ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
|
|
- Milada Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2013 Petra DÍFKOVÁ
2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DOKUMENTACE A ZAMĚŘENÍ STARÝCH BODOVÝCH POLÍ VE ŠTOLE JOSEF Vedoucí práce: Ing. Tomáš Jiřikovský, Ph.D. Katedra speciální geodézie červen 2013 Petra DÍFKOVÁ
3
4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá původními měřickými body ve štole Josef. Byly navštíveny archivy pro nalezení původních podkladů. Na základě podkladů bylo provedeno vyhledání bodů. Dokumentace starých bodů obsahuje popis jejich stavu a fotodokumentaci. Nalezené dostupné body byly zaměřeny a na základě informací o původním měření bylo provedeno porovnání získaných souřadnic se souřadnicemi původními. Původní a nově určené souřadnice bodů nejsou ve shodném souřadnicovém systému, proto je porovnání řešeno pomocí transformace souřadnic. KLÍČOVÁ SLOVA štola Josef, geodézie v podzemí, stropní stabilizace, staré důlní body, transformace souřadnic ABSTRACT The bachelor thesis is focused on original survey points at the Josef Gallery. Archives had been searched for original sources. The points were located with help of the original sources. Documentation of old points includes description of their state and photo documentation. Located points, whose are reachable, were measured and the measurements were compared to original measurements obtained from original sources. Original and new measured coordinates is not in the same coordinate system, so their coordinates had to be transformed to properly compare them. KEYWORDS Josef Gallery, underground geodesy, ceiling point monumentation, old mine points, coordinate transformation
5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně po konzultacích s vedoucím práce. Použitou literaturu a podklady uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne (podpis autora)
6 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Tomáši Jiřikovskému, Ph.D. za připomínky a vstřícnost při zpracování této práce. Dále poděkování patří Ing. Danuši Nádherné z URC Josef a Ing. Petru Trnkovi za ochotu a cenné informace. Nesmím také zapomenout na ochotnou pomoc přátel při měření a poděkování rodině a přátelům za podporu při studiu.
7 Obsah Úvod Historie a popis Štoly Josef Historie objektu Historie těžby v revíru Geologie okolí Geologický průzkum Podniky podílející se na původních pracích Významné projekty ve štole Josef Projekt Meziuniverzitní podzemní laboratoř - MeziLab TIMODAZ NORM Původní podklady Navštívené instituce Získané podklady Použitá stropní stabilizace Původní měřické práce Povrchové měřické práce Důlní měřické práce Kartografické zpracování Dokumentace Nové zaměření stávajících bodů Zpracování výsledků Výpočet polární metody Transformace souřadnic Odstranění vlivu měřítka délek na nové souřadnice... 32
8 5.4 Porovnání délek Použití systému S-JOSEF Transformace souřadnic celku Výpočet výšek Transformace rastrů základní důlní mapy Závěr Použité zkratky Použité zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh... 47
9 Úvod Podzemní výzkumné a výukové centrum umístěné v prostorách bývalé štoly Josef je samostatným pracovištěm fakulty stavební, které spravuje Centrum experimentální geotechniky. Cílem této bakalářské práce je ověření možnosti dalšího využití nalezených starých bodů pro geodetická měření ve štole Josef. Při obnovování provozu štoly Josef pro studijní a výzkumné účely bylo vybudováno zcela nové bodové pole. Původní bodové pole nebylo kvůli špatnému stavu mnoha bodů doposud vůbec využito, ověření zachovaných bodů však nebylo dosud provedeno. Práce je rozčleněna do několika kapitol. V první kapitole je úvodní seznámení se štolou Josef a její historií. V druhé kapitole jsou probrány původní podklady a cesta k jejich získání. Je zde také uvedeno, jaké byly prováděny měřické práce a jejich průběh. Třetí a čtvrtá kapitola se zabývá prováděnými úkony v prostorách štoly Josef. Provedena byla dokumentace a zaměření nalezených starých bodů na základě získaných podkladů a poznatků. Poslední kapitola je věnována zpracování a postupnému vyhodnocení provedeného měření. 8
10 1 Historie a popis Štoly Josef Štola Josef se nachází u Slapské přehrady, přibližně 50 km jižně od Prahy, nedaleko obcí Mokrsko a Čelina. Jedná se o rozsáhlé podzemní dílo, které bylo využíváno při odběru vzorků hornin a zjišťování geologických poměrů v oblasti. Průzkumná štola prochází SSV směrem napříč Veselým vrchem. Na průzkumnou páteřní štolu navazují další liniová průzkumná díla s mnoha rozrážkami, které sledují rudní struktury. Některá z nich jsou napojena do dalších dvou pater. Páteřní štola je na konci propojena s povrchem terénu větracím komínem vysokým cca 130 m [1] [6]. Ražba štoly začala v roce Kromě geologického průzkumu byla také využita pro přístup do podzemí při poloprovozní těžbě zlata v letech Po ukončení všech průzkumných prací štola i její okolí postupně chátraly. Z bezpečnostních důvodů byly v roce 2000 zabetonovány oba přístupové portály štoly. V roce 2003 přišlo ČVUT s nápadem využít opuštěné podzemní dílo ke zřízení podzemního vzdělávacího a experimentálního pracoviště. Projekt byl inspirován školním dolem, který provozuje univerzita Colorado School of Mines v Americkém státě Colorado [1] [6]. Obr. 1: Vstupní portály štoly V červnu 2007 bylo otevřeno nové pracoviště CEG Podzemní výukové středisko Josef (UEF Josef). Od akademického roku 2007/2008 zde probíhá pravidelná výuka předmětů souvisejících s podzemním stavitelstvím, která je prakticky orientovaná. Souběžně je realizován také výzkum zabývající se problematikou ukládání použitého jaderného paliva [1] [6]. 9
11 Během roku 2010 vzniklo v nově zrekonstruované budově v povrchovém areálu Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef. Součinností URC Josef a UEF Josef vzniká unikátní vědecko-technologický park poskytující jedinečné podmínky pro výzkum, výuku, trénink a marketing v oblasti podzemních staveb. V podzemí je nyní možno využít téměř 4 km upravených prostor a další se k využití připravují [1] [6]. Technické informace: Celková délka chodeb: 7853 m Délka páteřní štoly: 1835 m, profil: m 2 Celková délka ostatních chodeb: 6018 m, profil: 9 m 2 Výška nadloží: m Zeměpisné souřadnice: N ,145, E ,591 Podzemní laboratoř Josef slouží především pro praktickou výuku studentů ČVUT, s možností využití i jinými vysokými školami. Další náplní činnosti jsou výzkumné projekty ve spolupráci se soukromými společnostmi. Pro veřejnost je zpřístupněna téměř celá páteřní štola, zbytek slouží pouze k výuce a výzkumu. V plánu je rozšíření a zatraktivnění prohlídkové trasy. Uvažuje se o zpřístupnění lokality Čelina-východ, ve které se nachází jedinečný podzemní prostor velkoobjemové kaverny [1] [6]. Obr. 2: Umístění štoly a její okolí [2] 10
12 Obr. 3: Schéma štoly [1] Schéma štoly je pouze informativní pro lepší představu o rozsahu podzemního komplexu. Nezobrazuje skutečné rozměry podzemních prostor. 11
13 1.1 Historie objektu Štola Josef vznikla v rámci geologického průzkumu Psích hor rozprostírajících se přibližně 7 km jihovýchodně od městečka Nový Knín. Městečko patřilo v minulých dobách k významným báňským oblastem Českého království [1]. Oblast Psích hor je jako jediná z historických zlatonosných oblastí Novoknínska situována v horninách tzv. Jílovského pásma, pojmenovaného podle města Jílové u Prahy. Ve středověku mělo zlato dobývané v okolí Jílového velký význam pro historii naší země. Sloužilo jako surovina pro ražbu lucemburských dukátů (florénů), které zavedl roku 1325 Jan Lucemburský. Lucemburské florény byly první zlaté mince v Českých zemích [1] [4] Historie těžby v revíru Ačkoliv je písemných záznamů o historii dobývání zlata v oblasti Psích hor velmi málo, jsou na mnoha místech dochovány viditelné pozůstatky hornických prací [1]. První velký rozvoj těžby zlata na našem území byl zaznamenán za dob Keltů, ve 2. a 1. století před naším letopočtem. Keltové získávali zlato hlavně z rozsypů a rýžovišť. Existence rýžovišť byla prokázána na Čelinském potoce i v náplavech Vltavy u Smilovic. Je tedy pravděpodobné, že keltští zlatokopové působili také v Psích horách [1] [6]. Po odchodu Keltů zůstala místní ložiska dlouho nevyužita. Hlavní rozvoj těžby zlata v oblasti Psích hor přinesl až středověk. S dolováním se začalo patrně na přelomu 13. a 14. století a největšího rozkvětu v celé své historii dosáhla těžba v průběhu 14. století. V té době bylo zlato dobýváno z křemenných žil na mnoha místech revíru. Podzemní díla zde dosahovala průměrné hloubky kolem 20 m, největší dosažená hloubka byla 60 m pod povrchem. V blízkosti fungovala i kovárna na výrobu hornického nářadí. Na Čelinském potoce bylo v provozu několik mlýnů na drcení rudy. Vytěžená ruda byla přepravována do rudních mlýnů, kde se drtila a mlela. Zlato se pak z rozemleté rudy oddělovalo amalgamací [1] [6]. Toto období těžby skončilo na přelomu 14. a 15. století. Příčinou úpadku byly rostoucí provozní náklady, vyčerpání přístupnějších partií zlatonosných křemenných žil a technické problémy při dolování ve větších hloubkách. V neposlední řadě přispěla 12
14 k ukončení těžby také bouřlivá politická situace v zemi. Dobývání zlata tak bylo na několik desetiletí přerušeno [1] [6]. K další obnově dolů došlo na přelomu 15. a 16. století. Těžba zlata trvala krátce a nebyla významná. Poté byly veškeré hornické aktivity v oblasti Psích hor ukončeny a to až do konce 20. století. V jiných revírech v okolí Nového Knína však probíhaly průzkumné i těžební práce i nadále [1]. K hlubšímu poznání hornické minulosti Psích hor přispěl archeologický průzkum provedený v letech Archeologickým ústavem ČSAV. Ukázal mnoho stop po zaniklém dolování. Byly nalezeny, kromě jiného, části mlýnských kamenů na drcení rudy, zbytky středověké kovárny, železné hornické nářadí či hliněné hornické kahany. Není známo množství zlata vytěženého během obou období těžby v Psích horách, ale celkově byly v průběhu středověku vytěženy v celé Novoknínské oblasti asi 4 tuny zlata [1]. Na rudní revír Psích hor se pozornost opět zaměřuje v osmdesátých letech 20. století, kdy zde začíná geologický průzkum prováděný národním podnikem Geoindustria Praha (viz níže kapitola 1.2.1) [1]. V rámci tohoto geologického průzkumu byla postupně ražena štola Josef. Bývalý zaměstnanec Geoindustrie Ing. Zdeněk Hofmann uvádí, že své jméno obdržela po tehdejším předsedovi ČGÚ v Praze JUDr. Josefu Pravdovi. Jelikož se psal rok 1980 a jednalo se o štolu raženou do nadějného ložiska zlata, mělo její pojmenování spíše politický důvod. V České republice je takto pojmenovaných štol nebo šachet více. 1.2 Geologie okolí Horninové prostředí je zde velmi pestré. Nachází se zde dvě zlatonosná ložiska Čelina a Mokrsko. Ložiska Čelina a Mokrsko-východ se nachází v tufech a vulkanitech Jílovského pásma, zatímco převážná část ložiska Mokrsko-západ leží v granodioritu Středočeského plutonu [1] [3]. Rudní revír Psí hory se rozprostírá převážně v proterozoických horninách tzv. Jílovského pásma, které jsou více než 600 milionů let staré. Později, během variského vrásnění, do nich pronikly granitoidy Středočeského plutonu [1] [3]. Tento rudní revír patří z pohledu zásob zlata k nejbohatším v Evropě. Podle odhadů ukrývají místní ložiska až 130 tun tohoto drahého kovu. Zlatonosné zrudnění 13
15 je soustřeďováno do křemenných žil a žilníků. Místní zlato dosahuje sice vysoké ryzosti, ale je většinou velmi jemnozrnné. Jeho průměrný obsah v hornině není vysoký (2 g/t). Díky své jemnozrnnosti je zde zlato pouhým okem téměř neviditelné. Právě to bylo důvodem, proč ložisko Mokrsko zůstalo ve středověku stranou těžebního zájmu [1] [6] Geologický průzkum V letech proběhl rozsáhlý průzkum hornin Jílovského pásma, který odhalil možnou přítomnost významného zlatonosného zrudnění na území Psích hor. Mezi lety 1980 a 1990 následoval podrobný průzkum oblasti [1] [6]. Jeho součástí bylo geologické mapování, geofyzikální průzkum, podrobný geochemický průzkum půdního pokryvu, průzkum pomocí vrtů z povrchu a také báňský průzkum kombinovaný s podzemními vrty z nově ražené štoly Josef. Rozsah průzkumu - provedeno 103 jádrových vrtů z povrchu o celkové délce m - provedeno 127 podzemních jádrových vrtů o celkové délce m - vyražena štola Josef: o hlavní chodba vedená napříč všemi ložisky délka 1835 m o postranní chodby na jednotlivých ložiskách celková délka m o tři větrací komíny celková délka 330 m - odebráno a zanalyzováno půdních vzorků a přes vzorků z vrtů a z podzemí Výsledek průzkumu Výsledkem bylo zhodnocení zásob zlata na dosud známých ložiskách Čelina a Mokrsko-východ a objevení nového ložiska Mokrsko-západ, jehož využitelné zásoby byly odhadnuty na 75 tun zlata. Celkový potenciál všech ložisek revíru byl odhadnut na 130 tun zlata. Odhadnuté zásoby jsou větší, než kolik se vytěžilo na celém území České republiky během celé historie dobývání zlata [1] [6]. V rámci průzkumu probíhala v letech i experimentální podzemní těžba ložiska Čelina. Bylo vytěženo celkem tun rudniny, která se zpracovávala v úpravně Rudních dolů v Příbrami. Získáno z ní bylo 21,5 kg zlata [1]. K průmyslovému využití revíru nebylo nikdy přistoupeno kvůli předpokládanému negativnímu vlivu těžby na životní prostředí. Hlavní zdroj zlata v prostoru 14
16 Mokrsko-západ by bylo nutno dobývat pouze povrchovým způsobem, což by mělo velký dopad na místní krajinu a přírodu. V polovině 90. let projevily o lokalitu zájem zahraniční těžební společnosti. Z důvodu protestů místních obyvatel a ekologických organizací z plánů těžby sešlo [1]. 1.3 Podniky podílející se na původních pracích Výčet rozložení tehdy prováděných prací mezi podniky ve štole Josef. Geoindustria, národní podnik Praha: - Geologický průzkum - Povrchové měření - Kartografické zpracování Rudné doly, národní podnik Příbram důlně úpravárenský závod Příbram, Březové hory: - Důlní měření - Těžba zlata [3] [7] [8] Dle Ing. Zdeňka Hofmana veškeré báňské práce prováděné v letech Rudnými doly Příbram probíhaly za denní kontroly pracovníků Geoindustrie, která byla zadavatelem tohoto průzkumného úkolu. Bývalý podnik Geoindustria měl na našem území několik geologicko-průzkumných závodů. Jejich hlavní náplní bylo provádět průzkum výskytu potřebných nerostných surovin, který byl hrazen ze státního rozpočtu. Byly to závody Praha, Dubí u Teplic, Stříbro, Jihlava, Brno a strojní závod Kutná hora. Většina těchto závodů měla i tzv. báňské úseky. Ty byly vybaveny pro provádění báňských prací, tedy pro ražbu průzkumných důlních děl (štoly, šachtice a šachty, průzkumné rýhy). V některých případech se tyto práce prováděly na zájmovém území větších dolů. Proto ojediněle byly tyto práce dohodnuty s jiným dodavatelem báňských prací. Tak tomu bylo i v případě ložiska Mokrsko, které mělo být otevřeno štolou s délkou do 2 km a délkou průzkumných chodeb přibližně 6 km. 15
17 1.4 Významné projekty ve štole Josef Ve štole probíhá výuka a praktická příprava studentů v reálných podmínkách. Dále zde probíhá výzkum a experimenty týkající se hlavně problematiky ukládání použitého jaderného paliva [1] Projekt Meziuniverzitní podzemní laboratoř - MeziLab Pro využití mimořádných možností výuky a experimentů v podzemí byly získány i další vysoké školy. V rámci projektu nazvaného Meziuniverzitní spolupráce na rozvoji podzemní laboratoře Josef v oblasti ukládání nebezpečných látek a plynů byly dobudovány a upraveny další prostory štoly Josef [1]. Vznikla vybavená laboratoř se zázemím pro pracovníky a studenty zúčastněných škol MeziLab. Místnost je vybavena elektrickými a internetovými přípojkami, WiFi sítí a monitorovacími kamerami. MeziLab slouží jako univerzální laboratoř a pracovna až pro 10 osob. V rámci projektu byly pořízeny také měřicí přístroje a zařízení [1]. Specializovanou výuku části předmětů a výzkumné práce zde provádí několik vysokých škol [1]: - z ČVUT v Praze - Fakulta stavební a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Technická univerzita v Liberci - Masarykova univerzita v Brně. Obr. 4: MeziLab [1] 16
18 1.4.2 TIMODAZ TIMODAZ je rozsáhlým evropským projektem, který je zaměřen na výzkum vlivu dlouhodobého působení tepla na stabilitu ostění úložného tunelu pro kontejnery s použitým jaderným palivem. Stabilita ostění úložného tunelu musí zůstat zachována po extrémně dlouhou dobu, především z důvodu možného budoucího vyjmutí kontejneru s použitým palivem. Toto lze předpokládat v případě vývoje dokonalé, dnes neexistující, technologie na jeho přepracování. Cílem výzkumu je na fyzikálním modelu ověřit, zda dlouhodobé zatížení teplem, které bude produkovat odpad v kontejneru, nevyvolá v betonovém ostění úložného tunelu takové zatížení (napětí), které by vyčerpalo pevnostní charakteristiky betonu a tím negativně ovlivnilo stabilitu ostění [1]. Průběh celého experimentu je online publikován na internetu, jeho výsledky měření jsou tudíž okamžitě dostupné na webových stránkách experimentu [1] NORM Cílem tohoto projektu je, na základě výsledků provedeného výzkumu, navrhnout způsob monitorování plynopropustnosti hornin u podzemních zásobníků nebezpečných látek a plynů, včetně CO 2. Dosud není zcela spolehlivě vyřešena otázka monitorovacího systému možného úniku plynů a nebezpečných látek do okolního prostředí i jejich škodlivé účinky na životní prostředí nebo zdraví člověka [1]. Předpokládá se, že se v rámci projektu uskuteční řada in situ experimentů. Experimentální výzkum bude založen na tlakování malo až velkoprofilových vrtů a na sledování a monitorování možné migrace plynů - jak plochami nespojitosti, tak vlastní testovanou horninou [1]. Výsledky projektu přispějí ke zvýšení bezpečnosti podzemních zásobníku plynů a k omezení negativních vlivů na životní prostředí [1]. 17
19 2 Původní podklady V areálu URC Josef bylo k dispozici minimum podkladů ke geodetickým pracím prováděným ještě za původního provozu štoly. Bylo zde několik listů Základní důlní mapy a částečný soupis souřadnic lokality Mokrsko-východ. Za pomoci správkyně areálu Josef Ing. Danuše Nádherné byla sjednána schůzka v příbramském archivu. Jako první jsem navštívila archiv Diamo Příbram, kde byly získány potřebné mapové listy Základní důlní mapy zájmového území. Byly zde získány i zápisníky prováděného polygonového měření a souhrnné seznamy souřadnic starých bodů. Záznamy nivelačního měření nebyly dochovány. Vedoucí práce domluvil schůzku s Ing. Petrem Trnkou, bývalým měřičem národního podniku Rudné doly Příbram, který v Josefu prováděl část měřických prací. Ze zdravotních důvodů nebylo možné domluvit schůzku s bývalým hlavním důlním měřičem štoly Josef Ing. Sedláčkem. Při této konzultaci jsme se od Ing. Trnky dozvěděli podrobnosti k použití stropní stabilizace. Do předem vyvrtané díry byl zaražen vysušený dřevěný kolík. Do něj zaražen měřický hřeb s plastovým háčkem. Vlivem vlhka dřevěný kolík nabobtnal a pevně držel na svém místě. Důlní olovnice byla zavěšena na bod pomocí prstence s hrotem. Prstenec se nasadil na háček bodu a hrot zapadl přesně do důlku. Některé dočasné body byly stabilizovány pouze kolíkem a místo měřického hřebu byl osazen plíšek s otvorem. Tyto body pro stropní stabilizaci vyvíjel Ústav pro výzkum rud v Praze. Tento ústav vyvíjel i výše zmiňovanou důlní olovnici s nastavitelnou délkou závěsu. V podzemí bylo úhlové měření prováděno vteřinovými teodolity Zeiss Theo 010A. Délky byly nejdříve měřeny komparovaným padesátimetrovým pásmem, které bylo podpíráno a napínáno kladkami. Úseky mezi podpěrami byly nivelovány, aby byla co nejvíce dodržena vodorovnost. Takto měřená délka byla odečítána několikrát a opravována o příslušné opravy. Později byly délky měřeny elektrooptickým dálkoměrem Opton ELDI2, který bylo možno v trojnožce vyměnit za teodolit. Tyto délky byly opravovány o hodnoty získané při komparaci na základně. Na povrchu byly délky údajně měřeny paralakticky. U povrchového připojení byly pro výpočty souřadnic délky redukovány do nulové hladiny a opraveny o vliv Křovákova zobrazení. V podzemí však u většiny důlních děl 18
20 redukce do nulové hladiny a ze zobrazení prováděna nebyla. Z dostupných informací nebylo zjištěno, jak tomu bylo ve štole Josef. V závěru konzultace jsem se dozvěděla, kde případně pátrat po dalších podkladech. Na základě těchto informací jsem navštívila archiv Geofondu, kde bylo možno nahlédnout do několika závěrečných zpráv průzkumu, jejichž součástí je i kapitola Měřická zpráva. 2.1 Navštívené instituce DIAMO státní podnik Archiv Odštěpný závod SUL Příbram Husova 31, Březové hory - Příbram ARCHIV GEOFOND - badatelna Kostelní 26, Praha Získané podklady Diamo Příbram: - Naskenované vybrané mapové listy základní důlní mapy 1:1000 štoly - Zápisníky polygonového měření starých bodů - Seznamy souřadnic starých bodů Geofond: - Měřické zprávy a některé seznamy souřadnic 2.3 Použitá stropní stabilizace Byla použita Značka pro stabilizaci důlních měřických bodů s nastříknutou polyamidovou hlavicí, která byla vyvíjena Ústavem pro výzkum Rud v Praze. Jedná se o československý patent č Je určena ke stabilizaci v podzemí do kolíků ve stropech, do dřevěných stropnic a případně lze osadit i do spár v horninách. Tvarování hlavice zvyšuje přesnost určení souřadnic důlních měřických bodů a umožňuje dosáhnout jednoznačnější signalizace bodu šňůrkou oproti běžně používaným kovovým značkám [5]. 19
21 Technický popis: Značka je tvořena tělesem čtvercového průřezu 4x4 mm. Těleso je zhotoveno z klínové oceli, na jednom konci je opatřeno kuželovitým hrotem a na druhém zatloukací částí. Dále se na tomto tělesu nachází zajišťovací zářez, který zajišťuje pevné spojení s nastříknutou hlavicí [5]. Hlavice je řešena víceúčelově. Skládá se z horního kuželovitého zavěšovacího vybrání a také dolního kuželovitého provlékacího vybrání. Obě tato vybrání jsou spojena osově souměrným otvorem. Dále je hlavice opatřena vodícím zářezem a zkosenou opěrnou plochou [5]. Obr. 7: Nárys s použitím měřického závěsu Obr. 6: Důlní olovnice ÚVR [1] Obr. 5: Bokorys měřické značky v kolíku Způsoby použití značky [5]: 1) Základní použití: Využívá se šňůrky se zavěšenou olovnicí, která se provlékne otvorem. Provléknutí šňůrky je ulehčeno provlékacím kuželovitým vybráním, které při jejím zasouváním samo šňůrku navede. Šňůrka je dále vedena vodícím zářezem a v požadované délce se zajistí úvazem na vhodný předmět v dole. 2) Použití zarážkové destičky: Šňůrka se provlékne jako v předchozím způsobu s tím rozdílem, že k zajištění konce provázku se použije zarážková destička. Šňůrka se 20
22 provlékne jejími otvory, poté se spustí olovnice a destička se opře o zkosenou opěrnou plochu nebo o horní plochu značky. Destička svým posunem po provázku umožní rychlou úpravu délky závěsu. Tím odpadá pracné zajišťování šňůrky úvazem k předmětům v dole. 3) Použití důlního měřického závěsu: Tento způsob odstraňuje nutnost provlékání šňůrky otvorem. Měřický závěs je tvořen prstencem, v jehož vnitřní části je zavěšovací kuželík. Proti kuželíku je v ose vyvrtán otvor, ve kterém je trvale provlečena šňůrka olovnice. Závěs se použije tak, že se kuželík zavěsí do kuželovitého zavěšovacího vybrání hlavice bodu. Vrchol kuželíku tak zapadne do otvoru značky. Tato pomůcka je vedena jako československý patent č ) Použití při uvádění do směru: Využívá se hlavně při uvádění směru do osy důlních děl. Vytyčí se požadovaný směr a do připraveného kolíku se předrazí jamka, do které se zasune kuželovitý hrot a zatluče se do malé hloubky. Tím je umožněno otáčení značkou. Otvorem se provleče šňůrka se zavěšenou olovnicí a značkou se pomalu otáčí za soustavného pozorování polohy šňůrky, dokud není v požadované poloze. Značka se poté zcela zatluče. Uvedený způsob č. 3 byl využíván při mém měření s modifikací, kdy byl na značku zavěšován místo olovnice všesměrový odrazný hranol pro možnost snadného měření délek totální stanicí. 2.4 Původní měřické práce Účelem prováděných měřických prací bylo vedení důlních děl podle platných plánů a vyhotovení základních důlních map v měřítku 1:2000 a 1:1000, které byly potřebné pro vyhodnocení ložiska. Měřické práce byly navázány na body ČSTS, ČSJNS a body poříčního polygonu Slapské přehradní nádrže [3] [7] [8]. 21
23 2.4.1 Povrchové měřické práce Z trigonometrických bodů byly měřeny přesné polygony stabilizované mezníky a železnými kolíky. Pro účely podrobného mapování byly polygony zhuštěny tachymetrickými pořady, které byly stabilizovány dřevěnými kolíky. Pro měření byl využíván elektrooptický dálkoměr Wild DI4, pro mapování autoredukční teodolit DALTHA 020. Výsledky měření byly vyhodnoceny v S-JTSK a v ČSJNS [3] [7] [8]. Výpočty byly prováděny na programovatelných elektronických kalkulátorech Hewlett-Packard HP 25 a HP 41 C [7] Důlní měřické práce Připojení výchozích bodů k S-JTSK a ČJNS Byly stabilizovány čtyři povrchové body RD1 až RD4, které byly připojeny přesným polygonovým pořadem. K měření vodorovných úhlů byl použit teodolit Zeiss Theo 010A. Polygonové strany byly měřeny elektrooptickým dálkoměrem Opton ELDI2. Z těchto nově zaměřených bodů byly stejným způsobem zaměřeny směrové body S1, S2 a S3 pro ražbu štoly. Tyto výchozí body byly určeny v S-JTSK [3] [7] [8]. Nivelační připojení bylo provedeno přesnou nivelací vycházející z bodů ČSJNS, konkrétně z bodu č Byly určeny nadmořské výšky bodů RD1 až RD4 a S1 až S3. Nadmořské výšky byly určeny v systému Balt po vyrovnání. Dle získaných podkladů byl pro měření použit přístroj Zeiss Ni-025, který je pro technickou nivelaci. Pro přesnou nivelaci byl spíše používán přístroj Zeiss Ni-007, jelikož v té době nebyly jiné dostupné [3] [7] [8]. Polohopisné měření Zaměřování důlních děl bylo prováděno polygony v průběhu ražby. Měření bylo navázáno na výchozí povrchové body. Důlní polygonové body byly stabilizovány vždy ve stropě důlního díla. Vodorovné úhly byly měřeny teodolity Zeiss Theo 010A, 020. Polygonové strany byly měřeny ocelovým padesátimetrovým pásmem WR-652 značky Unilong. Později také dálkoměrem Opton ELDI2 [3] [7] [8]. Výškové měření Bylo prováděno technickou nivelací. Měření vycházelo z nadmořských výšek povrchových bodů. Byla nivelována kolej po 10 m v celém průběhu směrné chodby 22
24 a také významnější polygonové body. K měření bylo použito přístroje Zeiss Ni-025 [3] [7] [8] Kartografické zpracování Mapa v měřítku 1 : byla vykreslena na zajištěném papíře s hliníkovou fólií. Polohopis byl určen číselnou tachymetrií, výškopis je interpolován v intervalu 1 m. Strmé svahy k přehradě byly přebrány z fotogrammetrických map. Mapa v měřítku 1 : byla v chybějících částech doplněna zvětšením mapy z měřítka 1 : [3] [7] [8]. Tiskové podklady byly z měřických originálů zpracovány na nesrážlivý materiál Folarex. Samostatně byly zpracovány složky polohopisu, výškopisu, štolového patra a mezipatra. Poté byl vyhotoven čtyřbarevný ofsetový soutisk [3] [7] [8]. 23
25 3 Dokumentace Před vlastní dokumentací bylo provedeno vyhledávání bodů podle získané základní důlní mapy obchůzkou chodeb Čelina-západ a Mokrsko-západ. Při další obchůzce byl každý nalezený bod vyfotografován a také prozkoumán jeho stav. Zjištěné skutečnosti byly zaznamenány do přiložených tabulek. Body, které se nenacházejí uprostřed rozrážky a jsou hůře lokalizovatelné, mají v poznámce uvedeno orientační přiblížení pro snadnější nalezení v budoucnu. Dokumentace nalezených bodů byla provedena ještě před vlastním zaměřením. Vzhledem k umístění stabilizace zkoumaných bodů ve výšce 2,5 až 3 m bylo k jejich ohledání nutné použít žebřík. Jelikož páteřní štola není zájmovou lokalitou, byla zde provedena pouze zběžná obchůzka. Během ní bylo nalezeno pouze několik vyhnilých kolíků. Důvodem mohou být bezpečnostní opatření v podobě odvrtávání uvolněné horniny a vyztužení stropu pomocí postřiku. Dokumentační fotografie jsou zpracovány v příloze č. 6 v podobě náhledů. Fotografie v plné velikosti jsou součástí elektronické přílohy. Čelina-západ Č. B. měřeno výška stav Poznámky foto S1 ne ne nenalezen strop je zakryt plechem ne S3 ano ne pevný háček hodně šikmý, problém se zavěšením, strop zakryt pletivem ano S5 ano ano pevný S7 ano ano pevný obtížné měření - překáží vedení vzduchotechniky znečištěn hmotou, kterou je vyztužen strop S9 ne ne nedostupný mimo dosah ano S11 ne ne nedostupný za pevným křížením vzduchotechniky S17 ne ne nenalezen ne S19 ne ne nenalezen ne S21 ne ne nedostupný za pevným křížením vzduchotechniky Tab. 1: Rekognoskace Čelina ano ano ano ano 24
26 Mokrsko-západ Č. B. měřeno výška stav Poznámky foto M4 ne ne nedostupný zakryt větrací trubkou - nelze zavěsit hranol M9 ano ano viklá se kolík nahnilý ano M7 ano ne pevný u zářivky ano M11 ano ne viklá se ano M13 ano ano viklá se za pletivem ano M15 ano ano pevný M 17 ano ne pevný M19 ano ne pevný není ve středu rozrážky, spíše směrem k páteřní štole způsob dočasné stabilizace, pletivo způsob dočasné stabilizace, pletivo M21 ano ne pevný způsob dočasné stabilizace ano M25 ano ne pevný způsob dočasné stabilizace ano M27 ano ne pevný pletivo - vystříhaný otvor ano M31 ano ne pevný šikmý, vedle zářivky ano M37 ano ne pevný zakryt pletivem - obtížně dostupný M35 ano ne viklá se zakryt pletivem - dostupný ano M41 ano ne pevný zakryt pletivem - dostupný ano M45 ano ne pevný značka z boku kolíku ano M47 ano ne pevný zakryt pletivem - dostupný ano M49 ne ne nenalezen strop je zakryt plechem ne M53 ano ne pevný ano M59 ne ne nenalezen ne M55 ano ne pevný ano M61 ano ne pevný ano M63 ne ne nestabilní kolík vyhnilý, značka vypadává - neudrží zavěšený hranol Tab. 2: Rekognoskace Mokrsko ano ano ano ano ano ano 25
27 4 Nové zaměření stávajících bodů První měření starých bodů v části Mokrsko-západ bylo pokusné. Probíhalo souběžně se zaměřením vlícovacích bodů pro laserové skenování jedné z rozrážek. Pro měření byla použita totální stanice Leica TS06 (viz Tab. 4). Zaměření bylo provedeno polární metodou z pevného stanoviska. Jako výchozí stanoviska byly použity body z místního, nově vybudovaného bodového pole. V této době nám nebyl znám způsob správného využití stropní stabilizace. Připravený závěsný hranol byl zavěšován do předsunutého zářezu plastového háčku místo správného zavěšení pomocí prstence do důlku háčku. Námi použitý způsob zavěšení nebyl praktický. Manipulace byla komplikovaná a na některých místech neproveditelná kvůli zákrytu stropu pletivem. U bodů, na které nebylo možno hranol zavěsit, byl použit otočený minihranol s výtyčkou. Hrot výtyčky minihranolu byl přiložen do důlku háčku. Největším problémem tohoto způsobu měření bylo dodržení svislosti, kdy libela otočeného minihranolu neukazovala svislost. Poté proběhla konzultace s Ing. Trnkou, při které jsme se dozvěděli, jak stropní stabilizaci správně použít (viz. Kapitola 2). Následující měření, využívající prstenec k zavěšení hranolu na bod, poskytla již reálná data, která budou dále zpracována. V první etapě byla zaměřena část bodů v lokalitě Mokrsko-západ. Začínalo se na konci chodby u MeziLabu (bod M63) a postupovalo se dále směrem k páteřní štole (bod M4). K měření polární metodou byla opět využita totální stanice Leica TS06. Pro stanoviska a orientace bylo použito místní, nově vybudované bodové pole. Měření bylo provedeno z bodu č. 524 s orientací na body č. 523 a č Měřeny byly body M61, M55 a M53. Druhé stanovisko bylo na bodě č. 523 s orientací na body č. 524 a č Odtud byly měřeny body M47, M45 a M41. Při tomto měření nebyly určovány výšky zaměřovaných bodů. V této části Mokrska jsou dle původních podkladů výškově určeny pouze tři body, které se nalézají blíže k páteřní štole. Měření této etapy bylo omezeno probíhajícími pracemi na odstranění uvolněné horniny ze stropu. Probíhající práce znemožnily viditelnost na další zaměřované body. V druhé etapě byly měřeny body v části Čelina-západ a zbylé body v části Mokrsko-západ. 26
28 V Čelinské chodbě bylo měřeno pouze z jednoho stanoviska na bodě č. 512 s orientací na bod č Zaměřeny byly body S3, S5 a S7. Měření na bodě S5 bylo obtížné. Při zavěšení hranolu byl provázek jeho závěsu odkláněn vedením vzduchotechniky a tím nebyla dodržena správná signalizace zaměřovaného bodu hranolem. Tento problém byl vyřešen ručním vychýlením vedení do strany. Při pokusu o zaměření bylo zjištěno, že vedení vzduchotechniky také brání viditelnosti na zavěšený hranol. Bylo nutno vedení odklonit a nadzvednout na dalších dvou místech. Zbylé body nebyly dostupné pro měření z důvodu umístění nad pevným křížením vedení vzduchotechniky, které nebylo možno odklonit. V této lokalitě jsou dostupné výškové údaje v původní dokumentaci. Všechny tyto body byly tedy zaměřeny také výškově, kromě bodu S3, u kterého je strop zakryt pletivem. Výšky byly odečítány na nivelační lati v první poloze dalekohledu totální stanice pod vodorovnou záměrou. Lať byla patkou přiložena ke hraně měřického hřebu bodu. Aby byla dodržena svislost, byla k lati připevněna nasazovací libela. Výška přístroje na stanovisku byla určena pásmem Leica GHM007 pro měření výšky stroje s využitím držáku pro pásmo Leica GHT196. V druhé etapě byly body v lokalitě Mokrsko-západ doměřovány z volného stanoviska mezi body č. 523 a 522. Z tohoto stanoviska byly měřeny body M41, M35, M37, M31, M27, M25, M21, M19, M17, M15 a M13. Z dalšího pevného stanoviska byly doměřeny zbylé body. Pevné stanovisko bylo na bodě č. 522 s orientací na bod č Měřeny byly body M21, M19, M17, M15, M13, M11, M7 a M9. U bodů M15, M13 a M9 byla měřena také jejich výška a to stejným způsobem jako v lokalitě Čelina. Měřeno bylo vždy ve dvou polohách dalekohledu. V případech, kdy zavěšený hranol nebyl zcela ustálen, bylo přidáno další měření ve skupině. Obr. 8: Použitý hranol při novém měření bodů 27
29 Při směrovém měření bylo vždy cíleno co nejvýše k měřenému bodu po provázku zavěšeného hranolu. Po zacílení se jemnou ustanovkou stroje upravilo vertikální cílení na odrazný hranol, aby byla měřena vzdálenost. V prostorách štoly je zhoršená viditelnost a tedy bylo třeba zlepšit světelné podmínky. Svítilnami bylo zvýšeno osvětlení závěsu hranolu a byl použit bílý papír jako kontrastní podklad pro snadnější rozeznání nitkového kříže. V případě, že měřený bod byl příliš blízký stanovisku a nebylo možno na něj zacílit, byl měřen pouze směr pomocí laserového pointeru přístroje. Vzdálenost byla určena několika odečty na pásmu Leica GHM007 od středu stroje k provázku závěsu hranolu. Souhrnný popis bodů, které byly zaměřeny, a informace o uskutečnění výškového měření je uvedena v přiložených rekognoskačních tabulkách v kapitole 4. Datum Lokalita Pomůcky Mokrsko-západ Totální stanice Leica TS06 (výr. č ), 2x stativ, klíč vel. 13, odrazný hranol Leica, centrovač, schůdky, teploměr, barometr, závěsný všesměrový hranol Trimble, držák pro pásmo Leica GHT196, pásmo pro měření výšky stroje Leica GHM007, odrazný minihranol Leica GMP 111, Totální stanice Leica TS06 (výr. č ), stativ, schůdky, klíč vel. 13, 2x stojánek, nivelační lať, 8.4. Mokrsko-západ 2x odrazný hranol Leica, nasazovací libela, teploměr, barometr, závěsný všesměrový hranol Trimble, pásmo pro měření výšky stroje Leica GHM007, držák pro pásmo Leica GHT196 Totální stanice Leica TS06 (výr. č ), stativ, schůdky, klíč vel. 13, 2x stojánek, nivelační lať, Čelina-západ Mokrsko-západ 2x odrazný hranol Leica, teploměr, barometr pásmo pro měření výšky stroje Leica GHM007, držák pro pásmo Leica GHT196 Tab. 3: Seznam pomůcek použitých při měření Leica TS06 Měření úhlů Přesnost (sm. odchylka) 0,6 mgon Měření délek na hranol Dosah 3500 m Přesnost (standard) 1,5mm+2 ppm Dalekohled Zvětšení 30x Zaostření 1,7m - Tab. 4: Technická specifikace-leica TS06 [9] 28
30 5 Zpracování výsledků Tato kapitola se zabývá postupným zpracováním naměřených dat. Cílem je porovnání souboru starých souřadnic a souřadnic nově určených bodů. Veškeré číselné hodnoty ke grafům zobrazujícím odchylky souřadnic z této kapitoly jsou zpracovány a uvedeny v tabulkách v příloze č. 4. Protokoly z programu Groma o provedených výpočtech jsou přiloženy v elektronické podobě. 5.1 Výpočet polární metody Jako výchozí souřadnice připojovacích bodů byly použity nově určené souřadnice základního důlního bodového pole štoly Josef. Tyto souřadnice určil můj spolužák Martin Fencl v rámci své bakalářské práce: Polohové zaměření a připojení základního bodového pole Josef. Výpočty byly zpracovány ve výpočetním programu Groma [10]. Nejdříve byla načtena naměřená data z elektronického zápisníku. Délky byly opraveny o vliv nadmořské výšky a Křovákova zobrazení. Pro opravu délek bylo použito jednotné měřítko pro celou štolu Josef ( ). V dalším kroku byla zkontrolována správnost číslování měřených bodů podle poznámek a případně provedena oprava chybných údajů. Byly doplněny hodnoty měřených délek u bodů, které byly blízko přístroje a jejichž délka byla doměřena dvoumetrem a směr laserovým pointerem. V takto upraveném zápisníku bylo následně zpracováno měření v obou polohách dalekohledu. Nejdříve byly pomocí funkce volné stanovisko vypočítány souřadnice volného stanoviska. Nové souřadnice starých bodů pak byly spočteny z upraveného zápisníku pomocí funkce polární metoda dávkou. Nově určené souřadnice starých bodů byly porovnány prostým rozdílem se souřadnicemi těchto bodů získaných v archivu. Rozdíly jsou vyčísleny v tabulce, která je v příloze č. 2. V oblasti Čelina-západ rozdíly dosahují v souřadnici Y 15 cm, zatímco v souřadnici X je maximální rozdíl 2 cm. V oblasti Mokrsko-západ je patrné, jak hodnota rozdílů narůstá v obou souřadnicích se vzdáleností od ústí štoly. V souřadnici Y rozdíl narůstá od 10 cm do 22 cm a v souřadnici X od 21 cm do 52 cm. Body M7 a M35 mají výrazně vyšší rozdíly v řádu metrů, proto jsou pro další úvahy a výpočty vyřazeny jako chybné. 29
31 S3 S5 S7 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M37 M41 M45 M47 M53 M55 M61 Vyvstává tedy otázka, čím je tento vzdálenostní nárůst způsoben. Nejpravděpodobnější důvod je, že u původních výpočtů souřadnic není známo, zda byla uvažována oprava délek z nadmořské výšky a ze zobrazení a případně jaká byla její hodnota. Před dalšími výpočty byla zavedena oprava nových souřadnic o určený posun na připojovacím bodě 14T, který byl určen při měření rekonstrukce starého připojení štoly Martinem Fenclem. V části Čelina tato oprava odchylky zmenšila, ale v Mokrské části v obou souřadnicích odchylky narostly. Kontrolní posun je určen pouze na tomto bodě a není znám další vývoj posunu celé sítě, proto bylo od této opravy dále upuštěno. 0,3 Rozdíly porovnávaných souřadnic 0,2 0,1 0,0-0,1-0,2-0,3 dx dy -0,4-0,5-0,6 Obr. 9: Graf rozdílů porovnávaných souřadnic 30
32 S3 S5 S7 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M37 M41 M45 M47 M53 M55 M61 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0-0,1-0,2-0,3-0,4-0,5-0,6-0,7 Rozdíly s opravou o posun na 14T dx dy Obr. 10: Graf rozdílů porovnávaných souřadnic se zavedeným posunem Dále byla rozvíjena úvaha nahlížet na porovnání souřadnic jako na dva odlišně natočené souřadnicové systémy, které mohou mít také odlišné měřítko délek. 5.2 Transformace souřadnic Pro další úvahy budu tyto dva odlišné souřadnicové systémy označovat jako S-JTSK v případě nově určených souřadnic a S-JTSK 2 systému souřadnic starých bodů. Pro porovnání byla zvolena shodnostní transformace, jejíž výpočet byl proveden taktéž v programu Groma. Transformační porovnání bylo, vzhledem k odlehlosti lokalit Čelina a Mokrsko, provedeno odděleně. Do transformačního klíče vstupovaly všechny body z lokality jako identické. Pro lokalitu Čelina vyšla hodnota pootočení -0,0282 gon. Opravy na identických bodech se pohybovaly pro obě souřadnice v rozmezí 0,2 cm až 1,2 cm. Pro lokalitu Mokrsko vyšla hodnota pootočení -0,0493 gon. Hodnota oprav na identických bodech byla pro souřadnici Y nejvíce 9,8 cm a pro souřadnici X nejvíce 8,6 cm. Pro lepší představu vývoje byly velikosti oprav posunuty z těžiště na první bod chodby, kde po této změně nabývají nulové hodnoty. 31
33 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M41 M37 M45 M47 M53 M55 M61 Porovnání S-JTSK a S-JTSK 2 - Čelina 0,015 0,010 0,005 0,000-0,005-0,010-0,015 S3 S5 S7 dx dy Obr. 11:Graf oprav transformovaných souřadnic S-JTSK - Čelina Porovnání S-JTSK a S-JTSK 2 - Mokrsko 0,09 0,07 0,05 0,03 dy dx 0,01-0,01 Obr. 12: Graf oprav transformovaných souřadnic S-JTSK - Mokrsko Odchylky na jednotlivých bodech jsou stále poměrně veliké, což indikuje s velkou pravděpodobností odlišná měřítka délek obou souřadnicových systémů. V další fázi byla provedena transformace souřadnic tak, aby byl odstraněn vliv měřítka délek na nově určené souřadnice bodů. 5.3 Odstranění vlivu měřítka délek na nové souřadnice Podobnostní transformací bylo provedeno odstranění vlivu měřítka délek na nově určené souřadnice starých bodů. Výpočet byl prováděn opět odděleně pro každou lokalitu. Pro určení transformačního klíče byly zvoleny vždy dva body 32
34 z nového základního důlního bodového pole. Jeden na začátku chodby a druhý na jejím konci. První bod má identické souřadnice v obou soustavách. Ke druhému bodu byly dopočteny do dvojice souřadnice rajónem tak, že směrník zůstal nezměněn a délka byla přepočtena na délku bez vlivu délkového měřítka. Tímto výpočtem vzniká třetí systém souřadnic S JTSK 1. Pro Mokrskou lokalitu byly zvoleny body č. 521 a 524, a pro lokalitu Čelina body č a 512, z jejichž souřadnic byl spočítán směrník a vzdálenost d. Vzdálenost byla zbavena vlivu zavedeného měřítka délek m a tím získána vzdálenost d 0. Tato vzdálenost byla s původním směrníkem použita pro výpočet nových souřadnic bodu. Uvedené vzorce jsou modelové pro výpočet v lokalitě Mokrsko. (5.1) (5.2) (5.3) S-JTSK S-JTSK1 Č. B. Y X Y X , , , , , , , , , , , , , , , ,947 Tab. 5: Souřadnice identických bodů vstupujících do transformačního klíče 1 Takto zvolená trojice bodů byla použita pro určení transformačního klíče, který byl použit pro přepočet souřadnic nově měřených starých bodů na souřadnice, které jsou zbaveny vlivu délkového měřítka m. Následně byly tyto souřadnice, zbavené vlivu měřítka délek v systému S-JTSK 1, porovnány shodnostní transformací s původními souřadnicemi bodů v systému S-JTSK 2. V části Čelina je hodnota natočení -0,0284 gon, opravy na identických bodech se v obou souřadnicích pohybují mezi hodnotami 0,1 cm až 1,1 cm. V Mokrské části vychází hodnota natočení -0,0493 gon a hodnoty oprav se pohybují pro souřadnici Y mezi 5,3 cm a 0,2 cm. Pro souřadnici X je rozmezí hodnot mezi 8,1 cm a 0,9 cm. 33
35 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M37 M41 M45 M47 M53 M55 M61 Porovnání S-JTSK 1 a S-JTSK 2 - Čelina 0,015 0,010 0,005 0,000 dy dx -0,005-0,010 S3 S5 S7 Obr. 13: Graf oprav transformovaných souřadnic S-JTSK 1 - Čelina Porovnání S-JTSK 1 a S-JTSK 2 - Mokrsko 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 dy dx -0,02-0,04 Obr. 14: Graf oprav transformovaných souřadnic S-JTSK 1 - Mokrsko Snahou tohoto výpočtu bylo ověřit, zda bylo v původních výpočtech zaváděno měřítko délek s hodnotou. Výsledky svým poklesem ukazují, že mohlo být zaváděno měřítko s hodnotou jedna nebo s hodnotou bližší jedničce než je dnes užívané měřítko zkreslení délek. 5.4 Porovnání délek V dalším kroku bylo přistoupeno k porovnání odpovídajících si délek ve třech zavedených souřadnicových systémech (S-JTSK, S-JTSK 1, S-JTSK 2 ). Záměrem tohoto porovnání je zjištění použitého měřítka délek, které bylo využíváno při výpočtech 34
36 starých souřadnic. Výhodou srovnání délek je skutečnost, že nejsou závislé na souřadnicovém systému, přesněji na jeho natočení a posunu. Délky mezi body byly určeny z dostupných souřadnic bodů v jednotlivých lokalitách. Lokalita Čelina obsahuje pouze dvě délky a nelze tedy z tohoto souboru určit relevantní měřítko délek. Další popisovaný postup byl prováděn pouze v lokalitě Mokrsko. Nejprve byly v každém systému souřadnic určeny délky mezi sousedícími body. Pro systém S-JTSK 1 byly délky určeny také kontrolně výpočtem z délek v systému S-JTSK. (5.4) V rámci porovnávání délek bylo provedeno také několik kontrol. První kontrolou je podíl délky v S-JTSK 1 a S-JTSK, který má být roven hodnotě zaváděného měřítka délek m. (5.5) Další kontrolou je průměrné měřítko podílu délek systému S-JTSK 1, které jsou v tomto systému určeny dvěma způsoby. Jednak transformací popisovanou výše a za druhé výpočtem z délek systému S-JTSK. (5.6) V dalším kroku už bylo určováno hledané neznámé měřítko délek starých bodů. První variantou je podíl délek v S-JTSK 2 a S-JTSK 1 v obou dostupných variantách. Z těchto podílů byla určena průměrná měřítka m 1 a m 2 porovnávaných délek. (5.7) (5.8) Druhou variantou výpočtu neznámého měřítka m 3 byl podíl délek v S-JTSK 2 a S-JTSK. (5.9) Veškeré číselné hodnoty délek, kontrol a počítaných měřítek jsou uvedeny v tabulce, která je přílohou číslo 3. Výsledná hodnota průměrně určeného měřítka délek z tohoto souboru je 1, (7,3 mm/100m). Měřítko z takto malého souboru není jednoznačné. Hodnota se pohybuje kolem jedné. Polovina výsledků se pohybuje v kladné části a druhá 35
37 v záporné. Vývoj v závislosti na velikosti délky je vyobrazen v přiloženém grafu. Vzhledem k nejednoznačnosti tohoto výsledku nebyla oprava o toto měřítko délek do dalších výpočtů zaváděna. 1,0030 1,0020 1,0010 Vývoj měřítka délek 1,0000 0,9990 m 0,9980 0, Použití systému S-JOSEF Obr. 15: Vývoj měřítka délek jednotlivých vzdáleností bodů V systému S-JOSEF jsou připojovací body, které jsou použity pro výpočet nového zaměření bodů. Ty jsou určeny v místním souřadnicovém systému, který není ovlivněn zaváděním měřítka délek. Tyto souřadnice jsou převzaty z již výše zmíněné bakalářské práce Martina Fencla. Pro kontrolu transformace nově určených souřadnic bodů ze systému S-JTSK do systému S-JTSK 1 byl využit systém S-JOSEF. Do transformačního klíče podobnostní transformace vstupovaly z těchto systémů stejné identické body jako v předešlé variantě tohoto výpočtu. S-JTSK S-JOSEF Č. B. Y X Y X , , , , , , , , , , , , , , , ,252 Tab. 6: Souřadnice identických bodů vstupujících do transformačního klíče 2 36
38 Souřadnice bodů získané použitím tohoto transformačního klíče byly shodnostní transformací porovnány se starými souřadnicemi těchto bodů. Dosažené hodnoty oprav na těchto bodech jsou shodné s hodnotami oprav z výpočtu provedeného v kapitole 5.3. Tímto výpočtem byla ověřena správnost předchozího způsobu výpočtu, který byl prováděn v době, kdy souřadnice identických bodů v systému S-JOSEF nebyly známy. 5.6 Transformace souřadnic celku V této podkapitole pro úplnost uvádím ve dvou případech chování celé štoly při porovnání souřadnic shodnostní transformací. První porovnání souřadnic je provedeno mezi systémy S-JTSK a S-JTSK 2. Druhé porovnání bylo provedeno mezi systémy S-JOSEF a S-JTSK 2. Tedy transformační porovnání starých souřadnic bodů se souřadnicemi nově určenými a také s nově určenými souřadnicemi v systému S-JOSEF. Do jednotlivých transformačních klíčů vstupují vždy všechny porovnávané body dohromady z obou lokalit jako identické. Při porovnání systému S-JTSK a S-JTSK 2 je hodnota rotace 0,0072 gon. Maximální hodnota opravy pro souřadnici Y je 13 cm a pro souřadnici X je 32 cm. V případě porovnání systému S-JOSEF a S-JTSK 2 vychází hodnota rotace 0,0071 gon. Maximum opravy dosahuje souřadnice Y v hodnotě 8 cm a v souřadnici X 26 cm. Z grafického vyjádření druhé porovnávající transformace mezi systémy S-JOSEF a S-JTSK 2 je vidět, že odchylky se u některých bodů zmenšují, ale v některých místech také narůstají. Při této transformaci celé štoly jsou největší odchylky v části Čelina pro souřadnici X 13,6 cm a pro souřadnici Y 8,2 cm. Oproti tomu v případě oddělené transformace zde odchylky dosahují výrazně nižších hodnot. Pro souřadnici X to je 0,7 cm a souřadnici X 0,6 cm. Obdobný vývoj je i v lokalitě Mokrsko, kde odchylky dosahují hodnot 5,7 cm pro souřadnici Y a 25,5 cm pro souřadnici X. V odděleném případě jsou hodnoty 4,2 cm pro souřadnici Y a 4,8 cm pro souřadnici X. Rozdílné chování transformace štoly jako celku a oddělených lokalit způsobuje odlehlost obou zkoumaných chodeb činící cca 1,5 km. Vliv má také neznalost zavedených měřítek délek použitých při výpočtech původních souřadnic bodů. 37
39 S3 S5 S7 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M37 M41 M45 M47 M53 M55 M61 S3 S5 S7 M9 M11 M13 M15 M17 M19 M21 M25 M27 M31 M41 M37 M45 M47 M53 M55 M61 0,4 Porovnání S-JTSK a S-JTSK 2 v celé štole 0,3 0,2 0,1 0-0,1 dy dx -0,2-0,3 Obr. 17: Graf oprav transformovaných souřadnic S-JTSK 0,2 Porovnání S-JOSEF a S-JTSK 2 v celé štole 0,1 0,0-0,1-0,2 dx dy -0,3 Obr. 16: Graf oprav transformovaných souřadnc S-JOSEF 38
40 5.7 Výpočet výšek Pro výpočet výšek byly jako výchozí hodnoty výškového bodového pole použity výšky, které určil Roman Boháč ve své bakalářské práci Výškové zaměření a připojení základního důlního bodového pole štoly Josef. St. H st bod v s dh , ,52 H [m] H p [m] rozd. 1 [m] dh 1 [m] dh 2 [m] rozd. 2 [m] S7 1, , ,829 0, ,806 S5 0, , ,513 0,174 0,465 0,316 0,149 M15 1, , ,812 0, M13 1,780 1, , ,767 0,165 0,055 0,045 0,010 M9 1, , ,559 0,160 0,203 0,208 0,005 Tab. 7: Výpočet výšek (5.10) H - nově určená výška bodů H p - výška získaná z podkladů H st - výška stanoviska V s - výška stroje dh - měřené převýšení dh 1 - vypočtené převýšení z nově určených výšek dh 2 - vypočtené převýšení z výšek získaných z podkladů Soubor výškového měření je poměrně malý pro analýzu velikosti výškového posunu. Velikost rozdílu výšek bodu až 17 cm může způsobovat neznalost dnešní odlišnosti výšek původních připojovacích bodů. Při porovnání relativních převýšení je viditelné, že v části Mokrsko je jejich rozdíl 0,5 cm a 1 cm. V části Čelina rozdíl nabývá hodnoty 14,9 cm, který může být způsoben viditelným odlišným rozdílem z prvního porovnání. Tyto skutečnosti ukazují na možný problém zaměření bodu S Transformace rastrů základní důlní mapy Jako informativní výstup byly zpracovány naskenované listy Základní důlní mapy v měřítku 1:1000. Zpracování proběhlo v grafické části programu Geus [11]. Tyto listy mapy byly natransformovány na vygenerovanou čtvercovou síť po 100 m. Použita byla Helmertova transformace. Následně byly vloženy souřadnice nově určených bodů. 39
Mining map UEF Josef
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Základní důlní mapa UEF Josef Mining map UEF Josef Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Geodézie
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 5 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 5 Z GEODÉZIE 1 (Měření délek) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. říjen 2015 1 Geodézie 1 přednáška č.5 MĚŘENÍ DÉLEK Podle
VíceZákladní důlní mapa UEF Josef. Mine map of The UEF Josef
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Základní důlní mapa UEF Josef Mine map of The UEF Josef Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Geodézie a kartografie
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu Geodézie v podzemních prostorách 10 úloha/zadání U1-U2/190-4 název úlohy Připojovací
VíceTechnické dílo roku 2014
Technické dílo roku 2014 Význam monitoringu pro zastavení posunů pažící konstrukce AC Kačerov. Abstrakt: Tento článek popisuje postup geodetického monitoringu při výstavbě administrativní budovy AC Kačerov.
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VíceVD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY
VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:
VíceHodnoticí standard. Asistent v zeměměřictví (kód: 36-146-E) Odborná způsobilost. Platnost standardu
Asistent v zeměměřictví (kód: 36-146-E) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Stavebnictví, geodézie a kartografie (kód: 36) Týká se povolání: Pomocný pracovník v zeměměřictví
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2010 Zdeněk RYTÍŘ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAMĚŘENÍ
Více6.16. Geodézie - GEO. 1) Pojetí vyučovacího předmětu
6.16. Geodézie - GEO Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 pro zaměření pozemní stavby a rekonstrukce staveb a architektura 5 pro zaměření inženýrské
VíceRegionálního podzemního výzkumného centrum URC Josef
Centrum experimentální geotechniky, Fakulta stavební ČVUT v Praze Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef Regionálního podzemního výzkumného centrum URC Josef 26.3.2014 Ing. Šťástka Jiri.stastka@fsv.cut.cz
VíceÚloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem
Úloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem 1. Zadání Metodou nivelace s laserovým rozmítacím přístrojem určete výšky bodů stavební konstrukce, která má být podle
VíceGeodézie pro stavitelství KMA/GES
Geodézie pro stavitelství KMA/GES ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceC 3.1 Technická zpráva
AKCE : Rekonstrukce ul. Masarykova, Nová, Růžová v Poličce STAVEBNÍ OBJEKT : SO 103 Komunikace ul. Růžová INVESTOR : Město Polička, Palackého náměstí 160, 572 01 Polička ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO : 01-01-14 C 3.1
VíceVILA LİW-BEERŮ V BRNĚ OBNOVA ZAHRADY
VILA LİW-BEERŮ V BRNĚ OBNOVA ZAHRADY F.10 Oprava oplocení pravá strana F.11 Oprava oplocení levá strana Technická zpráva Identifikační údaje stavby: Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5,
VíceVytyčovací metody staveb
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE Prezentace na vybrané téma: Vytyčovací metody staveb Autor: Eliška Karlíková Datum vytvoření: 15.2.2014 Předmět: HE18 Diplomový seminář Geodézie
VíceMěření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.
Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího
VíceGEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR
GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Ing. Ilona Janžurová Ing. Alena Roušarová (SMALL spol. s r. o.) Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10
VíceInformace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace
Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace Připravili: pracovníci České geologické služby a Ředitelství silnic a dálnic ČR Předkládá (25. 6. 2013 pro
VíceTento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze
VícePolohové zaměření a připojení základního bodového pole štoly Josef
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Polohové zaměření a připojení základního bodového pole štoly Josef Positional measurement and connection of the basic mining
VíceBetonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů
Betonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů Petr Hájek Snaha o úsporu konstrukčních materiálů pocházejících z primárních surovinových zdrojů patří mezi základní principy trvale udržitelného rozvoje.
VíceVD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA
VD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA HYDROELECTRIC DAM ŠANCE - DRAINAGE TUNNEL Ing. Jan Staš, Ing. Tomáš Skokan Abstrakt: Příspěvek se zabývá již realizovanou stavbou s názvem VD Šance drenážní štola, která probíhala
VíceOBJEDNATEL Obec Běloky Běloky 19 273 53 Hostouň GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM RENOVOVANÉ HRÁZE RYBNÍKA V OBCI
KOMPLEXNÍ GEOLOGICKÝ A GEOFYZIKÁLNÍ PRŮZKUM KONTAKTY: GEOTREND s.r.o. Smečenská 183, 274 01 SLANÝ tel.: 312 521 115 tel., fax: 312 525 706 e-mail: geotrend@geotrend.cz URL: www.geotrend.cz IDENTIFIKACE:
VíceNeštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646. A Technická zpráva
Akce: Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646 Část: Termín dokončení: 15. 1. 014 Objednatel: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 419 430 03 Chomutov Zhotovitel: Doc. Ing. Aleš Havlík,
VíceTerénní kurz kartografie a topografie Den 1. OPAKOVÁNÍ: 1. Co je to mapa? - zmenšený, zgeneralizovaný povrch Země zobrazený v rovině 2. Jaká máme kartografická zobrazení? Dle kartografického zkreslení:
VíceZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY č. 320 393/1 NA DOLE ČSM, ZÁVOD JIH POMOCÍ KOTVENÍ
Ing. Karel Adamec, POL-ALPEX, s.r.o., Petrovice u Karviné č.262, tel. : 59 634 0760 Ing. Karel Blahut, ČMD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., Důl ČSM Stonava, tel. 59 645 2400 ZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ
TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ Název akce : Stanovení záplavového území řeky Kamenice Lokalita : Srbská Kamenice - Dolní Falknov Investor : Povodí Ohře s.p. Zadavatel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o.,
VíceOpatření ředitele. Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37
Opatření ředitele Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37 Změna č. 2 Účinnost od 1.9.2014 Č.j. 1301/2014-SŽG FUNKCE JMÉNO DATUM PODPIS Zpracoval: Vedoucí OS BP Ing.Karel Komínek
VíceDatum vydání 09/03/07 NEJNOVĚJŠÍ GENERACE TRACENÝCH BEDNĚNÍ
Datum vydání 09/03/07 NEJNOVĚJŠÍ GENERACE TRACENÝCH BEDNĚNÍ Permasteel úvod Už po čtvrť století je Permaban aktivní na poli betonových konstrukcí podlah, hlavně velmi rovných podlah požadovaných v distribučních
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu Studijní program: M4101 Zemědělské inženýrství Studijní obor: Pozemkové úpravy a převody nemovitostí DIPLOMOVÁ
VíceIng. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.
Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D. UTVÁŘENÍ POKLESOVÉ KOTLINY A HODNOCENÍ PORUŠOVÁNÍ PEVNÉHO NADLOŽÍ V PRŮBĚHU DOBÝVÁNÍ SLOJÍ 38, 39 A 40 V 9. KŘE DOLU KARVINÁ,
VíceTechnická zpráva o provedených pracích na: OBNOVĚ PAMÁTNÍKU Z II. SV. VÁLKY V LESKOVICÍCH
OBSAH: Technická zpráva o provedených pracích na: OBNOVĚ PAMÁTNÍKU Z II. SV. VÁLKY V LESKOVICÍCH 1. PODPOVRCHOVÉ STAVEBNĚ-TECHNICKÉ PRÁCE A PRÁCE NA HYDROIZOLACI BETONOVÉHO ZÁKLADU S DVOUFÁZOVÝM IZOLAČNÍM
VíceAutomatický nivelační přístroj NA70x
Automatický nivelační přístroj NA70x Nivelační přístroje řady NA700 (720, 724, 728, 730) patří k nové generaci stavebních nivelačních přístrojů. Je vhodný pro všechny aplikace spojené s přenášením výšek,
VíceMETRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10. 2014 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
VíceVytyčovací sítě (1) VYTYČOVACÍ SÍTĚ. Polohové a výškové vytyčovací sítě. Primární systém (PS)
Vytyčovací sítě (1) VYTYČOVACÍ SÍTĚ Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským
VícePŘÍKLADY POUŽITÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH METOD PŘI LOKALIZACI HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA
PŘÍKLADY POUŽITÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH METOD PŘI LOKALIZACI HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA EXAMPLES OF USING ELECTROMAGNETIC METHODS FOR LOCALIZATION OF THE MAIN SHAFT Jiří Nedvěd 1 Abstrakt V předkládaném příspěvku
VíceKANALIZACE DŘEVNOVICE A.č.: C06/H/040 Z.č.: 160044
KANALIZACE DŘEVNOVICE A.č.: C06/H/040 Z.č.: 160044 DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Počet stran: 8+2př. Stavebník: Obec Dřevnovice TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 01.2 ČERPACÍ STANICE + VÝTLAKY DSO 01.2.2 VÝTLAKY
VíceČeské vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í
České vysoké uče í te h i ké v Praze Fakulta stave í Diplo ová prá e Želez ič í ost přes dál i i v Hodějovi í h Te h i ká zpráva 2014 Bc. Martin Macho Obsah 1. Umístění objektu a popis železniční tratě...
VíceMETRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. 2015 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
VícePřesnost měřických technologií Ing.Filip Kobrle, Ing. Daniel Šantora, GEFOS a.s.
1 Přesnost měřických technologií Ing.Filip Kobrle, Ing. Daniel Šantora, GEFOS a.s. Přesnost? Střední chyba měřených veličin: Měřeného směru (ISO 17123-3) Měřené délky (ISO 17123-4) Měřené GNSS vektory
Více6.1 Základní pojmy. 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky.
6. Měření úhlů. 6.1 Základní pojmy 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky. 6.1.2 Vodorovný úhel, směr. 6.1.3 Svislý úhel, zenitový úhel. 6.2 Teodolity 6.2.1 Součásti. 6.2.2 Čtecí pomůcky optickomechanických teodolitů.
Více1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...- 4 - 1.1. Označení stavby... - 4-1.2. Stavebník... - 4-1.3. Zpracovatel projektu... - 4 -
OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...- 4-1.1. Označení stavby... - 4-1.2. Stavebník... - 4-1.3. Zpracovatel projektu... - 4-2. ÚDAJE O UMÍSTĚNÍ STAVBY...- 5-2.1. Umístění stavby... - 5-2.2. Stavební pozemek...
VíceDetailed Survey for Josef Gallery Complex
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra vyšší geodézie Podrobné měření pro areál štoly Josef Detailed Survey for Josef Gallery Complex Bakalářská práce Studijní program: Studijní
VícePROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV
PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s. r. o. 1 ÚVOD Příspěvek pojednává o technickém řešení
VíceIng.Stanislav Dejl, Ing.J.Kalabis, Ing.P.Miltner Odbor měřictví a geologie, SD Chomutov a.s., Chomutov
Ing.Stanislav Dejl, Ing.J.Kalabis, Ing.P.Miltner Odbor měřictví a geologie, SD Chomutov a.s., Chomutov Rypadlo SchRs 1320/K110 Na 20. konferenci SDMG, v říjnu 2013 v Milíně u Příbrami Měření probíhalo
VíceSYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě, Polohové vytyčování) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. listopad 2015
VíceExkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás
Termíny konání: 10. 13. června 2014 Cíle exkurze: Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás žáci se seznámí s metodami, pomocí kterých se využívaly životní živly (voda, vítr) poznají moderní způsob získávání
VíceDoc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická
Doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická HODNOCENÍ STABILITNÍCH A NAPĚŤO-DEFORMAČNÍCH POMĚRŮ KOMORY K2 DOLU JERONÝM 1. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ LOKALITY
VíceBAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Analýza přesnosti tunelového měření v UEF Josef ČESKÉ VYSOVÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE
ČESKÉ VYSOVÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza přesnosti tunelového měření v UEF Josef Autor: Jan
VíceTechnická zpráva 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. 1.1 Označení stavby: Název stavby: oprava ocelové plošiny pro stání vozidel Katastrální území: Jince
Technická zpráva 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Označení stavby: Název stavby: oprava ocelové plošiny pro stání vozidel Katastrální území: Jince 1.2 Stavebník: Ministerstvo obrany, Tychonova 1, Praha 6 1.3
VíceINGE Návod na cvičení. Realizováno za podpory grantu RPMT 2014
INGE Návod na cvičení Realizováno za podpory grantu RPMT 2014 Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra speciální geodézie 2014 1 Obsah 1 LITERATURA, ZÁSADY PŘESNÉHO MĚŘENÍ... 3 2 ZÁKLADY ROZBORŮ PŘESNOSTI...
VíceOdborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2013
Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2013 Příloha k průběžné zprávě za rok 2013 Číslo projektu: Název projektu: TA02011056 Vývoj nových technologií pro účely zeměměřictví a katastru
VíceVÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO BEZPEČNOST SVORNÍKOVÉ TECHNOLOGIE
Ing. Petr Dvorský, OKD, a. s., Prokešovo náměstí 6/2020, Ostrava - Moravská Ostrava, PSČ 728 30, Telefon: +420 596 262 109, Fax: +420 596 118 844, E-mail: petr.dvorsky@okd.cz VÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceDOLNÍ LUKOVSKÝ RYBNÍK oprava hráze a bezpečnostního přelivu
DOLNÍ LUKOVSKÝ RYBNÍK oprava hráze a bezpečnostního přelivu v k.ú. Lukov u Zlína Dokumentace k realizaci stavby A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva Datum: 11/2012 Vypracoval: Ing. Marek Krčma
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF GEODESY ZAMĚŘENÍ PRO TVORBU ÚČELOVÉ MAPY ČÁSTI UL. ŠKOLSKÁ, HRADEC
VíceKontrola svislosti montované budovy
1. Zadání Kontrola svislosti montované budovy Určete skutečné odchylky svislosti panelů na budově ČVUT. Objednatel požaduje kontrolu svislosti štítové stěny objektu. Při konstrukční výšce jednoho podlaží
VíceSOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část:
Investor: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 07/2014 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: Část:
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Metody měření výškopisu, Tachymetrie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
VíceSANAČNÍ A KOMPENZAČNÍ INJEKTÁŽE NA TUNELU MRÁZOVKA
Ing. Jan Šperger Zakládání staveb, a. s. SANAČNÍ A KOMPENZAČNÍ INJEKTÁŽE NA TUNELU MRÁZOVKA The grouting at the tunnel Mrázovka There were two grouting methods used at the tunnel Mrázovka. The first of
VíceMokrsko, Čelina a Chotilsko (36)
Mokrsko, Čelina a Chotilsko (36) Písemných záznamů o historii dobývání zlata na Psích horách existuje velmi málo. Na mnoha místech revíru se však dochovaly pozůstatky starých hornických prací, z nichž
VícePOLNÍ CESTA C8 A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA. k. ú. K L Í N O V I C E, p a r. č. 7 1 8, 7 1 9, 7 2 5, 6 8 1. Jana Čarka 1863/7 370 06 České Budějovice
POLNÍ CESTA C8 D o k u m e n t a c e p r o s t a v e b n í p o v o l e n í D o k u m e n t a c e p r o p r o v e d e n í s t a v b y S O 1 0 1 P O L N Í C E S T A C 8 K R A J J I H O Č E S K Ý O K R E
VíceMDT 625. 1:528. 02 TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 9. 3. 1980. Traťové značky STANIČNÍKY A MEZNÍKY ČSD Tvary, rozměry a umístění
MDT 625. 1:528. 02 TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 9. 3. 1980 TNŽ 73 6395 Generální ředitelství Českých drah Traťové značky STANIČNÍKY A MEZNÍKY ČSD Tvary, rozměry a umístění TNŽ 73 6395 JK 824 Tato
Více9 MODERNÍ PŘÍSTROJE A TECHNOLOGIE V GEODEZII
9 MODERNÍ PŘÍSTROJE A TECHNOLOGIE V GEODEZII 9.1 Totální stanice Geodetické totální stanice jsou přístroje, které slouží k měření a vytyčování vodorovných a svislých úhlů, délek a k registraci naměřených
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Testování přesnosti automatického cílení totálních stanic Trimble S6 a S8 Testing of Trimble S6 and S8 total stations automatic
VíceA.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2014 Lucie HOLÍKOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE STUDIJNÍ OBOR
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková
VíceVyhodnocení korozního stavu potrubí II. březovského vodovodu
Vyhodnocení korozního stavu potrubí II. březovského vodovodu Ing. Ladislav Prokop Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Úvod II. březovský vodovod byl vybudován a zprovozněn v roce 1976 jako logické pokračování
VíceDokumentace staveb. Právní předpisy. Postup při vyhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby. Ukázky dokumentací
Dokumentace staveb Právní předpisy Postup při vyhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby Ukázky dokumentací Právní předpisy Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
VícePrůvodní a souhrnně technická zpráva
Průvodní a souhrnně technická zpráva Obnova sportovního hřiště - Obec Statenice Úvodní informace: investor: obec Statenice, Statenická 23, 25 262 vlastník dotčených pozemků: obec Statenice, Statenická
VíceKAFKA a syn, geodetická kancelář
KAFKA a syn, geodetická kancelář Na Kocourkách 78, 169 00 Praha 6 tel./fax.224 314 398 mobil 603 440 997 e-mail: kafka @ way.cz NABÍDKOVÝ CENÍK PRO OCEŇOVÁNÍ GEODETICKÝCH A KARTOGRAFICKÝCH PRACÍ 2000 PRAHA
VíceSIAL architekti a inženýři spol. s.r.o. Liberec
Architektonická soutěž o návrh nové budovy Centra přírodovědných a technických oborů UJEP SIAL architekti a inženýři spol. s.r.o. Liberec U Besedy 414/8, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec IČ 183 81 481
VíceUrčení svislosti. Ing. Zuzana Matochová
Určení svislosti Ing. Zuzana Matochová Svislost stěn Jedná se o jeden z geometrických parametrů, který udává orientaci části konstrukce vzhledem ke stanovenému směru. Geometrické parametry jsou kontrolovány
VíceSHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH KONSTRUKCÍ ŠROTOVNÍKŮ
SHRNUTÍ STÁVAJÍCÍCH KONSTRUKCÍ ŠROTOVNÍKŮ Šrotování (drcení krmiv) je prakticky využíváno relativně krátkou historickou dobu. Největšího rozmachu a technického zdokonalování toto odvětví zažilo až v průběhu
VíceGeodetická část projektové dokumentace stavby (1)
Geodetická část projektové dokumentace stavby (1) GEODETICKÁ ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE STAVBY Ing. Jiří Lechner, CSc. jiri.lechner@vugtk.cz Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.
VíceARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ Souhrnná a průvodní technická zpráva Zadavatel - Nadační fond SV. Hyppolita Stupeň zpracování - Architektonická studie Zpracováno
Více6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu
6.17. Mapování - MAP Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 6 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího předmětu a)
VíceMechanika hornin. Přednáška 4. Geotechnický průzkum
Mechanika hornin Přednáška 4 Geotechnický průzkum Mechanika hornin - přednáška 4 1 Hlavní úkoly geotechnického průzkumu Zjištění inženýrsko-geologických poměrů v zájmovém území Zjištění fyzikálních, fyzikálněmechanických
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE STUDIJNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE STUDIJNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYTYČOVÁNÍ ATLETICKÝCH DRAH Vedoucí práce:
VíceGeodetické polohové a výškové vytyčovací práce
Geodézie přednáška 3 Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Geodetické vytyčovací práce řeší úlohu
VíceStudijní podklady. Příprava praktického cvičení - laboratorního experimentu v laboratoři stavebních hmot Ing. Jan Hurta
Projekt Inovace studijního oboru Geotechnika, CZ.1,07/2,2,00/28,0009 Studijní podklady Příprava praktického cvičení - laboratorního experimentu v laboratoři stavebních hmot Ing. Jan Hurta Obsah Úvod Organizační
VíceVEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTí
~fpr/~ R//7~ 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 S009P00JLWV3 MĚSTSKÝ URAD BLANSKO ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTŘEDí nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE k provedení stavby
Projektování vodohospodářských staveb s.r.o. Pražská 1655, 393 01 Pelhřimov PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE k provedení stavby Akce: Rekonstrukce hráze a manipulačních objektů na rybníce Dolní Kladiny po havárii
VícePROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
VíceZaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování
Zaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování 1. Účel experimentů V normě ČSN 73 6175 (736175) Měření a hodnocení nerovnosti povrchů vozovek je uvedena řada metod k určování podélných
VíceRESTAURÁTORSKÁ DOKUMENTACE
RESTAURÁTORSKÁ DOKUMENTACE Nábytkový dveřní zámek Kurátor sbírky: PhDr. Jan Mohr Restaurátor: David Lejsek OBSAH Nábytkový dveřní zámek I. Lokalizace památky II. Údaje o památce III. Údaje o akci IV. Popis
VíceZpřístupnění středověkého Dolu Jeroným v České republice
Zpřístupnění středověkého Dolu Jeroným v České republice Petr Žůrek 1 a Robetr Kořínek 2 Opening of the medieval Jeroným Mine in the Czech Republic to the public The beginnings of underground mining in
VíceGEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK
GEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK Pavlína Kiszová Geoinformatika VŠB Technická univerzita Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E-mail: pavlina.kiszova.st@vsb.cz Abstrakt.
VíceZliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika
Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141
VíceŽelezobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv
Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE Teodolit a měření úhlů ještě doplnění k výškovému systému jadranský systém udává pro stejný bod hodnotu výšky o cca 0,40 m větší než systém Bpv Potřebujeme vědět
VíceDokumentace funkčního vzorku Nástavce pro měření laserovým dálkoměrem na kotevních bodech liniových instalací BOTDA
Dokumentace funkčního vzorku Nástavce pro měření laserovým dálkoměrem na kotevních bodech liniových instalací BOTDA vyvinutého v rámci řešení projektu FR-TI3/609 Výzkum a vývoj detekce a kontrolního sledování
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 2. Základy ručního zpracování kovů TÉMA 2.2 Měření a orýsování Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Miroslav Zajíček Střední odborná škola Josefa
Vícelp A A Щ K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (19) (13) Bl (51) Int. С1Г (40) Zveřejněno 1,3 09 88 (45) Vydáno 20 01 92 (75) Autor vynálezu (54) ČESKA A SLOVENSKA
ČESKA A SLOVENSKA FEDERATÍVNI REPUBLIKA (19) lp A A Щ POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (21) PV >596-36.1 (22) Přihlášeno 24 07 86 273 1 826 (11) (13) Bl (51) Int. С1Г E 21 С 41/' FEDERÁLNI ŮftAD PRO
VíceZliv Základní informace Zliv 1421 ha 3635 256 obyv/km2 3718 261 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika
Zliv zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární
VíceD.1.1.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA
Arch. č. : 03/2015 Název stavby: Pomník profesora Jiřího Jandy Stupeň dokumentace: Jednostupňová projektová dokumentace ( DPS) Místo stavby: ZOO Praha, U Trojského zámku 120/3, Praha 7, 171 00 D.1.1. Stavebně
VíceVzorkování sypkých hmot
Vzorkování sypkých hmot 1 VZORKOVACÍ KOPÍ k vertikálnímu odběru sypkých a zrnitých materiálů Použití: Pro vertikální odběr lokálních vzorků prostupných sypkých a zrnitých materiálů standardně do hloubky
Více