TISKOVÁ ZPRÁVA zasedání Rady. Doprava, telekomunikace a energetika. Brusel 30. a 31. března 2009

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE 8176/09 (Presse 73) (OR. en) TISKOVÁ ZPRÁVA zasedání Rady Doprava, telekomunikace a energetika Brusel 30. a 31. března 2009 předseda Petr BENDL ministr dopravy České republiky Ivan LANGER ministr vnitra České republiky TISK Rue de la Loi 175 B 1048 BRUSEL Tel.: +32 (0) / 6319 Fax: +32 (0) press.office@consilium.europa.eu /09 (Presse 73) 1

2 Hlavní výsledky zasedání Rady Doprava Rada vedla veřejnou politickou rozpravu o návrhu směrnice o eurovinětě a vyzvala své přípravné orgány k dalšímu přezkumu tohoto návrhu. Rada dosáhla během veřejného jednání obecného přístupu k návrhu směrnice, kterou se mění stávající směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Rada přijala rozhodnutí, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu v rámci projektu SESAR a rovněž přijala usnesení o některých aspektech budoucího rozvoje tohoto plánu. Rada dále přijala závěry o: sdělení Komise ohledně akčního plánu zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě; sdělení Komise o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018; evropském prostoru námořní dopravy bez překážek. Telekomunikace Rada přijala závěry o přístupné informační společnosti. V Radě proběhla výměna názorů ohledně dopadu hospodářského útlumu na informační a komunikační technologie a jak mohou tyto technologie nastartovat ekonomiku EU. 8176/09 (Presse 73) 2

3 OBSAH 1 ÚČASTNÍCI... 5 PROJEDNÁVANÉ BODY POZEMNÍ DOPRAVA... 7 Euroviněta... 7 Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě... 8 INTERMODÁLNÍ OTÁZKY A SÍTĚ... 9 Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě závěry Rady... 9 LETECKÁ DOPRAVA SESAR hlavní plán uspořádání letového provozu - závěry Rady Dohoda s Kanadou o letecké dopravě NÁMOŘNÍ DOPRAVA Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách Politika EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 závěry Rady Evropský prostor námořní dopravy bez překážek závěry Rady TELEKOMUNIKACE Přístupná informační společnost - závěry Rady Dopad hospodářského útlumu na informační a komunikační technologie JINÉ ZÁLEŽITOSTI DALŠÍ ZÁLEŽITOSTI PŘI ZASEDÁNÍ RADY Pokud byly prohlášení, závěry nebo usnesení formálně přijaty Radou, je to uvedeno v záhlaví daného bodu a text se nachází v uvozovkách. Dokumenty, na něž se v textu odkazuje, jsou k dispozici na internetové stránce Rady Akty přijaté s prohlášeními do zápisu z jednání Rady, která mohou být zveřejněna, jsou označeny hvězdičkou; tato prohlášení jsou k dispozici na výše uvedené internetové stránce Rady nebo je lze získat z tiskového oddělení. 8176/09 (Presse 73) 3

4 OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY DOPRAVA Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel...48 Dohoda s Kanadou o bezpečnosti civilního letectví...48 Dohody s Korejskou republikou, Vietnamem a Mongolskem o leteckých službách...49 Dohoda se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o leteckých službách...49 Technické prohlídky motorových vozidel...50 HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI Externí auditor německé národní centrální banky...50 ROZPOČET Úpravy ve financování rozpočtu EU...51 KONKURENCESCHOPNOST Nebezpečné látky a přípravky regulativní postup s kontrolou...51 VÝZKUM Dohoda mezi EU a Ruskem o vědeckotechnické spolupráci...52 Dohoda mezi EU a USA o vědeckotechnické spolupráci...52 VNITŘNÍ TRH Systém schvalování typu motorových vozidel...52 ZEMĚDĚLSTVÍ Potraviny určené pro zvláštní výživu...53 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy...53 ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ PÍSEMNÝM POSTUPEM Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou...53 JMENOVÁNÍ Výbor regionů /09 (Presse 73) 4

5 ÚČASTNÍCI Vlády členských států a Evropská komise byly zastoupeny takto: Belgie: Vincent VAN QUICKENBORNE Etienne SCHOUPPE Bulharsko: Petar Vasilev MUTAFČIEV Plamen VATČKOV Česká republika: Petr BENDL Ivan LANGER Lenka PTÁČKOVÁ MELICHAROVÁ Pavel ŠKVÁRA Martin TLAPA Dánsko: Lars BARFOED Německo: Engelbert LÜTKE DALDRUP Bernd PFAFFENBACH Estonsko: Gert ANTSU Irsko: Noel AHERN Řecko: Evripidis STYLIANIDIS Anastasios PAPALIGOURAS Španělsko: Magdalena ÁLVAREZ ARZAOVÁ Francisco ROS PERÁN Francie: Dominique BUSSEREAU Nathalie KOSCIUSKO-MORIZETOVÁ Itálie: Altero MATTEOLI Kypr: Nicos NICOLAIDES Lotyšsko: Kaspars GERHARDS Litva: Eligijus MASIULIS Lucembursko: Jean-Louis SCHILTZ ministr pro podnikání a zjednodušení státní tajemník pro mobilitu podřízený předsedovi vlády ministr dopravy předseda Státního úřadu pro informační technologie a komunikace ministr dopravy ministr vnitra náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti náměstek ministra dopravy náměstek ministra průmyslu a obchodu, sekce Evropské unie ministr dopravy státní tajemník, spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a rozvoje měst státní tajemník, spolkové ministerstvo hospodářství a technologie náměstek stálého zástupce náměstek ministra dopravy pro bezpečnost silničního provozu ministr dopravy a komunikací ministr pro obchodní loďstvo, Egejské moře a ostrovní politiku ministryně infrastruktury a dopravy státní tajemník pro telekomunikace a informační společnost státní tajemník pověřený dopravou státní tajemnice pověřená plánováním a rozvojem digitální ekonomiky ministr infrastruktury a dopravy ministr komunikací a veřejných prací ministr dopravy ministr dopravy ministr pro spolupráci a humanitární pomoc, ministr komunikací, ministr obrany 8176/09 (Presse 73) 5

6 Maďarsko: Lajos EPI Malta: Austin GATT Nizozemsko: Camiel EURLINGS Rakousko: Doris BURESOVÁ Polsko: Magdalena GAJOVÁ Maciej JANKOWSKI Portugalsko: Mário LINO José MARIANO GAGO Rumunsko: Radu BERCEANU Marius CONSTANTIN FECIORU Slovinsko: Patrik VLAČIČ Jozsef GYÖRKÖS Slovensko: Ľubomír VÁŽNY Finsko: Anu VEHVILÄINENOVÁ Švédsko: Åsa TORSTENSSONOVÁ Leif ZETTERBERG Spojené království: Geoff HOON Lord CARTER of BARNES Komise: Antonio TAJANI Viviane REDINGOVÁ státní tajemník, ministerstvo dopravy, telekomunikací a energetiky ministr pro infrastrukturu, dopravu a komunikace ministr dopravy, veřejných prací a vodního hospodářství spolková ministryně dopravy, inovací a technologií náměstkyně ministra infrastruktury státní podtajemník, ministerstvo infrastruktury ministr veřejných prací, dopravy a komunikací ministr pro vědu, technologii a vysokoškolské vzdělávání ministr dopravy a infrastruktury státní tajemník, ministerstvo komunikací a informačních technologií ministr dopravy státní tajemník, ministerstvo pro vysokoškolské vzdělávání, vědu a technologii ministr dopravy, pošt a telekomunikací ministryně dopravy ministryně pro infrastrukturu státní tajemník ministryně pro infrastrukturu ministr dopravy státní podtajemník pro komunikace, technologie a vysílání místopředseda členka Komise 8176/09 (Presse 73) 6

7 PROJEDNÁVANÉ BODY POZEMNÍ DOPRAVA Euroviněta Během veřejného jednání vzala Rada na vědomí zprávu předsednictví o pokroku ohledně návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (7546/09). Rada rovněž vedla politickou rozpravu, při níž se zaměřila na otázku přetížení dopravy, a vyzvala své přípravné orgány, aby pokračovaly v přezkumu tohoto návrhu. Přípravné orgány Rady se budou zabývat zejména těmito nevyřešenými otázkami: oblast působnosti směrnice, poplatky za přetížení dopravy včetně maximálních účtovatelných částek, akční plán, vyčlenění a okrajové oblasti. Rozdílné názory na poplatky za přetížení dopravy zůstávají hlavní překážkou nalezení dohody. Přestože české předsednictví předložilo kompromisní návrhy, jako je odložení zavedení poplatků za přetížení dopravy (podrobnosti viz 7546/09), postoje členských států se i nadále liší. Dříve než bude možno přijmout konečné rozhodnutí o tomto návrhu směrnice, je třeba dalšího zvážení nejlepších způsobů a prostředků řešení složitosti této směrnice, a to i při zohlednění stávající hospodářské a finanční situace. Návrh Komise má za cíl podpořit členské státy ve využití diferencovaného výběru poplatků pro zlepšení účinnosti nákladní silniční dopravy a jejího vlivu na životní prostředí. Návrh rovněž stanoví rámec, jenž umožní členským státům vypočítat a upravit cenu mýtného na základě externích nákladů silniční nákladní dopravy v oblasti znečištění ovzduší, hluku a přetížení dopravy zavedením zásad uživatel platí a znečišťovatel platí. Tyto poplatky budou provozovatele dopravy podporovat v tom, aby používali ekologičtější a úspornější vozidla, volili méně přetížené trasy, optimálním způsobem naložili svá vozidla a účinněji využívali infrastrukturu. Komise návrh předložila v červenci roku 2008 (11857/1/08). Tento návrh byl projednán na posledním prosincovém zasedání Rady ve složení pro dopravu během francouzského předsednictví. Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení v březnu roku 2009 (7419/09). 8176/09 (Presse 73) 7

8 Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě Rada dosáhla během veřejného jednání obecného přístupu k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2002/15/EC o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (7577/09). Stávající směrnice stanoví společná pravidla, která zajišťují minimální normy sociální ochrany pro mobilní pracovníky v odvětví silniční dopravy a jsou vnímána jako důležitý krok směrem ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti mobilních pracovníků v tomto odvětví, zvýšení bezpečnosti silniční dopravy a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Při přijímání směrnice 2002/15/ES se Rada a Evropský parlament dohodly, že se od 23. března 2009 v zásadě použije pro samostatně výdělečně činné řidiče, a Komise byla požádána, aby oběma orgánům předložila nejpozději dva roky před tímto datem zprávu, po níž bude následovat legislativní návrh. Komise v souladu s tím předložila svůj návrh na změnu směrnice 2002/15/ES v říjnu roku 2008 (14461/08). Znění schválené Radou v souladu se zásadami návrhu Komise předpokládá, že samostatně výdělečně činní pracovníci mají být z oblasti působnosti směrnice vyjmuti. Tím by však nemělo být dotčeno právo členských států tyto řidiče do oblasti působnosti zahrnout a uplatňovat na ně ustanovení směrnice 2002/15/ES. V březnu roku 2009 Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci návrh Komise zamítl. Návrh bude předložen k hlasování na plenárním zasedání v květnu roku /09 (Presse 73) 8

9 INTERMODÁLNÍ OTÁZKY A SÍTĚ Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě závěry Rady Rada přijala tyto závěry: RADA EVROPSKÉ UNIE S OHLEDEM NA: směrnici 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), směrnici 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo), nařízení Rady č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností, sdělení Komise ze dne 8. července 2008 Doprava šetrnější k životnímu prostředí, sdělení Komise ze dne 22. června 2006 Evropa v pohybu udržitelná mobilita pro náš kontinent přezkum bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období, 8176/09 (Presse 73) 9

10 sdělení Komise ze dne 18. října 2007 Akční plán pro logistiku nákladní dopravy, sdělení Komise K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: první zpráva o iniciativě Inteligentní automobil, sdělení Komise Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu snížení počtu obětí silničních nehod v Evropské unii na polovinu do roku 2010: společná odpovědnost, sdělení Komise i2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, sdělení Komise ze dne 14. září 2005 Druhé sdělení o e-bezpečnosti zpřístupnění systému ecall občanům a ze dne 23. listopadu 2006 Navrácení systému ecall do správných kolejí akční plán (třetí sdělení o e-bezpečnosti), sdělení Komise ze dne 15. února 2006 o iniciativě Inteligentní automobil Zvyšování povědomí o informačních a komunikačních technologiích pro promyšlenější, bezpečnější a čistší vozidla, zelenou knihu Komise ze dne 25. září 2007 Na cestě k nové kultuře městské mobility, usnesení Rady ze dne 24. října 1994 o telematice v odvětví dopravy (94/C 309/01), sdělení Komise ze dne 4. listopadu 1994 o telematice v odvětví dopravy a usnesení Rady ze dne 28. září 1995 o zavádění telematických služeb v silniční dopravě (95/C 264/01), sdělení Komise ze dne 20. května 1997 o strategii a rámci Společenství pro zavádění telematických služeb v silniční dopravě v Evropě a o návrzích prvních opatření a související závěry ze zasedání Rady ve složení pro dopravu konaného dne 17. června 1997, 8176/09 (Presse 73) 10

11 doporučení Komise ze dne 4. července 2001 k vypracování právního a obchodního rámce pro účast soukromého sektoru na zavádění služeb dopravních a cestovních informací založených na telematice v Evropě; VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM: mobilita je zásadním faktorem ovlivňujícím kvalitu života evropských občanů a konkurenceschopnost Evropské unie a jejích členských států; zvýšení bezpečnosti silničního provozu by mělo být věnováno trvalé úsilí; odvětví dopravy má povinnost významně přispět k boji proti změně klimatu; udržitelnější rozvoj odvětví dopravy by snížil poškození životního prostředí, dopravní přetížení a nehodovost; inteligentní dopravní systémy (ITS) by měly značně přispět k dosažení cílů udržitelné dopravní politiky na místní, celostátní i evropské úrovni, s přihlédnutím k aspektům multimodality; ITS by měly přispět k rozvoji účinných a bezpečných dopravních služeb šetrných k životnímu prostředí, vytvořit tržní příležitosti pro evropský průmysl a posílit jeho konkurenční základ; zavádění ITS může vést ke zlepšení mobility ve městech, přičemž bude dosaženo snížení dopravního přetížení, emisí CO2 a spotřeby energie, mimo jiné prostřednictvím podpory udržitelnějších způsobů dopravy, mezi něž patří tramvaje, metro, vlaky, autobusy, trolejbusy, sdílení automobilů atd.; pro využití plného potenciálu ITS je nutné, aby zavedené systémy a aplikace dosáhly odpovídající míry kompatibility, interoperability a kontinuity služeb poskytovaných uživateli na evropské úrovni; 8176/09 (Presse 73) 11

12 měla by se zohlednit práce probíhající v rámci příslušných mezinárodních fór; současný obchodní model pro zavádění ITS v oblasti silniční dopravy v Evropě, založený především na soukromých iniciativách, má své meze, a proto je nutná větší spolupráce soukromého a veřejného sektoru; integrovaný přístup Společenství slučující legislativní opatření, normalizaci a finanční podporu byl úspěšně použit v případě podobných inteligentních dopravních systémů, jako jsou ERTMS, VTMIS/AIS a RIS; investice do zavádění služeb ITS by měly být stimulem pro inovace, mohly by vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa a v krátkodobém horizontu mohou být jejich výsledkem sociální a ekonomické přínosy, které jsou v současné finanční a ekonomické situaci obzvláště významné; pokračující práce na transevropské silniční síti prováděné v rámci projektu EasyWay poskytuje platformu pro koordinaci zavádění ITS v Evropě v souvislosti se silniční dopravou; výběr a zavádění aplikací a služeb ITS budou vycházet z posouzení potřeb i případných nezbytných pilotních projektů a musí respektovat zásady subsidiarity, účelnosti, nákladové efektivnosti, zeměpisné kontinuity, interoperability a stupně vyspělosti; administrativní zátěž by měla být minimální. RADA: 1) VÍTÁ sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě a BERE NA VĚDOMÍ připojený návrh směrnice, kterou se stanoví rámec pro zavedení ITS v silniční dopravě; 8176/09 (Presse 73) 12

13 2) VYZÝVÁ předsednictví, aby v rámci jednání o návrhu směrnice o ITS svolalo zvláštní pracovní zasedání, aby se projednala a objasnila všechna konkrétní opatření uvedená v akčním plánu zavádění ITS v Evropě vydaném v prosinci roku 2008; 3) PODPORUJE celkové cíle a v zásadě i priority, jež Komise určila pro zrychlení a koordinaci zavádění ITS v Evropské unii; 4) VYZÝVÁ Komisi, aby poskytla celoevropský regulační rámec se specifikacemi pro kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu služeb ITS a případně přeshraniční účinnost. V souladu se zásadou subsidiarity jsou rozhodnutí o zavádění a provádění záležitostmi členských států a případně soukromého sektoru. Během dalšího provádění ITS by měly být zohledněny aspekty stávající infrastruktury ITS zavedené jednotlivými členskými státy, související s technologickým pokrokem a finančním úsilím; 5) UZNÁVÁ potřebu dále určovat již existující a budoucí překážky bránící zavádění ITS v EU a vypracovat krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou strategii pro odstranění těchto překážek s cílem zajistit kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu služeb ITS, případně prostřednictvím regulace, normalizace, výzkumu a vývoje, motivačních opatření a finanční podpory Společenství v rámci stávajícího finančního rámce; 6) ZDŮRAZŇUJE, že je nutné vyvinout ITS pro každý druh dopravy i napříč různými druhy dopravy, což přispěje k dosažení cílů v oblasti udržitelné dopravní politiky, a přihlédnout k aspektům multimodality; 8176/09 (Presse 73) 13

14 7) VYZÝVÁ Komisi a členské státy, aby urychlily práci na určování a odstraňování veškerých překážek bránících kompatibilitě, interoperabilitě a kontinuitě inteligentních dopravních systémů a služeb, vymezily funkční specifikace za účelem zahájení a podpory evropské normalizace a podporovaly transevropské aplikace mající tyto cíle: optimální využití silničních, dopravních a cestovních údajů a informací příslušnými uživateli přechod na jiný druh dopravy, kombinovanou dopravu a optimální využití služeb inteligentních dopravních systémů pro intermodální dopravu kontinuitu služeb ITS v oblasti řízení provozu a nákladní dopravy v evropských dopravních koridorech a v aglomeracích posílení bezpečnosti a zajištění silničního provozu účinné zapojení vozidla do dopravní infrastruktury; 8) BERE NA VĚDOMÍ orientační harmonogram, který Komise uvedla v akčním plánu; 9) VYZÝVÁ Komisi, aby se zabývala možnostmi předložit opatření týkající se bezpečnosti a kvality cestování zranitelných účastníků silničního provozu a osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace; 10) v této souvislosti se DOMNÍVÁ, že prioritou by mělo být, aby lepší integrací a koordinací ITS mezi všemi druhy dopravy na základě spolupráce soukromého a veřejného sektoru byla prováděna zejména tato opatření: 10.1) vymezení nezbytných požadavků: i) s cílem zajistit přesnost dopravních a cestovních informací v reálném čase a jejich přeshraniční dostupnost pro uživatele ITS, 8176/09 (Presse 73) 14

15 ii) iii) iv) pro sběr silničních a dopravních údajů a jejich předávání poskytovatelům služeb ITS, včetně příslušných opatření pro zvládání různých událostí a krizí, zajistit pokud možno přesnost stávajících dostupných silničních a dopravních údajů využívaných pro digitální mapy a jejich dostupnost pro výrobce digitálních map a poskytovatele služeb, a pro poskytování univerzálních dopravních zpráv pokud možno bezplatně uživatelům: - zejména v souvislosti se situacemi ohrožujícími bezpečnost silničního provozu (například přetíženost dopravy či nehody) - a v souvislosti s jejich minimálním obsahem; 10.2) vymezení minimálních či nezbytně nutných požadavků na kontinuitu služeb ITS pro nákladní a osobní dopravu v dopravních koridorech a v městských nebo meziměstských oblastech, jakož i v různých druzích dopravy; 10.3) vymezení nezbytných opatření pro: i) využití inovačních technologií při realizaci aplikací ITS pro logistiku nákladní dopravy, ii) iii) prosazování harmonizovaného zavedení interoperabilního systému ecall v rámci celé EU na základě spolupráce a vhodné normalizace, vypracování evropské rámcové architektury ITS, jež je zaměřena konkrétně na interoperabilitu spojenou s ITS, kontinuitu služeb a aspekty multimodality a v jejímž rámci mohou členské státy a jejich příslušné orgány ve spolupráci se soukromým sektorem vypracovat vlastní architekturu ITS pro mobilitu na celostátní, regionální či místní úrovni, 8176/09 (Presse 73) 15

16 iv) větší bezpečnost účastníků silničního provozu, pokud jde o jejich palubní rozhraní člověk-stroj a používání přenosných zařízení, jakož i bezpečnost palubního zařízení, v) zajištění rezervačních a informačních systémů založených na ITS pro bezpečná a zabezpečená parkovací místa pro nákladní automobily a užitková vozidla, vi) vii) viii) ix) integraci jednotlivých aplikací ITS na otevřenou platformu umožňující vybavit vozidla jedinečnou palubní jednotkou, prosazování zavádění pokročilých systémů pro podporu řízení, které mají největší potenciál pro omezení zranění a záchranu života, finalizaci normy pro otevřená rozhraní za účelem usnadnění komunikace ve vozidle, mezi různými vozidly, jakož i mezi vozidly a silniční infrastrukturou, další pokrok při rozvoji, testování a provádění systémů spolupráce (vozidlo-vozidlo a vozidlo-infrastruktura); 11) VYZÝVÁ Komisi, aby se nejpozději do konce roku 2011 začala zabývat aspekty ochrany bezpečnostních a osobních údajů v souvislosti se zpracováním údajů v rámci aplikací a služeb ITS, jakož i otázkami odpovědnosti při využívání aplikací ITS, a zejména palubních bezpečnostních systémů; 12) VYBÍZÍ Komisi, aby vypracovala soubor nástrojů na podporu přijímání investičních rozhodnutí v rámci aplikací a služeb ITS i pokyny pro veřejné financování zařízení a služeb spojených s ITS; 13) VYZÝVÁ Komisi a členské státy, aby při plném dodržení zásady subsidiarity a s cílem vyhnout se dysfunkcím zřídily zvláštní platformu pro spolupráci v oblasti ITS za účasti vládních orgánů na celostátní, regionální a místní úrovni a případně soukromého sektoru, s cílem upřednostnit iniciativy v oblasti ITS týkající se udržitelné regionální a městské mobility; 8176/09 (Presse 73) 16

17 14) ŽÁDÁ Komisi, aby případně vypracovala a vydala normalizační mandát pro evropské normalizační organizace s cílem urychlit vypracování norem; 15) VYZÝVÁ evropské normalizační organizace, aby přispěly k zavádění ITS a zrychlily práci na vypracování technických norem a specifikací pro interoperabilní a kompatibilní ITS na evropské úrovni; 16) VYZÝVÁ Komisi, aby pro financování infrastruktury související s ITS vypracovala metodiku vycházející z cílů dopravní politiky, včetně analýzy finančních dopadů obecně a pro každé opatření, například prostřednictvím posouzení dopadů ITS. Tato metodika by měla členským státům a Komisi pomoci při financování nových infrastruktur ITS nebo zdokonalování infrastruktur stávajících; 17) VYZÝVÁ Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a daným odvětvím posílila stávající rámec pro bezpečné rozhraní člověk-stroj a zaměřila se přitom zejména na palubní informační zařízení a přenosná zařízení; 18) VYBÍZÍ Komisi, aby posílila spolupráci v záležitostech ITS na mezinárodní úrovni a přijala odpovídající opatření; 19) VYBÍZÍ veřejné instituce a soukromý sektor, aby pro účely aplikací a služeb ITS vyžadujících globální, nepřetržité, přesné a zaručené určování času a polohy, využívaly nákladově efektivním způsobem infrastruktury (jako jsou Galileo a EGNOS) založené na družicích. 8176/09 (Presse 73) 17

18 LETECKÁ DOPRAVA SESAR hlavní plán uspořádání letového provozu - závěry Rady Rada přijala rozhodnutí, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu v rámci projektu SESAR 1 (7119/09). Evropský hlavní plán uspořádání letového provozu stanoví plán pro vývojovou a zaváděcí fázi projektu SESAR. Rada dále přijala níže uvedené usnesení o tomto schválení, které zdůrazňuje některé aspekty dalšího rozvoje tohoto plánu: RADA EVROPSKÉ UNIE připomínajíc: i) prohlášení Rady ze dne 9. června 2006 k návrhu nařízení Rady o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), ii) nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku SESAR (dále jen společný podnik ) a nařízení Rady (ES) č. 1361/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 219/2007, 1 Projekt SESAR (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe) má za cíl do roku 2020 poskytnout EU vysoce výkonný systém řízení letového provozu, který umožní bezpečný a ekologický rozvoj letecké dopravy. SESAR je technologickou a průmyslovou součástí jednotného evropského nebe. Skládá se ze tří fází: definiční fáze ( ), která umožnila sestavení hlavního plánu uspořádání letového provozu na zavedení budoucího systému uspořádání letového provozu, vývojové fáze ( ), která bude probíhat pod dozorem společného podniku a zaváděcí fáze ( ). 8176/09 (Presse 73) 18

19 iii) iv) usnesení Rady ze dne 8. června 2007 o formálním založení společného podniku, usnesení Rady ze dne 9. října 2008 o zahájení vývojové fáze projektu SESAR, v) význam projektu SESAR pro zajištění udržitelného růstu v odvětví evropského civilního letectví, vi) vii) viii) perspektivy spojené s projektem SESAR, pokud jde o zlepšení životního prostředí a snížení emisí, partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto zásadní prvek úspěšného rozvoje budoucího systému uspořádání letového provozu v Evropě, výrazně vyšší odpovědnost partnerů ze soukromého sektoru, pokud jde o technickou základnu pro všechna další opatření spojená s projektem SESAR a jeho definiční fází a založená na všeobecném porozumění mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami, s ohledem na: návrh rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu (hlavní plán ULP) v rámci projektu pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), 1. VÍTÁ sdělení Komise nazvané Hlavní plán uspořádání leteckého provozu (hlavní plán ULP), které bylo předloženo dne 14. listopadu 2008; 8176/09 (Presse 73) 19

20 2. POVAŽUJE hlavní plán ULP za výchozí verzi, na niž by mělo být nahlíženo jako na vyvíjející se dokument pro vývojovou a zaváděcí fázi projektu SESAR, a PŘIPOMÍNÁ, že veškeré významné změny hlavního plánu ULP by měly být projednány v rámci formálního postupu a za úzké spolupráce s členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami a měly by být předloženy Výboru pro jednotné nebe v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 219/2007, a to při současném zohlednění funkčních bloků vzdušného prostoru a místních dimenzí; 3. VYZÝVÁ Komisi, aby zajistila, že společný podnik SESAR předloží první aktualizaci hlavního plánu ULP správní radě k přijetí do konce března roku 2010; 4. ZDŮRAZŇUJE, že v průběhu vývojové fáze je třeba pokračovat ve výzkumu a vývoji nových technologií a stanovit vhodnou metodiku (včetně zásad pro sběr realistických údajů) pro cíle v oblasti výkonu i pro sledování pokroku ve srovnání s hlavním plánem ULP; 5. DOMNÍVÁ SE, že plán řízení rizik má vypracovat společný podnik SESAR jakožto nezbytnou součást hlavního plánu ULP, a ŽÁDÁ Komisi, aby zajistila, že společný podnik dále propracuje stávající plán řízení rizik, přičemž nejvyšší prioritou je aktualizace odhadu významných rizik a souvisejících opatření na jejich zmírnění; 6. PŘIPOMÍNÁ, že podle čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 219/2007 odpovídá společný podnik SESAR za provádění hlavního plánu ULP, a ZDŮRAZŇUJE, že společný podnik SESAR si ponechává celkový dohled nad veškerými činnostmi svěřenými Evropské organizaci pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) a nad vývojovou fází projektu, včetně odpovídajících ujednání o financování a poskytování finančních prostředků; 7. PŘIPOMÍNÁ, že Komise bude pravidelně informovat Výbor pro jednotné nebe o práci společného podniku, včetně rizik a zmírňujících opatření; 8176/09 (Presse 73) 20

21 8. ŽÁDÁ Komisi, aby první zprávu o pokroku, kterého dosáhl společný podnik při provádění hlavního plánu ULP, předložila Radě v roce 2010 a poté každý rok. Tato zpráva by měla pokaždé obsahovat aktualizaci plánu řízení rizik, zmírňující opatření a jakékoliv podstatné dopady na rozpočet; 9. ZNOVU OPAKUJE výzvu, aby Komise do konce roku 2010 a po řádné konzultaci s Výborem pro jednotné nebe předložila podrobné návrhy na přípravu zaváděcí fáze projektu SESAR a přechod k ní a kladla přitom důraz na její řízení a případně na odpovídající a pro některé zúčastněné strany inovativní mechanismy jejího financování; 10. ŽÁDÁ Komisi, aby vypracovala a udržovala regulační plán, a to v rámci konzultací se společným podnikem SESAR a všemi zúčastněnými stranami a ve spolupráci s ozbrojenými silami. Tento plán bude založen na právním rámci Společenství (prováděcí pravidla a specifikace Společenství) s cílem podpořit zavádění prováděcích balíčků SESAR; 11. ŽÁDÁ, aby Komise zajistila, že společný podnik SESAR vypracuje komplexní komunikační plán pro všechny zúčastněné strany, opírající se případně o stávající ujednání týkající se konzultací, a že také zohlední funkční bloky vzdušného prostoru a místní dimenze; 12. ŽÁDÁ Komisi, aby v průběhu vývojové fáze zajistila řádné zapojení regulačních orgánů do konzultačního procesu, který zahájí společný podnik SESAR; 13. ŽÁDÁ Komisi, aby pozornost společného podniku a příslušných zúčastněných stran pevně zaměřila na dosažení brzkých přínosů v rámci projektu SESAR, a to za použití ověřených a standardizovaných technologií, podnikatelských analýz, analýzy nákladů a přínosů a ujednání týkajících se konzultací; 8176/09 (Presse 73) 21

22 14. ŽÁDÁ Komisi, aby přijala veškerá opatření nezbytná pro dosažení nejvyšší úrovně interoperability mezi projektem SESAR a odpovídajícím systémem USA NEXTGEN i dalšími projekty v oblastech ICAO a dále aby sledovala a zohledňovala potřebu souladu s vývojem v oblasti globální koncepce ICAO; 15. VYZÝVÁ za tímto účelem Komisi, aby Radě předložila doporučení k pověření Komise zahájením jednání o memorandu o spolupráci s Federálním leteckým úřadem Spojených států amerických; 16. ZDŮRAZŇUJE, že rozvoj hlavního plánu ULP by měl rovněž zohlednit sousedství třetích zemí, jakožto jeden z prvků vnější dimenze jednotného evropského nebe s cílem podpořit Komisi v pokroku při vytváření společného leteckého prostoru. Dohoda s Kanadou o letecké dopravě Rada zaujala kladný politický postoj k návrhu dohody mezi s Kanadou o letecké dopravě a žádá o vypracování konečného znění, tak aby mohlo být rozhodnutí přijato před podpisem dohody, k němuž má dojít na summitu EU-Kanada konaném v květnu. Dohodu vyjednala Komise v rámci mandátu, který jí Rada udělila v říjnu roku 2007, a nahradí stávající dvoustranné dohody, které s Kanadou uzavřely členské státy. Zahrnuje postupné zavádění přepravních práv, investičních příležitostí a spolupráce v řadě oblastí, včetně bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, sociálních záležitostí, zájmů spotřebitele, životního prostředí, uspořádání letového provozu, státních podpor a hospodářské soutěže. Tato dohoda povede ke zlepšení propojení trhů obou stran i vztahů mezi lidmi a k vytvoření nových příležitostí v odvětví letecké dopravy. 8176/09 (Presse 73) 22

23 NÁMOŘNÍ DOPRAVA Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách Při veřejném jednání vzala Rada na vědomí zprávu o pokroku (7141/09), kterou předložilo předsednictví ohledně návrhu nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Dále uspořádala na základě dotazníku vypracovaného předsednictvím politickou rozpravu, která byla zaměřena na otázku oblasti působnosti návrhu. V rámci rozpravy všechny členské státy uvítaly návrh Komise a opětovně potvrdily, že jsou odhodlány posílit práva cestujících. V souvislosti s první otázkou týkající se druhu služby v oblasti osobní dopravy se většina delegací domnívá, že do oblasti působnosti navrhovaného nařízení by měly spadat všechny druhy služeb s výjimkou turistických výletů a okružních cest. U druhé otázky týkající se územní působnosti se většina delegací domnívá, že návrh nařízení by se měl vztahovat jak na cestující při cestování mezi přístavy Společenství, tak na cestující při cestování mezi přístavy ve Společenství a přístavy ve třetích zemích. Pokud jde o třetí otázku zaměřenou na typ plavidla, většina delegací uvedla, že návrh by se neměl vztahovat na plavidla provozovaná převážně za účelem přepravy nákladu. Rada vyzvala své přípravné orgány, aby pokračovaly v práci na tomto návrhu, tak aby mohlo být v červnu dosaženo dohody. 8176/09 (Presse 73) 23

24 Navrhované nařízení je součástí obecné politiky EU, jež má cestujícím zajistit rovné zacházení, a to bez ohledu na druh dopravy, který používají. V oblasti letecké a železniční dopravy již byly podobné právní předpisy přijaty a pro autobusovou a autokarovou dopravu byly vypracovány návrhy. Návrh nařízení stanoví pravidla pro pomoc cestujícím se zdravotním postižením nebo omezenou schopností pohybu a pro informování těchto osob. Pokud jde o cestující obecně, návrh obsahuje ustanovení o pomoci, informování a náhradě v případě, že dojde ke zrušení nebo zpoždění jejich plavby. Komise svůj návrh předložila v prosinci roku 2008 (11990/08). Evropský parlament by měl přijmout stanovisko v prvním čtení v dubnu roku Politika EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 závěry Rady Rada přijala tyto závěry: Rada Evropské unie S OHLEDEM na hlavní cíle evropské udržitelné dopravní politiky a obecné cíle integrované námořní politiky; PŘIPOMÍNAJÍC, že více než 90 % světového obchodu se uskutečňuje po moři, že lodní doprava a související služby v námořní dopravě představují významnou součást evropského hospodářství, že lodní doprava Evropské unie a související služby jsou důležité pro evropskou konkurenceschopnost, že námořní doprava má přímý dopad na kvalitu života v Evropě a že pobřežní plavba je základní součástí multimodálního evropského dopravního systému a logistických služeb z domu do domu ; ZDŮRAZŇUJÍC, že Evropská unie má zájem na podpoře bezpečné, zabezpečené a účinné lodní dopravy na čistějších oceánech a že evropské správy námořní dopravy a evropské odvětví lodní dopravy dosáhly značného pokroku v oblasti námořní bezpečnosti, zabezpečení a ochrany mořského prostředí; 8176/09 (Presse 73) 24

25 UZNÁVAJÍC, že odvětví evropské námořní dopravy bude v příštích 10 letech čelit významným výzvám, jako jsou mimo jiné dopad stávajícího hospodářského útlumu, potíže se získáváním námořníků ve Společenství, strategický význam lodní dopravy pro zajištění dodávek energie, naléhavé otázky týkající se životního prostředí, včetně změny klimatu, nekalá konkurence ze třetích zemí a hrozba pirátství a terorismu; UZNÁVAJÍC dále, že zeměpisná poloha a specifické okolnosti různých mořských oblastí v Evropě, pokud jde o plavidla, dopravu, zabezpečení a bezpečnostní požadavky, plavební podmínky v zamrzlých oblastech a převažující podmínky životního prostředí, by měly být náležitě zohledněny v budoucí evropské politice v oblasti námořní dopravy, neboť vyžadují zvláštní požadavky na vlastnosti a kvalitu lodí, infrastrukturu a na odbornou způsobilost posádek; PŘIPOMÍNAJÍC, že v důsledku přijetí třetího balíčku v oblasti námořní bezpečnosti a norem přijatých na mezinárodní úrovni má EU nyní jeden z nejkomplexnějších regulačních rámců pro lodní dopravu na světě; PŘIPOMÍNAJÍC úlohu Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), která podporuje členské státy a Komisi při dosahování cílů EU v tomto ohledu; BEROUC NA VĚDOMÍ, že zachování a další vývoj atraktivního a udržitelného rámce pro kvalitní lodní dopravu v prostředí liberalizovaných mezinárodních námořních služeb jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo přemístění evropských středisek lodní dopravy do zámoří, a také k boji proti lodní dopravě nevyhovující normám, a patří tedy k nejdůležitějším otázkám; ZDŮRAZŇUJÍC, že dostatečná a dobře vyškolená pracovní síla má zásadní význam pro celý námořní klastr a v prvé řadě pro námořní bezpečnost; DOMNÍVAJÍC SE, že závěry Rady přijaté v červnu 2003 a v prosinci 2005 o zlepšení obrazu námořní dopravy Společenství a zvýšení přitažlivosti profese námořníků pro mladé lidi 1 tak zůstávají nadále zcela aktuální; ZDŮRAZŇUJÍC, že mezinárodní povaha lodní dopravy vyžaduje rovné podmínky pro všechny, zajišťující celosvětově jednotné uplatňování a prosazování mezinárodně dohodnutých předpisů, že Evropská unie trvale podporuje úsilí mezinárodního společenství, zejména IMO, ILO a UNCITRAL, za účelem dosažení těchto rovných podmínek pro všechny, a že má silný zájem na podpoře otevřených trhů lodní dopravy a obchodu, jakož i na podpoře hodnot kvality lodní dopravy ve spolupráci se svými hlavními partnery v oblasti obchodu a lodní dopravy; 1 Dokument 10737/03 ze dne 20. června /09 (Presse 73) 25

26 ZDŮRAZŇUJÍC, že znalosti, inovace a vyspělé moderní technologie mají zásadní význam pro zlepšení účinnosti odvětví evropské námořní dopravy jako celku, pro posílení konkurenceschopnosti odvětví evropské námořní dopravy, pro zlepšení energetické účinnosti a pro minimalizaci dopadu na životní prostředí; a tudíž SMĚŘUJÍC k dlouhodobé vizi konečného cíle spočívajícího v maximálním možném snížení odpadu a emisí v oblasti evropské námořní dopravy; 1. ZDŮRAZŇUJE, že Evropská unie má klíčový a strategický zájem na zlepšování výkonnosti svého systému námořní dopravy ohledně bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, vlivu na životní prostředí a podílu na hospodářském růstu; 2. PŘIPOMÍNÁ, že finanční krize a hospodářské zpomalení mají značný dopad na evropskou lodní dopravu a související odvětví; že protekcionistické praktiky poškozující námořní obchod a nekalá soutěž na trhu lodní dopravy jsou velkou hrozbou pro oživení evropského a světového hospodářství a že omezené tržní podmínky mohou snadno vést k rozvoji nevyhovující námořní dopravy, spojené s nepřijatelným rizikem ztrát na lidských životech na moři a vážného zhoršení mořského životního prostředí; 3. UZNÁVÁ, že pro udržení námořního know-how Evropy s odpovídajícími lidskými a technologickými zdroji a vhodnými podmínkami pro dlouhodobou konkurenceschopnost evropské lodní dopravy na světových trzích a pro plné využití potenciálu služeb pobřežní plavby je nezbytné odhodlané a vstřícné úsilí všech hospodářských aktérů; 4. VÍTÁ strategický přezkum Komise vypracovaný ve spolupráci se správami námořní dopravy a evropským odvětvím lodní dopravy a z něj vyplývající sdělení Komise o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 a DOMNÍVÁ SE, že přístup předložený ve strategickém přezkumu nabízí dlouhodobou vizi pro mnohem konkurenceschopnější a udržitelnější evropské odvětví námořní dopravy, lepší námořní know-how a kvalitní pracovní místa v námořním odvětví v Evropě zajišťující účinnou a spolehlivou námořní dopravu v rámci Evropy, z Evropy a do Evropy; 8176/09 (Presse 73) 26

27 5. ZDŮRAZŇUJE zásadní význam, který má budování důvěry a partnerství na mezinárodní úrovni v rámci Mezinárodní námořní organizace a Světové obchodní organizace a též prostřednictvím dvoustranných dialogů a dvoustranných dohod o námořní dopravě a případně s partnery v oblasti obchodu a lodní dopravy; 6. UZNÁVÁ šest strategických oblastí, v nichž je podle sdělení Komise zapotřebí vyvíjet činnost: evropská lodní doprava a globalizace, lidské zdroje, námořnické postupy a námořní know-how, podpora kvality lodní dopravy, spolupráce na mezinárodní úrovni, využívání plného potenciálu služeb pobřežní plavby a námořní dopravy pro podniky a občany v Evropě a výzkum a technologický rozvoj; 7. VYZÝVÁ Komisi, aby na základě konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami dále vypracovávala vhodná opatření ve strategických oblastech, zejména pokud jde o: a) zachování a případně zlepšování jasného a globálně konkurenceschopného unijního rámce v oblasti státní podpory, včetně zdanění tonáže a příjmů; b) monitorování podmínek na trhu a podporu rovné a efektivní hospodářské soutěže v oblasti námořní dopravy na celém světě; c) vypracování pozitivních opatření s cílem zlepšit vnímání lodní dopravy a povědomí o různých profesích v odvětví námořní dopravy za účelem podpory vzdělávání a zaměstnávání evropských námořníků a smíšených profesních drah na moři a na zemi s cílem obsadit pracovní místa v celém námořním odvětví; zlepšování pracovních podmínek a sociální ochrany a provádění odpovídajících mezinárodních předpisů jako je Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři; d) spolupráci s členskými státy a dalšími státy s cílem zahájit a podporovat průběžné zlepšování bezpečnosti, zabezpečení, environmentálního profilu a pracovních podmínek prostřednictvím mezinárodních nástrojů dohodnutých IMO a ILO, jakož i zajištění účinného provádění mezinárodně dohodnutých pravidel všemi státy vlajky a přístavními a pobřežními státy v celosvětovém měřítku; 8176/09 (Presse 73) 27

28 e) vytváření příznivých podmínek pro využívání plného potenciálu služeb pobřežní plavby a námořní dopravy pro evropské občany a podniky, s dohledem zejména nad hladkým vytvářením a prováděním všech stávajících či nových mezinárodních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí, a ve snaze vyhnout se narušení logistického řetězce, jakož i dalších dopadů včetně těch, které by mohl mít modální návrat od pobřežní plavby k silniční dopravě; f) spolupráci s členskými státy s cílem aktivně se zapojit v zájmu Evropské unie do úsilí IMO o zachování a další rozvoj komplexního mezinárodního rámce pro lodní dopravu; g) vzhledem k aktuálním problémům posílení činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost při poskytování technické a odborné pomoci členským státům a Komisi; h) odstranění zbytečných administrativních překážek, umožnění zavedení elektronických služeb, zajištění dalšího rozvoje mořských dálnic a další podpora mořských spojů a spojení přes přístavy s vnitrozemím v rámci programu TEN-T a programu Marco Polo; i) podporu námořního výzkumu a vývoje, zejména pokud je o vodní platformu a zlepšování energetické účinnosti a environmentálního profilu, zúročení úsilí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a rozsáhlejší využití vyspělých informačních a komunikačních technologií ve prospěch evropského systému námořní dopravy a evropského odvětví námořní dopravy; j) posilování konkurenceschopnosti unijního námořního klastru v oblasti výroby a poskytování služeb, včetně vztahu k loďařskému průmyslu, podporou pokročilých technologických řešení s cílem zajistit jak vysokou míru zaměstnanosti, tak vysokou úroveň environmentálních cílů; k) plné využití systémů AIS, LRIT a satelitních systémů (GMES) v širším kontextu budoucích služeb e-maritime ve prospěch cílů evropské námořní dopravní politiky; 8176/09 (Presse 73) 28

29 8. VYZÝVÁ členské státy, aby: a) stimulovaly globální konkurenceschopnost odvětví námořní dopravy a přijaly konkrétní opatření k provedení opatření stanovených v závěrech Rady z roku 2003 a 2005 zmíněných výše, aby tak zlepšily námořní know-how a zvýšily přitažlivost námořní profesní dráhy pro muže i pro ženy, na moři i na pobřeží, a zároveň přispěly ke zlepšení pracovních a životních podmínek na palubách lodí prostřednictvím ratifikace a provedení Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci na moři; b) zajistily vnitrostátní provádění a prosazování mezinárodních a unijních předpisů v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a životního prostředí a prostřednictvím IMO aktivně usilovaly o zajištění účinného provádění mezinárodně dohodnutých pravidel všemi státy vlajky a pobřežními i přístavními státy; c) aktivně pracovaly na rozvoji integrovaného systému EU pro poskytování informací o námořní dopravě a pro její sledování, navazujíce na nejnovější dostupné nástroje, jako např. AIS, LRIT, SafeSeaNet a CleanSeaNet, nebo nástroje, které se vyvíjejí, jako např. Galileo a GMES; d) aktivně usilovaly o snížení zbytečné administrativní zátěže, o odstranění zdvojených přeshraničních kontrol a o případnou harmonizaci dokumentů v rámci EU i na celém světě; e) aktivně potvrdily svoji podporu činnosti IMO v zájmu dosažení odpovídající dohody v červenci tohoto roku, a prokázaly tak svoji ochotu a odhodlání omezit a snížit emise skleníkových plynů z lodí bez ohledu na jejich vlajku do roku ; 1 Viz závěry Rady ve složení pro životní prostředí ze dne 2. března 2009 (7128/09). 8176/09 (Presse 73) 29

30 f) potvrdily svůj závazek učinit vše pro zajištění rychlého přijetí protokolu k úmluvě HNS z roku 1996 upravující odpovědnost a náhradu za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři tak, aby mezinárodní regulační rámec mohl co nejdříve vstoupit v platnost; g) podpořily proces revize Úmluvy STCW o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků a zajistily její rychlou ratifikaci s cílem uplatnit rozšířené požadavky na odbornou způsobilost pro posádky; 9. naléhavě VYZÝVÁ všechny zúčastněné strany, aby aktivně přispívaly k podpoře kvalitní lodní dopravy a k dosažení obecných cílů účinného a udržitelného odvětví evropské námořní dopravy do roku 2018, mimo jiné investováním do lidského kapitálu jako klíčového faktoru konkurenceschopnosti, s cílem zajistit vedoucí postavení evropské lodní dopravy na světových trzích; 10. VYZÝVÁ Komisi a členské státy, aby příslušným mezinárodním organizacím a v rámci dvoustranných vztahů ve vhodné době předložily a objasnily strategické cíle politiky EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018; 11. ŽÁDÁ Komisi, aby spolu s členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami vypracovala co nejdříve a v každém případě nejpozději do konce roku 2009 podrobný plán a aby provedla střednědobý přezkum provádění evropské politiky v oblasti námořní dopravy do konce roku /09 (Presse 73) 30

31 Evropský prostor námořní dopravy bez překážek závěry Rady Rada přijala tyto závěry: Rada Evropské unie S OHLEDEM NA sdělení, závěry, usnesení, akční plány a konkrétní opatření zaměřené na podporu pobřežní plavby, přijaté Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou od roku 1999, závěry přijaté ministerskou konferencí o mořských dálnicích konanou v Lublani dne 24. ledna 2006, sdělení Komise o střednědobém přezkumu bílé knihy o dopravě z roku 2006, sdělení Komise o integrované námořní politice a sdělení Komise o přístavní politice, UZNÁVAJÍC, že téměř 40 % obchodu na vnitřním trhu se uskutečňuje prostřednictvím pobřežní plavby, která tvoří jednu z hlavních součástí komodálních evropských dopravních řetězců pro dopravu nákladů uvnitř Společenství; BEROUC NA VĚDOMÍ pokrok postupně dosažený při rozvoji pobřežní plavby, zejména práci vykonanou v rámci národních středisek na podporu pobřežní plavby, evropské sítě pobřežní plavby a mořských dálnic, jakož i v rámci kontaktních míst pro pobřežní plavbu; 8176/09 (Presse 73) 31

32 DOMNÍVAJÍC SE, že pobřežní plavba přispívá k plnění cílů Lisabonské strategie a představuje účinný způsob, jak snížit přetížení dopravy a její škodlivé dopady na životní prostředí a, v souvislosti se změnou klimatu, snížit emise oxidu uhličitého, zvýšit a zlepšit tok zboží v rámci evropského dopravního systému, přispět k soudržnosti v rámci Společenství a zlepšit spojení okrajových regionů a ostrovů, jakož i členských států závislých na námořní dopravě; ZDŮRAZŇUJÍC, že rozvoj pobřežní plavby je především úkolem logistiky a odvětví námořní dopravy a že evropské orgány hrají při omezování administrativních překážek a vytváření příznivých podmínek pro rozvoj pobřežní plavby zásadní roli; ZDŮRAZŇUJÍC, že dosud existuje řada administrativních překážek, které brání rozvoji pobřežní plavby, a to zejména překážek zmíněných ve sdělení Komise; UZNÁVAJÍC, že technické iniciativy, zejména kapacity pobřežních, přístavních a celních orgánů v oblasti dozoru nad zbožím a loděmi, včetně družic (EGNOS/GALILEO a GMES), jakož i plánované systémy elektronické podpory námořní dopravy (e-maritime) a elektronické podpory nákladní dopravy (e-freight), hrají zásadní roli při zjednodušování administrativních postupů; a domnívajíc se, že v zájmu mj. zjednodušení administrativních postupů by se měl zužitkovat plný potenciál sítě SafeSeaNet pro sledování lodní dopravy, systémů automatické identifikace (AIS) a systému identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT); 1. UZNÁVÁ, že je zapotřebí pokračovat v podpoře pobřežní plavby a zajišťovat další rozvoj mořských dálnic s cílem omezit celkové dopady dopravy na životní prostředí a zajistit pro evropskou ekonomiku účinný, konkurenceschopnější, hladký a nákladově efektivní dopravní systém; a JE TOHO NÁZORU, že současný hospodářský útlum způsobuje, že iniciativy na podporu pobřežní plavby jsou ještě významnější; 8176/09 (Presse 73) 32

33 2. VÍTÁ sdělení a akční plán Komise týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek; a PODPORUJE cíl rozšířit vnitřní trh na námořní dopravu mezi přístavy nacházejícími se v EU tím, že se mimo jiné prostřednictvím využívání informačních technologií zjednoduší a urychlí administrativní postupy v oblasti námořní dopravy uvnitř EU s cílem zvýšit atraktivitu, účinnost a konkurenceschopnost námořní dopravy; 3. ZDŮRAZŇUJE význam strategie pro zlepšování právní úpravy a potřebu, aby Komise své činnosti v různých oblastech koordinovala za účelem odstranění zbytečné byrokratické zátěže a nesnižovala přínosy plynoucí z evropského prostoru námořní dopravy bez překážek vytvářením nových administrativních zátěží; 4. ZDŮRAZŇUJE naléhavou potřebu zabývat se především změnou oznámenou ve sdělení a týkající se nařízení, kterým se provádí celní kodex Společenství, s cílem omezit překážky pro řešení v oblasti námořní dopravy uvnitř Společenství a vyzývat členské státy k rozvoji systémů umožňujících zjednodušené vnitrostátní administrativní postupy; 5. VÍTÁ Komisí vypracovaný návrh směrnice, jejímž cílem je zjednodušit ohlašování a formuláře týkající se plavidel a zboží vyžadované v souladu se směrnicemi o námořní dopravě a nahradit směrnici 2002/6/ES o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů nebo odplouvajících z nich; ZAVAZUJE SE, že se bude v rámci svého plánu legislativní práce této otázce náležitým způsobem věnovat s cílem dále racionalizovat administrativní postupy pro plavidla vplouvající do přístavů EU a z nich vyplouvající, a to zajištěním slučitelnosti požadavků IMO/FAL s právem Společenství; 6. VYZÝVÁ Komisi, aby se zabývala možností zjednodušených administrativních postupů pro plavidla plující především mezi přístavy EU, která vplují do vod třetí země nebo do svobodného pásma, a přitom dodržovala vysoké standardy boje proti podvodům a proti padělání; 7. DOPORUČUJE pokračovat ve výměně názorů mezi Komisí, členskými státy a dotčeným odvětvím s cílem nalézt optimální způsob, jak podpořit hospodářskou soutěž uvnitř přístavů a mezi přístavy za účelem propagace pobřežní plavby; 8176/09 (Presse 73) 33