MARKETINGOVÁ STUDIE VÝVOJE CEN ROPY A ZEMNÍHO PLYNU

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Management a marketing zahraničního obchodu MARKETINGOVÁ STUDIE VÝVOJE CEN ROPY A ZEMNÍHO PLYNU (Bakalářská práce) Autor: Veronika SVOBODOVÁ Vedoucí práce: Ing. Zdeněk SVOBODA Hodonín, březen 2009

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zdeňka Svobody a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Hodonín, březen

3 Děkuji panu Ing. Zdeňku Svobodovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Hodonín, březen 2009 Veronika Svobodová 3

4 Obsah: Úvod. 5 1 Vznik ropy a zemního plynu Nálezy ropy a zemního plynu Těžba ropy Okamžité zvýšení těžby ropy Využití ropy Druhy ropy Budoucnost ropy Nové technologie Ekonomika Produkce ropy a její spotřeba v číslech Cenový vývoj ropy v letech Aktuální cenový vývoj Hlavní faktory vývoje cen Předpoklady prognózy budoucích cen Zdroje energie a cenová závislost 33 4 Cenová korelace Cenová prognóza ropa Cenová prognóza plyn Česká republika cenový vývoj Cena benzinu a motorové nafty Alternativní zdroje energie 42 Závěr. 44 Resumé 45 Seznam použité literatury 46 4

5 Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila z čistého zájmu, problematika ropy jako nerostné suroviny a vývoj jejích cen obecně je pro mě poutavé už jenom proto, že můj otec vlastní Českou naftařskou společnost, pro niž je ostatně tato práce také tvořena. Je tedy pro mne více než přínosné ponořit se hlouběji do této problematiky. Cílem mé bakalářské práce Marketingová studie vývoje cen ropy a zemního plynu bylo jednak postihnutí a vymezení teoretických a historických poznatků o ropě a zemním plynu, jakož i zpracování studie, co všechno může vývoj cen těchto nerostných surovin ovlivnit. Pracovala jsem jak s primární literaturou, tedy s tou, kterou má Česká naftařská společnost k dispozici v rámci firemního monitoringu, tak i s literaturou sekundární. Zdroje jsem hledala zejména v ekonomických periodikách a odborných publikacích, jež mi byly vedoucím mé práce doporučeny. 5

6 1 Vznik ropy a zemního plynu Ropa (rovněž můžeme použít i název surová nafta či zemní olej) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, a to především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Název ropa pochází z polštiny a v překladu znamená hnis, jde o původní staré označení tamních solných pramenů. (Hustota ropy se podle druhu pohybuje v rozmezí 0,730 až 1 g/cm³. Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litrů. Množství ropy se také někdy udává v tunách, jedné tuně odpovídá přibližně 7,33 barelů.přibližnou představu o složení ropy dávají následující hmotnostní podíly: Uhlík: % Vodík % Kyslík až 1 % Síra až 4 % Dusík až 1 % ). 1 Jak již tedy bylo řečeno výše, ropa a zemní plyn jsou tvořeny směsí uhlovodíků, která vznikla v moři z organických látek odumřelých drobných živočichů a rostlin. Tyto organické zbytky klesaly v obrovském množství sto miliónů let do oblasti pramoří až na dno a ukládaly se do bahna. Nánosy dalších vrstev bylo zamezeno přístupu kyslíku a za narůstajícího tlaku a teploty docházelo v přítomnosti baktérii k chemické přeměně organických materiálů, tedy i k postupnému vzniku ropy a zemního plynu. Tyto přeměny probíhají i nadále. 1 Základní chemicko-fyzikální vlastnosti ropy, [on-line] [cit ]. Dostupné z

7 Uhlovodíky vznikají v usazeninách, které nazýváme tzv. matečnými horninami. Pohyby zemské kůry jsou uhlovodíky vytlačovány z matečné horniny do porézních hornin, pískovců, vápenců, nebo dolomitů. Tento postup se nazývá migrace uhlovodíků a zastaví se až při dosažení nepropustných vrstev, nejčastěji se jedná o jíly a slíny. Při podmínce klenby, neboli antiklinály, se vytvářejí ropná nebo plynová ložiska. Uhlovodíky se převážně vyskytují společně se slanou mořskou vodou a vlivem rozdílné měrné hmotnosti je nejvýše uložen plyn, poté ropa a nejníže pak slaná voda. Z časového hlediska, kdy porovnáváme interval vytváření zdroje ropy a zemního plynu, tedy milióny let a těžbu ropy v délce stovek roků, můžeme ropu a zemní plyn zařadit mezi neobnovitelné zdroje energie. Pokud zde hovoříme o původu vzniku ropy a zemního plynu, je třeba zmínit i teorii, která výše napsané poněkud popírá. Obecně můžeme vycházet ze dvou navzájem si odporujících teorií, a sice: Anorganický původ ropy Anorganický původ ropy předpovídal již Mendělejev. Podle něj ropa vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru, ale také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech. Organický původ ropy Organická teorie je naproti tomu uznávána většinou vědců. Předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu, jak již bylo ostatně popsáno v úvodu kapitoly. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí také zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků. 7

8 Obr. č. 1, Ukázka zbarvení ropy Zdroj: [14] 8

9 1.1 Nálezy ropy a zemního plynu O těžbě ropy se zmiňují nejstarší dochované záznamy z Babylónu (dnešní Irák), Persie (Irán) a z okolí Baku. Vysoké úrovně hornické činnosti se dosahovalo v Číně za vlády dynastie CHOU v době 1125 před n.l. Císař Konficius se kolem roku 600 před n.l. zmiňuje o vrtech, které dosahovaly hloubky více než 500m. Vrty byly prováděny pomocí pospojovaných bambusových tyčí. V 10. století potom rozsáhlá bambusová potrubí spojila ropné studny se solnými vřídly. V 9. století probíhala těžba ropy na území Baku a Azerbajdžánu. Záznamy o tom vedl ve 13. století i světoznámý cestovatel Marco Polo. Zemní vrták navrhl kolem roku 1500 našeho letopočtu všestranný vědec a umělec Leonardo da Vinci. Masivní těžba ropy je datována od roku V Českých zemích potom od roku Vůbec první rafinérie byla vystavěna v roce 1861 v Baku. V té době produkoval zhruba 90% veškeré těžby ropy. Ještě o pár let dříve, a sice v roce 1848, byla inženýrem F.N.Semyonovem rovněž na Baku postavena vůbec první moderní ropná studna. Americký naftový průmysl začal s těžbou ropy v roce 1859, kdy bylo v Pennsylvanii objeveno ropné ložisko. Naftový průmysl se tak začal pomalu rozrůstat. Jeho hlavním zájmem v počátečních letech byla zejména těžba petroleje, který byl tehdy používán do olejových lamp pro svícení. K další podpoře v rozvoji tohoto odvětví potom došlo na počátku 20. století, kdy se začal používat spalovací motor. Původní ložiska v Pennsylvánii a Ontáriu tak byla poměrně rychle vyčerpaná, a tak došlo k prvním naftovým rozmachům v Texasu, Oklahomě a Kalifornii. V roce 1973 a poté i v roce 1979 proběhla energetická krize, která však přinesla mediální zpopularizování ve využívání ropy a zemního plynu. Tím se mělo předcházet znepokojení, že je ropa omezený zdroj, který se nakonec vyčerpá. Budoucnost ropy jako paliva zůstává i dnes poněkud sporná. Kupříkladu poslední předpovědi z USA říkají, že tam bude zdroj ropy a zemního plynu zcela vyčerpán již za čtyřicet let. Jiní odborníci naopak argumentují tím, že nové technologie počítají s výrobou levných uhlovodíků, a že země tak má obrovské zdroje nekonvenčních ropných rezerv ve formě ropných písků, ropné břidlice a pole asfaltu. Ropa jako zdroj, kterým je poháněna drtivá většina motorových vozidel (více jak 90%), a také jako základ mnoha průmyslových chemikálií je tak nejdůležitějším druhem zboží ve světě. 9

10 S využíváním nové technologie jsou objevovány stále nové ložiska ropy a zemního plynu, a to zejména v oblastech, které byly v nedávné minulosti technicky obtížně dostupné a ekonomicky nerentabilní. Přesto se nepředpokládá, že by nový objev ložiska mohl být takového významu, že by dokázal podstatně změnit současné možnosti nabídky ropy na světových trzích. Obr. č. 2, Naftové pole v Kalifornii v roce První moderní ropná studna byla vystavěna v 1848 inženýrem F.N. Semyonov, na severovýchodu Baku Zdroj: [15] 10

11 1.2 Těžba ropy Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí vrtů. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen i zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. Tento jev se nazývá primární způsob těžby. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti. S postupem času těžby ropy a zemního plynu tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit sekundární metody. Pod tímto pojmem rozumíme například čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, či-li zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. CO 2. Dohromady se primárními a sekundárními metodami podaří vytěžit % celkového množství ropy. V této souvislosti ještě můžeme hovořit i o tzv. terciárních metodách, které nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba ropy je ještě stále ekonomická. Což jednak závisí na aktuální ceně ropy a potom také na výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení viskozity zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často kogenerací, přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí elektřina a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž detergentů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5 15 % ropy v nalezišti. Uvedená čísla jsou pouze průměrná, ve skutečnosti se celková vytěžitelnost naleziště pohybuje od 80 % pro lehkou ropu do 5 % v případě těžké ropy. 11

12 1.3 Okamžité zvýšení těžby ropy Okamžitému navýšení těžby brání zejména nízké investice do průzkumu a budování těžebních kapacit v uplynulém desetiletí, kdy se cena za barel ropy pohybovala pod dvaceti dolary. Mezinárodní agentury odhadují potřebné investice k zajištění poptávky po ropě do roku 2030 ve výši tří biliónů dolarů. Saudská Arábie schválila program za 50 miliard dolarů, který má zvýšit těžbu v následujících pěti letech. Mezinárodní těžařské giganty jsou zatím spíše konzervativní, určitou výjimkou jsou ale Chevron Tesací a Conoco Philips, které navýší investice až o 15 %. Irák měl představu, že v krátké době bude světovou dvojkou ve výši těžby. Dnešní těžba ropy nedosahuje ani předválečných hodnot a pohybuje se ve výši dvou miliónu barelů denně. Do roku a půl po ukončení invaze se předpokládalo, že Irák bude těžit 3,5 mil. barelů denně a do několika let až 6 mil barelů denně. Největší problém v obnově ropného průmyslu je to, jak dostat ropu z Iráku. Existují dvě možné cesty: 1. Po moři, z terminálu blízko Basry 2. Severní cestou ropovodem do přístavu Ceyhan v Turecku Zejména druhá cesta díky neustálým sabotážím prakticky nefunguje. Těžební kapacity nyní převyšují spotřebu o milión barelů za den. Energy Information Association ( EIA ) počítá s nárůstem poptávky v roce 2025 o 44 miliónů barelů denně oproti současnému stavu. Naproti tomu studie Cambridge Energy Research Association počítá s tím, že nová ropná pole by mohla navýšit nynější těžební kapacitu o 15 % na 101,5 miliónů barelů denně. Nabídka by tak převyšovala poptávku o sedm miliónů barelů za den! 12

13 2 Využití ropy 2 Ropa i výrobky z ní jsou základním palivem pro dopravu motorových vozidel a také významnou surovinou pro výrobu plastů. Z ropy se vyrábějí i některé léky, hnojiva či pesticidy. Ropné produkty je možné také využívat k výrobě elektřiny. Toho využívají především chudší země (asi 7 % celkové světové produkce). Základem zpracování ropy je její frakční destilace, při níž jsou odděleny při atmosférickém tlaku jednotlivé skupiny uhlovodíků podle jejich bodů varu. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan a butan. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva LPG. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C 35 a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje. Získané produkty jsou dále rafinovány, aby se z nich odstranily nežádoucí příměsi, jako např. parafíny. Zde uvádím některé příklady využití ropy v každodenním životě: 95% veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy 95% dopravy zprostředkovávají ropné deriváty 95% veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu za každou kalorii běžně vyráběných potravin se skrývá 10 kalorií z ropy na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o množství desetinásobku jeho hmotnosti Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. 2 informace k této kapitole jsem čerpala z následujících zdrojů: Všechno, co vám zatajují o ropné krizi, [on-line] [cit ]. Dostupné z Využití a zpracování ropy, [on-line] [cit ]. Dostupné z přednáška Petra Formana na téma Analýza a prognóza cen ropy a zemního plynu přednesená v Praze dne

14 Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí Prvního světa. Urbanistické návrhy měst s typickými rozsáhlými obytnými předměstími (nejvýrazněji viděnými v USA) braly dostupnost levné transportní energie v podobě ropy do úvahy. 14

15 2.1 Druhy ropy Ropu můžeme dělit z hlediska země jejího původu, tedy například West Texas či Brent, a jiné. A pak také dle její hustoty, jako ligt, což znamená lehká, intermediate středně těžká, a pak také heavy jako těžká. Vedle těchto dvou základních dělení se také ještě může užívat označení sweet, jako název pro ropu tzv. sladkou, což znamená, že obsahuje relativně málo síry 3, či sour, tedy ropa kyselá. Ta obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám. Přehled hlavních světových typů ropy: 4 směsná ropa Brent, zahrnující 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu určená pro spotřebu na Západě. West Texas Intermediate (WTI), za jejíž cenu se prodává severoamerická ropa. Dubai, za její cenu se prodává blízkovýchodní ropa určená pro asijsko-pacifickou oblast. Tapis (z Malajsie), za jejíž cenu se prodává lehká ropa z Dálného východu. Minas (z Indonésie), za jejíž cenu se prodává těžká ropa z Dálného východu. 3 Síra, chemická značka S, (lat. Sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny tzv. chalkogenů. 4 Druhy ropy, [on-line] [cit ]. Dostupné z

16 Koš OPEC 5 zahrnuje potom ještě tyto druhy ropy: Arab Light (Saudská Arábie) Bonny Light (Nigérie) Fateh (Spojené arabské emiráty) Isthmus (Mexiko, nepatří do OPEC) Minas (Indonésie) Saharan Blend (Alžírsko) Tia Juana Light (Venezuela) OPEC se snaží udržet cenu koše OPEC v předem daném rozmezí, a to zejména pomocí zvyšování a snižování produkce. Ropa typu koš OPEC, sestávající jak z lehkých, tak z těžkých druhů ropy, je v průměru těžší než Brent i než West Texas Intermediate a má větší obsah síry. Všechny výše jmenované druhy patří mezi tzv. klasickou, nebo-li konvenční ropu. Kromě ní ovšem existují také poměrně rozsáhlá ložiska nekonvenční ropy, kterou tvoří živice v dehtových píscích a kerogen 6 v ropných břidlicích. Nacházejí se hlavně v Kanadě a Venezuele. Její podíl zatím tvoří jen 5 % celkové světové produkce, a to převážně z důvodu vysoké energetické náročnosti těžby. 5 Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries) je mezivládní organizace sdružující 13 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. Sídlo organizace je ve Vídni. Členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku tak zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy. In: Ropa, [on-line] [cit ]. Dostupné z Kerogeny jsou polymerní organické látky, které se nacházejí v usazených horninách, například v ropných břidlicích, kde tvoří jednu z forem nekonvenční ropy. Jsou nerozpustné v běžných organických rozpouštědlech, díky svojí vysoké molekulové hmotnosti (více než 1 000). Každá molekula kerogenu je jedinečná, protože se skládá z náhodné kombinace různých monomerů. Podle organické teorie vzniku ropy se zbytky rostlin a mořských živočichů vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, ten pak na živice a ty nakonec na ropu a zemní plyn. In: Ropa, [on-line] [cit ]. Dostupné z

17 2.2 Budoucnost ropy Pokud chceme hovořit o budoucnosti ropy, musíme nutně pracovat s tzv. ropným vrcholem, který je někdy nazýván také jako zlom ropy. Jedná se o okamžik, kdy těžba ropy dosáhne svého možného maxima a od této chvíle její produkce už jen klesá, až dojde k úplnému, konečnému vyčerpání zásob. Teorie, jež se zabývá dlouhodobými předpověďmi možného vyčerpání ropy, ale také dalších fosilních paliv, se nazývá Hubbertova teorie ropného vrcholu a má jak své příznivce, tak pochopitelně i své četné kritiky. Tato teorie předpokládá, že zdroje ropy nejsou obnovitelné a říká, že její těžba v okamžiku, kdy bude vytěžena přibližně polovina světových zásob, musí z geologických důvodů nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu, po čemž začne klesat. Objem vytěžené ropy podle ní v podstatě sleduje zvonovitou tzv. Hubbertovu křivku, která je derivací logistické křivky, podle níž ubývá světových zásob. Tato teorie neznamená, že po ropném vrcholu ropa náhle dojde, ale že se její těžba bude postupně snižovat a následně bude razantně stoupat její cena. Ropnému vrcholu se proto také někdy přezdívá Konec levné ropy. 7 Tato teorie je pojmenována po americkém geologovi M. Kingovi Hubbertovi. Ten geolog vypozoroval, že nejvíce amerických ropných nalezišť bylo objeveno počátkem třicátých let 20. Století. V roce 1956 potom předpověděl, že těžba ropy v USA dosáhne vrcholu okolo roku V roce 1971 dosáhla skutečně těžba ropy v USA svého vrcholu a od té doby pouze neustále klesá. Do dnešní doby dosáhla vrcholu těžby i řada jiných oblastí, např. Severní moře v roce 1999 (nyní v něm klesá produkce tempem % ročně). Těžba ropy klesá v 33 ze 48 zemí, které jsou největšími producenty ropy a z 31 největších producentů u 11 těžba roste, u 7 stagnuje a u 13 klesá. 8 Jak již bylo výše napsáno, ropa je neobnovitelný zdroj energie, je tedy téměř jisté, že podobný vrchol těžby, který byl právě popsán, se odehraje i v celosvětovém měřítku. 7 Ropa, [on-line] [cit ]. Dostupné z Ropa, [on-line] [cit ]. Dostupné z

18 Nejvíce kontroverzní na této teorii je přitom datum s nímž se operuje, tedy čas, kdy má tento vrchol nastat. Sám Hubbert předpovídal okamžik světového vrcholu těžby na rok Tento odhad však pocházel z doby před ropnými šoky ze sedmdesátých let a hospodářskou recesí začátku osmdesátých let, v jejichž důsledku se poptávka po ropě snížila a tím se i oddálil vrchol její těžby. Pokud Hubbertova teorie opravdu platí, bude to mít pro lidstvo závažné důsledky vzhledem k důležitosti ropy pro světovou ekonomiku. Názory na možný následující vývoj se různí, od optimistické víry, že trh vždy na všechno najde řešení, až po katastrofické scénáře kolapsu civilizace. Asociace pro studium ropného vrcholu, kterou založil geolog Collin Campbell, předpovídala globální vrchol pro ropu kolem roku 2008, pro zemní plyn pak někdy mezi lety 2010 a Naproti tomu IEA (Mezinárodní agentura pro energii) očekává vrchol těžby konvenční ropy v zemích mimo sdružení OPEC krátce po roce 2010, což bude mít za následek zvýšenou závislost na zemích Blízkého východu. Relativně místní výpadky těžby, jako byl například hurikán Katrina, pak vyvolávají velké výkyvy v ceně ropy a trh je také výrazně citlivější k manipulacím spekulantů. Podle některých zdrojů vyplývá z oficiálních statistik kartelu OPEC, že tzv. lehká sladká ropa (light sweet) se už nyní nachází za vrcholem těžby a její produkce klesá. Tento typ ropy je nejžádanější, protože se nejsnáze zpracovává, a zřejmě bude také nejdříve vyčerpán. Současný nedostatek rafinérských kapacit je podle těchto názorů dán právě tím, že rafinérie nejsou připraveny na zpracovávání většího množství těžší ropy s větším obsahem síry, např. z Blízkého východu. Odpůrci Hubbertovy teorie pokles rezervní těžební i rafinérské kapacity připisují chronicky nedostatečným investicím vinou dlouhodobě nízké ceny ropy. 18

19 Graf č. 1, Huberttova křivka Zdroj: [16] Mírnější scénář, předpokládající pozvolnější pokles těžby ropy a hladký přesun k alternativním zdrojům energie, zahrnuje ekonomickou recesi, vyvolanou vysokými cenami energií. V minulosti zdražení ropy těsně souviselo s obdobími inflace a hospodářské stagnace. S tímto však nesouhlasí mnozí ekonomové, podle nichž je nyní světové hospodářství méně závislé na ropě, než bylo během dřívějších ropných krizí. Na druhou stranu, ropné šoky v minulosti byly vždy relativně krátkodobé záležitosti. Možný budoucí nedostatek ropy by byl trvalý. Podle řady ekonomů vzrůst cen ropy bude stimulovat investice do alternativních zdrojů energie, čímž dojde k poklesu poptávky po ropě, a tím se i plynule sami odstraní všechny vzniklé problémy. Kritici této teorie však poukazují především na nedostatek času, který nám zřejmě zbývá. Efektivnější řešení vidí v zahájení předběžných opatření, a to ihned - dokud ještě zbývá prostor pro strategické manévrování, než čekat na působení trhu. Oproti tomu kritici nadnárodních těžařských společností a výrobců automobilů, kteří tyto korporace obviňují z odkupování patentů na alternativní zdroje energie a jejich držení pod pokličkou za účelem podržení si zisku ze stávajících technologií, tvrdí, že v okamžiku, kdy tyto technologie přestanou být lukrativní, korporace tato svá aktiva využijí. Hubbertova teorie je znepokojivá zejména proto, že v současnosti neexistuje dostatek jiných levných zdrojů energie, které by mohly ropu plně nahradit. Vývoj alternativ a vybudování potřebné infrastruktury si patrně vyžádá velké investice a zabere minimálně 10 let. Během tohoto přechodného období bude nutné snížit spotřebu ropy pomocí úspor, 19

20 např. převedením dálkové nákladní dopravy na železnici a decentralizací výroby potravin, tj. větším využíváním místní zemědělské produkce. 20

21 2.3 Nové technologie V nalézání a těžbě z nových ložisek pomáhají nové technologie. Například počítačové programy umožňují geologům analyzovat podmínky pod zemským povrchem a odhalují geologům izolované kapsy ropy v existujících a nových ložiscích. Velký posun zaznamenala těžba ropy v mořích. Dostupná hloubka pro těžební plošiny se zvýšila z tří set metrů až na dva kilometry a nové technologie zlevňují provozní náklady. Největší očekávání jsou potom spojována s bohatými zásobami ropy v ropných píscích v kanadské provincii Alberta. Tam se skrývá 178 miliard barelů ropy a Kanada by se tak stala po Saudské Arábii zemí s největšími zásobami strategické suroviny. Pro těžbu ropy z písků je potřeba použít energeticky a cenově nákladné druhotné těžební metody a razantně snížit viskozitu ropy, až do její kumulace v nejnižším místě, či v těžbě obrovského množství ropných písků, nebo transformaci do rafinérií a separaci ropy a písku. Na začátku minulého století bylo úspěchem vytěžit 10 % z celkového množství ropy z ložiska. Po druhé světové válce se vytěžitelnost ložiska zvýšila na 30 %, což vedlo k odhadu celosvětových vytěžitelných zásob ve výši 1,8 biliónu ropy. Nové metody mohou zabezpečit vytěžitelnost ve výši až 60 %. Podle propočtu US Geological Survey se v podzemí skrývá šest bilionů barelů ropy! Příliš se o tom nemluví, ale přebytečná kapacita od roku 2001 soustavně klesá a dnes představuje zhruba 1 milion barelů denně. To znamená, že těžařské kapacity jedou na 99%. Britská analýza poukazuje na skutečnost, že 60 z 98 produkčních zemí ropy je již za svým zenitem těžby (Peak Oil). Světová produkce ze zavedených polí klesá o 5% ročně. Pokles je vyrovnáván novými ložisky. Jejich kapacita však není neomezená. Jak již bylo nastíněno výše, těží se i ve velkých podmořských hloubkách. Náklady na těžbu takové ropy činí až 70 USD / barel. Ropné písky Jedněmi z ropných zásob mimo OPEC jsou ropné písky v Kanadě. Zaměřme se tedy na ně trochu podrobněji. Zásoby ropy ukryté v ropných píscích jsou odhadovány na úrovni zásob Saúdské Arábie. Jedinou jejich nevýhodou jsou větší náklady na její získání. Zatímco těžba 1 barelu ropy v Saúdské Arábii stojí kolem 2 USD, v případě ropných písků se jedná o minimálně 10 USD (a to po výrazném poklesu nákladů na těžbu v uplynulých deseti 21

22 letech). Ani objem těžby není nijak závratný a rozhodně není schopen nahradit případný výpadek dodávek zemí OPEC. Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu je poměr získané energie k energii vynaložené. Při těžbě ropy v oblasti Perského zálivu se tento poměr pohybuje kolem 30:1. V případě ropných písků je tento poměr řádově mnohem horší. Pohybuje se totiž kolem 3:1, v lepším případě 5:1 písky je například třeba zahřát na teplotu 500 stupňů Celsia. Ke klasickým finančním ukazatelům je nutno přičíst ještě několik dalších hledisek, jež celkové hodnocení podstatně ovlivňují, např.: náklady na nalezení 1 barelu ropy zisk na barel vytěžené ropy: ukazatel nahrazování zásob, tedy jaký objem nových rezerv připadá na každý vytěžený barel.. 22

23 3 Ekonomika Cenou ropy se většinou rozumí cena Light Crude ropy obchodované na newyorské komoditní burze, nebo cena ropy typu Brent obchodované na Mezinárodní ropné burze v Londýně. Cena ropy se odvíjí od jejího druhu (ten je určen například její hustotou a obsahem síry) a také na jejím původu. Velká většina ropy se potom neprodává na burzách, ale pomocí přímých transakcí, které ovšem ceny na burze striktně dodržují a řídí se jimi. IPE tvrdí, že 65 % veškerých obchodů s ropou vychází z její burzovní ceny ropy typu Brent. Jiné důležité referenční burzovní ceny jsou Dubai, Tapis a koš OPEC. Často se říká, že cenu ropy určuje kartel OPEC a její skutečná cena je kolem 2,1 dolarů za barel, což jsou náklady na těžbu na Blízkém východě. Tyto názory však nezohledňují náklady na hledání nových ropných nalezišť a investice nutné k zahájení těžby! Jak již bylo v minulosti mnohokráte doloženo a potvrzeno, poptávka po ropě také velmi závisí na globální makroekonomické situaci, jež je tedy také důležitým činitelem v ceně ropy. Řada ekonomů tvrdí, že vysoké ceny ropy mají zpětně velký negativní vliv na hospodářský růst. S tímto nesouhlasí jiní ekonomičtí odborníci, podle nichž je nyní světové hospodářství méně závislé na ropě, než bylo během ropných šoků v sedmdesátých letech. Cena ropy dosáhla svého historického maxima v roce 1980, během druhého ropného šoku, kdy byla v dnešních cenách (tj. očištěna od inflace) až na úrovni 90 dolarů za barel. Poté dlouhodobě klesla v důsledku otevření nových ropných polí mimo Blízký východ, jako např. v Severním moři. Nedávné minimum bylo v lednu 1999 (12 dolarů za barel), kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku. Pak cena ropy začala stoupat až na poslední maximum 70,85 dolarů za barel 29. srpna 2005 v důsledku hurikánu Katrina. Současná ropná krize je zřejmě způsobena na jedné straně stále rostoucí poptávkou, a to nejvíce v jihovýchodní Asii (zejména v Číně), a na druhé straně nedostatečnou kapacitou rafinérií hlavně v USA. Zastánci Hubbertovy teorie v této souvislosti tvrdí, že jak se přibližujeme datu konečného vrcholu těžby, neustále se zmenšuje tzv. rezervní těžební kapacita, tj. množství ropy, o které mohou těžařské firmy krátkodobé zvýšit svoji produkci v případě převisu poptávky. Tato rezervní těžební kapacita je dnes skutečně na svém historickém minimu a tvoří pouhá dvě procenta celosvětové produkce (ještě před několika lety se pohybovala v rozmezí 8 10 procent). Relativně lokální výpadky těžby, jako byl 23

24 hurikán Katrina, pak vyvolávají velké výkyvy v ceně ropy. Odpůrci Hubbertovy teorie pokles rezervní těžební i rafinérské kapacity připisují chronicky nedostatečným investicím kvůli dlouhodobě nízké ceně ropy. 24

25 3.1 Produkce ropy a její spotřeba v číslech 9 Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších 43 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby. V roce 2007 tvořila celková těžba mil. tun, z toho ropné země ve sdružení OPEC vyprodukovaly 43 %. Lehká ropa tvořila přibližně 33 %, středně těžká 53 % a těžká ropa 14 %. Kyselá ropa (sour) s vysokým obsahem síry tvořila 59 % celkové světové produkce. Graf č. 2, Vývoj ceny ropy na světových trzích. Aktuální k 16. říjnu 2008 Zdroj: [17] Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2007 USA (943,1 mil. t), Evropská Unie (703,9 mil. t), Čínská lidová republika (368,0 mil. t), Japonsko (228,9 mil. t), Indie (128,5 mil. t), Rusko (125,9 mil. t), Německo (112,5 mil. t), Jižní Korea (107,6 mil. t) a Kanada (102,3 mil. t). 9 následující informace a čísla jsou čerpány z následujících zdrojů: Český statistický úřad, statistika OPEC, In: Všechno, co vám zatajují o ropné krizi, [on-line] [cit ]. Dostupné z