INŽENÝRSK. Legislativa v IG LEGISLATIVA V IG LEGISLATIVA V IG. dokumenty schválené parlamentem porušení.trestné zákony mají nejvyšší závaznost ZÁKONY

Transkript

1 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. INŽENÝRSK ENÝRSKÁ GEODÉZIE II Legislativa v IG Geodézie při p i přípravp pravě a projektování staveb Geodetické práce v průběhu výstavby ZÁKONY NORMY LEGISLATIVA V IG dokumenty schválené parlamentem poruš.trestné zákony mají nejvyšší závaznost předpisy platné pro celé území nižší než zákony TECHNOLOGICKÉ PŘEDPISY PRAVIDLA METODICKÉ POSTUPY vydává podnik, firma řídí se jimi realizace nejnižší závaznost f-ční v rámci org. jednotky 2 LEGISLATIVA V IG Zákon o technické normalizaci č. 142/1991 Sb. Předpis č. 22/1997 Sb nahrazen zrušen Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (Hlava II, Technické předpisy a normy) Vyhláška 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů Příprava Územní plánov nování předprojektová část týká se územního plánování a vytyč předpokládaného úkolu dle zákona z č.. 183/2006 Sb. o územní plánov nování a stavebním řádu, ve znění pozdější ších předpisp edpisů Komplexně řeší funkční využit ití území,, stanoví zásady jeho organizace, koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňuj ující rozvoj daného území 13 výsledky zeměměřických činností ve výstavbě Podklady pro územní plánov nování ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY (Normy cvič IG II) 3 4 Vyhláš áška č.. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovac novací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovac novací činnosti Územně plánovac novací velkého územního celku vyžaduje mapové dokumentace podklady v M 1: aža 1: ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A) Zásady územního rozvoje B) Územní plán (z.č.. 183/2006 Sb.) ÚPD kraje ( 36-42) ÚPD obce ( 43-60) C) Regulační plán ( 61-75) menší územní celek (sídeln delní útvar) podklady v M 1:10 000, 1:20 000, 1: umožň žňují posouz vztahu útvaru k celému zájmovému mu území ještě menší území katastráln lní mapy (analogové,, KM-D, KMD, DKM), SMO-5, SM5, DTM 5 ada) Stanoví uspořádání a limity řešeného území,, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy, technické infrastruktury, veřejn ejně prospěšné stavby a veřejn ejně prospěšná opatřen. zpracovává se pro celé území kraje 6

2 7 adb) adc) ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné,, nepřípustn pustné případně podmíněné funkční využit ití ploch, jejich uspořádání, vymezuje hranice zastavitelného území zpracovává se pro celé území obce nebo společně pro území více obcí stanoví využit ití jednotlivých pozemků a určuje uje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání zpracovává se pro část území obce, nebo pro celé území obce. DALŠÍ PODKLADY PRO PŘÍPRAVU P PRAVU STAVEB Investiční záměr je jedním m z podkladů pro vypracování přípravné dokumentace vyjadřuje základnz kladní požadavky na stavbu, příp. p p. soubor staveb a nároky n na její přípravu pravu a realizaci obsahuje název, místo m nebo oblast stavby účel stavby, rozsah kapacit předpokládanou danou potřebu pracovních ch sil, energií vody, požadavky na veřejnou ejnou dopravu..atd. 8 PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE přípravnou pravnou dokumentací stavby je projektový úkol; ; je-li stavba souboru staveb, zahrnuje přípravnp pravná dokumentace rovněž studii staveb Projektový úkol Studie souboru staveb vymezuje a zdůvod vodňuje stavbu a její umíst stění první rozmysly o stavbě vypracovává se na základz kladě investičního záměruz doprovodná dokumentace projektového úkolu v M 1:2000, slouží pro posouz všech vazeb okolí architektonické a technické řeš stavby, podklad pro realizaci stavby 2 stupně úvodní projekt Úvodní projekt prováděcí projekt, u jednoduchých staveb pouze jeden podklad k povol stavby, uzavřen stavebních smluv určuje uje účel, funkci a rozsah technické řeš stavby komplexní řeš území a investic do tét míry, aby byl určen polohový a výškový rozměr r stavby 9 10 Prováděcí projekt realizace stavby dle prováděcího projektu Projektování staveb vyžaduje spolehlivé mapové podklady základní situační výkres objektu (1:500) detailní výkres stavby (1:1000, 1:500) u liniových (1:5000, 1:2000) přehledná situace oblasti (1:5000 1:50 000) návrh vytyčovac ovací sítě VÝKRESOVÁ ČÁST ve spoj s celkovou situací stavby jednoznačně určuje uje polohu navrhovaných stavebních objektů 11 - zobrazují větší území než je zastavováno z důvodu d návaznosti n na okolí.komunikace, kanalizace, rozvodné sítě podkladem projektu je dostatečně přesná mapa nebo plán, která obsahuje polohopis a výškopis Získání mapových podkladů: 1) Využit itím m stávaj vajících ch map velkých měřm ěřítek a jejich doplněním m dle potřeb 2) Novým měřm ěřm m situace v terénu 12

3 13 PODKLADY ad2) PŘEDMĚTY MĚŘM ĚŘENÍ ad1) STÁTN TNÍ MAPOVÁ DÍLA POLOHOPIS stavební objekty pevně spojené se zemí katastráln lní mapy v M 1:1000, 1:2000, 1:2880+ písemný p operát t KN THM do roku 1967 v S-52, S od v S-JTSK S (1:1000-1:2000) 1:2000) ZMVM (1:1000, 1:2000) TMM (1:500, 1:1000, ale i 1:200, 1:250) ZMZ, JŽM, J ZMD, ZML ZABAGED (Základn kladní báze geodetických dat) digitáln lně top.model souřadnicový systém m JTSK, výškový Bpv..(Jadranský)..(Jadranský)..místní dopravní objekty a zařízen z vodohospodářsk ská zařízen z nadzemní ved a zařízen z povrchové znaky podzemního ved sloupy, stožáry, svítidla hranice kultur zeleň (hranice zeleně,, osamocené stromy) Přesnost měřm ěř polohopisu: 0.04 m 0,08 m s výjimkou prvků převzatých do mapy z jiných informačních zdrojů..kn, správce inž sítí í přesnost nižší 14 ad2) PŘEDMĚTY MĚŘM ĚŘENÍ VÝŠKOPIS POPISNÉ ÚDAJE reliéf f (body, čáry terénn nní kostry, relativní výšky) výškov kové určen kanalizačních šachet výšky 1. nadzemních podlaží druh kultur světlost a materiál l trub. ved + druh (co teče) e) druh lesních porostů druh stromů Přesnost měřm ěř výškopisu: 0,02 m 0,03 m na zpevněných ných plochách 0,10 m 0,20 m na nezpevněných ných plochách Výsledná forma mapových podkladů pro projektování: grafická grafická číselná (seznamy souřadnic) digitáln lní mapa (CAD Systém, MicroStation) SHRNUTÍ Geodetické práce související s přípravou p pravou a projektováním m staveb zahrnují tvorbu mapových podkladů,, vlastní projekty vytyčovac ovací sítě,, projekty měř posunů a deformací,, podklady pro majetkoprávn vní vypořádání. ch ČSN Výkresy ve stavebnictví.. ovací výkresy staveb ovací výkresy musí obsahovat: číselné údaje geometrických parametrů určuj ujících ch s předepsanou p přesností (podle platné technické normy nebo přímo p uvedené na výkrese) prostorovou polohu, rozměry ry a tvar stavby (úhly, délky, d výšky a převýp evýš), ovací výkres obsahuje číselné hodnoty vytyčovac ovacích ch prvků, umožň žňující jednoznačné vytyčen stavby v terénu vzhledem k vytyčovac ovací síti, popř.. ke stávaj vajícím m objektům m (vytyčen prostorové polohy) a vytyčen rozměru ru a tvaru objektu s požadovanou přesnostp esností. Při i tvorbě vytyčovac ovacího výkresu se postupuje z velkého do malého ho, přičemž je nutno respektovat výtvarné prvky projektu (přímost. kolmost apod.). Nejprve se stanoví hlavní body projektu,, tj. body, které vyplývají ze spoj projektu s geodetickou sítí. s polohové souřadnice charakteristických bodů stavby vztažen ené k primárn rnímu referenčnímu systému, polohové vytyčovac ovací síti a hlavním m výškovým bodům, nebo sekundárn rnímu referenčnímu systému, tj. vybraným charakteristickým bodům m dokončen ené části Na něn navazuje volba vhodného vytyčovac ovacího systému (vytyčovac ovací sítě), který musí respektovat celkové řeš stavby, technologii a postup výstavby, s přihlédnutím m k uvažovaným vytyčovac ovacím stavby. metodám m a pozdější šímu využit ití pro dokumentaci skutečného proved stavby.

4 19 ovací výkresy se dělíd na: ovací výkres prostorové polohy a) vytyčovac ovací výkresy prostorové polohy (charakteristické či i hlavní body stavby, hlavní výškov kové body), b) vytyčovac ovací výkresy podrobného vytyčen (body určuj ující rozměry ry a tvar staveb ve vodorovném m a svislém m směru). Oba výkresy je možno spojit do jednoho avšak ak s rozlišen m m fáze f a) a b). Při i vytyčen ze souřadnic a při p i metodě přechodných stanovisek je možné využít t situačního výkresu s vyznačen m m bodů definujících ch prostorovou polohu vytyčovaných objektů,, seznamu jejich pravoúhlých souřadnic a bodů vytyčovac ovací sítě. objekty s prostorovou skladbou, měřítko 1:200 aža 1:2000, popř.. 1:5000 při p i použit ití tabelogramu, obsahem jsou prvky vytyčen (např.. charakteristické body), body vytyčovac ovacích ch sítís a vytyčovan ované i stávaj vající technické a topografické objekty (terénn nní úpravy). liniové stavby měřítko 1:500 aža 1:2000, popř.. 1:5000, podle měřm ěřítka podrobné situace, obsahem jsou prvky vytyčen (např.. hlavní body trasy, charakteristické body osy u objektů,, hlavní výškov kové body), body vytyčovac ovacích ch sítí, s, hlavní body oblouků včetně tabulek s hlavními prvky oblouku a v celé trase staničen v kilometrech. 20 ovací výkres podrobného vytyčen měřítko 1:50 aža 1:500, popř.. 1:1000, přičemp emž se zpravidla používá výkresů dokumentace stavby (půdorysy, svislé řezy apod.) obsahem je vytyčovaný stavební objekt, vztažné čáry (osy, modulová osnova apod.), prvky prostorové polohy a jejich vztah ke geometrickým prvkům m rozměru ru a tvaru stavebního objektu, požadovan adovaná přesnost vytyčen. 21 Pro vyhledání nebo i obnovu vytyčených bodů se vyhotovují místopisy. ovací výkresy nebo výkresy s uvedm m geometrických parametrů určuj ujících ch prostorovou polohu, rozměry ry a tvar stavby MUSÍ BÝT OVĚŘ ĚŘENY ÚŘEDNĚ OPRÁVN VNĚNÝM NÝM ZEMĚMĚŘ ĚŘICKÝM INŽENÝREM. KOORDINAČNÍ VÝKRES STAVBY slouží především m k vyladění vztahů navrhované výstavby, zejména inženýrských sítí, s, popř.. vnější ších technologických rozvodů a jiných rozvodů vzhledem k výsledné zástavbě a mezi inženýrskými sítěmi s či i jinými rozvody navzájem (dodržen předepsané vzdálenosti při p i jejich souběhu, předepsanp edepsaného převýš při i vzájemn jemném m kříženk,, dodržen předepsaného spádu, minimáln lního krytí u podzemních ved apod.). 22 Pro stavby určen ené technickou normou a pro vybrané stavby (s prostorovou skladbou) se za účelem zajištění bezpečnosti a dodržen stability, rozměrů a tvaru konstrukce stavby vyhotovuje PROJEKT MĚŘM ĚŘENÍ POSUNŮ A PŘETVOP ETVOŘENÍ ovací výkres prostorové polohy Projekt určen posunů nebo přetvop etvoř stavby by měl m l vzniknout součinnost inností zeměměř ěřiče e s projektantem - statikem. Statik by měl m l rozhodnout zejména o místech m pozorovaných bodů,, o časových etapách opakovaných měřm ěř,, o přesnosti p určen posunů a o jejich očeko ekávaných a kritických hodnotách v jednotlivých etapách výstavby. Projekt by měl m l být rovněž ověř ěřen úředně oprávn vněným ným zeměměř ěřickým inženýrem a statikem. 23 Příklady vytyčovac ovacích ch výkresů prostorové polohy pozemních stavebních objektů spolu s komunikacemi a podzemními mi vedmi 24

5 25 ovací výkres složen eného oblouku 26 Vrcholový polygon Úhel tečen en tabulka s parametry oblouku V1, V2 vrcholov vrcholové body body ) VYTYČOV OVÁNÍ 2) KONTROLNÍ MĚŘENÍ 3) MĚŘENÍ POSUNŮ A DEFORMACÍ VYTYČOV OVÁNÍ postup se liší podle druhu stavební konstrukce ( definice pojmů) Geodet stavby osoba pověř ěřená provedm m jednoho či i více v měřm ěř v průběhu výstavby 29 30

6 31 Ověř ěřovací měř Kontrolní měř měř prováděné pro posouz správnosti geometrických parametrů dokončen ené etapy stavební činnosti, u nichž je určena odchylka nezávisl vislé měř pro kontrolu správnosti a přesnosti předchp edcházejícího měřm ěř ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ - o velikosti a tvaru staveniště,, předpisech p pro plánov nování,, stávaj vajících ch službách, okolních stavbách nad zemí,, pod zemí, o existující měřické síti. Proces vytyčov ování určen a zřízenz z vhodně zvoleného systému přímek, vzdálenost leností a rovin odpovídaj dající přesnosti k určen prostorové polohy stavebních konstrukcí a dílcd lců umožní projektantovi vztáhnout polohu projektované stavby a zařízen z staveniště k měřm ěřickému systému před získávání informací navrhování 32 Závisí NAVRHOVÁNÍ výběr vhodného vztažného systému vytyčovac ovací sítě tvaru a velikosti staveniště poloze stávaj vajících ch budov a překp ekážek poloze projektované stavby a zařízen z staveniště návaznosti zemních prací a konstrukcí poloha vytyčovaných bodů má být volena a chráněna na tak, aby riziko jejich zničen nebo posunu bylo minimáln lní nutný nezakrytý výhled ve směru záměrných z přímek p během b celé výstavby možnost zvýšených cílůc na stávaj vajících ch budovách ch náročné používání Postup proces proces vytyčov ování závisí na jednotlivých typech výstavby DRUHY STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Zděná výstavba Prefabrikovaná výstavba (technologie panelová,, skeletová dle typu nosné konstrukce) Betonová, železobetonová Ocelová - monolitická - montovaná minimáln lní svislé posuny, délka d záměry z do 40 m STAVEBNÍ PRÁCE CE.FÁZE příprava prava plánů,, skrývka ornice vybudování vytyčovac ovací sítě zemní práce výkop pro základovou z konstrukci vybudování základové konstrukce hrubá stavba dokončovac ovací práce, terénn nní úpravy ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE základová deska železobetonová deska pod celým půdorysem p ob. základové pásy pod nosnou konstrukcí základové patky nosným prvkem sloup 35 ZDĚNÁ VÝSTAVBA (základov kladové pásy) Geodetické práce vytyčen,, rozměř ěř základové konstrukce, os nosných stěn, svislosti objektu Stavební lavičky pomocná dřevěná konstrukce zajišťuj ující půdorys objektu (viz. průse sečíková metoda..předn ednáška) Při i vytyčen se nesmějí přesáhnout mezní odchylky ve vytyčen rozměru ru a tvaru obvodového zdiva ve vytyčen dvou úhlů mezní odchylky výškov kové úrovně základů objektů vytyčen vodorovné roviny konstrukčních výšek vytyčen svislice polohy vnitřních nosných zdí 36

7 37 nejrozší šířenější,, objekty značné výšky (10 a více v pater) montovaná výstavba Dvě základní technologie výstavby: VOLNÁ dílce jsou spojovány k sobě volné bez omez,, případnp padné nepřesnosti esnosti se dobetonovávaj vají ve spárách VÁZANÁ - (kontaktní), panely mají v horní hraně tzv. kontaktní šrouby, které zapadají do otvorů spodních panelů,, vyšroubov roubováním m matice se urovnávaj vají do výsledné hladiny ovací fáze pro panelovou výstavbu podrobné vytyčen vytyčen pro zemní práce kontrola zemních prací + vytyčen základové konstrukce kontrola základovz kladové konstrukce + vytyčen pro montáž 1. nadz.. podlaží kontrola předchozp edchozího vytyčen + vytyčen následujícího podlaží vytyčen konstrukčních výšek, výšek jednotlivých podlaží Mezní odchylky vytyčen jsou dány d normou ČSN Přesnost vytyčov ování staveb - Část 2: ovací odchylky. 38 Norma ČSN stanoví mezní vytyčovac ovací odchylky pro stavby: liniové Vytyčen se považuje za vyhovující n-li překrop ekročena ena žádná odchylka plošné prostorové Ad1) Způsob vytyčen ortogonáln lní polárn rní kontrola se provádí dvojím m vytyčen m m nezávislým způsobem sobem.výsledný bod se stabilizuje zabetonovanou destičkou s vyrytým jemným křížkem k kem nebo vyvrtaným otvorem. Postup: 1. Vytyčen bodů vytyčovac ovací soustavy sítě 2. Vytyčen podrobných bodů půdorysné osnovy Ad2) Vytyčen půdorysné osnovy Ortogonáln lní metoda Polárn rní metoda Metoda staničen 39 Další metody podle místnm stních podmínek: polárn rní způsob s délkovým d protínáním, délkovd lkové protínání 40 SKELETOVÁ VÝSTAVBA Vytyčov ování svislic - metoda optického promítání, opt.. provažov ování Výškov kové vytyčov ování - vytyčov ování výškových úrovní jednotlivých podlaží + vytyčen konstrukčních výšek vysoké požadavky na přesnostp patky se vytyčuj ují opakovaně,, můžm ůžou být prefabrikované Výškov kové úrovně zalité betonem do bednění výšky jednotlivých podlaží vztažen ené k ± 0, při p i vytyčen se hodnoty určuj ují k nadmořským výškám, pak se přepop epočtou zpět t k ± 0 Vytyčen : os patek, střed edů patek, osaz kotev osaz sloupů kontrola svislosti Konstrukční výška relativní výška jednotlivých podlaží,, měřm ěří se v místm stě schodišť 41 při i vytyčov ování budov, které jsou kombinací konstrukčních soustav skeletových a panelových se postupuje podle toho, které prvky jsou nosné é metodika vytyčen 42

8 43 KONTROLNÍ MĚŘENÍ KONTROLA - operativní - výstupní měř ěř realizované části konstrukce, zda konstrukce probíhá v takové přesnosti, jaká se požaduje průběž ěžně zjišťuje odchylky realizovaných konstrukcí probíhaj hají včas, aby mohlo být provedeno protiopatřen jednorázov zová kontrola, když už je konstrukce hotová její výsledky slouží pro hodnoc jakosti objektu výběrov rová kontroluje se jen vybraný soubor parametrů 100% -ní - kontrolují se všechny v hodnoty určovaných parametrů KONTROLNÍ MĚŘENÍ Smysl kontroly: (účel)( zjistit míru m souladu vybudované konstrukce s objektem odhalit místa, m kde došlo k překrop ekroč tolerancí oprava poskytnout údaje pro hodnoc celkové jakosti geometrické kvality objektu prokázat dodržen určuj ujících ch parametrů 44 KONTROLNÍ MĚŘENÍ KONTROLNÍ MĚŘENÍ Požadavky na kontrolní měř: Metodika kontrol: kontrola veličin in charakterizujících tvar a rozměry ry stavby dostatečná přesnost - délkové a úhlové veličiny iny plánovitost Kontrolní parametry: nesmí překážet et výstavbě ekonomičnost nost ( výběr r vhodné metody) dokumentace vodorovné vzdálenosti svislé vzdálenosti úhly (přístupný, nepřístupný vrchol) přímost vodorovnost kruhovitost rovinnost relativní,, absolutní výšky 45 svislost 46 STAVEBNÍ KONTROLNÍ MĚŘENÍ STAVEBNÍ KONTROLNÍ MĚŘENÍ Kontrola stavebních dílcd lců periodická kontrola forem na výrobu dílcd lců (tyčov ové,, plošné,, prostorové) kontrola v takové poloze v jaké budou osazeny provádí se po stabilizaci bodů Kontrola vytyčovac ovací sítě: kontroluje se podle stupně ohrožen výstavbou (nejméně 1x za rok) Kontroluje se: rovinnost ploch dílcd lců rovnoběž ěžnost kolmost, přímost p hran, Příčiny odchylek: nepřesn esná stabilizace sedání pohyb těžt ěžkých strojů velikost a poloha otvorů v dílcd lcíchch parametry se kontrolují komparovanými pásmy, ověř ěřenými měřm ěřidly Výsledkem jsou souřadnice skutečného stavu (nové souřadnice) 47 48

9 49 STAVEBNÍ KONTROLNÍ MĚŘENÍ kontrola polohová a výškov ková Kontrola základnových z patek využit ití stabilizovaných bodů vztažné půdorysné soustavy kontrola: metoda alignement ve dvou kolmých směrech rech výsledkem jsou odchylky přímost, p tzn. polohová odchylka od středu STAVEBNÍ KONTROLNÍ MĚŘENÍ Kontrola svislosti vertikáln lního profilu objektu: vertikáln lní alignement x optický provažova ovač x opt.. promítání měř ve dvou polohách dalekohledu Kontrola průř ůřezu a svislosti výtahové šachty Výškov ková kontrola: zjištění absolutní nebo relativní výšky horních ploch patek a odchylky od projektované polohy opt.. (mech.) promítání svislice měří se příčnép vzdálenosti ke stěnám šachty mm pravítkem Kontrola tvaru kruhové konstrukce Polárn rní metoda + protínání vpřed Délkové měř (pásmo, invar-kr krátké délky), souřadnice adnice vyrovnání 50