ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

Transkript

1 ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010

2 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů Charakteristika města, základní demografické údaje Počet obyvatel Index stáří Střední délka života Úmrtnost celková Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Absolutní celková úmrtnost podle věku Úmrtnost podle příčin úmrtí Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Úmrtnost na zhoubné nádory Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Reprodukční zdraví Počet narozených dětí Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Potratovost Vrozené vývojové vady Infekční onemocnění Incidence syfilis Incidence gonorrhoey Incidence tuberkulózy Incidence salmonelózy Incidence kampylobakterióz Incidence hepatitid Dispenzarizace Prevalence alergií Prevalence diabetes mellitus Incidence nádorových onemocnění Incidence nádorů celkem Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů recta (konečníku) Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic Incidence nádorů kůže

3 9.6 Incidence nádorů prsu Incidence nádorů děložního hrdla Incidence nádorů těla děložního Incidence nádorů vaječníků Incidence nádorů prostaty Závěry

4 1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí jeho životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše za spolupůsobení celé řady dalších faktorů utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. 4

5 Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodování zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje vak nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a s průměrem. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená velikostí počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. Údaje v analýze obsažené se vztahují k obvodu obce s rozšířenou působností (tzv. obvod ORP ). Nyní někdy nazývané jako malé okresy. Jedná se o území bývalého okresu bez území ORP Blatná a ORP Vodňany. Všude, kde je v textu uvedeno město, jedná se o území ORP. Data pouze za město Ústav zdravotnických informací a statistiky nesleduje, pro statistické zhodnocení se jedná o příliš malý vzorek obyvatel. 5

6 2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

7 3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V obvodu obce s rozšířenou působností žije v posledních letech zhruba 45 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech zvýšil o 504 obyvatel, tj. o 1,1%. Nárůst počtu je patrný u mužů (o 386 1,8%) i u žen (o 118 0,5%). Jak také vyplývá z tabulky č.1 a níže uvedených grafů, došlo v posledních šesti sledovaných letech k významnému poklesu počtu dětí, a to o 6,6%, zatímco naopak došlo k nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 8%. V roce 2005 došlo historicky poprvé k tomu, že počet osob starším 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí (do věku 14-ti let). Bohužel, tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro ORP Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem Děti ve věku 0 14 let Senioři ve věku 65 a více let Muži Ženy Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (celkem muži + ženy)

8 3.2 Index stáří Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). V šestiletém sledovaném období ( ) došlo jak ve městě, tak i v Jihočeském kraji i v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16%. O něco více se tento index obecně zvyšuje u mužů navýšení za 6 let v průměru o 18%, zatímco u žen došlo k navýšení pouze o 14%. Na druhou stranu stojí za povšimnutí fakt, že tento index, charakterizující stáří populace je u žen výrazně vyšší. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně vyšší věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008 tento index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí chlapců než seniorů mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 110, a v roce 2008 se pohybuje kolem hodnoty 130! Pro město je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému kraji i průměru v trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že ve Strakonicích žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v. Navíc se tento nepříznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Graf č. 3: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města, Jihočeského kraje a celkem (muži + ženy) JČ kraj 8

9 Graf č.4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města, Jihočeského kraje a muži JČ kraj Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města, Jihočeského kraje a ženy JČ kraj 9

10 3.3 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje jakého věku by se dožil člověk narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván jako pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tak tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnocení jsou analyzována data za okres, kraj a. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za okres budou velmi podobné s daty za město. Graf č. 6: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování je však střední délka života při narození v okrese pod úrovní Jihočeského kraje a České republiky znamená to, že muži ve Strakonicích i v tomto okrese mají šanci dožívat se o něco nižšího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců). Pravděpodobná délka dožití je u mužů ve Strakonicích v průměru 73 let. 10

11 Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi zejména v posledních třech letech méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese o 0,4 roku nižší znamená to, že zde žijící ženy mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 5 měsíců nižšího než je tomu v průměru v celé. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je u žen ve Strakonicích v průměru 79 a půl let. Graf č. 7: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Střední délka života při narození je u žen delší, než u mužů v okrese to v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,7 let. Graf č. 8: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese v letech muži ženy

12 Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příhody zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Graf č. 9: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má velmi podobný průběh s vývojem střední délky života při narození. Takto staří muži mají v průměru ještě šanci se dožít 15-ti až 15-ti let. Za sedm let došlo k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1,4 roku. Stejně jako při narození je i v tomto věku střední délka života u mužů v okrese o něco nižší než v průměru v a než v Jihočeském kraji rozdíly však nejsou velké (v průměru o půl roku). U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,5 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití v okrese zvýšila o 1 a půl roku. Potěšující je také skutečnost, že v posledních třech sledovaných letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese a s největší pravděpodobností i u žen ve městě srovnatelná s a dokonce již mírně vyšší než v Jihočeském kraji. 12

13 Graf č. 10: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Graf č. 10: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese v letech muži ženy

14 4 Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována, jako tzv. SDR. Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací na různých území, lišící se svou věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje je relativizována, tj. přepočtena na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočtena na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožná s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v tomto případě vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Graf č. 11: Celková úmrtnost ve městě a v v letech celkem muži a ženy S ohledem na skutečnost, že město tvoří výrazně menší statistický soubor než, případně i než Jihočeský kraj či okres, je křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech proložena úsečka, která vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z tohoto grafu je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (v tomto případě u města ) výrazně více kolísají, než u velkých souborů populací (tj. v či v kraji nebo okrese). Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech poměrně výrazně klesá. Je však také patrné, že pokles úmrtnosti je ve Strakonicích nižší než tomu je průměrně v. Zatímco v poklesla v upraveném trendu úmrtnost za 6 let o 17%, tak ve Strakonicích pouze o zhruba 9%. Jak může situace vypadat při zachování těchto trendů letos a 14

15 ev. v následujících letech, je patrné z následujícího grafu. V roce 2012 by již mohl být rozdíl mezi úmrtností ve Strakonicích a v poměrně značný, a mohl by činit až 17%. Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit. Graf č. 12: Celková úmrtnost ve městě a v v letech s prognózou vývoje do roku 2012 celkem muži a ženy Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Pro muže je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji než tomu je u žen. Graf č. 13: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě v letech muži ženy

16 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů, podobně jako v souhrnu s ženami, samozřejmě také v posledních letech klesá. Mimochodem je to trend, který je patrný nejen v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie. Bohužel, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně lepší zejména díky stále klesající úmrtnosti, a že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá mnohem výrazněji než v. Graf č. 14: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Graf č. 15: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech JČ kraj 16

17 Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je ve Strakonicích vyšší než je průměr v celém Jihočeském kraji. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 60 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů ve Strakonicích na stejné úrovni jako v kraji, muselo by ve Strakonicích umírat každým rokem o mužů méně. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 16: Celková úmrtnost ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Graf č. 17: Celková úmrtnost ŽEN ve městě ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech JČ kraj 17

18 Podobně jako u mužů, i u žen úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles je za 6 let zhruba o 40 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 6%. Podobně jako u mužů je však standardizovaná úmrtnost u žen vyšší než je v, v Jihočeském kraji či v okrese. Graf č. 17 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen ve městě a v Jihočeském kraji úmrtnost ve Strakonicích je až na rok 2003 vždy vyšší a i trend, který lépe ukazuje na skutečný stav je v kraji příznivější, než tomu je ve městě. Pokud by tento trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně značný téměř 15-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf. Graf č. 18: Celková úmrtnost ŽEN ve městě a v Jihočeském kraji v letech s prognózou vývoje do roku JČ kraj Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. V posledních letech umírá každým rokem ve Strakonicích 440 až 530 lidí. I když se na první pohled zdá, že počet zemřelých každým rokem dost kolísá, nejsou rozdíly příliš velké a pohybují se meziročně maximálně do 15%. Zajisté zajímavá je skutečnost, že trend absolutní úmrtnosti u žen je mírně narůstající. Nejdůležitější příčinou zřejmě bude to, že se jedná o statisticky velmi malý soubor a o poměrně velmi krátké časové období. Nicméně je nezbytné tento vývoj sledovat i v dalších letech. 18

19 Grafy č : Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě v letech celkem muži + ženy: M+Ž muži: muži ženy: ženy

20 Graf č. 22: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních číslech) ve městě v letech muži ženy Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem vyšší, než počet zemřelých žen v průměru zemře ve Strakonicích každoročně o 13 mužů více než žen. 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Graf č. 23: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě v letech podle věkových kategorií MUŽI věk do 44 let věk let věk nad 65 let

21 Graf č. 24: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě v letech podle věkových kategorií ŽENY věk do 44 let věk let věk nad 65 let 80 0 Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně několikanásobně vyšší. Z grafů je asi nejzajímavějším závěrem skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než je počet stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře ve Strakonicích do 64 roku věku v průměru 30 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 73 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že týden co týden ve Strakonicích zemřou 2 lidé mladší 65-ti let. Graf č. 25: Srovnání absolutního počtu zemřelých mužů a žen ve městě ve věku do 64 let v letech muži ženy

22 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i ve Strakonicích, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá 45% lidí. Tento podíl je o dost nižší než je v celé, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 28% (v 26%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 8% úmrtí (v 7%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je ve Strakonicích výrazně nižší než tomu je v v průměru, naopak úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy a na ostatní příčiny je ve Strakonicích vyšší než v. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě a v (průměr z let ) v % muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 45,4 51,3 Zhoubné nádory (novotvary) 27,7 26,2 Poranění (úrazy) a otravy 7,8 7,1 Ostatní příčiny 19,1 15,3 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 40,6 48,8 Zhoubné nádory (novotvary) 30,7 27,6 Poranění (úrazy) a otravy 9,3 8,3 Ostatní příčiny 19,4 15,4 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 50,6 54,6 Zhoubné nádory (novotvary) 24,4 25,2 Poranění (úrazy) a otravy 6,3 5,0 Ostatní příčiny 18,7 15,1 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti ve Strakonicích určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji téměř 51 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji, pouze 41% z nich umírá na některou z těchto nemocí. Muži naopak častěji 22

23 umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 31-ti % oproti 24% u žen) a na úrazy (9% oproti 6% u žen). Grafy č : Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě (průměr z let ) v % celkem muži + ženy: 19,1% 45,4% 7,8% 27,7% KVO novotvary úrazy ostatní muži: 19,4% 40,6% 9,3% 30,7% KVO novotvary úrazy ostatní ženy: 6,3% 18,7% 50,6% 24,4% KVO novotvary úrazy ostatní 23

24 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév nejinak tomu je i ve Strakonicích. Úmrtnost na tzv. kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech ve Strakonicích také snižuje zatímco v letech byl více než 49%, v letech již pouze 44%. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je ve Strakonicích nižší než v a to nejenom podílem ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. Ve Strakonicích umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 25 lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni jako je v průměru v. Nicméně níže uvedený graf také ukazuje, že kolísání této úmrtnosti (zřejmě především z důvodu malého statistického souboru) je poměrně značné. Podobně také ukazuje na skutečnost, že pokles úmrtnosti v je o něco rychlejší než ve Strakonicích a lze očekávat, že za 2-3 roky bude tato úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v i ve městě na zhruba stejné úrovni. Graf č. 29: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě a v v letech Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je ve Strakonicích podobně i v okrese v posledních třech letech ( ) nižší než je průměr v a v Jihočeském kraji. Úmrtnost na tato onemocnění je ve Strakonicích prakticky shodná jako v celém Jihočeském kraji (453 zemřelých mužů v přepočtu na 100 tisíc mužů), zatímco průměr v celé je značně vyšší 496. V praxi to znamená, že ve Strakonicích v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 8 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby tam muži umírali na tato onemocnění jako v. 24

25 Graf č. 30: Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Úmrtnost na onemocnění srdce a cév u žen sice výrazně kolísá, nicméně se dá konstatovat, že jsou v průměru hodnoty této úmrtnosti zhruba na stejné úrovni jako v Jihočeském kraji a o něco nižší než tomu je v průměru celé. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév je za sledované období ve městě a v Jihočeském kraji 319 (na 100 tisíc žen), v okrese 317 (tzn. prakticky stejná), tak v průměru v je na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že ve Strakonicích zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na 100 tisíc žen o 16 žen méně, v přepočtu na skutečný počet žen ve městě pak o 3 ženy méně, než by tomu bylo při stejné úmrtnosti jako v. Graf č. 31: Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj

26 Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen mírně pozitivní. Grafy č : Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě v letech muži a ženy (celkem): celkem M+Ž muži: muži 60 ženy: ženy 90 26

27 Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění ve Strakonicích 26 lidí mladších 65 let věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy ročně ve Strakonicích zemře do 64 roku věku 7 žen a 19 mužů. Graf č. 35: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě v letech v uvedených věkových skupinách 120 věk do 44 let věk let věk nad 65 let Graf č. 36: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let

28 Každým rokem zemře ve Strakonicích v průměru na onemocnění srdce a cév 219 osob, z toho 119 žen a 100 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou pravidelností zemřou ve Strakonicích na srdečně cévní nemoci 4 lidé. Nejvíce na tato onemocnění umřelo lidí v roce 2005, a to 261, nejméně pak o téměř 30% méně v následujícím roce (187). Graf č. 37: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na nemoci oběhové soustavy ve městě v letech ženy muži 28

29 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění ve Strakonicích na ně umírá 31% mužů a 24% žen z celkového počtu zemřelých. Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro město to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než v. Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu je ve Strakonicích o trochu příznivější. Graf č. 38: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě a v v letech

30 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů ve městě víceméně obdobná jako je ve srovnávaných územích, nicméně je oproti Jihočeskému kraji a České republice o něco málo vyšší. Rozdíly však nejsou statisticky významné. Graf č. 39: Úmrtnost na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných územích. rozdíly jsou i přes poměrně značnou kolísavost v počtu zemřelých žen ve Strakonicích minimální. Graf č. 40: Úmrtnost na zhoubné nádory u ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj 30

31 Grafy č : Zemřelí v absolutních hodnotách na zhoubné nádory ve městě v letech muži + ženy (celkem): M+Ž muži: muži ženy: ženy 30 31

32 V průměru každým rokem umírá ve Strakonicích na některých zhoubných nádorů 133 osob, z toho je 76 mužů a 57 žen. Jinými slovy to znamená, že každý měsíc na novotvary umírá v tomto městě 11 lidí. Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky převažují zemřelí ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že více než 28% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok ve Strakonicích umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije seniorského věku. Graf č. 44: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 30 0 Graf č. 45: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 0 32

33 Poslední graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen. Muži umírají na tato onemocnění mnohem častěji průměrně každým rokem zemře na novotvary o 19 mužů více než žen. Dlouhodobý trend je však u mužů nepatrně příznivější než u žen. Graf č. 46: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na nemoci oběhové soustavy ve městě v letech ženy muži Průměrný počet zemřelých osob ve Strakonicích za každý měsíc: Příčina: z toho celkem: muži: ženy: onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy ostatní příčiny Celkem:

34 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. Ve Strakonicích na ně umírá více než 9% mužů (9,3% oproti 8,3% v ) a více než 6% žen ( 6,3% oproti 5,0% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy ve Strakonicích 7,8 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 7,1% lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě umírá zejména na úrazy výrazně více lidí než v a v Jihočeském kraji. To názorně dokládají i následující grafy. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda-li je ve Strakonicích dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou příčiny tohoto stavu. Podobně i poměrně dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je ve Strakonicích mnohem méně příznivější než tomu je v a v Jihočeském kraji. Vše, co bylo k úmrtnosti na poranění (úrazy) a otravy uvedeno, velmi názorně dokládají i následující grafy. Graf č. 47: Úmrtnost MUŽŮ A ŽEN (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy ve městě a v v letech

35 Graf č. 48: Úmrtnost MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Graf č. 49: Úmrtnost ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Následují grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy ve městě v letech , a to celkem a následně i podle jednotlivých pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, jednotlivá čísla logicky dost výrazně kolísají. Přesto se dá uzavřít, že ve Strakonicích každým rokem v průměru umírá 38 osob na tyto příčiny z toho je 23 mužů a 15 žen. Odpovídá to smutné skutečnosti měsíc co měsíc zemřou ve Strakonicích v důsledku úrazu či poranění 3 lidé. 35

36 Grafy č : Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě v letech muži + ženy celkem: M+Ž 30 muži: muži ženy: ženy 5 36

37 Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifikum pro město, ale jedná se o běžný jev v celé a v naprosté většině zemí. Následující graf do dokazuje i v případě každým rokem v průměru umírá na tyto příčiny o 8 mužů více než žen. Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u obou pohlaví setrvalý zatímco v, ale i v jihočeském kraji je mírně klesající (tzn. pozitivnější než ve městě ). Graf č. 53: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění a otravy ve městě v letech srovnání mužů a žen 30 ženy muži Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle jednotlivých věkových skupin. I zde podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory platí, že nejvyšší počet lidí zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně rozdíly zde nejsou nikterak velké, a to zejména u mužů. Úrazy a poranění jsou právě poměrně typickými příčinami úmrtí u mladších osob. Více než polovina (52%) úrazů či poranění jsou ve Strakonicích příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce přesně 2/3 (66,7%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou ve věku mladším než je 65. rok věku. 37

38 Grafy č : Zemřelí (v absolutních číslech) na úrazy, poranění a otravy ve městě v letech po dle tří věkových kategorií (do 44 let, let a nad 65 let) muži + ženy celkem: věk do 44 let věk let věk nad 65 let muži: věk do 44 let věk let věk nad 65 let 5 0 ženy: věk do 44 let věk let věk nad 65 let

39 6 Reprodukční zdraví Po demografické krizi na konci minulého stolení způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel zdá se, že tento trend nebude v následujících letech platit, již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Následující údaje nejsou k dispozici pro město, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v, v Jihočeském kraji i v okrese obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat i na samotné. Graf č. 57: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj

40 Graf č. 58: Procento živě narozených dětí do gramů v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě. Přesto se v posledních letech prakticky v celé, v jednotlivých krajích i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i ve Strakonicích, a to přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly. Průměrně ve Strakonicích ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho dvě děti již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Graf č. 59: Kojenecká úmrtnost ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj

41 Graf č 60: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě a v v letech Graf č. 61: Novorozenecká úmrtnost ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, ukazují počet zemřelých kojenců či novorozenců na každý tisíc živě narozených dětí. 41

42 Graf č 60: Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě a v v letech Potratovost Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé dlouhodobě klesá, stejná situace je i v Jihočeském kraji a ve Strakonicích. Mj. je to dáno i snižujícím se počtem těhotenství oproti minulým letům a také mnohem větší osvětou a častějším používáním antikoncepce. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících ve Strakonicích, každým rokem pohybuje kolem 40 potratů. Trend je však, jak ukazuje následující graf, výrazně pozitivní. Graf č. 61: Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě v letech

43 Graf č. 62: Celkový počet potratů na 100 narozených dětí v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Str. JČ kraj Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město nejsou k dispozici, proto v uvedeném grafu, který uvádí celkové počty všech potratů (tj. spontánních i umělých), je srovnán okres s Jihočeským krajem a průměrem v. I zde je patrný sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě. 6.4 Vrozené vývojové vady Graf č. 63: Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě a v v letech (na živě narozených)

44 V průměru se v rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. Ve Strakonicích je tato situace výrazně lepší přesto je zde v průměru každým rokem zjištěno 27 dětí postižených vrozenou vývojovou vadou. 44

45 7 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocněné pro další spoluobčany. 7.1 Incidence syfilis Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě v podstatě na úrovni Jihočeského kraje, pod průměrem republiky i pod hodnotami okresu. Ty byly nejvyšší v první polovině posledního desetiletí. Kolísání hodnot ve Strakonicích je v jednotkách případů a výskyt lze označit za sporadický. Graf č. 64: Syfilis hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj

46 7.2 Incidence gonorrhoey (kapavky) Graf č. 65: Gonorrhoea hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Jihočeského kraje je celkově spíše pod průměrem republiky, výskyt ve městě je přibližně na úrovni kraje a pod hodnotami okresu. Výskyt kapavky ve městě však v posledních letech mírně stoupá (nic na tom nemění pokles v roce 2008). 7.3 Incidence tuberkulózy Graf č. 66: Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj

47 Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. (Očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká.) Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje sestupný trend. Všechny oblasti jsou významně nižší ve srovnání s hodnotami v České republice. Nejnižší výskyt onemocnění je trvale ve Strakonicích. Rozdíly mezi sledovanými lokalitami jsou minimální a nevýznamné. 7.4 Incidence salmonelózy Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy.trend vývoje je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. Ve Strakonicích došlo k poklesu na přibližně jednu pětinu hodnot z roku 2004 a v posledním roce se tak dostaly na pozici s nejnižším výskytem onemocnění. Graf č. 67: Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj 7.5 Incidence kampylobakteriózy Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa).jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší záchytností. Výskyt kampylobakterióz ovšem v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až přibližně po roce Vývoj výskytu onemocnění je v městě i okrese takřka totožný aje po celou dobu sledování pod průměrem Jihočeské kraje i České republiky. 47

48 Graf č. 68: Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj Incidence hepatitid Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A,B,C,D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace. Graf č. 69: Incidence hepatitid typu A+B+C - hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj

49 Ve vývoji výskytu sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mimořádný vzestup v roce 2004 v okrese. Zřejmě se jednalo o epidemický výskyt onemocnění. Nejnižší výskyt ze všech sledovaných oblastí je ve městě, trvale pod průměrem kraje i České republiky. Vzestup hodnot v svědčí opět pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a Praze. Graf č. 70: Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na obyvatel okres Str. JČ kraj Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem ve Strakonicích, až na nulové hodnoty v posledních dvou sledovaných letech. Výskyt je opět pod průměrem i Jihočeského kraje. Zajímavé je, že na začátku sledování, v roce 2003, byly hodnoty ve městě i okrese nejvyšší. Pro lepší identifikaci vývoje by však bylo nutné vrátit se s výsledky dále do minulosti. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid ve Strakonicích jako sporadický a bezproblematický. 49

50 8 Dispenzarizace Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok. 8.1 Prevalence alergií Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Jihočeském kraji a ve Strakonicích ve srovnání s republikovým průměrem. V Jihočeském kraji je trend mírně vzestupný, v s naznačeným mírným poklesem v posledních dvou letech. V Strakonicích jsou hodnoty pod těmito dvěma kritérii. Ve městě je pak zaznamenán nárůst, který je patrně způsoben otevřením specializované ordinace, která se postupně naplňuje. Zajímavé je, že tento nárůst není kompenzován poklesem v okrese. Graf č. 71: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na obyvatel okres Str. JČ kraj 50