Mechanika tekutin. Pojmem mechanika tekutin rozumíme mechaniku kapalin a plynů, neboť kapaliny a plyny mají některé vlastnosti společné

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mechanika tekutin. Pojmem mechanika tekutin rozumíme mechaniku kapalin a plynů, neboť kapaliny a plyny mají některé vlastnosti společné"

Transkript

1 Mechanika tekutin Pojmem mechanika tekutin rozumíme mechaniku kapalin a plynů, neboť kapaliny a plyny mají některé vlastnosti společné Základní vlastnosti tekutin: 1) nemají vlastní tvar, ale přizpůsobují se tvaru těles, v kterých se nacházejí 2) molekuly tekutin jsou v neustálém pohybu 3) kapalné těleso má i při proměnném tvaru stálý objem a má vodorovný volný povrch 4) plynné těleso nemá vlastní tvar ani stálý objem 5) kapaliny ani plyny nejsou dokonale tekuté je to způsobeno vnitřním třením částic tekutiny (viskozita) Základní fyzikální poučky, definice, a vzorce počítají s ideální kapalinou a ideálním plynem. Ideální kapalina je nestlačitelná, dokonale tekutá, bez vnitřního tření Ideální plyn je dokonale stlačitelný, dokonale tekutý, bez vnitřního tření Fyzikální veličina, která určuje stav tekutiny v klidu je tlak. Ve vzorcích se značí p, jednotkou je Pascal [Pa] a vypočte se ze vztahu:, kde F je síla a S plocha, na kterou síla působí. Tlak vyvolaný vnější silou na povrch kapaliny Pascalův zákon Pascalův zákon: Tlak vyvolaný vnější silou působící na volný povrch kapaliny je v každém místě kapaliny stejný a to ve všech směrech. Pascalův zákon platí i pro plyny (představte si, jak se chová balonek, když jej nafukujeme rozpíná se do všech stran stejně). Využití: hydraulická zařízení lisy, zvedáky, nůžky apod. 1

2 Princip činnosti hydraulického zařízení obr. č.1 obr. č. 2 Působíme-li silou F 1 na píst o průřezu S 1, vyvoláme v kapalině pod pístem tlak p. Na základě Pascalova zákona je tlak v kapalině ve všech místech stejný, tedy i pod větším pístem. Musí platit rovnost, po úpravě též. Při stlačení se menší píst posune o vzdálenost l 1, čímž přetlačí určitý objem kapaliny pod větší píst, který se posune směrem vzhůru o vzdálenost l 2. Vzdálenost l 2, o kterou se posune větší píst musí být logicky menší. Schematicky je poměr vzdáleností znázorněn na obr. č. 2. (Skutečná situace je zachycena na níže uvedených fotografiích (obr. č. 3). Na první fotografii je v zelené stříkačce 10 ml vody, v bílé 2 ml. Postupným stlačováním bílé stříkačky se přetlačí voda pod píst zelené stříkačky. Ubude-li pod bílým pístem 1 ml, přibude 1 ml pod zeleným pístem. Všimněte si rozdílných vzdáleností, o které se písty posunou) obr. č. 3 2

3 Závislosti mezi silami, průřezy pístů a délkami posunu pístů je možno vyjádřit následujícími vztahy: nebo též Cvičení: 1/ Průřezy válců hydraulického heveru jsou 12 cm 2 a 108 cm 2. Na menší píst působí síla 60 N. Jak těžký předmět je možno zdvihnout na větším pístu? (54 kg) 2/ Menší píst hydraulického heveru má průměr 20 mm a větší píst 10 cm. Při jednom stlačení vykoná menší píst pohyb po dráze 50 mm. Hever má zvednout auto o hmotnosti 1,5 t do výšky 0,5 m. Jakou silou a kolikrát musíme stlačit menší píst? (600 N; 250 krát) Hydrostatický tlak Tlaková síla, působící na tělesa ponořená v kapalině je výsledkem působení tíhového pole Země na jednotlivé částice kapaliny a nazývá se hydrostatická tlaková síla. Lze ji vyjádřit vztahem Velikost tlakové síly, působící na dno nádoby závisí na hustotě kapaliny, výšce sloupce kapaliny h a obsahu dna nádoby S. Nezávisí na tvaru nádoby (obr. č. 4), ani kolik je v ní kapaliny. Tato skutečnost se nazývá hydrostatické paradoxon Tlak v kapalině vyvolaný hydrostatickou silou se nazývá hydrostatický tlak. Vypočtem jej jako podíl hydrostatické tlakové síly a plochy, na kterou působí: obr. č. 4 - místa v kapalině se stejným tlakem se nazývají hladiny - místo s nulovým tlakem - volná hladina 3

4 Cvičení: 1/ Vypočtěte hydrostatický tlak vody v hloubce 2 m. (20 kpa) 2/ V jaké hloubce je hydrostatický tlak vody 500 kpa? (50 m) 3/ Jaký tlak působí na potápěče o hmotnosti 80 kg v hloubce 12 m, je- li v této hloubce teplota vody 6 C? (120 kpa) 4/ Zjistěte, do jaké hloubky se může člověk volně potopit? Jaký tlak na něj v této hloubce působí? Ověřte z více zdrojů. Atmosferické tlaková síla a atmosferický tlak Atmosferická tlaková síla je vyvolána působením gravitačního pole Země na molekuly vzduchu v atmosféře. Toto působení vyvolává atmosferický tlak. S rostoucí nadmořskou výškou atmosferický tlak klesá. Normální atmosferický tlak u hladiny moře (nadmořská výška 0) je 1, Pa. Tlak vyšší než atmosferický nazýváme přetlak, tlak nižší pak podtlak. V meteorologii se často setkáme s tlakem udávaným v hektopascalech (hpa), Spojené nádoby: Obr. č. 5 spojené nádoby jsou dvě, nebo více nádob, v nichž po naplnění kapalinou vystoupí hladina do stejné výšky. Pokud je všude kapalina o stejné hustotě, je ve všech ramenech stejný tlak, neboť velikost tlaku závisí na hloubce a ne na množství kapaliny. Proto i v širší nádobě s větším množstvím kapaliny má hladina stejnou výšku jako v úzké nádobě s menším množstvím kapaliny. 4

5 Jestliže je ve spojených nádobách více kapalin o různé hustotě, pak hladiny v nádobách nebudou stejně vysoko, ale nejvýš bude hladina kapaliny s nejmenší hustotou, nejníž hladina kapaliny s nejvyšší hustotou, tak aby se hydrostatické tlaky různých kapalin rovnaly. Při rozdílné hustotě kapalin v ramenech platí:, kde ρ 1 a ρ 2 jsou hustoty kapalin a h 1 a h 2 výšky hladin v trubicích. Pomocí uvedeného vztahu je možno zjistit hustotu neznámé kapaliny, pokud máme jednu kapalinu o známé hustotě (např. vodu) Využití: Zařízení na principu spojených nádob nalezneme všude kolem sebe a dnes si bez nich nedovedeme běžný život představit. Princip spojených nádob se využívá například v sifonech umyvadel a WC, v konvicích, u hadicové vodováhy, ve zdymadlech a dalších. Cvičení: 1/ Na obrázcích č. 6a, 6b jsou nakloněné spojené nádoby. Proč je hladina vodorovně? obr. č. 6a obr. č. 6b 2/Proč není hladina v trubici ucpané prstem (obr. 7a,b) ve stejné výšce jako v ostatních? Jak k tomu došlo? obr. č. 7a obr. č. 7b 5

6 Vztlaková síla v kapalinách a plynech Archimedův zákon Archimedův zákon je jeden ze zákonů, které si každý pamatuje ze základní školy. Proto pouze připomenutí: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené. Ještě si k tomu možná vybavíme příběh, jak Archimedes zjišťoval pravost zlata na královské koruně Co si ale běžně neuvědomujeme je to, že Archimedův zákon platí i pro plyny víme, že balonek naplněný heliem létá, horkovzdušný balón, nebo vzducholoď také, ale proč? A dále je třeba si uvědomit, že velikost vztlakové síly nezáleží na materiálu, z kterého je ponořený předmět vyroben, ale na hustotě tekutiny, v které je ponořen. Velikost vztlakové síly je možno vypočítat ze vztahu:, kde V je objem ponořené části tělesa (objem vytlačené tekutiny), ρ je hustota tekutiny (ne tělesa!) a g gravitační zrychlení. obr. č. 8 Na obr. 8 vidíme, že po ponoření válečku se zvýšila hladina v odměrném válci o 16 ml. ( ároveň siloměr ukázal tíhu válečku o 0,16 N menší. To znamená, že váleček je nadlehčován silou 0,16 N. Ověření výpočtem: 6

7 Cvičení: 1/ Jak velkou silou je nadlehčováno těleso o objemu 0,5 m 3 a hustotě kg/m 3, které je zcela ponořeno do vody? (5000 N) 2/ Těleso o hustotě kg/m 3 je zcela ponořeno do vody, která jej nadlehčuje silou 200 N. Jaký je jeho objem? (0,02 m 3 ) 3/ Vor ze dřeva o hustotě 600 kg/m 3 je zhotoven z 10 klád o délce 5 m a průměru 30 cm. Lze na něj naložit osobní automobil, vážící 1250 kg, aniž by se potopil? (ano, F = N, F = N) 4/ Na plnou kouli ve vzduchu působí tíhová síla o velikosti 390 N. Na tutéž kouli ponořenou ve vodě působí výsledná síla o velikosti 340 N. a) jaký je objem V koule? (0,005 m 3 ) b) jaká je hustota ρ 1 látky, z které je koule zhotovena? (7800 kg/m 3 ) c) jaký objem V / by musela mít soustředná kulová dutina v kouli, aby při stejném vnějším průměru a stejné hustotě látky se toto těleso vznášelo? (0,0043 m 3 ) Proudění ideální kapaliny Pohyby tekutin jsou složitější, než pohyby tuhých těles, neboť částice tekutiny při pohybu mění svoji polohu. Trajektorie pohybu jednotlivých částic znázorňujeme proudnicemi. Při malých rychlostech jsou proudnice souběžné, toto proudění nazýváme laminární Při větších rychlostech se proudnice zvlňují, toto proudění se nazývá turbulentní Laminární proudění Turbulentní proudění obr. č. 9 Důležitou fyzikální veličinou, charakterizující proudění tekutin je objemový průtok Q. Můžeme jej definovat jako objem kapaliny V, který proteče průřezem S za jednotku času. Platí tedy Udává se v metrech krychlových za sekundu. Zamysleme se, jakým způsobem hydrologové změřili, že korytem řeky protéká např. 400 m 3 vody za sekundu? Těžko si představíme, že řeku naberou do kbelíků a přelijí. Řešení je podstatně jednodušší. Známe-li profil koryta řeky S (jeho obsah) a rychlost proudění vody v řece v, můžeme 7

8 objemový průtok spočítat následujícím vzorcem (vyzkoušejte správnost vzorce dosazením jednotek): obr. č. 10 Objemový průtok je v libovolném místě trubice stejný - každým místem trubice musí protéct za stejnou dobu stejný objem tekutiny, proto se pohybují částice tekutiny v zúženém místě rychleji (obr. 10). Platí zde tedy : Uvedený vztah se nazývá rovnice kontinuity Def: Při ustáleném proudění ideální kapaliny je součin obsahu průřezu potrubí a rychlosti proudu pro všechny průřezy stálý. Bernouliho rovnice: Proudí-li kapalina trubicí o nestejném průřezu, není tlak v obu průřezech stejný. Na první pohled by se zdálo, že v místě, kde proudí kapalina rychleji, bude i větší tlak. Není tomu tak, jsme klamáni vlastní zkušeností se stříkající vodou z hadice zakončené tryskou. Jak to tedy je? V části trubice s větším průřezem S 1 je tlak p 1 a rychlost v 1 a v části trubice s menším průřezem S 2 je tlak p 2 a rychlost v 2. V užším místě má proudící kapalina větší kinetickou energii, než v širším místě. Na základě zákona zachování energie musí s rostoucí kinetickou energií klesat energie potenciální. Musí tedy klesat i tlak. Odvodíme rovnici prostřednictvím kinetické a potenciální energie vztažené k objemu kapaliny: E k V 2 1 mv 1 E 2 p mgh v gh p 2 V 2 Jelikož E E konst., platí : k p V V tento vztah se nazývá Bernouliho rovnice 8

9 Při velké rychlosti proudící kapaliny může tlak v trubici klesnout tak, že bude menší, než atmosferický vznikne podtlak. Tomuto jevu se říká hydrodynamické paradoxon. Využití: stříkací pistole, rozprašovače, karburátor apod. Rychlost kapaliny vytékající otvorem: Potenciální energie se mění zcela na kinetickou. Čím je výška hladiny h nad otvorem větší (otvor níž), tím je větší potenciální a také kinetická energie vytékající kapaliny. Proto i rychlost vytékání kapaliny je větší a dá se odvodit: Pro vzdálenost, do které kapalina dostříkne je možno použít vzorec pro délku vodorovného vrhu: obr. č. 11 Cvičení: 1/ Hadice o průměru 3 cm je zakončena tryskou o průměru 0,5 cm. Z trysky stříká voda rychlostí 27 m/s. Jak velkou rychlostí proudí voda v hadici? (0,75 m/s) 2/ V hadici o průřezu 2 cm 2 proudí voda rychlostí 5 m/s při tlaku Pa. Jaký je tlak na výstupu z trysky, proudí-li tam voda rychlostí 72 km/h? (12,5 kpa) 3/ Zásobník na vodu má tvar válce o průměru 2 m a výšce 5,5 m a je zcela naplněn. Nešika s krumpáčem ho prokopnul půl metru nad zemí. Jakou rychlostí voda vytéká a jak daleko stříká? (10 m/s; 3,16 m) Využití energie proudící kapaliny: Energii proudící kapaliny využíváme v dnešní době zejména k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách. Ale již ve středověku využívali lidé energii vody ve vodních mlýnech (u nás od 12. století), později vznikaly i vodní hamry (kovárny) a pily. 9

10 V současnosti jsou používány 3 základní typy vodních turbín. 1) Kaplanova : Nejrozšířenější turbína v tzv. malých vodních elektrárnách. Pro její provoz postačuje malý spád s dostatečným průtokem. Oběžné kolo má lopatky s nastavitelným sklonem (obr. č. 12a ). 2) Peltonova : Používá se pro velké spády (nad 150 m) a malý průtok, rozváděcí kolo je nahrazeno tryskami, ze kterých proudí voda proti miskovitým lopatkám oběžného kola. Nalezneme ji v přečerpávacích elektrárnách (obr. č. 12b ). 3) Francisova: Použitelná pro střední a vysoké spády, rozváděcí kolo má regulovatelné lopatky, které usměrňují vodu na opačně prohnuté lopatky oběžného kola. Tato turbína je rozšířená ve vodních elektrárnách na velkých přehradách (obr. č. 12c ). obr. č. 12 a - c : vodní turbíny- zleva: Kaplanova. Peltonova, Francisova Obtékání těles tekutinou: Narazí-li proudící tekutina na překážku, obtéká ji. Při malých rychlostech je proudění kolem překážky laminární a rozložení sil, působících na obtékané těleso je souměrné, výsledná síla nepatrná. Při větších rychlostech vzniká za překážkou turbulentní proudění a tlaková síla, která působí na čelní stranu překážky je větší, než tlaková síla, působící na zadní část. Tato síla se nazývá odporová hydrodynamická síla (u plynů odporová aerodynamická síla). Pokud se pohybuje těleso a tekutina stojí je efekt stejný. Odporová síla se vypočte ze vztahu:, kde c je součinitel odporu, ρ je hustota prostředí, S čelní průřez tělesa a v rychlost pohybu tělesa vůči prostředí. 10

11 Různé tvary těles mají různý součinitel odporu. Největší odpor kladou tělesa ve tvaru misky, orientované dutou stranou proti proudící tekutině, nejmenší odpor kladou tělesa ve tvaru kapky (obr.13). Cvičení: obr. č. 13 Cvičení: 1/ Čelní průřez automobilu má obsah 2 m 2, součinitel odporu je 0,35, hustota vzduchu je 1,3 kg/m 3. Jakou jede rychlostí, působí-li na něj odporová síla 182 N? (20 m/s) 2/ Kolik výkonu motoru je spotřebováno na překonání odporu vody u lodi o hmotnosti 15 t, která pluje rychlostí 20 km/h po proudu řeky tekoucí rychlostí 2 km/h? Čelní plocha potopené části lodi je 3 m 2, součinitel odporu lodi je 0,6. (112,5 kw) 3/ Jakou rychlostí padá parašutista o hmotnosti 80 kg s padákem o průměru 10 m, je-li hustota vzduchu 1,3 kg/m 3 a součinitel odporu 1,33? (3,43 m/s) Obtékání nosných ploch křídel letadla: Při obtékání křídel letadla vzduchem, dochází ke zhuštění proudnic nad křídlem. Díky tomu je nad křídlem menší tlak než pod křídlem, kde proudnice nejsou zhuštěné (Bernouliho rovnice), Křídlo je taženo vzhůru vztlakovou aerodynamickou silou. Na obr. č. 14 jsou jsou zjednodušeně zakresleny síly zodpovědné za to, že letadlo létá. F 1 = odporová síla, F 2 = vztlaková síla F= výsledná síla F2 F obr. č. 14 F1 11

12 Aplikace do zdravotnictví Působení vnějšího tlaku na organismus Vliv podtlaku na organismus Vliv podtlaku na náš organismus vnímáme zejména při pobytu ve vysokohorském prostředí. Celkový tlak vdechovaného vzduchu je dán součtem částečných (parciálních) tlaků jednotlivých plynů ve vzduchu (Daltonův zákon). Parciální tlak O 2 je cca 20 kpa. (z předešlých kapitol víme, že normální atmosferický tlak je přibližně 100 kpa). S rostoucí nadmořskou výškou klesá atmosferický tlak exponenciálně. Stejně tak klesají parciální tlaky jednotlivých plynů, tedy i kyslíku. Menší tlak kyslíku znamená, že krev je v plicích méně okysličována. V našich nadmořských výškách je nasycení arteriální krve kyslíkem cca %. Na toto nasycení je náš organismus nastaven a je mu přizpůsoben. V nadmořské výšce přibližně m je nasycení krve ještě asi 80 %. Pak výrazně klesá, protože výrazně klesá i atmosferický tlak. Žije-li člověk delší dobu ve vysokohorském prostředí, přizpůsobí se jeho organismus nižšímu parciálnímu tlaku kyslíku. Jeho krev bude mít větší počet červených krvinek, větší množství hemoglobinu, zvětší se i množství krve v oběhu. (Toho dříve využívali sportovci, když trénovali ve vysokohorském prostředí. Jejich organismus byl po následném přechodu do normálních nadmořských výšek schopen podávat díky větší schopnosti krve přenášet kyslík vyšší výkony. Bohužel později se přišlo na to, že netřeba jezdit do hor, že postačí vhodně upravená tranfuze. Dnes je tato metoda považována za doping.) Při náhlém přechodu do výšky nad 3000 m může dojít k nevolnostem, bolestem hlavy, závratím, bušení srdce a dalším obtížím, jejichž příčinou je nedostatek kyslíku. Tento jev se nazývá výšková hypoxie. Výška 3000 m je orientační a i jmenované obtíže jsou individuální. Plná aklimatizace a odeznění příznaků nastává po zhruba 3 týdnech pobytu. Kritická výška z hlediska dýchání je cca 7000 m. Pobyt ve vyšších výškách je již rizikový. Ani trénovaný horolezec nemusí být schopen zdolat osmitisícovku bez podpory dýchacích přístrojů. Výšky nad m je možno přežít pouze ve speciálních oblecích nebo kabinách s kyslíkem. Ve výšce m je již tak nízký tlak, že by bez ochrany začaly tělní tekutiny vřít (v této výšce voda vře při teplotě menší jak 30 C) Léčebné využití: Pobytu ve vysokohorském prostředí, nebo v podtlakových komorách se využívá při léčbě respiračních onemocnění zlepšuje se prokrvení plic, zvyšuje se výdej CO 2. 12

13 Vliv přetlaku na organismus S přetlakem vůči organismu se setkáme zejména při potápění pod vodní hladinu, kdy se tlak působící na organismus zvyšuje na každých 10 m o cca 100 kpa (to znamená, že již při potopení do 10 m hloubky jsme vystaveni 2 krát většímu tlaku než běžně na vzduchu) Se šnorchlem se dá potápět do hloubky max. 1 m. Ve větší hloubce je již tlak vody působící na hrudník tak velký, že atmosferický tlak nedokáže dostat vzduch do plic. Až do cca 70 m je možno dýchat pomocí dýchacích přístrojů, kde se volí tlak vzduchu jdoucí z lahve v závislosti na hloubce a tedy tlaku okolní vody. V lahvi se stlačeným vzduchem je kromě kyslíku také dusík (cca 79 %). Dusík se neúčastní metabolismu a rozpouští se jako neutrální plyn v krvi a tkáních. Roste-li ale tlak vdechovaného vzduchu, rozpouští se i více dusíku, než při normálním tlaku (v hloubce 60 m asi 70 krát více). Při pomalém vynoření se dusík postupně dostane z tkání do plicních alveol a je vydýchán. Při rychlém vynoření se vydýchat nestačí a ve tkáních a v krvi vzniknou dusíkové bubliny - syndrom zvaný kesonová nemoc. Dochází při ní ke svalovým a kloubním bolestem, mdlobám, křečím, následky mohou být i smrtelné plynová embolie ( zavzdušnění plicních cév dusíkovými bublinami). Léčebné využití: přetlakové (hyperbarické) komory, v kterých se využívá většího sycení tkání kyslíkem (léčba astmatu, bronchitidy, otrav CO a kyanidy, popálenin, polytraumat s těžkými šokovými stavy..) Otrava kyslíkem Kyslík není jenom ten hodný prvek, který je pro život nezbytný, ale platí i pro něj to známé, že všeho moc škodí. (vždyť kdo může např. za to, že železné věci reznou?). Je-li parciální tlak vdechovaného kyslíku větší než normálně, dochází k jevu zvanému hyperoxie. Toxicita závisí na velikosti tlaku a době trvání. Několikadenní dýchání kyslíku o parciálním tlaku 70 kpa způsobuje poškození plic. Novorozenci v inkubátoru, kteří jsou po delší dobu vystaveni většímu tlaku kyslíku mohou oslepnout (zakalení sklivce). Fyzikální podstata dýchání Při dýchání sledují plíce objemové změny hrudníku. Je to umožněno tím, že v plicích je větší tlak, než mezi plícemi a hrudníkem. Dýchání probíhá ve dvou fázích. Vdech (inspirace): Pomocí hrudních svalů se roztáhne hrudník, s ním se roztáhnou i plíce. Tím, že zvětší objem, sníží se v nich tlak vzduchu a je následně vyrovnán nasátím nového vzduchu z vnějšího prostředí. Vdech je děj aktivní. 13

14 Výdech (expirace): Při výdechu se zmenší hrudník, tím se zmenší objem plic, zvýší se v nich tlak a vzduch je vypuzen. Výdech je pasivní děj. Při spojení hrudní dutiny s vnějším prostředím, nejčastěji v důsledku úrazu, dojte k porušení nitrohrudního tlaku a k jeho vyrovnání s vnějším prostředím. V důsledku toho nemůže být plíce roztažena a je nefunkční nefunkční. Tento stav se nazývá pneumotorax. Vitální kapacita plic Zahrnuje následující objemy vzduchu: a) dechový objem je množství vzduchu, vyměňované každým normálním vdechem a výdechem. Činí cca 0,5 litru. Z tohoto množství se ale výměny neúčastní asi 150 ml, je to vzduch který zůstane v dýchacích cestách. To znamená, že v plicích se aktivně účastní výměny asi 350 ml vzduchu b) inspirační rezervní objem množství vzduchu, které lze po normálním vdechu ještě nadechnout maximálním úsilím. Je to cca 2,5 litru. c) exspirační rezervní objem množství vzduchu, které lze po výdechu ještě vydechnout. Toto množství představuje asi 1,5 litru. d) reziduální objem množství vzduchu, které nelze z plic dostat, podílí se na té houbovité struktuře plic. Je to zhruba 1,5 litru vzduchu. Celková vitální kapacita plic závisí na věku, pohlaví, trénovanosti, zdravotním stavu a je od 3,5 do 7 litrů. Její měření se provádí spirometrem. Spirometr je jednoduchý přístroj válcového tvaru, který má na jednom konci náustek a na druhém píst s válcem. Do náustku se po maximálním nádechu vydechuje usilovně nadechnutý vzduch. Píst je ve válci vydechovanou silou nadzvedáván. Na stupnici je možno odečíst po dokončení výdechu hodnotu odpovídající vitální kapacitě plic. 14

15 Krevní oběh Hlavní části krevního oběhu tvoří srdce a cévy. Srdce si můžeme představit jako dvojité čerpadlo, kde pravá část zajišťuje malý oběh, levá část velký oběh. Cévy plní funkci potrubí Příčinou prodění krve jsou tlakové rozdíly mezi tepennou a žilní částí sytému, vznikající činností srdce. Tlak v aortě a velkých tepnách dosahuje cca 13 kpa, tlak v žilách pouze 2 kpa. Kontrakcí (smrštěním) srdečního svalu (systola) vzniká tlak, kterým je krev vypuzována do těla. Uvolněním (diastola) je přepouštěna krev z předsíně do komory. Rozdílným tlakům v jednotlivých částech odpovídá i rozdílná rychlost proudění krve. Zatím co v aortě krev prodí rychlostí 1200 mm/s, v žilách 80 mm/s a v kapilárách pouze 0,4 mm/s. I při uvedených rozdílech v tlacích a rychlostech je proudění krve u zdravého člověka ve všech částech systému laminární. Vznik turbulentního proudění v krevním oběhu se projeví šelestem, který lze slyšet nad postiženým místem. Je-li vír dostatečně silný, lze jej i nahmatat. Britský vědec a inženýr Osborne Reynolds ( ) zjistil, že kritický bod přechodu mezi oběma typy proudění závisí na poloměru trubice r, na střední rychlosti v a na hustotě q a viskozitě η. Definoval tak číslo, které nese jeho jméno: Reynoldsovo číslo: Reynoldsovo číslo je bezrozměrná veličina. Kritická hodnota pro přechod mezi laminárním a turbulentním prouděním je R e = Tlak krve Již víme, že tlak běžně měříme v Pascalech, nebo jeho násobcích (nejčastěji kpa, hpa), při měření tlaku krve se setrvačně používá jednotka torr pojmenovaná po Torricellim, jinak též udávaná mm rtuťového sloupce (mm Hg). Převod: 1 mm Hg = 133,32 Pa Pro zajímavost: Celková práce srdce při jedné systole je asi 1,13 J, výkon při frekvenci 70 tepů za minutu je asi 1,3 W. Za 60 let vykoná srdce cca 2 GJ práce, což je jako by vystěhovalo 30 tun na Mt. Everest. Úkol: Vyhledejte v jakých dalších jednotkách se měřil (ještě měří) tlak? 15

16 16

17 17

1 Vlastnosti kapalin a plynů

1 Vlastnosti kapalin a plynů 1 Vlastnosti kapalin a plynů hydrostatika zkoumá vlastnosti kapalin z hlediska stavu rovnováhy kapalina je v klidu hydrodynamika zkoumá vlastnosti kapalin v pohybu aerostatika, aerodynamika analogicky

Více

8. Mechanika kapalin a plynů

8. Mechanika kapalin a plynů 8. Mechanika kapalin a plynů 8. Vlastnosti kapalin a plynů Základní vlastností je tekutost. Tekutost je, když částečky se po sobě velmi snadno a velmi dobře pohybují (platí to pro tekutiny i plyny). Díky

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP RNDr. Jan Z a j í c, CSc., 2004 5. M E C H A N I K A T E K U T I N

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN. Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny

15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN. Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny 125 15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny Na rozdíl od pevných látek, které zachovávají při pohybu svůj tvar, setkáváme se v přírodě s látkami, které

Více

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA V

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA V STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA V HYDROMECHANIKA PRACOVNÍ SEŠIT Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Příklady z hydrostatiky

Příklady z hydrostatiky Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

11. Mechanika tekutin

11. Mechanika tekutin . Mechanika tekutin.. Základní poznatky Pascalův zákon Působí-li na tekutinu vnější tlak pouze v jednom směru, pak uvnitř tekutiny působí v každém místě stejně velký tlak, a to ve všech směrech. Hydrostatický

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Dýchací soustava Vojtěch Beneš žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle, usiluje o pozitivní změny ve svém

Více

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem? TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden

Více

1.8.10 Proudění reálné tekutiny

1.8.10 Proudění reálné tekutiny .8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly

Více

Střední průmyslová škola, Hronov, Hostovského 910, 549 31 Hronov. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 23-41-M/01 Strojírenství

Střední průmyslová škola, Hronov, Hostovského 910, 549 31 Hronov. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 23-41-M/01 Strojírenství Protokol SADA DUM Číslo sady DUM: Název sady DUM: Název a adresa školy: Registrační číslo projektu: Číslo a název šablony: Obor vzdělávání: Tematická oblast ŠVP: Předmět a ročník Autor: Použitá literatura:

Více

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Hydromechanické procesy Obtékání těles Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Proč funguje Clemův motor

Proč funguje Clemův motor - 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout

Více

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A:Měření

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 3) dnes se u laiků doporučuje již pouze srdeční masáž

TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 3) dnes se u laiků doporučuje již pouze srdeční masáž TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 1. Jaký je poměr KPR u dospělého člověka pro laickou veřejnost? 1) poměr nádechů ke počtu stlačení hrudníku je 2:30 2) ani jedna z uvedených odpovědí není

Více

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany

Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Více

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P 1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujte dýchací svaly. 2. Kde nalezneme dechové centrum, jakou má funkci a na jaké změny je citlivé? 3. Jaký je mechanizmus vdechu a výdechu? 4. Čím rozumíme

Více

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 Tento článek se zabývá možnostmi, jak pro školní experimenty s plyny získat něco jiného než vzduch. V dalším budu předpokládat, že nemáte kamarády ve výzkumném

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Datum: 1.2.2010 Autor: Ing. Vladimír Valenta Recenzent: Doc. Ing. Karel Papež, CSc. U plynových spotřebičů, což jsou většinou teplovodní kotle a

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

Fyzika a věda. Přednáška s názornými experimenty. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029

Fyzika a věda. Přednáška s názornými experimenty. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Fyzika a věda Přednáška s názornými experimenty Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 V Sokolově, 30. září 2014 PhDr. Jan Novotný, Ph.D. Obsah Mechanika Archimédés ze Syrakus- Archimédův zákon, Archimédův

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Příprava pro lektora

Příprava pro lektora Příprava pro lektora stanoviště aktivita pomůcky 1 typy oblačnosti podle manuálu Globe stanov typy mraků na obrázcích pokryvnost oblohy vytvoř model oblohy s 25% oblačností, použij modrý papír (obloha)

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Příklady otázek testu znalostí a dovedností

Příklady otázek testu znalostí a dovedností Příklady otázek testu znalostí a dovedností 1) K pozorování velkých prostorových objektů v biologii (např. hmyzu) používáme častěji a) binokulární lupu b) mikroskop c) dalekohled 2) Červené krvinky u člověka

Více

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,

Více

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie PRÁCE A ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Práce Pokud síla vyvolává pohyb Fyzikální veličina ( odvozená ) značka: W základní jednotka: Joule ( J ) Vztah pro výpočet práce: W = F s Práce

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Resuscitace dospělého a dítěte

Resuscitace dospělého a dítěte Resuscitace dospělého a dítěte První pomoc šance pro život První pomoc šance pro život Výuka je financována z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.1.07 Zvyšování kvality ve vzdělávání

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA

Více

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing. Jan Šritr ing. Jan Šritr 2 1 Vodní

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí měřená množstvím CO 2 Změna ve složení vzduchu měřená množstvím CO 2 v cigaretovém

Více

Nejdůležitější specifika. MUDr. Daniel BLAŽEK MUDr. Karel DLASK

Nejdůležitější specifika. MUDr. Daniel BLAŽEK MUDr. Karel DLASK Nejdůležitější specifika KPR dětí MUDr. Daniel BLAŽEK MUDr. Karel DLASK Rozdělení dětského věku novorozenec 0 28 dní kojenec 28 dní 1 rok batole 1 3 roky předškolní věk 3 6 let školní věk 6 15 let adolescent

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce)

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-31 Předmět: přírodopis Cílová

Více

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka íé= Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1..00/1.79 Název DUM: Hydrostatický tlak

Více

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění ZÁKLADNÍ VYŠETŘENÍ A PRIORITY OŠETŘENÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. Celkový stav Stav vědomí Dechová funkce Funkce krevního oběhu Poranění Jaké máme možnosti??? 1. Základní

Více

9 Charakter proudění v zařízeních

9 Charakter proudění v zařízeních 9 Charakter proudění v zařízeních Egon Eckert, Miloš Marek, Lubomír Neužil, Jiří Vlček A Výpočtové vztahy Jedním ze způsobů, který nám v praxi umožňuje získat alespoň omezené informace o charakteru proudění

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

Mechanika tekutin GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY. Poznámky & ilustrace k výuce v 1. ročníku / kvintě. Gymnázium F. X. Šaldy Honsoft 2004 Verze 2.

Mechanika tekutin GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY. Poznámky & ilustrace k výuce v 1. ročníku / kvintě. Gymnázium F. X. Šaldy Honsoft 2004 Verze 2. GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY PŘEDMĚTOVÁ KOMISE FYSIKY Mechanika tekutin Poznámky & ilustrace k výuce v 1. ročníku / kvintě Gymnázium F. X. Šaldy Honsoft 2004 Verze 2.0 PŘEDZNAMENÁNÍ Tento text slouží jako pomocný,

Více

Počítač s programem Logger Pro napojený na dataprojektor, LabQuest, spirometr Vernier s bakteriálním filtrem a náustky, kolíček na nos

Počítač s programem Logger Pro napojený na dataprojektor, LabQuest, spirometr Vernier s bakteriálním filtrem a náustky, kolíček na nos Výstup RVP: Klíčová slova: Dýchací soustava Vojtěch Beneš žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle, projevuje odolnost vůči výzvám k

Více

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek Fyzika 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí.

Více

měli vědět, i když nejsme potápěči

měli vědět, i když nejsme potápěči Dekompresní stavy - co bychom měli vědět, i když nejsme potápěči Štěpán Novotný Hana Pácová Oddělení hyperbarické a potápěčské medicíny, Kűbeck s.r.o., Kladno Oddělení kardiostimulace, Oblastní nemocnice

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Zklidňuj. MUDr.Petr Možný

Zklidňuj. MUDr.Petr Možný Zklidňuj ující dýchání MUDr.Petr Možný Příznaky hyperventilace Bušení srdce, zrychlená činnost srdce, pálení u srdce Závratě, točení hlavy; zhoršená koncentrace; rozostřené vidění; mravenčení nebo necitlivost

Více

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles 6.ročník Výstupy Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles určí, zda je daná látka plynná, kapalná či pevná, a popíše rozdíl ve vlastnostech správně používá pojem

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Dýchací soustava Pro potřeby

Více

KPR. Slezská univerzita v Opavě

KPR. Slezská univerzita v Opavě KPR Slezská univerzita v Opavě Kardiopulmonální resuscitace soubor úkonů vedoucích k obnovení průtoku okysličené krve mozkem u osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více životních funkcí ( vědomí,

Více

Vliv zátěže na tepovou frekvenci

Vliv zátěže na tepovou frekvenci Vliv zátěže na tepovou frekvenci vzorová úloha (SŠ) Jméno Třída.. Datum.. 1 Teoretický úvod K tomu, aby měl lidský organismus zajištěn dostatek energie k životu, potřebuje lidský organismus dostatečné

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje MODUL 03- TP ing. Jan Šritr 1) Hydrodynamický měnič

Více

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.11.2013 Název zpracovaného celku: Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Úkolem palivové soustavy je dopravit

Více

Dělení a svařování svazkem plazmatu

Dělení a svařování svazkem plazmatu Dělení a svařování svazkem plazmatu RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Osnova: Fyzikální podstat plazmatu Zdroje průmyslového plazmatu Dělení materiálu plazmou Svařování plazmovým svazkem Mikroplazma Co je to plazma?

Více

MĚŘ, POČÍTEJ A MĚŘ ZNOVU

MĚŘ, POČÍTEJ A MĚŘ ZNOVU MĚŘ, POČÍTEJ A MĚŘ ZNOVU Václav Piskač Gymnázium tř.kpt.jaroše, Brno Abstrakt: Příspěvek ukazuje možnost, jak ve vyučovací hodině propojit fyzikální experiment a početní úlohu způsobem, který výrazně zvyšuje

Více

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku 4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE

DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_20_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE PLICNÍ VENTILACE Plicní ventilace: mechanický proces pohyb vzduchu do plic a z plic změny

Více

Funkční vyšetření plic MUDr D.Dušíková TRN klinika,fn Ostrava Prim.MUDr J.Roubec,PhD

Funkční vyšetření plic MUDr D.Dušíková TRN klinika,fn Ostrava Prim.MUDr J.Roubec,PhD Funkční vyšetření plic MUDr D.Dušíková TRN klinika,fn Ostrava Prim.MUDr J.Roubec,PhD Funkční vyšetřování dýchacího ústrojí zahrnuje: I. vyšetření plicní ventilace II. mechaniky dýchání III.respirace IV.plicní

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více