PRÁVNÍ ROZBOR RODINNÉHO PODNIKÁNÍ LEGAL ANALYSIS OF FAMILY BUSINESS

Transkript

1 PRÁVNÍ ROZBOR RODINNÉHO PODNIKÁNÍ LEGAL ANALYSIS OF FAMILY BUSINESS STANISLAV BÍLEK RADKA VANÍČKOVÁ ROBERT ZEMAN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Abstrakt: Rodinné podnikání má mnoho specifikací, předností i záporů v komparaci s ostatními formami podnikání, kdy provozování firmy rodinného typu daleko pružněji reaguje na měnící se tržní podmínky turbulentní doby, mají své podstatné kouzlo v podobě dobrého jména, image, know how, pro které je charakteristická generační hrdost zaměstnání, silné sociální cítění či přátelská atmosféra, ale také vážné nebezpečí plynoucímu z rodinných či příbuzenských vztahů zvýhodňováním jejich postavení či pracovní pozice před ostatními rodinnými příslušníky v procesu nástupnictví i absence klíčových strategických podnikatelských vizí a záměrů o potencionálním růstu a rozvoji rodinného podnikání. Klíčová slova: rodina, rodinný závod, rodinné podnikání a svěřenský fond, provozování rodinného podniku po smrti podnikatele, podnikání nezletilého, spolupracující osoby a daň z příjmů. Abstract: The family business has many advantages and disadvantages of the specifications, in comparison with other forms of business, when the operation of family-type company far more flexibility in responding to changing market conditions of the turbulent time, have their essential charm in the form of an image, reputation, knowhow, which is characterized by a generational pride, strong social sensibilities and friendly atmosphere, but also a serious danger resulting from the family or relationships by their position or positions before other family members in the process of succession and the absence of key strategic business vision and intentions of potential growth and development of the family business. The aim of the paper is to point out the ways and forms of the family business from a legal point of view, from the perspective of the family and other issues related to the business of family type, i.e. the continuation of the operation of the family business after the death of entrepreneurs or business minor or cooperating individuals engaged in self-employed activities with the use of methods of data collection, interpretation of the results, the impact of the family relationship and their comparison with the current valid legal legislation of this focus. Key words: family, family plant, family business and trust fund, operation of the family business after the death of businessman, business minor, the cooperating person and income tax. 1 Úvod 1.1. Pojem rodina Pojem rodina není zákonem definován, v ust. 3 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se uvádí, že rodina požívá zvláštní zákonné ochrany. Občanské právo reguluje vztahy mezi rodinnými 79

2 příslušníky především v ustanoveních Hlavy II občanského zákoníku, nazvané příbuzenství a švagrovství ( Příbuzenský vztah vzniká na základě pokrevního pouta nebo osvojením. V případě příbuzenství zákon rozlišuje jeho linie a stupeň s tím, že linie dělí na přímé a pobočné (ust. 772 občanského zákoníku - osoby pochází jedna od druhé nebo mají společného předka, aniž by pocházely jedna od druhé). Stupeň příbuzenství je určen počtem zrození, jimiž pochází jedna osoba od druhé (v linii přímé) nebo od nejbližšího společného předka (v linii pobočné). Švagrovství vzniká uzavřením manželství mezi manželem a příbuznými druhého manžela. Zánikem manželství švagrovství nezaniká. I v případě švagrovství rozeznává zákon jeho linie a stupně, které jsou odvozeny od linií a stupně příbuzenství druhého manžela k jeho příbuznému Pojem podnikání Pojem podnikání definuje občanský zákoník v ust. 420 jako výdělečnou činnost vykonávanou samostatně, soustavně, na vlastní účet a odpovědnost, živnostenským nebo obdobným způsobem za účelem dosažení zisku Pojem rodinného podnikání KORÁB, KALOUDA a kol. (1998) definují s odkazem na jimi používané zdroje rodinné podnikání takto: Rodinné firmy jsou firmy s největším nebo alespoň důležitým podílem kapitálu, který je držen v rukou několika lidí nebo firem z jedné rodiny, jestliže se podílejí na řízení a vedení orgánů firmy, nezáleží, v jakém ekonomickém sektoru se firma nachází. V tomto smyslu chápeme podnikání bez ohledu na právní formu, kde se více osob navzájem propojených příbuzenským vztahem či švagrovství podílí na chodu, řízení a obchodním vedení podniku jednoho z příbuzných nebo více příbuzných, nebo kdy minimálně jedné osobě v rámci realizace vlastní podnikatelské činnosti poskytují rodinní příslušníci či osoby sešvagřené materiální, osobní či finanční podporu S rodinným podnikáním bezprostředně souvisí právní možnosti zajištění rodinných příslušníků podnikatele z prostředků získaných při uskutečnění podnikatelské činnosti a další právní instituty s dopady do rodinných vztahů ( html). Struktura konkrétní formy rodinného podnikání je dána v nejširším slova smyslu vztahem rodiny a rodinných příslušníků či vazbou k podniku (závodu) jako majetkové složky podnikání za účelem tvorby rodinného jmění nebo pojetí k managementu (řízení a obchodnímu vedení rodinného podniku) i majetkových poměrů firem rodinného typu podnikání. 2 Metodika a cíl Cílem příspěvku je poukázat na způsoby, formy a odlišnosti rodinného podnikání dle právního hlediska v českém podnikatelském prostředí a dalších otázek souvisejících s podnikáním rodinného typu, tj. pokračováním v provozování rodinného podniku po smrti podnikatele nebo podnikáním nezletilého či spolupracujících fyzických osob provozujících samostatnou výdělečnou činnost s využitím metod sběru dat, interpretace výsledků, dopadů do rodinných a příbuzenských vztahů a jejich komparace se současnou platnou právní legislativou tohoto zaměření. 80

3 3 Výsledky a diskuse 3.1. Právní formy spolupráce rodinných příslušníků pohledem práva Tato kapitola pojednává o právních aspektech vztahů mezi rodinnými příslušníky při podnikání v širším slova smyslu. V tomto ohledu se jedná nejenom o právní regulaci vztahů mezi příbuznými při jejich společném podnikání, ale i vztahů při podnikání jednoho z nich za účelem zisku, který má přínos pro rodinného spolupracovníka, a který se podílí na podnikání příbuzného v nejširším slova smyslu. Podle současného právního stavu připadají v úvahu následující formy spolupráce mezi rodinnými příslušníky za účelem dosažení zisku: a) základní pracovněprávní vztah mezi podnikatelem v postavení zaměstnavatele a jeho rodinným(i) příslušníkem(y), kdy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Vzhledem k tomu, že základní pracovněprávní vztah nemůže být založen mezi manžely (ust. 318 zákoníku práce), platí uvedená citace s výjimkou manželů. V tomto ohledu můžeme zaměstnat jakékoliv jiné rodinné příslušníky včetně svých dětí za předpokladu, že závislá práce nezletilých mladších patnácti let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat pouze uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem. Pracovněprávní vztah lze použít také pro zaměstnání rodinného příslušníka včetně manželky, kdy na straně zaměstnavatele bude vystupovat právnická osoba (nejčastěji obchodní korporace), jejímž společníkem nebo majitelem je rodinný příslušník zaměstnaného příbuzného. b) založení právnické osoby rodinnými příslušníky za účelem výkonu podnikatelské činnosti, kdy legislativa neupravuje žádná omezení. Pokud se jedná o rodinné příslušníky, mohou zakladatelským dokumentem ustavit právnickou osobu za účelem výkonu podnikatelské činnosti (společenská smlouva, stanovy) nebo se podílet na jejím založení i s jinými osobami, které rodinnými příslušníky nejsou. V této souvislosti je však nutné připomenout zákonný režim společného jmění manželů. Platí, že součástí společného jmění je podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce ust. 709 občanského zákoníku jeho výlučné vlastnictví neplatí. V konečném důsledku bude záležet na tom, z jakých prostředků nabyl manžel podíl v obchodní společnosti. S vlastnictvím podílu je spojena i účast v obchodní společnosti, práva a povinnosti s touto účastí spojená s tím, že i tyto mohou být ve společném jmění manželů. c) uzavření smlouvy o tiché společnosti podle ust a násl. občanského zákoníku, podle něhož se tichý společník (příslušník rodiny) zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele - jiného rodinného příslušníka nebo osoby, na níž se rodinný příslušník podílí (může se jednat o právnickou i fyzickou osobu), kdy se podnikatel zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele. d) uzavření jiné smlouvy o spolupráci mezi rodinnými příslušníky, jako jsou např. smlouva o společnosti, podle níž se smluvní strany zavážou sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (bez založení a vzniku právního subjektu). Lze využít i jiné smluvní typy, podle nichž mohou navzájem příbuzné osoby spolupracovat (příkazní smlouva, smlouva o dílo aj.) Rodinný závod Jedná se o zcela nový právní institut, v českém právním řádu dosud neznámý, spočívající ve faktické spolupráci členů rodiny bez vzniku smluvního vztahu. Občanský zákoník v tomto směru posiluje práva rodinných příslušníků, kteří se podílejí na podnikání jiného člena rodiny zavedením právní úpravy tzv. 81

4 rodinného závodu (ust. 700 a násl. občanského zákoníku). Zavádí se nový právní institut faktické bezesmluvní spolupráce mezi manžely nebo alespoň jednoho z manželů a jejich příbuzných až do třetího stupně a osob s manžely sešvagřenými až do druhého stupně. Jedná o faktickou trvalou společnou práci pro rodinný závod, který je ve vlastnictví některých z osob výše uvedených. Není-li žádného smluvního ujednání při takové spolupráci rodinných příslušníků (viz právní formy spolupráce výše uvedené), platí příslušná ustanovení občanského zákoníku, která v této souvislosti upravují zejména otázky podílu rodinných účastníků na zisku z rodinného závodu, na věcech ze zisku nabytých, na jeho přírůstcích v rozsahu zákonem stanovených, dále pak upravují otázky rozhodování o použití zisku z rodinného závodu a rozhodování o záležitostech závodu mimo obvyklé hospodaření, otázky rozdělení závodu při dědění, předkupního práva při převodu rodinného závodu. Pokud jde o věcné vymezení, je nutno považovat rodinný závod za hromadnou věc ve smyslu ust. 501 občanského zákoníku, tedy za soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení. Dále nutno zdůraznit, že z použití pojmu závod v názvu tohoto institutu i z definice rodinného závodu vyplývá právní povaha rodinného závodu jako obchodního závodu podle ust. 502 občanského zákoníku organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil, a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Rodinný závod může být stejně jako jiný obchodní závod předmětem dispozic ve formě úplatného či bezúplatného převodu, předmětem zajištění ve formě zástavního práva či zajišťovacího převodu práva, předmětem pachtu či předmětem dědění (občanský zákoník v této souvislosti upravuje předkupní právo ve prospěch osob podílejících se na činnosti rodinného závodu pro případ zcizení závodu, a dále zákon řeší i situaci ohledně přednostního práva toho z dědiců vlastníka závodu, který se jeho provozu účastnil) ( Rodinná společenství vzniklá k provozu rodinného závodu bez výslovného ujednání členů rodiny, který se řídí zvyklostmi a praxí, pokud to neodporuje zákonným pravidlům uvedeným v ust. 700 až 706 občanského zákoníku. Z uvedeného dle HANZELKOVÉ, MIHALISKA, KORÁBA (2008) a ODEHNALOVÉ (2011) vyplývá, že pravidla spolupráce v rámci rodinného závodu mohou být odlišně upravena osobami tvořícími rodinný závod. V souvislosti s právní úpravou rodinného závodu v občanském zákoníku bohužel nedošlo k novelizacím jiných právních předpisů, které by řešily související otázky s touto problematikou. Jedná se zejména o otázky zdanění příjmů osob podílejících se na provozování závodu, povinnosti těchto osob ve vztahu k povinným platbám na zdravotní a sociální pojištění a aktivní politiku zaměstnanosti, právního režimu pohledávek těchto osob pro případ osvědčeného úpadku vlastníka rodinného závodu ( Rodinné podnikání a svěřenský fond Nový občanský zákoník dále zavádí v českých podmínkách zcela nový právní institut svěřenského fondu (ust a násl. občanského zákoníku), známý všeobecně pod pojmem trust či fiducie. Tento právní institut bude v budoucnu využít i pro účely rodinného podnikání a jeho zajištění, zejména ve formě rodinného svěřenského fondu a testamentárního svěřenského fondu. Podstatou svěřenského fondu je vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele tím, že zakladatel tento majetek svěří osobě správce k určitému účelu. Zakladatel může učinit ve formě smlouvy uzavřené se správcem majetku nebo pořízením pro případ smrti. Úkolem svěřenského správce je závazek tento majetek držet a spravovat. Specifikem tohoto fondu je vznik odděleného a nezávislého vlastnictví vyčleněného majetku s tím, že vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský 82

5 správce. Majetek ve svěřenském fondu není vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele či vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno (obmyšlený). Předpokladem vzniku svěřenského fondu je určení majetku, který je vyčleňován a specifikace osoby, tj. správce a účelu fondu, kdy fond vzniká okamžikem, kdy správce přijme pověření ke správě takto odděleného majetku. Z praktického hlediska, v rámci rodinného podnikání, je vhodné využít zejména tzv. rodinné svěřenské fondy a testamentární svěřenské fondy ( Účelem rodinného svěřenského fondu bude řešení problému se správou rodinného majetku (často nabytého podnikatelskou činností jednoho z rodinných příslušníků) a jeho mezigenerační přechod. V rámci dispozic určených zakladatelem bude správci umožněno uváženě disponovat s vyčleněným majetkem ve prospěch obmyšlených (dětí, jiných potomků či dalších rodinných příslušníků) mimo rámec klasického darování, dědění či užívací a požívací práva. Tento institut bude převážně sloužit k hmotnému zajištění a uspokojení potřeb rodinných příslušníků zakladatele dle zakladatelových dispozic a diskrečních uvážení správce, kterými ho zakladatelem vybavil. V případě testamentárního svěřenského fondu bylo s vyčleněným majetkem naloženo mimo rámec dědictví a práv případných neopominutelných dědiců. Svěřenské fondy budou daněny jako právnické osoby, přičemž v této souvislosti je třeba připomenout, že svěřenské fondy nejsou vybaveny svéprávností, nejedná se o subjekty práva, ale o vydělený majetek zakladatele, který je spravován třetí osobou (správcem) majetek je disponován mimo rámec zakladatele, který vyčleněn nebyl Pokračování v provozování rodinného podniku po smrti podnikatele Problematika pokračování v provozování živnosti v případě smrti fyzické osoby podnikatele se bezprostředně váže k sekci rodinného podnikání. V tomto případě ve smyslu ust. 13 živnostenského zákona lze pokračovat v provozování živnosti za podmínek stanovených až do skončení řízení o projednání dědictví mimo jiné též správce dědictví, správce pozůstalosti, vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, pozůstalý manžel nebo partner, pokud v živnosti nepokračují dědicové nebo svěřenský správce, pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu (testamentární svěřenský fond). Možnost pokračovat v provozování živnosti je na oznámení této skutečnosti živnostenskému úřadu v zákonných lhůtách. Živnostenský zákon také upravuje postup pro pokračování živnosti do skončení projednání dědictví, případně připouští i pokračování v živnosti po skončení dědického řízení. Účelem tohoto ustanovení je zamezit fungování podniku (závodu) rodinného příslušníka po dobu, kdy nejsou vyjasněna majetková práva k závodu zemřelého podnikatele Podnikání nezletilého Občanský zákoník pamatuje v rámci úpravy rodinných vztahů na situaci, kdy nezletilá osoba, aniž by byla svéprávná, mohla samostatně provozovat obchodní závod, což bude praktické v případě rodinných závodů. Podmínky upravuje občanský zákoník v ust. 33, podle něhož udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti takového souhlasu se vyžaduje přivolení soudu, kterým je v případě vyhovění nahrazena podmínka určitého věku, je-li stanovena pro výkon výdělečné činnosti jiným právním předpisem (např. živnostenským zákonem nebo jinými právními předpisy týkající se podnikání provozované neživnostenským způsobem) Spolupracující osoby a daň z příjmu Platná legislativa počítá s daňovou optimalizací při zdanění příjmu fyzické osoby ze samostatné činnosti provozované za spolupráce druhého manžela. V tomto případě dle ust. 13 zákona o daních z příjmu platí: Příjmy dosažené při samostatné činnosti s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, přitom částka připadající na spolupracujícího manžela 83

6 (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše ,- Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo ,- Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spolupráce ostatních osob žijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při samostatné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše ,- Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo ,- Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu ( 4 Závěr Dědění rodinného podniku se uskutečňuje z generace na generaci jako tradice předností podnikání rodinného a příbuzenského typu s cílem zaopatření rodinných příslušníků formou nabídky stálého zaměstnání. Podnikání rodinného typu nese sebou i nevýhody v podobě protekcí některých osob, členů rodiny ve vztahu k tzv. syndromu zhýčkaného dítěte či využívání materiálních, osobních a finančních zdrojů podniku jako bezedného měšce. Možnosti financování podniku jsou často velmi složité zejména na začátku podnikání, kdy zdrojem financování je zejména rodinný kapitál. S rodinným podnikáním souvisí i právní možnosti zajištění rodinných příslušníků podnikatele z prostředků získaných realizací podnikatelské činnosti a dalšími právní instituty s dopady do rodinných vztahů v souvislosti s podnikáním. Ve změně občanského zákoníku od nedošlo v plném rozsahu k novelizacím právních předpisů, které by řešily komplexní otázky související s problematikou rodinného podnikání, tj. specifik zdanění příjmů osob podílejících se na provozování rodinného závodu, povinností těchto osob ve vztahu k povinným platbám na zdravotní a sociální pojištění a aktivní politiku zaměstnanosti či právní režim pohledávek pro případ osvědčeného úpadku vlastníka rodinného závodu. Konkrétní specifika, vhodnosti, příležitosti, obavy, problémy či nevýhody rodinného podnikání s ohledem na právní judikaturu vývoje a trendu podnikání rodinného typu v podmínkách českého tržního prostředí ukáže čas. Použitá literatura a informační zdroje (1) Blíže k rodinnému závodu dle nového občanského zákoníku [online]. Dostupné na: html [cit ]. (2) HANZELKOVÁ, A., MIHALISKO, M., KORÁB, V Rodinné podnikání. Praha : BIZBOOKS, s. ISBN (3) KORÁB, V., KALOUDA, F., SALGUEIRO, J. R., SÁNCHEZ-APELANIZ, G. M Jak pracují malé rodinné firmy. Brno : PC DIR, s. ISBN X. (4) ODEHNALOVÁ, P Přednosti a meze rodinného podnikání. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN (5) Podnik, obchodní závod, rodinný závod [online]. Dostupné na: [cit ]. (6) Podnikáte a potřebujete pomoc rodiny? Založte si rodinný závod [online]. Dostupné na: [cit ]. 84

7 (7) Rodinný závod a další z novinek v novém občanském zákoníku [online]. Dostupné na: html [cit ]. (8) Zákon o daních z příjmů fyzických osob. Část I. 13. Výpočet příjmů spolupracujících osob [online]. Dostupné na: [cit ]. (9) Zákon č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku ust. 3 odst. 2. Část II rodinné právo [online]. Dostupné na: [cit ]. (10) Zmatky kolem rodinného závodu. Úřady neví, jak podnikání příbuzných danit [online]. Dostupné na: [cit ]. Kontakt Mgr. Stanislav BÍLEK, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra ekonomiky a managementu, Okružní 517/10, České Budějovice, tel.: , mgr.bilekstanislav@seznam.cz Ing. Radka VANÍČKOVÁ, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra ekonomiky a managementu, Okružní 517/10, České Budějovice, tel.: , vanickova@mail.vstecb.cz Ing. Robert ZEMAN, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra ekonomiky a managementu, Okružní 517/10, České Budějovice, tel.: , zeman@mail.vstecb.cz 85