Průvodce řízením klastrů příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ

Transkript

1 Průvodce řízením klastrů příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ Karlsruhe Německo Linz Rakousko Lyon Francie Tartu Estonsko Wermland Švédsko Timisoara Rumunsko Kaliningrad Rusko Nottingham Velká Británie

2

3 Obsah 1. Předmluva Shrnutí Úvod Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální konkurence Přínosy klastrových iniciativ Klastrová politika Shrnutí úvodu do managementu klastrů Vytváření klastrových iniciativ Management klastrových iniciativ pět okruhů činností Rozvíjení klastrových iniciativ Přípravná analýza základních informací studie proveditelnosti Příprava rámce a interní organizace Strategické umístění v rámci regionu Definování cílů, úkolů a činností Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu Vytvoření projektového týmu Zřízení poradního orgánu Informační a komunikační koncept Financování Zahájení činnosti klastrových iniciativ Management klastrových iniciativ pět okruhů aktivit Informace a komunikace Vzdělávání Spolupráce Marketing a PR Internacionalizace Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ Odkazy na další informace... 28

4 1. Předmluva Mezinárodní networking recept na úspěch regionu Klastrové iniciativy usnadňují a urychlují inovace, a následně je uvádějí do stavu tržní vyzrálosti, čímž zajišťují dlouhodobý ekonomický úspěch zúčastněných obchodních společností. Představují efektivní nástroj koncentrace zdrojů a financování, dosažení kritických rozměrů a zaručení šíření znalostí a odborných kvalifikací, což jsou faktory, které trvalým způsobem posilují jak jednotlivá území, tak ekonomiku. Je tudíž zvlášť důležité, aby klastry také budovaly mezinárodní networking a vystupovaly jako předmostí při propagaci regionální a přeshraniční spolupráce. Spolková země Horní Rakousy započala úspěšnou implementaci inovační politiky zaměřené na klastry v roce 1998, a od té doby trvale spolupracuje s dalšími inovativními regiony. Horní Rakousy vykazují značný pokrok zejména v oblastech vytváření klastrů a jejich dalšího rozvoje. Tato Příručka managementu klastrů je prvním dokumentem, který definuje nejdůležitější kroky, kterých je třeba pro založení klastrové iniciativy. Příručka ukazuje, jak lze úspěšně založit, financovat a rozšířit klastr. Ukázky nejlepších příkladů praktické realizace z regionů projektu CLOE (Klastry propojené napříč Evropou) tento proces objasňují ještě více. Horní Rakousy dávají tímto způsobem svoje zkušenosti k dispozici dalším regionům a pokládají tak důležitý příspěvek k úspěchu projektu CLOE. Viktor Sigl Zemský radní pro hospodářství Horních Rakous

5 CLOE spojování regionů, vytváření budoucnosti Zahájením projektu CLOE: Klastry propojené napříč Evropou v roce 2004 ( vytvořil region Karlsruhe propojenou síť (network) s evropskými regiony Lyon/Francie, Linz/Horní Rakousy, Wermland/Švédsko, Tartu/Estonsko, Timisoara/Rumunsko a Kaliningrad/Rusko za účelem vybudování Evropské sítě excellence pro zkušenosti s klastry, jejich management, sestavování a propagaci. Partneři, většinou agentury pro ekonomický rozvoj a obchodní a průmyslové komory, mají v úmyslu navázat užší propojení mezi vysoce rozvinutými sektory svých regionů, aby posílili svoje aktivity a služby v oblasti ekonomického rozvoje. Regiony mohou být tímto způsobem marketingově využívány jako území pro obchod a investice v rámci Evropy i za jejími hranicemi, například v USA nebo Asii, a regiony samy se tímto způsobem mohou propagovat ve vztahu k jednotlivým průmyslovým odvětvím. Karlsruhe jako tzv. vedoucí partner a iniciátor projektu přispívá regionálním a nad regionálním sítím CLOE, jako např. Automotive Engineering Network Süd west AEN ( Mobile Region Karlsruhe ( CyberForum ( a síti pro nanotechnologie Nanomat ( které poskytují firmám v Karlsruhe a Technologickém regionu cenné inovační podněty a dávají dohromady partnery z oblasti výzkumu, vědy a průmyslu. Tato Příručka managementu klastrů reflektuje zkušenosti, které partneři projektu CLOE získali v oblasti vytváření a rozvoje klastrů. Jedná se o první příručku, věnovanou vytváření a managementu klastrů, která přihlíží k odlišným podmínkám, které panují v zúčastněných zemích. Partneři projektu CLOE jsou připraveni dělit se o své zkušenosti s jinými regiony, čímž přebírají jeden z hlavních důvodů pro vytváření klastrů: malé a středně velké podniky budou muset zintenzivnit svoji spolupráci, aby zůstali konkurenceschopné. Plné využití potenciálu, který může region nabídnout, může zajistit pouze spolupráce mezi výzkumnými agenturami a podniky. Evropští partneři sítě CLOE za tímto účelem navážou mezinárodní kontakty, vyhledávané podniky. Toto povede nejen k přeshraniční spolupráci, ale také napomůže klastrům, které se účastní sítě, aby ve světovém měřítku upozornily nejen samy na sebe, ale i na své kvalifikace.

6 Jsem přesvědčen, že projekt CLOE bude mít trvalý pozitivní efekt na ekonomiku svých partnerů a atraktivnost jejich lokalit pro podnikání, a oceňuji úspěch, který tento projekt až doposavad měl. Jako příklad bych uvedl připojení Nottinghamu jako přidruženého člena regionů CLOE v roce 2006, což je možnost otevřená také dalším regionům s úspěšnými klastry. Spolupráce mezi regiony, které následně vytvoří mezinárodní sítě, bude jedinou cestou, jak zajistíme silnou konkurenceschopnost Evropy v budoucnosti. Tato příručka je proto malým, ale důležitým příspěvkem k evropské konkurenceschopnosti. Heinz Fenrich Primátor Karlsruhe a prezident organizace TechnologieRegion Karlsruhe

7 2. Shrnutí Globalizace má významný dopad na rozvoj průmyslových odvětví a regionů a jejich konkurenceschopnost. Toto nutí regionální tvůrce politik, aby přehodnotili své strategie a vyvíjeli nové aktivity. Jednou z těchto nových aktivit je rozvoj procesů tvorby klastrů a jejich integrace do inovačních procesů a strategií regionů. Akademickými a obšírně definovanými přístupy k vytváření, zakládání a managementu klastrových procesů se podrobně zabývá mnoho publikací (např. Michael Porter). Tato příručka činí další krok a je koncipována jako praktický průvodce, který poskytuje přehled základních úkolů, které je třeba podniknout nebo alespoň zvážit v rámci procesů vytváření klastrů a jejich managementu. Při tom se opírá o zkušenosti úspěšných klastrových iniciativ. Tato praktická příručka je rozvržena tak, aby pomáhala regionálním činitelům, manažerům klastrů, projektovým manažerům a jejich pomocnému personálu rozvíjet a řídit klastrové aktivity vhodným a úspěšným způsobem. Příručka managementu klastrů byla vypracována ve spolupráci se subjekty a manažery klastrů z regionů Karlsruhe, Lyon, Linz, Wermland, Tartu, Timisoara, Nottingham a Kaliningrad. CLOE Klastry propojené napříč Evropou je projektem spolupráce, v současnosti mezi osmi evropskými regiony, který byl založen s cílem sdílení zkušeností, vybudování úzké spolupráce a vzájemné výměny poznatků v oblasti managementu klastrů. Klastrové podniky v klastrech partnerských organizací CLOE, které působí ve stejném odvětví, ale odlišných regionech, mohou využít přínosu zlepšené spolupráce. Projekt CLOE se nabízí jako efektivní informační aréna pro vyhledávání potenciálních obchodních a investičních partnerů v osmi rychle se rozvíjejících klastrových regionech v Evropě. 3. Úvod V průběhu devadesátých let začalo mnoho zemí Evropské unie přijímat opatření zaměřená na klastry, s cílem posílení inovační schopnosti průmyslu a zvýšení národní konkurenceschopnosti. Vytváření sítí mezi průmyslem, výzkumnými a vývojovými centry a akademickou sférou hraje důležitou roli v rámci zavádění nástrojů k podpoře inovací, a má obrovský dopad na úspěšnost takových aktivit. Klastrové iniciativy jsou adekvátním a efektivním nástrojem pro koncentrování zdrojů a prostředků za účelem dosažení kritického množství a pro zrychlení předávání znalostí a knowhow. Spouštění a koordinace klastrových iniciativ a sítí se staly důležitým nástrojem v rukou regionálních správ pro podporu a napomáhání rozvoje ekonomického růstu jak v technologicky vyspělých, tak tradičních odvětvích ekonomiky.

8 3.1 Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální konkurence Regiony a regionální podniky nyní čelí výzvám, které přináší globální trh. Konkurenceschopnost regionu neurčují jednotlivé společnosti, ale stále větší měrou inovační aktivity celých průmyslových odvětví a oborů. Konkurenceschopnost regionu se z tohoto důvodu stala ústředním tématem hospodářské a technologické politiky Evropské unie a jejích členských států. Hlavními cíly těchto politik jsou: Podpora rozvoje inovací Schopnost inovovat je zásadním kritériem pro úspěch regionů obecně a pro úspěch průmyslu zvláště. Zesílení globalizace ekonomiky v současné době a zvyšující míra využívání informačních technologií vytváří silný tlak na urychlení inovačních procesů. Podpora rozvoje spolupráce Spolupráce znamená podporu rozvoje spolupráce mezi průmyslem, se zvláštním zaměřením na malé a středně velké podniky, výzkumnými ústavy a akademickou sférou. Podpora projektů zaměřených na spolupráci zvyšuje rychlost inovačních procesů a transferu technologií z výzkumných a vývojových institucí a akademické sféry do průmyslu. Podpora rozvoje internacionalizace Zejména malé a středně velké podniky nemají k dispozici dostatek zdrojů a know how, aby vstoupili na nové trhy. Internacionalizace se tudíž stala zásadním faktorem pro podniky a regiony, které chtějí uspět v globální konkurenci. Rozvíjení klastrových iniciativ je vhodným způsobem, jak těchto cílů dosáhnout. "

9 3.2 Přínosy klastrových iniciativ Perspektiva možných přínosů klastrových iniciativ pro společnosti a regiony povzbuzuje vlády a další veřejné subjekty, aby zaváděly programy podpory klastrů. Z obecného pohledu podporuje rozvinutá koncentrace příbuzných podniků tři důležité aktivity: Zvýšení produktivity (prostřednictvím specializovaných vstupů, přístupu k informacím, synergiím a přístupu k veřejným statkům), Zrychlení inovací (prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu a intenzivnější konkurence), Vytváření nových podniků (zaplňování mezer na trhu a rozšiřovaní hranic mapy klastru). Klastrové iniciativy pomáhají regionům řídit jejich ekonomický rozvoj a získávání investic. Iniciativy též podporují obce, aby znovu zaměřily své úsilí na stávající průmyslová odvětví. Silné domácí klastrové iniciativy též napomáhají regionům získávat zahraniční investice. Klastry jsou též schopné přitáhnout národní i mezinárodní klíčové hráče z titulu své pozice hlavní platformy svých odvětví. Firmy v zahraničním vlastnictví mohou ve skutečnosti obohatit vedoucí postavení klastru a přispět k jeho modernizaci. 3.3 Klastrová politika Druhy a obsahy klastrových politik se značně liší, jsou v každé zemi jiné. Obvykle lze vyčlenit tři typy: První typ se zabývá posílením vztahů trojité spirály, zejména vztahů mezi průmyslem, výzkumem a vládními agenturami, tj. agenturami pro regionální rozvoj nebo agenturami pro výzkum a technologie. Druhý typ se zaměřuje spíše na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje mezi firmami a mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Třetí typ se zaměřuje na podporu spolupráce mezi podniky navzájem, bez ohledu na to, jestli je tato spolupráce realizována s výzkumnými a vývojovými institucemi, nebo je realizována horizontálně mezi konkurencí nebo vertikálně podél hodnotového řetězce.

10 Poněvadž je v souvislosti s klastrovými iniciativami používáno několik definic, je nutné v tomto momentě zdůraznit, že předkládaný dokument je praktickou příručkou pro vytváření a management klastrových iniciativ, a že je založen na následující definici a rozlišování: Klastrové iniciativy = organizované regionální sektorové sítě mezi ekonomickými partnery, které jsou zaměřené na zlepšení inovačního úsilí a mezinárodní konkurenceschopnosti = nástroj inovační politiky Klastr = vertikálně a horizontálně propojení ekonomičtí partneři určitého průmyslového sektoru, kteří se nacházejí ve vymezeném regionu s mezinárodní konkurenceschopností Klastrové iniciativy se staly ústředním prvkem zlepšování růstu a konkurenceschopnosti klastrů. Představují přístup k rozvíjení a posilování klastrů, jehož popularita stále vzrůstá.

11 4. Shrnutí úvodu do managementu klastrů Tato část popisuje, s pomocí několika vyobrazení a grafů, hlavní aspekty rozvoje a managementu klastrových iniciativ, které by měly být posouzeny, má li být zamýšlená iniciativa efektivní. Následující činnosti se obecně vztahují ke všem regionům. Podrobnější popis těchto kroků naleznete v kapitolách 4 a Vytváření klastrových iniciativ Zjištění potřeby vybudování klastru Analýza sekundárních dat (studie proveditelnosti) - Průzkum současné ekonomiky a klastrové politiky - Analýza silných stránek a slabin ekonomiky - Vymezení relevantních průmyslových odvětví - Analýza podniků - Analýza potřeb podniků - Analýza subjektů Multilaterální rozhovory se subjekty Strategické umístění v rámci regionu Dotazníky zúčastněným stranám (podniky, výzkum a vývoj, akademická sféra) Definování cílů, úkolů a činností Návštěvy podniků Založení projektového týmu Sestavení finančního rozpočtu Definování ukazatelů Ustavení poradního orgánu klastru Sestavení informačního a komunikačního konceptu Definování finanční struktury Zřízení monitorovacího systému Definování odpovědného orgánu Zahájení klastrových iniciativ Průběžný monitoring Každodenní práce v pěti oblastech činností Informace a komunikace Vzdělávání a kvalifikace Spolupráce Marketing a PR Internacionalizace

12 4.2 Management klastrových iniciativ pět okruhů činností Hlavní úkoly managementu klastrových iniciativ lze rozdělit do následujících pěti okruhů: 2. Vzdělávání a kvalifikace 1. Informace a komunikace Analýza vzdělávacích požadavků, které se vztahují k příslušné oblasti Podpora a instruktáž talentovaných zaměstnanců Činnosti zaměřené na kvalifikaci personálu podniku Pravidelné účelové akce Workshopy a semináře Studijní cesty zaměstnanců Interfiremní vzdělávání Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími subjekty Podrobná databáze Časté rozhovory se zákazníky Internet / domovská stránka Katalog dodavatelů a služeb Zpravodaje Pravidelné akce, zájezdy vedené společností, studijní exkurze Měsíční zasílání informací Tištěné publikace 3. Spolupráce Iniciování a podpora kooperačních projektů Navázání kontaktů mezi potenciálními partner projektu Spolupráce s výzkumnými, vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb Vytvoření programu specializované podpory Napomáhání vyšší míře inovativnosti 4. Marketing a PR Informace a marketingové materiály Vytváření regionální identity Národní a mezinárodní PR a reklamn í činnosti Opatření k posílení reputace odvětví Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro hlavní zákazníky Lobbing 5. Internacionalizace Přístup k mezinárodním plánovaným akcím, kongresům, tématům, zákazníkům a trendům, Podpora mezinárodní spolupráce Podpora společností během internacionalizace Příprava síťových aktivit mezi srovnatelnými/komplementárními mezinárodními klastry Přitahování zahraničních partnerů do klastru

13 5. Rozvíjení klastrových iniciativ Koncept klastrové iniciativy se odvolává na některé základní premisy a ideologie, které poskytují důležité formulace této politiky. Některé ze základních předpokladů konceptu klastru jsou popsány níže. Premisy konceptu klastrové iniciativy Veřejná intervence Potřeba podniků tahounů Participace Financování Intervence formou zavádění konzultace finanční podpory klastrovým iniciativám Klastry zřízené kolem velkých hráčů v oblasti inovace (aktivátorů) riziko» malé a středně velké podniky ovládané velkými společnostmi Klastrová iniciativa by měla být otevřená všem podnikům nízký vstupní práh nízké členské poplatky minimální závazky (např. pro účast na schůzích) Vládní dotace nezbytné v počátku» startovní impuls, motivace ambice na samofinancování řízení nezávislou organizací Podněty ke vzniku klastrových iniciativ obvykle přicházejí od lídrů průmyslu, vlády nebo akademické sféry. Nejvlivnějšími účastníky při zřizování iniciativy jsou obvykle podniky. Vláda je důležitá, co se týče financování a zajištění přinejmenším určité úrovně organizační podpory. Následující schémata nabízejí přehled některých vybraných faktorů rozhodujících pro úspěch či neúspěch rozvoje a managementu klastrových iniciativ. Determinanty úspěchu a neúspěchu klastrových iniciativ Soustředění se na existující silné klastry, které jsou umístěny v dobrém prostředí pro podnikání Primární zaměření na aktivaci klastrů oproti jejich vytváření Klastrové iniciativy jako součást širší strategie zlepšení prostředí pro podnikání v určitém regionu nebo státu Klastrové iniciativy založené na sdíleném konceptuálním rámci konkurenceschopnosti Dostatečný provozní rozpočet. Faktory vedoucí k úspěchu klastrových iniciativ

14 Izolované klastrové iniciativy mají menší efekt Nedostatek širšího konsenzu o hlavních determinantách ekonomického výkonu Slabé rámce Facilitátoři, kterým schází silné sítě Nedostatek kancelářských prostor Nedostatek dostatečných rozpočtů problémy s udržitelností Opomíjení budování značky regionu Faktory vedoucí k neúspěchu klastrových iniciativ Zkušenosti ukazují, že k tomu, aby bylo dosaženo kritického množství, by se klastrová iniciativa měla skládat z minimálně členů (podniků a dalších subjektů). Toto limituje výběr sektorů klastru. Schéma níže představuje obecné fáze rozvoje klastrových iniciativ ve stylizované formě. Budování sociálního kapitálu a vytváření důvěry Kultivace strategických propojení Definování strategie a vize Realizace kroků Proces zakládání klastrových iniciativ se podstatně liší, v závislosti na účelu, který má plnit, a okolnostech, za kterých mají zúčastněné podniky spolupracovat. Následující úkoly by nicméně měly být vzaty v úvahu: Přípravná analýza základních informací studie proveditelnosti Příprava rámce a interní organizace Financování Zahájení klastrové iniciativy

15 5.1 Přípravná analýza základních informací studie proveditelnosti Pro přípravu jasného nástinu silných i slabých stránek regionu, stejně jako za účelem zjištění, kde bude nejvíce prospěšné provést podpůrná opatření, je nezbytné provést základní průzkum ekonomické a průmyslové struktury regionu, včetně meta analýzy již existujících studií. Tento průzkum pro studii proveditelnosti může být proveden ve dvou krocích: a) Podle výše zmíněných aspektů by měla být provedena důkladná analýza sekundárních dat, čímž se získá první přehled. Všechny informační kanály, jako internet, knihy, dostupné statistiky a existující dokumenty poskytují široké zmapování příslušných průmyslových odvětví. b) Vzhledem ke skutečnosti, že některé informace nelze získat analýzou sekundárních dat, je nezbytné podniknout další kroky: - Návštěvy podniků - Multilaterální rozhovory s příslušnými subjekty - Vypracování dotazníků Přehled by měl navíc zahrnovat následující podstatné aspekty: Přehled ekonomiky a klastrových politik, které jsou v současnosti realizovány Je důležité se seznámit s regionálním rámcem a politikami a obecnými regulacemi, které jsou aktuálně aplikovány. Toto je zásadní pro zajištění vhodného zasazení klastrové iniciativy a vyhnutí se riziku implementace nekonzistentních politik. Analýzu silných a slabých stránek ekonomiky Geografická koncentrace byla od počátku ústředním tématem myšlenky klastrové iniciativy. Důvod, že geografická blízkost zůstává jádrem konceptu klastru, souvisí jak s nezpochybnitelnými, tak nedůležitými aspekty. Nezpochybnitelnými aspekty, které jsou spojeny s přínosy, odvozenými z toho, že podniky jsou umístěny v určitých oblastech, jsou např.: - Dostupnost specifických přírodních zdrojů nebo jiných výjimečných místních zdrojů, které mohou přispět ke společnému umístění. - Geografická blízkost, která poskytuje možnosti snížení transakčních nákladů, zejména v přístupu ke znalostem a jejich předávání. - Úspory z rozsahu a šíře sortimentu mohou být nejúčinněji optimalizovány pomocí omezeného množství závodů o efektivní velikosti na daném geografickém území.

16 - Specializace tržních dodávek s ohledem na práci, kapitál nebo technologické zdroje může být usnadněna v rámci konkrétní oblasti. - Prostředky k získávání a sdílení informací na trhu a změna technologie se v rámci dané oblasti mohou stát efektivnějšími. - Souhra s místními zákazníky je impulsem k procesu učení a sofistikovanější poptávky. Kromě toho jsou velmi důležité také méně důležité aspekty. Atraktivní pracovní podmínky, stejně jako podmínky mimopracovního vyžití mohou hrát důležitou roli. Obchodní komory, knihovny, univerzitní kampusy, sportovní arény, logistická centra, restaurace, bary, kavárny, festivaly apod. mají všechny jedinečné charakteristiky, které jsou spojené s interakcí mezi lidmi, kteří tyto služby využívají. Definování relevantních průmyslových odvětví Nejjednodušším způsobem, jak definovat relevantní průmyslová odvětví a ověřit odborné způsobilosti, je shromáždit podrobné informace o společnostech s ohledem na odvětví průmyslu, lokalitu a ekonomická data, stejně jako zvážit, kde jsou soustředěna určitá odvětví společně s jejich stěžejními kompetentnostmi. Tohoto lze dosáhnout pomocí dotazníků, aktualizovaných statistik a průzkumů. Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotové řetězce Identifikace silných a slabých stránek podniků je velmi důležitá. Citlivé informace jako počet společností, které tvoří odvětví, jejich počet zaměstnanců, druh výzkumu, který provádějí, atd. a exportní kvóty definují charakteristiky regionu a přispívají k vytváření kritického množství. Zkušenosti ukazují, že je větší skupiny by měly být upřednostňovány před menšími. Analýza potřeb podniků Analýza potřeb podniků včetně analýzy hodnotového řetězce musí být provedena se zaměřením na inovaci. Analýza slouží účelu vytvořit základnu pro diskuzi při definování oblastí klíčových aktivit a vymezení podrobných opatření, která by měla být klastrovou iniciativou podporována. Hlavním nástrojem této analýzy je obvykle dotazník, který je zaslán všem podnikům, které byly identifikovány v počáteční studii, který je doplněn osobními rozhovory s význačným počtem společností.

17 Analýza relevantních subjektů výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů Aby bylo dosaženo vnitřní dynamiky, je třeba zapojit mnohé subjekty, čímž se dosáhne kritického množství. Kritické množství může sloužit jako nárazník, a učiní klastrovou iniciativu resistentní vůči vnějším otřesům nebo jiným druhům tlaku, včetně ztrát podniků, zejména mohou li být považovány za klíčové podniky. Absence kritického množství může jinak učinit region zranitelný vůči ztrátě specifických zdrojů a dovedností, které tvoří jeho hlavní stavební kameny. Měly by být vzaty v úvahu následující subjekty a provedena analýza jejich přínosu: - Regiony Organizace zabývající se transferem technologií - Tvůrci politik Obchodní sdružení - Finanční instituce Výzkumná a vývojová centra - Odborové organizace Akademická oblast - Průmyslová sdružení Angažovanost celého hodnotového řetězce je pro úspěch klastrové iniciativy kritická. 5.2 Příprava rámce a interní organizace Strategické umístění v rámci regionu Klastrová iniciativa potřebuje ideologický rámec, uvnitř kterého může existovat a působit. Je třeba, aby bylo jasně definováno její vymezení a korelace s dalšími politikami a zejména její implementace v regionální strategii. Toto by mělo být z důvodů transparentnosti sděleno všem relevantním subjektům v rámci regionu.

18 5.2.2 Definování cílů, úkolů a činností Prvním krokem každé iniciativy je definování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů. V průběhu druhého kroku by měly být definovány úkoly a činnosti, které jsou nezbytné pro dosažení těchto cílů. Cíle musí být kromě toho kvantifikovány, aby bylo možné provádět vhodné monitorování. Vhodná možností vizualizace strategických cílů je pyramida cílů. Cíle jsou tímto hierarchicky seřazeny, takže několik vedlejších cílů vede k vyššímu cíli. Cíle, úkoly a činnosti Posílení regionální konkurenceschopnosti Podpora rozvoje mezinárodní orientace Podpora inovací Podpora rozvoje spolupráce Podpora zvyšování kvalifikace Přitahování nových firem Vytváření obchodní značky regionu Organizování akci Zlepšování marketingu a PR Smlouva s výzkumnou a akademickou oblastí Podpora spolupráce Organizace seminářů a workshopů Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu Podstatným momentem je volba odpovědného orgánu klastrových iniciativ. Toto rozhodnutí by mělo být učiněno všemi odpovědnými subjekty. Případová studie V Horních Rakousech existují v současnosti tři právní subjekty, které spravují klastry a sítě. Klastrland Oberösterreich GmbH, společnost s ručením omezeným slučuje šest z celkem osmi klastrových iniciativ. Pro svoji nabídku rozličných možností synergie se osvědčila jako úspěšná organizační forma. Dalšími subjekty jsou OOe Energiesparverband (ESV) a Hornorakouská obchodní komora.

19 5.2.4 Vytvoření projektového týmu Vytváření a management klastrových iniciativ vyžaduje, aby byl zřízen projektový tým pro každodenní činnosti. Velikost projektového týmu závisí na velikosti klastrové iniciativy, ale měl by zahrnovat přinejmenším 3 5 lidí. Je třeba pečlivě uvážit kompetence členů týmu. Členové personálu, zejména manažeři klastru, by měli mít jak znalosti specifické pro dané průmyslové odvětví, tak kvalifikace s procesním zaměřením. Členové personálu by měli ovládat následující dovednosti: Vedení lidí Integrita Nápaditost a pohotovost Analytické dovednosti Manažerské dovednosti Aktivační praxe umožňující vykonávání podnikové způsobilosti (enabling capabilities) Interpersonální způsobilosti Znalosti a vize Zřízení poradního orgánu Poradní orgán klastru (10 12 členů) - Je výbor složený z odborníků, kteří konzultují s klastrovou iniciativou záležitosti strategického umístění, kontroly a monitorování činností sítě. - Poskytuje podporu projektovému týmu při orientování klastrové iniciativy na současné a budoucí trhy a ohledně technologických požadavků klastru a regionu. - Vyhodnocuje již dosažené aktivity z hlediska jejich přijetí a také přínosů pro partnerské podniky, a formuluje nové činnosti. Poradní orgán klastru získává potřebnou dokumentaci od projektového týmu a měl by se scházet nejlépe čtyřikrát za rok.

20 Zásadní působnosti jednotlivých etap klastrové iniciativy lze popsat následovně: Budování sociálního kapitálu - vůdcovství - aktivační praxe - integrita Rozvíjení strategických spojení, definování strategie a vize - manažerské a analytické dovednosti - znalosti specifické pro konkrétní odvětví Realizace kroků - interpersonální dovednosti - manažerské a analytické dovednosti - nápaditost a pohotovost Informační a komunikační koncept K efektivní práci klastru je zapotřebí hladce fungující informační infrastruktury. Informační systém často zahrnuje webovou stránku, která prezentuje obecné informace o klastru, seznam společností, který poskytuje stručné popisy zúčastněných podniků, burzu spolupráce, kde podniky oznamují své návrhy na projekty spolupráce, agendu pro schůzky a krátké zprávy o současných aktivitách. 5.3 Financování Zodpovědný orgán by měl mít dostatečný rozpočet k provádění významných projektů, aniž by byl nucen vyhledávat samostatné financování. Klastrové iniciativy s dobře zajištěným financováním mnohem pravděpodobněji sledují určité cíle, včetně propagace spin off společností, technického vzdělávání a infrastrukturních projektů. Jsou lepší při propagaci růstu klastru a trochu lepší ve zlepšování konkurenceschopnosti. Obecně existují tři různé typy financování: Časově neomezené veřejné financování Některé skupiny sdílejí názor, že permanentní poskytování dotací může vést k neefektivnosti managementu klastru a klastrových iniciativ. Zajímavé je, že zastánci tohoto názoru se nacházejí jak v podnikové, tak institucionální sféře.

21 Dočasné veřejné financování Další skupiny zastávají názor, že klastrové iniciativy by měly být časově omezeny, aby bylo zabráněno možnosti trvalé závislosti na dotacích a byl též poskytnut prostor kooperačním aktivitám generovaným ze strany průmyslu. Veřejné/soukromé financování Klastrová iniciativa může být financována z veřejných peněz v kombinaci s poskytováním služeb za úplatu. Veřejné financování průběhem času zeslábne a podíl na nákladech ze strany podniků vzroste. Financování se mění s průběhem času: v první fázi hrají hlavní roli vládní peníze, vynaložené na podporu zahájení činnosti. V pozdějších fázích lze zpravidla pozorovat všeobecné snížení vládních dotací, zatímco finanční podpora ze sféry průmyslu a členské poplatky se stávají více a více důležitými. Klastrová iniciativa je často plánována a (spolu) financována regionálními orgány po dobu 18 měsíců s cílem prodloužení financování o dalších 18 měsíců. Po těchto třech letech by měl být klastr soběstačný a žádné další vládní dotace by neměly být potřebné. Případová studie Fond Upper Austrian Future Fund financuje velkou část místních klastrových iniciativ, ale podíl financování ze soukromých zdrojů se neustále zvyšuje díky jednotlivým příspěvkům partnerských společností. Tyto příspěvky zahrnují poplatek za propagaci ve výši 258 EUR pro malé společnosti, 516 EUR pro malé a středně velké podniky a EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za pořádané akce a další poplatky za služby. Ve střednědobém výhledu do roku 2010 mají všechny klastrové iniciativy za cíl finanční soběstačnost ve výši 75%. 5.4 Zahájení činnosti klastrových iniciativ Vhodný způsob, jak zahájit činnost klastru by měl být rozhodnut v závislosti na konkrétní situaci, specifické pro klastr. Obecně je praktické, jsou li aktivity klastru zahájeny brzy po spuštění klastru. Toto uvedení do života by mělo být naplánováno velmi pečlivě, aby se předešlo tomu, že zúčastněné podniky ztratí zájem na iniciativě participovat. Aby se zamezilo riziku neúspěšného startu, měla by být v počáteční fázi vytvořena pro inovační skupina, aby byla zajištěna stabilita uvnitř klastru. Tato centrální skupina též napomůže podnikům se vymezit v jejich vztahu ke klastru. Další výhodu by představovalo zaangažovat do klastru osobu se širokými síťovými kontakty. První konkrétní a viditelné projekty by měly být formulovány přibližně šest až devět měsíců po spuštění klastrové iniciativy, aby se demonstroval vyplývající přínos.

22 6. Management klastrových iniciativ pět okruhů aktivit Za efektivnost klastrové iniciativy nese primárně odpovědnost klastrový tým. Management klastru a členové týmu podporují iniciativu svou každodenní prací. Protože se jedná o kumulativní proces, je celkový výkon klastrové iniciativy značně ovlivněn managementem klastru a klastrovým týmem. Hlavní úkoly managementu klastrové iniciativy lze rozdělit do pěti okruhů činností. 6.1 Informace a komunikace Jak bylo již popsáno v kapitole 4.2.6, je zřízení informačního a komunikačního systému zásadním faktorem úspěšnosti klastrových iniciativ. Všichni členové, stejně jako nezúčastněné společnosti, by měli být informováni o klastrové iniciativě samotné, jejích členech, současných aktivitách a dosažených cílech. K tomuto účelu by měly být využívány následující komunikační kanály: Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkání Komunikační platforma by měla být zřízena za účelem výměny informací, zkušeností a poznatků. Platforma by měla být oživována pravidelnými setkáními a interním fórem věnovaným partnerům. Pravidelná setkání Účastníky by měly být řídící zaměstnanci klastrové iniciativy a zástupci akademické sféry a průmyslu. Na začátku by se setkání měla konat každé 3 4 týdny, což bude prodlouženo na 3 4 měsíce poté, co se klastrová iniciativa úspěšně rozběhne. Pravidelné návštěvy podniků Manažeři klastrů by měli pořádat 5 10 návštěv měsíčně, které by měly být zdokumentovány zprávou o návštěvě. Zprávy by měly podávat přehled aktivit a potřeb podniku. Tyto informace mohou být důležitým základem pro vytváření kooperačních projektů.

23 Pravidelné akce Úspěšnost klastrové iniciativy je životně závislá na pořádání pravidelných akcí. Tyto akce jsou zaměřeny na podporu růstu klastru a navázání výměny názorů s dalšími klastry: - Workshopy - Kulaté stoly odborníků - Specializované akce - Veletrhy - Prezentační dny klastrů Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru Všem zúčastněným by měly být poskytovány informace o důležitých zprávách, které se týkají klastrové iniciativy a jejích součástí. Toto lze zrealizovat pomocí měsíčního zpravodaje zasílaného projektovým týmem prostřednictvím neformálního u. Bulletiny jsou zpravidla vytvářeny kvartálně a dostupné v tištěném i elektronickém formátu. Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu Zřízení databáze klastru je velmi důležité pro efektivní spravování informací o partnerech a klastrové iniciativě. Databáze by měla obsahovat přinejmenším obecné informace o partnerech (např. adresu, obrat, počet zaměstnanců) a informace o typu poskytovaných služeb. Domovská stránka (homepage) Účelem domovské stránky je informovat o obsahu, členech a aktivitách v rámci klastrové iniciativy. Domovská stránka by měla zahrnovat přinejmenším informativní část (obecné údaje o klastrové iniciativě) a možnost vyhledávání partnerů.

24 6.2 Vzdělávání Lidské zdroje představují základní klíčový faktor úspěchu firem. Úspěšná klastrová iniciativa by tudíž měla brát ohled na programy vyššího odborného vzdělání a měla by iniciovat a podporovat řadu vzdělávacích aktivit pro zlepšení profesní kvalifikovanosti zaměstnanců přičleněných firem. Kromě toho, že příznivě ovlivní mezifiremní sítě a propojení mezi universitami a průmyslem, mohou klastrové procesy posílit stimuly pro malé a středně velké podniky ve směru modernizace jejich interních profesních kvalifikovaností. Vzdělávací aktivity jsou realizovány formou: - Kurzů vyššího odborného vzdělání - Workshopů a seminářů - Studijních exkurzí pro zaměstnance - Interfiremní vzdělávání Případová studie Spouštěcím faktorem, který uvedl do pohybu vybudování iniciativy Tartu Software Klastr Initiative byla skutečnost, že se nedostatek kvalifikovaného personálu stával největší překážkou růstu a rozvoje klastru. Každá ze společností, se kterými byl prováděn rozhovor, označila nedostatek vhodného školení a vzdělávání vývojářů softwaru jako výzvu číslo jedna. Všichni se shodli na tom, že vytvoření náležitých vzdělávacích programů by v dlouhodobém horizontu bylo mnohem výhodnější, než se snažit přetahovat personál mezi sebou navzájem. Z toho důvodu byl vypracován společný vzdělávací program sestavený na míru softwarovým developerům pro University of Tartu, Tartu Vocational Training Centre, Tartu City a Tartu Science Park, který obsahuje krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá opatření pro zajištění potřebného vzdělání, a tím umožňuje další růst klastru.

25 6.3 Spolupráce Poněvadž konkurenceschopnost regionů neurčují jednotlivé společnosti, ale stále více inovační schopnosti celých průmyslových odvětví a oborů, stává se spolupráce pro vylepšení této schopnosti nezbytným faktem. S pomocí kooperačních projektů mohou být využity synergické potenciály a dojde tudíž k posílení nejen jednotlivých společností, ale celé ekonomické struktury, a to zásadním a udržitelným způsobem. Podniky v cílové skupině mají často eminentní zájem o kooperační projekty s dalšími firmami nebo výzkumnými a vývojovými institucemi. Důležitou oblastí aktivity klastrové iniciativy je tudíž iniciování, rozvoj a podpora kooperačních projektů. Tyto druhy projektů se mohou zabývat následujícími oblastmi: Výzkum a vývoj Odborná kvalifikace Výroba Organizace Marketing Informační technologie Logistika Internacionalizace Iniciování a podpora kooperačních projektů Klastrová iniciativa by měla iniciovat, pomáhat rozvíjet a podporovat spolupráci mezi podniky, univerzitami a výzkumnými a vývojovými institucemi. Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb Z důvodu zajištění vysoce inovativních projektů je důležité, aby byly zaangažovány výzkumné, vývojové a vzdělávací instituce a poskytovatelé specializovaných služeb. Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty Je nezbytné založit vhodný podpůrný rámec za účelem přilákání společností ke spolupráci. Pokyny k podpůrným programům pro přidělování příspěvků by měly být vypracovány způsobem, který bude vstřícný k zákazníkům.

26 Podpora kooperace Je velmi užitečné založit interní agenturu pro správu kontaktů, partnerskou agenturu pro kooperační projekty a vybudovat monitorovací systém. Případová studie Během minulých sedmi let iniciovaly a zrealizovaly hornorakouské klastry 306 produktů, procesů a tržních inovací prostřednictvím klastrových projektů, na kterých se účastnilo společnosti. Toto přispívá k udržitelnému posílení regionální ekonomické konkurenceschopnosti. Kooperační projekty získaly podporu ve výši 14,31 milionů eur, při iniciování objemu projektů ve výši 60,7 milionů eur. 6.4 Marketing a PR Marketing a PR posilují míru participace existujících členů a přitahují nové společnosti nebo výzkumné organizace, aby se připojili ke klastru. Tyto činnosti by proto měly být prováděny pravidelně. Mohou zahrnovat lobbing na národní i mezinárodní úrovni pro konkrétní odvětví a skládají se z následujících úkolů: - Vytváření regionální identity - Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur - Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních časopisech - Opatření k posílení image značky - Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky - Lobbing

27 6.5 Internacionalizace Odstranění obchodních bariér a posílení dopravních a komunikačních systémů, spojené s harmonizací tržních regulací, nabízí do velké míry zlepšené podmínky pro toky zdrojů a zvýšenou specializaci hodnotových řetězců napříč národními hranicemi. Pro průmysl, stejně jako pro regiony, je dnes nezbytné otevřít cestu na nové trhy a najít a přitáhnout nové partnery ke spolupráci. Klastrová iniciativa by tudíž měla podporovat své členy během jejich aktivit na poli internacionalizace. Klastrová iniciativa by měla být též otevřená další mezinárodní expanzi. Doporučujeme zvážit následující aktivity: Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům Klastrová iniciativa by měla být otevřená novým trendům a tématům. Účast na mezinárodních akcích je nezbytnou podmínkou. Účast na mezinárodních projektech Je důležité, aby se subjekty participující na klastrové iniciativě podíleli na mezinárodních projektech v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti prostřednictvím těchto mezinárodních aktivit. Vybudování síťových aktivit (networking )mezi různými klastry Aby byla udržena konkurenceschopnost a vysoce inovační charakter klastrové iniciativy, je důležité, aby byla udržována spolupráce s dalšími klastrovými iniciativami v dalších regionech. Tohoto lze dosáhnout buď pomocí studijních exkurzí, nebo prostřednictvím participace na projektech EU. Případová studie Dobrým případem toho, jak klastrové iniciativy spolupracují a poskytují dodatečné výhody svým partnerským podnikům v klastru, jsou workshopy zaměřené na konkrétní průmyslová odvětví v rámci projektu CLOE. Klastrové iniciativy organizují akce společně a zaměřují se na specifická témata v rámci klastru. Jsou přizváni odborníci, aby hovořili o aktuální výzkumné činnosti nebo nejlepších postupech v této oblasti. Tyto zajímavé novinky a zkušenosti přitahují partnerské podniky klastru z různých regionů, k tomu aby se akce zúčastnily, navázaly kontakt s vědeckými pracovníky, setkaly se zástupci dalších společnosti nebo jen získali informace o budoucím vývoji trhu.

28 7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ Před provedením hodnocení klastrové iniciativy by měly být předem vymezeny měřitelné ukazatele. Tyto indikátory zajistí kvalitu hodnocení a mohou být použity jako referenční body (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami. Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory: 7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ Před provedením hodnocení klastrové iniciativy by měly být předem vymezeny měřitelné ukazatele. Tyto indikátory zajistí kvalitu hodnocení a mohou být použity jako referenční body (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami. Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory: Klíčová čísla Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy Kvalifikace Kumulovaný počet zaměstnanců partnerských podniků klastrové iniciativy Množství organizovaných akcí v rámci klastrové iniciativy Počet účastníků těchto akcí Kooperační projekty Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Počet společností, které participují na těchto kooperačních projektech v klastrové iniciativě Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními

29 Dalšími indikátory mohou být: - Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě - Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy - Počet zaangažovaných subjektů a institucí na klastrové iniciativě - Míra veřejného financování kooperačních projektů v klastrové iniciativě - Míra veřejného financování v klastrové iniciativě - Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Indikátory kvality by měly být na základě těchto záznamů pravidelně monitorovány. Minimálně jednou ročně by měla být ohodnocena celá klastrová iniciativa. Toto je důležité zejména stran dosažení cílů a zhodnocení úspěchu iniciativy. Monitorování by mělo být prováděno pomocí dotazníku, který vyplní partnerské podniky a zašlou ho nazpět kanceláři manažera klastru. Monitorovací proces by měl být dokumentován a pravidelně zasílán partnerům klastrové iniciativy.

30 8. Odkazy na další informace Andersson T., Schwaag Serger S., Sörvik J., Wise Hansson E., (2004): The Cluster Policy White Book.IKDE, Malmö, 2004 Clusterland Oberösterreich (2006): Clusterland Upper Austria Innovation through Coopera tion. URL: download European Commission (2002): Regional Clusters in Europe Observatory of European SMEs, No. 3, Belgium 2002 European Commission (2003): Final Report of the Expert Group on Enterprise Clusters and Networks, Brussels 2002 European Commission (2003): Trend Chart on Innovation. URL: regions.org/network/regionalstrat/chart.cfm, download Ketels C., (2003): The Development of the cluster concept present experiences and further developments, URL: download OECD (2001): Innovative Clusters Drivers of National Innovation Systems. OECD Publications, OECD 2001 Ohler F., (2001): Evaluierung der oberösterreichischen Clusterinitiativen. Technopolis Forschungs und Beratungsgesellschaft mbh, Wien 2001 Schneider F., Holzberger M., (2003): Volkswirtschaftliche Analyse ausgewählter Maßnahmen der oberösterreichischen Standort und Technologiepolitik, Linz 2003 Sölvell Ö, Lindqvist G., Ketels C., (2003): The Cluster Initiative Greenbook. Bromma tryck AB, Stockholm 2003

31 9. Příloha 9.1 Kontrolní seznam vytváření klastrových iniciativ a jejich managementu Následující kontrolní seznam sumarizuje veškeré nezbytné kroky, které je nutné podniknout při rozvíjení a řízení úspěšných klastrových iniciativ. Budování klastrových iniciativ Splněno Provedení analýzy sekundárních dat / studie proveditelnosti Zmapování současně realizovaných ekonomických a klastrových politik Analýza ekonomických slabin a silných stránek Vymezení relevantních průmyslových odvětví Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotových řetězců Analýza potřeb podniků Analýza relevantních subjektů v oblasti výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů Multilaterální rozhovory se subjekty Strategické umístění uvnitř regionu Vymezení cílů, úkolů a aktivit Určení odpovědného orgánu / právního subjektu Ustanovení projektového týmu Informační a komunikační koncepce Zřízení poradního orgánu klastru Financování Zahájení klastrové iniciativy

32 Řízení klastrové iniciativy Status Informace a komunikace Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkávání Pravidelné návštěvy podniků Pravidelné akce (workshopy, kulaté stoly s odborníky, specializované akce, veletrhy, informační dny klastru) Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu Domovská stránka (homepage) Školení zaměstnanců (zaměstnanců podniků v klastru a projektového týmu) Kurzy vyššího odborného vzdělání Workshopy a semináře Studijní exkurze pro zaměstnance Interfiremní vzdělávání Spolupráce Iniciování a podpora kooperačních projektů Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty Podpora spolupráce

33 Status Marketing a PR Vytváření regionální identity Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních časopisech Opatření k posílení image značky Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky Lobbing Internacionalizace Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům Účast na mezinárodních projektech Vybudování síťových aktivit (networking) mezi různými klastry

34 9.2 Popis klastrových iniciativ Klastrové iniciativy v Horních Rakousech Klastrová politika Horních Rakous Od roku 1998 je implementována strategie Strategisches Programm OÖ 2000+, která je založena na ekonomice orientované na klastry a technologickou politiku, a jejímž cílem je posílení konkurenceschopnosti regionu. Status quo dnešní klastrové politiky v Horních Rakousech je výsledkem současného působení různých faktorů, zejména: Založení společnosti TMG (Společnost pro technologii a marketing), složení jejích akcionářů a specifické struktuře financování Důležitým momentem hornorakouské politiky v oblasti technologie a lokalizace se stalo ustavení institutu TMG. TMG je neziskovou organizací zaměřenou na poskytování služeb, která nese odpovědnost za úspěšnost klastrů. Široká struktura akcionářů TMG zahrnuje všechny důležité veřejné instituce, zástupce zájmových skupin a orgánů infrastruktury. Financování Fond Upper Austrian Future Fund financuje velkou část klastrových iniciativ, přestože se podíl soukromého financování neustále navyšuje díky jednotlivým příspěvkům partnerských společností. Tyto příspěvky zahrnují poplatek za propagaci ve výši 258 EUR pro malé společnosti, 516 EUR pro malé a středně velké podniky a EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za pořádané akce a další poplatky za služby. Ve střednědobém výhledu do roku 2010 mají všechny klastrové iniciativy za cíl finanční soběstačnost ve výši 75%, což lze pokládat za podnikatelský úspěch. Zbývajících 25% odpovídá ekonomickým vlivům, které nepřímo ovlivňují i neparticipující podniky. Struktura vývoje a managementu Úspěšné klastrové iniciativy v Horních Rakousech byly zahájeny v roce 1998 Automobilovým klastrem v rámci strategického programu Horní Rakousy 2000+". Společnost TMG předložila zadání poradenské firmě s cílem vybudovat automobilový klastr, aby se vyhnula rizikům a zkrátila dobu zakládání. Se zahájením projektu bylo přizváno 25 hlavních podniků a zároveň byl pro ně vypracován program na první rok; během následujících 7 měsíců se ke klastru připojily všechny zbývající významné podniky. Bezprostřední získání důvěry cílové skupiny přineslo bezpochyby důkaz o úspěchu iniciativy a přispělo k sebevědomí hornorakouské klastrové politiky.

35 Spolková země Horní Rakousy zároveň poskytuje silnou síť klastrových iniciativ pro své podniky, zejména malé a středně velké podniky. Hornorakouské klastrové iniciativy v číslech 1. listopad 2005 Klíčová čísla klastru Partnerské podniky Zaměstnanci (úhrnem) Tržby (úhrnem/ miliard ) 18,92 9,66 10,91 2, 00 0, 39 2,28 3,32 4,20 51,68 Vzdělávání Počet akcí Počet účastníků Kooperační projekty Dokončené projekty Počet podílejících se partnerů Financování (Milionů ) 14,31 Objem projektu (Milionů ) Poměr 1 : 4 60,7O Objem investic Poměr 1 : 6 85,86 Jak je vidět výše, v minulých sedmi letech bylo prostřednictvím klastrových projektů, zahrnujících podniků, iniciováno a realizováno 306 produktů, procesů a tržních inovací. Toto odpovídá podílu 74 % všech partnerů klastru a ukazuje, že se v Horním Rakousku vytvořila zcela nová kooperační a inovační kultura. Toto přispívá k udržitelnému posilování konkurenceschopnosti ekonomiky regionu. Kooperační projekty získaly podporu ve výši 14,31 milionů eur, a iniciovaly objem projektu ve výši 60,70 milionů eur. Toto odpovídá faktoru 1:4. Podle údajů participujících společností došlo k aktivaci dalších investic (stroje, materiál, lidské zdroje atd.), které faktorovou cenu navyšují na 1:6. Celkový objem investic (inovací) vyvolaný v minulých pěti letech dosáhl 85,86 milionů eur. Aby se dále pokračovalo v tomto úspěšném přístupu, zadala vláda Horních Rakous přípravu strategického programu Inovativní Horní Rakousy 2010", který je koncipován jako směrnice technologické politiky pro léta 2005 až Tento program se opírá o usnesení Hornorakouské vlády a bere v úvahu nejen výsledky hodnocení, ale také změny ve Strukturálních fondech v nadcházející finanční perspektivě EU pro roky Nový program Inovativní Horní Rakousy 2010" byl připraven v extenzivní spolupráci 250 odborníků z oblasti podnikání, výzkumu a souvisejících orgánů, a v úzké spolupráci