JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ"

Transkript

1 JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském Meziříčí

2 Obsah 1. Úvod Základní pojmy Zdraví a jeho determinanty Incidence, prevalence, úmrtnost Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Charakteristika území a demografické údaje Obec s rozšířenou působností Střední délka života Úmrtnost Celková úmrtnost Úmrtnost podle příčin úmrtí Úmrtnost na nemoci srdce a cév Úmrtnost na novotvary (nádory) Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Úmrtnost nejmladších dětí Nemocnost Infekční onemocnění Tuberkulóza Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Střevní infekce Pohlavně přenosné nákazy Hospitalizace Dispenezarizace Diabetes mellitus (cukrovka) Alergie Nádory (zhoubné novotvary) Incidence zhoubných nádorů Zhoubné nádory tlustého střeva, rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu Zhoubné nádory plic, průdušnice a průdušek Zhoubný melanom kůže Zhoubné nádory prsu Zhoubné nádory děložního hrdla, dělohy a vaječníků

3 6.7 Zhoubné nádory prostaty Shrnutí Srovnání se světem Dodatky Seznam zkratek Slovníček pojmů (vyjma definic uvedených v textu) Seznam zdrojů Seznam grafů Seznam tabulek

4 1. Úvod Data k publikaci Analýza zdravotního stavu obyvatel města byla zpracována poprvé v roce 2011 (s dostupností zdravotních údajů do r. 2008). Současná publikace aktualizuje data do r. 2012, poskytuje tak cenné srovnání a dokumentuje vývoj zdravotního stavu obyvatel města, resp. obyvatel ORP, k nimž se většina údajů vztahuje. Analýza byla zpracována podle metodiky, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní síť zdravých měst, jejímž je členem. Garantem Analýzy je Komise pro Zdravé město, odbornou část připravila Národní síť podpory zdraví. Zdrojem dat jsou především údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Státního zdravotního ústavu. Zdraví je základní lidská hodnota. Lze odkázat na úvodní pasáž z materiálu Ministerstva zdravotnictví Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí který v lednu 2014 podpořila Vláda České republiky: Možnosti dostupné zdravotnické péče a nových technologií jsou do značné míry vyčerpány a jejich další extenzivní růst je ekonomicky neudržitelný a nepřináší očekávaný efekt v ovlivnění zdraví obyvatelstva. K tomu přistupuje rychle se měnící životní styl, který přináší řadu negativních zdravotních důsledků: narůstá podíl obézních, nedostatečná je pohybová aktivita, roste průměrná hodnota krevního tlaku v populaci, nedaří se redukovat podíl kuřáků a stále vysoká je spotřeba alkoholu a stresová zátěž. S tím narůstá počet závažných neinfekčních onemocnění, zejména diabetu mellitu II. typu, nádorových, kardiovaskulárních, psychických a pohybových nemocí. Měnící se životní podmínky, životní styl, globalizace a migrace obyvatel přinášejí i zvýšené riziko infekčních nemocí, objevování nových infekcí a výskyt znovu se objevujících již dříve potlačených infekcí, a stejně tak nárůst vnímavých skupin obyvatelstva. Efektivním řešením této situace je prevence nemocí, ochrana a podpora zdraví.dobrý zdravotní stav lidí je přínosem pro všechny resorty i celou společnost. To z něj činí významnou hodnotu. Dobré zdraví je nesmírně důležité pro ekonomický a sociální rozvoj a má zásadní význam jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. Špatný zdravotní stav plýtvá lidským potenciálem, vede ke stavům beznaděje a odčerpává veřejné i soukromé finanční prostředky. Umožníme-li lidem získat kontrolu nad svým zdravím a nad jeho základními determinantami, přispějeme tím ke zlepšení životní situace populačních skupin a kvality života lidí... I tato aktualizovaná verze určena zejména zástupcům samosprávy a státní správy města, vedoucím pracovníkům institucí, firem, škol, zástupcům neziskového sektoru i všem ostatním zájemcům bez zdravotnického vzdělání. Má za cíl sloužit jako praktický zdroj informací i jako jeden z možných podkladů pro vytváření zdravotní politiky a péče o rozvoj služeb souvisejících se zdravím v našem městě. autoři 4

5 2. Základní pojmy Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) popisuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. 2.1 Zdraví a jeho determinanty Definice: Individuální zdraví (WHO): stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. Veřejné zdraví: zdravotní stav určité populace, skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, ba stovek faktorů, jejichž složení a míra vlivu se mění v průběhu života každého jednotlivce. Tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, případně rizikové faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života) člověka, dále životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam má i úroveň zdravotní péče, zejména dostupnost a kvalita léčby a prevence. Střetávají se zde tedy momenty biologické podstaty člověka, přírodní a společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf 1: Determinanty zdraví životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí I když se odhad podílu jednotlivých determinant v různých odborných zdrojích někdy mírně liší, panuje shoda v tom, že rozhodující vliv na zdraví má životní styl, tj. způsob života každého jedince. Ten je utvářen především stylem výživy, pohybové aktivity, duševní hygieny, rozvržením denního režimu, dále návyky a příp. závislostmi jako je kouření, míra konzumace alkoholu a jiné 5

6 rizikové chování, ale také typem sexuálního chování, dodržováním hygienických zásad a dalšími faktory. V posledních letech odborníci upozorňují, že tento graf je nutno zasadit do konkrétních sociálních a kulturních podmínek. Tam patří to, kde lidé žijí, zda je v zemi či regionu politická stabilita či nejistota až chaos, zda oblast ekonomicky prosperuje či zda převládá chudoba, jaká je nezaměstnanost, jaké mají lidé možnosti vzdělání a další. Sociální podmínky ovlivňují komplexně veškeré faktory, zejména životní styl, úroveň a dostupnost zdravotní péče, kvalitu životního, komunálního i pracovního či školního prostředí. Genetická zátěž je sociálním prostředím ovlivněna pouze částečně a zprostředkovaně. Graf 2: Determinanty zdraví v kontextu sociálních podmínek SOCIÁLNÍ PODMÍNKY životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost Zdravotní stav obyvatelstva obecně i v jednotlivých regionech, tzn. i ve Valašském Meziříčí, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatele zdravotního stavu jsou založeny především na dvou důležitých událostech na vzniku/existenci nemoci a na úmrtí. Ve vztahu k onemocnění se nejčastěji hovoří o incidenci a prevalenci dané nemoci. Definice: Incidence: počet všech nových (nově hlášených, diagnostikovaných) případů onemocnění. Vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci. Prevalence: počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase. Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce). Nemocnost: počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob v populaci. Úmrtnost: počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. 6

7 2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Základními údaji jsou absolutní údaje, což jsou čísla, která zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných, a to celkově nebo podle jednotlivých kritérií (podle diagnóz, podle věku, pohlaví apod.) na vybraném území. Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími, např. mezi městem, okresem, krajem a ČR, a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý počet obyvatel, ve většině případů na 100 tisíc obyvatel. Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se data dále standardizují metodou tzv. věkové standardizace, tzn. přepočtu ve všech srovnávaných oblastech a v každém období na stejnou věkovou strukturu, jako kdyby všude a v každém období žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat údaje v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a srovnat s průměrem ČR i s hodnotami v jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je tomu tak i v této práci tzv. evropský standard, tedy jakýsi evropský věkový průměr. Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k velikosti tzv. statistického souboru, to znamená skutečnému počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory, v tomto případě ukazatele vztahující se k městu Valašské Meziříčí, mívají i po standardizaci a relativizaci výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům z velkých populací. U údajů za menší celky jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. V případech, kdy velikost populace v souboru je menší než 100 tisíc osob, mohou přepočty na 100 tisíc být naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné při hodnocení dat ve městech vždy počítat i s jinými než zdravotními vlivy. Například snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm v malých obcích. Snaha o nalezení příčin odchylek může být někdy i spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložená znalostí všech faktů a vlivů, proto jsme v nejasných případech odchylky Valašského Meziříčí od republikového průměru nehodnotili. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. K vyhodnocení trendu je ale potřebná určitá doba sledování daného údaje. Data s rozlišením až na úroveň vlastního města (bez obcí spadajících pod ORP Val. Mez.) nejsou běžně sledována a vzhledem k velikosti města by také jejich hodnocení bylo velmi problematické. 3. Charakteristika území a demografické údaje 3.1 Obec s rozšířenou působností Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) zahrnuje katastrální území města, tj. části: Brňov, Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Křivé, Lhota u Choryně, Podlesí,, a dále pak obce: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Poličná, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota a Zašová. K žilo na území ORP osob, ve vlastním městě Valašské Meziříčí pak osob, tento počet ale poklesl po oddělení místních částí Krhová a Poličná na osob k (zdroj 7

8 Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP v letech Roky počet obyvatel celkem počet obyvatel ve věku 0-14 počet obyvatel ve věku 65+ počet obyvatel ve věku Rozdíl za 10 let V období posledních let vzrůstá v ČR i v ORP počet seniorů (osob nad 65 let věku) a tento počet se bude nadále zvyšovat, stejně jako počet obyvatel nad 80 let věku. Právě tato věková skupina a její rodiny potřebují a budou potřebovat širokou škálu sociálních a zdravotních služeb. Současně je potřeba podporovat takové aktivity a programy, které povedou seniory k aktivní péči o vlastní zdraví, aby byla co nejdéle zachována jejich soběstačnost a přiměřený zdravotní stav. V posledních 5ti letech se zastavil pokles počtu dětí do 14ti let a dochází k potěšitelnému mírnému nárůstu této věkové skupiny. Bohužel se předpokládá, že tento trend je pouze dočasný a v dlouhodobém horizontu bude počet dětí ve městě opět klesat. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel ORP ve věku 0-14 let a více než 65 let v letech počet obyvatel ve věku 0-14 počet obyvatel ve věku

9 3.2 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Úzce souvisí se všemi determinantami zdraví, jak byly popsány výše. Definice: Střední délka života při narození: střední (průměrný) počet let, kterých se teoreticky dožije novorozenec v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu. Střední délka života tedy představuje pravděpodobnou délku dožití. Není to průměrná délka života žijící populace, nicméně se dá říci, že jí tento ukazatel přibližně odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých územích (krajích či městech) u obou pohlaví prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů. Platí to všeobecně pro populaci nejen v ČR. V Evropě je tento rozdíl přibližně 5 7 let a v posledních letech se délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. Hranice 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce Hovoříme-li o délce života, pak stejně významné, ne-li významnější je, aby to byla léta prožitá ve zdraví, kvalitně a s pocitem subjektivní spokojenosti. To zahrnuje celou řadu aspektů ekonomických, sociálních, kulturních i zdravotních. Ukazatele tzv. délky života ve zdraví se v současnosti stávají novými ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti společnosti nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Poznámka: před rokem 2008 je k dispozici pouze údaj z roku 2005, neboť dříve se tento údaj sledoval 1x/5let. Graf 4: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech , muži 75, , , , ,5 9

10 Tabulka 2: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech , muži ,4 72,4 72,6 73,1 73,3 73,4 72, ,2 74,4 74,7 75 Graf 5: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech , ženy 81, , , ,5 78 Tabulka 3: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech , ženy ,5 79,5 79,2 79,8 79,8 80,3 78,7 80,1 80,1 80,6 80,7 80,9 Ačkoliv se očekávaná střední délka života při narození v ORP zvyšuje, toto zvyšování je ve srovnání s průměrem České republiky pomalejší, a tak v posledních letech ORP VM v tomto ukazateli zaostává, a to zejména u mužů. Nepříznivý rozdíl mezi průměrem ČR a Valašským Meziříčí má navíc v posledních letech tendenci se zvětšovat. Pro představu uvádíme ještě grafické porovnání s ostatními ORP, na kterých je patrné, že u mužů v roce 2012 patřilo ORP VM mezi oblasti s nízkou očekávanou střední délkou života při narození. U žen vykazuje tento ukazatel v rámci ČR vysoké hodnoty, ačkoliv ani zde již nedosahuje průměru ČR. 10

11 Graf 6: Střední délka života při narození v roce 2012 v ORP a České republice v letech , muži 2 Střední délka života při narození - muži 2012 Horní Spodní Nejsou data Min = Graf 7: Střední délka života při narození v roce 2012 v ORP a České republice v letech , ženy 2 Střední délka života při narození - ženy 2012 Horní Spodní Nejsou data Min =

12 4. Úmrtnost 4.1 Celková úmrtnost Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy uváděna jako tzv. SDR úmrtnost (= Standard Death Ratio). Jedná se o údaje u úmrtnosti (celkové nebo podle jednotlivých příčin), přepočtené na 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. evropský věkový standard, jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury. Výsledné údaje nejsou totožné s absolutními počty zemřelých, ale takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací. S ohledem na skutečnost, že ORP tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, je patrné, že hodnoty u našeho ORP výrazně více kolísají, než u velkých souborů. Proto byl zařazen také lineární trend vývoje v ORP Val. Mez. Definice: Standard Death Ratio (SDR): teoretická intenzita úmrtnosti (na 100 tisíc osob) reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu. Graf 8: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech , muži Tabulka 4: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech , muži ,1 1281,6 1216,7 984,3 967,3 1058, ,2 1002,5 1050,9 1164,9 1106,6 1076,7 1024,1 991,2 966,5 962,5 940,8 918,4 903,1 12

13 Graf 9: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 5: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech , ženy ,4 593,2 783,3 680,5 589,3 561,4 565,8 553, ,9 703,6 661,9 657,2 613,2 595,4 576,7 576,5 557,1 545,5 542,6 Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Před rokem 1989 patřila v ČR celková úmrtnost k nejvyšším v Evropě. Pokles započal u mužů po roce 1990, u žen již o několik let dříve. Od roku 1990 celková úmrtnost v celé ČR, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve většině měst výrazně klesá. To souvisí s prodlužující se průměrnou délkou života: lidé žijí déle a úmrtnost (zemřít musíme nakonec všichni) je rozložena na delší časové období, čili čísla za jednotlivé roky jsou menší. Stejně jako střední délka života, tak i úmrtnost populace je ovlivněna všemi základními determinantami zdraví, tj. především životním stylem, úrovní lékařské péče, kvalitou prostředí i dědičnými předpoklady každého člověka. Je patrné, že úmrtnost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Trend vývoje celkové úmrtnosti u mužů i žen ve Valašském Meziříčí kopíruje příznivý trend České republiky, i když strmý pokles z let se u mužů v posledních letech výrazně zpomalil a celková úmrtnost zůstává mírně nad průměrem ČR. V absolutních číslech umírá v ORP v posledních letech ročně osob. 13

14 4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé u nás nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění). I když úmrtnost na tyto nemoci dlouhodobě klesá, stále tvoří téměř polovinu všech příčin úmrtí. Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění. Úmrtnost na ně tvoří v posledních letech již více než čtvrtinu všech úmrtí. Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou poranění a úrazy s výrazným rozdílem mezi muži a ženami. Všechny další příčiny úmrtí představují cca pětinu z celkového počtu. Graf 10: Struktura příčin úmrtí v ČR v roce 2012 v %, muži 22% 44% 8% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 26% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní Graf 11: Struktura příčin úmrtí v ČR v roce 2012 v %, ženy 20% 49% 5% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 26% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní 14

15 Ve Valašském Meziříčí je struktura úmrtnosti obdobná, avšak úmrtnost na nádorová onemocnění je u obou pohlaví nižší, než je průměr ČR, zejména u žen. U žen naopak přetrvává vyšší úmrtnost na srdečně cévní nemoci. Vzhledem k vyššímu meziročnímu kolísaní dat v ORP ve srovnání s ČR byl v následujících dvou grafech pro ORP použit průměr z údajů za léta : Graf 12: Struktura příčin úmrtí v ORP, průměr v % z let , muži 24% 44% 8% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 24% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní Graf 13: Struktura příčin úmrtí v ORP, průměr v % z let , ženy 20% 53% 5% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 22% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní 15

16 Předchozí údaje platí pro celou populaci daného území, ale struktura příčin úmrtí se v jednotlivých věkových kategoriích velmi liší. V případě úmrtí mladých lidí je procentuální zastoupení příčin smrti zcela odlišné. Mladí lidé do cca 35ti let umírají nejvíce na vnější příčiny (zejména chlapci a mladí muži), ve středním věku začínají postupně dominovat nádorová onemocnění a s postupujícím stářím přibývá úmrtí na srdečně cévní nemoci. Maximum úmrtnosti na nádory se u žen nachází asi o 10 let dříve než u mužů (u žen let, u mužů roků). U mužů v tomto věku, let, má oproti ženám větší podíl na celkové úmrtnosti kardiovaskulární mortalita. Od 70 let věku jsou již u obou pohlaví dominantní příčinou smrti srdečně cévní nemoci Úmrtnost na nemoci srdce a cév Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové soustavy, kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. Obojí příčiny jsou ovšem důsledkem většinou dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti na tyto nemoci. Ačkoliv se jedná o nemoci do značné míry preventabilní, pokles úmrtnosti souvisí především s výraznými pokroky ve zdravotní péči o pacienty s již vzniklými onemocněními. Zlepšila se dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy obyvatelstva, ale i diagnostika časných stádií nemocí. V oblasti prevence je stále ještě významný prostor pro zlepšování, a to nejen ze strany jednotlivců, ale i ze strany státu. Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , muži Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , muži ,4 718,3 658,3 501,2 427,3 542,4 434,9 451, ,3 568,5 530,9 508,1 477,8 453,7 437, ,4 412,9 403,1 16

17 Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , ženy ,5 380,5 506,2 331,5 313,1 345,3 293,3 285,7 248,4 287,7 384,4 356,9 351,1 318,2 306,8 292,3 296,2 282,4 268,1 264 Z přiložených grafů vyplývá, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, která e v ORP pohybovala mírně nad celorepublikovým průměrem, klesala zejména u mužů strměji a v posledních letech je na úrovni republikového průměru Úmrtnost na novotvary (nádory) Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. Trend úmrtí na tato onemocnění je rovněž mírně sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že výskyt zhoubných nádorů naopak v České republice vzrůstá, je pokles úmrtnosti dán stále se zlepšující a dostupnější léčbou nádorů. Další snižování úmrtnosti může být výrazně podpořeno rozvojem efektivní sekundární prevence, tj. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Ta jsou léčitelná mnohem lépe než stadia rozvinutá a léčba je pro pacienta méně zatěžující. V neposlední řadě je léčba časných stadií efektivnější i ekonomicky. Důležité je především zvýšení účasti obyvatelstva na screeningových programech nádorů děložního hrdla, prsu a tlustého střeva a konečníku. I když počet obyvatel, kteří absolvují tato preventivní vyšetření, vzrůstá, stále ještě zůstává značné procento osob, které preventivní vyšetření neabsolvují. 17

18 Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech , muži Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech , muži , ,5 208,3 264,4 219,5 291, , ,1 315,2 296,8 286,8 277,5 272,8 268,9 266,9 249,2 243,2 Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech , ženy

19 Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech , ženy ,5 118,9 149,6 190,3 95,3 96,4 144,9 130, ,5 177, ,2 164, ,2 150,7 149,5 146,4 145 Úmrtnost na novotvary (nádory, nádorová onemocnění) je ve Zlínském kraji ve srovnání s průměrem ČR nízká. Tomu odpovídají i data z ORP. Tento rozdíl je výrazný zejména u žen. V našem regionu je úmrtnost na nádory u žen jedna z nejnižších v České republice, i když meziroční výkyvy jsou výrazné Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami, mužů umírá z těchto příčin výrazně více než žen (ČR 2012: 7,9 % ze všech úmrtí u mužů, 4,8 % u žen). Také úmrtnost na úrazy patří mezi ukazatele, u nichž je možné situaci příznivě ovlivnit preventivními zásahy. Prevence úrazů je nedílná součást výchovy ke zdraví, protože právě mezi dětmi a mladými lidmi se jedná o dominantní příčinu smrti. Prevence úrazů a výchova k bezpečnému chování by proto měla mít podporu i v místních programech zaměřených na podporu zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , muži

20 Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , muži ,1 92,6 99,5 117,8 111,7 72,8 75,2 99,3 94,2 57,2 96, ,8 77, ,5 75,2 74,7 73,1 70,9 Graf 19: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , ženy ,6 20,7 28,8 43,6 38,2 29,5 29, ,7 23,8 35, ,3 25,4 26,1 25,4 23,8 23,4 23,4 22,6 Republikový trend u mužů i u žen je od roku 1985 sestupný. V ORP byl počet úmrtí na poranění a otravy nad republikovým průměrem, v posledních letech je ale pokles v našem regionu strmější a údaje se blíží republikovému průměru. V absolutních číslech zemřelo v ORP z těchto příčin v posledních 5ti letech ročně mužů a 5-12 žen. Ještě výraznější rozdíl mezi úmrtností mužů a žen je v úmrtnosti na sebepoškození (sebevraždy). Muži umírají z této příčiny cca 4x častěji než ženy. Ačkoliv je u mužů v ORP Valašské Meziříčí trend v posledních letech klesající a u žen naopak stoupající, vzhledem k celkově nízkému počtu případů by hodnocení bylo spekulativní. Roční počet úmrtí z důvodů sebepoškození se v posledních pěti letech pohybuje mezi 3 až 8 úmrtími u mužů a 0 až 2 úmrtími u žen. 20

21 Graf 20: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech , muži Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech , muži ,2 27,5 26,9 35,8 32, ,3 36,6 25,9 16,4 26,2 24,3 23,8 21,1 20,8 20,2 21,8 22,1 23,6 23,9 Graf 21: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech , ženy

22 Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech , ženy ,7 4, ,6 9,4 5,4 5,8 4,7 4,8 4,2 3,6 4,2 3,7 4,1 4,1 4,3 4.4 Úmrtnost nejmladších dětí Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou úmrtnosti nejmladších dětí: novorozenců a kojenců. V tomto ukazateli se řadí mezi nejvyspělejší země Evropy i světa. Úmrtnost novorozenců a kojenců klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Definice: Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do 28 dní věku připadající na dětí živě narozených. Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do 1 roku věku připadající na dětí živě narozených. Graf 22: Novorozenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech Tabulka 14: Novorozenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech ,6 2,6 4,5 2,4 6, ,5 0 2,5 2,4 2,3 2 2,3 2,1 1,8 1,6 1,7 1,7 1,6 22

23 Graf 23: Kojenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech ,2 2,6 9 4,8 10, ,5 2,4 2,5 3,9 3,7 3,4 3,3 3,1 2,8 2,9 2,7 2,7 2,6 V ORP odpovídá úmrtnost nejmenších dětí v posledních letech situaci v České republice. Výrazné kolísání grafu je způsobeno celkovými malými hodnotami. V absolutních počtech zemřely v posledních 5ti letech ( ) celkem 4 děti ve věku do 1 roku, z toho 3 ve věku do 28 dnů. 5. Nemocnost 5.1 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění způsobená mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Po staletí tvořily, a v řadě zejména afrických a asijských zemích doposud tvoří, jednu z hlavních příčin úmrtí. Ve zvládnutí problematiky infekcí patří k nejvyspělejším státům světa. V posledních desetiletích se podařilo významně snížit až eliminovat většinu vážných infekčních chorob. Nejvýznamnější podíl na tomto úspěchu má bezesporu zvýšení životní úrovně a celkového hygienického standardu, důsledně prováděné očkování a objevy účinné léčby. Bylo by však fatální chybou se domnívat, že infekce jsou již zvládnutou skupinou onemocnění. I dnes jsou u nás jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách. U dětí jsou častým důvodem hospitalizace. Protože infekční nemoci se nejsnáze šíří v podmínkách s nižším standardem hygieny a při zanedbání běžných protiinfekčních opatření, je nutné zejména mezi 23

24 skupinami sociálně slabých obyvatel, v dětských kolektivech a v potravinářských provozech věnovat trvalou pozornost prosazování hygienických pravidel. Nelze také podceňovat trvalou hrozbu nových infekcí ani riziko zavlečení infekčních chorob z jiných částí světa. Výskyt infekčních nemocí se nejčastěji vyjadřuje incidencí, což je údaj vyjadřující počet nově zjištěných onemocnění na daném území v daném čase, přepočtený na 100 tisíc obyvatel. U infekcí údaj většinou není věkově standardizovaný. Výskyt většiny infekcí podléhá tzv. povinnému hlášení. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně), bez zjevných příznaků u postižených osob, případně probíhají pouze s lehkými příznaky a nemocný nevyhledá lékaře. Taková onemocnění potom z hlášení unikají. Skutečný počet případů je tak obvykle vyšší (někdy výrazně vyšší), než udávají statistické údaje. Závažná je skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem nákazy pro další osoby. Definice: Incidence infekčních nemocí: hlášené případy v daném roce na 100 tisíc obyvatel podle trvalého bydliště Tuberkulóza Graf 24: Incidence tuberkulózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 16: Incidence tuberkulózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,9 7,1 7,1 4,8 7,1 7,1 2, ,4 10,4 9,8 9,5 8,4 8,4 6,8 6,5 5,8 5,8 24

25 Výskyt tuberkulózy u nás je nyní spíše ojedinělý a vzestup před 10ti a více lety byl spíše na úkor dovezených případů. Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje sestupný trend a v ORP je situace příznivá nový případ se nevyskytl od roku TBC představuje v současné době riziko hlavně pro osoby žijící ve špatných sociálních podmínkách a pro osoby se sníženou obranyschopností. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy došlo je změně očkovacího kalendáře a očkování dětí proti TBC již není plošně povinné Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který je způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po překonání jednoho typu žloutenky se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět více typy. Nejčastěji se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou nemoc špinavých rukou, která se snadno šíří zejména v prostředí se sníženou sociální a hygienickou úrovní. Hepatitidy typu B a C mají jiný způsob šíření, mohou se přenášet krví i pohlavním stykem. Hepatitida typu C je rozšířená v komunitách problémových uživatelů drog (injekční aplikace). Graf 25: Incidence hepatitidy A, B, C v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,9 0 28,6 4,8 2,4 16,6 4,7 0 2,4 2, ,9 14,2 13,7 28,1 20,8 17,3 12,1 11,7 25

26 Výskyt hepatitid je v ORP nízký. Hepatitida typu A byla zaznamenána naposledy v roce 2009 (1 případ) a hepatitida B v roce 2008 (1 případ). Méně příznivá je situace výskytu hepatitidy C, která je sice ojediněle (1-2 případy ročně) zjišťována v našem ORP v posledních letech každoročně s výjimkou roku Střevní infekce Střevní infekce patří mezi velmi častá onemocnění. Skutečný počet nemocných je vyšší než počet laboratorně vyšetřených, prokázaných a tedy ve statistikách evidovaných případů. Nejznámější ze střevních infekcí, salmonelóza, byla v 90. letech nejčastěji diagnostikovanou bakteriální střevní infekcí, v posledních deseti letech však její výskyt začal klesat a její místo zaujala infekce s podobnými příznaky a průběhem, kampylobakterióza. Důvod těchto záměn původců souvisí s protiepidemickými opatřeními vůči původcům salmonelózy, dále s vývojem složitého vzájemného vztahu imunity populace a virulence mikroorganismů, ale podílet se může i počet prováděných cílených vyšetření. Graf 26: Incidence salmonelózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 18: Incidence salmonelózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,9 428,7 297,8 231,3 238,3 125,8 146,8 97,2 80,9 114,6 263, ,7 244,5 176,4 105, ,4 99,98 26

27 Graf 27: Incidence kampylobakteriózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,9 490,6 624,3 560,4 602,8 453,4 494, ,7 249,8 295,8 221, ,4 194,2 201,2 179,2 175,2 Pokles evidovaných případů salmonelózy je v ORP v souladu s republikovým trendem. Vyšší výskyt kampylobakteriózy v ORP ve srovnání s republikovým průměrem je nutné hodnotit opatrně. Vliv může mít také vyšší počet laboratorně potvrzených nákaz. Je možné, že v našem ORP jsou pacientům, zejména dětem, s podezřením na toto onemocnění častěji odebírány vzorky k vyšetření, a tak se větší počet nemocí potvrdí a objeví ve statistikách. V absolutních počtech je v posledních několika letech v našem ORP potvrzeno méně než 50 případů salmonelózy ročně (v roce 2012 to bylo 48 případů) a případů kampylobakteriózy (nejméně v roce případů) Pohlavně přenosné nákazy Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz uvádíme ve statistikách dostupná data o onemocnění syfilis, kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější. 27

28 Graf 28: Incidence syfilis (příjice) v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) v ORP a České republice v letech , muži i ženy , ,4 2, ,4 8,3 6,7 5,1 4,9 8 8,1 9,5 9,7 7 6,6 Graf 29: Incidence kapavky v ORP a České republice v letech , muži i ženy

29 Tabulka 21: Incidence kapavky v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,7 2,4 2,4 0 14,3 7, ,4 9,5 10,1 9,3 8,4 10,5 11,1 7,8 6,9 7,2 6,8 11 Tyto pohlavně přenosné nákazy jsou v ORP diagnostikovány spíše ojediněle U syfilis jsou to za posledních 5 sledovaných let 4 případy, kapavky je evidováno 8 případů. U kapavky je ovšem míst na paměti, že pravděpodobně část případů uniká ze systému povinného hlášení a skutečný počet bude asi vyšší. V každém případě i výjimečná přítomnost těchto infekcí znamená, že dodržování preventivních zásad je stále aktuální a velmi důležité je i výchova dospívající generace k bezpečnému sexuálnímu chování. To platí také pro stoupající hrozbu onemocnění virem HIV/AIDS. Na začátku uplynulého desetiletí se zdálo, že nárůst nových případů HIV/AIDS se v ČR zastavil, ale od roku 2003 pozorujeme opět vzrůst počtu potvrzených infikovaných. Předpokládá se také, že většina HIV pozitivních případů není zjištěna, poměr se nyní odhaduje na cca 1 : 4-5 v neprospěch podchycených případů infekce (dříve 1 : 10). Prevence HIV/AIDS tak zůstává jednou z priorit zdravotní výchovy obyvatelstva. Počet zjištěných případů infekce HIV/AIDS od počátku sledování ve Zlínském kraji je v rámci ČR nízký. Celkem bylo v ČR doposud (k ) zjištěno 2166 případů HIV pozitivních osob, u 411 osob se rozvinulo onemocnění AIDS, 209 nemocných zemřelo. Ve Zlínském kraji bylo ke stejnému datu evidováno 38 případů, u 9 osob bylo zjištěno klinické stadium AIDS. Data na úrovni ORP nejsou běžně dostupná. 5.2 Hospitalizace Jedním z trendů současné doby je pokles počtu dní, které lidé, bez ohledu na diagnózu, stráví v nemocnicích a dalších léčebných zařízeních, tj. pokles tzv. standardizované hospitalizace. Přesun léčby do domácího prostředí tam, kde je to vhodné, je možný především díky novým účinnějším a šetrnějším metodám léčby. Je výhodný pro nemocného, který léčbu ve vlastním známém prostředí preferuje a lépe snáší, a přináší to také nemalé úspory zdravotnickému systému. Definice: Standardizovaná hospitalizace v nemocnicích: teoretická intenzita hospitalizace na 100 tisíc osob reálné populace s věkově specifickým profilem hospitalizace za předpokladu věkové struktury populace odpovídající evropskému standardu. 29

30 Graf 30: Standardizovaná hospitalizace v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 22: Standardizovaná hospitalizace celkem v ORP a České republice v letech , muži i ženy Valašské Meziříčí Česká republika , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,4 Graf 31: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , muži i ženy

31 Tabulka 23: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,4 3170,3 3012,2 2743,4 2465,1 2432,9 2417,1 2219,4 2192,4 2559,1 2914,8 2955,8 2833,2 2675,5 2558,2 2445,2 2423, ,9 2218,1 Graf 32: Standardizovaná hospitalizace na novotvary v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 24: Standardizovaná hospitalizace na novotvary v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,9 1893, , ,8 1774,1 1818,8 1655,9 1452,1 1739,4 1746,9 1712,1 1628,9 1634,6 1591, ,9 1410,4 1337,2 31

32 Graf 33: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 25: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,3 2180,2 2402,8 2282,5 2044, ,7 1898,2 1919,4 1923,6 1840,4 1883,6 1857,8 1778,5 1728,8 1738,8 1739,1 1729,9 1714, Standardizovaná hospitalizace obyvatel ORP se v nemocnicích (všechna lůžková zdravotnická zařízení) pohybuje nad republikovým průměrem, trend vývoje je ale stejný - klesající. Zatímco u úrazů odpovídají vyšší údaje skutečnosti, že v našem regionu je vysoký počet úrazů, u nádorů se jedná o údaj poněkud překvapující, protože výskyt nádorů je v regionu naopak nižší, než je republikový průměr (viz dále). 5.3 Dispenezarizace Lidé s chronickými onemocněními bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu) nebo při zjištění příznaků onemocnění vysokého krevního tlaku, abnormálních hodnot krevních markerů apod. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok. 32

33 Z hlediska veřejného zdraví jsou u nás významná především hromadně se vyskytující onemocnění, která úzce souvisí s životním stylem a společensko-kulturním klimatem a která proto bývají také nazývána tzv. civilizačními chorobami. Do této skupiny nemocí patří především již zmíněné srdečně cévní nemoci, nádorová onemocnění a diabetes (cukrovka) II. typu. Dále sem bývá řazena skupina alergií, některé duševní choroby (především úzkostné a afektivní poruchy) a funkční bolesti zad. Ačkoliv poslední jmenované nemoci nejsou většinou přímou příčinou úmrtí, dlouhodobé poškození zdraví a subjektivní zdravotní potíže snižují významně kvalitu života nemocných a bývají také často příčinou dlouhodobých pracovních neschopností. Zejména u diabetu spočívá další nebezpečí ve spojení s dalšími navazujícími chorobami, především onemocněním srdce a cév či ledvin Diabetes mellitus (cukrovka) Graf 34: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 26: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,4 7733, ,4 9101,7 8623,8 8810,2 9054,5 9679,3 9898,9 6726,4 6967, ,3 7272,4 7390,1 7455,4 7654,5 7856,7 7999,4 Prevalence diabetiků má v celé ČR vzestupnou tendenci, to znamená, že počet nemocných se zvyšuje. Počet léčených diabetiků v OPR je nad republikovým průměrem, ale v rámci republiky hodnoty v jednotlivých ORP kolísají a počty léčených ve Valašském Meziříčí nejsou extrémní. Ve Zlínském kraji vykazuje dlouhodobě výrazně nejvyšší hodnoty Zlín. 33

34 5.3.2 Alergie Graf 35: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , muži i ženy Lineární () Tabulka 27: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech , muži i ženy Valašské Meziříčí Česká republika 14227, , , , , , , , ,1 8609,5 8581,1 8840,6 9053,6 8852, , , ,3 Počet osob, léčených v alergologických ambulancích ORP, překračuje vysoko průměr ČR a má stoupající trend, na rozdíl od víceméně stagnujícího trendu ČR. Jak ukazuje následující graf, v rámci ČR patří ORP mezi oblasti s nejvyšším počtem dispenzarizovaných pacientů. I když počet sledovaných osob vykazuje značný rozptyl hodnot v jednotlivých ORP, neznáme pro tento stav ve Valašském Meziříčí vysvětlení a bylo by vhodné situaci podrobněji analyzovat. 34

35 Graf 36: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel srovnání ORP Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích - na obyvatel Nádory (zhoubné novotvary) 6.1 Incidence zhoubných nádorů Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) sledovaných většinou odděleně u mužů a žen, protože u obou pohlaví jsou někdy značné rozdíly ve výskytu. Údaje jsou uváděny po přepočtu na 100 tisíc obyvatel za rok a po standardizaci na evropský věkový standard. Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, anebo častěji bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy jiné zhoubné nádory kůže. Je to proto, že tzv. jiný zhoubný nádor kůže má oproti ostatním zhoubným nádorům určitá specifika. Je nejčastější v průměru tvoří zhruba 20 % ze všech nádorů vyskytuje se převážně ve vysokém věku, roste zvolna, obvykle nevytváří metastázy a jeho prognóza je většinou příznivá. Incidence nádorů v České republice má bohužel stále stoupající charakter. Příčin je více. Především jsou to důvody, které jsou shodné pro všechny vyspělé země a které jsou vlastně pozitivní: především prodlužování průměrné délky života, neboť nádory jsou onemocnění zejména vyššího věku. Dalším důvodem je také fakt, že díky dobré úrovni zdravotní péče poklesla významně úmrtnost na choroby, na které dříve umírali lidé v mladém a středním věku (např. infekce, úrazy, porodní komplikace), a tak se věku, ve kterém se nádory nejčastěji vyskytují, dožívají i jedinci se slabší odolností. Vliv na stoupající incidenci má také aktivní vyhledávání stále časnějších případů onemocnění. Z vnějších vlivů hraje jednoznačně nejvýznamnější roli životní styl, a to zejména nesprávná výživa, kouření a konzumace alkoholu. Tyto faktory, které může ovlivnit každý člověk, stojí v pozadí nejčastěji se vyskytujících nádorů. Na rozvoji nádorových onemocnění se ale podílí i další vnější a vnitřní rizikové faktory podle míry odhadovaného významu následují určité virové infekce, genetická zátěž, typ sexuálního chování, geofyzikální faktory (např. sluneční záření, radon), kvalita 35

36 pracovního a životního prostředí a některá léčiva. U některých typů nádorů jsou rizikové faktory dosud neznámé. U nádorů ještě více než u jiných nemocí má časná detekce zásadní vliv na pravděpodobnost uzdravení. Vzájemný podíl rizikových faktorů nádorů je znázorněn na následujícím grafu: Graf 37: Odhad podílu rizikových faktorů pro vznik zhoubných novotvarů 10% 5% 5% 3% 1% 6% 40% nesprávná výživa kouření infekce nevhodné sexuální chování škodlivé vlivy prac.prostředí geofyzikální faktory 30% znečištění živ. prostředí ostatní vlivy Data o standardizované incidenci nádorů na úrovni obcí a měst, a tedy i pro ORP Valašské Meziříčí, jsou k dispozici pouze do roku Definice: Zhoubné novotvary bez dg Jiný ZN kůže evropský standard: Standardizovaný ukazatel incidence (nově hlášené případy) onemocnění zhoubným novotvarem nebo novotvarem in situ v daném roce (podle data stanovení diagnózy) podle místa trvalého bydliště pacienta. Graf 38: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech , muži

37 Tabulka 28: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech , muži ,6 388,1 446, ,9 467,4 560,2 577,3 518,1 524,6 535,3 522,1 526, ,4 539,4 Graf 39: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 29: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech , ženy ,2 345,4 337,2 385,3 337,3 421, ,8 401,9 399,8 404,2 420,4 417, ,7 Výskyt nádorů ve Zlínském kraji, bývalém okrese Vsetín i v ORP je pod průměrem České republiky. U mužů v ORP ale dochází k prudkému vzestupu incidence a v posledních dvou sledovaných letech se data pohybují nad průměrem ČR. V absolutních počtech je v posledních letech ročně diagnostikováno v ORP více jak 200 nových případů zhoubných nádorů (2010: 234 případů, z toho ve věku do 44 let 14 případů). 37

38 6.2 Zhoubné nádory tlustého střeva, rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu Graf 40: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva (C18) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , muži i ženy Tabulka 30: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva (C18) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , muži i ženy ,5 17,2 24, , ,3 41,1 37,2 35,6 35,4 34,6 33,6 34,3 34,2 34,6 Graf 41: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu (C19-21) v ORP a České republice v letech , muži i ženy

39 Tabulka 31: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu (C19-21) v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,6 29,2 32,6 22,6 12,7 24, ,2 27, ,5 25, ,5 25,6 24,3 Zhoubné nádory střev a konečníku tvoří jeden z nejčastějších typů nádorů u obou pohlaví, výskyt u mužů je ale ve srovnání se ženami více než dvojnásobný. Ve výskytu těchto nádorů Česká republika zaujímá nelichotivá přední místa v celosvětovém měřítku. Výskyt nových případů v posledních letech má v České republice mírně klesající trend. V ORP je tento pozitivní pokles patrný pouze u nádorů rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu. U nádorů tlustého střeva počty případů kolísají s poměrně značným meziročním rozptylem kolem průměru ČR a trend je stoupající. 6.3 Zhoubné nádory plic, průdušnice a průdušek Graf 42: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33-34) v ORP a České republice v letech , muži i ženy

40 Tabulka 32: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33-34) v ORP a České republice v letech , muži i ženy ,3 23,9 36,6 21,5 53,1 60,6 36,5 35,6 49,8 51,6 50,2 49,1 50,2 49,2 47,7 47,1 Vývoj incidence nádorů plic, průdušnice a průdušek je v našem ORP nepříznivý, tj. stoupající i když průměrná hodnota incidence za sledované období zůstává pod průměrem České republiky. Naprostá většina nádorů plic má jednoznačnou příčinnou souvislost s kouřením tabákových výrobků, zejména cigaret. Dříve byly nádory plic u českých mužů nejčastějším typem zhoubných nádorů, v posledních 10ti letech však počet nových případů u českých mužů klesá, tak jak se v populaci snižuje počet mužů-kuřáků. Ve Zlínském kraji je pokles incidence těchto nádorů velmi výrazný, za posledních 15 let o více jak 40%. Naopak počet případů u žen spolu se stoupajícím počtem kuřaček vzrůstá. Do budoucna se u žen očekává další výrazný nárůst tohoto onemocnění, což je velmi nepříznivá prognóza a tento fakt by měl být zohledněn v podpoře programů zaměřených na prevenci kouření u mládeže a na opatření podporující nekuřácké prostředí. Na úrovni ORP lze získat pouze souhrnné údaje mužů i žen společně. 6.4 Zhoubný melanom kůže Graf 43: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v ORP a České republice v letech , muži i ženy

41 Tabulka 33: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v ORP a České republice v letech , muži i ženy , ,9 10, , ,8 14,7 13,9 15,5 14,5 16,4 15,1 16,4 15,8 Výskyt zhoubného melanomu kůže má mírně vzestupnou tendenci v celé ČR, výskyt u obou pohlaví není výrazně rozdílný. V ORP se výskyt pohybuje kolem republikového průměru. Nárůst souvisí s pobytem na slunci a zeslabenou ochrannou vrstvou ozónu kolem Země. S těmito faktory souvisí i výskyt dalších zhoubných novotvarů kůže. 6.5 Zhoubné nádory prsu Graf 44: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru prsu (C 50) v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 34: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru prsu (C 50) v ORP a České republice v letech , ženy ,9 87, ,2 94,5 67,2 68,5 80,1 92,4 88,7 86,3 89,6 98,6 94,6 87,3 92,3 41

42 Zhoubné nádory prsu jsou v současnosti nejčastějším zhoubným nádorem žen a jejich výskyt má, bohužel, v České republice stoupající trend, i když se vzestup po roce 2003 zpomalil. V ORP je, podobně jako v celém Zlínském kraji, incidence v posledních letech pod republikovým průměrem. Existuje zde výrazné meziroční kolísání a hodnotit současný klesající trend výskytu by bylo předčasné. Primární prevence u tohoto typu nádoru není zcela známá, proto je důležitá včasná diagnostika. Ta sice výskyt těchto nádorů neovlivní, ale výrazně zvyšuje šanci na trvalé vyléčení postižených. Účast ve screeningových programech i znalost samovyšetřování u žen sice postupně roste, ale osvěta na tomto poli musí být jednou z priorit i do budoucna. 6.6 Zhoubné nádory děložního hrdla, dělohy a vaječníků Graf 45: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního (C53) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , ženy Tabulka 35: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního (C53) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , ženy ,7 15,9 17,7 21,1 17,1 15,8 22,1 17,5 17,8 16, ,6 16,8 16,4 16,1 Nádory hrdla děložního jsou jedním z typů nádorů, u kterých zaznamenáváme v celé České republice pozvolný pokles výskytu. Souvisí to zřejmě s bezpečnějším sexuálním chováním, které omezuje infekci virem HPV, jež je nezbytnou podmínkou pro rozvoj nádoru. Vliv očkování proti HPV se projeví až později. Výskyt nádorů hrdla děložního je v okrese srovnatelný s výskytem v ČR. 42

43 Graf 46: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru těla děložního (C54) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , ženy Tabulka 36: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru těla děložního (C54) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech , ženy ,1 17,8 25,2 40,4 22,4 35,3 40,4 43,4 25,6 25,9 25,8 26,6 24,9 25,9 25,7 25,5 Výskyt zhoubných nádorů dělohy je v České republice v posledních 15ti letech víceméně stabilní. Poměrně prudce stoupající trend v ORP Valašském Meziříčí je obtížné hodnotit, protože meziroční kolísání je značné a v letech byly zaznamenány vyšší počty případů. Může se ale stále jednat o náhodné nahromadění, které vychýlilo trend. Je potřebné sledovat tento ukazatel i do budoucna, zda se zvyšování výskytu tohoto onemocnění potvrdí. Podobná situace je i u incidence nádorů vaječníků, jak ukazuje níže uvedený graf. 43

44 Graf 47: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C56-57) v ORP a České republice v letech , ženy Tabulka 37: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C56-57) v ORP a České republice v letech , ženy ,2 15,5 7,2 18,3 21,8 16,5 25,8 16,7 21,1 20, ,2 17,8 18,1 17,1 16,5 6.7 Zhoubné nádory prostaty Graf 48: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty (C 61) v ORP a České republice v letech , muži

45 Tabulka 38: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty (C 61) v ORP a České republice v letech , muži ,4 48,9 118,4 92,7 109,5 50,2 125,4 122,1 75,5 84,1 93,2 90,4 93,4 93,9 105,2 112,4 Stoupající incidence nádorů prostaty u mužů souvisí s prodlužujícím se věkem mužů, protože toto onemocnění se objevuje většinou až ve vysokém věku. Primární prevence není známá, proto je nutné věnovat pozornost varovným prvním příznakům onemocnění. Při včasném záchytu má onemocnění velmi dobrou prognózu. Výskyt ve Valašském Meziříčí odpovídá průměru České republiky. 7. Shrnutí Ve většině sledovaných ukazatelů zdravotního stavu potvrdila data z posledních let trendy, které bylo možné pozorovat již při první Analýze zdravotního stavu obyvatel ORP v roce Jedná se zejména o tyto tendence: dochází ke stárnutí obyvatelstva průměrný věk v ORP stoupá vzrůstá počet osob nad 65 i nad 80 let věku a počet seniorů se bude dále zvyšovat za posledních deset let se snížil počet dětí, žijících v OPR, i když počínaje rokem 2010 se pokles počtu dětí zastavil průměrná střední délka života při narození se neustále prodlužuje, u mužů nyní dosahuje (v roce 2012) 73,4 let, u žen 80,3 let, u obou pohlaví však zůstává pod úrovní střední délky života v České republice kojenecká i novorozenecká úmrtnost je velmi nízká celková standardizovaná úmrtnost vykazuje sestupný trend nejčastější příčinou úmrtí jsou u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy, která nyní příčinu přibližně poloviny všech úmrtí, následují úmrtí na nádorová onemocnění (cca 23 % úmrtí) úmrtnost na srdečně cévní choroby má klesající trend standardizovaná úmrtnost na nádorová onemocnění patří v rámci ČR mezi nízké, zejména u žen, a má mírně klesající trend úmrtí na poranění a otravy tvoří je výrazně častější příčinou smrti u mužů než u žen; má u obou pohlaví v našem ORP klesající trend výskyt zhoubných novotvarů stoupá a předpokládá se další vzestup nejčastějším typem zhoubných nádorů mužů jsou nádory prostaty, u žen jsou to nádory prsu výskyt cukrovky diabetes mellitus vzrůstá vzrůstá počet osob léčených na alergie, počet dispenzarizovaných osob z důvodů alergií je výrazně vyšší, než je průměr České republiky (v přepočtu na obyv.) incidence i prevalence infekčních chorob v posledních desetiletích výrazně klesla, pokles je ve Valašském Meziříčí zřejmý u sledovaných infekcí i v posledních deseti letech infekce virem HIV byla v kraji doposud (7/2014) diagnostikována u 38 osob celková hospitalizace má klesající trend 45

46 8. Srovnání se světem Pro doplnění uvádíme několik grafů a tabulek k dané tématice, které srovnávají ukazatele různých zemí světa. Ačkoliv data z různých zdrojů se někdy mírně liší, tato srovnání jsou zajímavá a dokumentují, mimo jiné, vliv společenských poměrů na zdraví. Společensko-politická situace ovlivňuje úroveň lékařské péče v daném regionu (zemi), stav životního prostředí i životní úroveň a životní styl obyvatel. Následující tabulka je převzata z aplikace Index Mundi, (CIA World Factbook, 2012). Zde je celkem je srovnáváno 220 zemí (území), rozptyl let Naděje dožití při narození (Life Expectancy at Birth) je od 38,76 let v Angole do 89,73 let v Monaku. Pořadí Země Naděje dožití při narození (roky) 1 Monaco Macau San Marino Andorra Japonsko Guernsey Singapore Hongkong Austrálie Itálie Trikot Kanada Francie Španělsko Švédsko Švýcarsko Izrael Island Anguilla Bermudy Kajmanské ostr Isle of Man Nový Zéland Lichtenštejnsko Norsko Irsko Německo Jordánsko Spojené království Řecko Saint Pierre a Miq Rakousko

47 33 Faerské ostrovy Malta Nizozemsko ,19 Zajímavé je i srovnání výskytu (incidence) různých typů zhoubných nádorů. Grafy zde uvedené jsou převzaty z aplikace Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, 47

48 48

49 49

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí 1. Úvod Zdraví je to nejcennější,

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Nejčastějšími

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel Dokument byl vytvořen v rámci projektu "Kopřivnický rok aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce" a byl financován v rámci Dotačního

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy referát drogové epidemiologie V ý r oční zpráva Praha 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010 referát

Více

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí 2010 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí Publikace s daty jsou k dispozici od

Více

INFORMAČNÍ MAPA EPIDEMIOLOGICKÝCH

INFORMAČNÍ MAPA EPIDEMIOLOGICKÝCH NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana tel.: +420 296 153 222 fax: +420 296 153 264 INFORMAČNÍ MAPA

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let

Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let Hana Sovinová Ladislav Csémy Státní zdravotní ústav, 2014 Věra Kernová Užívání tabáku a alkoholu v České republice:

Více

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014 Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje Praha 2014 1 Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje Praha 2014 MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. a kolektiv Autorský kolektiv: MUDr. Danuše Antošová Ing.

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Dopady restrikce v hygienické službě v letech 2006 2012 na zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví a primární prevence nemocí v ČR

Dopady restrikce v hygienické službě v letech 2006 2012 na zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví a primární prevence nemocí v ČR Dopady restrikce v hygienické službě v letech 2006 2012 na zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví a primární prevence nemocí v ČR V období mezi roky 2006 až 2012 prošla hygienická služba negativním

Více

VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1950-2011

VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1950-2011 RELIK 213. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 9. 1. prosince 213 VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 195-211 Jana Langhamrová Abstrakt Kojenecká úmrtnost se v posledních

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003 Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Královéhradeckého kraje 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky kraje Publikace obsahuje

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

SPECIÁLNÍ MIKROBIOLOGIE POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY

SPECIÁLNÍ MIKROBIOLOGIE POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIÁLNÍ MIKROBIOLOGIE POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY MGR. IVA COUFALOVÁ POHLAVNÍ CHOROBY choroby přenosné převážně pohlavním

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003 Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Jihočeského kraje 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky kraje Publikace obsahuje řadu

Více

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍCH LETECH 21/22-211/212 Zpracoval: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský

Více

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných programem NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SZŠ Svitavy 4. ročník školní rok 2004/2005 zpracováno v září 2005 OBSAH strana Úvod 2 1. Kouření studentů 4 2. Kuřácké

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5)

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5) Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5) Zdroj: Úmrtnostní tabulky a demografická statistika ČSÚ, SILC; ÚZIS ČR, EUROSTAT Střední délka života ve zdraví při narození data z Eurostatu

Více

Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2014 Zdraví

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21 19.8.2004 Pracovní neschopnost v Moravskoslezském kraji v roce 2003 Předkládané

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů.......

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

Citlivostní analý za pojistna sazba

Citlivostní analý za pojistna sazba Popis výsledků citlivostní analýzy pojistná sazba Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny sazby pojistného na důchodové

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Informovanost o Parkinsonově nemoci

Informovanost o Parkinsonově nemoci Informovanost o Parkinsonově nemoci Závěrečná zpráva Březen 05 Obsah Hlavní zjištění 3 Parametry projektu 7 Struktura vzorku 7 Výsledky 8 Realizátor projektu 9 Dotazník 0 Informovanost o Parkinsonově nemoci

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE 2. KNIHY A TISK Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE NACE EKONOMICKÁ ČINNOST 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací

Více

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zdravotnictví. ve statistických údajích. Červenec 2006

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zdravotnictví. ve statistických údajích. Červenec 2006 Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Zdravotnictví České republiky 2005 ve statistických údajích Červenec 2006 Pokud není uvedeno jinak, uvedené údaje jsou za Českou republiku za

Více

VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V LIBERECKÉM KRAJI

VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V LIBERECKÉM KRAJI SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2007 Informace o regionech, městech a obcích Kód publikace: 13-5147-07 Liberec, 20. prosince 2007 Č. j.: 192/2007-7111 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V LIBERECKÉM KRAJI

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Základní charakteristiky demografie a zdravotního stavu

Základní charakteristiky demografie a zdravotního stavu Základní charakteristiky demografie a zdravotního stavu Mgr.Vlasta Mazánková mazankova@uzis.cz Obsah sdělení Základní demografické ukazatele, vývoj Zdravotní stav, nejčastější příčiny nemocnosti a úmrtnosti

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand)

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand) 1 Studijní materiál speciál č. 64 Listopad 2008 Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand) Strickland G.T., El-Kamary S.S., Klenerman P., Nicosia A.. Lancet Infect.

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%)

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%) 3.4. Trh práce Jedním ze základních ukazatelů, který se vztahuje k problematice trhu práce, je tzv. míra ekonomické aktivity, která vyjadřuje podíl ekonomicky aktivních osob na počtu osob starších 15 let.

Více

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Vratislav Němeček, Marek Malý Souhrn V roce 2012 bylo zachyceno 212 nových případů HIV infekce u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem (rezidentů), což je dosud nejvyšší

Více

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Konference o kvalitě ovzduší Ostrava 14.4.2008 MUDr. Helena Šebáková Ing. Jaroslav Kubina MUDr. Helena Kazmarová SZÚ Praha Blažena Kozlíková ÚZIS ČR Ostrava telefon:

Více

Ing. Vojtěch Beck, 2016

Ing. Vojtěch Beck, 2016 Ing. Vojtěch Beck, 2016 1 součást sektorové veřejné ekonomiky, obohacená v posledních desetiletích o nové přínosy ekonomů, sociologů, demografů, lékařů a právníků zkoumá, jak optimálně alokovat lidské,

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Příbalová informace-informace pro uživatele. ROSUCARD 10 mg potahované tablety ROSUCARD 20 mg potahované tablety ROSUCARD 40 mg potahované tablety

Příbalová informace-informace pro uživatele. ROSUCARD 10 mg potahované tablety ROSUCARD 20 mg potahované tablety ROSUCARD 40 mg potahované tablety Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls256954/2012. Příbalová informace-informace pro uživatele ROSUCARD 10 mg potahované tablety ROSUCARD 20 mg potahované tablety ROSUCARD 40 mg potahované

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

Co nám ukázala pandemie prasečí chřipky v letech 2009/2010.

Co nám ukázala pandemie prasečí chřipky v letech 2009/2010. Co nám ukázala pandemie prasečí chřipky v letech 2009/2010. Russell L. Blaylock, Anna Strunecká Zkušenost a historie nám ukazují, že lidé a vlády se nikdy z dějin nepoučí... G.W.F. Hegel Vývoj názorů na

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Otázky. Pravidelné očkování se provádí : Mezi pravidelné očkování patří: Mezi zvláštní očkování patří: Při úrazech se vždy očkuje proti :

Otázky. Pravidelné očkování se provádí : Mezi pravidelné očkování patří: Mezi zvláštní očkování patří: Při úrazech se vždy očkuje proti : Otázky Klíčové buňky specifické imunity jsou: T lymfocyty vznikají v: B lymfocyty produkují : Mezi protilátky řadíme : Primární imunitní reakce je: Sekundární imunitní reakce je: Imunogeny jsou: Bakteriální

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Zaměstnanci ve zdravotnictví podle pohlaví (Graf 6)

Zaměstnanci ve zdravotnictví podle pohlaví (Graf 6) Zaměstnanci ve zdravotnictví podle pohlaví (Graf 6) Data jsou k 31. 12. 213. Údaje jsou čerpány z výkazu E (MZ)4-1 roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců. K 31. 12. 213 pracovalo

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik květen 2014 0 1. Úvod Tento analytický text slouží jako podklad pro 3. aktualizaci

Více

Epidemiologie, 4. seminář. SCREENING SCREENINGOVÉ TESTY v epidemiologii

Epidemiologie, 4. seminář. SCREENING SCREENINGOVÉ TESTY v epidemiologii Epidemiologie, 4. seminář SCREENING SCREENINGOVÉ TESTY v epidemiologii PREVENCE (zabránění vzniku nemoci) Primární prevence cílem je zabránit vzniku nemoci pokles incidence Sekundární prevence záchyt existujícího

Více

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Moravskoslezského kraje 2003

Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Moravskoslezského kraje 2003 Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky Moravskoslezského kraje 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Vybrané ukazatele zdravotnické statistiky kraje Publikace obsahuje

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Epidemiologie CHOPN MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Základní pojmy Epidemiologie: obor lékařství zabývající se příčinami vzniku a zákonitostmi šíření nemocí hromadného výskytu Prevalence:

Více

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017 Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

Více

Demografická studie vývoje věkové struktury obyvatel města Vsetína a spádového území do r.2020. (podklad pro komunitní plánování)

Demografická studie vývoje věkové struktury obyvatel města Vsetína a spádového území do r.2020. (podklad pro komunitní plánování) Demografická studie vývoje věkové struktury obyvatel města Vsetína a spádového území do r.2020 (podklad pro komunitní plánování) POŘIZOVATEL : Město Vsetín ZPRACOVATEL : RNDr. Polednik Milan březen 2006

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 8 5.11.2002 Činnost odborných léčebných ústavů v roce 2001 K 31.12.2001 existovalo

Více

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce 2005. Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce 2005. Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot. Ovzduší Kvalita ovzduší je v posledních týdnech velmi diskutovaným tématem. Zajímají se o ni mnohé sdělovací prostředky a leckdy jsou informace ovlivněny hlavně snahou upoutat pozornost čtenářů. Přinášíme

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

Číslo projektu: CZ. 1.07/3.1.00/50.0081. Projektový bulletin č. 6

Číslo projektu: CZ. 1.07/3.1.00/50.0081. Projektový bulletin č. 6 Číslo projektu: CZ. 1.07/3.1.00/50.0081 Projektový bulletin č. 6 Červen 2015 Projektový bulletin č. 6 Občasník projektu Regionální program celoživotního vzdělávání v regionu okresů Rakovník a Most registrační

Více