídila mottem: Člověk si lépe zapamatuje informace, je-li ve fyzickém pohybu, ale ještě hlouběji si je zapamatuje, je-li přijímání informací spojeno s prožitkem. Jazyková příprava v rámci outdoorových tréninků byla založena na celé řadě výukových metod, zejména participačních, a aplikovala čtyři základní metodické principy: 1. Změna identity účastníka, jejímž záměrem bylo odstranit zábrany při komunikaci v cizím jazyce. 18 Zdroj: Archiv projektu APSYS 19 Srov. The Learning Pyramid, [on-line], <http://siteresources.worldbank.org/devmarketplace/resources/handout_thelearningpyra mid.pdf>. 199

203 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2. Navození atmosféry relativně dlouhou dobu před realizací outdooru s cílem vtáhnout účastníky do atmosféry outdooru a nastolit moment očekávání a těšení se. S tím souvisela i nezbytná příprava účastníků na vlastní průběh outdooru. 3. Dynamické střídání aktivit (mluvený vs. psaný projev, fyzická aktivita vs. oddechové činnosti, individuální vs. týmová práce) s cílem maximalizovat efekt jazykové přípravy. 4. Průběžná a závěrečná zpětná vazba jak od účastníků (hodnocení outdooru), tak od lektorů (provázanost aktivit, hodnocení účastníků). Všechny tyto principy i důkladná příprava nejen lektorů, ale i samotných účastníků před realizací outdooru vyústily ve skvělou atmosféru, která na obou outdoorech panovala (viz obr. 1) a která přispěla k maximálnímu využití a procvičení nabytých znalostí a dovedností v reálných situacích. 3 Zhodnocení jazykové přípravy v projektu APSYS Vědecko-výzkumná práce klade vysoké nároky nejen na odborné znalosti vědecko-výzkumných pracovníků, ale také na jejich jazykové dovednosti a schopnosti uplatit své odborné znalosti v mezinárodní spolupráci. Jazykové přípravy v projektu APSYS se účastnili vědecko-výzkumní pracovníci všech partnerů projektu, a tito do něj vstupovali jak s rozdílnou úrovní vstupních znalostí, tak zejména s rozdílnými potřebami cílové znalosti cizího jazyka, což kladlo po celou dobu projektu vysoké nároky na individuální přístup k jednotlivým účastníkům. Ve snaze maximalizovat výukový efekt byli jako lektoři zvoleni převážně rodilí mluvčí se zkušeností s cílovou skupinou, kteří po celou dobu projektu v koordinaci s garantem jazykové přípravy připravovali výuku a výukové materiály tak, aby byly průběžně naplňovány cíle projektu a zároveň uspokojovány vzdělávací potřeby účastníků. Mezi kladné aspekty jazykové přípravy v projektu APSYS lze zařadit přizpůsobování se potřebám cílové skupiny nejen z pohledu obsahového, ale také z pohledu organizačního, kdy na základě pravidelné zpětné vazby jak od lektorů kurzů, tak zejména od účastníků projektu docházelo ke změnám časového harmonogramu výuky či časové dotace jednotlivých kurzů. Jako poměrně problematický se zejména jevil závazek účastníků absolvovat výuku po celou dobu realizace projektu, tj. po dobu tří let, byl-li účastník zařazen do základního vzdělávacího modulu. Podmínkou pro úspěšné podpoření účastníka projektu v rámci jazykové přípravy bylo absolvování min. 70% výuky ve zvolené skupině, plnění této podmínky však často naráželo na problém s fluktuací zaměstnanců (nástup nových pracovníků partnerů projektu v průběhu realizace projektu, ukončení pracovních poměrů, odchod na mateřskou dovolenou, dlouhodobá pracovní neschopnost některých účastníků) či na jejich pracovní zaneprázdnění (časté až dlouhodobé pracovní cesty a stáže). Častým důvodem pro neúčast na pravidelné výuce bylo také časové zaneprázdnění na pracovišti, přičemž v průběhu realizace projektu bylo možné vysledovat paradox, kdy vědecko-výzkumní pracovníci z podnikatelské sféry byli k účasti na výuce motivováni mnohem více než pracovníci 200

204 Kovačičinová Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu z akademické sféry. Tento fakt byl zapříčiněn zejména přístupem k určení cílové skupiny účastníků v rámci jednotlivých partnerských organizací, kdy u partnerů z akademické sféry byla možnost studia cizího jazyka primárně nabídnuta všem vědecko-výzkumným a podpůrným pracovníkům jako součást jejich akademického rozvoje. Jako motivace pro tyto pracovníky se pak předpokládala vlastní ambice dále se vzdělávat. U vědecko-výzkumných pracovníků partnerů z podnikatelské sféry byli naopak účastníci vybráni jednak s ohledem na potřebu znalosti cizího jazyka pro další pracovní uplatnění a jednak s ohledem na jejich přínos pro danou podnikatelskou jednotku, tj. výuka cizích jazyků byla pro tyto vybrané účastníky v podstatě také odměnou za vykonávanou práci a tudíž byla jejich motivace, v kombinaci s vlastní ambicí dalšího sebevzdělávání, mnohem silnější. Závěr Přestože jazyková příprava vědecko-výzkumných pracovníků v rámci projektu stále probíhá a nebyla tedy ještě ukončena závěrečným hodnocením nabytých znalostí a dovedností účastníků, již nyní lze říci, že splnila očekávání a cíle, které na ni byly v projektu kladeny. Toto tvrzení vychází jednak ze zpětné vazby od lektorů, ale zejména od samotných účastníků, kteří během praktických kurzů a především během outdoorových tréninků prokázali schopnost pohybovat se, komunikovat a spolupracovat v mezinárodním prostředí vědecko-výzkumné práce. Již v průběhu realizace projektu řada účastníků své jazykové znalosti a dovednosti také uplatnila při zahraničních stážích či při publikaci výstupů své vědecko-výzkumné práce v zahraničních periodicích. Literatura [1] KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [2] KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [3] NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. ISBN [4] Informace o projektu APSYS. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mvso.cz/files/web/projekty/projektapsys/informaceoprojektuapsy S.pdf>. [5] The Learning Pyramid. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://siteresources.worldbank.org/devmarketplace/resources/handout_the LearningPyramid.pdf>. 201

205 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ 2 Zdeňka Krišová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Cílem výuky předmětu Teorie systémů 2 je seznámení studentů se základními pojmy z oblasti umělé inteligence, která je teoretickým zázemím znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího nástroje tohoto moderního vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje pro počítačovou podporu rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně aplikovány i v ekonomice a managementu. Náplní je problematika základních funkcí znalostních a expertních systémů, především efektivní počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které nad těmito znalostmi operují a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých problémových oblastí. Inovace předmětu prohlubuje dovednosti studentů v oblasti použití specializovaných programových nástrojů systému MATLAB, zejména Fuzzy Logic ToolBoxu. Klíčová slova: Fuzzy Logic ToolBox MATLAB, jazykový model, fuzzy množina, fuzzy logika, model Takagi-Sugeno. Odborný konzultant: Ladislav Chmela Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod Osnova předmětu Teorie systémů 2 rozšiřuje náplň předmětu Teorie systémů 1. Záměrem je vysvětlit studentům základní pojmy z oblasti umělé inteligence, která je teoretickým zázemím znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího nástroje tohoto moderního vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje pro počítačovou podporu rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně aplikovány v celé řadě technických i netechnických oborů. Text je věnován problematice metod, které tvoří základy znalostních a expertních systémů, věnuje se jejich vlastnostem i funkcím. Jednotlivé kapitoly objasňují teoretické principy, o něž se opírá řešení problematiky základních funkcí znalostních a expertních systémů, především efektivní počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které nad těmito znalostmi operují a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých problémových oblastí. 202

206 Krišová Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2 Zvýšená pozornost je věnována té části látky, která umožní studentům nejen expertní systémy pochopit, ale i samostatně navrhovat a programově realizovat. Větší pozornost je věnována expertním systémům využívajících fuzzy množinové matematiky a fuzzy logiky. Učební text obsahuje vybrané metody a z nich vyplývající techniky pro tvorbu expertních systémů a uvádí příklady jejich použití. Inovace předmětu Teorie systémů 2 je inspirována kurzy APSYS ve smyslu zvýšeného uplatnění exaktních metod při tvorbu expertních systémů a vyšetřování jejich vlastností. Jedná se o rozšíření sortimentu programových nástrojů pro analýzu fuzzy systémů. V rámci řešení projektu GAČR P budou v roce 2012 pořízeny komponenty programového prostředí pro matematické výpočty MATLAB s možností jejich využití pro výuku studentů. 1 Jazykové fuzzy modelování Fuzzy Logic ToolBox MATLAB Fuzzy Logic Toolbox je sbírka funkcí postavených na programovém systému MATLAB, který poskytuje nástroje pro vytvoření a editaci závěrů fuzzy systému. Můžeme také integrovat naše fuzzy systémy do prostředí Simulinku. Dokonce můžeme vytvořit nezávislý program v jazyce C, který bude volán fuzzy systémem vytvořeným v MATLABu.Tento toolbox se hodně opírá o grafické uživatelské rozhraní (GUI), které nám umožňuje uskutečnit danou úlohu, i když úlohu můžeme naprosto celou zpracovat, pokud tomu dáváme přednost, i z příkazové řádky. Toolbox poskytuje tři skupiny nástrojů: Funkce příkazové řádky, Grafické, interaktivní nástroje, Simulink bloky a vzory. První skupina nástrojů je tvořena funkcemi, které můžeme volat z příkazové řádky, nebo z našich vlastních aplikací. Mnoho z těchto funkcí jsou MATLABovské M- soubory, řada MATLABovských příkazů provádí specializované algoritmy fuzzy logiky. Můžeme si prohlédnout MATLABovské kódy pro tyto funkce použitím příkazu: type funkce_jméno. Můžeme změnit způsob práce s jakoukoli funkcí toolboxu zkopírováním a přejmenováním na modifikovaný m-soubor. Můžeme také rozšířit toolbox přidáním námi modifikovaného m-souboru. Toolbox poskytuje také několik interaktivních nástrojů, které dovolují zpřístupnění mnoha funkcí přes grafické uživatelské prostředí (GUI). Zároveň, GUI základní nástroje poskytují prostředí pro fuzzy dedukci návrhu systému, analýzu, a implementaci. Třetí kategorie nástrojů je sestavená z bloků pro použití se Simulinkem. Je vysloveně určený pro velkou rychlost fuzzy logické dedukce v prostředí Simulink. 203

207 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1.1 Využití fuzzy toolboxu pro Takagi-Sugeno modely v MATLABu Pro vstoupení do fuzzy toolboxu pro modely Mamdani a Sugeno, stačí jen napsat do příkazového řádku fuzzy a objeví se grafické okno tzv. FIS editor. Z menu File vybereme položku New Sugeno FIS, protože automaticky je FIS Editor nastaven pro Mamdaniho modely. V tomto editoru si můžeme definovat počet vstupů a výstupů (které se okamžitě graficky projeví do blokového modelu). Přidání vstupu nebo výstupu se realizuje v Edit menu výběrem položky Add input nebo Add output. Fuzzy Logic Toolbox nemá limit pro počet vstupů. Nicméně počet vstupů může být omezen dostupnou pamětí ve vašem stroji. Taky si zde můžeme zvolit typ AND nebo OR metody nebo také typ defuzzifikace, Obrázek1. V tomto editoru můžeme ukládat i načítat data ve formátu fis. Pro názornost jsem zobrazila soubor proj.fis, který je typu sugeno. Ve FIS editoru můžeme pracovat ještě s Mamdaniho fuzzy modely. Tyto položkové menu nám dovoluje základní operace se soubory jako je ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti základních GUI nástrojů Dvojtým kliknutím na ikonu vstupní proměnné dojde k otevření Editoru Členské Funkce ( Membership Function Editor) Dvojtým kliknutím na ikonu systémového diagramu dojde k otevření Pravidlového Editoru (Rule Editor) Název systému je zobrazený zde. Lze jej měnit použitím položky Ulož jako (Save as) volbou v menu Tyto vysunovací menu se používaji pro nastavení fuzzy výstupní funkce. Jako je např. Defuzzifikační metoda Tento stavový řádek popísuje nejnovější operace Dvojtým kliknutím na ikonu výstupní proměnné, dojde k otevření Editoru členské Funkce (Membership Function Editor) Toto editační pole je používáno k editaci jmen vstupních a výstupních proměnných Obrázek 1: Grafické okno FIS editoru V menu FIS Editoru z položky View můžeme dále přejít do nového grafického okna Editoru Členské Funkce ( Membership Function Editor). 204

208 Krišová Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2 Membership Function Editor (Editor funkce příslušnosti) Tento editor je nástroj sloužící k zobrazení a editování všech funkcí příslušnosti, které jsou přidružené ke všem vstupním a výstupním proměnným pro kompletní fuzzy výstupní systém. Toto se provádí v Menu Edit položkou Add mfs. Po kliknutí na tuto položku se nám objeví grafické okno, v kterém si vybereme počet funkcí příslušnosti (Number MFs) od jedné do devíti a určíme si typ funkce příslušnosti. Všechny typy jsou níže uvedeny a zobrazeny v grafické podobě, Obrázek 2. digmf gauss2mf gaussfm gbellmf pimf psigmf 205

209 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV sigmf smf trapme trimf zmf Obrázek 2: Sortiment typů funkcí příslušnosti V grafu funkce příslušnosti (Membership function plot) jsou zobrazeny funkce příslušnosti s proměnnými. S těmito funkcemi příslušnosti lze manipulovat dvěma způsoby. Za prvé, můžeme použít myš k výběru jednotlivých funkcí příslušnosti spojených s danou hodnotou proměnné a posouvat, dle potřeby, danou funkci příslušnosti v grafu ze strany na stranu. Tímto se ovlivní matematický popis hodnot proměnné spojené s danou funkcí příslušnosti. Vybraná funkce příslušnosti může být také rozšířena nebo zúžena posunutím čtverečků na funkci příslušnosti označujících body zlomu. Pod tímto grafem jsou informace o jménu, typu a aktuálních parametrech funkce příslušnosti. Parametry v tomto textovém poli lze měnit v rámci rozsahu univerza. Můžeme zde pomocí pop-up menu Type měnit také typ funkcí příslušnosti. V textovém poli Name měníme jména jednotlivých funkcí příslušnosti. Kliknutím na ikonu zobrazující výstup definujeme v podstatě počet pravidel (jde o konsekventní část) a ta může být dvojího druhu: konstantní (budou se zobrazovat jen koeficienty a 10 a n0 ) nebo lineární (všechny koeficienty), Obrázek

210 Krišová Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2 Toto menu dovoluje ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti GUI nástrojů. Toto je tzv. Plaeta proměnných (Variable Palette). Kliknutím na proměnnou dojde k editaci její členských funkcí Toto grafické pole zobrazuje všechny členské funkce z vybrané proměnné Kliknutím na vybranou křivku můžeme měnit její vlastnosti, včetně jména a číselných parametrů. Pohybem myši můžeme měnit tvar I parametry dané funkce Textové pole zobrazující jméno a typ zvolené proměnné Editační pole, kde můžeme měnit jméno dané členské funkce Editační pole k zvolení universa dané proměnné Editační pole k zvolení rozsahu pro zobrazení dané proměnné Stavový řádek informující nás o posledně použíté operaci Toto pop-up menu dovoluje měnit typ zvolené členské funkce Toto je editační pole ve kterém lze měnit numerické parametry zvolené členské funkce Obrázek 3: Editor jazykových proměnných a jejich hodnot Rule Editor (editor pravidel) Je určen k zadávání pravidel, které ovlivňují chování modelu. Zadávání pravidel je velmi jednoduché a intuitivní, Obrázek 4. V oknech jednotlivých vstupů a výstupu jsou obsaženy názvy jejich lingvistických hodnot. Postačí jen kliknout na určitou lingvistickou hodnotu vstupů a výstupu a po použití následného tlačítka Add rule máme pravidlo hotové. Můžeme si zde zvolit, o jakou logickou spojku v daném pravidle jde (and, or realizováno pomocí radio-button), váhu pravidla (tato hodnota je vždy zobrazována na konci pravidla v závorkách standardně nastavená na hodnotu jedna) nebo negaci vstupů či výstupu v pravidle. Pravidla mohou být změněna, vymazána nebo taky přidána podle volby stisku tlačítka. 207

211 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Tyto menu dovoluje ukládání (save), otevření (open), nebo editaci fuzzy systému použitím některého z pěti GUI nástrojů. Menu pro výběr vstupů a výstupu Automatické vkladání pravidel využitím nástroje GUI Vstupní spojka v příkazovýc h pravidlech. Tlačítko Help nám davá informaci jak pracuje Editor pravidel (Rule Editor), a tlačítko Close zavře okno editoru. Stavový řádek informující nás o poslední použité operaci Negace vtupů nebo výstupu Vytvoření, nebo editování pomocí tlačítek GUI výběrem z menu vstupů nebo výstupu. Obrázek 4: Editor jazykových pravidel Rule Viewer Editor Tento editor slouží ke grafickému zobrazení pravidel a k výpočtu výstupních parametrů, Obrázek 5. V podstatě jde o celou cestu k fuzzy výstupnímu procesu. Jednotlivé řádky představují přesnou posloupnost pravidel, jak byla nadefinována v Rule Editoru. Zadávání vstupních parametrů pro výpočet se opět dá provádět dvojím způsobem. Buď v editačním řádku nazvaném Imput nebo v grafu. To se provádí kliknutím myši na vertikální čáru, kterou si pohybem myši nastavíme na požadovanou úroveň. Poté dojde k výpočtu výstupní proměnné a ke grafickému znázornění dané vstupní hodnoty na jednotlivé mfs v jednotlivých vstupních proměnných. 208

212 Krišová Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2 Obrázek 5: Simulační okno Surface Viewer Editor Je určen pro vykreslení 3D grafu, kde osu x a y tvoří vstupy a ose z je přiřazena výstupní proměnná. Je velmi užitečný pro případ dvou a více vstupů, kde můžeme dostávat velmi rozličný trojrozměrný pohled na data, protože můžeme ovlivňovat, který vstup bude odpovídat které ose (toto je realizováno pomocí pop-up menu). Kliknutím myši na graf a následným pohybem můžeme s grafem rotovat na všechny strany, Obrázek

213 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 6: Zobrazení fuzzy funkce jazykového modelu Závěr Inovace studijních materiálů předmětu Teorie systémů 2 zahrnuje zařazení specializovaného Fuzzy Logic ToolBoxu programového systému MATLAB do náplně jeho cvičení. Studenti získají praktické dovednosti v oblasti návrhu a programové realizace jednoduchých expertních systémů. Cílem je seznámení studentů s nabídkou programového souboru Fuzzy Logic Toolbox s objemem a formami příkazů pro pro editaci, ladění a testování fuzzy modelu. Tato část bude užitečná zvláště pro taková pracoviště, která již používají nebo chystají použití MATLABu jako standardního prostředí pro výuku nebo řešení vědecko-technických či inženýrsko-projekčních úloh. Literatura [1] MAŘÍK,V a kol. Umělá inteligence. Praha: ACADEMIA, ISBN [2] NOVÁK, V. Základy fuzzy modelování. Praha: BEN, ISBN [3] MathWorks, Inc. MATLAB 7.7, Natick, MA

214 Křepelka Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY Martin Křepelka Tesco SW, a.s. Abstrakt: Servisní podpora dodávaných IT řešení je u počítačové firmy alfou a omegou jejího úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je nutné tuto oblast vztahů se zákazníky neustále zlepšovat. Jedním z možných zdrojů na zlepšení předmětných procesů je celosvětově uznávaná knihovna nejlepších postupů ITIL. Klíčová slova: Servisní podpora, konfigurace IS, knihovna ITIL, servisní smlouva. Odborný konzultant: Aleš Keprt Tematický konzultant: Jiří Vaněček Úvod Tato práce byla zpracována v rámci procesní analýzy, zaměřené na zlepšení procesů vztahu firmy k zákazníkům za využití postupů knihovny ITIL. Předmětná firma se zaměřuje mj. na poskytování služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. aktivity. V dalších kapitolách bude nastíněno procesní a organizační uspořádání firmy, neboť tento pohled bude v dalším textu potřebný pro vysvětlení přístupu k řešení nového vztahu k zákazníkům. 1 Základní procesní rozklad V rámci analýzy procesů lze ve zpracovávané SW firmě identifikovat vedle obecných podpůrných procesů celou řadu specifických procesů SW firmy, zaměřených na realizaci informačních systémů (dále IS): Hlavní procesy: marketing, obchod, tvorba IS /úpravy hotových IS, implementace IS, podpora provozování IS. 211

215 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Doplňkové procesy služby: outsourcing vývojových kapacit, systémová integrace, audit projektů IS, pořádání školení, konferencí, apod. Podpůrné procesy: ekonomika, technická podpora (interní), lidské zdroje, metodická podpora, apod. Dále se v této práci budu zabývat jedním z hlavních procesů a tím je Podpora provozování IS. Je to v současné době již standardní proces, v němž každá SW firma nabízí zákazníkovi spektrum služeb během rutinního provozu jeho informačního systému. Nejen u tohoto procesu došlo v naší firmě vlivem redesignu procesů ke změně, která jistě vede ke zlepšení fungování této služby. Toto je také předmětem dalšího textu této práce. 2 Vývoj organizační struktury V průběhu více než 15letého života firmy, prošla nejenom procesní, ale také organizační struktura značným vývojem. Ten byl mj. ovlivněn jednak počtem pracovníků a také potřebou co nejlépe čelit konkurenci v dané oblasti IS/IT. Velká změna proběhla rovněž při přechodu společnosti na formu akciové společnosti na přelomu let 2000/2001. Protože rozbor všech typů organizačních struktur není předmětem této práce, zmíním se o jejich genezi jen stručně, nicméně hrála důležitou roli jako jedna z mnoha příčin redesignu procesů. 212

216 Křepelka Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy Akcionáři Valná hromada akcionářů Správní orgány Dozorčí rada Představenstvo RNDr. Josef Tesařík VEDENÍ SPOLEČNOSTI 20 Generální ředitel RNDr. Josef Tesařík Bezpečnostní ředitel Bc. David Tesařík 2001 Sekretariát GŘ Představitel vedení pro jakost Mgr. František Doležel CDT Centrum dotačních projektů 2002 Úseky ÚTS Technický ředitel Bc. David Tesařík 2400 OUTS Výrobní ředitel Mgr. Radek Holiš 2100 SSPR Výrobní ředitel Ing. Svatopluk Beneš 2700 TEIS Výrobní ředitel RNDr. Petr Zeman 2800 ERP Výrobní ředitel Ing. Vl. Kabilka 2900 ÚOB Obchodní ředitel Bc. Josef Tesařík 2200 ÚEF Ekonomický ředitel Ing. Svatopluk Šůstek 2300 ÚMK Metodický ředitel Mgr. František Doležel 2600 ÚŘLZ Personální ředitel Mgr. M. Vitoslavská 2500 Oddělení SI Syst. integrace 2401 Outsourcing Výroba 2801 Výroba 2901 Výroba 2201 Zakázky 2301 Účetnictví 2601 Metodika Personalistika 2501 Syst. podpora 2402 Tech. podpora 2403 Implementace Podpora Implementace Podpora Implementace Podpora 2202 Marketing Financování Ekonomika 2602 Audity Projektová kancelář 2603 Práce a mzdy Vzdělávání DB podpora Autoprovoz Obrázek 1: Organizační struktura firmy v etapě akciové společnosti Historicky první organizační struktura byla vzhledem k malému počtu pracovníků plochá (1 manager + 6 analytiků-programátorů). Se vrůstajícím počtem zaměstnanců přešla tato struktura ve funkční. Přirozeným pokračováním byla divizní struktura s relativně samostatnými vývojově-realizačními útvary. V současné době (vzhledem k projektovému řízení zakázek) by se dala organizační struktura charakterizovat jako maticová (viz obr. 1). 3 Stávající stav přístupu k zákazníkům a jeho nedostatky V jistém období vývoje firmy převládala tvorba IS na míru. Jednalo se o velké a prioritní zákazníky, kdy součástí řešení byla detailní analýza jejich specifického prostředí, specifikace konkrétních požadavků, tvorba systému na míru apod. Po přechodu IS do rutinního provozu realizoval servisní podporu vždy některý z pracovníků vývojového týmu. Odpovídal on-line na dotazy uživatelů, distribuoval požadavky na další rozvoj systému a poskytoval tyto podobné služby dle uzavřené servisní smlouvy. Přístup k zákazníkům byl osobní, veskrze pozitivní a to zajišťovalo relativně dlouhodobou spolupráci a tím i získávání finančních prostředků ze servisu i rozvoje daného IS. Takto provozovaný systém servisní podpory však s sebou nesl např. tyto nedostatky: nejednotná evidence požadavků na servis, možná ztráta některých požadavků => možná ztráta příjmů, snížená možnost plánování kapacit na realizaci požadavků zákazníků, nemožnost sdílení řešení požadavků, přetěžování kapacit vývojových pracovníků pro servisní práce, 213

217 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV apod. Začalo se ukazovat, že v rámci lepšího uplatnění na trhu bude nutné obchodní přístup - systémy tzv. na klíč - doplnit další strategií. Management si toto zavčas uvědomil a firma doplnila svou marketingovou strategii o systém opakovaného prodeje standardizovaných SW produktů (např. SW z oblasti Facility Managementu aj.). Tím se začal počet zákazníků zvyšovat a výše uvedený systém osobní servisní podpory nebylo možné dále udržet. Se vzrůstajícím počtem zákazníků se i počet servisních požadavků proporcionálně zvyšoval, vývojoví pracovníci přijímali zprávy i mimo svoje pracoviště na služebních cestách u dalších zákazníků, v dopravních prostředcích, doma apod. Tím docházelo k informačním ztrátám a k neoperativnosti při řešení problémů a incidentů. Obrázek 2: Schéma původní organizace podpory zákazníků 4 Návrh nového řešení přístupu k zákazníkům 4.1 Přístup k řešení Z výše uvedeného popisu organizace servisní podpory informačních systémů bylo jasné, že z důvodů změny obchodní strategie bude nutné změnit ne jenom systém servisní podpory, ale i celkovou dělbu práce při vývoji a implementaci IS. Za tím účelem byl proveden redesign hlavních a doplňkových procesů, jehož výstupem byly jednak změny v organizační struktuře, změny v dělbě práce a změny v přístupu k zákazníkům a s tím souvisely také změny v přístupu a motivaci pracovníků. 214

218 Křepelka Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy 4.2 Zdroje změny Zdrojem pro nové návrhy řešení byly jednak vlastní zkušenosti pracovníků s vývojem a podporou IS, výstupy ze spolupráce s jinými IS/IT firmami a dále knihovna nejlepších praktik ITIL (IT Infrastructure Library viz [2]), aj. Dále byla aplikována metodika PDCA (Plan Do Check Ad), Plánuj Dělej Kontroluj Jednej, kterou doporučuje norma ISO/IEC (viz [3]) a která právě slouží pro řešení a zlepšování procesů a zavádění změn. 4.3 Zřízení oddělení Podpora zákazníků Z těchto zkušeností a zdrojů vyplynulo v oblasti servisní podpory řešení, založené na vytvoření nového oddělení, které se bude speciálně zabývat činnostmi pro podporu IS u zákazníků: centrální příjem servisních požadavků zákazníků, správa databáze servisních požadavků, řešení zákaznických požadavků vlastními silami tzv. I. linie, sledování a řízení požadavků předaných k řešení útvarům II. linie, komunikace se zákazníky, správa a evidence servisních smluv, doplňkové činnosti (drobné analýzy, správa systému apod.). Jedná se o klasický systém podpory zákazníků, známý pod názvem Help Desk. Pro posílení realizace hlavních činností nového oddělení Podpora zákazníků, byl přizpůsoben interní SW požadavkový systém tak, aby vyhovoval i evidenci, správě a řešení externích požadavků zákazníků. Pro zákaznický přístup do tohoto systému byl vytvořen jednoduchý internetový formulář, pomocí kterého mohou zadavatelé pořizovat záznamy do centrální databáze požadavků (MS SQL). Takto pořízená data jsou jednotná, konzistentní a všechny požadavky mají jednoznačné číselné označení. Tím je zajištěno, že se žádný požadavek neztratí a zákazník-zadavatel má možnost se kdykoliv přesvědčit o stavu řešení jeho požadavku, dotázat se či doplnit informace, potřebné k vyřešení. Vyřešené a zákazníkem akceptované požadavky se přesouvají do archivní databáze, ve které je ovšem možné je prohlížet. 215

219 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 3: Schéma nové organizace podpory zákazníků 4.4 Nová informační struktura Zároveň s redesignem procesu servisní podpory IS byla provedena ve shodě s teoretickými zdroji (viz výše) i informační analýza struktury zákaznických požadavků. Vzhledem k nejednotnosti jejich identifikace v minulosti, bylo stanoveno nové členění požadavků zákazníků. Do budoucna budou všechny externí požadavky členěny takto: I. Informační = požadavky na dotazy, školení či konzultace (vzdálené i osobní) II. Provozní = žádost o řešení tzv. incidentů, tj. nestandardních stavů dodávky/služby, které lze dále členit v kategoriích závažnosti: 1. Vysoká dochází ke zhroucení systému jako celku 2. Střední omezení chování jen některých funkcí systému 3. Nízká omezení v oblasti komfortu ovládání apod. III. Rozvojové = požadavky na změny a vylepšení systému, další dodávky či služby ap. Vzhledem k tomu, že prvotní záznam požadavku realizuje zákazník pomocí webového přístupu, jsou takto v celém systému servisní podpory členěny všechny přijaté požadavky. Tím je dán základní předpoklad pro sledování jejich řešení, vytváření statistik, přehledů apod. Další výhodou však mj. je automatické vytváření pokladů k fakturaci služeb rozvojové podpory (výše ad III.) z jednotné datové základny. Tím dochází ke vstupu dalších dodatečných příjmů do firmy, které mohly být v minulém způsobu řízení požadavků (popsaném výše) ztraceny. 216

220 Křepelka Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy 4.5 Výhody nového řešení Redesignem procesu podpora zákazníků došlo jednoznačně ke zkvalitnění a zrychlení dodávaných servisních služeb. Kromě výše uvedeného má nové řešení organizace servisní podpory i tyto výhody: jediné centrální kontaktní místo pro uživatele, jednotná evidence všech požadavků na servis, úspora při pořizování požadavků (provádí uživatel), nedochází ke ztrátám požadavků, je možné sdílení řešení podobných požadavků, vzniká databáze známých chyb a jejich řešení, ušetření jisté části kapacity vývojových pracovníků, atd. Doprovodným jevem změny procesů v této oblasti bylo vypracování interní směrnice pro oběh a zpracovávání požadavků ve firmě. Dále byla vypracována nová vzorová verze servisní smlouvy (SLA Service Level Agreement), která reflektovala všechny uvedené změny. Bude tak všem zákazníkům nabízen jednotný text smlouvy na servisní podporu, s jednotnou nabídkou předmětu plnění, definicí typů požadavků a reakcí dobou poskytovatele. 5 Výhled dalšího rozvoje a zlepšování procesu Vytvořením nového oddělení zákaznické podpory tzv. Help desku, samozřejmě nekončí zkvalitňování činností při podpoře zákazníků. Je to mj. i jeden z požadavků normy ISO (viz [3]) a její metodiky PDCA - neustálé zlepšování výkonnosti jednotlivých procesů. 5.1 Service Desk Výhledově je tedy nutné počítat s rozšířením služeb ze současného managementu zákaznických požadavků na další služby, jako je např.: Configuration Management : správa konfigurací Problem Management : správa problémů, známých chyb a jejich obejití, apod. Change Management : řízení a plánování změn v IS Realease Management : správa a uvolňování verzí všech složek dodávky Toto rozšíření poskytovaných služeb se neobejde bez masivní informační podpory, kterou je nutné založit nad komplexní tzv. konfigurační databází, která je schopná evidovat všechny potřebné objekty uvedených řídících procesů: požadavky, problémy, známé chyby, změny, konfigurační položky apod.mimo jiné to též znamená přetvoření stávajícího oddělení Podpory zákazníků na útvar, realizující všechny shora uvedené procesy a který se dle knihovny ITIL [2] nazývá Service Desk. 217

221 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 5.2 Systém CRM Dalším cestou ke zlepšení služeb při dodávkách IS/IT a tím i konkurenceschopnosti by bylo využití komplexního systému CRM (Customer Relationship Management). Ten ještě hlouběji podporuje orientaci firmy na uspokojování potřeb zákazníků. Vedle zpracování výše uvedených zákaznických požadavků a všech položek konfigurace, rozšiřuje svůj dosah do dalších oblastí, jako jsou např.: správa kontaktů a komunikačních kanálů, zřízení call centra, podpora obchodních činností, zpracování marketingových plánů a kampaní, a jejich vyhodnocování, sledování konkurentů, vyhodnocovací a analytické nástroje, apod. Z této 3. kapitoly tudíž vyplývá, že tuto, poměrně úzkou část dodávaných služeb IS/IT podpora zákazníků, lze ve zvolené firmě i nadále rozšiřovat a zlepšovat. Závěr Cílem této práce bylo analyzovat a prezentovat změny v přístupu k servisní podpoře zákazníků u vybrané SW firmy. Vzhledem ke změně marketingové strategie firmy došlo k nárůstu počtu zákazníků a bylo nutné restrukturalizovat a optimalizovat procesy, realizující podporu IS u zákazníků. Byla provedena analýza procesů a informací a navrženy změny v kontextu redesignu celého výrobně-vývojového procesu tvorby informačních systémů. Základní změna v předmětné oblasti spočívala v přechodu od decentralizované telefonní a ové komunikace mezi zákazníky a analytiky firmy, k jednotnému sběru požadavků pomocí centrálního SW systému. Takto zákazníkem pořízené záznamy v databázi spravuje nově zřízené oddělení Podpora zákazníků, které se specializuje na komunikaci se zákazníkem, řízení procesu řešení požadavků apod. V závěru práce jsou nastíněny další cesty rozvoje této oblasti, kterými jsou zřízení útvaru Service Desk, popř. využití systému CRM. Literatura [1] VEBER, J. a kol. Management. Základy prosperita globalizace. Praha: Management Press, ISBN [2] RUDD, C. Úvodní přehled ITIL. Wokingham (UK): itsmf, [3] Norma ISO/IEC 20000: Informační technologie MANAGEMENT SLUŽEB [4] Interní materiály firmy TESCO SW (zápisy, vnitřní směrnice, apod.) 218

222 Květoňová Motivace jako efektivní nástroj manažera MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA Hana Květoňová Tesco SW, a.s. Abstrakt: Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak odborných, tak osobnostních. Důležitou vlastností každého manažera je umění působit na své okolí pomocí stimulačních prostředků, vhodně motivovat. Klíčová slova: motivy v pracovní činnosti, teorie motivace pracovního jednání, stimulace a stimulační prostředky, osobní příklad, neformální hodnocení, pracovní podmínky Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematický konzultant: Vladislav Kabilka Úvod Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku motivace jako efektivního nástroje manažera v SW organizaci. Při zpracování byly využity zkušenosti získané v naší firmě, ve které již pracuji řadu let na různých pozicích. 1 Společnost Tesco SW a. s. Zaměření firmy: poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software zpracování dat, služby databank, správa sítí činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí vč. lektorské činnosti 1.1 Profil a stručná historie společnosti TESCO SW a.s. představuje jednu z nejvýznamnějších IT firem v ČR poskytující komplexní SW řešení a služby v oblasti IT. Zaměřuje se na dodávky aplikačního softwaru vyvinutého na míru svým zákazníkům. Dále jim poskytuje komplexní doprovodné IT služby zahrnující systémovou integraci, outsourcing, školení a další. 219

223 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Součástí dodávky řešení nabízených TESCO SW a.s. jsou konzultační služby, návrh a vývoj řešení, dodávky HW a SW vybavení, testování, podpora pilotního provozu, poskytování upgradů systému. V roce 1999 TESCO SW a.s. zavedlo a nadále udržuje systém jakosti dle normy ISO Systém jakosti společnosti byl certifikován dle normy ISO 9001:2001 a certifikát vydala renomovaná certifikační společnosti Bureau Veritas Quality International prostřednictvím BVQI CS. TESCO SW a.s. spolupracuje s významnými společnostmi jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. K nejvýznamnějším partnerům společnosti patří Microsoft (Gold Certified Partner), Oracle (Certified Solution Partner), Citrix, IBM (Business Partner), Hewlett-Packard (Business Partner), Compuware Austria (Business Partner), LCS International (Vývojový partner) aj. TESCO SW a.s. dodává svá řešení a služby řadě renomovaných zákazníků, k nimž patří např. Česká národní banka, Komerční banka Praha, České dráhy, Ministerstvo pro místní rozvoj, T-Mobile Czech Republic a další společnosti z oblasti bankovnictví, státní správy, průmyslu, telekomunikací, dopravy, utilit a zdravotnictví. Jedná se o soukromou českou společnost se zaměřením na vývoj, výrobu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií. Firma nabízí komplexní řešení v následujících oblastech: Ekonomické systémy Systémy pro státní správu Systémy správy majetku Systémy pro řízení údržby SW na zakázku Společnost se také zaměřuje na poskytování dalších služeb tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky hardwaru, systémového a aplikačního softwaru, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. činnosti. Ve firmě působím na pozici ředitele jednoho z dodavatelských úseků, který se zabývá dodávkou i výrobou ekonomických systémů a jejich podporou a všech služeb spojených s těmito aktivitami. 2 Metodický přístup k pracovní motivaci 2.1 Definice motivace Pracovní motivace: Aspekt lidského chování, který je spojen s výkonem pracovní činnosti, vyjadřuje přístup člověka k práci a jeho konkrétní podobu jeho ochoty. Rozeznáváme dva typy pracovní motivace a to: intrinsická a extrinsická motivace (Bedrnová, Nový 2007) 220

224 Květoňová Motivace jako efektivní nástroj manažera 2.2 Druhy motivace Intrinsická motivace: mezi nejvýznamnější motivy tohoto druhu patří: Potřeba činnosti vůbec Potřeba kontaktu s druhými - nejvíce např. v obchodu Potřeba výkonu - příjemný prožitek po úspěšném výkonu Potřeba po moci - uspokojení nabízející vyšší pozice Potřeba smyslu života a seberealizace - smysluplné činnosti, prokázání osobních kvalit Extrinsická motivace: zde řadíme zejména: Potřeba peněz Potřeba jistoty - je spojena s budoucností života Potřeba vlastní důležitosti - je dána prestiží zastávané pracovní nebo jiné společenské pozice Potřeba sociálních kontaktů - pro jejíž uspokojení poskytuje práce vhodný prostor Potřeba sounáležitosti, partnerského vztahu - příležitost k seznámení 2.3 Motivy v pracovní činnosti Působící motivy se v pracovní činnosti mohou projevovat rozdílným způsobem a lze ji rozdělit do několika skupin (Růžička 1994): Aktivní motivy - podněcuje pracovní výkon Podporující motivy - vytváření podmínek pro účinné působení motivů Potlačující motivy - odvádějí pracovníka od pracovní činnosti Pracovní motivaci je potřeba věnovat maximální pozornost, protože může přímo i nepřímo ovlivňovat úspěch příslušné organizace. 2.4 Teorie motivace pracovního jednání: 1. Dvoufaktorová teorie motivace Vychází z předpokladu, že člověk má dvě skupiny protikladných potřeb (živočišná potřeba vyhnout se bolesti x potřebě lidského psychického růstu) 2. Teorie motivace Projevuje se v oblasti pracovní, především jako potřeba prokázat své schopnosti, profesionální způsobilost a tím získání obdivu, uznání a respektu druhých. Z teorie vyplývá, že manažer by se měl vždy snažit zadávat svým podřízeným pracovníkům přiměřeně náročné úkoly. 3. Teorie expektance Vychází z předpokladu, že lidé řeší problémy, rozhodují se a v závislosti na těchto skutečnostech také určitým způsobem jednají 4. Teorie spravedlnosti Základem této teorie je srovnávání, jako je např. srovnávání svého vkladu do práce (intenzita pracovního vypětí, náročnost, odpovědnost apod.) se vkladem svých pracovníků vykonávajících srovnatelnou činnost. 221

225 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 5. Teorie X a Y Lze ji definovat jako reflexi existence protikladných představ o člověku a z těchto představ vycházejících přístupů k němu. Typ X vyjadřuje názor, že člověk je tvor líný a má vrozenou nechuť k práci, a proto je ho třeba nutit k práci (dobrou práci je potřeba odměnit, člověk požaduje neustále vedení a kontrolu). Typ Y vychází z předpokladu, že výdej fyzické a duševní práce je pro člověka přirozeným jevem, důležitějším pro člověka jsou pocity důležitosti než finanční odměna. Podle převažujících vlastností dle příslušných typů je potřeba k pracovníkovi také přistupovat. 2.5 Stimulace Z důvodu dosažení optimálních výkonů je potřeba v organizaci vhodně definovat: a) Normy pracovního výkonu b) Vhodný výběr kvalifikovaných pracovníků c) Průběžně stimulovat jejich motivaci Stimulace je charakterizována jako vnější záměrné působení na motivaci člověka, základní podmínkou pro účinnou stimulaci pracovníků je znalost jejich motivačních profilů Stimulační prostředky může být v zásadě cokoliv, co je pro člověka významné, např.: Hmotná odměna Obsah práce Neformální hodnocení Atmosféra pracovního týmu Pracovní podmínky, režim práce Identifikace s prací, profesí a podnikem Externí stimulační faktory 3 Úloha manažera z pohledu motivace Pozice manažera ve společnosti je obecně považována za klíčovou pro úspěch celé organizace. Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak odborných tak osobnostních. Důležité je však také posouzení, v jaké situaci se nachází příslušné oddělení nebo společnost, ve které manažer působí. Důležitou vlastností každého vedoucího je umění působit na své okolí. Umět ho pomocí stimulačních prostředků vhodně motivovat. Mimo hmotnou odměnu nabídnout svým podřízeným vhodnou náplň práce nebo příjemnou atmosféru v pracovním týmu. 222

226 Květoňová Motivace jako efektivní nástroj manažera 3.1 Manažer v době krize V poslední době je často skloňována problematika současné ekonomické krize a její dopad na jednotlivé společnosti a každého z nás. Právě nyní si uvědomujeme, že úloha manažera může být důležitější více jak dřív. Existenční boj některý firem, nedostatek zakázek, nízký odbyt, nezájem zákazníků a s tím spojený pokles poptávky nebo tlak na snižování nákladů, zejména mzdových, mohou předznamenávat složitost této situace. 3.2 Příležitost pro každého Často se setkávám s názorem, že krize je příležitost pro každého z nás nebo pro firmu. Může to být příležitost k očistě od zbytečných, nevýkonných a neproduktivních částí firem. Na druhé straně to, co firmu tvoří a co je hlavní devizou, jsou především jejich zaměstnanci. Jsou totiž jedineční a krize může zničit i to dobré co máme. 3.3 Hlavní role V tomto složitém procesu hrají hlavní roli právě manažeři, kteří musí danou situaci dobře zmapovat tak, aby vytvořili ideální podmínky pro zaměstnance tak, aby vytvářeli co nejvyšší, nejefektivnější a kvalitní výkon práce. To znamená umět působit na své pracovníky vhodnými stimulačními prostředky tak, aby ovlivnily jejich motivaci k práci. 4 Vybrané stimulační prostředky Během svého působení ve firmě Tesco SW, ve které pracuji již řadu let, jsem se setkal s různými stimulačními prostředky, které působily na mne nebo kterými jsem působil na své okolí, na své kolegy, spolupracovníky, podřízené. Část z nich se pokusím popsat. 4.1 Osobní příklad Z výše uvedených kapitol vyplývá, že je to právě manažer, který určuje směr, rychlost pohybu, kdo bude pádlovat vpravo a kdo vlevo, ale také, kdo vůbec popluje. Jako správný kapitán musí být vzorným osobním příkladem. Působení na lidi je pak značně snadnější. Jako příklad z naší společnosti je možné uvést situaci, kdy příslušný úsek prochází zásadními změnami, se změnou orientace, kdy je potřeba pružně reagovat. Nové prostředí si vyžaduje nové znalosti. Je potřeba zvýšit nasazení, zaměřit na vzdělávání, případně získaní příslušných certifikátů. A právě tady musí vidět každý jednotlivý zaměstnanec úlohu svého vedoucího. Musí to být právě on, kdo stanoví, jak budou společně postupovat, kdy se zúčastní daného školení nebo certifikace, kdy stanoví odpovídající odpovědnosti. Někdy však situace nedovoluje realizovat osobní příklad, a pak musí přijít na řadu jeho úloha vedoucího ve formě zadání úkolů. Osobní příklad však může působit i negativním dojmem. Neúspěch ve společných aktivitách může vyvolat určitou 223

227 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV pasivitu u zaměstnanců. Pokud vedoucí vyvíjí tlak na své zaměstnance, aby se dále rozvíjeli, zvyšovali své znalosti, je vhodné, aby byl také vzorem v příslušné oblasti. Jako příklad uvádím, že v rámci svých možností jsem také na podporu daného záměru rozvíjet znalosti pracovníků v novém prostředí projevil zájem účastnit se jednotlivých školení i složení vybraných certifikátů. Tento krok zapůsobil velmi pozitivně a v rekordně krátkém čase se podařilo získat základní znalosti a odpovídající certifikáty. Tento způsob je možné zařadit mezi aktivní motivy. Osobní příklad a tím i určitý způsob srovnávání svého vkladu do příslušného pracovního úkolu se vkladem jiného, v tomto případě vedoucího, vysvětluje výše uvedená teorie motivace pracovního jednání Teorie spravedlnosti. Složení certifikační zkoušky bylo srovnatelně náročných úkolem, který byl mou osobou realizován srovnatelnou intenzitou a náročností. 4.2 Obsah práce a neformální hodnocení Obsah práce patří k neméně významným stimulům. Souvisí s vhodným výběrem kvalifikovaných pracovníků pro příslušnou práci. V oblasti IT se setkáváme s různými profesemi. Pro jednotlivé zakázky jsou definovány projektové týmy, které vytvářejí řešení pro příslušného zákazníka. Každý člen tohoto týmu má svou roli, svůj úkol. Tým řídí vedoucí projektu, který koordinuje všechny práce. Mezi další členy patří konzultanti vybraných oblastí a v neposlední řadě samotní programátoři, kteří případné požadované úpravy realizují. Úroveň znalostí a zkušeností jsou na různé úrovni a proto je důležitým úkolem příslušného vedoucího poznat jakou zvolit normu pracovního výkonu. Stanovit takový obsah a rozsah práce, aby jej příslušný pracovník splnil a byl uspokojen a nebyl případně frustrován. Vedoucí může do pracovního procesu, při realizaci konkrétních úkolů, vstupovat pomocí neformálních hodnocení jednotlivých postupů nebo závěrů. Je důležité, aby byl ze strany manažera projevován zájem o jeho každodenní činnost, plnění úkolů. Dílčí úspěchy je potřeba oceňovat různými formami, neúspěchy analyzovat a hledat příčinu. I když provádíme při realizaci požadovaných SW úprav různé formy testování na několika úrovních, stane se, že nám nějaká chyba unikne. Je to dáno různými okolnostmi, které mohly chybu způsobit. V případě, že chyba vychází zjevně z nedbalosti nebo neznalosti dané věci, provádím detailní rozbor příčin s odpovědným pracovníkem tak, aby se situace znovu neopakovala. Naopak každý malý posun směrem dopředu, každý splněný úkol se snažím náležitě ocenit. Nemusí to vždy být finančními prostředky, ale neformální slovní pochvalou a tak podobně. Tento počin pracovníka posouvá dopředu a náležitě ho motivuje. U nových pracovníků je potřeba toto neformální hodnocení provádět podstatně častěji zvláště, kdy jsou oceňovány první samostatné úkoly. 224

228 Květoňová Motivace jako efektivní nástroj manažera 4.3 Atmosféra na pracovišti Mezi jeden z nejdůležitějších stimulačních prostředků považuji nastavit na pracovišti tu správnou pracovní atmosféru. Takovou, aby každý pracovník pracoval v pohodě a nebyl pod tlakem, který by mu bránil podávat stoprocentní výkony. Dnešní doba je velmi uspěchaná, nároky jsou na všechny stále větší a větší. Navíc vše umocňuje přetrvávající ekonomická krize, která vyvolává pocit nejistoty. Stávající krizi můžeme označit za externí stimulační faktor. Tlak na běžného zaměstnance je obrovský. Potřeba vydělávat více peněz, zajistit si pro sebe i rodinu větší jistotu. Jsou to znaky extrinsické motivace. Nicméně je to právě klíčový úkol pro manažera, aby se z podporujícího typu motivu nestal motiv potlačující. Ze svých vlastních zkušenosti mohu říci, že stresové prostředí je to, proti čemu je potřeba bojovat. K uvolnění atmosféry často používám neformální rozhovor, který mi pomáhá pracovníka získat na svou stranu a správně ho stimulovat. Často se zajímám o jejich běžný mimopracovní život a o jejich záliby, jejich úspěchy, ale také i neúspěchy. Je důležité vědět o každém ze svých podřízených, jaký je jejich motivační profil. Na každého z nás působí jiné vlivy, jiné stimulační prostředky. 4.4 Tvorba pracovních podmínek Další způsobem jak může manažer efektivně působit na své okolí je vytváření co nejlepších pracovních podmínek. V tomto případě je možno za limitující faktory považovat cokoliv, co může pracovníka při výkonu práce ovlivňovat. Mohou to být materiální podmínky práce, vztahy na pracovišti, zdravotní stav, ale také rodinné problémy. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že zejména v případech, kdy jsou zvýšené nároky na pracovníky, často využívám formu neformálního rozhovoru k mapování situace. Snažím se rozpoznat problémy nebo nedostatky, který by mohly omezovat pracovní výkon. Mezi příklady materiální podpory mohu uvést například zajištění kvalitnějšího vybavení pracoviště jako je např. kvalitnější židle, monitor s větším rozlišením nebo výkonnější počítač. I tyto materiální podmínky mohou ovlivnit výkon jedince. Fungují také motivačně. Uvedený způsob ovlivňování pracovního výkonu je možné zařadit mezi podporující motivy. Jinou formou může být každodenní zájem o pracovníka týkající se vývoje pracovních úkolů nebo pracovníka samotného. Výsledkem všech těchto opatření je především včasná identifikace případných problémů nebo nedostatků tak, abych mohl nalézt odpovídající řešení. Závěr Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy získaných zkušeností z pohledu stimulace jako ovlivňování pracovní motivace z pozice manažera ve společnosti zabývající se výrobou a implementací informačních systémů. 225

229 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti pracovní motivace ve srovnání s teorii uváděnou v literatuře. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a. s. [2] BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I., a kol. Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press, ISBN [3] RŮŽIČKA, J., a kol. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická,

230 Kvíčalová Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES TOWARDS TAX REVENUES Jolana Kvíčalová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: The paper deals with the development of tax revenues between 1999 and 2010 and factors that could have affected their development. The subjects of study are the tax on personal income, corporate income tax, value added tax, consumption tax and social security insurance. From the factors affecting the development we focus on the following ones - selected economic variables (inflation, unemployment, gross domestic product), political character of government focusing on the distinction between right-wing and left-wing political parties and the impact of the global economic crisis that began in Amendments of relevant legislation are also pointed out. Klíčová slova: Tax revenue, inflation, unemployment, gross domestic product, rightwing government, left-wing government, economic crisis. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematičtí konzultanti: Ludmila Horsáková, Michal Menšík Úvod Taxes form the focus of incomes to the public budgets. By means of them, money is transferred from private to public sector. The tax system of the Czech Republic was established on 1st January 1993 pursuant to the Act No. 212/1992 Coll., on the tax system. The tax system act was abolished on 31st December 2003 by the Act No. 353/2003 Coll., on consumption taxes. Thus at present there is no standard defining the tax system of the Czech Republic. Taxes are adjusted by particular tax laws. In the Czech Republic the following taxes are implemented: income tax, property tax, road tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, value added tax, consumption tax, natural gas and other gases tax, solid fuel tax and tax on electricity. Except these taxes there are many levies of tax character that burden taxpayers. Despite the fact that they do not bear the word tax in their names, their properties correspond to the general definition of taxes. These are primarily local fees and social insurance. 227

231 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV The value of tax levy revenues and their rate of growth can be affected by many factors. This paper aims to analyse the factors that influence the development of tax revenues from personal income tax, corporate income tax, value added tax, consumption taxes and social security insurance in the period from 1999 to The studied factors are economic variables (inflation, unemployment and gross domestic product), political character of the government and the subject of study is also the impact of the global economic crisis, the beginning of which in 2007 is associated with the U.S. mortgage market crisis. To achieve the objective the following methods were used in this paper: relational analysis in the breakdown of the tax levies development and its causes, the method of comparison when comparing the influence of individual factors on tax revenues, the method of correlation analysis when studying the mutual relationships of the economic variables and tax levies revenues and the method of learning sources analysis. 1 Development of the Most Significant Tax Levies The subject of the analysis of the development of the most significant tax levies are the tax revenues from personal income tax, corporate income tax, value added tax, consumption taxes and social security insurance. The absolute values of revenues, the rate of growth and the legislative changes that could have affected the growth between 1999 and 2010 are outlined here. The increase of the absolute values of tax levies revenues (with some exceptions and the impact of the economic crisis) is due to shifts in the price level understandable, therefore mostly relative indicators are used to analyse the changes. The growth rate of personal income tax revenues, with the exception of years 2006, 2008 and 2009 was positive in the observed period. The average revenue growth rate amounted to 2.9%. Tax revenues from corporate income grew on average by 6.6% annually, and got to negative values during the years 2006 and Tax revenues from the value added tax increased, a slight decrease was monitored only in one year-on-year period in The growth rate in the given period was 6.9% on average. Except the years 2000, 2008 and 2009 the consumption tax revenues increased annually. The average growth rate amounted to 6.3%. Social security insurance revenues increased steadily by 5.7% per year on average in the observed period. The decrease occurred only in The acts regulating the fields of all studied levies were revised many times. In case of the tax on personal income the tax rate amount, the number of tax zones, the area of non-taxable amounts and tax abatements changed. In case of the tax on corporate income the tax rate decreased significantly, the depreciation policy changed as well. The legislation modifying the value added tax underwent many changes. The tax rate was changed along with the registration limit for mandatory registration as a taxpayer. The Czech Republic joining the European Union was the major impact on the value added tax and so the country was obliged to implement the Sixth Council Directive 77/388/EEC. Prior to the Czech Republic joining the European Union there 228

232 Kvíčalová Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues were also legislative adjustments of the consumption taxes due to applying the majority of community legislation requirements. A number of changes in tax rates or their forms took place regardless of the need for harmonization of indirect taxes. In the field of social security insurance rather insignificant changes were made. Year Tax PIT Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%) CIT Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%) VAT ET Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%) Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%) SSI Absolute revenue (bil. CZK) Growth rate (%) Table 1: Revenues development in the most significant tax levies in the period from 1999 to Source: Own processing according to 229

233 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Impact of Economic Variables on Tax Revenues The development of economic variables such as inflation, unemployment or gross domestic product can affect the growth of tax levy revenues. Between these variables and tax revenues mutual dependence can exist. To measure this dependence we use the index of correlation. Index of correlation (denoted by rxy) measures the strength of dependence between two numerical variables. It is calculated by the formula: r xy xy where r xy xy x y x y is index of correlation is covariance between x and y (1) is standard deviation of the variable x is standard deviation of the variable y Correlation index gives a value from the interval <-1, 1>, where the positive or negative value indicates the direction of dependence. The absolute value of the index expresses the strength of linear dependence, when the closer the value is to one, the stronger the linear dependence between variables x and y is. Any value greater than 0.7 can be considered significant dependence. 2.1 Impact of Inflation on Tax Revenues Inflation, that is raising the price level, results in reducing the purchasing power of money. The inflation rate is usually measured by the customer price index (CPI). Precise factual, spatial and temporal formulation is always essential. The inflation rate can be indicated monthly, annually, etc. For the purposes of further studying the inflation rate used is expressed by an increase in the annual CPI that is by the percentage change in the average price level within the past 12 months compared with the previous 12-month average. Table 2 captures the inflation development in the Czech Republic from 1999 to The highest rate of 6.3% was measured in 2001, the lowest rate of 0.1% in On average, the rate of inflation reached the value of 2.6% during the observed period. Year Inflation rate (%) Table 2: Inflation development in the years 1999 to Source: Own processing according to 230

234 Kvíčalová Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues The index value shows no significant correlation between the rate of inflation and the growth rate of the tax revenues. In case of the tax on personal income, the value of correlation index is -0.13, in case of the tax on corporate income the correlation index is 0.38, in case of the value added tax it is 0.07, in case of the consumption taxes and 0.34 in case of social security insurance. 2.2 Influence of Unemployment on Tax Revenues Unemployment is a serious economic problem linked to many macroeconomic and microeconomic implications. The average unemployment rate amounted to 8.5% in the observed period. The lowest one was measured in 2008 (5.4%), on the contrary the highest one was achieved in 2004 (10.2%). Development of unemployment rate from 1999 to 2010 is captured in Table 3. Year Unemployme nt rate (%) Table 3: Development of unemployment rate in the years 1999 to When measuring the correlation index the following values were received: 0.44 in relation between inflation and taxes on personal income, in case of the tax on corporate income, in case of the value added tax, 0.27 in case of the consumption taxes and 0.19 in case of the social security insurance. 2.3 Influence of GDP on Tax Revenues Gross domestic product is the sum of pecuniary values of final goods and services produced within a year by factors of production located in a particular country. During the observed period GDP increased in the absolute value from CZK2081 billion to CZK3667 billion. A decrease in the absolute value was detected only in Its year-on-year growth rate increased on average by 5.2% annually. Particular values are given in Table 4. Year GDP (bil. CZK) GDP growth rate (%) Table 4: Development of GDP in the years 1999 to Source: Own processing according to 231

235 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Based upon the values of the correlation index a higher degree of linear dependence was found for all of the tax revenues compared with the previously studied variables. Index of correlation is 0.62 in case of the personal income tax revenues, 0.65 in case of the corporate income tax revenues, 0.31 in case of the value added tax, 0.64 in case of the consumption tax revenues and 0.89 in case of the social security insurance. A significant degree of linear dependence was found between the growth rate of GDP and the social security insurance revenues. 3 Influence of the Political Character of the Government on Tax Revenues Political factors such as the predominating interests of a political party or political cycle can also influence the tax area. The aim of the following chapter is to determine whether there is a link between the political character of the government and the tax revenues. The basic distinction between the values of right-wing and left-wing political parties consists in the concept of justice. The right-wing considers greater inequality associated with merits to be just, the left-wing prefers equality and sameness. There is a different view of the right-wing and left-wing on the fundamental issues of the national economy. While the right wing urges unregulated prices, minimum redistribution, minimal state intervention in the economy by an indirect form, motivational and selective social policy, low taxes, central bank independence or preference of the private property, the left-wing supports partial price regulation, redistribution, state intervention in the economy mostly by means of a direct form, rich social policy, high taxes, the central bank under the influence of the government and a greater emphasis on a collective ownership. The current distinction between right-wing and left-wing permanently comes out of traditional values, but currently it rather depends on the specific personnel of political parties and not always the initial ideology is observed. The left-wing parties sometimes do, paradoxically, more rightwing politics and vice versa. The right-wing political parties tend to be economically liberal, conservative or monarchist. Social-democratic, socialist, communist as well as radical parties and political groupings fall into left-wing parties. 3.1 Governments in the Czech Republic In the period from 1999 to 2010 there were four governments from the diverse political spectrum in the Czech Republic: minority government of the Czech Social Democratic Party (CSDP) in the period from 22 nd July 1998 to 15 th July 2002, coalition composed of the Czech Social Democratic Party, Christian Democratic Union - Czech People's Party and Freedom Union - Democratic Union (CSDP + CDU-CPP + FU-DU) in the period from 15 th July 2002 to 4 th September 2006, 23 Source: Own processing according to 232

236 Kvíčalová Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues coalition composed of the Civic Democratic Party, Christian Democratic Union - Czech People's Party and the Green Party (CDP + CDU-CPP + GP) in the period from 7 th January 2007 to 8 th May , caretaker government in the period from 8 th May 2009 to 13 th July Since it happens frequently that during the application of the fiscal instruments of the economic policy a lag occurs (cognitive lag, decision-making and transmitting lag, adaptation and implementation lag), it is necessary to consider time difference also when studying the influence of a political character of the government on tax revenues. 3.2 Growth Rate of Tax Revenues in the Periods of Particular Governments The basic difference between right-wing and left-wing governments in tax matters is the opinion on the size of the tax burden. While right-wing governments are supposed to give preference to lower taxes, left-wing oriented governments are supposed to incline towards setting higher taxes. Based upon this assumption, the growth rate in tax revenues is mostly supposed to increase under the left-wing government of CSDP and the smallest increase is supposed to be under the centreright government of the CSP + CDU-CPP + GP. In the period of the left-wing government the growth rate of personal income tax revenues was 6.6% on average, in case of centre-left government it was 5.5% and under the centre-right government it was -4.5%. From this perspective the conclusion is that the more left-wing government, the higher the growth of tax revenues from personal income. Even the growth rate of tax revenues from corporate income tax indicated a similar tendency. The highest rate was under the left-wing government and it was 13.5%, in case of the centre-left government it was 9.9% and -5.8% in case of the centre-right government. Regarding the growth rate in value added tax revenues, the average value did not vary significantly under the particular governments. In the period of the left-wing government it was 4.4%, during the reign of the centre-left it was 8.7% and in case of centre-right it reached 4.9%. The growth rate of consumption taxes was highest under the centre-left government when it amounted to 13.4%, in the period of the left-wing it amounted to 3.7% and the lowest, zero growth rate, was under the centre-right government. The social security insurance revenues grew most under the centre-left government by 8.9%, under the left-wing government by 7.3% and finally under the centre-right government its growth stagnated. The summarizing data are shown in Table From 4 th September 2006 to 7 th January 2007 the minority government of CPP was in power, however on 3 rd October 2006 no confidence vote was passed by the Chamber of Deputies. 233

237 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Left-wing government Centre-left government Centre-right government Average growth rate of the PIT (%) Average growth rate of the CIT (%) Average growth rate of the VAT (%) Average growth rate of the ET (%) Average growth rate of the SSI (%) Table 5: The average growth rate of tax revenues in the period of particular governments 25 Conclusion The development of the income taxes revenues, value added tax, consumption taxes and social security insurance was uneven in the observed period (from 1999 to 2010). Fluctuations in the development can be explained by a number of factors affecting the taxes and revenues. The aim was to determine whether their development is affected by the selected factors (economic variables, political character of government, and impact of the global economic crisis). The relationship between the growth rate of tax revenues and the development of selected economic variables showed primarily association with the growth rate of the gross domestic product. Higher values of the correlation index were found in all taxes excluding the value added tax. Significant dependence exists in relation to the social security insurance. The connection with the political character of the government, thus confirmation of the requirement of right-wing governments to lower tax burden, was observed in the considered direct taxes. Legislative changes that also affect tax revenues were not always carried out in accordance with the political character of the government, which can be demonstrated for example by gradually reduced tax rate on corporate income through the spectrum of political governments. The impact of the global economic crisis reflected in the area of the tax revenues in 2009, when the growth rate of all considered taxes was negative. References [1] ADAMOVÁ, K. Politologický slovník. Praha: C. H. Beck, p. ISBN Source: Own processing according to own calculations 234

238 Kvíčalová Relation of Political and Economic Changes Towards Tax Revenues [2] Český statistický úřad [online] [quat ]. Nezaměstnanost a zaměstnanost. Available at WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr>. [3] Český statistický úřad [online] [cit ]. Makroekonomické ukazatele. Available at: <www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:makroekonomické_ukazatele>. [4] HINDL, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional Publishing, p. ISBN [5] HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, p. ISBN [6] JUREČKA, V. Makroekonomie. Praha: Grada, p. ISBN [7] MAREK, L. Statistika pro ekonomy aplikace. Praha: Professional Publishing, p. ISBN [8] Ministerstvo financí ČR [online] [cit ]. Vládní finanční statistika. Available at: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html>. [9] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění příslušných novel. [10] Act No. 586/1992 Coll., on income taxes, in wording of the respective amendments. [11] Act No. 587/1992 Coll., on excise taxes, in wording of the respective amendments. [12] Act No. 588/1992 Coll., on value added tax, in wording of the respective amendments. [13] Act No. 589/1992 Coll., on social security premiums and contribution to the state employment policy, in wording of the respective amendments. [14] Act No. 353/2003 Coll., on excise taxes, in wording of the respective amendments. [15] Act No. 235/2004 Coll., on value added tax, in wording of the respective amendments. 235

239 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S. Vít Langer Tesco SW, a.s. Abstrakt: Hodnocení pracovníků je důležitým procesem personální práce, neboť dává zpětnou vazbu managementu každé společnosti ohledně názorů, chování a přístupů zaměstnanců. Vývoj organizace a kritický pohled na hodnocení zaměstnanců ve společnosti TESCO SW je uveden v tomto materiálu, vč. vývoje vzhledu hodnotících formulářů v příloze. Klíčová slova: Personalistika, hodnocení pracovníků, zpětná vazba. Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Jiří Vaněček Úvod Tento dokument byl vypracován jako příprava na vytvoření nového systému hodnocení pracovníků společnosti TESCO SW a.s. Olomouc. Jedná se o zamyšlení nad průběhem vývoje hodnocení pracovníků ve firmě TESCO SW Olomouc za období její existence, tj. v letech Součástí této práce jsou rovněž vzory hodnotících formulářů, které rámují a prokazují vývoj celé problematiky u dané firmy. Veškeré konkrétní informace a příklady jsou důvěrné a jsou určeny pouze pro účely této práce. 1 Stručné představení firmy a jejího podnikatelského záměru Firma byla založena jako společnost s r.o. již v roce V r byla transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. Firma nabízí řešení v následujících oblastech: Systémy správy majetku (facility management) Informační systémy pro státní správu Systémy pro řízení údržby 236

240 Langer Vývoj hodnocení pracovníků ve firmě Tesco SW, a. s. Provozně-ekonomické systémy Speciální IS na zakázku, apod. Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení. 2 Teoretický úvod k přístupu k hodnocení pracovníků Hodnocení pracovníků je jedním z nejdůležitějších nástrojů manažerské práce v oblasti lidských zdrojů i obecného managementu. Jeho realizace poskytuje oběma stranám (pracovníkovi i firmě) celou řadu informací a výstupů pro další rozhodování, které lze rozdělit např. takto: Zpětná vazba pro pracovníka mj.: náhled nadřízeného na jeho výkony, ocenění přínosu pracovníka pro firmu, možný výhled kariéry pracovníka, získání podnětů a rad ke zlepšení, ujasnění/doplnění mise a strategie firmy, ad. Zpětná vazba pro firmu mj.: informace, zdali se pracovník cítí na svém místě, upřesnění popisu pracovních či funkčních činností pracovníků, poznatky o celkovém sociálním klima ve firmě, míra loajality pracovníků k firmě a jejímu rozvoji, další informace od pracovníka, které by jinak nebyly vysloveny či zapadly, ad. 3 Etapy vývoje personalistiky firmy Na základě svých osobních zkušeností s hodnocením pracovníků ve firmě, bych celkové období vývoje této oblasti i obecné personální práce rozdělil na tři etapy a nazval tak, aby vyjadřovaly co nejlépe stav hodnocení pracovníků a personalistiky vůbec: I. etapa intuitivní: cca v letech II. etapa základní: cca v letech III. etapa systematická: cca v letech Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jak se vyvíjela personální práce a s tím i přístup vedení k hodnocení pracovníků. V dalších podkapitolách bude vždy popsána a charakterizována daná etapa vývoje firmy, počet pracovníků a z toho plynoucí míra personální práce. Na konci každé kapitoly je autorovo hodnocení dané etapy. 237

241 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.1 Etapa I. intuitivní Tuto etapu lze časově umístit do období prvních 7-8 let od založení firmy v r Počet zaměstnanců se v této etapě pohyboval od zakládajících 6 až po cca 30. Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a veškerý pracovní výkon byl investován do tvorby tržní produkce softwarových informačních systémů. Veškeré režijní práce ekonomiku, marketing, obchod i personalistiku prováděl ředitel firmy dle svých znalostí a dovedností. V oblasti personální práce se jednalo o přijímání či propouštění pracovníků, mzdovou diferenciaci, apod. Hodnocení pracovníků jako samostatná, plánovaná a řízená činnost nebyla realizována. Hodnocení pracovních výkonů, loajality apod. probíhalo v této etapě vývoje firmy intuitivně a nahodile, např. při neformálních rozhovorech manažeraředitele firmy s pracovníkem. Písemná forma záznamu hodnocení či příručka hodnotitele tudíž samozřejmě neexistovala. Hodnocení etapy klady a zápory: V této úvodní etapě života firmy nelze přístup k řízení pracovního výkonu vůbec hodnotit, neboť se fakticky neprováděl, neměl tudíž žádná pravidla ani písemné záznamy, vše bylo podřízeno co nejvyššímu výkonu každého pracovníka a upevnění postavení firmy na trhu. 3.2 Etapa II. základní S rostoucím počtem zakázek a zákazníků ve 2. polovině 90. let 20. století se začal přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy z cca To si vyžádalo mj. i pokrytí všech štábních činností firmy příslušnými odborníky: ekonomem, obchodníkem, technikem a také personalistou. Personální práce se v průběhu tohoto období (cca ) stala nedílnou součástí manažerských činností vedení společnosti. V personální oblasti se zpočátku jednalo o jednoho pracovníka, který zahájil práce na standardizaci základních personálních činností a dokumentů: pracovní smlouva, platové zařazení, dotazník uchazeče, vstupní/výstupní procedura apod. Poté bylo přistoupeno k zavedení systému hodnocení pracovníků. K formuláři platového zařazení byl připojen oddíl, týkající se hodnocení pracovníka (viz příloha č. 1 vzor formuláře z r. 1999). K tomuto dokumentu byl pro manažery (vedoucí úseků a oddělení) vytvořen materiál, který však nelze ještě nazvat příručkou hodnotitele. Obsahoval pouze návod k vyplnění jednotlivých polí formuláře (platových i hodnotících) a výčet možných hodnot. Hodnocení se uvádělo do volného textového pole, což mj. neumožňovalo shrnutí ani vyhodnocování za útvary. Profesionalizace personálního řízení se začala projevovat organizováním tohoto hodnocení v intervalu 1 x ročně. Personalista vždy připravil každému hodnotícímu soubor formulářů jeho podřízených, vyplnil hodnoty z minulého období, zorganizoval vydání příkazu k ročnímu hodnocení na poradě vedení firmy a byl osobně některým hodnocením přítomen. 238

242 Langer Vývoj hodnocení pracovníků ve firmě Tesco SW, a. s. Jednou ze zásadních chyb tohoto systému bylo mj. spojení formuláře platového zařazení a hodnocení. Toto vyvolávalo v hodnocených pracovnících nesprávnou vazbu, že při ročním hodnocení dojde automaticky ke změně (zvýšení) platu. U toho pracovníka, kde se to jeden rok náhodou sešlo (hodnocení + zvýšení platu), došlo v následujících letech k jeho demotivaci, když byl dobře hodnocen, ale jeho plat zůstal nezměněn. Hodnotitelům na všech stupních dalo značnou práci, individuálně vysvětlovat všem hodnoceným, že roční hodnocení neznamená také zvýšení platu. Po odevzdání písemných hodnocení došlo pouze k archivaci, ale nikoliv ke komplexnímu vyhodnocování a vypracování výstupů pro vrcholový management. Na základě četných stížností hodnotitelů došlo na konci této etapy k oddělení formulářů pro hodnocení a platové zařazení nový typ formuláře z r je uveden v příloze č. 2. Ten již byl logicky rozdělen na hodnocené oblasti: kvalifikační, osobní a výkonové. Velkým přínosem jsou jednotné úrovně jednotlivých kritérií (velmi nízká, nízká, dobrá, velmi dobrá a vynikající), což značně usnadňovalo vedoucímu vyplňování hodnocení. Předchozí verze formuláře (není v příloze) totiž měla pro každé kritérium jiné slovní vyjádření jeho plnění, což nutilo vedoucí neustále listovat v příručce hodnotitele a hledat význam jednotlivých úrovní a jejich slovní ekvivalent. To velmi zdržovalo hodnocení, rozptylovalo oba aktéry a hodnocenému, který neměl podklady k dispozici, ztěžovalo orientaci. Hodnocení etapy: Klady: zavedení prvního systému hodnocení vůbec, pravidelné zaškolování hodnotitelů, získávání prvních zkušeností s rozhovory s podřízenými, možnost vidět na jednom formuláři minulé a současné hodnocení. Zápory: spojení formuláře Hodnocení pracovníka a Platový výměr (!), volná textová část hodnocení neumožňovala porovnávání, nevyhodnocování výsledků hodnocení, aj. 3.3 Etapa III. systematická Tuto etapu lze vymezit posledním cca 4 5letým obdobím existence společnosti, tj. cca od r do současnosti. Počet zaměstnanců se zvýšil v maximu až na 120. Hodnocení se již stalo nedílnou a pravidelnou součástí manažerské práce všech stupňů řízení realizují jej vedoucí oddělení, vedoucí/ředitelé úseků i vedení firmy. Došlo ke speciálnímu školení hodnotitelů odbornými externími lektory, kde byl vysvětlen význam hodnocení, jeho struktura (příprava formuláře, příprava hodnotitele, hodnotící rozhovor, shrnutí výsledků za daný útvar, ), skladba formuláře, atd. Rovněž hodnocení pracovníci byli zaškoleni o průběhu hodnotícího aktu, jeho významu a využití výsledků tak, aby byly odstraněny jejich event. zábrany a negativní přístup. 239

243 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pro hodnotitele byla vypracována (zprvu příliš obsáhlá) příručka, která shrnovala teoretické základy hodnocení a popisovala připravený formulář a metodu jeho vyplňování. Obsahovala mj. základní rady pro správné vedené hodnotícího pohovoru, které se hodnotitelé snažili dodržovat: vedení rozhovoru mimo pracovní prostory (zasedací místnost bez telefonů aj. rušení), pečlivá příprava studiem podkladů a minulých hodnocení, pozitivní zahájení (pokud to bylo možné), dát prostor pro zapojení hodnoceného apod. Při zpětném pohledu na tuto etapu také lze vidět směr personalistů, vedoucí ke zjednodušení formuláře i celé realizace hodnocení. Součástí hodnocení se stala rovněž část týkající se pracovníkova kariérového i funkčního směřování viz příloha č. 3 Formulář hodnocení z r Dokonce pro různé profese byl vypracován jiný obsah formuláře např. pro tvůrčí (SW) pracovníky, pro netvůrčí (režijní) pracovníky, pro obchodníky apod. tak, aby kritéria dané profesi lépe odpovídala. Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze tuto etapu právoplatně nazvat etapou systematické personální práce vč. hodnocení pracovníků. Hodnocení etapy: Klady: hodnocení je pravidelnou částí práce managerů všech stupňů, odstranění nedostatků z minulých období (osamostatnění formuláře hodnocení, volné texty jen pro komentáře, apod.), pravidelná zpětná vazba mezi nadřízeným a podřízeným. Zápory: příliš složitá a rozsáhlá příručka hodnotitele na začátku období, časté (vývojové) změny v obsazích i formách hodnotících formulářů, vzájemná nekompatibilita formulářů z různých let. 4 Shrnutí Jako cíl této práce jsem si zvolil zhodnocení vývoje přístupu konkrétní firmy k hodnocení pracovníků a rozdělení do fází, kterými dle mého názoru firma prošla. Kromě odborné literatury jsem se hlavně opíral o vlastní zkušenosti s hodnocením pracovníků, které jsem rovněž ilustroval vzory skutečných hodnotících formulářů zpracovávané firmy. Je z nich mj. vidět postup k vyšší odbornosti a profesionalizaci personální práce. Na závěr každé kapitoly jsem uvedl vlastní hodnocení dané vývojové etapy, které vyplývá z mých zkušeností v porovnání s teorií, uvedenou v literatuře [1]. Z faktů uvedených v této práci vyplývá, že cesta vedla od etapy intuitivní personalistiky v období začátku 90. let, přes první pokusy odborných pracovníků z odd. Lidských zdrojů zavést hodnocení (tzv. základní etapa v období od 2. poloviny 90. let) až po jeho cílené zapojení do manažerské práce v současnosti (tzv. etapa systematická období posledních cca 4 5 let). Je nutno konstatovat, že se vzrůstajícími znalostmi a zkušenostmi pracovníků personálního oddělení docházelo průběžně ke zvyšování významu hodnocení 240

244 Langer Vývoj hodnocení pracovníků ve firmě Tesco SW, a. s. pracovníků. To se projevilo jak ve změnách v názorech pracovníků na hodnocení, tak i ve zlepšeném přístupu managementu, realizujícího celý proces. Negativem celého procesu byla vysoká periodicita změn formulářů: cca každých 1 2 roky došlo ke změnám v obsahu i formě, dokonce i v nástrojích pro zpracování (MS Excel, MS Word). Toto způsobovalo hodnotitelům značné problémy v orientaci na formuláři, v přenosech hodnocení z minulých let i ve sledování trendu plnění kritérií jednotlivých pracovníků. Z mého pohledu však lze konstatovat a doufat, že dětské nemoci zavádění hodnocení pracovníků v naší firmě máme již za sebou, celý proces je všemi stupni řízení správně uchopen a hlavně předává výsledky do systému řízení. Závěr V této práci jsem se snažil kriticky popsat a zhodnotit vývoj hodnocení pracovníků naší firmy. Veškeré konkrétní informace a přiložené podklady, uvedené v tomto dokumentu, jsou skutečné a jako takové jsou určeny pouze pro interní potřebu. Literatura [1] DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. C. H. Beck, ISBN [2] Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny k hodnocení, příručky hodnotitele, apod.). 241

245 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY Jan Lavrinčík Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Článek se zabývá významem a využitím alternativních operačních systémů ve vzdělávání. Demostruje postup virtualizace na alternativním operačním systému ve Virtual Box, krok po kroku. V závěru polemizuje nad využitím VirtualBox a operačního systému Mac OS X: Snow Leopard ve výuce na Moravské vysoké škole Olomouc. Klíčová slova: alternativní operační systémy, Apple, Mac OS X, VirtualBox. Odborný konzultant: Marek Mihola Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod V současné době jsou k výuce na Moravské vysoké škole využívány převážně systémy Windows XP ve verzi Professional. Dle průzkumů používání operačních systémů zvítězil Microsoft, konkrétně se jedná o verze XP, Vista a 7. Jak můžeme vidět z grafů (1) jedná se o nejpoužívanější operační systémy vůbec a proto je velmi výhodné učit studenty právě je. Díky sílící prodejnosti produktů s alternativními systémy si však myslíme, že by bylo vhodné žákům ukázat i alternativy. Alternativní operační systémy však mají svá specifika a vyžadují např. jiný souborový systém apod., proto si odborný článek klade za cíl seznámit účastníky projektu APSYS a zaměstnance MVŠO s možnostmi výuky alternativních operačních systémů, zejména Mac OS X. 1 Virtualizace Mac OS X: Snow Leopard Operační systém Mac OS X je produktem z dílny společnosti Apple (2) a je distribuován výhradně s novými počítači značky Apple. K jeho velkým přednostem patří jednoduchost spoléhající při ovládání na intuitivnost. Operační systémy Mac OS můžete začít používat hned po vybalení počítače bez nutnosti cokoliv doinstalovávat. Navíc pro výše uvedené OS neexistují takřka žádné viry, a proto nepotřebují antivirové programy, zpomalují chod celého systému. Dokáží efektivně pracovat s napájením a u mobilních zařízení ušetřit cenná procenta energie. 242

246 Lavrinčík Inovace předmětu operační systémy Funkční instalaci Mac OS můžeme nainstalovat na novém počítači nebo použít virtualizace (v prostředí počítačů se tak označují techniky, které umožňují přistupovat jiným způsobem, než jakým fyzicky existují, jsou propojeny apod.). Virtualizované prostředí je mnohem snáze přizpůsobeno uživatelům. Pro operační systémy dostačuje program MS Virtual machine, ale pro naše účely jej využít nelze. Zcela zdarma však můžeme stáhnout program Oracle VM VirtualBox, který je mimo jiné lokalizovaný do českého jazyka a tedy použitelný i pro výuku. Pro lepší představu si samotnou virtualizaci ukážeme na sadě screenů přímo z ukázkové instalace. Při tvorbě příspěvku jsme vycházeli z teoretických poznatků o operačních systémech Mac OS X ze zdrojů (3), (4) a poznatků o virtualizaci uvedených ve zdrojích (5), (6), (7) a (8). 2 Postup virtualizace Na obrázku 01 je ukázka samotného prostředí programu VM VirtualBox, na druhém obrázku vidíme spuštěného průvodce vytvořením nového virtuální počítače, tento průvodce nás nyní bude provázet několika kroky, než bude nový virtuální počítat úspěšně vytvořen. Obrázek 1: Oracle VM VirtualBox 243

247 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 2: Průvodce vytvoření virtuálního PC Ve třetím kroku znázorněném na obrázku 03 po nás průvodce vyžaduje dopsání názvu nového systému a pomocí dvojice rozbalovacích Combo Boxů nabízí výběr operačního systému a verzi systému. V dalším kroku nastavujeme důležitý parametr velikost operační paměti, se kterou bude systém ve virtuálním režimu pracovat, dnes by se již neměla nastavovat pod hranici 1 GB, protože tím omezuje práci s řadou aplikací. Obrázek 3: Název nového počítače 244

248 Lavrinčík Inovace předmětu operační systémy Obrázek 4: Velikost operační paměti Obrázek 5: Operační systém nového PC Obrázek 6: Vytvoření virtuálního počítače V pátém kroku od nás průvodce požaduje vybrat, zdali se má vytvořit nový oddíl virtuálního disku pro ukládání dat nebo pokud již máme stejný systém virtualizovaný, možnost disky sdílet. V dalším kroku je nutné nastavit buď pevnou velikost oddílu, nebo počáteční velikost a dovolit systému, aby si ji dynamicky zvětšoval dle potřeb uživatele. Na obrázku 06 je ukázka konečného shrnutí parametrů vybraných v předcházejících krocích. V tuto chvíli je oddíl vytvořený a můžeme systém začít instalovat. 245

249 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 7: Operační systém nového PC Obrázek 8: Název nového počítače Na sedmém obrázku je spuštěný nový prázdný oddíl a průvodce nám předkládá z rozbalovacího seznamu všechny mechaniky, ze kterých by se dal systém instalovat i možnost zvolit volbu instalovat z image, náš případ. Na vedlejším snímku jsou nastavení parametrů instalace Mac OS X: Snow Leopard. Obrázek 9: Operační systém nového PC Obrázek 10: Název nového počítače Snímek 09 nás přivádí do nastavení disk utilities, kde musíme u virtuálního pevného disku změnit souborový systém a oddíl naformátovat, jinak se instalace předčasně ukončí. Na posledním obrázku je ukázka prostředí alternativního operačního systému Mac OS X v poslední verzi Snow Leopard (okno aplikace, panel nazývaný Dock, horní panel s menu a stavovými ikonami). 246

250 Lavrinčík Inovace předmětu operační systémy Závěr Příspěvek účastníkům projektu APSYS a zaměstnancům MVŠO ukazuje možnosti virtualizace alternativních operačních systémů bez zásahu do stávajících konfigurací operačních systémů stanic s přeinstalovaným systémem Windows. Ukazuje přesný postup virtualizace na alternativním operačním systému Mac OS X v poslední verzi Snow Leopard za použití virtualizačního nástroje VirtualBox. Tímto způsobem s dostatkem operační paměti RAM (doporučeno 4 GB RAM) je možné virtualizovat všechny operační systémy a naučit se v nich pracovat. Řešení přináší i nezanedbatelné ekonomické úspory. Literatura [1] Živě.cz. Víme, který operační systém mají čtenáři Živě.cz nejraději. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.zive.cz/bleskovky/vime-ktery-system-maji-ctenari-zivecznejradeji/sc-4-a /default.aspx>. [2] Živě.cz. VirtualBox: jak přežít více systémů. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://zaachi.blog.zive.cz/2008/09/virtualbox-jak-prezitvice-systemu/>. [3] Apple MacBook Pro Seznamte se s novou řadou MacBook Pro. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.apple.com/cz/macbookpro/>. [4] POGUE, D. Mac OS X Snow Leopard: kompletní průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN [5] KOCHAN, S. G. Objective-C 2.0 : výukový kurz programování pro Mac OS X a iphone. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN [6] KLEMENT, M. Virtuální realita pomocí VRML. In Modernizace výuky v technicky orientovaných oborech a předmětech. (sborník příspěvků z mezinárodní vědeckoodborné konference). Olomouc: UP PdF, 2002, s ISBN [7] KLEMENT, M. Virtualizace infrastruktury počítačové sítě. In XX. DIDMATTECH 2007 díl II. Olomouc: Votobia, 2007, ISBN [8] KLEMENT, M., KUBRICKÝ, J. Softwarová infrastruktura jako obsah vzdělávání. Journal of Technology and Information Education. 2009, Olomouc - EU, Palacký University, Volume 1, Issue 2, p ISSN X. 247

251 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE VE VĚDĚ A VÝZKUMU Monika Mackovíková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním kanálem organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí komunikace. Proto je i pro pracovníky ve VaV důležité být seznámen s tím, jak by měly webové stránky vypadat. Klíčová slova: Webové stránky, struktura, grafický design, správa a údržba, propagace, vyhledávače Odborný konzultant: Daniela Navrátilová Tematický konzultant: Jitka Škrabalová, Dana Pokorná, Markéta Vitoslavská Úvod Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním kanálem organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí komunikace. Už při první návštěvě webových stránek organizace si návštěvník stránek utváří první dojem o organizaci. Důležité tedy je, aby webové stránky byly kvalitně rozvrženy, aby měly jednoduché a srozumitelné menu, aby tedy navigace byla jednoduchá, aby pravopis byl v pořádku a aby veškeré odkazy byly funkční. Také design webových stránek o organizaci mnoho napoví. Dále by na něm měly být aktuální, nikoliv zastaralé informace. Aby bylo možné webu důvěřovat, je třeba vědět, komu patří a jak ho kontaktovat, proto nesmějí chybět kontaktní údaje, včetně kontaktu na webmastera. 248

252 Mackovíková Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace ve vědě a výzkumu Obrázek 1: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, hlavní menu 1 Obsah webových stránek Obsah webových stránek musí být přizpůsoben cílům a cílovým skupinám externí komunikace organizace. Cílem je, aby na webových stránkách našel návštěvník stránek jednoduchým způsobem a postupem informace, které hledá, a aby byl motivován k opakované návštěvě webových stránek. 2 Grafický design Grafický design webových stránek je důležitý při utváření prvního dojmu, který návštěvníci získávají během několika mála prvních sekund, které na webu organizace stráví. Je nezbytné oslovit návštěvníky zajímavým grafickým designem, přičemž je však třeba brát v úvahu i omezující podmínky rozlišení monitoru a pomalých rychlostí připojení většiny uživatelů a také omezující podmínky rozlišení u mobilních zařízení typu mobilních telefonů, tabletů apod. Je třeba také neustále nacházet vhodnou rovnováhu mezi množstvím použitých dynamických a statických prvků webových stránek. 3 Struktura webových stránek Struktura webových stránek by měla být navržena takovým způsobem, aby uživatelé webu snadno a pohodlně našli a získali hledané informace. 4 Správa a údržba webových stránek Na rozdíl od tištěných materiálů je třeba informace na webových stránkách pravidelně aktualizovat. V dnešní době je téměř již denní aktualizace informací na 249

253 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV webových stránkách nezbytná. V rámci organizace musí být stanovena jasná pravidla, kdo má webové stránky, jejich správu obsahu a údržbu v kompetenci. Tento pověřený pracovník pak rozhoduje o tom, kdo ze zaměstnanců má do kterých částí přístupová práva, které části webových stránek může spravovat. S interními pravidly správy a údržby webových stránek musejí být seznámeni všichni zaměstnanci organizace, kteří musejí vědět, na koho se obrátit a komu poslat informace, které mají být na webových stránkách umístěny. 5 Propagace webových stránek Aby se uživatel (čtenář, návštěvník webu) na stránky organizace vůbec dostal, musí o nich vědět. Aby se www adresa dostala do povědomí veřejnosti, je nezbytné umísťovat ji na všechny tiskoviny organizace, na hlavičkové papíry, obálky, brožury, prospekty a všechny další oficiální dokumenty organizace, aby webová adresa byla uveřejněna či zmíněna i v reklamě, inzerátech, video- i audiospotech. 6 Vyhledávače V dnešní době jsou vyhledávače nejčastějším způsobem vyhledávání webů a stránek na internetu. Proto je důležité vědět, jak lze stránku do vyhledávače přidat a jak postupovat, aby byl výsledný efekt optimální, aby se webová stránka organizace objevovala po zadání hesel do vyhledávače na předních místech. Existuje spousta nástrojů, tipů a triků, které dostanou webovou stránku na přední místa, stejně tak expertů, kteří se na tuto činnost specializují. Tito specialisté jsou označováni jako engine optimization specialists. Tzv. web crawlers, neboli roboti, kteří pro vyhledávače automaticky shromažďují stránky, pátrají po klíčových slovech. Stránku pak zařadí tak, že ji prohlédnou a posoudí podle pravidel toho kterého vyhledávače. Je důležité seznámit s analýzami statistik a znalostmi klíčových slov, které jsou roboty vyhledávány. Avšak základním pravidlem pro efektivní vyhledávání webů a stránek zůstává mít dobrý web se snadno čitelnými stránkami. Vyhledávače i uživatelé by měli mít snadný způsob navigace, který je provede stránkami. Bude-li poskytnuto návštěvníkům přesně to, co hledají, zvyšuje se tak i hodnota vyhledávačů. 7 Sekce pro média Na webových stránkách organizace by měla být sekce pro média (tisková sekce, sekce pro novináře). Měla by být snadno vyhledatelná, přehledná, měly by v ní být aktuální tiskové zprávy a další aktuality, včetně pozvánek na akce. U každé aktuality by mělo být datum zveřejnění a stručné shrnutí obsahu. Také by tam měl být uvedena kontaktní osoba pro komunikaci s médii. 250

254 Mackovíková Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace ve vědě a výzkumu Obrázek 2: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, sekce Aktuality Závěr Webové stránky by měly v rámci externí komunikace využívat i pracovníci ve vědě a výzkumu. Zpravidla jsou webové stránky prvním zdrojem informací, proto je třeba zaměřit se na to, jak mají webové stránky vypadat. Je třeba být obeznámen s tím, jak by měl vypadat obsah, grafický design a struktura a dále mít povědomí o základních pravidlech v oblasti správy, údržby a propagace webových stránek. Důležité je také vědět, jak fungují vyhledávače. Pokud se s těmi základním pravidly pracovník ve VaV seznámí, můžou být pro něho webové stránky důležitým a užitečným nástrojem komunikace. Literatura [1] SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing., a.s s. ISBN [2] FTOREK, J. Public Relations jako ovlivňování mínění. 2., rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN [3] FORET, M. Marketingová komunikace. 2. aktualizované vydání. Praha: Computer Press, a.s.,

255 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE FIRMĚ TESCO SW A.S. Petr Machalík TESCO SW, a.s. Abstrakt: Jako téma této eseje jsem zvolil zamyšlení nad problematikou Procesu zavedení Helpdeskového systému ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc. Tato práce se zabývá procesem spojeným se zavedením Helpdeskového IS, nezabývá se vlastním SW řešením a jeho popisem. Klíčová slova: Helpdeskový systém, informační kanál, informační systém. Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematický konzultant: Vojtěch Bernard Úvod Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové integrace). Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby systémové integrace a ERP řešení. Pro naplnění těchto aktivit disponuje firma cca 150 vývojovými pracovníky v Olomouci a konzultačním pracovištěm v Praze. Ve firmě TESCO SW a.s. v předchozích obdobích výrazně převažovali projekty na míru, kde byl určen celý řešitelský tým podporující konkrétní projekt u konkrétního zákazníka. U těchto projektů nebyla potřeba helpdeskového řešení natolik ožehavá, protože komunikační kanály byli mnohdy efektivněji řešitelné na úrovni osobních kontaktů (např. telefonním spojením). Také rozsah služeb a prací byl efektivněji řešitelný osobními konzultacemi. Přechod firmy na poskytování plošněji aplikovatelného SW řešení pro správu majetku však již vyžadoval řešení této problematiky. Realizace a nasazení Helpdeskového systému je v současné době chápáno jako jeden ze základních úkolů řízení prací. Současně jde o jeden ze základních 252

256 Machalík Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě Tesco SW, a. s. informačních kanálů pro komunikaci se zákazníky (který současně vymezuje jasně definovaný standardizovaný informační kanál). 1 Realizace Helpdeskového systému 1.1 Stav před zavedením Helpdeskového systému Před zavedením Helpdeskového systému byl veden u každého projektu ve standardně daném adresáři seznam připomínek a požadavků a tyto požadavky byli postupně řešeny. Nevýhody tohoto systému s rozvojem portfolia zákazníků byli zjevné. Jednak se v návalu práce některé požadavky nepodařilo zachytit a zaevidovat. Mnohem důležitějším aspektem však byl fakt, že vznikala celá řada decentralizovaných seznamů prací a jejich sběr a vyhodnocení byl velmi neefektivní. Také stanovení priorit úkolů, realizace prací dotýkajících se několika projektů a podobné úkoly znamenali náročně řešitelné situace. 1.2 Obecné požadavky na Helpdeskový systém Na základě analýzy problémů stávajícího stavu byl jako první krok stanoven seznam hlavních ukazatelů řešení: a) centrální spravování požadavků od zákazníků a jejich evidence, b) návaznost na okolní IS, c) provázanost na proces řešení požadavku a sledování procesu řešení, d) standardizované rozhraní a standardizace úrovně služby, e) jasné rozdělení záručních požadavků a chyb od rozvojových potřeb a vazba na finanční bilance, f) vazba na smluvní vztahy (servisní smlouvy), g) zlepšit procento vyřešených požadavků (nejlépe vyřešit vše). 1.3 Vytvořit nebo koupit? Na základě těchto požadavků byl poptán systém, který by umožnil tuto agendu provozovat. Ačkoli jsme SW společnost, primárně nebylo naším zájmem tento produkt interně vyvíjet a vytvářet. Byly posuzovány na trhu dostupné produkty, které ovšem v maximální míře reflektovali příjemné uživatelské rozhraní, umožňovali evidenci požadavků a efektivní komunikaci ve vazbě na zákazníka. Bohužel se nepodařilo najít produkt, umožňující následně navázat na tyto požadavky proces realizace prací a jejich sledování včetně návazností na ekonomické IS. Proto bylo rozhodnuto, že budeme Helpdeskový systém vytvářet vlastními silami jako interní projekt. 253

257 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1.4 Tvorba Helpdeskového řešení Na základě rozhodnutí o řešení Helpdeskového IS ve vlastní režii byl sestaven realizační tým. Tento tým vypracoval procesní model pro evidenci a řešení požadavku. Na základě tohoto procesního modelu byla vytvořena a odsouhlasena provozní směrnice pro správu požadavků, která definovala pracovní úkoly jednotlivých pracovníků účastnících se na řešení požadavku. Tím byl dán věcný rámec pro řešení. Vlastní tvorba aplikační SW podpory byla standardně řešena jako interní projekt a její trvání vzhledem k celé řadě předpřipravených komponent byla řádově podobně časově náročná, jako odhady náročnosti implementace externích SW řešení. 1.5 Okolí Helpdeskového řešení V dnešní době již není efektivní IS využívat izolovaně. Tento IS je navázán na IS poskytující normativní informace (personalistika, mzdy, ), IS Navision ekonomický IS. Tato problematika byla vyřešena celou řadou integračních vazeb. Tvorba těchto integračních vazeb je poměrně komplikovaná (a to pro tvorbu vlastního řešení stejně jako pro implementaci externího řešení). Nicméně jelikož jsme tvůrcem ASW, máme možnost při změnách a nutných úpravách jednak mnohem sofistikovaněji rozhodnout a také nalézt co nejefektivnější řešení. 1.6 Aktuální situace V současné době je systém funkční a pokrývá základní požadované ukazatele, které jsme vytipovali při jeho inicializaci. Je podporován interní směrnicí pro práci kolegů zajišťujících jeho provoz a zpracování informací, které do systému přicházejí. 1.7 Rozvoj Jelikož nikdy není nic dokonalé, existuje již řada vylepšení, která aktuálně prochází interní oponenturou. Jedná se o vylepšení směrnic a metodických pokynů lépe a efektivněji využívajících dostupných kapacit a zdrojů. Dalším vylepšením je pak stálý a postupný rozvoj vlastního SW řešení je dán metodickými změnami, změnami v okolních IS a přirozeným vylepšováním uživatelského rozhraní. Závěr Na základě zkušeností, které jsme nabyli při tvorbě tohoto řešení jsme při jednáních s obchodním útvarem našli možné uplatnění na trhu. Nikoli však jako systém pro Helpdeskové řešení, ale jako systém pro evidenci požadavků s možným rozšířením na další aplikační komponenty umožňující automatizaci vnitřních procesů dané organizace. 254

258 Machalík Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě Tesco SW, a. s. Realizace těchto obchodních případů zatím není relevantní k obecnějšímu posouzení. Podařilo se realizovat řešení, které pokrývá potřeby a plní v dostatečné míře ukazatele stanovené pro jeho provozování. Nepodařilo se zatím skokově zvýšit míru vyřešených požadavků. Zcela zásadním úspěchem je evidence požadavků a připomínek na jednom místě v centrální podobě. Osobně hodnotím výsledky projektu jako dobré s nutným rozvojem v závislosti na rozvoji firmy. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.). 255

259 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S. Petr Machalík TESCO SW, a.s. Abstrakt: Vzdělávání je u počítačové firmy (a nejen u ní) alfou a omegou jejího úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je nutné vzdělávání zaměstnanců zařadit jako nedílnou součást života firmy. Před vypracováním nové koncepce vzdělávání je vhodné se zamyslet nad dosavadním vývojem vzdělávání ve firmě, čímž se zabývá tento materiál. Klíčová slova: Firemní vzdělávání, kariérový plán, učící se organizace. Odborný konzultant: Ivana Valentová Tematický konzultant: Jiří Vaněček Úvod Tato úvaha byla vypracována jako příprava na tvorbu nové koncepce vzdělávání ve společnosti TESCO SW a.s. Olomouc. Bez historického a kritického pohledu na vývoj nelze totiž novou koncepci úspěšně vypracovat. Firma TESCO SW a.s. byla založena jako společnost s r. o. již v r V r byla transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. Firma nabízí systémová řešení např. v těchto oblastech: správa majetku (facility management), monitorovací systémy pro státní správu, řízení údržby technologií, speciální IS na zakázku, apod. Společnost se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení. Jak vyplývá z výše uvedeného předmětu podnikání, jedná se o klasickou počítačovou firmu, jejíž předmět činnosti si vyžaduje vysoce specializované a erudované odborníky. Z namátkou vybraných profesí (mimo štábních ) se jedná např. o: projektant IS/IT, analytik, implementátor, programátoři (různých stupňů a prostředí), technik, správce (sítě, systému, databáze, ) apod. Vzhledem k tomu, že 256

260 Machalík Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s. obor činnosti firmy IS/IT se velmi dynamicky rozvíjí a mění je vzdělávání pracovníků všech profesí nutností a musí být pro ně průběžnou samozřejmostí. 1 PRŮBĚH VZTAHU KE VZDĚLÁVÁNÍ 1.1 Úvod - teorie V literatuře [1] se lze setkat s vývojovým schématem, které představuje průběh vývoje vztahu ke vzdělání u českých firem. Toto schéma mě zaujalo a chtěl bych na příkladu naší SW firmy ukázat, že je pravdivé. Znalostní I. fáze: II. fáze: III. fáze: IV. fáze: společnost Učící se organizace Systematický přístup Dle okamžitých potřeb Vzdělání je ztráta času Obrázek 2: Schéma vývoje vztahu ke vzdělávání u českých firem Schéma přehledně uvádí jednotlivé kroky vývoje daného vztahu, přičemž každá vyšší etapa znamená hlubší a propracovanější přístup ke znalostem a ke vzdělávání pracovníků vůbec. Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jaký pohled na problematiku vzdělávání organizace má. Definujme si alespoň poslední dvě: Učící se organizace jde o podnik, kde jsou všichni zaměstnanci zapojeni do průběžného systému zvyšování svých znalostí, vědomostí a dovedností, který je součástí firemní kultury. Znalostní společnost jedná se o další propracování práce a přístupu k informacím a znalostem. Společnost má zaveden systém řízení znalostí, který je přirozenou součástí strategie firmy. V dalších podkapitolách bude uvedeno porovnání výše uvedených etap se skutečným vývojem zkoumané firmy. 1.2 Etapa I. Vzdělávání je ztráta času Tuto etapu lze časově umístit do období prvních let po založení firmy v r Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a nějaké organizované vzdělávání se opravdu považovalo za ztrátu času. Jedinou formou vzdělání bylo samostudium většinou doma nebo při služebních cestách. Být na úrovni znalostí s ostatními bylo považováno za samozřejmé a veškerý pracovní čas byl investován do tvorby tržní produkce SW informačních systémů. 257

261 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1.3 Etapa II. Vzdělávání dle okamžitých potřeb S rostoucím počtem zakázek a zákazníků v polovině 90. let 20. století se začal přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy. Na formu samostudia se již nedalo dlouhodobě spoléhat, neboť začala být potřeba vždy skokově zvýšit úroveň vzdělání dané profesní skupiny. Např. se zakoupením nového programového vývojového prostředí bylo nutné vyškolit všechny programátory v jeho používání. Toto se realizovalo tak, že vybraný zkušený pracovník byl vyslán na oficiální školení. Po návratu předal tento pracovník své znalosti a dokumentaci formou školení celé odpovídající profesní skupině. Rovněž tak úvahy o rozšíření tržního prostoru za hranice ČR si vyžádaly s předstihem zahájit rozvoj jazykových znalostí zaměstnanců i managementu. Zde se např. uplatnily klasické kolektivní kursy v kombinaci s individuálním studiem. Současně byla v průběhu této etapy zavedena pravidelná hodnocení pracovního výkonu pracovníků, jejich další profesní či funkční směřování a s tím související plán vzdělávacích akcí pracovníka (tzv. kariérový plán kariérové intervence). Lze tedy říci, že tato etapa zcela odpovídá teorii vývoje přístupu firem ke vzdělání. 1.4 Etapa III. Systematický přístup ke vzdělávání Zde se již dá hovořit o tom, že přístup firmy ke vzdělání zaměstnanců se stal součástí podnikové kultury. Firma v r získala (a nadále udržuje) certifikát shody systému řízení jakosti s normou ISO Jako součást sady dokumentů byla mj. zpracována i směrnice ke vzdělávání. Tato směrnice definuje procesy z dané oblasti jako iniciace, plánování, realizace, schvalování a hodnocení vzdělávacích aktů, včetně rolí a odpovědností. Dále rozlišuje tyto oblasti získávání znalostí: odborná, osobnostní, projektová, obchodní, jazyková. Rozlišuje přitom druhy vzdělávacích akcí na individuální, skupinové a interní a externí. Konkrétně lze uvést, že se vedle odborných, projektových, obchodních a jazykových vzdělávacích akcí, konají i vzdělávací akce zaměřené na růst osobnosti zaměstnanců. Jedná se např. o četné kursy a tréninky z oblasti komunikačních a prezentačních dovedností, vedení rozhovorů, asertivity apod. Rovněž se celé kolektivy zúčastnily několika velmi oblíbených outdoorových akcí, směřujících k sebepoznání, vzájemnému poznání a stmelení. Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze konstatovat, že se naše společnost nachází právě v této etapě systematického přístupu ke vzdělávání. 1.5 Etapa IV. Učící se organizace Dle mého názoru do této etapy postupně naše firma vstupuje. Z hlediska jejího naplnění se domnívám, že bude nutné mj. dobudovat interní znalostní informační systém, zavést pro pracovníky jejich znalostní účty a celkově dopracovat a hlavně uvést v běžný život zaměstnanců tento filosofický přístup ke znalostem. 258

262 Machalík Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s. Závěr Cílem této práce je zhodnocení vývoje přístupu firmy TESCO SW ke vzdělávání pracovníků a určení fáze, ve které se aktuálně nachází, jako příprava na vypracování nové koncepce vzdělávání. Z výše uvedených faktů vyplývá, že cesta zkoumané firmy v názorech na vzdělávání zaměstnanců byla standardní, tak jako zřejmě u většiny českých firem. Vedla od fáze Vzdělávání je ztráta času přes fázi Podle okamžitých potřeb až po fázi Systematický přístup. Na základě atributů současné organizace vzdělávání lze konstatovat, že se firma nachází někde na přechodu mezi fázemi Systematický přístup a Učící se organizace. Literatura [1] DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, ISBN [2] PETŘÍKOVÁ, R. a kol. Lidé v procesech řízení (multikulturní dimenze podnikání). Praha: Professional Publishing, ISBN [3] Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.). 259

263 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU Anežka Machátová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Abstrakt: Analýza několika bakalářských prací, které velmi dobře spojují získané poznatky studiem s aplikací do praktické části své bakalářské práce. Studenti řeší ve své zaměstnavatelské firmě problémy, které nacházejí většinou SWOT analýzou a návrhy řešení těchto problémů předkládají firmě. Klíčová slova: Řízení zásob, nákup, skladové hospodářství, informační technologie, reklamace, výrobní proces, výrobní takt, marketing, zákaznický servis, kalkulace nákladů, SWOT analýza. Odborný konzultant: Martin Zielina Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná Úvod Ve svém příspěvku chci čtenáře seznámit s několika bakalářskými pracemi, které velmi dobře spojují teoretické poznatky získané studiem ať už na Moravské vysoké škole nebo studiem doporučené odborné literatury, či poznatky získané praxí, s jejich aplikací v praktické části bakalářských prací. Cílem příspěvku je potvrdit, že studenti skutečně odpovědně vyhledávají v odborné literatuře ta témata, která mají bezprostřední vztah k jejich odborné praxi a která mohou dobře aplikovat v praktické části bakalářské práce a tím dosáhnout kvalitního řešení problémů, které ve své zaměstnavatelské firmě nebo ve firmě, kde vykonávali odbornou praxi, diagnostikovali, snažili se je řešit a řešení nabídnout firmě pro zlepšení organizace různých činností a procesů tak, jak bude zmíněno v další části tohoto příspěvku. Zaměření prací je na témata zadávaná z oblasti Logistického managementu a jsou to: oblast řízení zásob, především nákupu, oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě, spojení logistiky a marketingu. 260

264 Machátová Spojení vzdělávání a podnikové praxe v bakalářských pracích studentů zaměřených na témata z logistického managementu 1 Metody Kritériem pro výběr bakalářských prací jsou analýzy jednotlivých prací, ze kterých je zřejmé, že studenti velmi dobře propojili své teoretické poznatky s praxí a zpracovali svoji první vědeckou práci. Příspěvek je sestaven z krátkých anotací a analýz několika bakalářských prací, které podle mého mínění splňují cíl mého příspěvku. 2 Řízení zásob 2.1 Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti Tompex a.s., pobočka Olomouc (BP MVŠO 2011) 26 Autorka v teoretické části definuje nákup, nákupní marketing, podrobně se zabývá volbou dodavatele, poptávkou, nabídkou, objednávkami, hodnocením dodavatelů. Na nákup logicky navazuje řízení zásob, uvádí systémy synchronizace s výrobou (např. JIT, Kanban). Zmiňuje se i o dodavatelském řetězci. Teoretická část je zpracována velmi dobře, přehledně a logicky. Výběr témat odpovídá dalšímu řešení v praktické části bakalářské práce. V praktické části autorka charakterizuje firmu TOMPEX, která působí v oblasti realizace sadových úprav v okolí administrativních budov, logistických center, veřejných prostranství, ale i zeleň ve městech a parcích. Nákup je velmi složitý, objednávky zahrnují jak dodávky materiálů (geotextilie, travní osiva, ), tak služby (zemní práce, sadové úpravy, ). Nejsložitější je objednávka rostlinného materiálu (stromy, keře, trvalky, ), zde jsou dodavatelé i ze zahraničí. Náročná je péče o rostliny, než jsou vysazeny. Autorka analyzuje jednotlivé činnosti nákupního oddělení tak, jak jsou při přípravě zakázky realizovány. Následně pak z analýzy identifikuje problémy a navrhuje zlepšení procesů: vztah k zákazníkům, dodavatelům, vztahy uvnitř firmy, návrhy řešení. Práce je doplněna řadou příloh, na kterých je zdokumentován jeden konkrétní příklad nákupu. Autorka měla velmi kvalitní obhajobu, velice dobře se orientovala v doplňujících otázkách, bylo zřejmé, že problematice rozumí, protože pracuje v oddělení nákupu již několik let. Na základě velmi kvalitní práce a stejně kvalitní obhajoby bylo studentce uděleno Ocenění rektorky za kvalitní zpracování bakalářské práce. 26 Bakalářská práce: Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti TOMPEX a.s., pobočka Olomouc, MVŠO

265 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2.2 Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s. (BP MVŠO 2011) 27 Autorka v teoretické části dobře popisuje úkoly a fáze nákupu a rovněž význam nákupu pro oblast řízení zásob. Poznatky jsou přehledně a logicky uspořádané. V praktické části charakterizuje firmu Spedos Vrata, a.s., která vyrábí zakázkově vratové systémy většinou pro průmyslové objekty. Autorka pracuje ve firmě a velmi dobře zná problematiku nákupu a zásobování. Upozorňuje na nedostatky v jazykovém vybavení pracovníků, kteří musí jednat se zahraničními partnery. Zmiňuje problémy spojené s hospodářskou krizí, kdy se neuskutečnily velké plánované akce, kam měla firma dodávat svoje výrobky. Autorka dále analyzuje složitost pravidel nákupu, na kterém se podílí velké množství pracovníků a navrhuje aktualizaci směrnic s cílem zjednodušení. Dále autorka analyzuje způsob hodnocení dodavatelů. Navrhuje upravit hodnotící kritéria v hodnotící matici (multikriteriální výběr). Autorka našla i problém v řešení reklamací. Zde velmi dobře využívá poznatků ze studia a navrhuje rozdělit dodavatele podle Paretova pravidla a dále navrhuje vyčlenit pracovníka, který by se touto činností zabýval. Celá práce zdařile dokumentuje autorčino úspěšné spojení teorie s podnikovou praxí. Návrhy na změny jsou realizovatelné, a přestože neznamenají zásadní změny v organizaci firmy, mohou firmě přinést lepší transparentnost v řadě procesů řízení nákupu. 2.3 Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES logistik, Olomouc (BP MVŠO 2011) 28 Autor teoretickou část zpracoval standardně, kdy definuje pojem logistika, člení logistiku, uvádí cíle, definuje logistický řetězec, jeho články. Popisuje materiály, manipulační prostředky, následuje vysvětlení pojmu hmotný a informační tok. V praktické části je charakterizována firma, která se zabývá kromě jiného především přepravou a skladováním léčiv a pomůckami pro některá onemocnění. Po delší době a několika konzultacích, kdy se studentovi zdálo, že je firma perfektní, provedl SWOT analýzu, aby nalezl problém k řešení a pak přece jen byl nalezen problém a to řešení reklamací jak od dodavatelů, tak i od odběratelů. Podrobně popsal problémy, ke kterým dochází a jak jsou řešeny. Zjistil, že sice jsou vždy vyřešeny, škody uplatněny nebo zaplaceny, ale celý cyklus je zdlouhavý a někdy chaotický, vyžaduje spoustu dokumentace a výpovědi svědků, všechny dokumenty musí být archivovány. Student ve firmě vykonával odbornou praxi a byl seznámen s jejich informačním systémem a nyní se dostávám k tomu, jak došlo ke spojení teoretických poznatků získaných studiem informačních systémů a podnikové praxe. Student totiž našel 27 Bakalářská práce: Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s., MVŠO Bakalářská práce: Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES logistik, Olomouc, MVŠO

266 Machátová Spojení vzdělávání a podnikové praxe v bakalářských pracích studentů zaměřených na témata z logistického managementu v nabídkách IT firem nový modul s názvem Evidence škodných událostí. Tento modul je kompatibilní se systémem, který firma využívá. Modul je schopný okamžitě zobrazit, kde se zboží nachází a v jakém je stavu. Odpadá zdlouhavé řešení, telefonování, archivace. Je zde i možnost zaslat příslušné formuláře pojišťovně, pokud byla způsobena škoda. Tímto řešením došlo ve firmě ke zrychlení jak hmotného toku, tak i toku informačního. 3 Oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě 3.1 Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh řešení (BP MVŠO 2010) 29 V práci je popisována firma Miele technika, Uničov, s.r.o., která vyrábí, kromě jiného, myčky na nádobí. Předmětem řešení bakalářské práce byl podnikový projekt, který měl racionalizovat zásobování montážní linky potřebnými díly. Autor v teoretické části vysvětlil pojem logistika, nastínil vývoj, aplikace, cíle a strategie. Dál se zabýval pojmy logistické řetězce, analyzoval hmotné a informační toky. V praktické části charakterizoval firmu, její historii a analyzoval současnost. Popsal zadání projektu, jehož byl řešitelem, spolupracovníci byli konstruktéři a výrobci navrhovaných zásobníků. Z analýzy stávajícího stavu vyplynulo, že současný stav zásobování jednotlivých montážních míst je velmi chaotický, protože dodávané díly byly většinou uloženy v transportních bednách od dodavatelů, jejich odběr byl náročný, protože bedny byly velké a hluboké a jednotlivé díly navíc proloženy ochrannými přeložkami a počet dílů byl různý. Práce byla ergonomicky nevhodná a navíc pracovníci ztráceli čas manipulací a tím se prodlužovala doba montáže. Montážní linka pracuje podle výrobního taktu, to znamená, že každé montážní místo má přesně stanovený čas operace, a proto musí být zásobování dílů přesné na čas dodávky. Celý proces je komplikovaný tím, že na lince se montuje několik typů myček podle plánu výroby, některé díly jsou tedy odlišné, ale to nesmí ohrozit plynulost logistického řetězce. Podle výpočtu výrobního taktu byl vypočítán čas dodávek a počet dílů na jednotlivá pracoviště. Nutností bylo zajistit ve skladě dodávaných materiálů, často zabalených nebo proložených ochrannou vrstvou, přemístění potřebných kusů do přepravek do nově zkonstruovaných zásobníků, které byly doplňovány podle potřebných časových intervalů. Autor aplikoval některé postupy metody Kanban, která slouží k přesným dodávkám materiálů. Autor v řešení projektu analyzoval všechna pracovní místa v montážní lince, hledal nedostatky a navrhoval řešení, která konzultoval se zadavatelem. Novým řešením byla zkrácena doba montáže a byl využit výrobní takt na 100%. 29 Bakalářská práce: Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh řešení, MVŠO

267 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Práce byla dobře hodnocena jak vedením podniku tak v posudcích na bakalářskou práci. Student musel nastudovat v odborné literatuře i témata, která ve škole probíraná nejsou, protože předmět Řízení výroby není prozatím zařazen do výuky. Přesto se mu velmi dobře podařilo projekt vyřešit a zracionalizovat práci na montážní lince. 4 Spojení logistiky a marketingu 4.1 Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska hospodářské činnosti ve věznici Mírov (BP MVŠO 2011) 30 Autorka velmi výstižně popsala v teoretické části, co je logistika, co je logistický řetězec. Pak se zabývala pojmy pasivní a aktivní prvky v logistickém systému. Zmínila i logistické technologie a informační systémy. Důležitou kapitolou, která již spojovala logistiku s marketingem, byl Management distribuční logistiky ve výrobě na zakázku a rovněž Zákaznický servis. V praktické části se nejprve zaměřila na organizaci zaměstnávání vězněných osob a charakterizovala podnikovou logistiku ve věznici, která se liší od běžných výrobních podniků, protože zde jde především o zaměstnání pro vězněné osoby. Ve Středisku hospodářské činnosti, které se nachází v areálu věznice, se vyrábí zakázkový nábytek, ale vězni pracují i v jiných činnostech, např. zámečnické práce, montážní práce pro výrobu elektromotorů. Bylo zjištěno, že 65 % odsouzených je zaměstnáno. Autorka vykonávala praxi v oddělení výroby nábytku a zabývala se problémy, které v souvislosti s logistikou chtěla řešit, ale zároveň chtěla řešit i problémy s odbytem hotových výrobků. Protože se jedná o zakázkovou výrobu pro státní organizace, ale i pro soukromé osoby, nemá středisko žádné výrobní zásoby, musí mít sjednané dodávky s dodavateli, kteří jsou schopni dodat potřebný materiál včas. Zde autorka velmi dobře využila svých znalostí a dodavatele roztřídila podle Paretova pravidla. Dobře popsala jednotlivé kroky nákupu. Ve výrobě se využívají moderní prostředky IT pro návrh výrobků, technickou dokumentaci, včetně výpočtů kalkulace. Hotové výrobky se po dohotovení okamžitě předávají zákazníkům, sklad hotových výrobků není zapotřebí. Každý výrobek je opatřen štítkem pro identifikaci výrobků. Autorka se zabývá i problémem řešení odpadového hospodářství, konstatuje, že odpady jsou tříděny a k žádným problémům tak nedochází. S dopravou hotových výrobků souvisí i obalové hospodářství, využívají se jak palety, tak kontejnery. Nábytek je balen do fólií a kartonu. Autorka si všímá i výpočtu nákladů, materiálové náklady jsou stejné jako u jiných firem, rozdíl je ve mzdových nákladech, které jsou nižší a v režijních nákladech, které jsou také nižší, protože středisko je v areálu věznice. Zisk se odvádí generálnímu ředitelství a středisko dostane jen část. 30 Bakalářská práce: Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska hospodářské činnosti ve věznici Mírov, MVŠO

268 Machátová Spojení vzdělávání a podnikové praxe v bakalářských pracích studentů zaměřených na témata z logistického managementu V kapitole Kvalita autorka zmiňuje certifikáty, které věznice Mírov získala, jsou to ISO 9001/2009 a ISO14001/2005. Do kvality patří i řešení reklamací jak ze strany dodavatelů tak odběratelů. Dodavatelé se hodnotí multikriteriálním výběrem a odběratelé vyplňují dotazník, ze kterého se pak vyhodnocuje spokojenost zákazníků. Další důležitou kapitolou jsou informační systémy, které zahrnují evidenci, automatizaci, optimalizaci a integraci. Autorka zmiňuje i facility management, které středisko využívá, např. revize, opravy strojů apod. V další části bakalářské práce již autorka vyhledává problémy a navrhuje způsoby, jak je řešit. Jedním takovým problémem je způsob, jak zvýšit odbyt výrobků. Zpracovala SWOT analýzu, kde charakterizovala silné a slabé stránky chodu střediska, ale i příležitosti a hrozby. Cílem bakalářské práce bylo řešit slabé stránky a využít příležitostí. Podle nastudovaných a v teoretické části uvedených informací zpracovala autorka návrh nové marketingové strategie. Autorka využívá marketingového mixu a navrhuje, aby středisko mělo nový název, který bude lákat potenciální zákazníky a současně navrhuje i logo této nové firmy i název NAMÍR. Rovněž navrhuje, aby styk se zákazníky se odehrával mimo areál věznice, protože do věznice a tím i do střediska je poměrně složitý přístup pro civilní osoby. Dále navrhuje zřídit pro středisko vlastní internetové stránky, kde by se nacházel katalog a kde by byla možná komunikace mezi zákazníky a výrobci nábytku. Navrhuje i způsob, jak zlepšit reklamu. Lidský faktor je zmíněn ve snaze odsouzených osob pracovat, zde byl nalezen nedostatek a tím je nízká kvalifikace, ale odsouzení, pokud mají zájem, si mohou udělat výuční list. Nezanedbatelnou součástí je i kalkulace nákladů v odbytu, kde vypočítává náklady na jednotlivé návrhy svých řešení. Autorka velmi dobře propojila své poznatky ze studia jak v logistickém managementu, v obecném managementu, tak v marketingu i ve výpočtech nákladů. Nedávno jsem v rozhlase zaslechla informaci, že Středisko hospodářské činnosti věznice Mírov zřizuje svoji kancelář mimo areál věznice, aby bylo blíže k zákazníkům. Tato informace mě velmi potěšila, protože byl realizován návrh naší studentky, ale bohužel už se mi nepodařilo získat další informace. Závěr Výsledkem mého příspěvku je představení několika bakalářských prací, ve kterých se studentům velmi dobře podařilo využít svých teoretických poznatků při zpracování jejich bakalářských prací a vhodně jich využít hlavně při vyhledávání problémů ve firmách. Používali analýzu SWOT, jejíž význam dokonale pochopili a která jim pomohla najít silné a slabé stránky firmy, ale také příležitosti a hrozby. Ze slabých stránek si vytipovali problémy, které se pokusili řešit. Řešení nebyla vždy zásadní, neměla vliv na organizaci firmy, ale vždy určitou měrou studenti pomohli vyřešit problém, který se vyskytoval na jejich pracovišti a který většinou dobře znali (především studenti kombinovaného studia, kteří byli již v pravidelném pracovním poměru). Změnu v organizaci zásobování montážní linky a tím i řešení podnikového 265

269 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV projektu měl ve své práci Lubomír Vrba, velice dobře si s problémem poradil a podnikový projekt vyřešil. Další využití poznatků v bakalářských pracích byla např. logistická technologie Kanban, Paretova analýza, multikriteriální výběr, výpočet nákladů, marketingový mix a další informace získané studiem. Konstrukce bakalářských prací, které byly zaměřeny na konkrétní podniky, byla vždy stejná. Charakterizovat podnik, popsat stávající stav, analyzovat jej a vyhledat problémy, které je potřeba řešit. Uvědomuji si, že řešené problémy nebyly vždy zásadní, ale vždy pomohly vyřešit třeba jen malý nebo okrajový problém. U jednoho studenta byl problém v poznatcích z řízení výroby, ale nakonec jeho práce dopadla dobře. Jedna z prací získala ocenění rektorky. Všechny vybrané práce získaly při hodnocení známku výbornou nebo velmi dobrou. Byla bych ráda, kdyby můj příspěvek čtenáře zaujal a vyprovokoval je rovněž k výběru z bakalářských prací, které vedli nebo vedou, protože témata bakalářských prací jsou zajímavá a jejich řešení je občas ještě zajímavější. Bohužel, při obhajobách je vedoucí prací v komisi u svých studentů a další obhajoby většinou neslyší. Pokud se kolegové tohoto námětu chytí, myslím, že by mohla být zřízena nová rubrika v našem odborném časopise, která by čtenáře seznamovala s těmi nejlepšími pracemi našich studentů. Zpětná vazba, jak si naši studenti vedli při řešení bakalářských prací, je také velmi důležitá a my můžeme být na naše studenty hrdí, že naše úsilí nebylo vynaloženo nadarmo. Literatura [1] PANOVČÍKOVÁ, V. Řízení nákupu ve společnosti Tompex, a.s., pobočka Olomouc. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, [2] CHUMCHALOVÁ, L. Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, [3] SKÁCAL, P. Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES logistik, Olomouc. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, [4] VRBA, L. Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu a návrh řešení. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, [5] ORÁLKOVÁ, K. Logistika a marketing ve Středisku hospodářské činnosti ve věznici Mírov. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc,

270 Maťašovská Výškové stavby, jejich minulost a současnost VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST Michaela Maťašovská Tesco SW, a.s. Abstrakt: Příspěvek je zamyšlením nad historií a současností výškových budov ve městech. Klíčová slova: prestiž, výšková budova, region, stavba, tower Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematický konzultant: Ludmila Horsáková Úvod Motto: Prudký rozvoj měst s sebou přináší i nové symboly naší doby výškové budovy, které se stávají charakteristickými dominantami svého města. Před urbanisty a architekty stojí nelehký úkol skloubit současné trendy nové výstavby se stávající, aniž by byl narušen genius loci historického jádra. 1 Výškové stavby ve světě Původním impulzem pro zvyšování staveb byla rostoucí potřeba parcel ve městech. Ceny za kancelářské plochy byly tak veliké, že se v druhé polovině 19. století začaly intenzivně hledat nové konstrukční metody, které by umožňovaly naskládat na sebe víc pater než doposud. Rozhodujícím faktorem byl rozvoj hutního průmyslu, a s ním související vývoj ocelových nosných konstrukcí, které, spolu s železobetonovými prvky, umožňovaly výstavbu vysokých a dostatečně odolných staveb. Druhou osudovou událostí byl objev bezpečnostních prvků u výtahů (Elisha Otis), který umožňoval jejich bezpečné každodenní využití. Rozvoj výškových staveb nastal v 90. letech 19. století, kdy především budovy Louise Sullivana Wainwright a Guarantee ukázaly způsob, jakým by se mohla ubírat touha po nebeských zámcích. Woollworth building byla prvním skutečným mrakodrapem, její stále ještě klasicizující styl byl posledním stupněm před zavedením moderních mrakodrapů v takové podobě, jak je známe dnes. Van Alenova v Art Decu zdobená Chrysler Building se svými 319 metry si status nejvyšší budovy užila jen rok, do doby, než byla v roce 1931 dostavěna monumentální Empire State Building - jejich 267

271 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 381 metrů stačí i v dnešní době na pomyslné Top Ten nejvyšších staveb. Překonaly ji až New Yorská dvojčata (416 a 417 metrů), které byly za pouhý rok překonány Chicagskou Sears Tower (442metrů), posledním americkým mrakodrapem, který byl nejvyšší stavbou světa. Od Ameriky převzaly pomyslné žezlo krále výškových staveb východní země - obdoba amerických dvojčat - Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur (452metrů, Malajsie) a nyní nejvyšší stavba světa, Tchaj-Pej 101 s výškou 509 metrů. Její prvenství je ovšem již nyní překonáno, v Dubaji, sídle pohádkově bohatých šejků se za peníze od ropu kupujících Evropanů byla postavena gigantická Burj Dubaj, která dosahuje výšky asi 800metrů. 2 Výškové stavby ve střední Evropě a v ČR Střední Evropa nemá tradici moderní výškové výstavby, roky to tady nebylo možné, ale po světě najdeme řadu měst, která jsou krásným příkladem toho, že výškové budovy město nehyzdí, naopak ho zkrášlují, zdobí třeba Barcelonu, Londýn, Frankfurt, anebo nedávno postavená výšková budova v Linci. Výstavba výškových budov je přirozená součást moderního rozvoje měst, a pokud je plánována na správném místě, pak se mohou tyto budovy stát magnetem, který na sebe v dané lokalitě může iniciovat další rozvoj města. Výškové stavby byly vždy výrazem prestiže. Vždy se tyto stavby nacházely v kompozičně významných urbanistických polohách a mezi ně patří i vstupy do měst. Neméně důležité je jejich vizuální vnímání, a to jak z blízka, tak z dálky. Absolutní výška při tom není nejdůležitějším faktorem, ale proporce a architektonické a materiálové řešení ano, stejně jako odstup od památkových zón. Druhým velmi důležitým faktorem je dopravní dostupnost automobilovou, městskou hromadnou a veřejnou dopravou. V České republice rostly "mrakodrapy" do podstatně menších měřítek - nejvyšší budova v roce 1930 u nás - správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem - dosahovala 43 metrů. Tuto stavbu v roce 1934 překonal první opravdový mrakodrap - palác Všeobecného penzijního ústavu od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Baťův mrakodrap ve Zlíně tzv. "jednadvacítka", který do výšky 77,5 metrů vyrostl dle návrhu Baťova oblíbeného architekta Vladimíra Karfíka. "21", svého času 2. nejvyšší v Evropě byl významnou stavbou naší historie a to nejen díky své výšce, raritou je například kancelář ředitele umístěná ve výtahu. V dnešní době je nejvyšší budovou u nás hotel City Tower v Praze (původně zbudována pro Český rozhlas), která měří 109 metrů. V blízké budoucnosti bude dokončena nová nejvyšší budova České republiky - budova AZ Tower v Brně, která má vyrůst do výšky 111 metrů. Její dokončení se plánuje na rok

272 Maťašovská Výškové stavby, jejich minulost a současnost 3 Budova CIO v Olomouci Výstavba výškových budov je neodmyslitelným faktorem v rozvoji každého moderního města. Tomuto trendu se nemohla vyhnout ani středomoravská metropole Olomouc. Mít v takové budově sídlo je v nynějším světě byznysu známkou prestiže. Současná budova RCO a vznikající projekt CIO jsou toho jasným důkazem. Dle mého názoru je zcela nepochybné, že na tyto dvě stavby v blízké budoucnosti navážou další. Přes četné hlasy odpůrců moderní architektury v tomto historickém městě, zůstává faktem, že tyto budovy se zcela určitě stanou magnetem, který přitáhne nové investory, nové pracovní pozice, nové příležitosti a umožní další rozvoj regionu. Obrázek 1: Vizualizace Centra inovací Olomouc Závěr Na závěr nezbývá než vyjádřit přání, aby v našem regionu podobné projekty vznikaly ve větší míře a za větší podpory veřejnosti. Literatura [1] AZ TOWER je v Brně krok správným směrem [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <www.konstrukce.cz/clanek/az-tower-je-v-brne-krokspravnym-smerem/>. 269

273 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV [2] Brněnský mrakodrap AZ Tower roste, polovina už je pronajatá [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.estav.cz/zpravy/new/brnomrakodrap-az-tower-vystavba.html>. [3] Nejvyšší stavby světa a ČR [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://architektura.klenot.cz/architektura-svet/73-nejvyssi-stavby-sveta-a-cr>. [4] Výškové budovy v historických městech Evropy termín konference se blíží [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.asbportal.cz/architektura/stavby-a-budovy/vyskove/vyskove-budovy-v-historickychmestech-evropy-termin-konference-se-blizi-790.html>. [5] Výškové budovy do měst patří [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-abudovy/vyskove/vyskove-budovy-do-mest-patri-438.html>. 270

274 Maťašovský Vybrané problémy informatiky ve firmě Tesco SW, a. s. VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ TESCO SW, A.S. Martin Maťašovský Tesco SW, a.s. Abstrakt: I počítačová firma musí řešit některé vnitřní problémy týkající se informatiky. Jedním z nich je nesourodost jednotlivých informačních systémů, pokrývajících klíčové procesy firmy. Druhým vybraným problémem tohoto dokumentu je centralizace a nová organizace uživatelské podpory zákazníků. U obou vybraných problémů je naznačeno řešení. Klíčová slova: Informační systém, projekt, ERP systém, servisní podpora. Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská Úvod Tento dokument byl zpracován jako interní zamyšlení nad vybranými dvěma problémy informatiky a jejího řízení ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc. Jedná se o interní problém nesourodosti IS v oblasti ERP systému a problematiku poskytování servisní podpory zákazníkům firmy. 1 Předmětná firma a její podnikatelský záměr TESCO SW a.s. byla založena jako Tesco, společnost s ručením omezeným již v roce Jedná se o českou SW společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále IS/IT). V r byla transformována na akciovou společnost, která v současné disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze. TESCO SW a.s. (dále též firma ) nabízí řešení problematiky IS/IT v následujících oblastech: Systémy správy majetku (facility management) Informační systémy pro státní správu Systémy pro řízení údržby Provozně-ekonomické systémy 271

275 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Speciální IS na zakázku, apod. Pokrýváme všechny etapy životního cyklu projektu IS/IT, kterými jsou: Předprojektová příprava Zahájení projektu Analýza a návrh řešení Tvorba a testování Implementace a převod do rutinního provozu Servisní podpora Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. Důvodem rozšíření portfolia dodávek bylo jednak nabízet komplexnější služby zákazníkům a jednak čelit rostoucí konkurenci na trhu IS/ICT. 2 Vybrané problémy informatiky firmy Vzhledem k tomu, že se jedná o SW firmu a informatika je jejím předmětem činnosti, mohlo by se z vnějšího pohledu zdát, že při jejím řízení nebudou problémy. Ale opak je pravdou. Za celý dosavadní život firmy jsme samozřejmě prošli složitým a těžkým vývojem ve všech oblastech řízení informatiky, ať ve vnitřním prostředí firmy, tak samozřejmě i navenek při realizaci hlavního předmětu podnikání. 2.1 Problematika interního ERP systému firmy Jedním z příkladů z oblasti strategického řízení je oblast interního ekonomického informačního systému tzv. ERP systému. Problém v oblasti zpracování ekonomických informací lze nazvat jako nehomogenita používaných informačních systémů. Během více než 15letého vývoje se v dané oblasti nashromáždila celá řada IS, pokrývajících jednotlivé oblasti ekonomiky firmy. Tento fakt dokládá níže uvedená tabulka: Oblast ERP Pokrytí aplikačním SW Majetek vlastní IS v prostředí ORACLE Finance vlastní IS v prostředí ORACLE samostatný SW v MS DOS od externí Účetnictví firmy samostatný SW v MS DOS od externí Mzdy firmy Personalistika tabulky v MS Excel Marketing vlastní speciální aplikace na bázi Microsoft Zásoby proces není realizován ani SW podporován Tabulka 1: IS v jednotlivých oblastech ekonomiky firmy 272

276 Maťašovský Vybrané problémy informatiky ve firmě Tesco SW, a. s. Z uvedeného výčtu vyplývá (kromě potvrzení přísloví o kovářově kobyle ) jasná nesourodost pokrytí jednotlivých oblastí SW nástroji. Tento fakt v sobě nese mnoho dalších dílčích problémů se správou a údržbou těchto systémů jako např.: správa mnoha systémových prostředí (MS DOS, Windows, MS Office) správa více databázových či souborových platforem (ORACLE, MS SQL, aj.) správa a dodržení shody normativních základen (NZ) pro všechny aplikace složitá a nákladná integrace všech systémů nutnost zaměstnávat různé odborníky IT na různé systémy (administrátory databází, správce základních systémů apod.) Ve svém důsledku tato heterogenita použitých IS vede k vysokým nákladům na správu a údržbu i na rozvoj všech uvedených SW produktů. Návrh řešení této problematiky lze formulovat takto: implementovat jeden standardní ERP systém, který pokryje všechny požadované procesní oblasti a zajistí přiměřený rozvoj. Tím dojde k odstranění všech výše uvedených problémových oblastí: jediné systémové prostředí (Windows) jedna zvolená db platforma centrální správa normativní základny pro celou firmu vnitřní integrace jednotlivých věcných oblastí snížení nákladů na odborné administrátorské kapacity a správce. 2.2 Problematika servisní podpory IS Druhým vybraným problémem, tentokrát ve vztahu k externímu prostředí, který je v současné době řešen, je oblast servisní podpory uživatelů našich zákazníků. Jedná se o problematiku jak vlastní realizace služby, tak i jejího řízení. Realizace dodávky zakázky (IS a doprovodné služby) probíhá vcelku bez problémů. Máme zaveden projektový přístup ke všem zakázkám, při kterém uplatňujeme metodologii Systems Engineering od fy LBMS. Každý zákazník většinou požaduje po přechodu IS do rutinního provozu nějakou formu podpory od dodavatelské firmy. Tuto oblast nazýváme servisní podpora a je ukotvena ve smlouvě o poskytování servisní podpory (též SLA Service Level Agreements: dohoda o úrovni služeb). Realizaci této podpory máme doposud organizovánu decentralizovaně, tzn., že ji vykonávají pracovníci jednotlivých vývojových týmů, kteří se projektu v historii účastnili (např. analytik, implementátor, vedoucí projektu apod.), znají problematiku i zákazníka. Tato organizace servisu s sebou nese některé výhody, ale též řadu nevýhod: Výhody: detailní znalost prostředí a specifik IS daného zákazníka operativní nalezení chyby a rychlý návrh jejího odstranění 273

277 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Nevýhody: rychlejší reakce na rozvojové požadavky osobní vazby, apod. nejednotné komunikační kanály (telefon, mail, fax, osobně) kapacitní zatěžování pracovníků vývoje IS (přerušování koncepční práce) nejednotná/žádná evidence zákaznických požadavků nemožnost sdílet řešení stejných incidentů, ad. Při narůstajícím počtu realizovaných a tím i podporovaných zakázek, se tento způsob organizace servisní podpory stal jedním z klíčových problémů firmy. Neustálé zvyšování kapacitních nároků pracovníků na servis, na úkor vývoje nových projektů, mělo své jasné negativní ekonomické dopady. Nejenom proto, proběhl v naší firmě redesign procesů při řízení zakázek a dodávání služeb zákazníkům, kde jsme kromě vlastních zkušeností uplatnili i knihovnu postupů ITIL. Na základě široké diskuse, inspirace u podobně zaměřených firem a studiem literatury jsme dospěli k níže uvedeným zlepšením předmětného procesu. Řešením výše uvedeného problému bude zřízení centrálního místa sběru požadavků od zákazníků (např. oddělení Podpory zákazníků, tzv. Help desk) a SW podpora jejich evidence, distribuce a záznamu řešení. Tím dojde k úspoře času vývojových pracovníků, kteří se nemusí zdržovat příjmem a záznamem problému, ale jen jeho řešením. Zároveň bude (ve shodě s ITIL) každý hlášený incident jednotně zaevidován včetně jeho řešení a tyto záznamy lze ve firmě sdílet mezi ostatními vývojovými týmy. V rámci nové organizace servisní podpory jsme (mj. i z důvodů efektivního přiřazování kapacit) rozčlenili všechny vstupní požadavky zákazníků na následující druhy: 1. Požadavky na informace dotazy a odpovědi, konzultace telefonní, osobní, videokonference apod. 2. Provozní požadavky tzv. incidenty, tj. nestandardní chování prvku IS/IT, v dalším členění dle kategorií závažnosti (priority ze strany žadatele): a. vysoká = hroutí se celý systém b. střední = omezení některých funkcí systému c. nízká = omezení např. komfortu ovládání apod. 3. Rozvojové požadavky = vylepšování systému, dovývoj funkcí, apod. Pro sjednocení komunikace Zákazník Poskytovatel služby bude zřízena jednotná internetová adresa, na které budou zákazníci zaznamenávat svoje požadavky na servisní podporu. Bude vytvořen formulář, který bude mj. zákazníka identifikovat, umožní zaznamenat požadavek, stanovit jeho druh (viz výše), popř. požadovanou prioritu, stručný popis a další údaje, potřebné k řešení problému. 274

278 Maťašovský Vybrané problémy informatiky ve firmě Tesco SW, a. s. Dále byl v rámci redesignu procesu servisní podpory připraven nový text servisní smlouvy (SLA), který reflektuje všechny relevantní úpravy a změny dané oblasti. V rámci uzavírání smluvního vztahu, bude každým zákazníkem stanoven konečný a pevně daný počet uživatelů, oprávněných k zaznamenávání servisních požadavků. Pro zákazníka budou mít všechny výše uvedené změny výhodu v tom, že má jednotné centrální místo na hlášení svých problémů, kde může zároveň průběžně sledovat postup jejich řešení aj. atributy, jako např. komentář řešitele, odhady pracnosti, stav požadavku, apod. Poskytovateli servisní podpory mj. přinese: úspory při prvotní evidenci požadavku (odpadá zdlouhavé telefonování či mailování), elektronickou distribuci do útvaru řešitele, možnost vyhodnocování, statistiky příjmu a řešení požadavků aj. efekty. Závěrem této kapitoly lze tedy konstatovat, že nastíněná nová organizace této služby by měla oběma stranám přinést zrychlení a celkové zlepšení vzájemného vztahu. Závěr V této práci jsem se snažil uplatnit vlastní zkušenosti skutečné problematiky SW firmy. Domnívám se, že dlouhodobým neřešením výše uvedených (i jiných) problémů dochází ke snižování konkurenceschopnosti společnosti a ke zvýšeným nákladům na realizaci uvedených procesů. Literatura [1] GÁLA, L., POUR, J., TOMAN, P. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing, [2] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 275

279 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV PROJEKTOVÝ ZÁMĚR INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA KLASTROVÝCH STRUKTURÁCH Barbora Mazalová Tesco SW, a.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností využití stávající klastrové struktury pro posílení inovačních procesů v Olomouckém kraji. Projekt se opírá o zkušenosti švýcarského partnera společnosti Platinn s transformací regionu Západního Švýcarska na inovační ekonomiku. Jádrem navrhovaného projektu je přenos a výměna know-how. Hlavním výstupem projektu bude Strategie rozvoje inovačních procesů na základě klastrových struktur, která bude prostřednictvím Akčního plánu pro implementaci strategie aplikována do praxe. Klíčová slova: projektový záměr, Olomoucký kraj, inovace, inovační procesy, klastrové struktury Odborný konzultant: Petr Ščigalek Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská Úvod Olomoucký kraj lze charakterizovat jako region s převažujícím zpracovatelským průmyslem, s vysokou nezaměstnaností (13,00% k 01/2011) a v poměru k ostatním krajům s vysokým procentem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (14,3% k roku 2008). S přihlédnutím k vědeckotechnickým a výzkumným kapacitám (univerzita a dvě moderní soukromé vysoké školy) má Olomoucký kraj velmi dobré předpoklady pro sehrání významné role v oblasti inovací. Tento fakt vedl žadatele k rozhodnutí pro aktivní účast na posílení inovačních procesů skrze fungující klastrové iniciativy a struktury, díky čemuž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů a atraktivity pro podnikání a ke stimulaci rozvoje inovačních aktivit v oblasti podnikání. V regionu, kde je patrné dlouhodobé hospodářské zaostávání, vysoká míra nezaměstnanosti a velký potenciál VaV vysokých škol a Univerzity Palackého (UPOL), je realizace projektu zaměřeného na rozvoj inovací nezbytná. Předkládaný projekt má potenciál přispět významnou měrou k nastartování ekonomického růstu taženého inovacemi. 276

280 Mazalová Projektový záměr Inovační procesy založené na klastrových strukturách 1 Obecné předpoklady projektového záměru Strategický rozvoj klastrových iniciativ je v posledních letech nástroj využívaný na podporu a systémový rozvoj inovačního potenciálu regionů. Cíleně se zaměřuje na inovační potenciál regionu, navrhuje opatření pro změnu, identifikuje bariéry inovačních procesů a současně funguje jako nástroj politiky veřejné podpory. Projekt se bude dále zabývat posilováním vazeb mezi výzkumem (obecněji akademickou obcí) a průmyslem, což je jedním z předpokladů pro tvorbu inovací. Obecně se dá říci, že v současné době jsou tyto vazby velmi slabé, pokud tedy vůbec existují. Tím ovšem dochází k zaostávání celých výrobních odvětví i služeb. Důsledkem je malá míra konkurenceschopnosti celého regionu, odliv vzdělané pracovní síly, která marně hledá uplatnění v oborech s vyšší přidanou hodnotou, neschopnost přilákat významné investory a celková strnulost místní ekonomiky. OKI jako subjekt, který se spolupodílí na vytvoření Inovačního centra Olomouc, má ambici hrát klíčovou roli v oblasti nabídky specializovaných služeb podnikatelským subjektům a znalostní základně (primárně v rámci Olomouckého kraje). Jedná se především o tzv. netechnické kompetence firem, zejména v oblasti strategického plánování, práci s trhy a zákazníky, řízení inovací, spolupráce s VaV subjekty aj. Cílem působení OKI tedy je podpora inovací ve stávajících firmách, působících v oborech s největším potenciálem rozvoje. V souvislosti se zaměřením hlavních členů klastru půjde hlavně o oblast IT. Konkrétní nabízené služby zahrnují např. právní servis pro malé a střední podniky (MSP), zvyšování kompetencí klíčových pracovníků v podnicích, koučing a mentoring, zapojování firem do mezinárodních VaV programů a projektů, podpora pronikání na nové trhy, podpora při zpracování marketingové strategie atd. Podpora inovačního prostředí a klastrových struktur by se měla týkat více oblastí, do kterých patří vzdělávání (nejen žáků a studentů ve vztahu k inovacím s důrazem na technické obory, ale i další vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce), spolupráce a vzájemný přenos inovací mezi podnikovou sférou a sférou výzkumu a vývoje (technologická centra, VT parky, ale i podnikatelské inkubátory), zajištění financí pro inovace či mezinárodní spolupráce. Cílem projektu je tedy začít systematicky pracovat na budování kapacity implementačního týmu. Partner projektu společnost Platinn - sídlí v regionu Západní Švýcarsko, který prošel v 80. letech 20. století podobnými strukturálními změnami jako Olomoucký kraj. Zánik velkých průmyslových podniků a odliv kapitálu postavil region před problém nastartovat novou ekonomiku založenou na malých a středních podnicích s vysokou přidanou hodnotou. Dnes se dá konstatovat, že právě díky intenzivní spolupráci mezi akademickou a podnikatelskou sférou za přispění místní a regionální samosprávy, se švýcarské straně tento úkol podařilo splnit. Společnost Platinn se na této restrukturalizaci významně podílela a proto přenos jejich zkušeností a know-how tvoří jádro celého projektu. 277

281 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2 Realizace projektu Realizace projektu proběhne v období 06/ /2012. Klíčové aktivity projektu na sebe logicky navazují a jsou v souladu se zadáním Fondu Partnerství. V počáteční fázi se bude v místě švýcarské partnerské instituce konat koordinační schůzka (tzv. kick-off meeting) mezi všemi členy pracovního týmu, tj. vedoucí projektu (Mgr. Marek Vaculík), 2 experti za MVŠO (jmenovitě Ing. Michal Menšík, Ph.D. a Ing. Ladislav Mura PhD.) a 2 experti za partnerskou instituci. Cílem schůzky bude dohoda na detailním harmonogramu a postupu koordinace. Bude projednána základní metodologie pro zpracování nejdůležitějších výstupů spolu s jejich obsahovou strukturou. Na začátku projektu bude potřebné zajistit nákup technického zařízení. V důsledku vysokých nároků na mobilitu (pracovní cesty k partnerské organizaci) a s ohledem na kvalitní zajištění všech aktivit a výstupů počítá žadatel s nákupem notebooku a mobilního telefonu. Jádrem projektu je přenos a výměna know-how. Experti ze švýcarské partnerské organizace zpracují Best practise studii, v níž shrnou zkušenosti regionu Západního Švýcarska s přechodem na inovační ekonomiku. Obsahem studie bude zejména popis konkrétních kroků/opatření, které vedly k naplnění inovačních cílů regionu spolu s deskripcí systémového rámce sloužícího k implementaci. Dále bude předmětem studie specifické know-how týkající se nastavení systémového rámce pro koordinaci implementace RIS a také přímá zkušenost společnosti Platinn se zapojením do procesu zpracování RIS Západního Švýcarska. Druhá část studie bude věnována představení současné obchodní praxe společnosti Platinn, způsobu spolupráce mezi podniky a znalostní základnou a specifické know-how v oblasti poradenství a nabídky služeb pro inovativní firmy (poradenství v oblastech rozvoje produktu, organizační inovace, řízení inovací, zapojení do mezinárodních projektů atp.). Tito experti budou dále asistovat při vypracování hlavního výstupy projektu Strategie rozvoje inovačních procesů na základě klastrových struktur (dále Strategie). Současné evropské zkušenosti ukazují, že úspěšnější jsou strategie připravené místními aktéry než externími experty. Z tohoto důvodu bude Strategie primárně vytvořena pracovníky Moravské vysoké školy (MVŠO) a OKI. Strategie bude obsahovat analýzu stávajících klastrových struktur, inovační potenciál Olomouckého kraje, vazby na další rozvojové dokumenty a také vize, cíle a strategie pro rozvoj inovačního a klastrového prostředí Olomouckého kraje. Strategie je chápána jako nástroj pro stimulaci regionální podpory výzkumu, vývoje a inovačních aktivit. Současně je třeba zohlednit také institucionální hledisko tedy politický rámec a charakter veřejné (politické) podpory. Tyto faktory sice vycházejí z národní úrovně, nicméně hrají roli i v tom, jak se formují jednotlivé regionální inovační systémy a klastrové struktury. Na Strategii naváže Akční plán pro implementaci strategie (dále Akční plán), v němž budou identifikovány hlavní nástroje, metody a konkrétní opatření/služby pro aplikování výsledků Strategie v praxi. Akční plán bude opět zpracován ve spolupráci s odbornými pracovníky MVŠO. Před vlastním zpracováním dvou výše uvedených výstupů budou pro vedoucího projektu a dva experty MVŠO organizovány dvě čtyřdenní studijní cesty do Švýcarska za účelem přenosu a sdílení zkušeností. 278

282 Mazalová Projektový záměr Inovační procesy založené na klastrových strukturách V průběhu studijní cesty budou partnerskou organizací zajištěny schůzky s vedoucími pracovníky místních klastrových iniciativ, s představiteli akademické obce i zástupci úspěšných inovačních podniků. Důležitou součástí studijních cest bude intenzivní koučink českých expertů a vedoucího projektu v oblasti rozvoje nabídky služeb pro inovační firmy na regionální úrovni. Záměrem je tedy budování personální kapacity a expertizy skrze přenos know-how. Všechny tři výstupy projektu budou využity jako podpůrné dokumenty s návrhy konkrétních opatření pro implementaci RIS Olomouckého kraje. Velmi důležitou součástí předkládaného projektu je systematická prezentace jeho průběhu a výstupů. Za tímto účelem žadatel zorganizuje dva semináře na téma inovací v Olomouckém kraji. V rámci těchto seminářů budou představeny výstupy projektu, tj. studie Best-practise, Strategie a Akční plán. Počítá se s účastí zastupitelů samosprávy (místní a regionální), znalostní základny, podnikatelských subjektů i široké veřejnosti. Zástupce partnerského subjektu se zúčastní obou seminářů. Výstupní dokumenty budou volně dostupné na www stránkách žadatele a budou k dispozici i v tištěné formě při různých prezentacích, přednáškách, seminářích a workshopech pořádaných k tématu inovace. Obecným cílem projektu je nastartování a posílení inovačních procesů v Olomouckém kraji a intenzivnější využití inovačních možností a potenciálu regionu skrze aktivní MSP a plně funkční klastrové iniciativy. Žadatel identifikoval dva hlavní způsoby, kterými se bude snažit tento cíl naplnit. V prvé řadě jde o vytvoření funkčního systému spolupráce mezi státní správou a samosprávou, znalostní základnou a podnikatelskými subjekty (tzv. triple-helix model). S ohledem na zajištění kontinuity a koherence jednotlivých opatření v rámci RIS je nutné vytvořit systémový rámec, který bude primárně sloužit k řízení, koordinaci a realizaci inovačních procesů. Cílem je zamezit roztříštěnosti aktivit jednotlivých subjektů (UPOL, MVŠO, podniky, Krajský úřad atd.), zajistit koordinaci, usnadnit komunikaci a poskytnout synergii. Systémový rámec je tvořen zejména orgány, které určují strategickou orientaci Olomouckého kraje musí reprezentovat zájmy podnikatelského, akademického, veřejného i občanského sektoru. Společnost Platinn, která má zkušenosti s nastavením funkčního systémového rámce v regionu Západního Švýcarska, je ideálním nositelem specifického know-how, které je nutné přenést do prostředí Olomouckého kraje. V olomouckém regionu do této chvíle neexistuje žádný výše uvedený systém a není nijak ošetřena otázka koordinace aktivit jednotlivých aktérů na poli inovací. Členské organizace OKI jsou zapojeny do procesu přípravy RIS Olomouckého kraje a OKI se jeví jako jedna z vhodných platforem pro nastavení výše uvedeného rámce. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné získat zkušenosti a know-how spojené s organizačním zajištěním podobného typu. Zpracování vhodného modelu systémového rámce bude předmětem Strategie, která bude stavět na zkušenostech a know-how předaných v rámci studie Best-practise a studijních cest. Druhým bodem je budování expertizy a personální kapacity v rámci OKI v oblasti podpory inovačních procesů v podnikatelských subjektech. Mnoho inovací v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií, přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové 279

283 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Snahou OKI je právě podpořit rozvoj služeb usnadňujících vznik tohoto typu inovací a obecně růst místních firem (zejména MSP). V konkrétní rovině sem spadají služby, které usnadňují majitelům a ředitelům (i) orientaci na trzích, (ii) orientaci v přicházející budoucnosti, (iii) orientaci v technologickém vývoji a důsledcích pro vlastní obor, (iv) inspirovat se v řízení strategie/budoucnosti firem, (v) inspirovat se v metodách a příkladech získávání/vytváření nových trhů (nikoliv nutně v geografickém smyslu). Společnost Platinn disponuje know-how přesně v těchto oblastech, protože předmětem jejího podnikání je zejména poradenství v oblasti byznys inovací produktu, procesů, trhů a distribuce. Za účelem získání know-how a budování kapacity proběhnou dvě studijní cesty pracovníků MVŠO a OKI do Švýcarska a zpracování Akčního plánu, který rozpracuje konkrétní kroky služby pro podnikatele vedoucí k naplnění cílu definovaných ve Strategii. Závěr Předkládaný projekt má pozitivní význam pro Olomoucký kraj. Při absenci inovačních procesů, funkčních klastrových struktur a nízké výkonnosti kraje je zpracování strategických dokumentů předpokladem pro zvýšení ekonomické výkonnosti, atraktivity a přílivu investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou. Strategie poskytne analýzu inovačního prostředí a potenciálu pro klastrové iniciativy v kraji a definuje klíčové ekonomické oblasti z hlediska podnikatelských subjektů působících v regionu. Správná implementace výsledků a závěrů bude mít přímý vliv na vznik nových podnikatelských aktivit a nepřímo tak na vytváření nových pracovních míst, snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti místních podniků. Vlivem rozvoje klastrových struktur, inovačních a vědecko-výzkumných aktivit dojde k rozhýbání investic do hi-tech segmentů, čímž se pomalu začne měnit hospodářská struktura regionu z agrárního na vědecko-technický. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. a Moravské vysoké školy Olomouc, o. p. s. 280

284 Neradilová, Kalupová, Caletková Metodologie vědecké práce METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková Vysoká škola logistiky o.p.s. Abstrakt: Příspěvek je věnován základní metodologické konstrukci a postupu vědecké práce. Zahrnuje pojmy, které by měla každá vědecká práce definovat, a nastiňuje ustálené postupy vědecké práce. Základním pilířem je objasnění pojmů věda a výzkum. Cílem příspěvku je předložit ucelený přehled vědeckých a výzkumných metod v jejich obecném rozdělení a jednoduchém definování. Při zpracování příspěvku byly uplatněny nově nabyté a prohloubené vědomosti a znalosti získané v rámci projektu APSYS. Klíčová slova: Věda, výzkum, metodologie, metodika, metoda, technika, hypotéza Odborný konzultant: Jan Rája Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová Úvod Znalost metodologie daného oboru a metodiky zpracovávání vědecké práce je základním předpokladem pro působení v akademické sféře. Dobrá znalost dané problematiky je zapotřebí pro kvalitní vedení bakalářských a diplomových prací a přispívá k osobnímu rozvoji každého akademického pracovníka na poli vlastního vědeckého růstu. Následující pojednání bylo zpracováno na podkladech, jež byly využity k vytváření aktualizace požadavků na formální úpravy bakalářských a diplomových prací, které slouží pro interní potřebu VŠLG a nemohou být uveřejněny v úplném znění. 1 Pojmy v rámci vědecké práce Pro objasnění pojmů v rámci vědecké práce je třeba nejprve definovat pojmy stěžejní, a tím je samotná věda a výzkum. 281

285 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Věda je definována jako soubor systematicky setříděných poznatků o určité tematické oblasti 31. Zároveň věda znamená proces generování těchto poznatků pomocí určitých pravidel 32. Věda přispívá ke zvýšení celkové kulturní a civilizační úrovně společnosti. Vědy je možno dělit následujícím způsobem na vědy 33 : formální - někdy jsou řazeny k přírodním vědám (kromě filozofie) a patří sem filosofie, logika, matematika; reálné - jsou empirické, tematické, metodické a lze je rozdělit na vědy přírodní a humanitní. Přírodní vědy jsou exaktní a patří sem biologie, lékařství též medicína, fyzika, astronomie, geologie a další vědy o Zemi, chemie. Humanitní vědy nejsou exaktní a v rámci humanitních věd lze dále vydělit: filologii, sociální vědy (společenské), které jsou na pomezí přírodních a humanitních věd - ekonomie, psychologie, religionistika, sociologie, kulturní (duchovní vědy) antropologie, estetika, historiografie, jurisprudence, kulturologie, etnologie, muzikologie, lingvistika, politologie, teologie. Výzkum je proces vytváření nových poznatků. Jedná se o systematickou a pečlivě naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět kladené výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru 34. Výzkum dělíme na základní a aplikovaný. Základní výzkum se zaměřuje na vytváření základních poznatků. Obsahem aplikovaného výzkumu je odpovídat na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi a řeší praktické problémy a aplikace. Obecný postup výzkumu lze vyjádřit následovně: 35 Oblast výzkumu Výzkumný problém Účel výzkumu Výzkumná otázka Hypotéza 1.1 Základní metodologická konstrukce vědecké práce Každá vědecká práce by měla definovat následující pojmy: 31 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, s HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, s Věda: Systém věd. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 34 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, s HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, s

286 Neradilová, Kalupová, Caletková Metodologie vědecké práce Metodologie Metodika Metoda Technika Metodologie je nauka o všeobecných metodách vědecké činnosti, přestavuje soubor konkrétních metod určitého vědního oboru. Metodologie vědy je nejlépe vyjádřena otázkou: Jak klást otázky a jak na ně odpovídat? Metodika je návod k účelné a účinné organizaci postupu při řešení určitého vědeckého úkolu. Je to pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce. Představuje soubor vybraných a doporučených metod a postupů k úspěšnému splnění stanoveného úkolu. Metoda je účelný, promyšlený, objektivně zdůvodněný způsob zkoumání jevů a dosažení vědeckého poznání. Umožňuje nalézt nebo objasnit vědecké poznatky a zákonitosti. Slovo metoda pochází z řečtiny meta hodos a původní význam zní cesta někam. Použitou metodou v práci může být například metoda dotazování. Technika je konkrétní způsob provádění vědecké činnosti. Jedná se o konkrétní nástroj, který vychází z principů a zásad metody umožňující získání konkrétních údajů o konkrétních jevech. Pro výše uvedou metodu dotazování, může být konkrétní technikou dotazník. 2 Obsah vědecké práce Vědecká práce spočívá ve schopnosti autora samostatně myslet, aplikovat své výsledky a umět je interpretovat a předložit k posouzení. 36 Každá vědecká práce by měla obsahovat: Téma Cíl Hypotézy Výstup Téma je stanovení hlavní myšlenky, předmětu činnosti. Stanovení tématu zahrnuje i volbu základní metodologie. Vymezení tématu je třeba věnovat velkou pozornost a odvíjí se i od toho, komu je vědecká práce určena. Cíl je konkrétní žádoucí stav, kterého chceme dosáhnout. Cílem vědecké práce je většinou řešení přesně vymezeného zvoleného problému. Postup k naplnění cíle vede od shromažďování informací, třídění získaného materiálu ke kritice a interpretaci jevu, který osvětluje vnitřní vztahy mezi jednotlivými údaji. Hypotéza je domněnka, která slouží za pomocný důkazní prostředek zatím nedokazatelného vědeckého poznatku. 37 Předpoklad, který je třeba ověřit, aby se mohl stát nezvratnou vědeckou teorií. Je to neověřený výrok, který vychází z předpokladů a ve vědecké práci by mělo dojít k jeho ověření. Hypotézy nemají být pouhou improvizací, ale vycházet z předchozího systematického poznávání již existujících informací nabitých důkladnou přípravou a studiem dané problematiky. Správně stanovená hypotéza je správnou cestou k dosažení cíle. Při stanovení hypotéz je třeba dodržovat určité zásady jejich 36 ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, s ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, s

287 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV formulace, např. stručnost, jasnost, testovatelnost atd. 38 Na základě stanovené hypotézy je následně volena metoda a technika sběru dat a jejich analýzy, která má přinést odpovědi na položené otázky. Výstup je na základě vědecké práce tvorba variant strategií, stanovení doporučení, návrhů na zlepšení zkoumané situace. Obsah vědeckého výstupu se odvíjí od přístupu vědeckého zkoumání, zda se jedná o normativní či pozitivistický přístup. Normativní přístup ke zkoumání má podobu dosažení toho jaké to má být. Pozitivistický přístup směřuje k deskripci skutečných, reálných jevů, tedy toho jaké to je. 3 Metody vědeckého zkoumání Metody vědeckého zkoumání lze rozdělit do několika základních skupin na metody logické, empirické, simulační a kombinované. Do zvláštní skupiny můžeme zařadit matematicko-statistické metody. Metodou je i uplatnění modelů při vědecké práci. Modelování, resp. vytváření modelů slouží ke zjednodušenému zobrazení skutečnosti. V jednotlivých vědních disciplínách má pojem model různý význam, využívá se však často pro modelování systému. Simulační metody se aplikují za použití virtuálního prostředí. Volba metody závisí na charakteru řešeného problému (normativní, pozitivistický) a velmi často se využívá kombinování metod. Logické metody zahrnují metody využívající principů logiky a logického myšlení. Někdy je tato skupina metod označována za obecně teoretické metody. Patří sem analýza a syntéza, indukce a dedukce a další metody, jejichž výčtu a popisu je věnována podkapitola 3.1. Zmíněné metody označujeme za metody párové. 39 Empirické metody umožňují získání bezprostředního živého obrazu reality, konkrétní jedinečné vlastnosti zkoumaného objektu. Obyčejně se dělí do podskupin dle způsobu jejich realizace na pozorování, měření a experimentování (blíže kapitola 3.2). Jsou to metody, v nichž se odraz jevů uskutečňuje prostřednictvím smyslových počitků a vjemů zdokonalovaných úrovní techniky. 3.1 Vědecké metody Vědecké metody neboli logické, obecně teoretické metody jsou založeny na aplikaci teoretických nauk. Jsou to metody vědeckého myšlení, které vytvářejí zobecněné, teoretické poznatky. Metoda dedukce Dedukce neboli odvození je myšlenkový postup od jednoho soudu ke druhému. Jedná se o takovou formu myšlení, kdy vytváříme úsudky na základě 38 Blíže viz ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011, s Metoda indukce a dedukce, metoda analýzy a syntézy a metoda analogie a komparace jsou tzv. párovými metodami. Tam kde je prováděna indukce, měla by být uplatněna zároveň i dedukce. Metoda analýzy se doplňuje se syntézou, stejně tak analogie s komparací. Není ovšem pravidlem, že musí být ve výzkumném projektu vždy použity obě metody. 284

288 Neradilová, Kalupová, Caletková Metodologie vědecké práce předchozích soudů. Východiskem myšlení jsou obecné předpoklady a na jejich základě docházíme k závěrům. Obecné premisy aplikujeme na nové jevy. Za logických předpokladů logicky vyvozujeme závěr, z obecného vyvozujeme jednotlivé. Opakem dedukce je indukce. Metoda indukce Indukce je vytváření úsudků, kdy se vytváří přechod od jednotlivých faktů k obecným tvrzením. Je založena na sběru empirických poznatků, ze kterých je vyvozován obecný závěr a formulovány zákonitosti. Postupujeme od jedinečných jevů k obecným poznatkům. Metoda analýzy Analýza je myšlenkový postup rozkládající vymezený celek na jeho části, elementy, vlastnosti, relace a procesy. Obecně řečeno je to každá metoda, která se snaží nějaký předmět či jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho složek. Postup umožňuje poznat jednotlivé stránky zkoumaného jevu. Metoda syntézy Syntéza je spojování, slučování částí do jednoho strukturovaného celku. Jde o vytváření celistvé představy zkoumaného jevu. Syntéza umožňuje odhalit strukturu, vzájemné procesy a vztah a tím celkovou povahu jevu. Syntéza je opakem analýzy. Metoda abstrakce Při zkoumání dokáže eliminovat pouze nosné a nejdůležitější jevy. Základ metody spočívá v zobecňování jevů a v umění pojmenovat podstatné souvislosti. Pomocí této metody odlučujeme z celistvé, spojené a nerozlišené reality některou její část, vlastnost, vztah či proces. Umožňuje proniknout do jevu a vyčlenit jeho podstatné vlastnosti. Metoda konkretizace Je opačným procesem k abstrakci, kdy určujeme odlišnosti a zvláštnosti. Vyhledáváme konkrétní výskyt určitého objektu z určité třídy objektů a snažíme se na něj aplikovat charakteristiky platné pro tuto třídu objektů. Metoda analogie Analogie znamená podobu, částečnou shodu či podobnost. Jedná se o druh úsudku o shodě dvou jevů na základě shody některých jejich vlastností. Na základě vlastností, relací a procesů jednoho jevu a na základě podobnosti jinému jevu s tímto jevem usuzujeme o vlastnostech zkoumaného jevu. Metoda komparace Komparace je srovnávání určitého konkrétního jevu na základě analogických procesů. Je nejjednodušší metodou, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných nebo v čem se shoduje. Je třeba ale správně vymezit srovnávací kritérium, a to věcně, prostorově a časově. 285

289 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Metoda transferu Je pomocná metoda k metodám analogie a komparace, která se zabývá implementací poznatků na základě komparace do zkoumané problematiky. Metoda generalizace Generalizace neboli zobecnění je myšlenkový proces, ve kterém přecházíme od jedinečného, zvláštního k obecnému a shrnujeme společné vlastnosti v jeden celek. Podstatou metody je vztáhnout vlastnosti zjištěné u malé skupiny na skupinu větší. Metoda predikce Predikce znamená v překladu předpověď. Vyjadřuje prognózu čili tvrzení o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti. Opírá se o vědeckou hypotézu. Predikce je využívána zejména ve společenských vědách a vždy záleží na míře nejistoty, kterou je daná predikce zatížena. 3.2 Výzkumné metody Výzkumné metody mohou představovat výzkum kvantitativní nebo výzkum kvalitativní popř. smíšený výzkum, jenž je kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum vychází z faktu, že jevy či chování se dá měřit a do jisté míry předvídat. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry, experimenty, dotazování a pozorování. Kvalitativní výzkum je často chápán jako pouhý doplněk kvantitativního výzkumu, naproti tomu v některých zejména sociálních vědách si vydobyl rovnocenné postavení k výzkumu kvantitativnímu. K základním metodám kvalitativního výzkumu patří pozorování, diskusní skupiny a (hloubková) interview. Metoda pozorování Jedná se o nepřímý nástroj sběru informací, protože nevyjadřuje přímý kontakt se zkoumanými subjekty a není závislé na ochotě spolupracovat. Spočívá v záměrném, cílevědomém, plánovaném a systematickém sledování určitých skutečností. Pozorování nám poskytuje prvotní informace o sledovaném jevu či objektu. Je základem každého výzkumu. Pozorování může být veřejné nebo skryté. Lepších výsledků je dosaženo při opakovaném využití pozorování. Metoda dotazování Velmi používaná metoda při řešení konkrétního úkolu. Používá se při sběru prvotních informací. Cílem je hledání rozdílů v potřebách, postojích, mínění a požadavcích zkoumaných objektů. Výsledky dotazování jsou na rozdíl od 286

290 Neradilová, Kalupová, Caletková Metodologie vědecké práce jiných metod poměrně snadno kvantitativně zpracovatelné. Dotazování může být ústní, písemné, telefonické, přes internet apod. V kvalitativním výzkumu se využívají projektivní techniky dotazování, a to jek v oboru skupinových diskuzí tak při hloubkových interview. Metoda experimentu Je spíše typická pro přírodní vědy nebo technické obory, ale lze ji aplikovat i v oblasti společensko-vědních disciplín. Cílem je zkoumání nových způsobů aplikace, metod práce atd. Výchozím stavem je vytvoření dvou skupin objektů zkoumání jedna skupina je zkoumána za neměnných podmínek (kontrolní skupina) a na druhou skupinu se aplikují nové podmínky (experimentní skupina). Pak dochází k jejich následné komparaci a vyvození závěrů. Problémem této metody může být do určité míry subjektivní přístup osob provádějících výzkum (přizpůsobení výsledků k obrazu svému). U experimentních šetření není až tak důležitý výsledek, ale především prováděný postup, kterým se dospělo k daným výsledkům experimentu a zjištění k jakým změnám došlo ve srovnání s výchozím stavem. Metoda měření Patří mezi výzkumné metody a jedná se o provádění kvantitativního srovnávání určitých vlastností jevů nebo objektů. Základním předpokladem je srovnatelnost daných vlastností, tedy dodržení podmínky ceteris paribus Vědecká etika V rámci problematiky, které je příspěvek věnován, je nutno zmínit i otázku etiky vědecké práce. Etika vědecké práce je složitý a citlivý problém. Základní pravidla vědecké etiky je však možno shrnout do několika stěžejních bodů. Etické jednání a chování je vyjádřitelné následujícími výstižnými charakteristikami 41 : objektivnost a pravdivost, poctivost a čestnost, originalita, zásadovost a nekompromisnost, sebekritičnost a názorová tolerantnost. skromnost. Je třeba dodržovat normy řádného citování všech zdrojů, které byly použity při tvorbě vědecké práce a respektovat jednotlivé metody citování. Řádně předkládat výsledky vědecké práce tak, aby nikomu nebylo ublíženo a nikdo netrpěl důsledky našeho výzkumu. Dbát na to, abychom se nechlubili cizím peřím. Je třeba přijímat 40 Výraz z latiny znamenající v překladu za jinak stejných podmínek. 41 ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1 vyd. Brno: Computer Press, 2011, s

291 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV věcnou kritiku, která může posloužit k našemu dalšímu vědeckému vývoji. Publikovat jen správné a prověřené závěry a nepřisvojovat si práci kolegů. Dodržovat tedy pravidla slušného chování na poli vědecké práce. Závěr Cílem příspěvku bylo předložit stručný výklad základní metodologické konstrukce vědecké práce. Příspěvek byl věnován objasnění pojmů věda a výzkum a pojmům, které mají být obsahem každé vědecké práce. Byl zaměřen zejména na rozdělení a popis jednotlivých vědeckých a výzkumných metod. Zároveň zde nebyla opomenuta ani otázka týkající se oblasti etiky vědecké práce, která má být automaticky osvojeným pravidlem pro každého, kdo vědeckou práci vykonává. Literatura [1] HAGUE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN [2] HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3. přepracované vydání. Praha: Portál, s. ISBN [3] HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualizované vydání. Praha: Portál, s. ISBN [4] LÁNSKÝ, Milan. UNIVERZITA PARDUBICE, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Metody vědecké práce. 6. upravené vydání. Pardubice, [5] ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

292 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ ŘEŠENÍ FACILITY MANAGEMENTU OD SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI PRODUKTU FAMA+ Radek Niemiec Tesco SW, a.s. Abstrakt: Tento dokument vznikl na základě poptávky Objednatele, jejímž předmětem je Provedení analýzy funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení Řešení facility managementu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+. Klíčová slova: FaMa+, pasporty, náklady a výnosy, údržba majetku, evidence dokumentů Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Vladimír Divín Úvod Předmětem tohoto dokumentu je analýza funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení Facility Management řešení pro procesy definované v tomto dokumentu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+. Obsah dokumentu vychází z: předmětu objednávky objednatele definovaného a odsouhlaseného rozsahu věcných oblastí a jejich seřazení podle priorit jednání, která se uskutečnila s klíčovými zodpovědnými pracovníky objednatele v období zpracovávání tohoto dokumentu s důrazem na oblasti s nejvyšší prioritou závazné vnitropodnikové legislativy objednatele standardů definovaných normou ČSN EN Facility management Část 1: Termíny a definice Cílem rozsáhlého dokumentu je zmapování procesů a činností objednatele se zřetelem na projednané priority a navrhnutí efektivního využití IS pro jednotlivé procesy, tj. zda-li vůbec, jakým způsobem a v jakém rozsahu je možné procesy podpořit softwarovými prostředky. 289

293 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pro značnou rozsáhlost celého dokumentu byla z kapitoly Návrh řešení pro prioritní oblasti jako ukázková vybrána oblast Náklady a výnosy externí. Z kapitoly Návrh řešení pro méně prioritní oblasti byla jako ukázková vybrána oblast Řízení nájemních vztahů. 1 Výklad pojmů Facility management (FM) integrace činností v rámci organizace k zajištění a rozvoji sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektivitu vlastní základní činnosti. Nebo také jinak metoda, jak v organizacích sladit pracovní prostředí, pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě principy obchodní administrativy, architektury, humanitních a technických věd. FM smlouva smlouva mezi klientem a interním nebo externím dodavatelem služeb stanovující termíny a podmínky poskytování facility služeb. FM smlouva se sestává z několika smluv o úrovni služeb (SLA). Smlouva o úrovni služeb (SLA) smlouva mezi klientem (nebo odběratelem) a poskytovatelem služeb o provedení, měření a podmínkách dodávky služeb. Klient organizace, která si zajišťuje facility služby v souladu se smlouvou o facility managementu. Odběratel organizační jednotka, která specifikuje a objednává dodávku facility služeb v rámci termínů a podmínek FM služeb. FM dodavatel organizace, která je smluvně zavázána zajistit facility služby a je zodpovědná za vykonání předmětu dodávky. Dodavatel přímý poskytovatel facility služeb nebo produktů. Poskytovatel FM služeb organizace, která poskytuje klientovi komplexní soubor facility služeb v rámci termínů a podmínek FM smlouvy. Poskytovatel služeb organizace, která je zodpovědná za dodávku jedné nebo více facility služeb. Klíčový výkonnostní ukazatel (KPI) měřítko vyjadřující podstatné ukazatele výkonu dodávky facility služeb. Pasport - architektura stavby, doklad o vybavenosti, informace o technických parametrech, stavu, způsobu použití apod. Může jít např. o detailní technický popis stavby, tedy stavební pasport nebo technický detailní popis strojů a technologických linek, tedy kartu stroje nebo taky technický strojní pasport. Pasportizace - zpracování technické dokumentace do jednotné soustavy, inventarizace jejich skutečného stavu a míry opotřebení. Proces, prostřednictvím kterého zjišťujeme aktuální stav a analyzujeme míru opotřebení. Tedy inventarizace, u které nás vedle existence prvku a jeho správného umístění zajímá také celá řada dalších informací. Workflow - automatizace celého nebo části podnikového procesu, během kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu ke druhému podle sady strukturálních pravidel. 290

294 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ ERP (Enterprise Resource Planning) řízení podnikových zdrojů typ aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit s cílem zajištění potřeb trhu i vlastního podniku. RFID (Radio Frequency Identification) - identifikace na rádiové frekvenci - je další generace identifikátorů navržených (nejen) k identifikaci zboží, navazující na systém čárových kódů. C/S klient síťový klient - klient pro nasazení v LAN s implementací souborových služeb. Programové vybavení IS FaMa+ je v tomto případě uloženo na sdíleném síťovém disku. Na klientském počítači je uložen pouze zástupce odkazující na společné úložiště. FullWeb aplikace vzhledově velmi podobná C/S verzi, přístupná přes internet/intranet Web (tzv tenký klient ) za použití prohlížeče Internet Explorer pomocí.net technologie tvorby aplikací. Controling koordinační koncept, který má za úkol pomáhat vedení a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. V rámci zaužívaných pojmů ŽS REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se ekonomických faktorů. Je zpracovávána s měsíčním zpožděním. Reporting obecně tvorba výstupů ze software s výsledky hodnot ukazatelů vyjádřená formou přehledových sestav, tabulek a grafů - v rámci zaužívaných pojmů ŽS REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se technicko-provozních faktorů. 2 Souhrnn požadavků objednatele Zavedení IS za účelem zvýšení kvality a konkurenceschopnosti poskytovaných služeb: poskytování uživatelského rozhraní pro komunikaci s klienty (zadávání požadavků, řízení jejich vyřizování pomocí workflow, dohledatelnost, průkaznost, možnost vyhodnocování), zajištění bezpečnosti dat klientů prostřednictvím definice pravidel pro nastavení úrovně přístupu uživatelů k datům pro dané role. Každý uživatel tak uvidí pouze své údaje a nedojde k jejich ztrátě, zneužití či narušení konzistence. zajištění okamžitého přístupu k informacím všech uživatelů systému, odpadne nutnost neustálého předávání informací mezi zaměstnanci z jednotlivých provozů (areálů) a zaměstnanci z ekonomického a obchodního oddělení, zkrácení doby tvorby měsíčních vyúčtování služeb čerpaných uživateli klientů, zefektivnění oběhu dodavatelských faktur, nahrazení stávajících jednouživatelských MS Excel nástrojů pro zpracování vyúčtování služeb centrálním zpracováním s definovanými úrovněmi přístupů uživatelů (interní zveřejnění know-how, zajištění konzistence metodiky výpočtů, snížení rizika chybovosti), 291

295 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV automatizovaná podpora plánování periodických činností, upozorňování na termíny jejich provedení, zjednodušení práce provázanost, stejný údaj zadávat pouze jednou, možnost vstupovat do výběrových řízení s nabídkou poskytnutí využívání vlastního IS. 3 Návrh řešení pro prioritní oblasti 3.1 Náklady a výnosy externí Z pohledu objednatele evidence externích nákladů a výnosů představuje evidenci nákladů na správu majetku svých klientů, rozúčtování těchto nákladů na jednotlivé uživatele klientů a přípravu podkladů pro fakturaci nájemného a služeb uživatelům, případně také samotné vystavování faktur uživatelům, sledování finančního hospodaření a podávání zpráv o činnosti klientům. Rozsah a způsob prováděných činností se pro různé klienty odlišuje. Pro dominantního klienta jde především o vytvoření papírových podkladů pro fakturaci uživatelům a vnitropodnikové účetnictví. Pro ostatní klienty objednatele navíc i vystavuje faktury uživatelům za nájem a spotřebované služby, sleduje hospodaření na společném bankovním účtu, vypracovává měsíční zprávy o ekonomických (controling) a technicko-provozních (reporting) záležitostech a připravuje plány nákladů na správu pro další období. Zdrojem pro evidenci nákladů na správu majetku jsou přijaté daňové doklady za služby - dodavatelské faktury. Faktury jsou zpravidla přijímány oddělením pro vyúčtování služeb, některé jdou přímo správci konkrétního areálu. Faktury jsou zaevidovány a je k nim přiložena průvodka došlé faktury, tzv. košilka. Ta obsahuje především přidělení faktury na konkrétní místa (areál - středisko, objekt zakázka) a případně na konkrétní uživatele. Věcnou správnost potvrzuje svým podpisem správce areálu, který si u sebe vytváří a uchovává kopie faktur a originály včetně potvrzené průvodky přeposílá zpět do oddělení pro vyúčtování služeb. Poté jsou doklady po dalším potvrzení předávány klientovi nebo účetnímu oddělení k zaúčtování. Společné náklady na správu areálu jsou měsíčně rozúčtovávány na jednotlivé uživatele. Zvlášť jsou rozúčtovávány náklady na neměřitelné služby (údržbu, ostrahu, úklid, odvoz odpadu, ) a zvlášť na měřitelné služby (vodu, elektřinu, plyn, teplo). K rozúčtování neměřitelných služeb se v naprosté většině případů využívá tzv. uživatelských poměrů stanovených na základě velikosti využívaných podlahových ploch a velikosti celkové plochy. Některé služby, např. úklid, jsou v některých případech rozúčtovávány na základě koeficientů, které jsou odlišné od uživatelských poměrů a vycházejí z různých rozsahů využívání služby ze strany uživatelů. Tyto koeficienty jsou stanovovány dohodou, jsou zpravidla obsaženy ve smlouvách. Existují také samostatné koeficienty pro rozúčtování nákladů na vnější plochy areálu. Vyúčtování měřitelných služeb probíhá na základě odečtené spotřeby uživatele a nákupní ceny nebo vlastního ceníku vlastníka. K rozúčtování spotřeby na společné prostory a technologie jsou využívány výhradně uživatelské poměry. Stejné jako pro rozúčtování neměřitelných služeb. 292

296 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ Měsíční rozpis vyúčtovaných služeb se vyhotovuje pro každého uživatele, v některých případech i pro střediska uživatele (tzn. pro další stupně rozčlenění uživatele). V případě M-PALÁCE jsou služby rozúčtovávány také víceúrovňově objekty A a B, vlastníci, nájemníci vlastníků. Dalším podkladem předávaným klientovi je interní kalkulace nájemného pro jednotlivé areály. Kalkulace udává, kolik by mělo činit minimální nájemné pro jednotlivé uživatele spočítané na základě skutečných nákladů (pojištění, odpisy) nebo rozpočítaných nákladů na základě uživatelských poměrů (odměna správce, daň z nemovitosti) jednotlivých objektů. Kalkulace nájemného je schvalována klientem a slouží jako podklad pro obchodní jednání s uživateli. K evidenci areálů, objektů, uživatelů, ke stanovení uživatelských poměrů, k rozúčtování služeb, i k ostatním činnostem v rámci evidence externích nákladů a výnosů se využívá nástrojů MS Excel. Díky propojenosti jednotlivých tabulek jsou činnosti relativně automatizovány. Nicméně využití stávajících nástrojů naráží na nutnost znalosti použitých algoritmů, s tím související složité provádění změn parametrů a evidence výjimek, což vyžaduje neustálou kontrolu na mnoha místech. Nevýhodou je také složitý sběr a distribuce potřebných informací na různá pracoviště. Při rozúčtování měřitelných služeb navíc propojenost jednotlivých tabulek mnohdy chybí a dochází k duplikaci zadávání údajů. Pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Přijetí faktury Tvorba plánu správy areálu Stanovení uživatelských poměrů Rozúčtování nákladů na neměř. služby na uživatele Controling, reporting Kalkulace nájemného Odsouhlasení správcem, prověření KPI Odečty spotřeby Rozúčtování nákladů na měř. služby, prověření KPI Vyúčtování nákladů na neměř. a měřitelné služby Obrázek 1: Přehled procesů schéma 3.2 Pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Vytvoření evidence spravovaných areálů, seznamu objektů a uživatelů v jednotlivých areálech a seznamu poskytovaných služeb. Vstupy: informace z majetkové evidence jiných IS, z předávacích protokolů, ze smluv 293

297 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Výstupy: pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Možnosti využití FaMa+: Struktura areálů a objektů může vyjít z Prostorového (příp. Technického) pasportu, v rámci kterého lze nadefinovat hierarchickou strukturu prostorových objektů (ploch). V Nájemních vztazích je možné označit ty plochy, které se pronajímají. Lze tedy pracovat už jen s vybranou podskupinou ploch. Ke každé nájemní ploše je uveden údaj o velikosti plochy pro nájemné, přebírá se z povinného parametru v Prostorovém pasportu. Dále je možné označit, zda se jedná o vnitřní (podlahovou) nebo vnější nájemní plochu. Uživatele je možné evidovat jako právnické osoby, k jejich zadávání je možné využít číselník firem, anebo jako fyzické osoby, u nichž lze využít číselník osob. U uživatelů se evidují především kontaktní informace - adresa, telefon, mobil, . Přiřazení uživatelů k plochám se provede pomocí datové struktury Nájemní smlouva. K zaevidované nájemní smlouvě se přiřadí jednak uživatel (nájemce), jednak jedna nebo několik ploch, které má uživatel pronajaty. Ke každé nájemní smlouvě je možné výběrem z číselníku zadat areál (středisko) a objekt (zakázku), ke kterým patří. Tímto způsobem je možné dospět k přehledům uživatelů podle areálů a objektů. Podobně lze na Nájemní smlouvě zadat další úroveň rozčlenění uživatele (střediska uživatele) včetně rozsahu využívané plochy. Pro sledování poskytovaných služeb jednotlivým uživatelům slouží číselník Typy nájemních služeb. K Nájemní smlouvě je poté možné z číselníku typů nájemních služeb přiřadit ty služby, které jsou uživatelem využívané. 3.3 Stanovení uživatelských poměrů Zahrnuje zjištění celkového rozsahu využití podlahových a vnějších ploch jednotlivými uživateli v areálu a na jeho základě vypočtení uživatelských poměrů uživatelů. Případně stanovení zvláštních koeficientů uživatelů pro jednotlivé poskytované služby. Vstupy: pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb velikost podlahových a vnějších ploch v areálech podle uživatelů (ze smluv) Výstupy: uživatelské poměry uživatelů případně další koeficienty uživatelů Možnosti využití FaMa+: Uživatelský poměr je možné evidovat na datové struktuře Nájemní smlouva. K nájemní smlouvě je přiřazen jeden uživatel (nájemce) a také všechny jeho najaté plochy. Ke každé přiřazené nájemní ploše lze navíc uvést podíl, kterým se uživatel podílí na jejím využití. 294

298 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ Jelikož najaté plochy mají na sobě údaj o velikosti plochy pro nájemné a také údaj, zda-li jde o podlahovou nebo vnější plochu, lze z přiřazení zjistit celkový rozsah využívaných podlahových a vnějších ploch uživatelem. Uživatelské poměry je pak možné nechat dopočítat porovnáním rozsahu využitých ploch uživatelem a celkovou plochou areálu. Rozsahy využívané plochy i uživatelské poměry lze zadat i přímým zápisem. Koeficienty pro rozpočítání nákladů na služby na další úroveň rozčlenění (střediska) uživatele si lze na nájemní smlouvě nechat dopočítat ze zadaných rozsahů využívaných ploch středisky a nebo je možné je zadávat přímo. K typu nájemní služby lze stanovit, podle jakého klíče se budou rozpočítávat náklady, např. podle uživatelského poměru nebo jiného zvláštního koeficientu. Z přiřazených služeb lze k nájemní smlouvě vygenerovat předpis platný pro určité období, na který je možné přenést aktuální uživatelské poměry nebo zadat zvláštní koeficienty pro typ nájemní služby. 3.4 Kalkulace nájemného Kalkulace nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů nákladů k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého nájemného. Vstupy: pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb uživatelské poměry uživatelů skutečné náklady na objekty (odpisy, pojištění) souhrnné náklady na areál (odměna správce, daň z nemovitosti) Výstupy: kalkulace nájemného Možnosti využití FaMa+: Sestavování kalkulace nájemného na základě skutečných nákladů není dosud součástí standardního řešení produktu FaMa+. Nicméně v případě zájmu o implementaci této oblasti bude možnost vytvoření kalkulace nájemného dovyvinuta. K jednotlivým pronajatým objektům bude možné zadat částky jednotlivých druhů nákladů (odpisy, pojištění). Na základě přiřazení uživatelů a pronajatých ploch (včetně podílů využití ploch uživatelem) k nájemní smlouvě se budou počítat podíly uživatelů na nákladech včetně rozpočítání nákladů na společné objekty pomocí uživatelských poměrů. Podobně bude možné zadat souhrnné částky ostatních druhů nákladů (odměna správce, daň z nemovitosti) k areálům a systém je rozpočítá pomocí uživatelských poměrů na jednotlivé uživatele. 295

299 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.5 Přijetí faktury Tento proces zahrnuje fyzické přijetí faktury, její zaevidování, vytvoření fotokopie a přiložení průvodky došlé faktury včetně vyplnění její základních údajů. Vstupy: přijatá dodavatelská faktura vzor průvodky došlé faktury Výstupy: zaevidovaná dodavatelská faktura vytvořená průvodka došlé faktury Možnosti využití FaMa+: Na základě přijaté faktury lze v systému založit průvodku došlé faktury a vyplnit základní údaje z faktury. K průvodce je možné připojit soubor s nascanovanou přijatou fakturou. Každý uživatel s definovanými přístupovými právy tak bude mít možnost si fakturu zobrazit, popř. vytisknout a založit. 3.6 Rozúčtování faktury na neměřitelné služby na uživatele Znamená přidělení přijaté faktury k určitému areálu a přidělení nebo rozdělení celkové částky faktury na jednotlivé uživatele na základě uživatelských poměrů, případně dalších koeficientů. Vstupy: dodavatelská faktura vytvořená průvodka došlé faktury uživatelské poměry uživatelů případně další koeficienty uživatelů pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Výstupy: doplněná průvodka došlé faktury položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby Možnosti využití FaMa+: K založené průvodce došlé faktury je možné vygenerovat položky rozúčtování. Systém na základě údajů typ nájemní služby a areál uvedených na průvodce došlé faktury a podle platných předpisů služeb na nájemních smlouvách vztahujících se k vybranému areálu rozdělí celkovou částku faktury na jednotlivé položky rozúčtování. Položka rozúčtování informuje jakému uživateli, jakým podílem a v jaké částce byla faktura rozúčtována. 3.7 Odsouhlasení správcem, prověření KPI Správce areálu potvrzuje věcnou správnost přidělení přijaté faktury k areálu, tzn. jestli byla plnění uvedená na faktuře v popsaném rozsahu a kvalitě v areálu opravdu věcně provedena a také kontroluje přidělení nebo rozdělení celkové nebo poměrné částky faktury na jednotlivé uživatele. 296

300 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ Vstupy: dodavatelská faktura (doplněná) průvodka došlé faktury (položky rozúčtování faktury) pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb Výstupy: odsouhlasená průvodka došlé faktury odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Pro proces odsouhlasení správného rozúčtování faktury se nabízí možnost využití workflow, tj. předem definovaného toku práce. Workflow je možné nastavit libovolným způsobem, definují se kroky (stavy), kterými musí doklad projít. V každém kroku může s dokladem pracovat pouze pracovník s určenou rolí. V každém okamžiku vidí každý oprávněný uživatel, ve kterém stavu se doklad nachází. Konkrétně například založená průvodka došlé faktury bude ve stavu Vytvořena. Po jejím vyplnění, příp. i rozúčtování příslušný pracovník odd. rozúčtování služeb předá doklad ke schválení zodpovědnému správci areálu. Průvodka se dostane do stavu Ke schválení. V tento okamžik může správce areálu doklad zkontrolovat, příp. provést rozúčtování a spuštěním akce workflow označit doklad jako Odsouhlasený. 3.8 Odečty spotřeby Představuje zjištění stavů spotřeby energií z měřících míst ke konci zúčtovacího období. Vstupy: pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb (měřících míst) Výstupy: odečtené stavy spotřeby Možnosti využití FaMa+: V systému je možné nadefinovat měřící místa, na která lze zapisovat stavy spotřeby k danému období. Z přiřazení měřícího místa k typu nájemní služby a k nájemní smlouvě lze zjistit spotřebu uživatele za období. 3.9 Rozúčtování nákladů na měřitelné služby, prověření KPI Zahrnuje zjištění spotřeby za jednotlivé druhy energií za zúčtovací období porovnáním odečtených stavů spotřeby se stavy z minulých období, výpočet ceny za spotřebované množství a na základě těchto údajů rozpočítání nákladů na měřitelné služby uživatelům. Součástí rozpočítání nákladů je i rozúčtování podílu uživatelů na společných spotřebách na základě uživatelských poměrů, případně rozúčtování rozdílů z odečtů podle zvláštních koeficientů. Vstupy: dodavatelská faktura 297

301 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Výstupy: vytvořená průvodka došlé faktury odečtené stavy spotřeby uživatelské poměry uživatelů položky rozúčtování faktury na měřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Položky rozúčtování měřitelných služeb systém vytvoří na základě provedených odečtů spotřeby z měřících míst uživatelů a společných prostor a technologií, ze zadané jednotkové ceny vyplývající z přijaté faktury pro vybrané období a ze stanovených uživatelských poměrů, případně dalších koeficientů Vyúčtování nákladů na neměřitelné a měřitelné služby Zahrnuje kontrolu, zda jsou všechny přijaté faktury odsouhlaseny, zda jsou provedeny všechny odečty spotřeby, uzavření zúčtovacího období a vytvoření vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro jednotlivé uživatelé. Případně následuje vystavení faktur jednotlivým uživatelům na nájemné a neměřitelné a měřitelné služby. Vstupy: odsouhlasená průvodka došlé faktury odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby položky rozúčtování faktury na měřitelné služby Výstupy: rekapitulace vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb za areály vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro uživatele jako podklad k vystavené faktuře vystavené faktury na nájemné, neměřitelné a měřitelné služby Možnosti využití FaMa+: Po uzavření zúčtovacího období systém z dostupných informací a podle určených algoritmů umožní vytvoření definovaných sestav. Teoreticky je ve FaMa+ možné vytvářet a evidovat vystavené faktury v rámci modulu Externí vztahy. Doporučujeme, aby byl pro tuto činnost využit ekonomický (ERP) IS klienta, ve kterém jsou zpracovávány i faktury z hlavních činností klienta a lze faktury přímo zaúčtovat Tvorba plánu správy areálu Představuje zpracování plánu nákladů na údržbu a správu areálů pro jednotlivé klienty a pravidelné měsíční aktualizace plánu na základě zjištěných skutečností. Vstupy: plány a zprávy z minulých období reálné informace o objektech (stav a opotřebení, potřeba oprav a investic,...) 298

302 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ zkušenosti a znalosti správců Výstupy: plán správy areálu Možnosti využití FaMa+: Podporu pro přímou tvorbu plánu aplikace FaMa+ v současné době neobsahuje. V rámci evidence dokumentů je možné vkládat plány zpracované např. v MS Excel jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít tak na jednom místě všechny dosud zpracované plány pro areál. V případě potřeby je možné na základě objednávky a akceptaci jejího finančního ocenění podporu pro tvorbu plánu dovyvinout Controling, reporting Jde o zpracování měsíčních zpráv o správě areálu pro klienty. Controling představuje zprávu o ekonomických záležitostech, reporting je zpráva o technickoprovozních záležitostech. Vstupy: plán správy areálu informace o uskutečněných činnostech při správě areálu účetní informace klientů Výstupy: controling (zpráva o ekonomických záležitostech) reporting (zpráva o technicko-provozních záležitostech) Možnosti využití FaMa+: Lze nadefinovat souhrnné výstupní sestavy, tabulky či grafy které budou vhodným způsobem prezentovat ekonomické a technicko-provozní ukazatele na základě kumulace a agregace informací dostupných v aplikaci v požadovaných časových horizontech a na základě definovaných výběrových kritérií. Podporu pro automatickou tvorbu reportů aplikace FaMa+ v současné době neobsahuje. V rámci evidence dokumentů je možné vkládat zprávy vytvořené např. v MS Word nebo v MS Excel jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít tak na jednom místě všechny dosud vytvořené zprávy pro areál Závěry, pokrytí řešené oblasti moduly, přínosy nasazení Vzhledem ke zjištěným potřebám a činnostem ŽS REAL a.s. v rámci oblasti evidence externích nákladů a výnosů jsme dospěli k názoru, že požadavky objednatele na tuto oblast mohou být pokryty nasazením produktu FaMa+, a to následujícími moduly: Prostorový pasport v rozsahu základní evidence prostorových objektů pro potřeby evidence pronajímaných objektů Technický pasport v rozsahu základní evidence technických zařízení pro potřeby evidence pronajímaných objektů 299

303 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Řízení nájemních vztahů v rozsahu evidence nájemců, správy a evidence nájemních smluv a vyúčtování nákladů na služby 3.14 Přínosy nasazení: přehledná a jednotná evidence spravovaných objektů, uživatelů, nájemních smluv a služeb automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi, budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému: o zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur o zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování služeb, možnost rychlejšího inkasa peněžních prostředků za služby údaj jednou zadaný do systému lze využít opakovaně pro různé účely, odpadne nutnost zadávat stejný údaj vícekrát na různá místa stálost naprogramovaných algoritmů a metodik výpočtů minimalizace chyb při zásazích do výpočtů automatické kontrolní mechanismy možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů 4 Návrh řešení pro méně prioritní oblasti Méně prioritní oblasti budou zaváděny až v následujících etapách realizace projektu. Proto v této části neuvádíme podrobnou analýzu, ale jen schematicky popisujeme možnosti, které se v budoucnu mohou využívat. Konkrétní realizace problematiky vybrané oblasti bude upřesněna podle aktuálních podmínek v době realizace. 4.1 Řízení nájemních vztahů Popis současné situace Z pohledu objednatele evidence interních nákladů a výnosů představuje evidenci nákladů na provoz vlastní společnosti, rozúčtování těchto nákladů na příslušná nákladová střediska, příprava podkladů pro fakturaci a případně také samotné vystavování faktur odběratelům. V současnosti není tato oblast podrobně sledována Základní charakteristika oblasti ve FaMa+ Sledování a vyhodnocování nákladů a výnosů se provádí v rámci nákladové analýzy, jsou definována pravidla pro sledování nákladů / výnosů. Vytváří se struktura nákladových objektů (středisek) pro sledování nákladů na různých úrovních a propojení nákladových objektů (středisek) na předměty nákladů. Předmětem nákladů mohou být objekty v rámci prostorového pasportu, technického pasportu, ale také např. pracovníci. 300

304 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ Nákladová a výnosová analýza je určena především k vyhodnocování zadaných nákladových a výnosových položek podle: úrovní definované struktury nákladových středisek (horizontální pohled), druhů sledovaných činností, dodavatele apod. (vertikální pohled). Zadávání nákladů / výnosů se provádí v rámci modulu Externí vztahy na příslušných formulářích. Náklady na interní činnosti mohou být generovány také z realizovaných zakázek v rámci modulu Zakázky. Finálním výstupem realizované zakázky je snadno dokladovatelná realizace a přesná alokace plánovaných a realizovaných zdrojů. V případě navázání na nákladovou analýzu je výstupem i přesná alokace nákladů pro následná manažerská rozhodování. V rámci zakázek je k dispozici funkcionalita na definování a využívání pracovních postupů, tj. normovaných a finančně oceněných činností. Lze také sdružovat zakázky do hierarchie projektů, což umožňuje vytvářet souhrnné pohledy (časové, nákladové) za více zakázek najednou. K plánování a řízení realizovaných činností lze využít modulu Termínové plánování, který umožňuje definování intervalů, tj. pravidel, podle kterých se generují zakázky. Nákladovou a výnosovou analýzu můžeme shrnout do následujících činností: Definování nákladových objektů (středisek) Evidence nákladů a výnosů Evidence předmětů nákladů Porovnání nákladů a výnosů Sestavy a analýzy Obrázek 2: Nákladová a výnosová analýza Nákladové objekty (střediska) struktura jednotek na které se alokují náklady /výnosy. Předměty nákladů definice objektů, na kterých mohou vznikat náklady / výnosy a jejich přiřazení na nákladové objekty. Evidence nákladů a výnosů vedení podrobných nákladových a výnosových knih. Porovnání nákladů a výnosů realizace požadovaných porovnání a analýz. Sestavy a analýzy představuje využití nejrůznějších přehledů a sestav Očekávané přínosy nasazení oblasti vedení evidence nákladových objektů ve struktuře, která podporuje provádění - nákladových analýz na požadovaných úrovních hierarchie podpora vytváření nákladových analýz na požadovaných úrovních struktury nákladových objektů 301

305 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV souborná evidence propojení fyzických objektu (ploch, zařízení) na nákladové objekty při počátečním správném nastavení umožnění efektivního sledování nákladů / výnosů na nákladové objekty (střediska) v požadované podrobnosti členění podle zvolených kritérií umožnění provádět analýzy nákladů / výnosů dle zadaných kritérií horizontálního i vertikálního členění poskytnutí informací o okamžitém stavu nákladů a výnosů na zadané úrovni umožnění tisku porovnávacích sestav v rozsahu dle zadaných kritérií Rizika nasazení IS Každý projekt nasazení informačního systému je provázen určitými rizikovými faktory, a to jak obecnými, tak i specifickými s ohledem na nasazení systému v konkrétním podniku. Riziko nezdaru projektu nasazení IS bude nízké, pokud se vedení podniku a vedení projektu seznámí s rizikovými faktory a učiní včas opatření ke snížení nadměrného rizika. V opačném případě bude riziko vysoké. Řízení rizik spočívá v : identifikování a vyhodnocení faktorů, které mohou mít vliv na úspěch projektu, stanovení strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik. Cílem této kapitoly je na základě našich dosavadních zkušeností nastínit možná rizika spojená s nasazením Facility Management řešení. Mezi obecné rizikové faktory projektu nasazení IS patří : nedostatečná podpora managementu zákazníka management musí být přesvědčen o prospěšnosti projektu pro vlastní organizaci a musí projektu vyjadřovat plnou podporu nedůsledné řízení projektu vedoucí projektu ze strany zákazníka i dodavatele musí mít operativní přehled o stavu a postupu prací na projektu a včas identifikovat faktory nepříznivě ovlivňující průběh projektu neposkytnutí dostatečné kapacity klíčových uživatelů zákazníka v průběhu projektu vztah koncových uživatelů k informačně-komunikačním technologiím nedostatečná počítačová gramotnost převzetí plné odpovědnosti klíčových uživatelů za jimi řešenou problematiku nedostatečná výkonnost HW platformy pro provoz IS (databázový, terminálový server, propustnost sítě) nedostatečné technologické vybavení pracovišť koncových uživatelů nepřiměřená délka realizace nasazení (příliš krátká, příliš dlouhá) neposkytnutí dostatečné součinnosti při analýze požadavků, posuzování návrhu systému a následném testování navrženého řešení nedostatečná motivace uživatelů IS zákazníka 302

306 Niemiec Analýza a návrh nasazení Řešení facility managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+ Konkrétní rizikové faktory zjištěné v rámci zpracování Návrhu řešení: věková struktura pracovníků objednatele (60% pracovníků má nad 50 let) není známa koncepce objednatele v rámci rozvoje IS různorodost využívaných postupů prací pro různé klienty Strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik bude stanovena v rámci projektu nasazení IS, pokud dojde k rozhodnutí projekt nasazení IS u Objednatele realizovat. Závěr Vzhledem k předmětu činnosti a strategickým záměrům společnosti ŽS REAL a.s. byly společně s objednatelem identifikovány oblasti řešení, které připadají v úvahu pro postupné nasazení v rámci informačního systému pro facility management. Zároveň byly stanoveny priority pro postupné nasazení jednotlivých oblastí. Strategickým záměrem společnosti ŽS REAL a.s. je snaha o dlouhodobou prosperitu a s tím spojené zvyšování konkurenceschopnosti a dosažení výrazného podílu na trhu poskytování Facility management služeb. Mezi významné faktory ovlivňující konkurenceschopnost patří: schopnost poskytovat komplexní, úplné a přehledné informace svým klientům o stavu nákladů a výnosů v oblasti facility managementu jasná a přehledná komunikace mezi poskytovatelem a klientem prostřednictvím pověřených osob v oblasti vyřizování požadavků na služby facility managementu zvyšování efektivity procesů facility managementu zejména v oblasti plánování, sledování a realizace opakovaných činností a údržby majetku S ohledem na výše uvedené faktory byly identifikovány následující oblasti, kterým byla přidělena nejvyšší priorita z hlediska pokrytí informačním systémem: Oblast prostorového a technického pasportu umožňující: základní evidenci a pasport spravovaných nemovitých objektů a technických zařízení, s možností připojování dokumentů a sledování provozních událostí Oblast sledování externích nákladů a výnosů svých klientů umožňující: vytvoření evidence uživatelů v jednotlivých areálech a seznamu poskytovaných služeb stanovení uživatelských poměrů v jednotlivých objektech provádět kalkulaci nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů nákladů k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého nájemného zajištění evidence a automatizovaného oběhu přijatých faktur mezi odpovědnými osobami rozúčtování faktur za služby mezi uživatele areálů vyúčtování nákladů za měřitelné i neměřitelné služby tvorbu plánů správy areálů 303

307 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV v rámci controllingu a reporting poskytovat komplexní ekonomické a technicko-provozní informace Oblast žádankového systému (HelpDesk) a řízení údržby umožňující: založení požadavku schvalování a ocenění požadavku plánování realizace požadavku (dispečink) realizaci a převzetí a akceptaci realizovaného požadavku založení a definování opakovaných činností sledování termínů realizací opakovaných činností řízené potvrzování realizací opakovaných činností Hlavní přínosy vyplývající z nasazení výše uvedených oblastí informačního systému: podpora přehlednosti evidence ploch a technických zařízení v požadovaném rozsahu a struktuře vycházející z jedné datové základny využitelné pro všechny činnosti provozované nad objekty možnost dokladování provádění různých činností nad plochou nebo technickým zařízením v rámci provozní knihy efektivní způsob plánování a řízení realizace různých požadavků vzniklých při výkonu hlavních procesů organizace prokazatelný podklad pro kontrolu kvality a včasnosti plnění požadavků všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi, budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému: zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování služeb, možnost rychlejšího inkasa peněžních prostředků za služby automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů. Procesy workflow jsou uživatelsky nastavitelné, tzn. že je uživatel aplikace může nastavit podle svých zvyklostí nebo zvyklostí klientů při počátečním správném nastavení umožněno efektivní sledování provádění opakovaných činností automatické upozorňování na blížící se, případně prošlé termíny opakovaných činností formou zasílání ových zpráv možnost dokladovat provedení opakovaných činností a tedy splnění legislativních či jiných povinností Po vyhodnocení požadavků objednatele s využitím skutečností a faktů zjištěných při konzultacích se zaměstnanci objednatele, jsme dospěli k názoru, že požadavky objednatele na funkčnost a výstupy informačního systému pro výše uvedené oblasti mohou být plně pokryty nasazením produktu FaMa+ od společnosti TESCO SW a.s. Literatura [1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s. 304

308 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/ Radek Niemiec Tesco SW, a.s. Abstrakt: Příspěvek se zabývá investičními žádankami, prostřednictvím kterých je možné řídit proces pořizování investic v organizaci. V příspěvku je znázorněn základní proces od založení záznamu žádanky, přes proces schvalování žádanky až po samotnou realizaci schváleného investičního požadavku. Tento proces je doplněn celou řadou schémat, které uživateli usnadňují pochopení práce s investičními žádankami v aplikaci FAMA +. Klíčová slova: aplikace FAMA+, investiční žádanka, proces pořizování investic Odborný konzultant: Martin Fink Tematický konzultant: Ludmila Horsáková Úvod Žádanky na investice umožňují řídit proces pořizování investic v organizaci. Typ žádanky Investiční žádanka slouží jako podpora procesu schvalování požadavku na investice s možností vkládání schvalovacích vyjádření a předávání připojené dokumentace elektronickou formou. Žádanka je vkládána pomocí webového rozhraní aplikace FAMA+. Uživatelům celé organizace je takto umožněno zakládat investiční požadavky a odesílat je zpracovatelům, kteří zajišťují další schvalování. 1 Investiční žádanka (INZAD) 1.1 Základní pojmy oblasti Investiční akce (dále také IA) Investiční akcí rozumíme realizaci schváleného návrhu investice nad 40 tis. Do investic mohou spadat požadavky na investice do Zdravotní techniky, Technologií nebo Stavební práce. Proces probíhá většinou dle platné směrnice organizace pro pořizování investic. Investiční komise Schvalovací orgán jednotlivých návrhů na IA. Doporučuje schválení, neschválení, odložení návrhu na Investiční akci. Prvotní schvalování provádí elektronickou formou, a pokud nedoje ke shodě, pak se investiční komise sejde a rozhodne o doporučení v jednání. 305

309 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Zpracovatel Zpracovatel se zabývá, evidencí Požadavků na investice, posouzením jejich relevantností, evidencí a správou Investičních akcí, koordinací, projednáváním IA, zajištěním schvalování IA v investiční komisi a organizací realizace IA. Požadavek na IA (investiční návrh) Požadavek na investice, tedy investiční návrh je považován jako impulz Zadavatele požadavku IA pro schválení a realizaci Investiční akce. Referent koordinátor IA Koordinátor IA je zpracovatelem určený referent, který je pověřen koordinací a odpovědností za realizaci konkrétní IA. Útvar Obecné označení organizační jednotky (oddělení, úsek, odbor apod.) v oblasti řízení a správy organizace. Zadavatel požadavku na IA - Požadavek na investice (investiční návrh) mohou podat jednotlivá oddělení organizace v závislostech na potřebách investice. Předpokládá se, že požadavek prošel vnitřním schválením na zadavatelském oddělení a k posouzení a schválení se dostávají již skutečně validované Požadavky na IA. 1.2 Základní schéma investiční žádanky Nákladové střediska Pracovníci Nákladové středsko zadavatele Zadavatel, Referent Zástupce zadavatele Investiční žádanka Atributy Zadávané Název žádanky Požadováno od, do Předmět investice a její umístění Důvod pořízení investice Návrh možných dodavatelů Očekávaná časová náročnost Očekávaná částka Očekávaná částka z vl. zdrojů Upřesnění k typu investice Kapacitní využití Výnosy z provozu Potřeba nových pracovníků Náklady na proškolení personálu Potřeba dalšího vybavení prostor Hrazeno z účtu Zůstatek na účtu Druh atestu Nutnost stavební připravenosti Předpoklad nákladů Technická konfigurace Popis (Číslo, Název, Předmět investice, Útvar, Popis,...) Číselníkové Zadavatel Útvar organizace zadavatele Zástupce zadavatele Způsob hrazení Kategorie Typ investice Referent Způsob hrazení Typ investice Kategorie Legenda: Objekt evidence dané oblasti Číselník pro vstup hodnoty Jiná evidence pro vstup hodnoty Nepovinný vstup Povinný vstup Rozšířená evidence Navazující evidence Obrázek 1: Základní schéma investiční žádanky 306

310 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ 1.3 Přihlášení do aplikace v produkčním prostředí Do webového prohlížeče zadáme adresu aplikace nebo spustíme pomocí ikony FAMA+ z některého z Terminálů. Pokud je uživatel již přihlášený do domény, dojde k automatickému přihlášení do aplikace. Pokud není, pak je potřeba se standardně přihlásit. V navigaci vybereme formulář Investiční žádanky: Obrázek 2: Formulář investiční žádanky (Poznámka: Při prvním spuštění ve webovém prohlížeči bude tento zřejmě vyžadovat instalaci technologického doplňku Microsoft pro SilverLight. V případě potřeby se prosím obraťte na svého administrátora IT.) 1.4 Založení záznamu Investiční žádanky Pro založení žádanky na investice slouží formulář Investiční žádanka. Vyplněním povinných polí, aktivací a následným uložením je žádanka připravena ke schvalování. Formulář investiční žádanky slouží k zadávání, zpracování a sledování žádanek na investice. Záložka Investiční návrh Číslo investiční akce číslo automaticky přidělené při odeslání žádanky ke schvalování. Pole je neaktivní. Zadavatel jméno a příjmení pracovníka, který žádanku založil. Může to být administrátor žádajícího pracoviště. Osoba seznámená se systémem investičních žádanek, která zajišťuje vyplnění interně validovaného návrhu do systému a případných doplnění na základě požadavků realizátorů. Pole je neaktivní a je naplňováno automaticky dle přihlášeného uživatele. OJ Nákladové středisko výběr z číselníku Nákladových středisek, pole je povinné. Útvar organizace zadavatele pole je neaktivní, doplní se po výběru Nákladového střediska dle organizační jednotky NS. Název žádanky stručný název investiční žádanky. Pole je povinné. Pořadí priority zadavatele možnost vložení alfanumerické hodnoty pro definování preferencí pořadí řešení požadavku. 307

311 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Pořadí zpracování zpracovatelem definované pořadí zpracování požadavku. Priorita vybraná priorita pro řešení hodnota z číselníku. Požadováno od, do zpřesňující interval k údaji Plánováno na období. Jedná se o nepovinný informativní údaj intervalu od, do na kdy má pořízení investice smysl. Údaje jsou pro Zpracovatele investice upřesňujícím údajem pro plánování realizace investice. Plánováno na období výběr z číselníku období roční interval (dle definice plánovacích období). Je to období, na které je investice plánována. Žádající pracoviště vybere období, do kterého má investice v předpokladu spadat, vzhledem k požadavku na termín realizace investice. Zpracovatel může období změnit například v případě odložení investice na pozdější období. Kategorie výběr z číselníku Kategorie. Pole je povinné, vyplňuje zadavatel při založení požadavku. Kategorie řídí příslušné workflow procesu realizace požadavku. Referent výběr z číselníku pracovníků. Referent koordinuje realizaci žádanky na investice. Žadatelské pracoviště referenta nevyplňuje. Zadává jej zpracovatel po schválení investice ředitelem. Pokud pole zadavatel vyplní, pak se při odeslání investičního požadavku vymaže. Předmět investice a její umístění informace o předmětu žádanky v rozsahu dle interní metodiky organizace pro zadávání Investičních požadavků. Umístění investice je možné specifikovat textově. V případě požadavků investic v kategorii Zdravotnická technika se Umístění investice specifikuje podrobně na záložce Doplňující údaje, kde je pole Umístění investice v tomto případě povinné a neprovázáno na Prostorový pasport. Datum zadání datum založení požadavku. Pole je neaktivní. Odpovědná osoba je to schvalovatel za zadavatelské pracoviště (primář). Lze vybrat z číselníku pracovníků a pole slouží pro informování zpracovatele žádanek a možnost zasílat ové notifikace i na odpovědnou osobu (schvalovatele). Pokud je zadavatel zároveň schvalovatelem, pak není potřeba odpovědnou osobu zadávat. V případě, že zadavatel není odpovědná osoba a vkládá žádanku v zastoupení jako zadavatel (administrátor žadatelského pracoviště) je potřeba, aby toto pole bylo vyplněno. Datum schválení vyplňuje se při schválení žádanky ředitelem. Pole je neaktivní. WF stav zobrazení stavu workflow žádanky. Pole je neaktivní. Návrh možných dodavatelů (alespoň 3) textové pole pro určení možných dodavatelů slouží k upřesnění žádanky. Očekávaná časová náročnost textové pole lze uvést očekávanou časovou náročnost. Aktivní pole slouží pro zadavatele jako indikace zásobníku. Pokud není zatrženo, lze ukládat žádanky v dočasném přípravném zásobníku bez 308

312 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ kontroly na povinnost polí. Dále není přístupná Procesní akce pro odeslání požadavku schvalovateli na klinice. Jakmile je požadavek zadavatelem připraven, provede se zatržení systém zaktivuje kontroly na povinnost polí při uložení a zároveň je zpřístupněna procesní akce pro odeslání požadavku schvalovateli za kliniku ke schválení. Očekávaná částka očekávaná částka investice. Pole je plněno automaticky ze záložky Způsob hrazení. Částka z vl. zdrojů částka hrazená z vlastních zdrojů. Pole je plněno automaticky ze záložky Způsob hrazení. Typ investice výběr z číselníku Typ investice (Havárie, Obnova, Rozvoj, Výzkumný grant). Pokud je zvolena možnost Havárie dojde k nastavení obarvení indikátoru typu investice. V seznamu investičních žádanek se barevný indikátor typu investice zobrazuje tímto způsobem: Obrázek 3: Indikátor typu investice Zelená = Obnova Modrá = Rozvoj Červená = Havárie Žlutá = Výzkumný grant Upřesnění k typu investice textové pole. Lze uvést slovní upřesnění k typu investice. Záložka Popis investice Záložka obsahuje povinná textová popisná pole naplňovaná dle interní metodiky organizace pro zadávání investičního požadavku: Důvod pořízení investice Kapacitní využití Výnosy z provozu Potřeba nových pracovníků nebo úvazků Náklady na proškolení personálu 309

313 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Potřeba dalšího vybavení prostor, související zařízení, nábytek,... Záložka Způsob hrazení Tato záložka obsahuje pole s možností zadat Způsoby hrazení investice a Zdroje financování z číselníku zdrojů financování. Je nutné vybrat alespoň jeden zdroj povinně. Údaje se mohou v průběhu schvalování a realizace vyvíjet. S příslušnými právy uživatele je možné údaje v průběhu schvalování a realizace modifikovat. Dar a případně Částka daru Dotace a případně Částka dotace Grant a případně částka grantu Vlastní zdroje a případně Částka vlastních zdrojů Vybrané typy zdrojů financování se zobrazují i v seznamové části formuláře s možností filtrací a třídění dle těchto údajů. Záložka Doplňující údaje Tato záložka obsahuje Doplňující údaje, jejichž povinnost zadání vyplývá dle vybrané Kategorie investice (Stavby, Zdravotnická technologie, Ostatní): Umístění investice výběr umístění investice z hlediska prostorového pasportu. Výběrové LOV umístění z Ploch prostorového pasportu. V případě kategorie investice Zdravotnické prostředky je pole povinné. Zařízení ZP - výběr zdravotnického prostředku vybraný pomocí výběrového LOV z evidence Zdravotnických prostředků. V případě kategorie investice Zdravotnické prostředky je pole povinné, a to kromě Typu investice Rozvoj. Počet kusů - v případě kategorie investice Zdravotnické prostředky a Ostatní je pole povinně. Záložka Popis Tato záložka obsahuje pole: Popis možnost vložení dalších textových údajů k požadavku. Záložka Připojená dokumentace Na záložce lze jednoduchým způsobem připojovat k dokladu další soubory a dokumenty pomocí výběru z adresáře a načtení do databáze a následně dokumenty prohlížet. Jednotlivé řádky reprezentují jednotlivé připojené soubory. Rozklikem záznamu řádku a klikem na modrou ikonu souboru se otevře samotný připojený dokument v příslušné aplikaci (Adobe reader, Prohlížeč obrázků, MS Word apod. je nutné, aby byla asociovaná aplikace k dispozici, jinak se soubor neotevře). Záložka obsahuje sloupce: Kód dokumentu 310

314 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Dokument název dokumentu, který je evidován Druh dokumentu druh z číselníku předdefinovaných druhů Odkaz na soubor odkaz je realizován pomocí relativní cesty do adresáře nebo načtením souboru do databáze. Záložka Vyjádření zúčastněných Záložka obsahuje přehled komentářů k Investiční žádance a naplňuje se pomocí vkládaných komentářů na základě výzev v jednotlivých procesních krocích workflow nad požadavkem. Záložka tedy slouží jako místo komunikace nad požadavkem pro jednotlivé účastníky procesu. V případě obdržení ové notifikace se příslušný případný nový komentář k požadavku nachází na této záložce. Záložka obsahuje sloupce: Připojený komentář text připojeného komentáře. Typ komentáře typ připojeného komentáře (Zadavatel, Zpracovatel, Náměstek, Ředitel) Vytvořeno datum a čas uložení komentáře. Vytvořil jméno uživatele, který komentář vložil. Poslední změna datum a čas poslední změny komentáře. Změnil jméno uživatele, který provedl změnu komentáře. Záložka Kontakty Záložka kontakty obsahuje základní informace personálního pasportu Zadavatele, Odpovědné osoby a Referenta. Záložka WF historie Záložka slouží k monitorování procesu Investičního požadavku. Údaje jsou needitovatelné. 1.5 Číselníky Číselník Kategorie Číselník Kategorie slouží k určení kategorie investiční žádanky. Dle kategorie jsou žádanky rozčleněny zpracovatelům a rovněž se větví procesní workflow. Kód Kódové označení kategorie. Kód slouží pro přímé zadání do pole Kategorie na dokladu Investiční žádanky bez otevírání výběrového okna. Název Název kategorie investiční žádanky. Zobrazuje se jak na detailu, tak ve sloupci seznamu investičních žádanek. Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci je to řídicí číselník. Je možné pouze vybírat. 311

315 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Číselník Typ investice Číselník slouží k rozlišení investičních žádanek z hlediska podstaty investiční akce. Kód Kódové označení typu investice. Kód slouží pro přímé zadání do pole Typ investice bez otevírání výběrového okna na investiční žádance. Název Název typu investice. Zobrazuje se jak na detailu, tak ve sloupci seznamu investičních žádanek. Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci. Podle vybraných hodnot se indikuje barevný ukazatel v seznamu investičních žádanek. Je možné pouze vybírat. 1.6 Proces WorkFlow životní cyklus investiční žádanky V rámci konzultace přípravy analýzy Investiční žádanky bylo dohodnuto následující procesní workflow žádanky na investice, které je metodicky garantované nemocnicí. V první části WF je zadání (schválení na klinice), odeslání zpracovatelům investičních žádanek, následným přidělením komise a schvalování na úrovni ředitele. Obrázek 4: Základní koncepce průchodu investiční žádanky Druhá část WF popisuje řešitelskou oblast (realizaci schválené Investiční akce), kde hlavní změny jsou indikovány změnou procesních stavů záznamu investičního požadavku. 312

316 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Proces schvalování žádanky na investice Zadavatelé investičních žádanek jsou uživatelé definováni rolí Zadavatel investiční žádanky. Tito uživatelé mají pravomoc zadávat požadavky na investice za kliniku. Nová žádanka po jejím uložení nabývá stav Založeno. Zadavatel musí rovněž určit kategorii žádanky. Na výběr jsou tyto možnosti: Přiřadit kategorii Zdravotechnika, Přiřadit kategorii Ostatní, Přiřadit kategorii Stavby. Do pole Odpovědná osoba vybere pomocí výběrového číselníku osobu schvalovatele za kliniku primáře. Aktivováním žádanky pomocí zatržení pole Aktivní je žádanka připravena k odeslání. Výběrem volby Odeslat ke schválení na klinice odešle zadavatel žádanku schvalovateli primáři v interním kolečku schvalování, a to před samotným odesláním na Investiční odbor. Schvalovatelé za kliniku schvalovatel obdrží informační se jménem požadavku, který má připraven ke schválení za kliniku. Požadavek dohledá v seznamu požadavku na formuláři Investiční žádanka. Pro roli schvalovatele jsou aktivní následující procesní volby z menu Workflow: Schválení za kliniku a odeslání - žádanka je odeslána na Zpracovatele Investiční odbor a nabývá stav Ke schválení za investice. Zároveň dojde k automatickému očíslování. O novém požadavku je zpracovatel informován em zaslaným systémem. Další zpracování zabezpečuje již zpracovatel žádanky na Investičním odboru. Vrácení k doplnění zadavatelem - výběrem této možnosti je schvalovatel - primář vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto skutečnost je upozorněn em zadavatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku znovu primáři ke schválení na klinice. Vklad komentáře se provádí v rámci akce WF, kdy se objeví příslušné okno pro vložení textu komentáře. Je potřeba zaměřit kurzor dovnitř okna a tím se aktivuje pole pro text. V případě kliknutí na tlačítko OK se komentář vloží. V případě kliknutí na tlačítko Zavřít se komentář nevloží, ale akce se přesto provede. Zpracovatelé žádanek jsou role: Zpracovatel ZT a Zpracovatel OST. Tito vidí v seznamu požadavků pouze ty, které mají odpovídající kategorii (Zpracovatel ZT vidí žádanky s kategorii Zdravotechnika, Zpracovatel OST vidí žádanky s kategorii Ostatní a Stavby), případně kategorie není vyplněna. Je zajištěno filtrem nastaveným na formuláři Investiční žádanky. Všichni zpracovatelé mají na výběr tyto procesní volby: Vrátit k doplnění žádanka je po spuštění ve stavu Vyžádáno doplnění, je přiřazena zadavateli žádanky, kterému je odeslán . Zpracovatel je při spuštění dotázán na komentář (důvod vrácení). Zadavatel takovou žádanku může opět Vrátit zpracovateli (zpracovatel obdrží ) a je 313

317 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV dotázán na komentář. Zadavatel může rovněž investiční žádanku stáhnout a tím ukončit její zpracování. Navrhnout schválení žádanka je převedena do stavu Navrženo schválení a dále je zpracována investiční komisí. Členové investiční komise jsou informování em na novou žádanku ke schvalování. Navrhnout neschválení žádanka je převedena do stavu Navrženo neschválení, další zpracování viz předchozí bod. Doporučit přezkoumání Žádanka je převedena do stavu Doporučeno přezkoumání, další zpracování viz předchozí bod. Schvalování požadavku provádí Investiční komise a následně Ředitel. Členy investiční komise jsou: technicko-provozní náměstek, léčebně-preventivní náměstek, náměstek pro informatiku, ekonomický náměstek. U kategorie Zdravotechnika komise nezahrnuje náměstka pro informatiku. Investiční komise zabezpečuje další zpracování požadavku, který je odeslaný ke schvalování od zpracovatelů investičních žádanek Členové komise zpracovávají investiční žádanky následovně: Doporučit schválení V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Schválení, žádanka nabývá stav Doporučeno komisí. Doporučit odložení V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Odložení, žádanka nabývá stav Doporučeno odložení. Doporučit neschválení V případě, že všichni členové komise vyberou možnost Neschválení, žádanka nabývá stav Nedoporučeno komisí. Vrácení zpracovateli k doplnění Výběrem této možnosti je člen komise vyzván k zadání komentáře pro zpracovatele. Na tuto skutečnost je poté upozorněn em zpracovatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku členovi komise, který má znovu k dispozici sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení investiční žádanky. Vrácení zadavateli k doplnění Výběrem této možnosti je člen komise vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto skutečnost je upozorněn em zadavatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku členovi komise, který má k dispozici sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení investiční žádanky. V případě, že se komise při schvalování neshodne, je informován Zpracovatel, který odešle žádanku do Schvalování zasedáním komise. V tomto případě komise fyzicky zasedne a rozhodne o výsledku schvalování. Poté zpracovatel promítne výsledek schvalování na žádance (Schválení, Neschválení, Odložení). V případech Schválení / Neschválení / Odložení jsou žádanky ve stavu Doporučeno komisí / Nedoporučeno komisí / Doporučeno odložení předány ke zpracování řediteli, který je informován o výsledku schvalování v investiční komisi pomocí ové notifikace. Ředitel rozhodne o konečném výsledku schvalování investiční žádanky. 314

318 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Ředitel zpracovává investiční žádanky výběrem některé z následujících akcí: Odložení žádanka nabývá stav Odloženo ředitelem. O odložení je informován em zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje zpracovatel žádanky. Schválení žádanka nabývá stav Schváleno ředitelem. O schválení je informován em zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje zpracovatel žádanky Zamítnutí žádanka nabývá stav Neschváleno ředitelem. O neschválení je informován em zadavatel i zpracovatel. Neschválením se žádanka předá k archivaci (po archivaci je viditelná pouze při zobrazení skrytých záznamů). Vrátit zadavateli k doplnění výběrem této možnosti je ředitel vyzván k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění. Zadavatel je upozorněn ovou notifikací a případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku řediteli, který provede odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky. Vrátit zpracovateli k doplnění výběrem této možnosti je ředitel vyzván k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění. Zpracovatel je upozorněn ovou notifikací a případný dotaz zodpoví a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku řediteli, který provede odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky. Legenda k diagramu workflow: N á v rh s ta ž e n - nový stav dokladu po provedení akce workflow S ta ž e n í n á v rh u - název akce workflow Z a d a v a te l - role, která spouští akci workflow - akce odesílá ovou zprávu členu komise (příp. Zadavateli, Zpracovateli) - akce vyžaduje zadání doplňujícího komentáře 315

319 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 5: Diagram workflow Realizace schváleného Investičního požadavku Po zpracování ředitelem se stane žádanka po schválení Investiční akcí a je přidělena zpět zpracovateli (Zpracovatel ZT nebo Zpracovatel OST). (Je to stejný záznam požadavku na investice, ale již po schválení.) Po výběru referenta, který bude Investiční akci řešit (pomocí výběrového pole na formuláři), provede zpracovatel přidělení schváleného požadavku referentovi. Přidělení se provede pomocí akce WF a referentovi se odešle ová notifikace o přidělené Investiční akci k realizaci. Zpracování Investiční akce referentem je jiné v případě, že se jedná o Stavby, než pro Ostatní + Zdravotechniku. 316

320 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Obrázek 6: Realizace schváleného investičního požadavku Stavby Workflow pokračuje dále bez větvení takto (pouze změny stavů): Funkce (nový stav) Příprava zadávací dokumentace projektu (Příprava projektové dokumentace) komunikace se zadavatelem Odeslání dokumentace ke schválení (Projektová dokumentace ke schválení) Vypsání veřejné zakázky na projekt (Veřejná zakázka na projekt vypsána) zadavatel je informován o provedení této akce em. Vyhodnocení zakázky na projekt (Zakázka na projekt vyhodnocena) 317

321 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Objednání projektu (Projekt objednán) Dodání projektu (Projekt dodán) zadavatel je informován o provedení této akce em. Příprava zadávací dokumentace stavby (Příprava zadávací dokumentace stavby) komunikace se zadavatelem Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova) Zadávací dokumentace k připomínkování (Zadávací dokumentace k připomínkování) Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) zadavatel je informován o provedení této akce em. Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena) Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován o provedení této akce em. Přidělení realizátorovi (K realizaci) Zahájení realizace (Realizace zahájena) Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení této akce em. Ostatní + Zdravotechnika Workflow pokračuje takto: Funkce (nový stav) Přidělit zadavateli k doplnění (Přiděleno zadavateli k doplnění) zadavatel je informován prostřednictvím u. Funkcí Doplnění investiční akce zadavatel odešle žádanku zpracovateli, je dotázán na zadání komentáře, poté je zpracovatel informován prostřednictvím u o doplnění žádanky. Tento může opět spustit funkci Přidělit zadavateli k doplnění a proces se opakuje. Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova) Zadávací dokumentace k připomínkování (Zadávací dokumentace k připomínkování) Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) zadavatel je informován o provedení této akce em. Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena) Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován o provedení této akce em. Přidělení realizátorovi (K realizaci) Zahájení realizace (Realizace zahájena) Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení této akce em. Závěr Předem nastavené procesní workflow aplikace FAMA+ podporuje schvalovací proces a řešení požadavku na investice a dále umožňuje sledovat stav plnění žádanky na Investiční akci spolu se záznamem historie průběhu investičního procesu. 318

322 Niemiec Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/ Příspěvek popisuje detailní průběh celého procesu - s využitím poznatků získaných v rámci výuky projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu. Literatura [1] Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. 319

323 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY Eva Paličková Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR Abstrakt: Práce s polymerními materiály citlivými na světlo je součástí práce skupiny holografie v naší laboratoři. Tento článek je rešerší moderních poznatků o práci s materiály zvanými fotorezisty, následné jejich leptání a měření tloušťky. Klíčová slova: fotorezisty, chemické procesy, leptání skla Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín Úvod Ve Společné laboratoři optiky jsme před nějakým časem řešili úkol, jak vytvořit pravidelné úzké, ale zároveň hluboké drážky na skleněných destičkách. Protože požadovaný rozměr drážek nedovoloval vytvářet je jednoduše řezáním, byla zvolena metoda leptání, která je obecně dosti známá a propracovaná. Pro naši práci jsme nejdříve museli provést rešerši z dostupné literatury, abychom se na tuto práci co nejlépe připravili nejprve teoreticky. Na této práci jsem se také podílela a zde jsou alespoň některé dohledané poznatky k této problematice. 1 Leptání skla Matnění a leptání skla patří mezi chemické postupy sloužící k docílení změny vzhledu a vlastností povrchu skleněných předmětů. Leptáním se vytváří matný (drsný) povrch, přičemž tento proces nahrazuje proces broušení, který používá klasické brusné materiály (kovové nebo diamantové). Matné plochy se vytvářejí pro dekorativní i funkční účely. Chemický proces leptání skla je specifický pro různé skleněné předměty a mezi faktory ovlivňující výsledný vzhled a kvalitu leptu patří především chemické složení skla, doba, teplota a koncentrace směsí kyselin v leptací lázni. Různé typy skla vyžadují odlišný přístup a optimální parametry leptání lze zjistit především empiricky. Nejčastěji se k leptání skla používá kyselina fluorovodíková (HF), která je vlastně roztokem plynu fluorovodíku ve vodě. Takto vznikne kyselina fluorovodíková, která patří mezi slabé kyseliny. Rozpouští většinu oxidů kovů i kovy samotné, s výjimkou 320

324 Paličková Práce s fotorezisty ve společné laboratoři optiky zlata a kovů platinové skupiny. Kromě toho kyselina fluorovodíková reaguje s SiO2, křemenem, který tvoří základ skel. Tuto reakci lze vyjádřit chemickou rovnicí SiO HF H 2 SiF 6 + 2H 2 O (1) a tato reakce se využívá k leptání skla. Postup, jak vyleptat požadovaný vzor, je v principu stejný, ať se jedná o umělecký nebo technický účel. Na povrch skla se nejdříve nanese leptací maska folie nebo vrstva nanesená na povrch před procesem leptání. Tato maska (také nazývaná šablona) musí být stabilní v podmínkách působení leptadla. Velmi známým příkladem leptání vzorů do skla může posloužit třeba výroba sklenek (především vinných) s leptanými vzory. Tento postup bývá často předváděn návštěvníkům skláren a je už velmi starý, ale osvědčený. Hotová sklenka se omočí v roztaveném vosku tak, aby se po celém jejím povrchu vytvořila souvislá vosková vrstva. Pak se do vrstvy vosku vyryje požadovaný vzor a to buď pantografem nebo gilošovacím strojem. Tím se opět odhalí čisté sklo a takto připravené sklenky se pak leptají ponořením do leptací lázně. Tímto způsobem se ale sklo leptá jen do malé hloubky a pro naše účely je tento postup tedy nevhodný, proto jsme museli hledat jinou cestu, jak leptání provést. Známý způsob je po-psán např. v článku [1. Tento způsob zajišťuje velmi dobré výsledky, pod kterými si představujeme hluboké, pravidelné drážky s ostrými hranami. Postup, kterým lze vytvořit takové drážky, je následující. Nejprve se na sklo nanesou kovové vrstvičky chromu (Cr) a zlata (Au). Cr vrstva slouží jako podklad pod Au vrstvu, neboť Au vrstva je méně přilnavá. Au vrstva je ale nutná proto, že je leptání odolná, což zase jiný kov není. Na tyto vrstvy je nanesena silná vrstva fotorezistu, látky, která dobře vytváří reliéfní masku např. při výrobě plošných spojů. Fotorezisty budou popsány podrobněji dále, nyní jen dokončíme popisovanou problematiku. Z fotorezistu se tedy na vrstvě kovu vytvoří reliéfní maska, například rovné proužky. Maska tedy sestává z pásků fotorezistu, mezi kterými je odhalená zlatá a chromová vrstva. Ty nejprve odstraníme leptadlem (rozpouštědlem) na kovy, které při správné koncentraci a teplotě rychle vymyje odhalené pásky kovů, ale neodstraní pásky fotorezistu. Poté se deska opět omyje a osuší a takto je připravena k leptání skla kyselinou fluorovodíkovou. Během tohoto leptání se už odleptá i vrstva fotorezistu, který kyselině fluorovodíkové neodolá, ale pod ním zůstávají stále pásky zlata s mědí, které odolávají, a leptání se tedy děje stále jen v místech, kde kovové vrstvičky nejsou. Všechny tyto procesy je třeba dobře sladit co se týká doby provádění, teplotě leptadel i fotorezistu, a koncentraci rozpouštědel. Protože při příliš dlouhé době leptání kterékoli vrstvy dochází časem k narušení i vrstev masky, a to má vliv i na kvalitu drážek. Pokud potřebujeme drážky hodně hluboké, bývá maska z kovových vrstviček vícenásobná, na skle se střídá Cr/Au/Cr/Au, neboť při delší době leptání kyselina fluorovodíková rozpouští i tenké vrstvičky zlata. Dále přílišná doba leptání může mít za následek tzv. podleptání kovové masky a drážky se tak rozšiřují. 321

325 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Při vhodném sladění podmínek všech procesů se však tímto způsobem může dosáhnout hloubky drážek až 500 m. Uvedený proces je však zřetelně dosti pracný i náročný na spotřebu mnoha různých materiálů a tedy i dosti drahý. Hledali jsme proto ještě jiný způsob, jak se dobrat žádoucích výsledků. Takový jsme našli např. v čl. [2,3] který se velmi podrobně zabývá popisem leptání skel různými způsoby za použití dlouhé řady materiálů pro masky i typů leptadel. Popisuje i různé způsoby leptání suché, mokré, za působení plazmatu apod. Nás zaujal popis leptání hlubokých vzorů do skla za použití masky pouze z fotorezistu. Abychom mohli tento postup podrobně popsat, bylo by dobré nyní říci podrobněji něco o fotorezistech. 2 Fotorezisty Fotorezisty jsou polymerní materiály, používané běžně např. v mikroelektronice, při vytváření plošných spojů nebo v litografii, u něhož při exponování světlem dochází ke změnám makromolekulárních vazeb uvnitř materiálu. Změnou chemických vazeb se mění též rozpustnost materiálu ve vhodném roztoku, a tedy může vzniknout povrchový reliéf. Lze rozlišit materiály negativní (je rozpouštěna neexponovaná část materiálu, exponovaná je zpevněna) a positivní (je rozpouštěna exponovaná část materiálu) - ty se používají v difraktivní optice výhradně. Fotorezist je nejvýznamnější materiál pro přípravu reliéfních difrakčních struktur. Záznam v optické oblasti je možný pro vlnové délky nanometrů. Prostorové rozlišení může dosáhnout až 5000 čar/mm (vysokofrekvenční difrakční struktury). Z důvodu vysokého rozlišení našel proto fotorezist využití i v holografii, kde se také osvědčil jako vhodné záznamové prostředí. Fotorezist se nanáší na podkladovou desku zpravidla tak, že se podkladová deska umístí na rotační zařízení a do jejího středu se kápne fotorezist. Poté se deska roztočí na dobu asi 30 s. velikost otáček bývá ot./s, rychlostí rotace ovlivňujeme tloušťku vrstvy. Po nanesení se fotorezist vypéká pro ztvrdnutí zpravidla při teplotě C po dobu 30 min. Nyní už je fotorezist připraven k exponování, přiloží se tedy na něj maska a exponuje. Následuje vymývání (vyvolání) vzoru. To se děje slabým roztokem louhu (silná žíravina, proto vyžaduje práce s ním zvýšenou opatrnost a zachování bezpečnostních předpisů), ve kterém desku nějakou dobu máčíme. Po vyvolání vzoru se deska musí dobře omýt a osušit před další zpracováním. Pro naše účely jsme potřebovali vrstvu fotorezistu mimořádně tlustou, což se provádí tak, že se při odstřeďování desky s fotorezistem jednak volí nižší otáčky, jednak se proces nanášení vícekrát opakuje, takže tloušťka vrstvy postupně narůstá. Pro naši práci bylo nutné znát s vysokou přesností tloušťku fotorezistové vrstvy, abychom se ji naučili vytvářet v požadovaných tloušťkách. V tom nám pomohl přístroj, který se také nachází v našich laboratořích a který dokáže měřit tloušťku i velice tenkých vrstviček. Jedná se o zařízení firmy Taylor Hobson z Velké Británie nesoucí označení Form Talysurf Series 2 (FTS2 Obr. 1). Přístroje, vyráběné už nejméně šest desetiletí, byly původně konstruované jako kontaktní profilometry, které mapovaly povrch pevných těles a později i vyjadřovaly řadu normovaných parametrů, 322

326 Paličková Práce s fotorezisty ve společné laboratoři optiky v současné době dokáží nejen s mimořádnou přesností a rozlišením mapovat povrch v 2D i 3D prostoru a spočítat několik desítek parametrů, ale z naměřených souřadnic při přejíždění hrotu po povrchu a s použitím softwaru lze například vypočítat poloměr kulové plochy, úhel mezi dvěma stěnami nebo právě tloušťku i velmi tenkých vrstev. Právě pro toto měření jsme při našich pokusech s fotorezisty přístroj často využívali (Obr. 2). Prakticky po každém nanesení fotorezistu a jeho vysušení (vypečení) jsme kontrolovali tloušťku vrstvy. Obrázek 1: Detail přístroje FTS2, indukční snímač s raménkem a snímacím hrotem zakončeným diamantovou kuličkou o průměru 4 m. V již zmíněném článku [3] je podrobně popsáno (kromě jiného) leptání drážek do skla za použití masky pouze z fotorezistu. Článek popisuje (jak uvádí) 53 materiálů kovů, polokovů ale také skel a fotorezistů s asi 35 leptadly a přehledné tabulky, jak která leptadla na tyto materiály působí a především jaká je rychlost leptání. Způsob leptání je různý suché, mokré, za působení plazmatu apod. Podle uvedených tabulek to vypadá tak, že některé (pozitivní) fotorezisty jsou hodně odolné proti leptadlu pro sklo, to je proti ředěné kyselině fluorovodíkové (10:1, 10 dílů H2O a 1 díl 49% HF při pokojové teplotě cca 20 C). Přitom samozřejmě jsou snadno rozpustné v KOH, který i slabě leptá sklo. Přitom pro sklo je nejlepší leptadlo uvedený roztok HF (silnější koncentrace HF by zřejmě dost rychle působila i na fotorezist). Snad ještě lepší leptadlo pro skla, kterému přitom odolávají fotorezisty po jistou dobu, je kupodivu pomalé leptací činidlo (BHF buffered hydrofluoric acid), které je směsí 5 (váhových) dílů 40% NH4F (fluorid amonný) a 1 (váhového) dílu 49% HF. Opět to má fungovat při přibližně 20 C. Je nutno si ale uvědomit, že každé sklo se chová vzhledem ke svému chemickému složení k leptadlům jinak a stejně tak každý fotorezist odolává po svém. Bylo by třeba vše řádně odzkoušet. Klíčová bude zřejmě správná práce s fotorezistem, který je nutno nanést v dostatečně silné vrstvě a následně dostatečně vytvrdit. 323

327 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 2: Ukázka měření tloušťky fotorezistu přístrojem FTS2. Zde jsme měřili tloušťku již vypečené masky z fotorezistu na skle, v tabulce lze odečíst naměřenou tloušťku vrstvy, která zde činí přibližně 3,4 m. Návody v článku praví, že po nanesení vrstvy rotací v tloušťce od 1 m do 2,5 m (ale někdy i 6 m) se fotorezist nejdříve vypéká měkce, to je na kovové podložce horké C (podle typu fotorezistu) jen sekund a pak ještě následuje tvrdé vypékání (hard) v troubě C asi 30 min. Takový fotorezist pak odolává dlouho leptadlu, které narušuje sklo, ovšem pozor! Na sklo je nejlepší koncentrovaná HF, tj. roztok plynu HF ve vodě, který může být nejvýše 49%. Takové leptadlo zřejmě odplaví i vytvrzený fotorezist za krátkou dobu. Ale ředěná kyselina fluorovodíková ředění 10 : 1 leptá sklo také, ale fotorezistu zřejmě tolik nevadí. Stejně tak tzv. pomalé leptadlo BHF, opět ředěné (viz tab. 1 v čl. 3) by mělo leptat sklo, ale méně fotorezist. Závěr Cílem našich zkoušek je naučit se pracovat s fotorezisty za účelem vytvořit z nich reliéfní masku na vhodném skleněném podkladu, který bude leptán tak, abychom dostali ve skle dostatečně hluboké vyleptané drážky. Tento způsob se nám jeví jako levný a jednoduchý, zvládnutelný i na našem pracovišti. K tomu je třeba naučit se vytvořit nejprve tlustou vrstvu fotorezistu, kterou je třeba řádně vytvrdit, aby co nejdéle odolávala zvolenému leptadlu. Po expozici fotorezistu a následném vyvolání dostaneme reliéfní masku, poté se provede leptání. Fotorezist je při něm také odleptáván, ale při dostatečně velké tloušťce fotorezistu by za dobu, nežli se fotorezist odleptá, mělo dojít k dostatečně hlubokému vyleptání požadovaného vzoru ve skle. Sladění dostatečné tloušťky fotorezistu, vhodného skla a leptadla i optimální volba teploty a koncentrace vhodného leptadla však bude náplní naší práce v této oblasti ještě po nějakou dobu. 324

328 Paličková Práce s fotorezisty ve společné laboratoři optiky Literatura [1] TAY, F.E.H., ILIESCU, C., JING, J., MIAO, J. Defect-free wet etching through pyrex glass using Cr/Au mask. Microsyst. Technol., 2006, 12, pp [2] WILLIAMS, K.R., MULLER, R.S. Etch Rates for Micromachining Processing. Journal of Micromechanical Systems, 1996, Vol. 5, No. 4, pp [3] WILLIAMS, K.R., GUPTA, K., WASILIK, M. Etch Rates for Micromachining Processing Part II. Journal of Micromechanical Systems, 2003, Vol. 12, No. 6, pp

329 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ Simona Pazderová Vysoká škola logistiky o.p.s. Abstrakt: Příspěvek s názvem Projektová činnost na VŠLG optimalizace postupů popisuje konkrétní projekt, který realizuje Vysoká škola logistiky o.p.s. Cílem je vlastní návrh na optimalizaci postupů při projektovém řízení se zaměřením na lidské zdroje vedení porad, komunikace a spolupráce v týmu, koordinace činností a procesů. Klíčová slova: projekt, projektový management, koordinace, spolupráce, řízení, vedení lidí, management, činnosti, realizační tým, porady, plánování, dimenze projektu Odborný konzultant: Jana Švarcová Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Jiří Vaněček Úvod Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG) realizuje několik projektů financovaných z Evropské Unie a z rozpočtu České republiky. Projekt Příprava na vysoké školy technických oborů je jedním z nich. V následujícím textu uvádím podstatu projektového managementu, popisuji výše zmíněný projekt a dále se zaměřuji na řízení lidských zdrojů. Ze své pozice se zamýšlím nad dosavadními postupy, metodami, řízení týmu, spolupráce a komunikaci v týmu a následně se snažím navrhnout efektivnější a účinnější řízení činností, procesů a plánování a navrhuji optimalizování postupů tohoto řízení. Řízení lidských zdrojů se prolíná celým obdobím a na všech úrovních, protože na všech úrovních a ve všech částích jsou zastoupeni lidé, které je nutné řídit, vést, koordinovat, motivovat, kontrolovat, korigovat atd. Cílem řízení lidských zdrojů je účelná, efektivní a přímá komunikace, spolupráce na všech úrovních, vytvoření takového pracovního prostředí, ve kterém se zaměstnanci (kolegové) cítí příjemně, s podporou tvůrčí práce, spolupráce, představivosti a vlastní iniciace. Pokud jste v týmu v pozici vedoucího, je důležité vyvolat v podřízeném (kolegovi) pocit, aby neměl strach přijít za Vámi s čímkoliv. Práce je rozčleněna na první část, kde uvádím a popisuji konkrétní činnost, situace a postupy, v druhé části navrhuji možnosti ke zlepšení a optimalizaci postupů nejen v tomto konkrétním projektu, ale i v obecném pojetí u jiných projektů, i u řízení v jakékoliv organizaci. 326

330 Pazderová Projektová činnost na VŠLG - optimalizace postupů 1 Projektový management 1.1 Projektový management Mezi hlavní manažerské činnosti patří: Plánování Organizování Vedení lidí Kontrolování Rozhodování. 42 Projektový management se od běžně chápaného managementu liší v tom, že se jedná o neopakovatelný proces, který má svůj konec a začátek, má přesně stanovený cíl, časový a finanční plán. Můžeme mluvit o specifické metodice plánování, tvorby a realizace. 1.2 Tři dimenze projektu V řízení projektu je vždy důležité se ptát: CO se musí udělat a jak kvalitně (věcné hledisko) KDY se to musí udělat (časové hledisko) ZA KOLIK se to musí udělat (nákladové hledisko) Tohle jsou otázky, na které je potřebné se neustále ptát v souvislosti s projektovým řízením. K tomu, aby bylo dosaženo cíle a dimenze projektu se udržovaly v rovnováze, slouží plán projektu, podle kterého je práce sledována, koordinována, případně upravována. Zároveň však musí být nastaveny kontrolní mechanismy, které monitorují, jak jsou jednotlivé cíle dodržovány v souladu s plánem a ve stanovených limitech. 2 Projekt Vysoké školy logistiky o.p.s. V realizovaném projektu Vysoké školy logistiky o.p.s. pracuji na pozici koordinátora projektu, v němž mám za úkol řídit projekt po stránce administrativní, řídit pracovníky projektu pod 2. úrovní, organizovat činnosti, schůzky, plánovat, jednat s partnery projektu. Cílem projektu Příprava na vysoké školy technických oborů je zvýšit kompetence žáků středních škol, kteří budou vstupovat na vysoké školy technického zaměření. Umožňuje žákům připravit se na studium na vysoké škole, ověřit si a prohloubit znalosti v předmětech technického zaměření. Forma, která byla vybrána k dosažení tohoto cíle, je kurz, který je tvořen kapitolami z pěti odborných technických předmětů. Těmi jsou matematika, kvantitativní metody, fyzika, informatika a technická kybernetika, vše doplněno anglickou terminologií. Zvolenými předměty jsou tedy ty, se kterými mají studenti vysokých škol obvykle 42 POSNER, K. Projektový management - do kapsy. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN str

331 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV problémy při vstupu na vysoké školy. Kurz je realizován prostřednictvím e- learningového prostředí, tzn. formou samostudia, bez kontaktu s pedagogem face-toface. Jediné, co žák potřebuje, jsou připojení k internetové síti a klíč pro vstup do kurzu. Realizace projektu je rozčleněna do čtyř klíčových aktivit: 1. Příprava na e-learningový kurz 2. Vytvoření e-learningového kurzu 3. Pilotní ověření 4. Reflexe a diseminace Momentálně se kurz nachází v klíčové aktivitě č. 3, kdy je již vytvořen e- learningový kurz, na kterém pracovali tvůrci z řad odborných pracovníků VŠLG ve spolupráci s pedagogy partnerských středních škol. E-kurz procházejí a ověřují žáci středních škol. Tento kurz jim pomůže při vstupu na vysoké školy technického zaměření, případně na přijímací zkoušky na vysoké školy. Žákům při samostudiu kurzu pomáhají vyučující na středních partnerských školách, kteří jsou jakými si konzultanty a hodnotiteli závěrečných prací výstupu e-kurzu. 3 Návrh optimalizace řízení 3.1 Realizační tým porady Realizační tým projektu se sestává z 11-ti členů, kteří se v rámci prvních dvou klíčových aktivit scházeli každých 14 dní a po vytvoření e-learningového kurzu dle potřeby. Na poradách projektu se především projednávají důležité body projektu, v počátcích se konzultovaly odborné texty, struktura kurzu, obsah, systematické rozčlenění, plánované činnosti a aktivity, přidělují se úkoly a určují se za ně odpovědné osoby. Obecným úkolem porady je svolání setkání členů týmu za účelem projednání důležitých bodů, problémů, stavů, stanovení podstatných úkolů a zodpovědných osob. Nedílnou součástí porad je také pochvala členů v případě úspěchu a dosažení cíle a také povzbuzení, podpora a motivace v případě problémů či nezdarů. Porady by měly být pravidelné, účelné, s jasným cílem a bez zbytečných průtahů. Jsou podstatné pro udržení kontaktu se členy týmu, řešení problémů a postupů, sdělení důležitých informací a shrnutí informací atd. Kromě běžných členů týmu vystupují na poradách tři osoby v obecně známých funkcích a to jsou předseda, časoměřič a zapisovatel. Předseda by měl být odpovědný za celkový běh jednání. Tato role by měla být vykonávána manažerem projektu. Zapisovatel je odpovědný za zápis z jednání. Tato role by měla být přidělena účastníkovi, kterému člověk věří. Časoměřiče je odpovědný za sledování času projednávání jednotlivých bodů plánovaného programu. Tato role může být přidělena jakémukoliv dobrovolníkovi. V našem týmu většinou porady řídí, měří i zapisuje koordinátor. Při konání porad je důležité zapojit všechny členy týmu, sledovat a koordinovat jednotlivé body programu porady, vystupování členů, zachování rozhledu a objektivního přístupu. 328

332 Pazderová Projektová činnost na VŠLG - optimalizace postupů 1. úroveň řízení Implementační manažer Výkonný manažer VEDENÍ PROJEKTU 2. úroveň řízení Koordinátor Tvůrci VŠLG 8 osob IT technici 2 osoby Tvůrci SŠ 10 osob OSTATNÍ ČLENOVÉ PROJEKTU Obrázek 1: Struktura realizačního týmu VŠLG Zdroj: vlastní 3.2 Realizační tým organizace, spolupráce Práce v týmu je přínosná a zábavná, pokud je složena s odborných pracovníků, kteří jsou ochotni o záležitostech, problémech diskutovat, předávat si cenné znalosti a dovednosti sobě navzájem, nemají strach projevit svůj názor, navrhnout efektivnější řešení, jiný postup. Každý člen je ojedinělý svým potenciálem, svými vlastnostmi, dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi. Pokud se potkají odborníci z různých oblastí a s různými znalostmi a jsou ochotni si předávat nabytné znalosti a zkušenosti, je to jistě přínosem a obohacením nejen pro druhé, ale i pro ně samotně, protože právě dobrý pocit z předání něčeho ze sebe je to, co nás činí moudrými a lidskými. Úkolem každého vedoucího týmu, nadřízeného, je rozpoznat v každém pracovníkovi jeho originalitu, jeho přínos pro skupinu, silné i slabé stránky, určení motivace a způsob práce, na jehož základě je účelné dále jednat a spolupracovat. Ke každému je proto důležité přistupovat individuálně. Je důležité udržovat neustálý kontakt se svými lidmi v týmu (ale i organizaci obecně), zasílat potřebné informace a z jejich strany zase vyžadovat přesné a včasné informace, zpětnou vazbu a dodržení stanovených termínů, které jsou buď stanoveny na poradách a zahrnuté v zápisu nebo v zaslaných informačních ech (zprávách). Ze stránky osobní je účelné vytvářet dobré prostředí, organizovat mimopracovní akce, na kterých budou mít možnost se poznat také po stránce osobní, zajímat se o ně, ne jen o tom, zda daný úkol splnil či ne. 329

333 Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 3.3 Řízení porad Základní principy a postupy při řízení porad by měly být: Příprava nezbytný základ produktivního jednání. Výkon vedení jednání k tomu, aby dosáhlo svých cílů. Sledování následná kontrola plnění závěrů jednání 43. Tipy pro efektivní porady: Vždy věnovat čas přípravě porady je to jediný způsob, jak zajistit, aby byla porada efektivní. Každá porada by měla mít svůj program, který je doprovázen stanovením jejího účelu a cílů. Následné akce začínají zpracováním jasného zápisu přesně zachycujícího všechny dohodnuté akce. Měl by být rozeslán bez zbytečného prodlení. Mít připraven systém, který umožní sledovat a kontrolovat body uskutečněného jednání. Ze všeho nejvíce pak dbát na vytvoření vlastního nimbusu získat pověst skvělého projektového manažera, který pořádá nejlepší porady ve firmě, městě Tam, kde se sejde dva nebo více lidí, je porada cokoliv, co není společenská konverzace. 44 Sehnat dobré hráče je snadné. Dát je dohromady, aby hráli, to je ta složitá část (Casey Stengel) Obrázek 2: Tým Zdroj: klipart 43 BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN , str BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN , str

334 Pazderová Projektová činnost na VŠLG - optimalizace postupů Závěr Řízení lidí v týmu v řídící manažerské pozici není snadné a práce není nikdy hotova v týmu ani na sobě samém. Tato pozice vyžaduje neustálé zlepšování, snahu pochopit druhé, nalézt tu správnou cestu a správné postupy vedoucí k naší spokojenosti, ale především ke spokojenosti ostatních. Zlaté pravidlo říká, že pokud se lidé cítí dobře, odvádí dobré výkony. Projektový (pracovní) tým je místo k vytváření cílů, zajímavých příležitosti a růstu za podmínek spolupráce, přímé komunikace, podpory, pomoci a sdílení. Vždy záleží na lidech. Je zřejmé, že týmová práce skrývá veliký potenciál, ale nese s sebou také mnohá úskalí a rizika. Pokud se práce dobře a účelně rozdělí a všichni členové přispívají svým dílem, mohou se lidé obohatit dalšími znalostmi a z dobrého pocitu, že mohli předat své znalosti a zkušenosti. Společně mohou docílit velikých cílů. Abychom mohli využít potenciál týmové práce z pozice řídící funkce, musíme umět navodit tvůrčí atmosféru, dobře v&eacut