1 STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ SPOTŘEBY A EMISÍ. 3.1 Jatka Jatka - údaje o celkových spotřebách a emisích na úrovni celého závodu.

Transkript

1 1 STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ SPOTŘEBY A EMISÍ Dříve než začneme uvádět konkrétní údaje o spotřebě a emisích v jednotkových operacích, uvedeme na tomto místě úrovně pro celkové procesy Použité jednotky odpovídají informacím, které byly poskytnuty, a jejich účelu. Směrnice udává produkční kapacity jatek v tunách za den a produkční kapacity v závodech zpracovávajících vedlejší produkty ze zvířat v tunách za den. Průměrné živé váhy a váhy mrtvých těl zvířat udávané z různých zemí EU se od sebe liší, jak je vidět v tabulce 1.3 v části 1.1. Data o spotřebě a emisích byly povětšině poskytnuty buď v hodnotách vztažených na tunu hmotnosti mrtvého těla zvířete, nebo na tunu zpracovaného vedlejšího produktu ze zvířat. Uvedený postup nejen odpovídá terminologii zmíněné směrnice, ale také usnadňuje porovnávání informací z různých zdrojů. Hlavní hnací silou pro používání vztahu na tunu vyrobených trupů je potřeba důkladně zkoumat vztahy mezi skutečnými procesy a úrovněmi spotřeby a emisí a vyhnout se zavádějícím informacím založeným na nízkých koncentracích, které byly způsobeny například nadměrnou spotřebou vody. Skutečné úrovně spotřeby a emisí, které jsou uváděny v této kapitole, mohou sloužit pro více než jeden účel. Za prvé, rozsah úrovní u jednotlivých procesů a jednotkových operací ilustruje potenciální příležitosti ke zlepšení v oblasti jejich vlivu na životní prostředí pro ty, kteří provozují na vyšších úrovních z uváděných rozsahů. Za druhé, dostupnost údajů z jednotkových operací demonstruje, že existují schůdné cesty měření úrovní spotřeby a emisí na této úrovni. Informace se mohou také využít k identifikaci prioritních jednotkových operací, které lze zdokonalovat a také monitorovat pokrok v jejich zdokonalování. Dostupnost dat na úrovni jednotkových operací také umožňuje porovnávat technologie a postupy a určovat BAT pro ty části procesů, kde úrovně spotřeby a emisí jsou významné a jsou k dispozici alternativní řešení. 3.1 Jatka Jatka - údaje o celkových spotřebách a emisích na úrovni celého závodu. Analýza dat z dánských a norských jatek, při níž byly zkoumány trendy spotřeby vody a energie v závislosti na celkové úrovni výroby v závodě, ať už na vyprodukovanou tunu nebo na zvíře, ukázaly slabý trend k nižší specifické spotřebě vody a energie s rostoucí velikostí závodu.. Statistická analýza ukazuje však velmi vysokou směrodatnou odchylku, takže je možné pouze subjektivní vyhodnocení, což ukazuje, že vztah není jasný [134, Nordic States, 2001]. Data o spotřebě a o emisích pro jatka jsou uvedena v souhrnu v tabulce 3.1, tabulce 3.2, tabulce 3.3 a tabulce 3.4.

2 Kapitola 3 VŠECHNY ÚDAJE JSOU VZTAŽENY NA JEDNU TUNU HOVĚZÍCH TRUPŮ Spotřeba vody (l) (1,2,3,4,5, 6,7,8,9,10, 11) Odpadní voda (l) Spotřeba energie (společně el.+palivo) (kwh) (3,4,6, 12,13) Zpětně získané teplo (kwh) BSK ChSK Dusík (g) Fosfor (g) Suspendované pevné látky (g) (6,8,9) (3,4,5,12, (12,9, (4,6,12,9, (3,4,6,12, (6) 9,11,14) 11,14) 14) 9,14) (6,14) (5,12) (5,12) Vykládka + mytí vozidel , 0,4 Ustájení ,4-3,0 26,6-30,4 Porážka Vykrvení Stahování kůží 5 Odstranění hlavy+kopyt Vykuchání/vykolení Dělení 2,2 Chlazení Úprava červených a zelených vnitřností a drobů Mytí střev Mytí drštek Ochrana/skladování usní, * 5000 Čistění,,,,, Úprava vzduchu Zpracování kapalných efluentů Zpracování pevných odpadů Skladování vedlejších produktů Celkem (včetně těch, kde ,8-5,2 8, , ,2 - indiv. údaje nejsou 15,9 k dispozici) Zápach Hluk Detergenty Postupy, které poskytují nebo odvozují přínos od jiných činností * za den - bez ohledu na počet kůží ** 0,11 kg/t alkálií, 0,03 kg/t kyseliny, 0,04 kg/t desinfekčního prostředku, 0,02 kg/t při úpravě ex-post Získána jen rozmezí provozní metody ani metody vzorkování nebyly předloženy. Literatura: (1) [12, WS Atkins-EA, 2000]; (2) [63, ETBPP, 2000]; (3) [132, Thy-Christensen, 2001]; (4) [134, Nordic States, 2001]; (5) [142, Derden A., 2001]; (6) [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]; (7) [163, German TWG Members, 2001]; (8) [215, Durkan J., 2001]; (9) [242, Belgium, 2002]; (10) [243, Clitravi DMRI, 2002]; (11) [248, Sorlini G., 2002]; (12) [185, Pontoppidan O., 2001]; (13) [314, Viitasaari S., 2002]; (14) [315, Belgium, 2002] Tabulka 1.1: Spotřeby a emisní údaje pro porážku skotu (12) CO 2 (12) SO 2 (12) NO x (12) ** 0,2 0,12 75,6 0,16

3 VŠECHNY ÚDAJE JSOU Spotřeba Odpa Spotřeba Zpětně BSK ChS Dusík Fosfor (g) Suspendovangenty Zápach Hluk Deter- CO 2 VZTAŽENY NA JEDNU vody (l) dní energie získané K (g) Omračo- Další TUNU PRASEČÍCH voda (společně teplo pevné vání + TRUPŮ (1,2,3,4,5,6, (l) el.+palivo) (kwh) látky (g) suchý led 7,8,9,15, (kwh) 16, 17,18, 19) (6,7, 18, 9) (3,4,6,9, 13,18,19)) (3,4,5,17, 9,14) (7,9, 14) (3,4,6, 9,14) (3,4,6,9, 14,18,20) (6,14) (5,18) (5,18) (17) (3,4,17) (17,18) Vykládka + mytí vozidel ,3 Ustájení Porážka 1,3-2,9 Vykrvení 0,3 Stahování kůží Odstranění hlavy+kopyt Paření ,23-0,26 Odstranění chlupů a ,91-2,2 paznehtů Opálení Úprava kůrky/slupky ,25-2,21 Vykuchání/vykolení (ne pro omráčení + suchý led) Dělení 55 5,5 Chlazení Úprava červených a zelených vnitřností a drobů Mytí střev ,95-3,25 Čistění 325 Úprava vzduchu Zpracování kapalných efluentů Zpracování pevných odpadů Skladování vedlejších 1,7 produktů Celkem (včetně těch, kde , ,12-0,81 4,6-10 0, ,26 0,04 indiv. údaje nejsou ,1 k dispozici) Postupy, které poskytují nebo odvozují přínos od jiných činností Získána jen rozmezí provozní metody ani metody vzorkování nebyly předloženy. Literatura: (1) [12, WS Atkins-EA, 2000]; (2) [63, ETBPP, 2000]; (3) [132, Thy-Christensen, 2001]; (4) [134, Nordic States, 2001]; (5) [142, Derden A., 2001]; (6) [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]; (7) [163, German TWG Members, 2001]; (9) [242, Belgium, 2002]; (13) [314, Viitasaari S., 2002]; (14) [315, Belgium, 2002]; (15) [136, Derden A., 2001]; (16) [137, Leoni C., 2001]; (17) [182, Pontoppidan O., 2001]; (18) [237, Italy, 2002]; (19) [322, Finnish TWG, 2002]; (20) [274, Pontoppidan O., 2002] Tabulka 31.2: Spotřeby a emisní údaje pro porážku prasat SO 2 (g) (17) NO x (17) Čpavek (17,18)

4 VŠECHNY ÚDAJE JSOU VZTAŽENY NA JEDNU TUNU trupů OVCÍ Vykládka + mytí vozidel Ustájení Porážka Vykrvení Stahování kůží Odstranění hlavy, vemene a kopyt Vykuchání/vykolení Dělení Chlazení Úprava červených a zelených vnitřností a drobů Mytí střev Zaopatření kůže Čistění Úprava vzduchu Zpracování kapalných efluentů Zpracování pevných odpadů Skladování vedlejších produktů Celkem (včetně těch, kde indiv. údaje nejsou Spotřeba vody (l) (2, 4) 1667 Odpadní voda (l) Spotřeba energie (spol. el.+ palivo) (kwh) (4) Zpětně získané teplo (kwh) (4) BSK 4-7 0,44 ChSK Dusík (g) (4) Fosfor (g) (3,4,6,12, 9,14) Suspendované pevné látky (g) (6,14) Zápach (5,12) Hluk (5,12) Detergenty (12) CO 2 SO 2 NO x Spotřeba soli 278 0, k dispozici) Postupy, které poskytují nebo odvozují přínos od jiných činností Získána jen rozmezí provozní metody ani metody vzorkování nebyly předloženy. Literatura: (2) [63, ETBPP, 2000]; (4) [134, Nordic States, 2001] Tabulka 3.3: Spotřeby a emisní údaje pro porážku ovcí 0 8, (4) Odpad soli (4)

5 Kapitola 3 VŠECHNY ÚDAJE JSOU VZTAŽENY NA JEDNU TUNU mrtvých těl DRŮBEŽE Spotřeba vody (l) Odpad ní voda (l) Spotřeba energie (společně el.+palivo) (kwh) Zpětně získané teplo (kwh) BSK ChSK Dusík (g) Fosfor (g) Suspendované pevné látky (g) Zápach Hluk Detergenty CO2 SO2 NOx Pevné odpady Vedlejší produkty Vos k (reference) (9, 14 (4,6,21, (4,6, (3,4,6,9,21, (6,,9) (3,4,6, (4,9,14, 22) 9, 22, 21,22, (6,14, 22) (21) (21,22) (12) (22 (22) 22) 13,21,22) (6) 21,22) 14) 9,14) Vykládka + mytí vozidel 99 Ustájení ,4 91 Omráčení 0-22,8 1,1 Vykrvení 0 0, ,3 Paření Škubání , Vykuchání Chlazení ,1 157 Čistění Úprava vzduchem Zpracování ,3 23, ,4 93 kapalných efluentů Zpracování nebo 5,5 likvidace pevných odpadů Skladování 1100 vedlejších produktů Další provozní zdroje - prosíme uveďte Zrání ,74 4, Celkem (včetně těch, ,62-23, , kde indiv. údaje 26, nejsou k dispozici) Postupy, které poskytují nebo odvozují přínos od jiných činností Získána jen rozmezí provozní metody ani metody vzorkování nebyly předloženy. Literatura: (3) [132, Thy-Christensen, 2001]; (4) [134, Nordic States, 2001]; (6) [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]; (9) [242, Belgium, 2002]; (13) [314, Viitasaari S., 2002]; (14) [315, Belgium, 2002]; (21) [188, Pontoppidan O., 2001]; (22) [214, AVEC, 2001] Tabulka 3.4: Spotřeby a emisní údaje pro porážku drůbeže

6 Vzduch Uváděné emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku a oxidu siřičitého jsou presentovány v Tabulce 3.5 Emitované látky Rozsah emisí na tunu zvířecích trupů (druhy zvířat nebyly uvedeny) CO SO 2 0,45-1,1 NO x 0,29-0,52 Tabulka 1.5: Rozsahy emisí do vzduchu ze 3 finských jatek [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001] Voda Mnohá jatka neprovádějí žádná podružná měření spotřeby vody a energie a vědí o svých celkových spotřebách z toho, co nacházejí na fakturách za spotřebovávané zdroje. Některá jatka začala nedávno s podružnými měřením spotřeb vody a energie v jednotlivých částech provozních celků a očekávají, že dosáhnou významných úspor nákladů monitorováním spotřeby a cílenými programy. Bilance spotřeby vody pro různé provozní oblasti na typických jatkách ve Spojeném království je ukázána na obrázku 3.1. Je třeba poznamenat, že data ze spojeného království nezahrnují chlazení. Údaje o spotřebě vody v typických italských prasečích jatkách jsou na obrázku 3.2. Všechna jatka musí mít tlakový zdroj pitné vody ve smyslu směrnice 80/778/EHS. Zdroj jiné než pitné vody je povolen ve výjimečných případech pro výrobu páry, hašení požárů a chlazení chladírenského zařízení za předpokladu, že potrubí, instalované pro tento účel vylučuje použití této vody pro jakékoli jiné účely a nepředstavuje pro čerstvé maso žádné riziko kontaminace. Trubky s jinou než pitnou (užitkovou) vodou musí být zřetelně odlišeny od trubek s pitnou vodou [169, ES, 1991, 223, ES, 1992]. Tento požadavek na používání pitné vody omezuje příležitosti opakovaného použití vody. floor and equipment = čistění podlah a zařízení 33% personal hygiene = osobní hygiena 10% cooling w = chladicí voda 6% knife sterilising = sterilizace nožů 5% lairage wash = mytí ustájení 3% vehicle wash = mytí vozidel 5% scald tank = pařicí lázně 7% meat sprays = ostřikování a oplachování masa 31% Obrázek 3.1: Typické údaje o spotřebě vody v různých provozních oblastech na jatkách pro prasata ve Spojeném království [12, WS Atkins-EA, 2000] Legenda k obr. 3.2: Unloading + vehicle wash Vykládka a mytí vozidel 7% Evisceration Vykolení 8% Lairage Volné ustájení 6% Splitting Půlení 5% Slaughter Porážka1% Chilling Ochlazení 1% Bleeding Vykrvení 1% Cleaning Čistění/úklid 46% Hide removal Stažení kůže 13% Cooling Chlazení 12% Obrázek 3.2: Údaje o spotřebě vody v typických italských prasečích jatkách Tam, kde byly údaje o spotřebě vody shromážděny z různých skupin jednotkových operací, není porovnání snadné. jestliže se porovná obrázek 3.1 s tabulkou 3.6, lze najít některé podobnosti, např. u mytí vozidel a mytí volného ustájení. Existují také některé rozdíly, např u úklidu a čistění. Ačkoliv nelze absolutním úrovním spotřeby přiřadit procentní podíly, přesto ilustrují tím, že existují rozdíly, že pro některé jednotkové operace se nepoužívají všeobecně technologie, které spotřebují nejméně vody.

7 Kde se spotřebuje voda % Plocha mytí vozidel 5% Volné ustájení 5% Pařící lázeň 3% Zpracování kůrky 10-15% Čistá plocha porážecí linky 5-10% Řezání, odstraňování kostí 5-10% Sterilizace (82 C) 10-15% Oddělení čistění střívek 20% Úklid/čistění 15-20% Chladící systém 5% Kotelna 2%% Tvrdí se, že je obtížné významně snižovat spotřebu vody kvůli veterinárním požadavkům. Neexistuje však žádná právní požadavek EU na mytí jatečných trupů velkých zvířat, je to však zavedená praxe. Také existuje jen omezený požadavek na mytí drůbežích trupů v určeném množství vody, mezi vykucháním a chlazením [223, ES, 1992]. Mnohá jatka tento požadavek překračují. Bylo publikováno, že na jedněch drůbežích jatkách v Dánsku, které porážejí přibližně 25 milionů ptáků za rok při výkonu 9000 ptáků za hodinu, dosahuje požadovaná minimální spotřeba na vnější a vnitřní mytí a na chlazení přibližně 56% z celkové spotřeby vody. [134, Nordic States, 2001] Čistění a omývání jatečných trupů může být odpovědné za více než 80% celkové spotřeby vody a objemu odpadních vod [63, ETBPP, 2000]. Emise z jatek do vody je možno rozdělit na emise z procesů a emise z úniků a rozptýlených zdrojů. Hlavní emise zahrnují organický materiál, který přispívá k úrovním BSK a ChSK, a anorganický materiál jako amoniak a fosfor. Mezi zdroje procesních emisí patří mytí vozidel, úklid výrobních prostorů a sekundárních provozních prostorů, například ploch pro mytí žaludků, drštek, střívek. [3, EPA, 1998]. Jak se stále více věří, tyto operace, z nichž přichází hnůj a částečně strávená potrava jsou významným zdrojem emisí fosforu [274, Pontoppidan O., 2002]. V Norsku bylo prokázáno, že spotřeba vody pro úklid provozních prostorů jatek na konci jednoho porážecího cyklu je téměř stejná bez ohledu na to, zda byl poražen 1 nebo 150 kusů. Znečistěná porážecí linka musí být vyčistěna, bez ohledu na počet zpracovaných zvířat. [134, Nordic States, 2001]. Množství vody, potřebné pro úklid provozu po ukončení porážecího procesu se nemusí příliš lišit podle výrobní kapacity, ale může být ovlivněno velikostí provozu. Spotřeba vody v ostatních činnostech může však být více vázána na výrobní výkon, například mytí vozidel, mytí jatečných trupů a čistění během procesu porážení. Příležitost ke snížení spotřeby vody v některých procesních krocích může být omezena požadavky na hygienu a na kvalitu. Jsou-li zmíněné požadavky skutečně přemrštěné a podaří-li se o tom přesvědčit zákazníky a zákonodárce, pak bývá možné jejich snížení. Porovnání skutečné spotřeby vody s množstvím doporučovaným dodavateli jednotlivých zařízení může ukázat na příležitosti ke snížení spotřeby. Dílčí procesy, u nichž spotřeba vody často převyšuje skutečnou potřebu, zahrnují čistění, ostřik a oplachování masa, paření prasat, mytí vozidel a mytí prostorů pro ustájení [12, WS Atkins-EA, 2000]. Tabulka 3.7 ukazuje odhadovaný podíl na znečistění vody jednotlivých procesů na jatkách skotu. Kde se spotřebuje voda % Mytí vozidel a ustájení ~ 5 % Porážková plocha % Čistění střívek včetně praní drštek % Tabulka 3.6: Odhad podílu na znečistění odpadní vody na jedněch jatkách pro skot v Dánsku. [134, Nordic States, 2001] Zvýšená automatizace v oblasti úpravy jatečných trupů a zahrnutí mytí do každého stupně operace zvyšují jak spotřebu vody, tak množství materiálů, jako je tuk, krev a výkaly, vcházejících do odpadních vod.. To následně vyžaduje ČOV, které jsou schopny zpracovávat velké objemy znečistěné vody.

8 Tabulka 3.8 udává odhad rozdělení spotřeby vody mezi jednotlivé procesy na jatkách ovcí. Kde se spotřebuje voda % Porážka ~ 80 % Rozřezávání/odkostění ~ 10 % Čistění střívek ~ 10 % Odstraňování kostí nepatří do tohoto BREFu. Tabulka 3.7: Odhad rozdělení spotřeby vody na jedněch norských ovčích jatkách [134, Nordic States, 2001] Tabulka 3.9 ukazuje odhadované rozdělení spotřeby vody mezi jednotlivé procesy v řadě drůbežích jatek. Kde se spotřebuje voda % Pařící lázeň 6 % Šubání 11 % Vnitřní/vnější omytí 9 % Chlazení 14 % Mytí/chlazení vnitřností 9 % Kondenzátory chladicích jednotek 3 % Mytí klecí/hřadů 2 % Čistění za provozu 18 % Čistění po ukončení provozu 28 % Tabulka 3.8: Odhad rozdělení spotřeby vody v některých jatkách pro drůbež v Dánsku [134, Nordic States, 2001] V Tabulce 3.10 udává rozdělení spotřeby vody, hlášené pro jedna finská jatka. Rozdělení spotřeby vody (% z celkové spotřeby) Spotřeba vody na jednu tunu vyprodukovaných mrtvých těl zvířat (l) Voda při teplotě 4-7 C Čistění střev 17, Porážka 8, Ustájení 1,30 60 Mytí vozidel 0,03 < 10 Čistění kůží a hlav 3, Čistička odpadních vod 0,11 < 10 Chlazení 0, Sanitace 0,31 0,01 Voda při teplotě 4-7 C celkem 30, Voda při teplotě 40 C Porážení 7, Čistění 0,87 40 Různé 15, Voda při teplotě 40 C celkem 24, Voda při teplotě 55 C Čistění střev 2, Čistění 21, Různé 0,75 30 Voda při teplotě 55 C celkem 24, Voda při teplotě 90 C Porážení 15, Rozřezávání/odkostění 3, Čistění střev 1,53 60 Voda při teplotě 90 C celkem 20, Voda celkem 100, Tabulka 3.9: Publikované rozdělení spotřeby vody pro jedna jatka ve Finsku [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]

9 Často se uvádí, že krev a střevní hleny jsou zodpovědné za největší část znečistění odpadních vod. [206, Tritt W.P., a Schuchardt F., 1992] Odpadní voda z jatek obsahuje přenašeče vyvolávající choroby a vysoké teploty, při nichž se vypouští např. z pařících lázní, z ní činí dobré prostředí pro rozmnožování zárodků. Zjistilo se, že v obsahu bachoru zdravého skotu se vyskytují vzácné typy bakterií rodu Salmonella. [206, Tritt W.P., a Schuchardt F., 1992] Pevný odpad Jako příklady pevných odpadů je možno uvést: pevné látky z mytí vozidel a z ustájení, vedlejší živočišné produkty, kaly z ČOV, čisté a kontaminované obaly, ochranné oděvy a zařízení. Ve Spojeném království jsou pevné odpady z ČOV vod běžně likvidovány na skládce. V Dánsku se používají pro výrobu bioplynu. Nedávné studie ukázaly, že hnůj je pravděpodobným hlavním zdrojem fosforu v pevných odpadech a následkem toho také v odpadních vodách [274, Pontoppidan O., 2002]. Energie Výzkum v Norsku ukazují, že jatka mají spotřebu energie i tehdy, jestliže neběží výroba. Většina energie se totiž spotřebuje na vytápění a pro provoz chladicích systémů. Na jatkách v Norsku byla naměřena spotřeba energie v průběhu sezóny ovcí/jehňat 356 kwh/t ovcí/jehňat a na jednu ovci/jehně a roční průměr byl vypočten na 1256 kwh/t ovcí/jehňat.. To dokládá důležitost realizace postupů a opatření pro úspory energie i v období, kdy se neporáží. [134, Nordic States, 2001]. V roce 1991 jedna britská studie zjistila, že průměrná měrná spotřeba elektřiny (SEC) na velkých jatkách provádějících porážku zvířat, úpravu, chlazení a částečně mražení je 85 kwh/t, při tom zjištěné hodnoty byly v rozsahu kwh/t. Některá jatka proážející skot mají kafilerní závod, a tak spotřebují více elektřiny [57, DoE, 1993], což je však stále méně časté. Energie se nespotřebovává jen ve formě elektřiny. Zmíněná britská studie z r sledovala také ostatní formy energie a použila pojem měrná spotřeba paliva pro ohřev (SHC), která byla kvůli standardizaci měření této veličiny definována jako počet nakoupených tepelných jednotek paliva (therms) ke zpracování jedné tuny masa. 85% instalací zachycených ve studii mělo hodnoty SHC nižší než 15 therm/t (440 kwh/t) s průměrnou hodnotou 11 therm/t (322 kwh/t). V Itálii mají prasečí jatka celkovou spotřebu energie kwh/t, přičemž 1/3 z nich využívá elektřinu a 2/3 tepelnou energii [237, Italy, 2002]. Dostupné informace naznačují, že nelze obecně říci, které jednotkové operace využívají elektřinu a které jiné zdroje. Uvedená studie z r ukázala, že instalace v Severním Irsku mají vyšší hodnoty SEC než ve Velké Británii a přičítá to na vrub skutečnosti, že veškeré instalace v Severním Irsku mají povolení EU. Zvýšené úrovně spotřeby se přičítají spotřebě elektřiny na chlazení kvůli zajištění shody s požadavky EU na chlazení. Nejlepší uváděnou hodnotou na jatkách je 36 kwh/t (i když je třeba podotknout, že nebyly zkoumány teploty, na něž jednotlivé instalace chladily své masné výrobky). Nejlepší hodnota zjištěná SHC ve výši 0,2 therm/tunu (5,86 kwh/t) byla na jatkách, která používala zařízení na anaerobní vyhnívání pro výrobu bioplynu z pevného odpadu z jatek. Jako doplněk k tomuto místnímu zdroji bylo třeba dokupovat jen malé množství paliva. [57, DoE, 1993]. Od té doby již všechna jatka ve spojeném království obdržela povolení EU. Pro spotřebu energie na jedněch prasečích jatkách v Dánsku se údajně využívají zdroje, uvedené v tabulce Zdroje energie % Elektřina ~ 35 % Nakupované teplo ~ 50 % Rekuperované teplo ~ 15 % Tabulka 3.11: Zdroje energie pro velká prasečí jatka v Dánsku. [134, Nordic States, 2001]

10 Jedna dánská jatka, porážející skot, kryjí svou spotřebu energie z těchto zdrojů (tab. 3.12): Zdroj energie % Elektřina ~ 40 % Teplo ~ 50 % Rekuperované teplo ~ 10 % Tabulka 3.12: Zdroje energie pro jedna hovězí jatka v Dánsku [134, Nordic States, 2001] Skladba spotřeby elektřiny na týchž jatkách pro skot v Dánsku je uvedena v tabulce 3.13 a skladba spotřeby tepla v tabulce Kde se energie spotřebuje % Chladírenský závod ~ 45 % Stlačený vzduch ~ 10 % Osvětlení ~ 10 % Stroje ~ 10 % Ventilace ~ 5 % Různé ~ 20 % Tabulka 3.13: Skladba spotřeby elektřiny v jedněch jatkách pro skot v Dánsku [134, Nordic States, 2001] Kde se energie spotřebuje % Vytápění místností 13 % Ohřev vody, celkem 80 % Ohřev vody na 40 C 5 % Ohřev vody na 60 C 54 % Ohřev vody na 82 C 21 % Ztráty tepla při jeho dopravě 7 % Tabulka 3.14: Skladba spotřeby tepla v jedněch jatkách pro skot v Dánsku [134, Nordic States, 2001] Číselné hodnoty uvedené v Tabulce 3.14 jsou podobné údajům z Německa, které udávají, že 90% spotřeby tepla jde na vrub ohřevu vody a 10% na vytápění budov [163, German TWG Members, 2001]. Většina jatek na drůbež používá studenou a ledovou vodu, a také vodu při 40, 60, a 82 C. Byla odhadnuta skladba spotřeby vody podle jednotlivých zmíněných druhů a publikované hodnoty jsou uvedeny v tabulce Teplota spotřebované vody % Ledová voda % Studená voda ~ 50 % Voda 40 C % Voda 60 C % Voda 82 C ~ 2 % Tabulka 3.15: Odhad relativní spotřeby vody požadované teploty na jatkách pro drůbež v Dánsku. [134, Nordic States, 2001] Na drůbežích jatkách v severských zemích se spotřebovává 60% energie ve formě elektřiny a 40% je tepelných zdrojů. Skladba spotřeby elektrické energie v jednotlivých stádiích procesu byla publikována a je uvedena v tabulce 3.16.

11 Kde se spotřebuje energie % Chlazení 52 % Stroje 22 % Čerpadla 10 % Stlačený vzduch 8 % Osvětlení 2 % Ventilace 2 % Ostatní 4 % Tabulka 3.16: Skladba spotřeby elektrické energie na jatkách pro drůbež v severských zemích. [134, Nordic States, 2001] Příprava horké vody činí 85% spotřeby tepla. Zbývajících 15% se používá pro otop místností. V severských zemích pochází významný podíl energetické spotřeby pro ohřev vody ze znovuzískané energie z chladicích zařízení a ze strojů pro kompresi vzduchu. Zápach Pokud jde o každodenní lokální prevenci a regulaci je pro mnohá jatka zápach nevýznamnější problém atmosférického znečistění, zejména v zastavěných oblastech a v teplém počasí a podnebí. Zápach se obecně pojí s hromaděním a skladováním krve, obsahu střev, nepoživatelných vnitřností, hlav, končetin, kostí, odpadního masa a odpadu SRM. Jinými potenciálními zdroji zápachu je používání maceračních zařízení pro sekání a praní nepoživatelných vnitřností, nedostatečná údržba čistíren tekutých odpadů a každé ucpání kanalizace odpadním masem a tukem. Pach močůvky a hnoje s ploch volného ustájení dobytka může také působit menší obtěžování v zastavěných oblastech, ačkoliv normy pro hygienu a optimální péči o zvířata, jejichž plnění se na jatkách vyžaduje, může tento významný zdroj zápachu zmírnit. Je jen velmi málo dostupných údajů o úrovních emisích a malá shoda v používání jednotek. To ztěžuje kvantitativní přístup k problému prevence a regulace zápachu. CEN zpracovává normu pro měření zápachu, tj. pren 13725:2001 Jakost ovzduší Stanovení koncentrace zápachu dynamickou olfaktometrií [311, CEN, 2001]. Až bude k dispozici, měla by v budoucnosti usnadnit dosažení shody. Hluk a vibrace Typické úrovně hluku během pracovních hodin v místech, kde se nachází obvodový plot jatek, nebo u nejbližší budovy byly naměřeny v rozsahu db(a) Večer a v noci jsou typické úrovně v mezích db(a), resp db(a). Tyto úrovně závisejí na místních podmínkách jako jsou vzdálenost, stínění, odraz, doba provozu a místní přístup k minimalizaci zbytečného hluku. [134, Nordic States, 2001]. Hlavními zdroji hluku a otřesů jsou hluk zvířat při nakládání a nahánění k porážecí lince, pohyb vozidel, kompresory, klimatizační jednotky, ventilátory větrání a půlení trupů. Některé z těchto zdrojů jsou aktivní 24 hodin denně, zatímco jiné jen při příslušné činnosti, jako je dodávka zvířat nebo střídání směn zaměstnanců Porážka velkých zvířat V této části jsou uvedeny údaje o spotřebách a emisích pro dílčí procesy, které patří do procesu porážky velkých zvířat Přejímka zvířat a jejich ustájení Dočasné ustájení je jedním z hlavích zdrojů hluku na jatkách, a to kvůli pohybu dopravních prostředků a hluku zvířat při jejich vykládání. Kusy skotu a ovce jsou všeobecně dosti klidné, avšak prasata bývají hlučná, zvláště při vykládce a řazení. Při mytí vozidel a prostor pro ustájení mohou být zanášeny do odpadních vod organické látky i anorganické látky např. amoniak, fosfor a pevné látky, dále oleje, tuky, mazadla a pevné látky [3, EPA, 1996]. Při dodávce zvířat a jejich ustájení mohou vznikat problémy se zápachem. V Dánsku a ve Švédsku byly z některých velkých prasečích jatek shromážděny údaje o jejich podílu na znečišťování vod, který pochází z jejich mytí prostorů ustájení zvířat a dopravních prostředků. Odhaduje se, že Dánsku je tento podíl 5% z celkového znečistění a ve Švédsku 16%. [134, Nordic States, 2001]. Tyto informace samy o sobě neumožňují posoudit rozdílnost hodnot v těchto zemích, protože uvedené celkové číslo ze Švédska zahrnuje rozřezávání/vykosťování (přispívající 7%), zatímco číslo pro Dánsko tuto část nezahrnuje.

12 Z hygienických důvodů musí být vozidla, dopravující zvířata na jatka, po každé dodávce umyta. Ve většině instalací jsou pro tento účel zvláštní hadicové rozvody. Většina jatek tuto vodu dopravcům neúčtuje, protože si uvědomila, že účtované náklady by se jim vrátily ve formě zvýšeného dopravného. Hadice HPLV 1 a stříkací pistole snižují spotřebu vody, jejich počáteční investiční náklady jsou však větší než u tradičních hadic. Uvádí se, že hadice HPLV jsou používány jen výjimečně proto, že řidiči s nimi všeobecně nezacházejí s patřičnou péčí. Ponechávají je ležet na prostranství a dopravní prostředky přes ně přejíždějí [12, WS Atkins-EA, 2000]. Použití hadic zavěšených na zařízení s cívkou a setrvačníkem a řádné zaškolení a dohled nad řidiči činí jejich použití nákladově efektivním. Kvůli snížení spotřeby vody některá jatka nainstalovala automatické dávkování vody na místě spotřeby. Některé měřiče vyžadují vložení mincí a jiné je možno použít po vložení žetonu, který řidič dostává při příjezdu. Řidič si může vyžádat další žeton, jestliže nemůže dokončit čistění svého vozidla nastaveným množstvím vody. Měřené systému údajně snížily spotřebu vody [12, WS Atkins-EA, 2000]. Hnůj, močůvka a mycí vody z ustájení mají vysoký obsah živin a je možno je shromažďovat pro použití jako zemědělské hnojivo, za předpokladu, že se vyhoví jistým požadavkům. [12, WS Atkins-EA, 2000]. Na některých jatkách se používá k primárnímu mytí prostor ustájení použitá voda z jiných částí procesu, například z prostor používaných ke chlazení anebo chladicí voda a parní kondenzát [12, WS Atkins-EA, 2000]. Emise mědi/zinku z jatečního provozu byly vypočítány/odhadnuty podle analýz polotekutého hnoje z prasečích farem v Dánsku. Některé z těchto emisí opouštějí jatka ve formě pevného organického odpadu, tj. hnoje, a některé v odpadních vodách. Zmíněné vypočtené či odhadnuté úrovně emisí jsou uvedeny v tabulce V pevném organickém odpadu (mg/t) V odpadních vodách (mg/t) Celkem (mg/t) Měď 0,4 0,6 1,0 Zinek 1,0 1,4 2,4 Tabulka 3.17: Vypočtené/odhadnuté emise mědi a zinku z jatek v Dánsku [187, Pontoppidan, 2001] Porážka Existuje riziko, že CO 2, používaný pro omračování prasat, se může uvolnit z prostorů, kde skladuje a používá. Zvedací zařízení jsou poháněna pneumaticky, hydraulicky nebo elektrickými motory [12, WS Atkins-EA, 2000] Vykrvení Existuje tendence pečlivěji a hygieničtěji shromažďovat krev určenou pro zpracování než krev určenou pro kafilérie, takže kontaminace odpadní vody pocházející z vykrvování je menší. Na krev, která má být zpracována v kafilériích jsou kladeny mírnější hygienické požadavky, a tak má-li být pro tento účel sbírána z podlah, musí se podlahy mýt a proto se objem odpadní vody a její kontaminace zvyšují. Duté nože používané pro sběr krve pro potravinářské anebo farmaceutické účely přinesly snížení množství rozlité krve, zároveň však tlaková ztráta, kterou vyvolávají, znamená, že se s jejich pomocí zachytí méně krve než v případě, kdy hrdlo zvířete je proříznuto a dochází k volnému vykrvení. Duté nože typicky vykrvují 75 % krve prasete. Zbývající krev se pak uvolňuje v dalších fázích jatečního procesu a stupeň kontaminace, který je jí způsobován, závisí na rychlosti linky a na opatřeních pro její sběr dále na lince. Udává se, že v dalších částech linky se shromáždí 23% pro kafilerní zpracování a zbývající 2% odcházejí do ČOV. [220, APC Europe, 2001]. Krev má nejvyšší obsah ChSK se všech kapalných odpadů ze zpracování masa. Kapalná krev má hodnoty ChSK kolem 400 g/l a BSK kolem 200 g/l. Sražená krev má hodnotu ChSK kolem 900 g/l. Kdyby se do kanalizace čističky odpadních vod dostala všechna krev z jednoho poraženého kusu skotu, přírůstek hodnoty ChSK by byl stejný jako u veškerých odpadních vod průměrně vyprodukovaných 50ti osobami za den. [12, WS Atkins-EA, 2000]. Celkový obsah dusíku v krvi je přibližně 30 g/l. Uvádí se, že zachycování krve je daleko nejúspěšnější způsob, jak snížit na minimum kontaminaci odpadní vody na jatkách [206, Tritt W.P. a Schuchardt F., 1992] I při velmi pečlivém shromažďování krve, tj když se dobytče umístí nad sběrnou jímku na celou dobu operace zapíchnutí a ponechá se dostatek času na dokončení vykrvení, než se jatečný trup posune dále, udává se, že ztráta krve vykapáním může dosáhnout až 0,5 litru na prase (5,4 l/t trupů) a 2 litry na kus skotu (6,2 l/t trupů) [163, German TWG Members, 2001]. Sbírání krve předtím, než se trup posune z prostoru zapíchnutí, tak, aby nevykapávala za pohybu po porážecí lince, zpomaluje celý proces. Udává se, že tento přidaný čas se vyplatí, protože krev, shromážděná pro zpracování, má určitou cenu, kdežto jinak se z ní platí poplatek za likvidaci odpadu. Podle literatury se na ochlazení surové krve na teplotu asi 5 C spotřebuje 30,5 kwh/t [272, Woodgate S., 2002]. 1 HPLV vysokotlaké hadice s nízkým průtokem vody pozn překl.

13 Odstraňování kůží Před odstraňováním kůže jsou prasata strojním způsobem umyta a osušena. Omezené údaje o stahování prasat udávají, že na stahování se spotřebuje voda v množství asi 70 litrů na jedno prase. Mytí zahrnuje důkladné vyčistění prasat v ustájení i po vykrvení, aby se zabránilo kontaminaci při stahování kůže [274, Ponoppidan O., 2002.] Při odstraňování kůže dochází k rozlití krve značného rozsahu. Stahováky kůže jsou poháněny pneumaticky, hydraulicky nebo elektrickými motory [12, WS Atkins-EA, 2000] Odstranění hlav a kopyt u skotu a ovcí K významnému rozlití krve dochází výtokem z velkých tepen po odříznutí hlavy. Oplachování hlav kvůli odstranění krve může - spolu s kontaminací odpadní vody a zvýšením jejího množství - rozptýlit nečistotu po jiných částech mrtvého těla. Potřebu zmíněného oplachování je možné omezit použitím správného postupu porážky Paření vepřů Pařicí tanky jsou každodenně před spuštěním porážky plněny vodou. V průběhu dne je v nich voda udržována při teplotě 60 C. V průběhu dne v tancích přibývá odpadků a kalů. Běžnou praktikou v mnohých jatkách je vyprázdnit vodu a kal přímo do kanalizačního systému závodu na konci každého dne. V některých případech se tank znovu plní tak, že se otevře přítok plnicí vody a ponechá otevřený až do doby, než jej uzavřou uklízeči anebo plnicí voda teče celou noc a přetéká ven z tanku do kanalizace. Některá jatka dosáhla významných úspor pouze tím, že nainstalovala jednoduchý plovákový ventil anebo nějaký jiný systém měření výšky hladiny, který uzavře přítok vody při naplnění pařicího tanku [12, WS Atkins-EA, 2000]. Na mnohých jatkách existují možnosti znovu získávat použitelné teplo z odtahů emisí a také minimalizovat ztráty tepla na jiných místech procesu, např. při paření. Kondenzaci, která následuje po odpaření, lze vyloučit pomocí odsávání Odstraňování prasečích štětin a paznehtů Odstraňování štětin z trupů prasat může působit menší problémy se zápachem [3, EPA. 1996]. Odštětinovací stroje jsou zdrojem mechanického hluku a otřesů, které však nejsou mimo budovy jatek téměř zjistitelné [12, WS Atkins- EA, 2000]. V tomto stádiu procesu stále ještě odkapává ze zvířete krev. Probíhá-li proces odstranění štětin za mokra, může docházet k významnému zvyšování hodnoty ChSK odpadní vody Opalování štětin Na většině jatek je jednotka opalování odvětrána přímo do atmosféry, pouze přes dýmník těsně nad úroveň střechy. Někdy je v odtahu nainstalován odsávací větrák. Odhaduje se, že tyto emise mají teplotu mezi C. Obsahují také jemný spálený prach ze štětin. Mnohá jatka mají možnost znovuzískat využitelné teplo z odtahu emisí. Kvůli vysoké teplotě odcházejících plynů vyžaduje zařízení k rekuperaci tepla z jednotek pro opalování štětin zásobníky, čerpadla a bezpečnostní zařízení a tepelný výměník [12, WS Atkins-EA, 2000]. Pokud se k opalování štětin používá LPG, při lehkém opalování se spotřebuje asi 19,6 l/t. Ke chlazení visutých kolejnic a celého dopravníkového systému se používá voda. [134, Nordic States, 2001] Odtahovaný vzduch páchne po spálených vlasech [134, Nordic States, 2001] Úprava kůže Hlavními záležitostmi spotřeby a emisí jsou spotřeba vody a její kontaminace Vykolení Obsah prvního žaludku tvoří ze 75% voda, a váží asi kg na hlavu skotu a tvoří kaši s hodnotou ChSK přes 100 g/l [12, WS Atkins-EA, 2000]. Postupy vykolení se provádějí za sucha, voda se však používá pro oplachování, sterilizaci nožů, sterilizaci ostatního zařízení a úklid. Odstraněné části a trupy zvířat se oplachují vodou k odstranění krve a dalších nečistot. Používání vody nejen zvyšuje celkovou spotřebu a kontaminaci vod, ale také potenciálně může maskovat mikrobiální kontaminaci tím, že odstraní případné viditelné známky této kontaminace. Tuk obsažený v odpadní vodě z jatek pochází hlavně z operace vykolení [163, German TWG Members, 2001] a praní střev. Obsah bachoru plně vzrostlého kusu dobytka je l na hlavu (v mokrém stavu) [163, German TWG Members, 2001]. Během, vykolení vykapává z jatečných trupů krev.

14 Půlení Půlení korpusů je jedním z hlavních zdrojů hluku na jatkách. Byly při něm naměřeny úrovně hluku kolem 95 db(a). Další hluk vzniká při provádění standardních řezů. Tento hluk může být slyšet vně budov. Obsluha pily a kdokoliv v její blízkosti je však kvůli působícímu hluku významně ohrožen poškozením sluchu a podle zdravotních a bezpečnostních předpisů je nutno toto riziko snížit na minimum Chlazení Chladírenské systémy ovlivňují životní prostředí tím, že spotřebovávají energii a účinkem chladiv, pokud by unikla do atmosféry. Dosáhne-li se že má provoz strojního chlazení optimální účinnost, sníží se také jeho ekologický dopad na minimum [292, ETSU, 2000]. Chladírenský závod je v provozu kontinuálně a jeho kondensační jednotky, kompresory a chladicí věže bývají někdy zdroji hluku. Chladírenské kamiony parkující vně jatek mohou někdy působit hlukové problémy, jestliže jejich chladírenské jednotky jsou poháněny motorem kamionu. Mnohá jatka proto mají k dispozici pro pohon těchto jednotek kabely se síťovým napětím, čímž se dosahuje snížení úrovně hluku Zpracování vnitřností a kůží přidružené činnosti na lince Zpracování vnitřností Čistění sekundárních provozních ploch, na nichž probíhá např. praní žaludků, oddělení drštek a výroba střívek na uzeniny, může vést k emisím organických materiálů, anorganických materiálů, olejů/tuků/maziv a pevných látek do vody. (3, EPA, 1996) Ve Švédsku a Dánsku byla z některých velkých prasečích jatek shromážděny údaje týkající o podílu na znečistění vody, za nějž je zodpovědné mytí střívek. Odhaduje se, že na jatkách v Dánsku pochází z mytí střívek 30-50% znečistění. Analogické údaj pro Švédsku je 10%. [134, Nordic States, 2001]. I když se uváží skutečnost, že celkové údaje ze Švédska zahrnovaly řezání/vykosťování (odpovědné za 7%), kdežto údaje z Dánska ne, jde o významný rozdíl. Rozdíl se vysvětluje tím, že se v Dánsku téměř 100% žaludků, 100% tenkých střívek, 100% tučných konců a 40% tlustých střívek se čistí pro lidskou spotřebu. ve Švédsku je tato produkce mnohem menší. [274, Pontoppidan O., 2002]. Tabulka 3.18 ukazuje, že odhleňování střev představuje významný příspěvek k celkovému zatížení odpadní vody znečisťujícími látkami. Prasata vč. odhlenění střev Prasata bez odhlenění střev Dny zkoušení Měrné množství odpadní vody l/kus l/kus g sušiny/kus Měrné zátěže znečisťujících látek Sedimentující podíly BSK 5 ChSK Bez Včetně Bez sedimentu sedimentu sedimentu g/kus g/kus g/kus Včetně sedimentu g/kus (250) (1080) , (430) Vypočtené hodnoty jsou uvedeny v závorkách; tj. 430 extrapolováno z 366 podle změřeného poměru 60:70. Tabulka 3.18: Měrná množství odpadních vod a zatížení znečistěním při a bez odhleňování střev [163, German TWG Members, 2001] Mokré vyprazdňování obsahů žaludku a střev může přispívat 20 % z celkového BSK síty prošlé odpadní vody z jatek a asi 15% dusíku [134, Nordic States, 2001]. Pro účely čistění žaludků a střev na jatkách v Dánsku se údajně pohybuje celková spotřeba vody mezi 800 až 1200 litrů a zatížení BSK mezi 4,4 až 5,2 kg na jednu tunu hovězích jatečných trupů. Uvádí se také, že v Německu pochází 30% celkových odpadních vod a organické kontaminace z praní žaludků [206, Tritt W.P., a Schuchardt F., 1992]. Na těch jatkách, kde se k nasekání, praní a odstředění vnitřnosti/drobů před jejich dodávkou do kafilérie používá macerační zařízení, úspory nákladů obvykle převyšují zvýšené náklady na energii a tekuté odpady, které souvisejí s tímto zařízením. Finanční přínos tohoto přístupu vyplývá ze sníženého objemu odpadů, které je třeba likvidovat. Zabarvení loje, získaného z kafilerního zpracování, se sníží, jestliže se živočišný odpad naseká a kousky a vypere. Macerační zařízení obvykle sestává z hákovitě tvarovaných nožů, které rotují v protisměru mezi sebou, anebo se otáčejí vzhledem k pevným kovadlinám. Rozsekaný materiál se pak promývá v rotujícím sítovém bubnu. Zařízení je třeba pravidelně udržovat, aby pracovalo s optimálními otáčkami a správnou vzdáleností nožů. Jsou-li nože udržovány v dobrém stavu, dosahuje se tím optimální účinnosti řezání ve stroji, a snižuje se také množství odpadních vnitřností, které se zamíchají do mycí vody [12, WS Atkins-EA, 2000].

15 Čistění prostorů sekundárních procesů, kde se např. perou žaludky, provádí se leštění okruží (drštěk) a vyrábějí se střívka na uzeniny, může vést k emisím do vody s obsahem organických materiálů, anorganických látek, tj. fosforu, amoniaku, pevných látek a olejů, tuků a vaseliny [3, EPA, 1996]. Zpracování usní Nejobvyklejší metodou konzervace usní a kůží je nasolení chloridem sodný. Přebytečná sůl, která spadne z nasolovacího stolu nebo se rozsype při ručním solení, může být sebrána a z novu použita. Pokud je nepřijatelně znečistěná, normálně se likviduje na skládce. Slanost může snížit účinnost ČOV a pokud není k mání přírodní slaná vodoteč, aby přijala vyčistěnou slanou vodu, může mít sůl nepříznivý účinek na růst rostlin. Přítomnost soli poškozuje růst rostlin osmotickým efektem, působícím v důsledku koncentrace soli v půdní vodě, sice specifickou iontovou toxicitou, způsobenou koncentrací jednotlivého iontu a disperzí půdních částic, způsobenou vysokým obsahem sodíku a nízkou salinitou. Za těchto podmínek vydávají rostliny více energie, kterou mají k dispozici, na úpravu koncentrace soli v tkáních, aby získaly z půdy vodu, takže na růst rostlin zbývá energie méně [216, Metcalf a Eddy, 1991] Porážka drůbeže V této části jsou uvedeny údaje o specifických spotřebách a emisích pro dílčí procesy obsažené v celkovém procesu jatečních porážek drůbeže Přejímka ptáků Na mytí klecí se používá studená nebo horká pitná voda. Přidávají se do ní detergenty, protože klece jsou potenciálním zdrojem mikrobiálních rizik, například salmonelóz. Koncentrace a agresivita použitých detergentů závisí na druhu drůbeže. Pro mytí klecí pro krocany je třeba vysoce účinných detergentů Omráčení a vykrvení Ze všech tekutých odpadů pocházejících z provozu jatek drůbeže má krev největší dopad na hodnoty ChSK. Drůbeží krev má ChSK asi 400 g/l a u typických drůbežích jatek by vypouštění krve do proudu odpadních vod způsobilo zdvojnásobení jejich zátěže ChSK Paření Paření se provádí za teplot mezi 50 a 58 C. Skutečnost, že se v pařící lázni hromadí výkaly ptáků, je příčinou, že se pařící lázeň udržuje zhruba na hodnotě ph 6, což je prostředí, v němž jsou bakterie druhu Salmonella nejodolnější proti teplu Škubání K mytí ptáků a k vynášení peří při škubání se prakticky vždy používá voda. Mokrý transport peří vytváří potenciál pro kontaminaci vody. Přidává také k peří vlhkost, neboť peří má přirozenou schopnost vázat velké množství vody. To zvyšuje spotřebu energie pro dopravu k dalšímu zpracování. Zvyšuje to také množství energie potřebné pro odstranění vlhkosti z peří v průběhu kafilerního zpracování a také narůstá množství vznikajícího kondenzátu. Je-li peří vyváženo na skládku, tato přebytečná vlhkost může působit problémy s výluhy. Ve Spojeném království se ve všech fázích procesu zpracování drůbežích trupů provádí postřik chlorovanou vodou Eviscerace (vykuchání) Jelikož se vnitřnosti neoddělují od trupů ptáků kvůli prohlídce post mortem, hodnoty BSK a ChSK by se na pracovišti kuchání neměly zvyšovat. Ve všech fázích je pták umýván pitnou vodou, která se v některých členských státech chloruje. Například ve Spojeném království se mytí provádí ve vodě, chlorované např. oxidem chloričitým v koncentraci povolené pro pitnou vodu [241, UK, 2002] Chlazení Chlazení imersní/vířivé může vést k nárůstu množství krve a materiálu uvolněného z trupů v chladicí vodě. Je třeba, aby se veškeré částicové materiály a zbylou krev z vnějšku a z dutiny trupů odstranily manuálním nebo automatickým omytím před vstupem do chladící lázně. Podle účinnosti původního vykrvení může v chladícím zařízení docházet k dodatečnému vykrvení. Pokud je v lince více chladících lázní, k dodatečnému vykrvení dochází v první z nich. V první lázni lze zvýšit průtok vody, aby docházelo ke zředění. Jestliže na ptačích trupech zůstanou ocasy a/nebo krky, mohou někdy odpadat, protože bývají při zpracování částečně proříznuty. Používání automatizovaných procesů a to, že ptáci nemají jednotný tvar a velikost, také ztěžuje prevenci kontaminace. Podmínky, kladené na chlazení, k nimž patří např. požadovaný objem vody na jednoho ptáka, jsou předepsány zákonem a závisejí na počtu lázní a hmotnosti trupu ptáků [223, ES, 1992]. Tabulka 3.19 shrnuje požadavky na vodu s výjimkou vody, používané pro první náplň lázní.

16 Mytí před chlazením Chlazení ponorem Hmotnost trupů Minimální objem vody (l) Minimální celkový průtok (l) Minimální průtok poslední lázní, je-li jich více (l) 2,5 1,5 2, ,5 4 1,5 5 3,5 6 2 Tabulka 3.19: Přehled požadavků na spotřebu vody pro chlazení drůbeže ponorem [223, ES, 1992] ] Chlazení postřikem odstraňuje problémy s narůstáním kontaminace v chladicích tancích, může však být zdrojem šíření bakterií vznikajícími aerosoly. Chlazení postřikem potřebuje 1 litr vody na jednoho ptáka. Chlazení postřikem má nejnižší spotřebu energie. Chlazení vzduchem může - ve srovnání s imersním chlazením - snižovat rychlost kontaminace až třikrát a zároveň potřebuje méně vody [67 WS Atkins Environment/EA, 2000; 134 Nordic States, 2001]. Většina zpracovatelů kuřat přešla na vzduchové chlazení, protože tento postup používá nejmenší množství vody. Vodní chlazení je však široce používáno pro chlazení krocanů, a to proto, aby se vyhovělo hygienickým požadavkům pro rychlé chlazení velkých korpusů. Ke snížení teploty jatečného trupu krocana na 4 C je třeba doby pobytu přibližně přes jednu hodinu v protiproudé ponorné chladící nádrži. Korpusy krocanů jsou pak dále chlazeny po dobu 24 hodin tak, že jsou po kusech vloženy do nádrže o objemu 1 m 3 s ledem a vodou o teplotě 2 C [67 WS Atkins Environment/EA, 2000]. V některých členských státech je kontaminace potlačována chlorací, v mezích povolených pro pitnou vodu. Chladírenské závody jsou v provozu kontinuálně a jejich kondensační jednotky, kompresory a chladicí věže bývají někdy zdroji hluku. Chladírenské kamiony parkující vně jatek mohou někdy působit hlukové problémy, jestliže jejich chladírenské jednotky jsou poháněny motorem kamionu. Mnohá jatka proto mají k dispozici pro pohon těchto jednotek kabely se síťovým napětím, čímž se dosahuje snížení úrovně hluku Čistění jatek - nářadí a zařízení Dosažená úroveň čistoty závisí na použité kombinaci čistících prostředků, teplotě vody a použitých mechanických prostředcích. Je-li je jeden z těchto faktorů omezen, zbývající musejí být posíleny, má-li se dosáhnout stejného výsledku. Čisticí prostředky: Teplota: Mechanické působení: Doba působení detergentu za mokra Teplota oplachové vody Využití síly tlakové vody a použití prostředků pro drhnutí jako jsou houby, kartáče atd. Zvýší-li se tlak vody, může se dosáhnout snížení její spotřeby. Dostatek vody je však stále potřebný k tomu, aby udržel smytou špínu v suspenzi a dopravil ji k podlahovým vpustím. Vysoký tlak vody také může ovlivnit pracovní prostředí například tím, že způsobuje větší hluk, vibrace a tvorbu aerosolů a může i poškodit elektrické instalace, stroje a stavební materiály. Nejběžněji používanou metodou je použití detergentů vytvářejících pěnu při ostřiku vodou teplou C a při tlaku přibližně 2,53 MPa, tj. při použití nízkotlakého čisticího zařízení. Na čistění se vynakládá nemálo prostředků, ale je přitom možné dosáhnout významných úspor. Spotřeby, jichž bylo dosahováno na jedněch jatkách, kde se nejprve nevěnovala žádná zvláštní pozornost využití prostředků používaných k čistění a výsledky následné racionalizace čistění, aniž by se snížil standard čistoty, jsou uvedeny v Tabulce Úklidovému personálu byly vydány důkladné instrukce ohledně ekologicky správného čistění, s uvážením spotřeby detergentů a vody. Ty byly zkombinovány se studiemi pracovních časů. Výsledkem bylo, že doba, spotřebovaná na přípravu, předběžné čistění a odstranění odpadu vzrostla, ale celková doba úklidu se zkrátila. Před Po Spotřeba vody 9,3 m 3 6,4 m 3 Spotřeba detergentů 9,2 kg 3,0 kg Tabulka 3.20: Snížení spotřeby vody a detergentů, dosažené bez snížení standardu čistoty [134, Nordic States, 2001] Alkalické detergenty rozpouštějí a štěpí proteiny, tuky, sacharidy a jiné druhy organických usazenin. Mohou však být korozivní, takže se někdy přidává inhibitor koroze. Často obsahují hydroxid sodný nebo draselný. Jejich hodnota ph bývá v rozmezí od 8 do 13, podle jejich složení a podle stupně zředění při použití.

17 Kyselé detergenty se používají pro rozpouštění vápenatých usazeni. Nejběžněji používanými kyselinami jsou kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina octová a kyselina citrónová. Jejich ph je nízké a různé podle složení detergentu. Jsou korozívní. Mají určité desinfekční vlastnosti. Detergenty obsahují řadu aktivních složek, z nichž každá plní specifickou funkci. Tenzidy snižují povrchové napětí vody a zlepšují smáčení povrchů. Vytvářejí micely usnadňující emulgaci tuků. Obsahují mýdla a syntetické detergenty. Sloučeniny používané v průmyslu masa musejí být biologicky odbouratelné v běžném procesu biologického čistění odpadních vod. Tenzid s názvem nonylfenol-ethoxylát (NPE) je rozložitelný na složky, které nemají charakter detergentů, jsou to však stabilní sloučeniny podezřelé jako toxiny. Lineární alkylbenzensulfonáty (LAS) rovněž působí problémy v životním prostředí. Jsou toxické pro organismy žijící ve vodním prostředí a nejsou rozložitelné v anaerobním prostředí. Komplexotvorná činidla zabezpečují, že vápník a další minerály se nenavážou na mýdla nebo syntetické detergenty. V minulosti byl k vázání vápníku v čistící vodě používán uhličitan sodný (prací soda). Dnes jsou používány hlavně fosfáty, ale také jsou často používány jiné sloučeniny jako fosfonáty, EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová), NTTA (kyselina nitriltrioctová), citráty a glukonáty. Po vyčistění/úklidu se používají desinfekční prostředky pro zničení zbylých mikroorganismů. Tyto desinfekční prostředky obsahují různé sloučeniny chloru, např. chlornan sodný a oxid chloričitý. Používají se rovněž peroxid vodíku, kyselina peroctové, formaldehyd a kvartérní amoniové soli (QAC), všechny ve vodném roztoku. Používá se také etanol. Nejběžněji používanou sloučeninou je chlornan sodný. S výjimkou alkoholu je třeba desinfekční činidla po jejich použití odstranit oplachem vodou. Použité detergenty mají vliv na čistění odpadních vod. Některé ČOV jsou vybaveny systémem pro odstraňování fosfátů. Jiné si dovedou poradit s EDTA, fosfonáty a podobnými sloučeninami. Použité množství látek vážících na sebe vápník závisí na tom, jak tvrdá nebo měkká voda se používá. Zbytky detergentů mohou být přítomny v kalech z čistění odpadních vod. To omezovat možnosti likvidace kalů z ČOV. Při volbě detergentu je třeba zvažovat všechny uvedené aspekty. Studie provedená na jedněch prasečích jatkách v Dánsku uvádí spotřeby detergentů, shrnuté v tabulce Množství detergentů používané na jatkách může být odvozeno na ploše povrchu zařízení a provozů, které je třeba čistit a uklízet [134 Nordic States, 2001]. Typ detergentu Použité množství na jedno poražené prase (g) Použité množství na tunu prasečích trupů (g) Kyselé detergenty 11 (3-15) 143 (39-195) Alkalické detergenty 41 (18-48) 533 ( ) Neutrální detergenty 3 (odhad) 39 (odhad) Desinfekční prostředky 15 (7-17) 195 (91-221) Tekutý parafin 4 (1-5) 52 (13-64) Celkem 962 Tabulka 3.21: Množství detergentů používaných na jatkách pro prasata v Dánsku [134, Nordic States, 2001 ] Velká část spotřeby vody na jatkách jde na úkor ostřikování a oplachů. Ostřiky a oplachy typicky spotřebovávají kolem 24% vody použité na jatkách pro drůbež a podobně 30% na jatkách pro velká zvířata. Běžně se používají stříkací pistole ovládané kohoutkem, jejichž tryska směruje a ovládá průtok vody. Umožňuje se snížit spotřebu vody a přitom uchovat dostatečnou mycí účinnost. Technologie ostřikování se v posledních letech výrazně zdokonalily. Nejnovější typy pistolí jsou méně náchylné k zablokování než dříve dostupné typy. Nové konstrukce se rovněž vyznačují vyšší efektivnosti využívání vody při udržení nebo často zlepšení mycích účinků. [12, WS Atkins-EA, 2000, 67. WS Atkins Environment/EA, 2000] Skladování a manipulace s vedlejšími produkty jatek Sběr a skladování vedlejších produktů z jatek, jako je krev, střevní obsah, nepoživatelné vnitřnosti, hlavy, kosti, odpadní maso a odpad SRM působí nejvýznamnější každodenní problémy se znečistěním pro vznikající zápach. Některým vedlejším produktům, jako střevní obsah, je pronikavý zápach vlastní, Jiné,jako krev, se stávají nepříjemnými velmi rychle. Čerstvě odříznutý tuk se kazí delší dobu, než začne páchnout. Existence a rozsah pachových emisí závisejí na tom, jaká preventivní a potlačovací opatření se provádějí, ale i na místním počasí a podnebí. Problémy se zápachem rostou s expozicí, dobou a teplotou skladování. Pachovým emisím lze předcházet a snižovat je minimum.

18 Emise během skladování závisejí do určité míry na procesech předcházejících skladování, tj. na celém procesu sběru a manipulace. Jestliže je např. krev sbírána přímo do uzavřených a utěsněných nádob, pak se sice zabrání emisím, pokud jsou nádoby uzavřené, ale krev během několika hodin po sběru začne fermentovat a páchnout. Na skladovací nádobě je vždy odvzdušňovací ventil pro případ tvorby plynů, takže vždy je možné zapáchající plyny vypouštět. Jestliže krev není možné okamžitě zpracovat, jediným obecně známým způsobem, jak zabránit zápachu, je chlazení [271, Casanellas J., 2002], ačkoliv filtry s aktivním uhlím mohou pachové emise omezit. Jestliže se doba skladování vedlejších produktů, které v čerstvém stavu nepáchnou, omezí jen na dobu, po kterou není zápach pronikavý, měl by se problém se zápachem vyřešit. Jestliže se doba mezi porážkou a použitím nebo likvidací vedlejších produktů udržuje kratší, než je doba, kdy tyto produkty začínají páchnout, zabrání se tím problémům stejně na jatkách, jako v zařízení zpracovávajícím vedlejší produkty. Z čerstvějších materiálů se také získávají produkty vyšší jakosti, např. z vytavování tuků, a vzniká méně páchnoucích emisí, např. z kafilerního zpracování. například tuk, shromážděný po praní žaludků, který je mokrý a má vysoký obsah bílkovin, se rychle rozkládá za vniku organických kyselin, které ztěžují zpracování a značně zvyšují výrobní náklady [206, Tritt W.P. a Schuchardt F., 1992 ]. Zpracování páchnoucích materiálů může působit problémy se zápachem v ČOV. Jestliže se produkty, které při rozkladu více páchnou, chladí, potom jsou páchnoucí emise menší, ale za cenu spotřeby energie Čistění odpadních vod na jatkách Voda Jednou z charakteristik odpadní vody na jatkách je, že obsahuje organické látky, které je možno snadno rozložit v biologické čistírně odpadních vod. Tato voda neobsahuje persistentní dusík a typický poměr C:N (BSK:celkový N) 7až 9 ku jedné je výhodný. Sůl z konzervace usní se obtížně odstraňuje a koroduje ČOV [244, Germany, 2002 ]. Teplota odpadní vody významně ovlivňuje rozpustnost různých znečišťujících látek a rychlost jejich mikrobiálního rozkladu. Na jatkách ve Finsku je typická teplota odpadních vod C. Obecně platí, že biologické procesy probíhají rychleji při vyšších teplotách, kdsežto emulgace tuku při vyšších teplotách vyvolává podstatné těžkosti při jeho odstraňování flotací, a také při čistění aktivovanými kaly. [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]. Charakteristické úrovně znečišťujících látek ve vypouštěné vodě jsou uvedeny v tabulce Znečišťující látka BSK Suspendované látky Celkový dusík Amoniak Fosfáty Dosahované úrovně <20-40 mg/l <30-60 mg/l 15 mg/l 10 mg/l 2 ppm Tabulka 3.22: Typické koncentrace znečišťujících látek ve vodě, vypouštěné z ČOV na jatkách [215, Durkan J.,, 2001, 240, The Netherlands, 2002 ] Čistěním odpadních vod z jatek se dá dosáhnout dostatečně vysokého standardu kvality pro to, aby vyčistěné vody byly vhodné k vypouštění do vodoteče, pro riziko obsahu pathogenů však jsou nevhodné recirkulace vody uvnitř jatečního provozu. Veterinární služba proto zakazuje recirkulaci vyčistěných procesních vod a mycích vod. Zápach Problémy se zápachem se mohou objevit, zejména tam, kde se zachycují pevné podíly na sítech. Hluk Nepřetržitě provozovaná provzdušňovací zařízení v čističkách odpadních vod mohou být významným zdrojem hluku, pocházejícího především ze špatně udržovaných převodovek, a zvláště v noci [12, WS Atkins-EA, 2000 ].

19 3.2 Závody na zpracování vedlejších živočišných produktů Vytavování tuku Energie Spotřeba energie je důležitou otázkou při procesu vytavování, u dekantačních odstředivek, odstředivek a drtičů [319, NL TWG, 2002 ] Zápach Zápach může představovat větší problém při vytavování za sucha, než při vytavování za mokra [240, The Netherlands, 2002, 319, NL TWG, 2002 ] Hluk Hluk emitují stroje, hluk vzniká během procesu vytavování, u dekantačních odstředivek,, odstředivek a drtičů [319, NL TWG, 2002 ] Kafilerní zpracování Vzduch Publikované emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prachu jsou uvedeny v tabulce Emitovaná látka Rozsahy emisí vztažených na jednu tunu nespecifikovaných vedlejších produktů ze zvířat CO 2 10,2-146 SO 2 1,2-1,6 NO x 0,51-0,59 Prach 0,19-0,21 Tabulka 3.23: Rozsahy atmosférických emisí ze dvou kafilerních závodů ve Finsku [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001] Voda Pro blíže neurčené kafilerní procesy se udává spotřeba vody litrů na tunu suroviny. Spotřeba se rozděluje takto: kondenzátory spotřebovávají l/t, kotle l/t a čistění/úklid l/t. [134 Nordic States, 2001 ]. Spotřeba vody ve Finsku se udává hodnotami l/t, přičemž kolem 30-40% z toho se spotřebuje v kotlích [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001]. Na každou tunu suroviny také vzniká litrů odpadní vody, včetně asi 600 l ve formě kondenzátu, tj. vody odpařené ze suroviny. Odpadní voda obsahuje tyto složky: odpadní vodu z výroby; oplachovou vodu z mytí vozů a skladů surovin; vcodní frakci s mechanické separace krve; parní kondenzát ze sterilizace, sušení a technologií primárního čistění, jako je voda vytékající z biologického filtru. [163, German TWG Members, 2001 ]- Složení odpadní vody se značně liší podle procesu a čerstvosti suroviny. V průměru se udává, že před čistěním odpadní vody na jednu tunu suroviny vznikne 5 kg ChSK, 600 g dusíku. [134 Nordic States, 2001 ] a 1,65 kg pevných látek [144, Det Norske Veritas, 2001] % znečistění odpadních vod pochází z parního kondenzátu. Jedná-li se o postup mokrý, budou vznikat větší objemy kontaminovaných odpadních vod. Tyto vody vznikají kvůli degradaci suroviny a přicházejí do odpadních vod prostřednictvím par ze sterilizace a sušení materiálu. Množství nečistot vyloučený během zpracování je menší u čerstvých vedlejších živočišných produktů, než u surovin, které se během doby skladování nechaly rozložit [163, German TWG Members, 2001 ]. Hlavními složkami znečisťujících látek jsou: organické kyseliny, zvláště kyselina octová, kyselina propionová, kyselina máselná a kyselina isomáselná, ale také kyselina valerová, kyselina isokapronová a další. Patří sem také čpavek, alifatické aminy, aldehydy, ketony, merkaptany a sirovodík [49, VDI, 1996 ]. Odpadní voda z úklidu čisté části procesu má významně nižší zátěž než odpadní voda z nečisté části provozu. Zatížení nenarůstá přímo úměrně s rostoucí velikostí závodu. Odpadní voda z čistění výfukového vzduchu zahrnuje odpadní vodu z nuceného větrání provozních prostorů a místností. Čistění těchto vod lze provádět samostatně anebo odděleně. Odpadní voda z procesních odtahů může být značně zatížena organickými složkami až do výše 25 g ChSK/l, merkaptany až do 2 g/l, sirovodíkem až do 800 mg/l, amoniakálním dusíkem až do 400 mg/l, těkavými oleji, fenoly, aldehydy a dalšími látkami. [163, German TWG Members, 2001 ]

20 Odpadní vody z čistění nákladních aut mohou obsahovat minerální oleje, pevné látky a nejspíš i čisticí prostředky [163, German TWG Members, 2001 ]. Odpadní voda z odkalování odparek je téměř bez organické zátěže, může však obsahovat sloučeniny fosforu z prostředků použitých pro její úpravu. Může mít také vysokou hodnotu ph, takže je třeba ji neutralizovat. Odpadní voda odchází také z odkalování oběhového systému chladicí vody [163, German TWG Members, 2001 ]. Publikované údaje o znečistění odpadních vod z jednoho kafilerního závodu jsou uvedeny v tabulce Tato data ilustrují významný vliv teploty skladovacích prostor pro suroviny na zatížení odpadních vod znečišťujícími látkami. Parametr Maximum (léto) Minimum (zima) Roční průměrná hodnota Množství odpadní vody 0,9-1,6 m 3 /t Teplota C ChSK 8-20 kg/t 0,5-3,8 kg/t 3-10 kg/t BSK kg/t 0,3-2,3 kg/t 1,6-5 kg/t Sedimenty 1-55 mg/t 1 mg/t 0,3-8 mg/t Nitráty (NH 4 -N) 1,3-2,7 kg/t 0,1-0,7 kg/t 0,6-1 kg/t Fosfáty mg/t 0-30 mg/t 1-45 mg/t Hodnota ph 6-9,7 (1) AOX (2) µg/l <10-24 µg/l µg/l (1) rozsah uváděný za období jednoho roku na výstupu kanalizace ze závodu, nejde o surovou odpadní vodu Tabulka 3.10: Údaje o znečistění nečistěné odpadní vody v kafilerním závodě - sezónní rozdíly [49, VDI, 1996] Půda Průsaky z kanalizačních potrubí a nádrží by mohly způsobovat emise do půdy. Hromadné skladování paliv a dalších chemikálií, není-li řádně řízeno, představuje riziko z náhodného rozlití a úniků, jejichž výsledkem může být případně kontaminace půdy a spodních vod. [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries Federation, 2001 ] Energie Spotřebu elektrické energie a tepla pro tento proces uvádí tabulka Spotřeba elektřiny přibližně 75 kwh na jednu tunu suroviny Spotřeba tepla přibližně 775 kwh na jednu tunu suroviny Není zahrnuto snižování zápachu a čistění odpadních vod (přibližně dalších 20 kwh). Surovina nebyla specifikována. Tabulka 3.25: Spotřeba energií v procesu suchého kafilerního zpracování [134 Nordic States, 2001 ] Bližší údaje o spotřebě energie pro závod, používající proces Atlas, uvádí tabulka Závod zpracuje ročně tun surovin. Používá mokrý proces kafilerního zpracování Atlas. Na konci procesu se moučka a tuk sterilizují. Prasečí štětiny se hydrolyzují kontinuálním procesem a dekantují. Grax se míchá s koláčem z lisu před sušením a kapalná fáze se míchá s lepivou vodou ze sytému Atlas pro konečné zpracování. Menší část koncentrátu se zpracuje odděleně sušením na rozprašovací sušárně. Pro účely sušení se spotřebuje kolem 2/3 z energie, kterou závod spotřebuje [ 163, German TWG Members, 2001]. Nejefektivnější metodou pro šetření energie v kafilérii je využívání tepla z odpařené vody. To lze provádět jednoduchou výměnou tepla, např. použitím vícečlenné odparky [243, Clitravi-DMRI, 2002, 271, Casanellas J., 2002]. Údaje, hlášené z Finska, jsou uvedeny v Tabulce Celková spotřeba energie je vyšší než spotřeba, uváděná pro severské státy. Bez detailní znalosti procesu je obtížné údaje o spotřebě a emisích, aby to mělo smysl. Postupy kafilerního zpracování jsou rozdílné při mokrém a suchém způsobu, záleží však také například na tom, zda se provádí sterilizace jako separátní krok anebo jestli sterilizace je součástí procesu vaření/sušení a zda se k oddělení lojové moučky od zbytkové používají lisy nebo odstředivky anebo kombinace obou těchto zařízení.